Zvířata v zimě

Zvířata v zimě Zvířata v zimě aktivní jsou ta, která si dokážou udržet stálou tělesnou teplotu a mají dostatek potravy. Patří sem mnoho ptáků a savců, například: hýl, vlk, sova.

Zima je pro některé lesní živočichy obdobím odpočinku, například medvědi a ježci celou zimu prospí. Některá zvířata si již na podzim vyhloubí nory, kde přečkají ty nejstudenější měsíce, nebo se jednoduše do bílé nadílky zahrabávají. Život v lese se zpomalí a čeká na jaro.

Lasice Zimní odpočinek neznají ani lasice hranostaj a lasice kolčava. I v zimě pod rouškou tmy pobíhají po zahradě a pomáhají likvidovat přemnožené hlodavce. Větší lasice hranostaj, která v zimě splývá se sněhem díky krásnému bělostnému kožíšku, se specializuje na hryzce a hraboše. Pronásleduje je až do jejich nor, kterými se díky štíhlému hbitému tělu snadno protáhne.

Menší lasice kolčava podobně loví myši. U nás si i v zimě ponechává na hřbetě hnědý (i když teplejší) kožíšek, v severnějších oblastech a vysokých horách se na zimu převléká do bílého.

Veverka Tyto stále aktivní akrobatky v hnízdech v korunách stromů prospí jen ty nejnevlídnější dny. Zimní příbytky si staví nejraději v dutině stromů, nebo jako dokonale spletenou kouli z větviček. Opatří je také důkladnou izolací – z rozcupované kůry vyrábějí skvělou izolační vatu. Zatímco venku mrzne, veverka si doma dovede udržovat teploučko až 20 °C. To ale znamená, že její metabolismus, na rozdíl od zimních spáčů, běží naplno a potřebuje stálý přísun potravy.

Plch Plch velký se v lese živí semeny, pupeny i hmyzem, na podzim má nejraději sladké ovoce, za kterým se vydává i do zahrad.

Ovoce je totiž ideální pro nastřádání tukových zásob na zimu. Na jaře se plch probudí často jen s poloviční váhou.

Plši tvrdě spí od října do dubna a když je na jaře chladno a deštivo, odpočinek ještě protáhnou. Teplota jejich huňatého těla klesne na 1 °C a tep jinak velmi rychlého srdce se sníží z téměř 400 tepů za minutu na 35.

Medvěd O zimní spánek medvědů se zajímají nejen zoologové, ale i lékaři. Medvědi totiž dovedou hotové divy – zatímco počet tepů sníží až na čtvrtinu a spotřebu kyslíku na polovinu, jejich tělesná teplota klesne jen o 4 °C. Na rozdíl od zimních spáčů, jako jsou plch, křeček nebo netopýr, kteří vychladnou a upadnou do letargie, medvěd stále vnímá zvuky z okolí a může se snadno probudit (a medvědice uprostřed zimy dokonce přivádí na svět mláďata).

Zvonek Zelený Hojný pták velikosti koňadry či větší, který na krmítka přilétá v hlučných hejnech. Semena obratně drtí v zobáku, protože je zrnožravý specialista nejen v zimě, ale i v létě. Daří se mu proto v kulturní krajině, parcích i zahradách. Kromě slunečnice miluje i bukvice, vyjídá i semínka ze šípků.

Strakapout Obecný Tento druh potkáme ze všech našich strakapoudů na krmítku nejpravděpodobněji. Ostatní druhy, jako strakapoud prostřední a malý, jsou plašší. Je velký přibližně jako kos, obratně šplhá a hledá hmyz ve starých kmenech. V zimě ale nepohrdne ani olejnatými semeny a lojem.

Hýl Obecný Pestrobarevného hýla nelze přehlédnout ani zaměnit za jiného ptáčka. Žije v celoživotních párech, které obývají lesy, parky i zahrady. Živí se především semeny stromů i trav, bobulemi, potravu si ale zpestří i hmyzem. (A jako i ostatní zrnožraví ptáci, hmyz předkládá i svým mláďatům).

Stehlík Obecný Ještě pestřejší než hýl je stehlík. Pestrobarevní jsou samci i samičky, které mají červenou masku o trochu menší. Rád pobývá ve světlých lesích, v parcích, na zahradách a okrajích polí. Podobně jako hýl často hoduje i na bodlácích.

Pěnkava Obecná V zimě u nás zůstávají pouze samci pěnkavy, které poznáme podle typického, oranžovo-červeného bříška. Samice s mláďaty se vydávají na jih. Tento zrnožravý pták je na krmítkách častým hostem.

Dlask Tlustozobý Impozantní zobák dlasků je dokonalým nástrojem k rozlousknutí tvrdých skořápek jakýchkoli semen. Funguje jako louskáček – jazykem si dlaskové v zobáku otočí pecku švem nahoru a stisknou. Živí se peckami nejrůznějších bobulí, bukvicemi, ale nepohrdnou ani broukem, kterého také snadno rozlousknou. Zobák je i mocná zbraň – v ohrožení života mohou tito malí ptáci klovnout až tlakem, rovnajícím se tíze 45 kg!

Mlynařík Dlouhoocasý Hejnko půvabných mlynaříků zavítá na krmítka jen občas. V zimě se drží pospolu a v noci se navzájem zahřívají. Obývají lužní a listnaté lesy, zahrady a sady. Hnízdo si staví vysoko na stromech z větviček, trav a kořínků, mechů a lišejníků. Podle vzhledu bělavé kuličky s velmi dlouhým ocasem poznáte mlynaříka na první pohled.