Výuka CAD ve stavebnictí
Dnešní příspěvek nebude praktického rázu, jak je ode mě zvykem, ale měl by přispět k diskusi o způsobu výuky CAD systémů na středních a vysokých školách stavebních v České republice. Článek byl zpracován na základě příspěvku „Výuka CAD a standardy ve stavebnictví“ předneseného na Autodesk Academia Fóru 2007 v Praze. Poznámka autora: Tento článek byl sepsán v roce 2007, kdy jsem se stál na prahu stavební i lektorské praxe a míra mé naivity byla mnohem vyšší, než je nyní. Dnes již řadu věcí v kontextu praxe a nástupu BIM vidím krapítek jinak. Třebas někoho zaujme článek z pohledu retrospektivy. Osobně dnes např. vidím velkou potřebu stavebních odborníků s přesahem a znalostí do IT a programování. Koncept výuky je též samostatnou kapitolou, která by si zasloužila redesign v kontextu principů Human Center Design a Learning Design, ale o tom třebas někdy příště...
CAD výuka může probíhat několika způsoby, může být vyučována na libovolných programech a může být vyučována lektory různého zaměření. V článku se budu věnovat jednotlivým problémům a jejich popisu. Rád bych upozornil, že popisuji zkušenosti mé a několika mých kolegů za dobu našeho studia. Není účelem článku zevšeobecňovat problematiku a netvrdím, že mnou popisovaný způsob výuky se již od doby našeho studia již nezměnil nebo není na námi studovaných a jiných školách koncipován již jiným (lepším) způsobem. Začlenění CAD systémů do výuky Prvním popisovaným problémem souvisejícím s výukou na středních i vysokých školách, jsou otázky kdy začít vyučovat CAD systémy, zda začít 2D CAD programem nebo 3D CAD programem podporující model virtuální budovy (dále jen BIM). V dnešní době některé školy i studenti přecházejí k používání 3D CAD systémů pod vidinou pozlátka v podobě vizualizace, automaticky generovaných řezů, pohledů atp. Ano, jistě je to lákavé a systémům BIM patří budoucnost, své postavení si koneckonců vydobyly již dnes. V počátcích studia je však BIM systém spíše zabijákem technického myšlení a představivosti. Jelikož člověk je tvor líný, studenty nevyjímaje (vím o čem mluvím), tak je velmi snadné si zvyknout na to, že program za mě udělá a vyřeší spoustu věcí. S tím se ale pojí neduh, kdy studenti často spoléhají na řešení, které jim předloží program a považují je za to jediné správné, což nemusí být vždy pravdou. Toto se studentům stává v praxi často osudným neboť pod dojmem, že BIM systém za ně vyřeší veškeré technické návaznosti a detaily, tak ztrácí technické uvažování a smysl pro detail. Na druhou stranu studenti často oponují, proč se učit rýsovat ve 2D, když je možné to udělat snadněji a rychleji ve 3D. Podobně jako studenti zatracují kreslení od ruky, zatracují i kreslení ve 2D. Neuvědomují si však několik věcí a to: • 3D CAD programy nejsou všemocné a spoustu výkresů nebo je nutno dopilovat právě
ve 2D CAD programu (typickým příkladem je vykreslení schodiště a jeho správné zobrazení).
Josef Remeš
jremes.cz