JIČÍN
INTRAVILÁN
VEŘEJNÝ PROSTOR PRŮMYSLOVÁ ZÓNA SILNICE ULIČNÍ SÍŤ ALEJ VODA SÍDLIŠTĚ KOPEC
Krkonoše
Zebín Kumburský hřbet
Čeřov
Čeřov Zebín Kumburský hřbet
95_pohled z Veliše, kolem 1930
Pohled z Veliše na západní část města ukazuje hierarchické řazení plánů krajiny. Město je tak vztažným bodem těchto dvou hradeb pohoří, které na město z jihu a severu shlíží.
kartouza lodžie sv. Jakub
96_pohled z kostela Panny Marie de Sale, po 1911
Netradiční pohled z jihu města na sever. Nalevo město lemuje kostel sv. Ignáce s jezuitskou kolejí, která tvoří hradbu historického centra a napravo věž Valdické brány s kostelem sv. Jakuba. Můžeme si jen domýšlet jak by panorama Jičína vypadalo s dostavěnými svatojakubskými věžemi a kupolí a dalšími kláštery, které Valdštejn do města chtěl umístit.
hladina města
97_pohled z Valdické brány, 1908
Znovu potvrzené tíhnutí města k okolní krajině. Silná vizuální identita, kterou okolí dávají kopce Čeřov a Zebín. Obzor lemující hřeben, ze kterého v jednom místě vybíhá Kumburk se zříceninou hradu posilující onu scéničnost.
Zebín hladina města Čeřovhladina města
lodžie
98_pohled z vrchu Zebín na město, 2020
Zebín se díky vulkanickému vzniku zvedá osamoceně nad jičínskou rovinu. Nabízí tak pohled do dálky na všechny strany. Je odtud vidět osa v krajině, kterou sem vepsal Valdštej, se všemi objekty, které na tuto linii stihl přivázat.
Veliš
Čeřov
Mapa znázorňuje rozrůstání města v průběhu let. Nejstarší jádro s velkým náměstím bylo vyměřeno už při založení a do zhruba 19. století zůstalo jediným osídlení místa. Postupně se začalo město rozrůstat směrem podél hlavním dopravních tepen. Za dob Albrechta z Valdštejna byly založeny základy předměstí. Město se začalo rozrůstat až v přelomu 19. a 20. století, kdy byl vypracován jeden z nejstarších regulačních plánů Čech. Ani v 21. století se město nijak výrazně nerozrostlo. Pouze na východním okraji vzniklo větší satelitní město.
legenda_
nejstarší jádro 19. století polovina 20. století konec. 20 století nejnovější výstavba průmysl/garáže
poliklinika a divadlo
kasárny
Musilův areál škol
lodžie s oborou
Jádro města bylo díky zachované urbanistické struktuře s velkým počtem kulturním památek prohlášeno městkou památkovou rezervací roku 1987. Spolu s historickým centrem je prohlášena i architektura loggie a čestného dvora v Jičíně v Libosadu. Na mapě je vyznačeno ochranné pásmo rezervace. legenda_
památkově chráněné objekty městká památková rezervace památkové pásmo
Na mapě jsou znázorněny hlavní dopravní tahy. Hlavní automobilová komunikace odpovídají směrově vazbám na větší města v okolí. Silnice 1. třídy směrem k Jičínu sbírá obchvat. Nově byla vybudovaná i část obchvatu směrem na Valdice. V Centru je doprava regulovaná jednosměrkami. Historicky je hlavní náměstí děleno diagonálně a zůstává tak objezdné. Velká část je věnovaná parkování.
Celkově projede skrze Jičín okolo 9000 aut denně. Největší dopravní zátěž vzniká na výjezdu z města, kde komunikace sbírá i dopravu z průmyslové zóny, směrem na Úlibice/ Hradec Králové.
Městem se vine železnice s železničními přejezdy u Šibeňáku, za Valdštejnskou lodžií před Valdicemi a na jihu v průmyslové zóně. Železniční trať protíná zahradu Valdštejnovy letní vily. Autobusové nádraží spolu s přilehlou obchodní zónou tvoří největší nemísto města. Jeho propojení s vlakovým nádražím a jejich vazba na město je v Jičíně dlouhodobé téma.
Dlouhodobou otázkou se parkování a vybudování parkovacího domu, které by obsloužilo centrum a uvolnilo tak cenné plochy veřejného prostranství lidem.
legenda_
nádraží zastávka MHD hlavní komunikace vedlejší komunikace sběrná komunikace nezpevněná komunikace pěší spojení cyklostezka
Hlavním středobodem shromažďování je od založení města Valdštejnovo náměstí. Dodnes se zde každý pátek a sobotu koná trh. Jinak je ale velká část náměstí věnována parkování. Stejně tak je tomu na Rynečku a na náměstí Komenského. Město je tak oslabováno jako celek, když přichází o cenná místa, kde by mohlo docházet k lidské interakci.
Hlavní veřejná prostranství jsou ta reprezentativní, vytvořena za dlouhé dějiny města. Jde o šest náměstí, z kterých ale jako živá součást města funguje jen Žižkovo náměstí s lavičkami pod stromy a zahrádkami kaváren. Na to se váže linie Husovy třídy, která plní funkci obchodního korza města.
Podružná veřejná prostranství jsou místa potkání. Kde se potkáte s přáteli a zastavíte se při venčení psa.
Hlavní rekreační strunou se stává lipová alej, která nás zavede z města do valdštejnské lodžie, kde si můžeme dát kafe v letním Valdštejnově sídle. V blízké budoucnosti snad přibude i odpočinková zóna Cidlina, ke které je vypracována projektová dokumentace.
legenda_
hlavní věřejná postranství_ 1_Valdické náměstí 2_Ryneček 3_Komenského náměstí 4_Žižkovo náměstí 5_Husova třída 6_zámecký park 7_Lidického náměstí
podružná veřejná prostranství_ 8_Matějkovo cvičiště 9_hřiště mezi bloky 10_pumptrack 11_plácek u bunkru 12_molo u rybníka 13_dětské hřiště 14_hřiště pod Čeřovkou rekreační veřejná prostranství 15_lesoparkČeřovka 16_Lipová alej s oborou na konci 17_u rybníku Šibeňák
Jičín má v rámci historického centra značné rezervy. Mnoho budov bylo zbouráno a prostor zůstal prázdný. Do ulic tak trčí slepé štíty budov. V případě zastavění by tak došlo k oživení centra lidmi, kteří by mohli obývat atraktivní historické centrum s veškerou občanskou vybaveností na dosah ruky.
Příkladem je ulice za synagogou, kde domy mohou těžit s blízkosti jádra města, ale dnes jsou tam jednopodlažní garáže rodinných domů.
legenda_
proluky
Město má územní plán aktualizovaný v roce 2022. Územní plán určuje mnoho nových zastavitelných ploch a to především ploch k bydlení. Jedná se především o lokalitu kolem vrchu Čeřov, na Holínském předměstí a na hranici města směrem na Hradec Králové. Tyto lokality je nutné prověřit územní studií, aby došlo k efektivnímu a udržitelnému zastavění území.
Transformace území se týká především prostoru bývalých kasáren u lipové aleje, kde už nyní vzniká nová obytná čtvrť a domov seniorů. Plocha autobusového nádraží a navazujících prostor je dlouhodobý jičínský problém. Dále se jedná o prostor ul. Na Hrádku, kde byla v minulosti jatka. Jsou zde fragmenty budov, nijak neregulované. legenda_
navržené využití ploch dle ÚP: zastavitelné plochy transformační plochy změny v krajině k ověření územní studií nový dopravní koridor
Čeřov
hřbitov
hřbitov kostel
námko námko
kostel kostel
vodárenská vež Valdická brána budova soudu
divadlo a sokolovna
hotel Restart věžák věžák
lodžie
židovský hřbitov
Dominanty města určují jeho obraz. Dominanty nemusí být fyzicky přítomné, někdy stačí jejich duchovní existence, aby byly vztažným bodem pro orientaci městem. Hlavní vertikála Jičína je jistě Valdická brána. I když ji Valdštejn chtěl zbořit, stala se ikonou, která je vidět už od příjezdu k městu ze všech stran. I když svatojakubský kostel nemá dokončené věže a kupoli, stejně se tyčí, spolu s kostelní věží sv. Ignáce, nad hladinu zástavby
Významové dominanty tvoří onu strunu živého a fungujícího města. Vážou se na ni důležité duchovní a kulturní instituce, které vytváří město jako takové. Jsou ohnisky, ze kterých do města proudí energie. legenda_
přírodní dominanta hmotná dominanta významová dominanta
Hranice města jsou rozhraní, kde sídlo končí a přechází do volné krajiny. Rozhraní nemusí být pevně definované a může ho tvořit další zástavba, silnice, voda nebo volná krajina
Jičínu tvoří výraznou hranici silniční obchvat na západní straně. Kvůli hluku a vybudování protihlukových stěn tvoří i fyzickou bariéru. Velká část města přechází v pole. Zvlášť směrem na Holín se nabízí několik polních cest, které otevírají volnou krajinu. Od míst, kde protéká hranici města Cidlina není přítomná definovaná hranice a město přechází do krajiny.
Na východě je město definováno železniční tratí podél lipové aleje. U železničního přejezdu tvoří hranici města rybník Šibeňák a nabízí se tam kontrast panelového sídliště s vodní hladinou.
legenda_
pole silnice volná krajina zástavba hřiště voda typ hranice_ uzavřená s bodovými průchody otevřená srůst
5min IDENTITA_OBRAZ MĚSTA_vstupy do krajiny
PRACHOVSKÉ SKÁLY
LODŽIE A PODKRKONOŠŠÍ
10min 10min 10min 5min
OSTUŽNO A VELIŠ
DVORCE
Jičín má zvláštní blízkost otevřené krajiny, kterou mnoho měst nemá. Jičín se rozrůstal jaksi paprskovitě, tudíž má stále několik klínů přírody. Dotýká se tak čtyř krajin, a i díky ním hledá svůj obraz a image. Tyto vstupy by měly být dostatečně chráněny, proti zástavbě a město si tak zachovalo specifickou blízkost divoké přírody.
Je to pět míst, vzdálených okolo deseti minut chůze z centra, kdy se dostaneme na začátek volné krajiny: 1, Začátek lipového stromořadí, rybník Kníže východ z města na Březinu, u lávky přes Cidlinu na Novém městě a u železničního přejezdu na Hradec králové.
legenda_
vzdálenost od centra výchozí bod brána do volné krajiny
policie
nemocnice hřbitov soud úřad
úřad hřbitov
banka
poliklinika divadlo
židovský hřbitov
Žlutá páteřní struna představuje vazbu mezi místy, která tvoří ohniska dění v obci. Ta která tvoří život. Jde o místa, která jsou nezbytná pro fungování obce. Jedná se o místa se správními (úřad, banka, soud), pečujícími (nemocnice, domov pro seniory), kulturními budovami (divadlo, ZUŠ, galerie) a duchovní mi místy (kostely se hřbitovy), která jsou důležitými body pro osobní i společenský rozvoj.
Síť těchto bodů definuje síť veřejných prostranství a pohybu městem. Jsou to stěžejní body pro identitu města.
legenda_
duchovní místa správní místa pečující místa kulturní místa
ul. Palackého
Husovatřída
Růžová struna znázorňuje cestu městem, kde se nachází většina podniků. Struna lemuje hlavní veřejná prostranství, která jsou stěžejními ohnisky dění a pohybu lidí v obci a potvrzují tak obchodní potenciál těchto míst. Hlavními tepnami pak jsou ulice Palackého a Husova s Valdštejnovým náměstí, která mají zpravidla aktivní parter.
Další výrazná koncentrace je u výjezdu z města na východ, která jsou však už jen v automobilovém dosahu.
Obchodní síť je dobrá, avšak nepříliš pestrá a v odpoledních hodinách větší obchody způsobují neprůjezdnost městem.
legenda_
obchod, podnik průmysl
MŠ soukromá SŠ
gymnázium ZŠ ZŠ
průmka průmka
MŠ MŠ
MŠ obchodka
ZŠ
ZŠ
MŠ
ZŠ legenda_
Modrá struna vzdělání spojuje vzdělávací instituce města. Jičín je historicky centrem vzdělanosti a tento statut město drží dodnes. Je zde 5 základních škol, 7 mateřských škol a pět středních škol. Na Valdštejnově náměstí v zámku sídlí také základní umělecká škola.
Školy ve svém okolí stimulují dění, přivádí do míst dětský smích a prostor se tak může být využívaný způsoby, které vymyslí jen dětská kreativita. Mimo provozní čas ale tyto místa mohou být opuštěná a prázdná. Proto je stěžejní napojení na další infrastrukturu a fungování města.
zastávka autobusu škola
zimní stadion IDENTITA_OBRAZ MĚSTA_struna volného času
hřiště
podél potoka
molo
dál na Zebín do Prachovských skal na Veliš
kolem koupalište kolem stadionu podél Cidliny
rybníka
alejí do města
výběh koní rybníky
výhled na město
k
rybníkům
kafe v lodžii židovský hřbitov
Zelená struna propojuje přírodní složku města a přechází do volné krajiny. Znázorňuje místa, kde lidé tráví svůj volný čas. Kam se jdou projít po práci nebo vyvenčit psa. Tam kde se zastaví a zamyslí se. Jsou to místa jak sportovního odreagování tak oddychu.
legenda_
místo zastavení
Analýza silnýc a slabých stránek města, příležitostí a hrozeb_
Jičín má vynikající výchozí podmínky. Má zachovalé historické centrum s kulturními památkami. Stojí na zajímavé historii s mimořádnými barokními krajinnými plány. Město má ale i spoustu problémů, které vycházejí z obecnějších trendů malých měst, ale i z lokálních ohnisek problémů.
Analýza vychází z vlastních postřehů, analýz a z plánovací dokumentace. ZÚR HK zařazuje Jičín na rozvojové osy nadmístního významu zmíněné na straně 10. Jičín má územní plán z roku 2008, aktualizací prošel v roce 2022. Má program hlavních 3P - posílení významu města Jičína v rámci ČR a Evropském prostoru, posílení atraktivity města a posílení rozmanitosti života v souladu v harmonii s prostředím.
S _strenghts_silné stránky
Město má vynikající výchozí podmínky. Má velmi strategickou polohu centra regionu a je důležitou křižovatkou silnic I. třídy s vazbou na větší sídla jako Praha, Hradec Králové nebo Liberec, která jsou dostupná do hodiny jízdy autem. Je obslouženo autobusovou dopravou s nadnárodní vazbou na Německo. Jičín a okolí má dobrou síť cyklostezek, především směrem k Českému ráj. K tomu se váže i silná vazba turistického ruchu a ekonomického zaměření města. Jičín jako brána do Českého ráje.
Město je zasazeno do jedinečné přírody, kterou neovládá ale sleduje ji z nížiny a stává se tak vztažným bodem pro okolní pahorkatinu. Jičínsko leží na rozhraní dvou významných krajinných typů – Podkrkonoší a Polabské nížiny, což určuje využití a charakter osídlení. Jižní rovinatá část je mnohem více osídlená. Krajina města i s okolní přírodou se stává nositelem kulturní paměti. Valdštejn do ní vepsal osu spojující krajinu s městem, pomocí sakrálních staveb, kterou podpořil dalšími astronomicko - geografickými vazbami. O desítky let později osazuje krajinu kaplemi František Šlik a vytváří tak Mariánskou zahradu, zhmotnělou modlitbu k Panně Marii. Okolí města je protkáno sítí turistických stezek, které často vycházejí z historických cest, na které se vážou staré hrady, zámky, kapličky a sídla. Toho je dokladem například Stezka Českým rájem, která propojuje celý region.
ORP Jičín má územně analytické podklady z roku 2008, které byly čtyřikrát aktualizované, naposledy v roce 2016. ÚAP zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území a slouží především jako podklad pro další stupně planovací dokumentace.
* územní plán města Jičína, 2022. dostupné online: https://www.mujicin.cz/ uzemni-plan-jicin/ds-29550 územně analytické podklady města Jičína, 2016. dootupné online na: https:// www.mujicin.cz/uzemne-analyticke-podklady-jicin/d-860296 zásady územního rozvoje Královehradeckého kraje, 2011. dostupné online na: https://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/rozvoj-kraje/uzemni-planovani/ zasady-uzemniho-rozvoje-kralovehradeckeho-kraje-46187/
Město má zachovalé historické centrum, které se nachází v těžišti města a vyhlo se novodobým zásahům. Nabízí velký počet kulturních památek jako kostel sv. Ignáce a sv. Jakuba, ikonickou Valdickou bránu s vyhlídkou do dálek, náměstí s městskými domy s podloubím nebo procházku nejstarší českou alejí do Valdštejnova letního sídla ve Valdicích. Má dobře pokrytou a celkem dobře fungující síť občanské vybavenosti a je tak spádovým centrem regionu, hlavně co se týče vzdělání. Je zde velké sportovní vyžití, velkou tradici má zde házená. Má dobrou technickou vybavenost. Je zajištěno zásobování vodou i elektrickou energií. Pro nakládání s odpadními vodami je vybudován jednotný systém zakončený čistírnou odpadních vod.
Je zde aktivní společenský život. Pořádají se zde festivaly Jičín město pohádek (31 ročníků), každý druhý rok jsou zde Valdštejnské slavnosti, několik ročníků hudebního festivalu Propadák, který oživil rokli na Čeřovce a několik ročníků Jinčí činu, který kulturním programem oživil a poukázal na části města, jejichž potenciálu si nikdo nevšímá jako jezuitská kolej, budova nákladového nádraží nebo budova VZP na autobusovém nádraží. Kulturní imaginárium Valdštejnská lodžie, který oživil zchátralou budovu Valdštejnovi lodžie a které se stává ohniskem jičínské kultury, nabízí živé umění, alternativní kulturu, netradiční rodinné akce a site-specific projekty.
_weaks_slabé stránky
Městu jako spoustu dalších maloměst odumírá historické centrum. Na hlavním náměstí, které má vysoký tržní potenciál, je v místech prázdný parter. Kupní síla se přesouvá do velkých supermarketů na krajích města, která svými rozměry mění měřítko města. Hlavní náměstí, těžiště města, se chová spíše jako parkoviště. Parkování je věnováno také spoustu dalších ploch v blízkosti cenného centra - plochy u zimního stadionu, Komenského náměstí. V některých místech je prioritizován automobilový pohyb před pěším a silnice tvoří bariéry města. V intravilánu jsou dva brownfieldy nevyužitých budov - jezuitské koleje a kasáren u lipové aleje - dlouhá jičínská diskuze jak s nimi naložit. Kasárny měli v posledních letech od města v pronájmu různí lokální umělci, kteří zde tvořili a měli zde hudební zkušebny. Kvůli strhnutí většiny budov a budování nové obytné čtvrti o tohle jičínské kulturní ohnisko přišlo a jiné prostory se nenabízí.
O_opportunities_příležitosti
Jičín je zasazen do silného kulturního i přírodního rámce, na kterém může dál budovat identitu. To nemusí být jen Rumcajs a Václav Čtvrtek jako dosud. Dál je třeba budovat Valdštejnův odkaz a rozvíjet tradici kulturních akcí. Veřejné prostranství jsou zde velkoryse historicky navržena a je třeba podporovat aktivní parter lokálního podnikání, který městu přinese nejen ekonomický zisk, ale probudí spící město. V rámci města je velké množství proluk, které je možné zastavět, zcelit tak město, zahustit a nabýdnout nové plochy pro bydlení. Podporovat plochy pro bydlení v rámci intravilánu, aby nedocházelo k odlivu obyvatel a rozšiřování města do krajiny. Tuto potřebu utvrzuje územní plán, který vymezuje mnoho nových ploch k bydlení.
Nad městem dlouho visí otázka autobusového nádraží.
Městem protéká řeka Cidlina, jejíž břehy však nejsou přístupné a nenaplňuje se tak potenciál tekoucí živé struny. Není také dobře definován a propojen systém ekologické stability. I když ve městě je zastoupení aktivních schopných lidí, není zde dostatek míst kulturního dění. Ohnisko kultury se přesouvá do Valdštejsnké loggie za městem nebo se proměňuje v jednorázové akce.
Demografické ukazatele ukazují, že ačkoliv v celém ORP obyvatel přibývá v samotném Jičíně počet obyvatel stagnuje či mírně ubývá. Značí to stěhování do vesnických suburbií v dosahu města. V okolí Jičína jsou vesnice, které mají počet obyvatelstva s dokončeným VŠ vzděláním přes 16% (Brada - Rybníček 21,6%), což potvrzuje odliv zajištěných a vzdělaných obyvatel a tvoření tak nového vesnického typu urban sprawlu.
T_threats_hrozby
Vyřešení tohoto nijak nedefinovaného území v blízkosti centra by pomohlo naplnit tuto část životem namísto dnešních aut. Vytvořit systém propojených cyklistických stezek a cyklotras s vazbou na již existující síť. Velkou výzvou je také plánovaný městký park Cidlina na jihu mezi sídlištěm a průmyslovou zónou. Podpoří tak budování zeleno - modré infrastruktury, kterou město potřebuje vybudovat a propojit. Obě sídliště, ve kterých bydlí zrhuba 1/3 města jsou příležitostí k revitalizaci - ekologicky udržitelnou cestou po vzoru například sídliště v Brno - Lískovec. Demografické údaje kopírují celostátní trendy jako stárnutí populace a velké zastoupení mladé generace. Je to příležitost podpořit alternativní instituce vzdělávání a péče o seniory. Tuto otázka započne transformace kasáren na alzheimer centrum a domov pro seniory a novou obytnou čtvrť, na kterou byla zpracována územní studie.
102, 103_studie odpočinkové zóny Cidliny, neuvirt,novotná architekti 104_územní studie kasárna Jičín, CUBOID architekti
Historické centrum, které sice chrání městská památková rezervace, ohrožuje hmotově nepřiměřená zástavba. Dokladem je nově postavený hotel Tamlovka. Hodnotná barokně komponovaná kulturní krajina musí mít jasně definovanou hodnotu, která ji ochrání před narušením pohledových os neohleduplnou zástavbou. Okolí zimního stadionu a holínského předměstí s rodinnými domy se nachází v záplavovém území řeky Cidliny, která nemá dostatečně vyřešenou koncepci břehů a protipovodňovou ochranu.
Již zmíněné nahrazení malých provozů supermarkety ubírá městu přirozený život a podporuje tak zbytečnou automobilovou dopravu. Důsledkem je ubírání místa na ulicích lidem a věnování ho parkování v klidu. Město musí podpořit výstavbu
v rámci města, aby nedocházelo k odchodu finančně zajištěných obyvatel do satelitních lokalit. Malé město s omezenou pracovní kapacitou a pestrostí pracovních nabídek směřuje k odlivu pracovní síly do větších měst. Dvě velké průmyslové oblasti tvoří monofunkční centra, která nejsou dostatečně dopravně obslouženy a jsou i v místech vymezených pro bydlení.
ZÚR definuje specifickou oblast nadmístního významu JIčínsko, kam patří obce na jihozápadě od města Jičína od Libošovic k Libáni až po Vinary. Jedná se o periferní rozdrobení území, pro které je charakteristické nepříznivé socioekonomické ukazatele.
Jičínští fotografové do roku 1945: tvorba Josefa Picka, Antonína Brožka, Václava Vraného, Aloise a Jana Podlipných, Antonína Fingerlanda, Jiřího Trejbala a dalších. V Jičíně: Regionální muzeum a galerie, 2010. ISBN 978-80-254-6589-9.
Jičínský architektonický manuál. Jičínský architektonický manuál [online]. Copyright © Dům umění města Brna, Via Aurea s.r.o., Jičínský spolek pro architekturu a urbanismus. [cit. 02.01.2023]. Dostupné z: https://am.jicin.cz/
CHODĚJOVSKÁ, Eva a Milan URZA. Čeněk Musil - regulační plán města Jičína z roku 1935. Praha: Historický ústav, 2009. ISBN 978-80-7286-158-3. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2011. ISBN 80-85983-14-1.
RYCHNOVÁ, Lucie. František Josef Šlik a česká barokní krajina: život šlechtice na východočeském venkově. V Praze: Scriptorium, 2020. ISBN 978-8088013-99-0.
GOTTLIEB, Jaromír. Jičín - Valdštejnovo pole neválečné: teorie a poznámky k problematice plánování jičínské raně barokní aglomerace v letech 1621-1634. V Jičíně: Regionální muzeum a galerie, 2015. ISBN 978-80-87486-05-4.
GOTTLIEB, Jaromír, Eva BÍLKOVÁ a Eliška FORMANOVÁ. Mariánská zahrada v našem čase. Bukvice: Svazek obcí Mariánská zahrada, 2014. ISBN 978-80260-6475-6.
RYCHNOVÁ, Lucie. František Josef Šlik a česká barokní krajina: život šlechtice na východočeském venkově. V Praze: Scriptorium, 2020. ISBN 978-8088013-99-0.
CÍLEK, Václav. Co se děje se světem?: kniha malých dobrodiní v časech velké proměny Země. Praha: Dokořán, 2016. ISBN 978-80-7363-761-3.
CÍLEK, Václav. Krajiny vnitřní a vnější: texty o paměti krajiny, smysluplném bobrovi, areálu jablkového štrúdlu a také o tom, proč lezeme na rozhlednu. 2., dopl. vyd. Ilustroval Miloš ŠEJN. Praha: Dokořán, 2005. ISBN 80-7363-042-7.
Charakteristika oblasti, [online], Dostupné z: Informace o regionu - Český ráj (cesky-raj.info)
FRANCEK, Jindřich a Kristýna MATĚJKOVÁ. Dějiny Jičína. V Praze: Rybka, 2010. ISBN 978-80-87067-81-9.
HORÁKOVÁ, Hana. Ulicemi Jičína. Okresní muzeum a galerie (Jičín), Spolek občanů a přátel města Jičína, 1993
FA ČVUT, Metodika komplexní identifikace a ochrany atributů hodnot historických měst a jejich veřejných prostorů pro záchranu a zachování jejich autenticity, České vysoké učení technické v Praze, Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. [online] Dostupné z: https://www.fa.cvut.cz/cs/vyzkum-a-spoluprace/vyzkumne-projekty/3974-puvod-a-atributy-pamatkovych-hodnot-historickych-mest-ceske-republiky/
BROKEŠOVÁ, Gabriela. Jičínsko na historických pohlednicích: ze sbírky Regionálního muzea a galerie v Jičíně. V Jičíně: Regionální muzeum a galerie, 2020. ISBN 978-80-87486-17-7.
SCHLESINGEROVÁ, Jana. František Max: 1895-1969. Ilustroval František MAX. V Jičíně: Regionální muzeum a galerie, 2019. ISBN 978-80-87486-14-6.
Město Jičín dostupné online na: https://www.mujicin.cz/ GIS Jičín dostupné online na: https://gis.mujicin.cz/gis/ jičínský spolek pro urbanismus a architekturu dostupné online na: https://www.jcau.cz/ krajina Jičínska dostupné online na: http://www.jicinsko.cz/landscape/ Geoportál ČÚZK dostupné online na: https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec/ Open street map dostupné online na: https://www.openstreetmap.org Katastrální úřad pro Královehradecký kraj dostupné online na: https://www.cuzk.cz/ Český statistický úřad dostupné online na: https://www.czso.cz/ monitor.statnipokladna.cz dostupné online na: https://monitor.statnipokladna.cz/ Mollova mapová sbírka dostupné online na: https://mapy.mzk.cz/ Český ráj dostupné online na: https://www.cesky-raj.info/
1_Bouda, Cyril, Krajina u Jičína, [olejomalba]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: 1942 https://www.artplus.cz/cs/aukcni-zpravodajstvi/1/cyril-bouda-z-cest
2_Pfleger von Lindenfeld, Anton. Mapování Čech, 1789 [kresba]. Dostupné z: https://mapy.mzk.cz/mzk03/001/065/724/2610355799/
3_Čejha, Jiří, Zřícenina hradu Kumburk od Úbilsavic [foto]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: https://www.kumburk.cz/kumburk/historie.html
4_BROŽEK, Antonín, vrch Zebín v roce 1904 [foto]. V: Jičínští fotografové do roku 1945: tvorba Josefa Picka, Antonína Brožka, Václava Vraného, Aloise a Jana Podlipných, Antonína Fingerlanda, Jiřího Trejbala a dalších. V Jičíně: Regionální muzeum a galerie, 2010. ISBN 978-80-254-6589-9, str. 65,
5_autor neznámý. rozhledna Milohlídka,1844 [foto]. V: Wagner, Jaroslav, Jičín. Praha, Odeon, 1979, str. 92
6_autor neznámý. Vrch Veliš v roce 1870 [malba]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: http://www.fotohistorie.cz/Kralovehradecky/Jicin/Velis/Default.aspx
7_mapa vrstevnic, geoportál ČÚZK
8_Vik, Karel, Císařská chodoba, 1929 [malba]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: https://www.artbohemia.cz/en/prints/7062-cisarska-chodba-v-prachovskych-skalach-esky-raj-.html
9_Ferdinand Engelmuller, Prachovské skály, 1899 [malba]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: https://www.obrazy-nabytek.cz/d-8481-ferdinand-engelmuller-prachovske-skaly/
10_Amálie Mánesová, Hrubá skála, 1840 [malba]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/1156937-dilo-amalie-manesove
11_Vincenc Beneš, Z Českého ráje, 1931 [malba]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: https://livebid.cz/auction/cfig_3/detail/10
12_Josef Fiala, U Turnova, 1937 [malba]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: https://livebid.cz/auction/cfig_3/detail/10
13_Gustav Macoun, Trosky, 1892 [malba]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: https://galerieumeni.cz/detail-polozky/510-gustav-macoun/5-trosky-velky-format-3411?auctionItem-onlineAuctionItemBids-visualPaginator-page=4&do=auctionItem-onlineAuctionItemBids-visualPaginator-page
14_František Kaván, cyklus Trosky [malba]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné z:https://www.galerieplatyz.cz/aukce/detail/frantisek-kavan-trosky-v-maji-4054
15_Bedřich Ženíšek, Trosky [malba]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: https://livebid.cz/auction/kinskou_leden2022/detail/7
16,17_Mili Janatková, cyklus Mým kořenům, Český ráj, [malba]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: https://millijanatkova.com/akvarel/
18_Jičín před rokem 1681, soudobá kresba [kresba] V: Wagner, Jaroslav, Jičín. Praha, Odeon, 1979, str. 76
19_Müllerova mapa Čech, 1720 [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: https://ags.cuzk.cz/archiv/
20_van Dyck, Anthonis ,Albrech z Valdštejna, cca1636 - 1641 [malba]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ef/ Albrecht_von_waldstein.jpg
21_Bohuslav Balbín [kresba] [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: https://encyklopedie.praha2.cz/osobnost/648-bohuslav-balbin
22_Werner, F.B., Pohled na Jičín, okolo 1750 [rytina] V: Wagner, Jaroslav, Jičín. Praha, Odeon, 1979, str. 83
23_Fingerland, Antonín,, Valdické náměstí v Jičíně, 1941 [foto] V: Jičínští fotografové do roku 1945: tvorba Josefa Picka, Antonína Brožka, Václava Vraného, Aloise a Jana Podlipných, Antonína Fingerlanda, Jiřího Trejbala a dalších. str. 65, V Jičíně: Regionální muzeum a galerie, 2010. ISBN 978-80-254-6589-9, str. 149
24_Picek, Josef,Jičín z hráze rybníka, 1900. [foto] V: Jičínští fotografové do roku 1945: tvorba Josefa Picka, Antonína Brožka, Václava Vraného, Aloise a Jana Podlipných, Antonína Fingerlanda, Jiřího Trejbala a dalších. str. 65, V Jičíně: Regionální muzeum a galerie, 2010. ISBN 978-80-254-6589-9, str. 49 25_Lipová alej s vrchem zebínem nalevo, okolo1915 [foto] V: BROKEŠOVÁ, Gabriela. Jičínsko na historických pohlednicích: ze sbírky Regionálního muzea a galerie v Jičíně. V Jičíně: Regionální muzeum a galerie, 2020. ISBN 978-80-87486-17-7. str.92
26_Picek, Josef, Husova ulice směrem na Valdickou bránu, nedat [foto] V: Jičínští fotografové do roku 1945: tvorba Josefa Picka, Antonína Brožka, Václava Vraného, Aloise a Jana Podlipných, Antonína Fingerlanda, Jiřího Trejbala a dalších. str. 65, V Jičíně: Regionální muzeum a galerie, 2010. ISBN 978-80-2546589-9, str. 34
27,28_ kostel sv. Jakuba V: Wagner, Jaroslav, Jičín. Praha, Odeon, 1979, str. 39, obrázek 33 29_ Margold, F.X. překleslený Sebregondiho plán na tehdejší uliční síť, 1934. V: CHODĚJOVSKÁ, Eva a Milan URZA. Čeněk Musil - regulační plán města Jičína z roku 1935. Praha: Historický 30_ půdorys jezuitské koleje [kresba] [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: http://www.jicinsko.cz/landscape/jezuitska-kolej-jicin-plany.htm
31_Sikora, J.,výřez z pohledu na Jičín od severozápadu, 1756, V: Wagner, Jaroslav, Jičín. Praha, Odeon, 1979, str. 81 32_ půdorys kartuziánského kláštera V: Wagner, Jaroslav, Jičín. Praha, Odeon, 1979, str. 47 33_Lercha, J. M., Kartuziánský klášter, konec 17. století [rytina] V: Wagner, Jaroslav, Jičín. Praha, Odeon, 1979, str. 81 34_ Scamozzi Vincenzo, město Palmanova, 1598. Dostupné z: http://web.tiscali.it/icaria/urbanistica/palmanova.htm 35_ Campanella Tommaso, sluneční město, 1602. Dostupné z: https://utopiaordystopia.com/2012/03/12/city-of-the-sun/ 36_ lodžie V: Wagner, Jaroslav, Jičín. Praha, Odeon, 1979, obrázek 30 37_terasa lodžie při východu slunce při zimním slunovratu. [foto] [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: https://cestujemeceskem.cz/valdstejnska-lodzie/ 38_Pfleger von Lindenfeld, Anton. Mapování Čech, 1789 [kresba]. Dostupné z: https://mapy.mzk.cz/mzk03/001/065/724/2610355799/ 39_jičínský zámek V: Wagner, Jaroslav, Jičín. Praha, Odeon, 1979, obrázek 16 40_půdorys jičínského zámku V: Wagner, Jaroslav, Jičín. Praha, Odeon, 1979,str. 35 41_hřbitovní kostel Panny Marie de Sale V: Wagner, Jaroslav, Jičín. Praha, Odeon, 1979, obrázek 68 42_půdorys hřbitovního kostela Panny Marie de Sale V: Wagner, Jaroslav, Jičín. Praha, Odeon, 1979, str. 62 43_ipová alej, pohled od valdštejsnké lodžie k městu. [foto] [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: https://www.interregion.cz/turistika/priroda/arboreta/jicin_lipy/ jicin_lipy.htm
44_výřez mapy, 1811. V: RYCHNOVÁ, Lucie. František Josef Šlik a česká barokní krajina: život šlechtice na východočeském venkově. V Praze: Scriptorium, 2020. ISBN 978-80-88013-99-0, str. 77.
45_48_půdorys kaplí Šlikovy krajiny. Dostupné z: http://www.jicinsko.cz/landscape/jicin-pamatky-v-okoli-foto.htm
49_Haun (podle předlohy Kaliwody) Jičín od jihovýchodu, kolem roku 1860 [oceloryt].V: Wagner, Jaroslav, Jičín. Praha, Odeon, 1979, str. 93
50_Scheibe, J., Jičín, Kleine Universum, 1840 [oceloryt]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: https://www.hrady-zriceniny.cz/s_jicin.htm
51_Vennuto, Johann, Jičín. 1803. [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: https://www.hrady-zriceniny.cz/s_jicin.htm
52 _Stabilní katastr, Jičín, 1842. Dostupná z: https://ags.cuzk.cz/archiv/
53_PEK, Bedřich, regulační plán města Jičína, 1890. Dostupné z: https://architekt.jicin.cz/cidlina/historickykontext.html 54_Knotkova továrna, 1890. [foto]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné na: https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jicin_knotkovi20080409.html
55_BROŽEK, Antonín, Císařské manévry, 1899[foto]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné na: https://muzeumhry.cz/muzeum/33-sbirky/sbirka-fotografii/ 62_Brožek, Antonín. Císařské manévry na Čeřovce, 1899. [foto]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné na: https://www.muzeumhry.cz/muzeum/33-sbirky/sbirka-fotografii/596-cisarske-manevry-foto-antonin-brozek-1899
56_Picek, Josef, bourané městké hradby v letch 1894 - 96 [foto] V: Jičínští fotografové do roku 1945: tvorba Josefa Picka, Antonína Brožka, Václava Vraného, Aloise a Jana Podlipných, Antonína Fingerlanda, Jiřího Trejbala a dalších. str. 65, V Jičíně: Regionální muzeum a galerie, 2010. ISBN 978-80-254-6589-9, str. 50
57_Brožek, Antonín, dům vedle Valdické brány, nedat [foto] V: Jičínští fotografové do roku 1945: tvorba Josefa Picka, Antonína Brožka, Václava Vraného, Aloise a Jana Podlipných, Antonína Fingerlanda, Jiřího Trejbala a dalších. str. 65, V Jičíně: Regionální muzeum a galerie, 2010. ISBN 978-80-254-6589-9, str. 58
58_Brožek, Antonín, Grossův mlýn [foto] V: Jičínští fotografové do roku 1945: tvorba Josefa Picka, Antonína Brožka, Václava Vraného, Aloise a Jana Podlipných, Antonína Fingerlanda, Jiřího Trejbala a dalších. str. 65, V Jičíně: Regionální muzeum a galerie, 2010. ISBN 978-80-254-6589-9, str. 63
59_Brožek, Antonín, ul. Boženy Němcové, 1910 [foto] V: Jičínští fotografové do roku 1945: tvorba Josefa Picka, Antonína Brožka, Václava Vraného, Aloise a Jana Podlipných, Antonína Fingerlanda, Jiřího Trejbala a dalších. str. 65, V Jičíně: Regionální muzeum a galerie, 2010. ISBN 978-80-254-6589-9, str. 67
60_pohlednice, ulice M.Koněva, 1910 [foto] V: BROKEŠOVÁ, Gabriela. Jičínsko na historických pohlednicích: ze sbírky Regionálního muzea a galerie v Jičíně. V Jičíně: Regionální muzeum a galerie, 2020. ISBN 978-80-87486-17-7.
61_výstavba nemocnice, okolo roku 1924. [foto]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné na: https://am.jicin.cz/objekt/73-okresni-vseobecna-verejna-nemocnice-oblastni-nemocnice-jicin-a-s?filter=type&type=10
62,66_Musil, Čeněk. regulační plán města Jičín, 1935. [kresba] V: CHODĚJOVSKÁ, Eva a Milan URZA. Čeněk Musil - regulační plán města Jičína z roku 1935. Praha: Historický ústav, 2009. ISBN 978-80-7286-158-3. příloha
63_Musil, Čeněk. skica návrhu prostranství u Valdické brána, 1935. [kresba] V: CHODĚJOVSKÁ, Eva a Milan URZA. Čeněk Musil - regulační plán města Jičína z roku 1935. Praha: Historický ústav, 2009. ISBN 978-80-7286-158-3. str. 46
64_Musil, Čeněk. skica návrhu okružní třídy , 1935. [kresba] V: CHODĚJOVSKÁ, Eva a Milan URZA. Čeněk Musil - regulační plán města Jičína z roku 1935. Praha: Historický ústav, 2009. ISBN 978-80-7286-158-3. str. 43
65_Musil, Čeněk. skica návrhu okružní třídy , 1935. [kresba] V: CHODĚJOVSKÁ, Eva a Milan URZA. Čeněk Musil - regulační plán města Jičína z roku 1935. Praha: Historický ústav, 2009. ISBN 978-80-7286-158-3. str. 40 68, 69, 70, 72_Musil, Čeněk. regulační plán města Jičín, 1935. [kresba] V: CHODĚJOVSKÁ, Eva a Milan URZA. Čeněk Musil - regulační plán města Jičína z roku 1935. Praha: Historický ústav, 2009. ISBN 978-80-7286-158-3. příloha
67_Musil, Čeněk. skica návrhu náměstí u lipové aleje, 1935. [kresba] V: CHODĚJOVSKÁ, Eva a Milan URZA. Čeněk Musil - regulační plán města Jičína z roku 1935. Praha: Historický ústav, 2009. ISBN 978-80-7286-158-3. str. 48
71_Musil, Čeněk. skica návrhu nové nabřežní cesty, 1935. [kresba] V: CHODĚJOVSKÁ, Eva a Milan URZA. Čeněk Musil - regulační plán města Jičína z roku 1935. Praha: Historický ústav, 2009. ISBN 978-80-7286-158-3. str. 45
73_Musil, Čeněk.skica návrhu mostu přes údolí Šibeňáku, 1935. [kresba] V: CHODĚJOVSKÁ, Eva a Milan URZA. Čeněk Musil - regulační plán města Jičína z roku 1935. Praha: Historický ústav, 2009. ISBN 978-80-7286-158-3. str. 49
74_Musil, Čeněk. skica návrhu Komesnkého náměstí, 1935. [kresba] V: CHODĚJOVSKÁ, Eva a Milan URZA. Čeněk Musil - regulační plán města Jičína z roku 1935. Praha: Historický ústav, 2009. ISBN 978-80-7286-158-3. str. 37
75_Hubert, Hesoun. Knihovna a studentský dům [foto], Jičínský architektonický manuál [online]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: https://am.jicin.cz/objekt/ 61-studentsky-dum-knihovna-vaclava-ctvrtka
76_Hubert, Hesoun.RD Čeňka Nedomlela, [foto], Jičínský architektonický manuál [online]. [Cit. 01.01.2023 Dostupné z: https://am.jicin.cz/objekt/77-rodinny-dum-cenka-nedomlela
78_Hubert, Hesoun. Obchodní akademie [foto], Jičínský architektonický manuál [online]. [Cit. 01.01.2023]Dostupné z: https://am.jicin.cz/objekt/35-masarykova-verejna-obchodni-skola-masarykova-obchodni-akademie 79_Hubert, Hesoun. Okresní nemocnice, [foto], Jičínský architektonický manuál [online]. [Cit. 01.01.2023 Dostupné z: ttps://am.jicin.cz/objekt/73-okresni-vseobecna-verejna-nemocnice-oblastni-nemocnice-jicin-a-s 80_Hubert, Hesoun. Márnice [foto], Jičínský architektonický manuál [online]. [Cit. 01.01.2023]Dostupné z: https://am.jicin.cz/objekt/71-marnice 81_Hubert, Hesoun. Vila Florea [foto], Jičínský architektonický manuál [online]. [Cit. 01.01.2023 Dostupné z: https://am.jicin.cz/objekt/58-vila-florea 82_Hubert, Hesoun. Hotel Paříž [foto], Jičínský architektonický manuál [online]. [Cit. 01.01.2023]Dostupné z: https://am.jicin.cz/objekt/49-adaptace-hotel-pariz 83_Hubert, Hesoun. RD Josefa Ruta, [foto], Jičínský architektonický manuál [online]. [Cit. 01.01.2023 Dostupné z: https://am.jicin.cz/objekt/57-rodinny-dum-josefa-ruta 84_Hubert, Hesoun. Živnostenská škola pokračovací, [foto], Jičínský architektonický manuál [online]. [Cit. 01.01.2023 Dostupné z: https://am.jicin.cz/objekt/ 44-zivnostenska-skola-pokracovaci-vyssi-odborna-skola-a-stredni-prumyslova-skola-jici 85_Hubert, Hesoun. Hotel Dušek [foto], Jičínský architektonický manuál [online]. [Cit. 01.01.2023]Dostupné z: https://am.jicin.cz/objekt/54-hotel-husek 86_Hubert, Hesoun. Tržnice nábytku [foto], Jičínský architektonický manuál [online]. [Cit. 01.01.2023 Dostupné z: https://am.jicin.cz/objekt/51-trznice-nabytku 87_Brožek, Antonín. Valdická brána počátkem 20. století. [foto] V: Jičínští fotografové do roku 1945: tvorba Josefa Picka, Antonína Brožka, Václava Vraného, Aloise a Jana Podlipných, Antonína Fingerlanda, Jiřího Trejbala a dalších. str. 65, V Jičíně: Regionální muzeum a galerie, 2010. ISBN 978-80-254-6589-9, str. 152
88_Fingerland, Antonín, zámecký park, 1943. [foto] [Cit. 01.01.2023] Dostupné na: https://am.jicin.cz/objekt/45-uprava-zamecke-zahrady 89_výstavba nemocnice, okolo roku 1924. [foto]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné na: https://am.jicin.cz/objekt/73-okresni-vseobecna-verejna-nemocnice-oblastni-nemocnice-jicin-a-s?filter=type&type=10 90_plovárna u rybníka Kníže,1938 [foto] V: FAJSTAUEROVÁ, Hana. Rozmarná léta, aneb, Plovárny na Jičínsku. V Jičíně: Regionální muzeum a galerie, 2014. ISBN 978-80-87486-04-7. str. 30 91_Wagner, Jaroslav. vstup do lipové aleje, 1982 [foto]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné na: https://muzeumhry.cz/muzeum/33-sbirky/sbirka-fotografii?start=5 93_ výstavba sídliště u rybníku Šibeňák. 1970 [foto] V: Wagner, Jaroslav, Jičín. Praha, Odeon, 1979, obrázek 94 94_ hotel Start, 1970 [foto] V: Wagner, Jaroslav, Jičín. Praha, Odeon, 1979, obrázek 92 95_pohlednice, pohled na Jičín z Veliše, kolem 1930 [foto] V: BROKEŠOVÁ, Gabriela. Jičínsko na historických pohlednicích: ze sbírky Regionálního muzea a galerie v Jičíně. V Jičíně: Regionální muzeum a galerie, 2020. ISBN 978-80-87486-17-7. str.19 96_pohlednice, Jičín z novoměstkého kostela, po 1911 [foto] V: BROKEŠOVÁ, Gabriela. Jičínsko na historických pohlednicích: ze sbírky Regionálního muzea a galerie v Jičíně. V Jičíně: Regionální muzeum a galerie, 2020. ISBN 978-80-87486-17-7. str.14 97_pohlednice, Jičín z Valdické brány, po 1908 [foto] V: BROKEŠOVÁ, Gabriela. Jičínsko na historických pohlednicích: ze sbírky Regionálního muzea a galerie v Jičíně. V Jičíně: Regionální muzeum a galerie, 2020. ISBN 978-80-87486-17-7. str.15 98_pohled na Jičín z vrchu Zebína, 2020 [foto] [Cit. 01.01.2023] Dostupné na: https://mapio.net/pic/p-64177992/ 99_ festival Wordfest v bývalém lomu Zebínu, 2019, [foto]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: https://valdstejnskalodzie.cz/galerie/worldfest-201919_ 100_ festival Wordfest, koncert, 2019, [foto]. [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: https://valdstejnskalodzie.cz/galerie/worldfest-201919_ 101_Klacek, Tomáš, festival Propadák, 2018 [foto] 102, 103__neuvirt,novotná architekti. odpočinková zóna Cidlina [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: https://www.neuvirt-novotna.cz/projekty/odpocinkova-zona-cidlina 104_CUBOID architekti, ÚS kasárna, [Cit. 01.01.2023] Dostupné z: https://www.mujicin.cz/04-uzemni-studie-kasarna-jicin/ds-29587