První zmínka o Rožnově pod Radhoštěm je datována rokem 1267, kdy byl zapsán v soupisu majetku olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku. Původně dřevěná osada byla založena při biskupových kolonizačních snahách tzv. na zelené louce. Nedaleko založené osady na jihozápadní straně se zdvihal nad řekou Bečvou homolovitý vrch sopečného původu pojmenovaný jako Hradisko, na němž byl okolo roku 1310 postaven obranný hrad, který sloužil v té době k ochraně Moravy před uherskými nájezdníky. Hrad stál nad městem až do poloviny 16. století, kdy byl na rozkaz císaře Ferdinanda I. rozbořen. V průběhu let se zde vystřídal šlechtický rod pánů z Kravař, Cimburkové nebo sedmihradský vévoda Petr. Velkého hospodářského rozkvětu bylo dosaženo pod správou Žerotínů (16.-19. století). K roku 1687 je uváděna v Rožnově pod Radhoštěm existence papírny (papírenská výroba je ve městě zachována dosud), k roku 1712 pivovar. Roku 1820 zde byly založeny klimatické lázně pro léčbu nemocí dýchacího ústrojí, plic i srdce. Ještě na počátku 19. století byl Rožnov vesměs dřevěné městečko a jen pozvolna se měnil na kamenné. K tradičním zdrojům obživy, kromě rolnictví a pastevectví, patřila rovněž textilní výroba, sklářství a později, v první polovině 20. století, výroba vyhlášeného malovaného porcelánu. V průběhu 19. století dochází k dalšímu rozvoji průmyslu ve městě. Jedná se především o potravinářství (pivovar) a strojírenství (pletárny Brill, papírna). V roce 1925 bylo založeno Valašské muzeum v přírodě, které položilo základy o turistický zájem o region pod Beskydami. V roce 1949 byla v Rožnově pod Radhoštěm započata výstavba podniku TESLA, se kterou je spojen další rozvoj Rožnova pod Radhoštěm. Do nového podniku byla přenesena výroba elektronek pro rozhlasové radiopřijímače, později černobílé televizní obrazovky, obrazovky pro radary, snímací elektronky. Od druhé poloviny padesátých let přibyla výroba polovodičových součástek a nakonci šedesátých let byla zvládnuta integrovaných obvodů. Konečně v osmdesátých letech rozvíjí i výrobu barevných televizních obrazovek. V rámci Tesly vznikly i další výrobní obory - výroba neželezných kovů, strojírny, nástrojárna, rafinace speciálních chemických materiálů, výroba polykrystalického i monokrystalického křemíku, vývoj a výroba speciálních technologických zařízení, lisovna kovových součástí atd. Výstavba podniku byla provázena i stavbou bytů, škol a dalších zařízení pro volnočasové aktivity. Po roce 1991 prošla Tesla složitým procesem privatizace s významným dopadem na vývoj zaměstnanosti v mikroregionu. V prvním období privatizace se nástupcem podniku Tesla Rožnov stalo 15 společností, které opustili neperspektivní obory a z původního programu Tesly se do současnosti zachovala výroba křemíku a integrovaných obvodů, a zároveň byly uvedeny do provozu nové výroby.
19