ediční plán jaro 2017
Vážení čtenáři,
Dostává se vám do rukou náš jarní ediční plán, který, jak doufáme, vás potěší mnohými novinkami, pokračováním oblíbených sérií i premiérovými tituly světové i domácí literatury. Koncipovali jsme jej tak, aby si na své přišli naši věrní fanoušci a aby zaujal i nové čtenáře. Jak patrně z médií víte, nakladatelství KNIHA ZLIN je od tohoto roku součástí Albatros media, největší nakladatelské skupiny v České republice. Programově i nadále budeme pokračovat v mapování trendů současné světové literatury a přinášet nové, zajímavé tituly. Věříme, že naše knihy se také dostanou k širší skupině čtenářů a budou lépe dostupné v knihkupectvích. Jistě se shodneme na tom, že nejočekávanějším titulem jarní sezóny je již jedenáctý díl Nesbøho kultovní série s detektivem Harry Holem v hlavní roli. Vyjde pod názvem Žízeň a i tentokrát provede čtenáře temnými zákoutími norského hlavního města i lidské duše. Já osobně se těším na zpracování pohnutého životního příběhu ruské básnířky Mariny Cvetajevové a její dcery Ariadny Efronové. Román Náš všední život finské autorky Riikky Pelo předkládá čtenářům
silný a dramatický příběh člověka semletého historickými okolnostmi a sovětskou ideologickou mašinérií. Novinka jednoho z nejlepších a nejvýraznějších polských autorů Andrzeje Stasiuka Východ ve mně zarezonovala asi nejvíce. Autor se pokouší odpovědět na stále aktuální otázku, co Východ vlastně je a kam my, Středoevropané, patříme. S bohatou a barevnou historií světa se budete moci seznámit i v nádherné ilustrované publikaci Cesta časem Petera Goese, která aspiruje na jednu z nejzajímavějších publikací tohoto roku. Pokud vás zajímá umění, neměl by vás minout překvapivě neotřelý pohled na umělce a umění Michaela Kimmelmana. V knize Mistrovské dílo náhody autor, přední kritik deníku New York Times, odhaluje, co se pozorováním uměleckých děl i lidí, kteří je vytvářejí, můžeme dozvědět o sobě i životě samotném. Pro věrné fanoušky severské literatury je Doppler Erlenda Loea zcela kultovní knihou. Vydáváme ji v březnu v reedici a ještě přidáme další dvě knihy s hlavní postavou svérázného Dopplera. V červnu vyjdou Náklaďáky Volvo a na jaře 2018 se můžete těšit na Konec světa, tak jak ho známe. Přeji vám inspirativní čtení a příjemně strávený čas s našimi knihami.
Marek Turňa Programový ředitel
obsah
Krimi & Thrillery Žízeň HH #11 JO NESBØ
1.1
Dobří sousedé A. J. BANNEROVÁ
1.2
Závěje MARIT REIERSGÅRDOVÁ
1.3
Stockholm DELETE JENS LAPIDUS
1.4
Odplata STEFFEN JACOBSEN
1.5
Světová beletrie Doppler ERLEND LOE
2.1
Náš všední život RIIKKA PELO
2.2
Bílé město KAROLINA RAMQVISTOVÁ
2.3
Východ ANDRZEJ STASIUK
2.4
Náklaďáky Volvo ERLEND LOE
2.5
Knihy českých autorů Vraždaplán KAREL C. GRIG
3.1
Literatura faktu Nová Odyssea. Příběh uprchlické krize v Evropě PATRICK KINGSLEY
4.1
Zloději knih. Pátrání po zmizelých knihovnách ANDERS RYDELL
4.2
Knihy o umění Mistrovské dílo náhody. Ars vitae & vice versa MICHAEL KIMMELMAN
5.1
Knihy pro děti Cesta časem PETER GOES
6.1
Žízeň HH #11
foto: Fredrik Arff
JO NESBØ
JO NESBØ (1960) je světoznámý norský spisovatel a hudebník, píše především kriminální romány a též knihy pro děti. Za svou tvorbu již získal řadu domácích i zahraničních literárních ocenění. V roce 1997 odstartoval jeho kariéru román Flaggermusmannen (Netopýr, 2013), první detektivka s osobitým kriminalistou Harrym Holem, jež ihned zaznamenala obrovský úspěch.
1.1
V Oslu dojde rychle po sobě k vraždám několika žen, které si domluvily schůzku prostřednictvím seznamky Tinder. Vyšetřovacímu týmu, jemuž nově velí Katrine Brattová, zůstává rozum stát nad způsobem, jímž byly oběti zabity, i faktem, že z míst činů vždy zmizela část jejich krve. Vrchní policejní náčelník Mikael Bellman potřebuje případ co nejrychleji vyřešit, aby mohl na kariérním žebříčku postoupit ještě výš. Proto povolá zpět Harryho Holea, který se mezitím odstěhoval k Ráchel na Holmenkollen a chtěl si užívat spokojeného manželského života a poklidného vyučování na policejní akademii. Vzhledem k brutalitě vražd mu však nic z toho dopřáno není. Okolnosti ho donutí založit alternativní vyšetřovací skupinu a pustit se po stopě. Jenže dopátrat se pravdy není vůbec jednoduché, zvláště když ho život v určitém okamžiku postaví před zásadní dilema, zda má dát přednost rodině, nebo vyšetřování. Jo Nesbø pokračuje ve stejné linii, kterou zahájil Sněhulákem a dále ji rozpracoval v Levhartovi a následujících dílech. Žízeň opět přináší svižný a dramatický děj plný překvapivých zvratů, Harryho sarkastických poznámek a svérázného chování. Harry je prostě zpět v plné síle a se vší parádou.
Krimi & Thrillery
jaro 2017
KNIHA ZLIN
„Žízeň je radost číst. Nesbø si hraje se slovy i se čtenářem, vyhýbá se klišé a jeho styl je pestrý a rytmický. Scény elegantně přecházejí jedna ve druhou, autor už z velké části odvedl rovněž práci scenáristy. To platí také pro způsob, jímž Nesbø příběh předkládá – v konkrétních rysech, s mnoha detaily, vše si lze snadno představit.“ — Romsdals Budstikke, Norsko
„Nesbø je zárukou košatého textu plného vážných chvil i humoru. (…) Ponechává prostor napětí i spekulacím, a to mistrně, jak je jeho zvykem.“ — Bognørden.dk, Dánsko „Takový tah na branku jinde nenajdete.“ — Tvedestrandsposten, Norsko „Důmyslné.“ — Fædrelandsvennen, Norsko „Jo Nesbø má nadání psát romány skriminální a současně psychologickou zápletkou, ve kterých je objasnění vraždy vždy podloženo poctivou prací vyšetřovatelů. Žízeň je dobrá. Velmi, velmi dobrá.“ — Bogblogger.dk, Dánsko
Vyjde v květnu
Přeložila Kateřina Krištůfková
„Poutavý psychologický thriller plný zvratů a překvapení, která jsem nečekal. Konec vás odrovná. Vyhraďte si volný den – knihu Dobří sousedé totiž nedokážete odložit.“ — Robert Dugoni, autor bestselleru Hrob mé sestry
„A. J. Bannerová v knize Dobří sousedé brnká na strunu našich nejhorších strachů – že člověk, do něhož jsme vložili největší důvěru, není tím, za koho ho považujeme. Strhující psychologický thriller s nečekaným zvratem na konci. To si prostě nesmíte nechat ujít!“ — Catherine McKenzieová, autorka bestsellerů Tajemství a Zapomenutá „Úžasná kniha! Napínavá od začátku až do konce.“ — Sophie Hannahová, autorka bestselleru Vraždy s monogramem
Vyšlo v únoru
Přeložil Pavel Černovský
Dobří sousedé foto: Carol Ann Morrisová
A. J. BANNEROVÁ
A. J. BANNEROVÁ v mládí četla
Shadow Cove je městečko, ve kterém by snad chtěl žít každý – má malebné uličky, obklopují ho husté lesy a žijí v něm dobří sousedé. To si alespoň myslí spisovatelka Sarah, když se sem přistěhuje za svým novomanželem, doktorem Johnnym McDonaldem. A pak ji jednoho říjnového večera, když je Johnny zrovna pryč, připraví náhlá tragédie o veškeré štěstí.
Agathu Christie, Daphne du Maurierovou a další mistry milostných a tajemných vyprávění. Ráda si z knihovny rodičů tajně půjčovala napínavé knihy, které jí poskytly vynikající materiál k její prvotině, psychologickému thrilleru Dobří sousedé. Bannerová se narodila v Indii, vyrůstala v Severní Americe a vždycky snila o tom, že bude psát napínavé příběhy, ve kterých nic nebude tím, čím se na první pohled zdá.
KNIHA ZLIN
jaro 2017
Otřesení a zdrcení manželé se za pomoci sousedů snaží vybudovat si nový život. Když Sarah pátrá po střípcích jejich minulého života, odhalí šokující tajemství, které ji přiměje pochybovat o všem, co dosud považovala za neotřesitelné základy svého života. Dozví se tajnosti o sousedech, přátelích, a dokonce i o vlastním manželství. S každým dalším odhalením se Sarah musí znovu a znovu ptát sama sebe, jestli dokáže rozeznat pravdu od lži a jestli vůbec může doopravdy poznat ty, které miluje.
Krimi & Thrillery
1.2
Závěje
foto: Julie Pike
MARIT REIERSGÅRDOVÁ
MARIT REIERSGÅRDOVÁ (1965) debutovala roku 2007 románem pro mládež Alt jeg ser er sant (Všechno, co vidím, je pravda). V roce 2010 vydala knížku pro děti Valpen til Vilde (Vildino štěně). Roku 2012 publikovala svou první detektivku Stolpesnø (Závěje) a o dva roky později další s názvem Jenta uten hjerte (Dívka bez srdce, česky vyjde jako Boží prst). V roce 2016 doplnila sérii o třetí díl, který se jmenuje podle jedné lierské
Je 25. ledna, hustě sněží. Úzké silnice v městečku Lier nedaleko Drammen protahují sněhové pluhy. Odhrnovaný sníh se vrší na krajnici do vysokých závějí. Pětiletá unuděná Oda si na mamince vyprosí, aby směla jít na chvíli sama před dům. Ačkoli ji matka občas pohledem z okna zkontroluje, je holčička náhle beze stopy pryč. Rozbíhá se vyšetřování, policie začíná vyslýchat místní obyvatele. Všichni se tu znají, každý něco ví, každý má nějaké problémy, každý něco skrývá, dokonce i samotní vyšetřovatelé mají svá střežená tajemství. Zjistit, co se s Odou stalo, je tedy složité, zvláště když se v Lieru zakrátko objeví ještě jedno mrtvé tělo patřící místní malířce Vibeke Hansenové. Mohou spolu oba případy souviset? A pokud ano, jakým způsobem? Dny ubíhají, vyšetřování se vleče, a tak se Odina zoufalá matka rozhodne v případu své dcery vzít věci do vlastních rukou…
ulice Paradisbakken.
Marit Reiersgårdová situovala děj do míst, kde vyrostla a kde dodnes žije, a roli vyšetřovatelů svěřila dvojici velice rozdílných postav: kulaťoučké a veselé matce-samoživitelce Bitte Røedové a dlouhovlasému Verneru Jacobsenovi vyznačujícímu se zálibou v pletení. Přestože v knize nestříká krev a neobjevují se v ní násilné scény, jen poctivá mravenčí policejní práce, nechybí jí napětí ani momenty překvapení a čtenáře dokáže zcela strhnout.
1.3
Krimi & Thrillery
jaro 2017
KNIHA ZLIN
„Její debut je dokladem mimořádně jemné ruky a mistrovské schopnosti vytvořit rozsáhlou a inteligentní síť intrik.“ — Kjetil Moe, Kulturspeilet
„Při sledování jak vyšetřovatelů, tak ostatních zúčastněných dokáže Marit Reiersgårdová skvěle navodit pocit blízkosti a místy jde v intimní sféře až na dřeň. Balanc na vlásku zvládá v této knize naprosto mistrovsky.“ — Lars Nilsen, Bergens Tidende „Zápletka je komplexní a dobře sestavená, napětí se točí kolem malého okruhu lidí, které sledujeme a s nimiž sympatizujeme. Autorka vytvořila svět velice blízký každodennosti, v níž se mnozí najdou.“ — Maria Årolilja Rø, Adresseavisen
Dále vyjde:
Vyjde v březnu
Přeložila Kateřina Krištůfková
„Konečně: výpravný evropský thriller, který může směle konkurovat knihám Stiega Larssona. Představuje zcela nový a svébytný svět zločinu, barvitě vykreslený a napínavě podaný.“ — James Ellroy
„Cokoli, co Jens Lapidus napíše, je pro mě doslova povinná četba. V jeho díle se zrcadlí nejen hluboké pochopení důvodů, proč špatní lidé dělají špatné věci, ale také jak.“ — Ryan Gattis „Lakonické věty a závratné tempo připomínají syrový strohý styl Jamese Ellroye. (…) Lapidus spřádá sítě intrik, z nichž se čtenář nevymaní, dokud neobrátí poslední stránku.“ — Politiken, Dánsko
V sérii již vyšlo:
Román se dostal do užší nominace na cenu Švédské akademie autorů detektivní literatury za nejlepší švédskou detektivku roku.
Vyjde v březnu
Přeložil Martin Severýn
foto: Anna-Lena Ahlström
Stockholm DELETE
JENS LAPIDUS (1974) se ve Švédsku i v zahraničí proslavil trilogií Snabba cash (2006, Snadný prachy, 2011), Aldrig fucka upp (2008, Nikdy to nezvorej) a Livet deluxe (2011, Deluxe život). Všechny tři knihy se zařadily mezi bestsellery tisíciletí. Lapidus jimi po vzoru Jamese Ellroye založil žánr označovaný jako Stockholm noir, popisují totiž město a jeho obyvatele z odvrácené, temné strany, s níž má autor, původní profesí advokát,
JENS LAPIDUS
Když se zničehonic na odlehlé samotě na ostrově Värmdö spustí alarm, vyráží hlídač zjistit, co se stalo. Nečekají ho tam však lupiči, ale oběť, zavražděná tak brutálně, že tělo nelze identifikovat. Nedaleko místa činu je nalezen těžce zraněný mladý muž. Je zadržen jako hlavní podezřelý a vyžádá si Emelie Janssonovou, aby jej zastupovala – ačkoli ta se trestnímu právu nikdy nevěnovala. Kdo je ale oním zavražděným na Värmdö? A proč tolik stop směřuje k Matsi Emanuelssonovi, muži, kterého Teddy kdysi unesl? Emelie začíná podivné klubko záhad rozplétat a Teddy je proti své vůli čím dál tím víc konfrontován s vlastní minulostí, zatímco se před stejnými chybami snaží ochránit svého zbloudilého synovce Nikolu. Jenže marně.
bohaté zkušenosti. Kritici i čtenáři vyzdvihují především chytré napětí, originální práci s jazykem a věrné vykreslení charakterů všemožných kriminálních živlů. V roce 2012 vyšla sbírka autorových povídek Mamma försökte (Máma se snažila). Thriller VIP-rummet (2014, Pouze pro VIP, KNIHA ZLIN 2015) je první knihou dlouho očekávané série, Stockholm DELETE jejím pokračováním.
KNIHA ZLIN
jaro 2017
Znovu potkáváme Emelie a Teddyho, nedobrovolný pár z Pouze pro VIP. Ona: čerstvá advokátka v nablýskané kanceláři. On: propuštěný trestanec, který se snaží žít na správné straně zákona. Spleť, do níž se společně noří, prorůstá svými kořeny do různých světů současného Stock holmu, kde se historie píše právě teď a ohrožuje každého, kdo se zaplete. Stockholm DELETE navazuje na to nejlepší z thrillerů Snadný prachy a Pouze pro VIP.
Krimi & Thrillery
1.4
Odplata foto: Katrine Emilie Andersen
STEFFEN JACOBSEN
Jednoho podzimního odpoledne dojde v největším dánském zábavním parku Tivoli k teroristickému útoku. Sebevražedného atentátníka pustí do parku zadním vchodem nic netušící Ain, dívka pákistánského původu. Při útoku zahyne 1241 lidí, ale atentátník po sobě nezanechá žádné stopy.
STEFFEN JACOBSEN (1956), povoláním ortopedický chirurg, debutoval v roce 2008 románem Passageren (Pasažér), který se stal na mnoho let jedním z nejčtenějších kriminálních románů v Dánsku. V současné době se prodává i v Německu, Švédsku, Norsku a Itálii, kde jej čtenáři přijali stejně nadšeně jako v autorově rodné zemi. Pasažér autora zařadil po bok takových spisovatelů, jakými jsou Stieg Larsson, Henning Mankell nebo
Nějakou dobu po útoku jsou tajné služby opět v pohotovosti. V Kodani se chystá summit světových diplomatických špiček a teroristé jsou připraveni udeřit znovu. Tou dobou se vyšetřovatelce Lene Jensenová dovolá vyděšená Ain a Lene jen bezmocně poslouchá, jak během hovoru přijde Ain o život. Lene, hluboce deprimovaná smrtí své dospělé dcery Josefine, je přesvědčena o tom, že Aine nespáchala sebevraždu, jak se ostatní policisté domnívají, proto se pustí na vlastní pěst do vyšetřování.
Jan Guillou. V románovém příběhu Den gode datter (2010, Dobrá dcera) nás zavádí do prostředí ropného gigantu, ve své třetí kriminálce Når de døde vågner (2011, Když se mrtví probouzí) čtenářům představuje rafinované vztahy italského podsvětí a mafie. Jeho zatím posledním dílem je Trofæ (2013, česky Trofej, KNIHA ZLIN 2015), román o krvelačných válečných veteránech.
1.5
Lena však vůbec netuší, že stopy vedou mnohem hlouběji do nitra teroristické organizace, která plánuje zaútočit během kodaňského summitu. Svou neústupností v případu Ain si Lena udělá mnoho nepřátel, a navíc je na ni uvaleno podezření z vraždy. Má jen dvacet čtyři hodin, aby prokázala svou nevinu. Naštěstí se opět setká opět s Michaelem Sanderem, bezpečnostním poradcem, se kterým již v minulosti vyšetřovala případ lovců lidí, a který ji nabídne pomoc. Události v krátké době eskalují a Lena s Michaelem záhy pochopí, že odhalit pravdu bude jedna z nejnebezpečnějších věcí, která je životě čeká.
Krimi & Thrillery
jaro 2017
KNIHA ZLIN
„Jeden z nejlepších thrillerů roku.“ — Ekstra Bladet
„Kompaktní politický thriller.“ — Jyllandsposten „Aktuální thriller, který stojí za přečtení.“ — Weekendavisen „Thriller první třídy.“ — Dagbladenes Bureau
Již vyšlo:
Vyjde v červnu
Přeložila Markéta Kliková
„Výsledkem je prvotřídní surrealistická kritika současné společnosti. Loeova nejlepší kniha od románu Naivní. Super.“ — Sindre Hovenakk, VG
„Absolutně nejlepší Loe. (...) Dopplerem si mě získal.“ — Gunnhild Rammová Reistadová, Drammens Tidende „Kniha je loeovským románem nejvyšší kvality.“ — Tom Egil Hverven, Klassekampen „Fantastický román. Fan-tas-tic-ký.“ — Klaus Rothstein, Berlingske
Dále vyjde:
Vyšlo v březnu
Přeložila Kateřina Krištůfková
Doppler
foto: Fredrik Arff
ERLEND LOE
ERLEND LOE (1969) je jednou z nejvýraznějších osobností současné norské literární scény. Bývá označován za nejvýznamnějšího představitele tzv. nového naivismu, směru, který se objevil v norské literatuře jako reakce na přeestetizování literatury. Kromě románů píše také knihy pro děti a filmové scénáře a za svou tvorbu
Doppler je úspěšný, spořádaný a pilný muž. Má manželku, dvě děti, hezký dům a dobrou práci. Jednoho dne však při cyklistickém výletě do přírody spadne z kola, a jak tak leží v lese na zemi, zaplaví ho klid a mír, jaký už dlouho nezažil. Ty tam jsou starosti s plánovanou rekonstrukcí koupelny, ty tam jsou přihlouplé dětské pořady, které si jeho syn pouští stále dokola, ty tam jsou všechny povinnosti. Doppler v důsledku tohoto zážitku usoudí, že svůj život musí radikálně změnit. Opustí proto dosavadní pohodlnou existenci i rodinu a rozhodne se odejít z města do lesů v okolí Osla. Společnost mu zde dělá losí mládě, jehož matku zabil, aby ve svém novém domově nezemřel hladem. Ke spokojenosti mu chybí už jen nízkotučné mléko...
obdržel řadu prestižních ocenění.
Doppler je absurdní i vtipný příběh o lidské osamělosti, o soukromém protestu proti společnosti, proti bezduchému konzumu, proti tomu, co se považuje za správné.
KNIHA ZLIN
jaro 2017
Světová beletrie
2.1
Náš všední život
foto: Liisa Takala
RIIKKA PELO
RIIKKA PELO (1972) je finská spisovatelka a scenáristka. V současné době také studuje kinematografii a předsedá literárnímu spolku Nuoren Voiman Liitto. Její knižní debut je román Taivaan-kantaja, který vyšel v roce 2006. Ve stejném roce byla kniha navržena na Runebergovu cenu a získala ocenění Tiiliskivi. Druhým románem Riikky Pelo je kniha Náš všední život vydaná v roce 2013. V témže roce byl tento román o životě ruské básnířky Mariny Cvetajevové oceněn prestižní cenou Finlandia.
Román zachycuje životní příběh ruské básnířky Mariny Cvetajevové a její dcery Ariadny Efronové. Marina Cvetajevová byla jednou z nejnadanějších ruských básnířek dvacátého století. Na začátku 20. let utekla z rodného Ruska a sedmnáct let prožila se svou rodinou v emigraci. Během této doby pobývala tři roky v prvorepublikovém Československu, kde se také odehrává část románu. Rozsahem i tématem ambiciózní dílo představuje úspěšný pokus o skloubení monumentální historické fresky, věrně mapující události po říjnové revoluci v roce 1917, s osobním příběhem rodiny Mariny Cvetajevové. Kniha je prokládána Ariadninými i Marininými dopisy a texty, které románu dodávají hlubší rozměr. Cvetajevová byla osobitou kronikářkou své doby a v často experimentálních verších dokázala obsáhnout hloubku lidského života a údělu. Riikka Pelo od ní v tomto ohledu přebírá pomyslné žezlo: spíše než záznam o životě ruské spisovatelky jako někdejší celebrity a později vyděděnkyně moskevských uměleckých kruhů čtenáři předkládá silný, dramatický příběh člověka semletého historickými okolnostmi a monstrózní ideologickou mašinerií Sovětského svazu. Náš všední život je vyspělé dílo, důmyslná skládanka, která v sobě ukrývá víc než příslovečná ruská matrjoška. Riikka Pelo patří k absolutní špičce současné finské literatury a její osobitá tvorba je zážitkem i pro ty nejnáročnější.
2.2
Světová beletrie
jaro 2017
KNIHA ZLIN
„Pelo píše krásně řezavě a rozšiřuje žánr historického románu za hranice Finska do myšlenkového prostředí Ruska a tragických osudů umělců. Pelo navíc umně vykresluje bolestný a komplikovaný vztah mezi matkou a dcerou. Podává ohromující obraz kruté reality Stalinských čistek a rozpadu jedné rodiny. Román Riikky Pelo ve vás zanechá hlubokou nesmazatelnou stopu.“ — Finlandia
„Pelo říká, že pro své postavy dlouho hledala ”tíhu bytí”. Povedlo se jí to skvěle. Popisuje pudový vztah matky a dcery tak přesvědčivě, jako by se jim sama dostala pod kůži.“ — Kristina Svensson, Vantaan Lauri „Druhý román Riikky Pelo je krásný, melancholický a tak plný života, že se člověk do něj nemůže nezamilovat. (…) Děj místy přerůstá v zadýchaný proud vědomí, ale je to tak nádherné a poetické, že byste to chtěli vyslovit nahlas.“ — Sirpa Rauhaniemi, Valkeakosken Sanomat
Vyjde v dubnu
Přeložila Kateřina Výtisková
„Už je to dlouho, co jsem naposledy četl tak stylisticky precizní román jako Bílé město. (…) Karolina Ramqvistová si se svým neokázalým, ledovým thrillerem poradila v každém ohledu mistrovsky. (…) Mezi mladými švédskými autory se vypracovala mezi ty skutečně zajímavé. Dobře ví, co dělá a co dovede. Zdá se, že v současnosti není nic, na co by si netroufala a v čem by neuspěla.“ — Dagens Nyheter (Švédsko)
„Současná, atmosférická a drsně realistická kniha. (…) V první řadě v ní jde o upřímné líčení izolace, nabízí však nepřeberné množství příležitostí k zamyšlení a hlubšímu ponoru. Patří ke knihám, které stojí za druhé přečtení, při němž vám bezesporu nabídne ještě bohatší prožitek.“ — Nudge Books (Velká Británie) „Bílé město dokládá, že je Karolina Ramqvistová silným jménem současné švédské literatury.“ — Vårt Land (Norsko)
Již vyšlo:
Vyjde v květnu
Přeložila Irena Kunovská
Bílé město foto: Jasmine Storch
KAROLINA RAMQVISTOVÁ
KAROLINA RAMQVISTOVÁ (1976) působila jako šéfredaktorka časopi-
Karin bydlí se svou dcerou Dream v luxusní vile s neprůstřelnými skly. Je sama, v kapse má poslední pětistovku. Skříně v kuchyni jsou prázdné, v domě je zima a špína. Venku vytrvale sněží. Jednoho dne se u dveří objeví exekutor a Karin hrozí nebezpečí, že přijde o to poslední, co má – o dům, který ji tu po sobě zanechal John. Podaří se jí překonat pasivitu a najít pro sebe a pro Dream cestu ven?
su Arena i jako kritička v největším švédském deníku Dagens Nyheter. Na knižním poli debutovala roku 1997 románem När svenska pojkar började dansa (Když kluci ve Švédsku začali tančit). Od té doby napsala řadu románů, z nichž právě Flickvännen (2009, Gangsterova přítelkyně, KNIHA
Román Karoliny Ramqvistové Bílé město je volným pokračováním Gangsterovy přítelkyně. Je to provokující a pro novou švédskou literaturu poněkud netypický portrét mladé ženy z kriminálního prostředí, ve kterém panuje násilí, rozhodují v něm muži a ženám připadá úděl samoty a luxusního konzumu.
ZLIN 2016) sklidil uznání v podobě nominace na Literární cenu Švédského rozhlasu (2010) a byl zdramatizován pro scénu Stockholmského měst-
Příběh má naprosto nečekané a překvapující rozuzlení, formálně i stylisticky je stejně přesvědčivý jako Gangsterova přítelkyně.
ského divadla. Její nejnovější počin, román Den vita staden (2015, Bílé město, KNIHA ZLIN 2017), na Gangsterovu přítelkyni volně navazuje.
KNIHA ZLIN
jaro 2017
Světová beletrie
2.3
Východ foto: Malemen/M. Szlaga
ANDRZEJ STASIUK
ANDRZEJ STASIUK (1960) je polský prozaik, básník, kritik a publicista. Mládí prožil v prostředí varšavského undergroundu, angažoval se v paci fistickém hnutí, za dezerci z armády byl odsouzen k jednomu a půl roku vězení. V roce 1987 odešel z Varšavy a usadil se v horské vsi Wolowiec, nedaleko slovenských hranic, kde žije dodnes. Debutoval prózou Zdi Hebronu (1992), v níž vylíčil své zážitky z vězení. Následovala Bílá vrána (1995, č. 2012), příběh pěti mužů, odehrávající se v horách Nízkých Beskyd. Drsný život obyvatel haličského
Andrzej Stasiuk se pokládá za člověka Východu. Východ pro něho znamená jak patriarchální způsob života na polském venkově v době jeho dětství, tak i zkušenost z doby prožité v komunismu. Aby se dobral jádra problému, tedy i odpovědi na otázku po smyslu vlastní existence, podnikne cestu do „epicentra metafory“ – na Východ nejvýchodnější – na Sibiř, do Mongolska a Číny. Nezajímá se ovšem o nějaké pamětihodnosti či turistické atrakce, jde mu o vlastní dojmy, reflexe a pocity, o konfrontaci vzpomínek s realitou. „Proto jsem tam musel jet, abych viděl, v co se změnil komunismus, jehož jsem byl dítětem. Prostě jeho konec v mé zemi se zdál příliš bezvýznamný a banální, než aby z něho mohl vzniknout nějaký příběh. Musel jsem se přesvědčit, že můj příběh je fragmentem něčeho většího.“ V Rusku nachází komunismus ve stádiu rozpadu, naproti tomu Čína svou schopností donekonečna reprodukovat svět představuje vyvrcholení i konec dějin. „Rusko bylo zdrojem, ale Čína se měla stát vlnou, která zalije svět.“
venkova zachytil v prózách Haličské povídky (1995, č. 2001) a Dukla (1997, č. 2006). Se svým životním osudem nás seznamuje v knize Jak jsem se stal spisovatelem (1998, č. 2004). S ukrajinským spisovatelem Jurijem Andruchovyčem vydal knihu esejů Moje Evropa (2000, č. 2008). Za prózu Cesta do Babadagu (2004, č. 2009) obdržel polskou prestižní literární cenu Nike.
2.4
Přestože se Východ zásadně neliší od dosavadní Stasiukovy tvorby – reflexivní, stylisticky vycizelované a jemně melancholické – je možné v ní možné objevit nové rejstříky a stále hlubší sestup k samým kořenům bytí, které Stasiuk chápe jako bytí v pohybu. Jeho nomádská perspektiva je nesmírně osvěžující a myšlenkově podnětná a v době, kdy dialog mezi Východem a Západem naráží na vzájemná nepochopení, také velice potřebná.
Světová beletrie
jaro 2017
KNIHA ZLIN
„Východ utkaný z útržků paměti, to je pro mě jedna z nejpodnětnějších odpovědí o povaze existence, smyslu bytí a smíření s Osudem. To je odpověď týkající se nejen Ruska nebo Východu, ale i tajemství duše, tvé i mé, složené z okamžiků, pocitů, útržků vzpomínek, utkané z minulosti a z toho, co nám tu zanechali ti, kteří tu byli před námi.“ — Piotr Brysacz, xiegarnia.pl
„Východ vytváří nostalgii, avšak zbavenou iluzí a sentimentu, neboť svět se nakonec obrátil správným směrem. Ale na jak dlouho? Prázdnotu po komunismu zaplnil dravý kapitalismus. Oba systémy jsou podle Stasiuka rubem a lícem téže satanské moderní doby, která se ve své pýše obrátila proti lidem ve jménu abstraktní a imperativní ideje Člověka.“ — Jakub Nikodem, Culture.pl
Rakouská státní cena za evropskou literaturu 2016
Vyjde v květnu
Přeložil Jiří Červenka
„Pokračováním románu Doppler stvořil Erlend Loe jednu ze svých nejvtipnějších a nejméně předvídatelných knih.“ — Tom Egil Hverven, NRK P2
„Neuvěřitelně vtipné. Další supernaivní a vynikající román Erlenda Loea.“ — Jyllandsposten „Je zatraceně vtipný, náš milý Loe. Román z kategorie feel good literatury, který si klidně můžete vzít s sebou na pláž. Ovšem pokud se nestydíte chechtat se na veřejnosti nahlas.“ — Information
Na jaře 2018 vyjde:
„Loeův suchý a konzistentní humor se má v tomto novém románu čile k světu a autor nám doslova a do písmene nic nezamlčuje. (...) Konec světa, tak jak ho známe je dystopickou kritikou naší kultury, která ovšem výtečně pobaví.“ — Sindre Hovdenakk, VG
Vyjde v červnu
Přeložila Kateřina Krištůfková
Náklaďáky Volvo foto: Fredrik Arff
ERLEND LOE
Mladý muži, říká von Borring, vy máte problémy. Máte ochablý stisk ruky. Vodnaté oči. Potřebujete pomoc. Nevím, co potřebuju, odpovídá Doppler. Ale pomoc, to zní jako dobrý začátek. ERLEND LOE (1969) je jednou z nejvýraznějších osobností současné norské literární scény. Bývá označován za nejvýznamnějšího představitele tzv. nového naivismu, směru, který se objevil v norské literatuře jako reakce na přeestetizování literatury. Kromě románů píše také knihy pro děti
Do värmlandské krajiny přichází muž. Jmenuje se Doppler. Andreas Doppler. Je to Nor. Má s sebou ročního losa Bonga. A syna Greguse. Los kráčí v jeho stopách po stezičce a syn spí na potahu taženém losem. Ačkoli je pozdě večer, nic nenasvědčuje tomu, že by Doppler brzy hodlal někde složit hlavu.
a filmové scénáře a za svou tvorbu obdržel řadu prestižních ocenění.
Co dělá ve švédských lesích? Těžko říct. Možná mu bylo Norsko příliš těsné a potřeboval se trochu porozhlédnout po světě. Rozhodl se opustit oslavu, zatímco ostatní se u stolu ještě bujaře veselili. Brzy se bude podávat káva a doutníky, ale Doppler se zvedl a šel. Cosi hledá. Hledá dobré lidi. Hledá souvislosti a spořádanost. Náklaďáky Volvo jsou pokračováním úspěšného románu Doppler a líčí osudy stejného hlavního hrdiny a stejného losa na cestě Värmlandem. Doppler se tu setkává se skautem, který prospal pod širákem dvacet pět tisíc nocí, a se stařenkou holdující marihuaně, která chce změnit svět.
KNIHA ZLIN
jaro 2017
Světová beletrie
2.5
Vraždaplán KAREL C. GRIG
Po surovém nočním útoku na mladou ženu padá na Město tíseň. Dává tím dávno zmizelá hlava podsvětí signál o svém návratu? A musí se nevyřízených účtů obávat i bývalý policejní komisař Eda?
KAREL C. GRIG je literární pseudonym architekta Karla Cvrčka (1955), autora románu Třetí kaple (KNIHA ZLIN, 2012), Petrovy mozaiky (KNIHA ZLIN, 2013) a Hadí dcera (KNIHA ZLIN, 2015).
Eda žije fádním životem stárnoucího muže. Jeho stereotyp naruší návštěva přítele přesvědčeného, že někdo během desítek let a podle schématu třídního tabla postupně zabíjí jeho spolužáky z gymnázia. Pomůže mu bývalý detektiv a povede se mu navzdory smrtelnému nebezpečí odhalit, zda se skutečně jedná o promyšlený vražedný plán, nebo jen o neuvěřitelnou souhru náhod? Napínavý román Karla C. Griga navazuje na to nejlepší z tradice české detektivky. Osvědčené ingredience autor zručně aktualizuje a čtenář má možnost odhalit v pozadí příběhu společenské souvislosti, jež se nápadně podobají realitě, jakou v Čechách zažíváme dnes.
3.1
Knihy českých autorů
jaro 2017
KNIHA ZLIN
„Ze tmy jednoho z pomočených zákoutí zadního traktu obchodu se odloupla postava jako silueta z černého divadla a děsem ochrnutá Ela zahlédla její odraz ve skle protějšího výkladu. Špičaté uši, chůze jako nahrbený lidoop. Co to může být? Nějaké příšerné zvíře? Rozběhla se, utíkala ze všech sil, ale přitom měla pocit jako ve snech, které se jí často zdály: běží, ale nohy má jako svázané, nehýbe se z místa. Ve skle naproti ještě stačila zahlédnout úšklebek pod maskou Batmana, z posledních sil vykřikla, tvor po ní vzápětí chňapl. Snažila se mu vytrhnout, ale sevřel ji zezadu tak, že se nemohla ani pohnout. Obrovskou pravou prackou ji zepředu chytil za rozkrok, zabolelo to, jako by do ní chtěl
vniknout prsty, levým předloktím jí přimáčkl krk dřív, než ze sebe stihla vydat další zvuk. Téměř ji zvedl ze země, smýkl s ní stranou, ale podařilo se jí zůstat k němu otočená zády, klečela na rozbitých kolenou opřená dlaněmi o betonovou dlažbu. V temném zrcadle výkladu zahlédla svou hlavu vyvrácenou v zoufalém zápase. Zabije mě, nebo jen znásilní? Nehýbala se, stačí malý pohyb a zlomí jí vaz. Ochabla, předstírala, že omdlela, k tomu ostatně neměla daleko, a zrůda ji pustila. Do přízračného kvílení meluzíny slyšela chroptivé funění. Téměř utopená v moři děsu zamířila pomalu k hladině. Vyvázne? V tu chvíli se zrychlené supění přiblížilo k jejímu uchu, ucítila smrdutý dech, obluda olízla její ušní lalůček a sála jej tvrdými rozpraskanými rty. Znovu se zvedl vítr, vmetl do Eliny tváře oblak prachu, ostrá písková zrníčka bodala jako desítky malých žihadel, vzápětí všechno přehlušila prudká bolest, a než stačila vykřiknout, ztratila vědomí…“
Vyjde v dubnu
„Fascinující studie... Nová Odyssea začíná dělat pro uprchlíky totéž, co britští abolicionisté dělali v případě obchodu s otroky. Její svědectví z první ruky burcuje soucit a porozumění, jejichž prostřednictvím může ovlivnit vládní politiku k lepšímu.“ — The Guardian
„Patrick Kingsley tká barvitou tapiserii, v níž se příběhy uprchlíků proplétají s líčením aktivit pašeráků, převaděčů a migrantů. Jeho kniha přibližuje pocity a uvažování lidí, které strhla s sebou jedna z největších masových migrací v historii. Povinná četba pro každého, kdo chce proniknout dál než za titulky novin.“ — Lindsey Hilsum „Nová Odyssea: Příběh uprchlické krize v Evropě je hluboce dojemnou a nanejvýš potřebnou knihou. Nabízí přehled základních faktů a analýz, které jsou v době této velké výzvy pro celé lidstvo mimořádně důležité.“ — Peter Sutherland, zmocněnec OSN pro migraci
Vyjde v březnu
Přeložila Dominika Křesťanová
Nová Odyssea Příběh uprchlické krize
foto: Tom Kinglsey
v Evropě
PATRICK KINGSLEY (1990) je prvním zahraničním dopisovatelem, kterého britský list The Guardian pověřil sledováním migrační krize. V roce 2013 získal novinářskou cenu Frontline Club Award a British Journalism Awards jej vyhlásil Novým žurnalistou roku. O rok později byl na British Press Awards oceněn jako Mladý žurnalista roku a na One World Media Awards vyhlášen Novým hlasem roku. Patrick Kingsley nejprve působil coby dopisovatel listu The Guardian v Egyptě, ale od té doby procestoval a popsal více než pětadvacet zemí včetně Dánska, o kterém napsal cestopis How To Be Danish (2012, Jak se stát Dánem). Podle New York Times je tato kniha „fascinující“, Wall Street Journal ji prohlásil za „půvabnou“ a v žebříčku Sunday Times zvítězila coby cestopis měsíce. Autorovy příspěvky můžete sledovat na Twitter: @PatrickKingsley.
KNIHA ZLIN
jaro 2017
PATRICK KINGSLEY
Evropa čelí vlně migrace, jakou nepoznala od konce druhé světové války. A jako všechno nepoznané, i tato situace vyvolává protichůdné názory a vypjaté emoce. Proto je důležité mít k dispozici objektivní informace a fakta, a právě ta Patrick Kingsley ve své knize přináší. Autor je zahraničním reportérem britského listu The Guardian, který jej pověřil sledováním uprchlické krize přímo v terénu, a zná proto její pozadí i průběh zevrubněji než kdokoli jiný. Během roku 2015 procestoval sedmnáct zemí, kterými vedou nejfrekventovanější migrační trasy, a setkal se se stovkami uprchlíků, kteří putují přes poušť, moře i hory, aby dosáhli vytoužené Evropy. Kingsley s hlubokým pochopením věci vysvětluje, co jsou tito lidé zač a proč a za jakých podmínek odcházejí ze svých domovů. Píše o osobních setkáních s pašeráky, pobřežní stráží, pohraničníky i dobrovolníky, a srovnává situaci v terénu s vlažných přístupem vlád a úřadů, od kterých se očekává, že budou hledat rychlé a optimální řešení. Jeho kniha přináší strhující zpravodajství o skutečných osudech jednotlivců podstupujících tuto nebezpečnou a strastiplnou pouť, a připomíná, že za bezejmennou masou se skrývají příběhy jednotlivců stejných jako jsme my.
Literatura faktu
4.1
Zloději knih Pátrání po zmizelých foto: Natanael Johansson
knihovnách
ANDERS RYDELL (1982) je novinář a spisovatel, píšící o aktuálních výbušných
ANDERS RYDELL
Večer 10. května 1933 vzplály po celém Německu hranice. Shořely na nich knihy Marxe, Manna, Brechta, Hemingwaye a dalších spisovatelů, kteří prý ztělesňovali dekadentní životní styl Výmarské republiky.
společenských tématech, z nichž některá mají počátek v desetiletí vzdálené minulosti. V roce 2009 prorazil knihou De svenska fildelarna som plundrade Hollywood (Piráti. Švédové, kteří vyrabovali Hollywood), následovalo Noll Noll – Decenniest som förändrade världen (2010, Nula nula. Desetiletí, které změnilo svět) a kritikou oslavované Plundrarna – Hur nazisterna stal Europas konstskatter (2013, Rabování. Jak nacisté vykrádali evropské umělecké sbírky, 2015), nominované na švédskou literární
V skrytu, za plápolajícími plameny, se však odehrával další, méně známý příběh. Příběh o tom, jak nacisté na okupovaných územích vyrabovali tisíce knihoven a nakradli miliony knih. Velitel SS Heinrich Himmler a ideolog nacistické strany Alfred Rosenberg sváděli pomyslný boj o to, kdo uchvátí větší kus evropského literárního dědictví. Himmler shromáždil obrovskou sbírku knih o „nepřátelích říše“, Rosenberg šel ještě dál – chtěl vytvořit nacistický systém výzkumu a vzdělávání. Ten by vychovával budoucí elity třetí říše a ospravedlňoval vyvražďování Židů, Romů a politických nepřátel.
cenu Augustpriset. Následuje volné pokračování Boktjuvarna. Jakten på de försvunna biblioteken (2015, Zloději knih. Pátrání po zmizelých knihovnách, 2017) v němž rozkrývá způsoby, jakými se nacisté zmocňovali veškeré knižní produkce na obsazených územích, a zejména cíle,
Anders Rydell se vydal po stopách těchto zlodějů knih. V honu za ztracenými velkými institucionálními i drobnými soukromými knihovnami procestoval Evropu křížem krážem a pátral po osudu knih, které byly pro své majitele a komunity čtenářů nenahraditelné. A stejně jako oni, ani mnohé z těchto knihoven válku nepřežily.
jichž tím chtěli dosáhnout.
4.2
Literatura faktu
jaro 2017
KNIHA ZLIN
„V knize Zloději knih Rydell připomíná, že knihy nejsou pouhý majetek, ale strážci vzpomínek. Považuje je za posly z téměř zmizelé minulosti, které lze navrátit potomkům těch, jež se stali oběťmi perzekuce ze strany třetí říše a jejích spojenců.“ — Washington Post
„Zloději knih jsou mrazivou připomínkou Hitlerovy zvrácené moci.“ — BBC (Velká Británie) „Dante má jako svého průvodce v Pekle Vergilia. Rydell provádí čtenáře jinými kruhy pekla na zemi, které stvořili nacisté.“ — Norrbottens-Kuriren (Švédsko) „Kniha [Anderse] Rydella je zároveň příběhem bohatého kulturního dědictví evropských Židů, zničeného nacisty. Toto významné pojednání o historii čerpá z rozsáhlých pramenů, kde autor navštěvuje knihovny a sbírky a pátrá po minulosti kradených knih, které se v nich ocitly. Kniha [The Book Thieves] je plná dramatických příběhů o nezvěstných lidech, o jejichž existenci dnes existuje pouze jediný důkaz – kniha s jejich jménem.“ — Berlingske, Denmark
Vyjde v červnu
Přeložila Olga Bažantová
„Michael Kimmelman, jeden z nejbystřejších a nejcitlivějších kritiků naší doby, ve své knize předkládá překvapivě neotřelý pohled na umění a umělce. Od začátku až do konce svým sarkastickým humorem proniká hluboko k podstatě naší kultury. Kniha ukazuje, jak se i vy můžete stát umělci, aniž byste si to museli nutně uvědomit. Při jejím čtení tu v zrcadle naší současné a budoucí společnosti spatříte sami sebe. Okouzlí vás.“ — Yoko Ono
„Knize se podařilo velmi dobře vystihnout enigmatický status umění i to, jak je možné se k němu přiblížit... Kimmelman se v knize představuje jako erudovaný průvodce po všemožných místech, do kterých jsem se nikdy ani nenadáli vstoupit.“ — Adrian Searle, The New York Times „Kimmelman zastává pozici hlavního uměleckého kritika časopisu New York Times, čemuž odpovídá i jeho eklektický styl psaní a výběr umělců zahrnutých do knihy. Kimmelmanův styl psaní je zábavný, pronikavý a svým způsobem i sofistikovaný, podobně jako řada děl, jimiž se v knize zaobírá.“ — Jonathon Keats, The Washington Post
Vyšlo v únoru
Přeložila Kateřina Pietrasová
foto: Matěj Stránský
Mistrovské dílo náhody
MICHAEL KIMMELMAN (1958) je americký autor, umělecký kritik a sloupkař. Studoval na Yale a Harvardu, kde získal titul v oboru dějin umění. Pravidelně přispívá do prestižního čtrnáctideníku The New York Review of Books. Pracuje pro The New York Times jako kritik architektury píšící
Ars vitae & vice versa MICHAEL KIMMELMAN
Michael Kimmelman je znám tím, jak zasvěceně a poutavě dokáže psát o rozličných oborech výtvarného umění a hudby. Možná mu v tom pomáhá fakt, že jakožto pianista je sám obdařen vnímavostí tvořivého ducha. Čtenáři tak od něj už tradičně očekávají nejen to, že jim pomůže zaplnit mezery ve vědomostech o umění, ale že je také dovede k tomu, aby přemýšleli o souvislostech mezi uměním a světem, tedy aby sami uvažovali tak trochu jako umělci.
o problematice bytové výstavby,
umění v každodenním životě.
Dlouhé roky strávené obdivováním umění a úvahami o něm nakonec přirozeně vyústily v tuto poučenou, tematicky široce rozkročenou a dlouho očekávanou knihu. V ní se autor dívá na umění jako na velkou životní vášeň a odhaluje nám, co se pozorným vnímáním obrazů a soch i lidí, kteří je vytvářejí, můžeme dozvědět o životě samotném. Přesvědčuje nás, že umění lze nacházet téměř kdekoli. Stačí se jen opravdu dobře dívat a rozpoznat je ve svých vlastních životech. Někteří z těch, které Kimmelman blíže představuje, patřili mezi skvělé umělce, třeba Bonnard nebo Chardin. Jiní byli vášnivými objeviteli a lovci záhad, fanatiky omalovánek, nadšenými amatérskými fotografy či sběrateli nejroztodivnějších cetek.
KNIHA ZLIN
Knihy o umění
veřejného prostoru, infrastruktury, komunitního rozvoje a sociální odpovědnosti. V roce 2007 vytvořil Zahraniční rubriku, do které přispívá články o kultuře, politice a sociálních tématech v Evropě i jinde ve světě. V roce 2000 byl nominován na Pulitzerovu cenu za kritiku.
Bestseller podle žebříčku New York Times – úchvatný a inspirativní přehled toho, jak nacházet a doceňovat
jaro 2017
5.1
Cesta časem PETER GOES
PETER GOES vystudoval filmovou animaci v Gentu. Nejprve působil jako
Příběh světových dějin pro malé i velké čtenáře, který vás vezme na cestu časem od okamžiku velkého třesku přes období dinosaurů, prvních velkých civilizací, středověku až k turbulentnímu dvacátému století, vesmírným objevům a současnosti. Na osmdesáti stranách zachycuje nejen stěžejní historické okamžiky, války a katastrofy, ale představuje také umělce, důležité myslitele i vládce.
scénograf v divadle, ale pak zvítězila jeho láska ke kreslení a vytáhl znovu tužky a papír. Od té doby neuplynul den, kdy by něco nenakreslil. V současné době působí jako ilustrátor na volné noze, vydává autorské knihy a pracuje pro různé agentury.
Publikace není jen sumou historických faktů, ale ukazuje především život a kulturu v jednotlivých obdobích. Nevyhýbá se ani drakům, bájným hrdinům a televizním postavám, ani převratným objevům a vynálezům. Každá ze scén zasazuje historické okamžiky do globální perspektivy, prostoru a času. Pro starší děti a dospělé čtenáře může být kniha kromě zábavy také podnětem k dalšímu studiu nebo otestování vlastních znalostí. Mladší děti ocení především ucelený přehled, který jim lépe umožní pochopit příběh světových dějin.
6.1
Knihy pro děti
jaro 2017
KNIHA ZLIN
„Goes kombinuje krátké texty s infografikou a nádhernými kresbami a vytváří bohatou a snadno přístupnou pokladnici faktů a čísel. Vysoce informativní, vysoce zábavné.“ — The Financial Times
„Exploze informací ve velkoformátových montážích s nápaditě vykreslenými detaily doplněnými popisky, od velkého třesku až po Charlie Hebdo. Stylové, veselé i vážné; rozhodně stojí za bližší prozkoumání.“ — Nejlepší knihy roku, The Sunday Times „Peter Goes vytvořil obrazově dokonalé dějiny v kostce, které zaujmou všechny věkové kategorie čtenářů.“ — Picture Books Blogger
Vyšlo v březnu
Přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková
podzim 2017 Krimi & Thrillery ADAM BROOKES, Noční dravec IAN MANOOK, Kruté časy MATS OLSSON, Bez masky HELEN FITZGERALDOVÁ, Pláč JO NESBØ, Sněhulák MARIT REIERSGÅRDOVÁ, Boží prst NICOLÁS OBREGÓN, Modrá světla Jokohamy JORGE FERNÁNDEZ DÍAZ, Dýka
Světová beletrie NIÑA WEIJERSOVÁ, Následky JONATHAN FRANZEN, Purity JONAS HASSEN KHEMIRI, Všechno, co si nepamatuju MATHIAS ÉNARD, Ulice zlodějů
Literatura faktu VACLAV SMIL, Globální katastrofy a trendy ANDREAS SIMMS, Konec světa se nekoná
Knihy o umění ALISTAIR HICKS, Průvodce světovým uměním MICHAEL WILSON, Jak číst současné umění
Knihy pro děti BOBBY PEERS, Kryptoportál (William Wenton #2) JØRN LIER HORST, Záhada maltézských hodin JO NESBØ, Doktor Proktor JO NESBØ, Zvířata, která radši ani nechcete znát CARL-JOHAN FORSSÉN EHRLIN, O traktůrkovi, který nemohl usnout
ediční plán jaro 2017 KNIHA ZLIN Mostní 5552, 760 01 Zlín www.knihazlin.cz info@knihazlin.cz