Klassnyje druzja - učebnice 2. díl

Doc. Natália Orlova, CSc., Mgr. Jana Körschnerová, Mgr. Jana Stejskalová

Классные друзья 2 Ruština pro 2. stupeň základních škol Učebnice

Schválilo MŠMT č. j. MSMT-10493/2015 dne 12. 8. 2015 k zařazení do seznamu učebnic pro základní vzdělávání jako součást ucelené řady učebnic pro vzdělávací obor Další cizí jazyk s dobou platnosti šest let.

Odborné recenzentky: PhDr. Irina Hobzová, Mgr. Jitka Jelínková Za spolupráci na evaluaci děkujeme: Mgr. Renatě Adamcové Děkujeme občanskému sdružení KOVČEG-Archa za pomoc a podporu. © Natália Orlova, Jana Körschnerová, Jana Stejskalová © Klett nakladatelství, s. r. o., Praha 2015 Klett nakladatelství s. r. o.

Jičínská 10, 130 00 Praha 3 info@klett.cz, www.klett.cz Odpovědná redaktorka: Mgr. Radmila Vyskočilová Layout a sazba: Reklamare s. r. o., Soběslavská 66, 130 00 Praha 3 Ilustrace: Ivan Hořejší Nahrálo: Studio Monty, Ocelářská 15, 190 00 Praha Vytiskl: TNM Print, s. r. o., Nové Město 14 1. vydání, dotisk 2017 ISBN 978-80-7397-198-4 R0386

Дорогие друзья! Мы очень рады, что вы продолжаете изучать русский язык с помощью учебника «Классные друзья». Вторая часть нашего учебника расширит ваш словарный запас, поможет вам ещё лучше научиться говорить по-русски, откроет для вас новые грани жизни ваших сверстников в Российской Федерации. Мы желаем вам успехов в овладении языком, на котором говорят во многих странах мира! До встречи в третьей части учебника «Классные друзья»! Авторы

Milí mladí přátelé, jsme velice rády, že pokračujete ve studiu ruského jazyka s učebnicí «Классные друзья».

Druhý díl naší učebnice vám pomůže naučit se ještě lépe mluvit rusky, rozšíří vaši slovní zásobu, otevře vám nové pohledy na život vašich vrstevníků v Ruské federaci.

Přejeme vám hodně úspěchů při studiu jazyka, jímž hovoří lidé v mnoha zemích celého světa!

Těšíme se na setkání v třetím díle učebnice «Классные друзья».

Vaše autorky

čtení mluvení 1 | 16

PS cvičení 15–20

poslech a číslo stopy

psaní

gramatika/gramatický přehled

komiks

odkaz na PS

práce s videem

projekt slovníček cvičení pro „rychlíky”

hra

NAUČÍŠ SE

SLOVNÍ ZÁSOBA

GRAMATIKA

PROJEKT

VIDEO

7 УРОК СКУЧÁТЬ – НÉКОГДА

pojmenovat měsíce v roce a roční období

měsíce v roce

příslovce

roční období

«Опя́ть в шкóлу»

9–18

popsat, co děláš na jaře, v létě, na podzim, v zimě

činnosti

slovesa v 1. os. j. č.

«Временá гóда»

«Мой день»

«Зéркало»

«Что я люблю́ есть и пить»

«Принцéсса на горóшине»

číslovky 10–100, 1 000

vyprávět o sobě a svých volnočasových aktivitách 8 УРОК ДЕНЬ ЗА ДНЁМ 19–28

říct, kolik je hodin označovat denní dobu

dny v týdnu denní doba činnosti

popsat svůj den

29–38

pojmenovat potraviny, jídla říct, co rád/a jíš popsat své stravovací návyky

6

časování sloves I. a II. typu 3. os. j. i mn. č. sloves slovesa pohybu a jejich časování

popsat průběh dne jiných osob

9 УРОК ТЫ УМÉЕШЬ ГОТÓВИТЬ?

zvratná slovesa

jídla а nápoje potraviny příbor

časování sloves «есть» a «пить» přídavná jména utvořená od podstatných jmen

Obsah 10 УРОК popsat barvy В МАГАЗИ́Н jednotlivých ЗА kusů oblečení ПОКУ́ПКАМИ pojmenovat 39–50 názvy obchodů i říct, co v nich koupíš

barvy oblečení а obuv názvy obchodů zboží

říct, jaký dárek chceš darovat nebo dostat 11 УРОК ЧЕМ МЫ ПОХÓЖИ?

51–60

popsat svůj vzhled i vzhled jiného člověka popsat svůj charakter i charakter jiného člověka

vlastnosti člověka vzhled člověka

přídavná jména j. i mn. č.

«Подáрки»

«Писк мóды»

«Каки́е мы?»

«Портрéтное схóдство»

zájmena osobní ve 3. p. j. č. ukazovací zájmeno «э́ти» v 1. pádě mn. č.

vazba «похóж(а) на (когó)» pádové otázky ke skloňování podstatných jmen

vyjádřit, že někdo je někomu podobný 12 УРОК ПОВТОРЯ́ЕМ!

61–71

opakování probraných témat a gramatického materiálu ze 7.–11. lekce shrnující test

7

Slyšeli js te českou legendu, hovoří o t která om, že by l kdysi dá Dunaji slo vno na vanský s tát Pano V této ze n ie? mi se v je dné rodin tři bratři: ě n arodili Lech, Ru s a Čech. vyrostli, K dyž zdála se ji m jejich r země příl o d ná iš těsná, a tak se v do různý y d ali ch světov ých stran Praotec Č . ech přiše l na horu myslíte, k Říp. Co am se vy dali Lech a Rus?

inným a je pov in t š u r A e SA a ES kvapí, ž utů NA vás pře a n íš o p r 0 t js 2 s e N ěa ku 11 ). Od ro příprav a v r u t m e n e k jazy ická ag uských ují na r ká kosm ň s č p e o t u NASA r u v k (E tů us o důvod u t a o n h o o r t t átů .Z as kandid se lety „Sojuz“ y h v a íc r d íp lo ř kých ramu p spěšné kosmic do prog zyka. Ú ly ja u o n r h é h a y r usk stalo a ESA z let kurz tiny se š ý u . n r ír z m y šk onautů na ves vy astr né zkou a č r e r íp ě ř v n p á z vin ě ení složení musí po k završ , e u ín ír m m d s z po ět do ve jednou stají let y h ině. c d e o s r í uské r v Ti, kteř ít ž ou dobu po určit

ří u tvo o r e t nice ,k í hra uska n R ž i j e c d rani , je o r ní h oceán ý v Seve o er ní d etrů. je sev Ve ilom r ní le k e o v k 0 e s 0 S .

4 0 že Ru adno lená ívají, ě chl n n vzdá d m ě o o h im , í se d stále n v z e j m a e t Mnoz hcete e zn stli c a že j le mr e a ě J . m i m e a iř rinky z osti t a Sib anda n n

m č i , e o y t sku hork palm mě, bývá ostou ě r t e é l jih ze

d . v k a , n a t te moři mís ému o, jeď k n c í vidět i v p é e Kas znov ebo k a hro n u ném k Čer

adle ském div obil V Mariin urgu půs b r ě t e -P v Sankt ební nt a hud e ig ir d ý ravník česk ard Náp u d E l e t ných sklada a význam d a Ř . ) 6 91 o vážila (1839–1 atelů si h d la k s h r uskýc o. tovala h a respek

8

t, onau m s o ký k í čes ek, n v r P Rem 78 r í m i ce 19 uské Vlad čnil v ro ar te let n u . ý k s n u ír -28“ esm ojuz v S j „ i ů sv lod ické kosm

Čech y a R usy dobr mno é ek ho s o nom svaz tolet ické ky. T a kult í spojují ak n jedn apří ur ní oh Kaza o z nejvě klad stá ří tších ně, p omo měs minc h t l urč Rusk en it a, Krem a územ í kaz nález če lu. T s a ké oto m ňské prav ho děpo ěsto dobn bylo 100 ostí s ne 5. jvětš zalo ženo í v ro ce

7 урок

VÍTE/NEVÍTE Slovo «кани́кулы» se v ruském jazyce odvozuje od latinského slova „Canicula“. „Canicula“ je pravděpodobně latinské pojmenování nejjasnější hvězdy na nočním nebi Siria. Východ této hvězdy připadá na nejteplejší období roku.

Скучáть — нéкогда!

Na konci této lekce budu umět… pojmenovat měsíce v roce a roční období v létě, na podzim, v zimě

používat slovesa v 1. osobě j. č.

vyprávět o sobě a svých volnočasových aktivitách

popsat, co dělám na jaře, číslovky 10–100, 1 000

2|1

2|2

1A) Poslechni si text a řekni, jak dlouhé jsou prázdniny v Ruské federaci.

1B) Poslechni si text ještě jednou a přepiš měsíce, o kterých se v textu hovoří. янвáрь

červenec

феврáль

duben

март

květen

апрéль

červen

май

říjen

ию́нь

listopad

ию́ль

prosinec

áвгуст

září

сентя́брь

srpen

октя́брь

březen

ноя́брь

únor

декáбрь

leden

ycích ch jaz ý r e t íší V něk síců p ě m y zv elkým se ná ním v č e t á štině s poč . V ru lým. m e n e s ma m písme e š í ně je p i češti

A

1C) Spoj a přepiš ruská a česká slova.

B 2|3

1D) Poslouchej a opakuj měsíce.

C

2A) Poslechni si text. K větám vyber vhodný obrázek.

2|4

D

1. В январé я чáсто игрáю в хоккéй.

2. В февралé я чáсто плáваю в бассéйне.

3. Я никогдá не гуля́ю в лесу́ в мáрте.

E

4. В апрéле я рéдко отдыхáю на мóре.

5. В мáе я никогдá не игрáю в снежки́.

6. В ию́не я обы́чно отдыхáю у бáбушки на дáче.

7. В ию́ле я чáсто плáваю в рекé.

8. В áвгусте я чáсто игрáю в тéннис с друзья́ми.

F

9. В сентябрé я обы́чно хожу́ с роди́телями в лес за грибáми.

10. В октябрé я обы́чно сижу́ дóма и игрáю на компью́тере.

11. В ноябрé я никогдá не плáваю в óзере.

12. В декабрé я чáсто игрáю в снежки́.

G

2B) Přečti si věty a přelož slova napsaná kurzívou.

10

PS cvičení 1–5

H

I

7A

3) Řekni, co děláš často, obvykle, nikdy nebo zřídka a v jakém měsíci. Využij nápovědu. Я чá сто и грáю в áвг в фу усте. тбóл

Я ник огдá н е плáв в óзер аю е в ян варé.

4) Řekni, co děláš: веснóй, лéтом, óсенью, зимóй. игрáю в тéннис

бéгаю во дворé с друзья́ми

слу́шаю му́зыку

хожу́ в кинó

плáваю в бассéйне

сижу́ в чáте

танцу́ю на дискотéке

плáваю в óзере

игрáю в сквош

хожу́ в теáтр

хожу́ в бассéйн

хожу́ в лес за грибáми

игрáю в шáхматы

танцу́ю с друзья́ми в клу́бе

пою́ в караóке-клу́бе

пишу́ тéсты

веснó й = na jaře лéтом = v lé tě óсень ю=n a p зимó odzim й = v zimě

5) Jaká mohou být zakončení sloves v 1. osobě j. č.? Doplň pravidlo.

Koncovky sloves v 1. osobě j. č. mohou být

(пишу́, хожу́) nebo

(игрáю,

говорю́).

Slovesa ходи́ть, сидéть, писáть mají v 1. osobě j. č. tvar я хожу́, я сижу́, я пишу́! U těchto souhlásce!

sloves v 1. osobě j. č. dochází ke změně v

6) Zeptej se spolužáka/spolužačky. Využij sloves z tabulky.

Vzor: Ты чáсто игрáешь на компью́тере?

Да, я чáсто игрáю на компью́тере.

Нет, я рéдко игрáю на компью́тере.

чáсто

Ты рéдко

хóдишь

в кинó/теáтр/бассéйн

слу́шаешь

му́зыку

игрáешь

на пиани́но/гитáре в футбóл/хоккéй

танцу́ешь

с друзья́ми на дискотéке/в клу́бе

читáешь

кни́ги

сиди́шь

за компью́тером/в чáте

плáваешь

в бассéйне/рекé/óзере

помогáешь

мáме/пáпе/бáбушке/сестрé

пи́шешь

друзья́м PS cvičení 6–11

11

лет áдцать ináct = je mi tř ать лет ы´рнадц т е ч е r náct н м = je mi čt

н мне три

7А) Přečti si zprávy z blogů a řekni, kdo rád jezdí na bruslích a skateboardu. Привéт! Меня́ зову́т Ксéния. Мне 14 лет. Я 2|5

н мне пят

живу́ в Хабáровске. Я чáсто хожу́ с друзья́ми

лет áдцать tnáct = je mi pa

в кинó. Я занимáюсь спорти́вными тáнцами. Мои́ друзья́ говоря́т, что я хорошó танцу́ю. Привéт всем! Меня́ зову́т Ди́ма. Я живу́ в Москвé. Мне 13 лет. Я занимáюсь тéннисом. Мóй трéнер меня́ чáсто хвáлит. А ещё я хорошó игрáю на гитáре. У меня́ мнóго друзéй, осóбенно среди́ девчóнок. Я с ни́ми чáсто общáюсь. Я рéдко скучáю. Меня́ зову́т Артём. Мне 14 лет. Я живу́ в Му́рманске. Что я люблю́ дéлать в свобóдное врéмя? Я игрáю на компью́тере, а ещё я хорошó плáваю. Я чáсто катáюсь на рóликах и скейтбóрде. Меня́ зову́т Сóфья. Мне 15 лет. Я учу́сь в восьмóм клáссе. Я живу́ в Санкт-Петербу́рге. Я чáсто хожу́ в теáтр и́ли в музéй. Я хорошó игрáю на пиани́но и на скри́пке. Меня́ зову́т Кáтя. Я живу́ в Ярослáвле. Я óчень люблю́ слу́шать му́зыку, ходи́ть в кинó. Бóльше всегó я люблю́ тусовáться со свои́ми друзья́ми.

7B) Přečti si zprávy z blogů a řekni, kdo by se s kým mohl přátelit.

7C) Přečti si zprávy z blogů ještě jednou a řekni, kdo… …хорошó плáвает …хорошó игрáет на гитáре

тусов áться – vese trávit le čas s p řáteli (mít, dělat mejda n)

…хорошó танцу́ет

7D) Přečti si zprávy z blogů a vypiš všechna slovesa v 1. osobě jednotného čísla.

8A) Co o sobě mohou říct tito chlapci a dívky? Vyber si kartičku a představ se jejich jménem. и́мя: Я́КУБ вóзраст: 13 лет гóрод: Москвá хóбби: рóлики, волейбóл

12

PS cvičení 12–18

и́мя: ÁЛЛА вóзраст: 14 лет гóрод: Омск хóбби: танцевáть, плáвать

и́мя: Ю́ЛЯ вóзраст: 14 лет гóрод: Сóчи хóбби: лы́жи, сквош, сидéть в чáте

и́мя: ОЛÉГ вóзраст: 13 лет гóрод: Новосиби́рск хóбби: кинó, игрáть на компью́тере

7Б

и́мя: МАКСИ́М вóзраст: 15 лет гóрод: Санкт-Петербу́рг хóбби: футбóл, писáть в блог

и́мя: ИРИ́НА вóзраст: 15 лет гóрод: Уфá хóбби: сидéть в чáте, читáть кни́ги

8B) Doplň svou kartičku a představ se spolužákům. и́мя: вóзраст: гóрод: кем хочу́ стать: люби́мые шкóльные предмéты: что дéлаю чáстo/рéдко:

9) Najdi na mapě Ruské federace města zmíněná v textech. Která z těchto měst leží u moře nebo oceánu, jaké řeky těmito městy protékají?

10) Řekni, co jde dobře tobě.

Použij nápovědu.

хорош ó / пл óхо танцу́ ю пою́ катáю сь на рóлик игрáю ах/ск в тéн ейтбó н ис/хо игрáю рде/л ккéй/ на ск ы́ жах футб ри́ пк / заним ó л е / / б г áюсь итáре аскет спóрт бóл /пиан общá ом и́ но юсь с друзь я́ ми в шкóл е/в И нтерн éте

11) Přečti si text, neznámá slova vyhledej ve slovníku a odpověz na závěrečnou otázku. В ру́сском языкé относи́тельно недáвно появи́лись словá тусовáться и тусóвка. Тусовáться означáет «вéсело проводи́ть врéмя с друзья́ми», а тусóвка — э́то «вечери́нка, весёлая встрéча друзéй». Есть мнéние, что дáнное слóво пришлó в ру́сский язы́к из францу́зского языкá. Онó образóвано от глагóла tasser «уплотня́ть, ску́чивать». Рáньше э́ти словá считáлись жаргóнными. Сейчáс словá тусовáться и тусóвка ужé зарегистри́рованы в Большóм толкóвом словарé ру́сского языкá. А существу́ют ли эквивалéнты э́тих слов в чéшском языкé?

PS cvičení 19–26

13

счёт 2|6

2|7

2|8

= skór e (utká

12A) Poslechni si text a řekni, jaké je skóre ve třetí třetině.

ní, záp asu)

12B) Poslechni si text ještě jednou a vypiš skóre, o kterých se mluví v textu.

20:30

25:40

50:60

40:44

30:20

13) Poslouchej a opakuj.

10

дéсять

20

двáдцать

y se slovk í č é n kto: Slože oří ta v t ě рок tin и, có v ruš р т ь ných цат slože í двáд n e ř cet, . Tvo iadva ř t пять u é. yp možn vek t í o n l e s í č et n tyřic pětač

30 три́дцать 40

сóрок

50

пятьдеся́т

60

шестьдеся́т

70

сéмьдесят

80

вóсемьдесят

90

девянóсто

100

сто

1 000

ты́сяча

14) Jak dlouho se hraje… хоккéй

сóрок мину́т

баскетбóл

шестьдеся́т мину́т

футбóл

три́дцать две мину́ты

вóдное пóло

девянóсто мину́т

бокс

три́дцать шесть мину́т

15) Přikryj vždy polovinu kartičky a otestuj svou znalost.

40

три́дцать

шестьдеся́т 70

90

девянóсто 100

14

PS cvičení 27–30

двáдцать

50 30

60

20

дéсять

10

п я т ь де с

я́т

сóрок

с é м ь де с я

сто

т

80

1 000

вóсемьдесят

ты́сяча

7В

16A) Sečti. Výsledek zapiš slovem.

10 + 10 = 20 + 30 = 40 + 30 = 50 + 10 = 40 + 40 = 50 + 20 =

16В) Poslouchej a zkontroluj výsledek.

2|9

17) Vyjmenuj sousední číslovky těchto číslic.

Vzor: 70 – сéмьдесят: шестьдеся́т и вóсемьдесят 30 60 90

18A) Přečti text a odhadni význam slov psaných kurzívou. Odpověz na otázku na konci textu. Для чегó лю́ди изобрели́ ци́фры? Навéрное, чтóбы считáть и́ли измеря́ть всё вокру́г. Какóго рóста человéк? Скóлько лет брáту? Какóе расстоя́ние от дóма до шкóлы? Скóлько мéсяцев дли́тся зимá? Для тóчности измерéния лю́ди приду́мали рáзные

2 | 10

едини́цы. Напримéр, в году́ — 12 меся́цев; в однóм чáсе — 60 мину́т, а большáя перемéна обы́чно дли́тся 20 мину́т. В 1 мéтре — 100 сантимéтров и́ли 1 000 миллимéтров. Три децимéтра равны́ тридцати́ сантимéтрам, а в однóм киломéтре — 1 000 мéтров. А как измéрить объём пáмяти у компью́тера?

18B) Najdi v textu ruské ekvivalenty uvedených názvů jednotek míry. kilometr (

) = 1 000 m

decimetr (

) = 0.1 m

centimetr (

) = 0.01 m

milimetr (

) = 0.001 m

PS cvičení 31–35

15

Zahraj se spolužákem/spolužačkou jako scénku.

35:45

Какóй счёт?

Я иду́ игрáть в футбóл.

А я люблю́ и дó матча, и пóсле.

Люблю́ хорошó поéсть! Осóбенно пóсле мáтча!

Ералáш «Опя́ть в шкóлу» Podívejte se na video «Опя́ть в шкóлу» http://eralash.ru/video/ опять-в-школу a odpovězte na otázky: 1. Как зову́т мáльчика?

2. Почему́ он не хóчет идти́ в шкóлу?

3. Какóй сегóдня день недéли? Какóй мéсяц?

cóня = ospalec, spáč

16

Я иду́ с тобóй. Сéлфи? Улы́бка!

Что со мнóй сегóдня?! Игрáю плóхо.

«Временá гóда» Roční období Už umíš rusky pojmenovat měsíce, také umíš vyjádřit, co rád/a děláš, jakým aktivitám se věnuješ. Pomocí obrázků, fotografií, symbolů vytvoř prezentaci «Временá гóда» (maximálně 6 snímků), ve které svým spolužákům sdělíš: • které měsíce v roce máš rád/a • které měsíce v roce nemáš příliš rád/a • jakým aktivitám se věnuješ v tebou vybraných měsících (vyber si z každého ročního období jeden měsíc) Svůj projekt prezentuj rusky.

s. 10–11

гуля́ть

procházet se

занимáться (чем)

věnovat se (čemu), zabývat se (čím)

кани́кулы (лéтние, зи́мние)

prázdniny (letní, zimní)

катáться (на)

jezdit

мéсяц

měsíc

янвáрь, в январé

leden, v lednu

феврáль, в февралé

únor, v únoru

мaрт, в мáрте

březen, v březnu

апрéль, в апрéле

duben, v dubnu

май, в мáе

květen, v květnu

ию́нь, в ию́не

červen, v červnu

ию́ль, в ию́ле

červenec, v červenci

áвгуст, в áвгусте

srpen, v srpnu

сентя́брь, в сентябрé

září, v září

октя́брь, в октябрé

říjen, v říjnu

ноя́брь, в ноябрé

listopad, v listopadu

декáбрь, в декабрé

prosinec, v prosinci

никогдá

nikdy

обы́чно

obvykle

путешéствовать

cestovat

рéдко

zřídka

сидéть (дóма)

sedět, být (doma)

слу́шать (му́зыку)

poslouchat (hudbu)

ходи́ть в (кинó)

chodit do (kina)

чáсто

často

вóзраст

věk

гóрод

město

и́мя

jméno

плóхо

špatně

хóбби

hobby, koníček

хорошó

dobře

s. 12–13

17

Gramatický přehled I.

Příslovce V ruštině jsou příslovce neohebným slovním druhem stejně jako v češtině. Pomáhají upřesňovat děj nebo probíhající proces, např. чáсто общáться с друзья́ми, обы́чно отдыхáть у бáбушки, рéдко купáться в рекé, хорошó катáться на лы́жах.

II.

Koncovky sloves v 1. osobě jednotného čísla Slovesa v 1. osobě j. č. mohou mít koncovku -у (я хожу́, я пишу́, я сижу́) nebo -ю (я игрáю, я отдыхáю, я говорю́). Zvratná slovesa mají zvratnou částici -сь (я катáюсь, я общáюсь).

Pozor na slovesa ходи́ть, сидéть, писáть! V 1. osobě j. č. dochází ke změně kmenové souhlásky д na ж: я хожу́, я сижу́ a с na ш: я пишу́.

Zvratná slovesa Slovesa se zvratnou částicí -сь а -ся (я катáюсь, он общáется, онá занимáется) se nazývají zvratná. Ruské zvratné částice -сь а -ся stojí vždy za slovesem a píší se s ním dohromady.

Odpovídají českým zvratným zájmenům si/se.

III.

Číslovky 10–100, 1 000 Číslovky 10, 20, 30, 40, 50, 60, 70, 80, 90, 100 a 1 000 patří do skupiny základních číslovek a tvar většiny z nich je podobný češtině. Zcela jiné jsou číslovky сóрок (40) a девянóсто (90). V číslovkách 10, 20, 30 píšeme měkký znak na konci slova, v číslovkách 50, 60, 70, 80 uprostřed. Číslovka ты́сяча (1 000) je v ruštině ženského rodu.

18

10

дéсять

20

двáдцать

30

три́дцать

40

сóрок

50

пятьдеся́т

60

шестьдеся́т

70

сéмьдесят

80

вóсемьдесят

90

девянóсто

100

сто

1 000

ты́сяча

Použitý obrazový materiál: www.dreamstime.com

Классные друзья 2 Ruština pro 2. stupeň základních škol Učebnice

© Natália Orlova, Jana Körschnerová, Jana Stejskalová © Klett nakladatelství, s. r. o., Praha 2015 Klett nakladatelství s. r. o.

Jičínská 10, 130 00 Praha 3 info@klett.cz, www.klett.cz 1. vydání, dotisk 2017 ISBN 978-80-7397-198-4 R0386