CZO mag 1/15 - 24H Dubai 2015

Tým RTR Projects získal třetí místo ve třídě A5.

Postarala se o to posádka Michal Vítek, Tomáš Miniberger, Sergej Paulavets, Milan Kodídek a Tomáš Kwolek.

RTR PROJECTS

Zatímco v loňském roce se členové týmu RTR Projects vraceli domů s lehkým zklamáním z vybojovaného čtvrtého místa a první cenný kov si připsali až při druhém závodě v italském Mugellu, tak letos to cinklo hned napoprvé a to, když závodící šéf týmu Tomáš Miniberger projel po 24 hodinách závodu cílem na třetím místě třídy A5.

Tento úspěch se však nerodil vůbec snadno. Kvintet brněnského týmu sice patřil od úvodních měřených jízd k aspirantům na bednu a bez jakékoliv nadsázky možná i na vítězství ve třídě nicméně proti se v průběhu závodu postavila technika.

Závod rozjížděl Michal Vítek a díky vyrovnanosti celé posádky se tým RTR brzy prokousal na první místo ve třídě A5. Jenže brzy se karty obrátily.

Více k tomu poví šéf týmu Tomáš Miniberger: „Byl to nešťastný sled událostí. Auto najednou zastavilo. Od prvního momentu bylo zjevné, že se jedná o problém elektroniky a tak v momentě, kdy jsme dostali auto do boxu, začali kluci hledat příčinu problému, resp. jeho řešení. To nám nakonec zabralo téměř dvě hodiny, po kterých se ukázalo, že šlo o vadné relé v zapalováni.

BIG GUN se vrátil zpět na trať a začala velká stíhací jízda, jejímž průběhu se podařilo dostat auto až na třetí místo. Pak se ale rozletěl unašeč kardanu a vážně poškodil výfuk a převodovku.“

To už se ale souboj na trati rázem změnil v souboj mechaniků, protože podobné problémy postihli i posádky dalších dvou vozů, se kterýma byli jezdci RTR v přímém souboji o pódium.

Ten nakonec vyzněl lépe pro české barvy a sbírka týmových pohárů se tak rozrostla nejen o další bronzovou trofej, ale především pak o první body do tabulky průběžného hodnocení 24H Series 2015!

Šéf týmu RTR Projects Tomáš Miniberger: „Nerad bych aby to znělo neskromně, ale jsme závodníci a přijeli jsme sem vyhrát. Hodně jsme se na to připravovali, ale teď jsme rádi za to třetí místo. Opětovně jsme zde ukázali, že máme vyrovnaný tým. Máme i rychlé auto, které se nám podařilo dobře nastavit a stejně tak jsme měli i dobrou strategii.

O tom, že tyto tři věci fungovaly, hovoří to, že jsme po osmi hodinách závod vedli a byli jsme relativně vysoko i v celkovém pořadí. Bohužel spouštěčem všech problémů byla elektrika a následná závada na kardanu. Do cíle jsme dojeli jen silou vůle.

O to více si však tohoto výsledku cením. Jsme tým, máme týmového ducha a máme zázemí, které se překonalo a makalo nonstop, aby to auto zprovoznilo a stejně tak i tým jezdců, který to dotáhl až do cíle.

Rovněž mne těší, že jsme v průběhu celého závodu neměli žádný kontakt se soupeři, žádnou penalizaci a ani výlet mimo trať. To jasně ukazuje, že jezdci vyzráli a jsou schopni jezdit velké závody.“

Michal Vítek zajel vůbec nejrychlejší kolo ve třídě A5.

To mělo hodnotu 2:12,200.

Posádka týmu Scuderia Praha Peter Kox, Matteo Malucelli, Jiří Písařík a Jaromír Jiřík nastoupila do závodu s vozem Ferrari 458 GT3 s cílem napodobit „zlatý“ výsledek ze zářijového 24-hodinového závodu v Barceloně.

Proti se však postavila nešťastná souhra okolností a nehoda, které se stala hned v úvodním volném tréninku. Při nehodě Jiřího Písaříka došlo k vážnému poškození přední části vozu a v prvním momentě se zdálo, že premiérové účinkování tohoto pražského týmu v závodě 24h Dubai skončí předčasně.

Scuderia Praha

Celý tým postavený kolem Ivo Horna se však okamžitě pevně semknul a v průběhu následujících osmnácti hodin dokázal zbořené Ferrari opět postavit na kola. Byl to neuvěřitelný koncert mechaniků, jaký se jen tak nevidí. Však také do nově zbudovaného servisního stanu za boxy se v průběhu čtvrtečního odpoledne a následující noci přišel podívat snad každý, kdo byl v paddocku přítomen.

Jediné dvě otázky, které tak v pátek okolo šesté hodiny ranní vyvstaly, mohli znít: A bude to všechno fungovat? A vydrží aute jet skutečně celých 24 hodin?

Odpověď přišla o necelých 32 hodin později. „Ano fungovalo a ano vydrželo!“

Kvarteto českého týmu bylo po startu z pit-lane a po 24hodinovém boji v cíli klasifikováno na výborném čtvrtém místě nejsilnější skupiny A6, do které bylo přihlášeno 25 vozů specifikace GT3.

Šéf týmu Scuderia Praha Ivo Horn: „Jsem nadmíru spokojený, protože když jsem viděl auto po tom, co dostalo ránu, tak jsme se rozhodovali, jestli auto spravovat nebo ne.

Nakonec jsme se všichni hecli. Velký dík patří všem klukům, mechanikům, celému týmu. Každý přiložil ruku k dílu. Přes dvě neprospané noci jsme zvládli za první čtyřiadvacítku složit auto a v druhé dvacetičtyřhodinovce závod. Všichni jsme spokojení, mrzí nás ten kontakt s Lamborgini. Počítám, že nás to stálo dohromady přes 10 kol.“ „Když jsme to auto spravovali, tak jsme si dali za cíl spravit to tak, aby bylo schopné odjet závod na 100% a my tak ukázali, že to umíme spravit kvalitně.

Na 24-hodinovku se auto většinou připravuje déle než jednu noc a my tam k tomu ještě museli dát i nějaké poškozené díly. Velký dík patří také týmu Kessel Racing, který tu měl kontejner s díly. Kdyby toho nebylo, nebylo by z čeho doložit chybějící části a my tak museli ještě mnohem více improvizovat.“

„Všichni předvedli perfektní výkon, Jirka s Járou jeli bez chyb a v průběhu závodu i zrychlovali, jak si zvykali na provoz.

Samozřejmě Peter s Matteem jsou profíci. Předvedli, že jedou na 100% možností i v tomto provozu, a to navíc bezpečně. Ani jeden z nich neměl zaviněný kontakt, takže jedinou starostí byla ta rána od Campbell Waltera s Lambem,“ pochválil jezdce šéf týmu Ivo Horn.

Tým Scuderia Praha měl jedny z nejrychlejších zastávek v boxech vůbec. Výměna jezdců a pneumatik trvala průměrně okolo 40 sekund!

KŘENEK MOTORSPORT

Kvarteto Eberle-Finkbohner-Peyer-Steibel týmu Křenek Motorsport s Renaultem Clio dokončilo závod na třetím místě ve třídě A2.

Svoji premiéru v Dubaji má za sebou také český tým Křenek Motorsport, který do závodu nastoupil ve spolupráci s německým týmem Clause Steibela.

V průběhu uplynulé sezóny reprezentovali měšický tým v pohárovém seriálu ESET V4 Cup švýcarští jezdci Wani Finkbohner a Stephan Peyer, které v Dubaji za volantem pohárového vozu Renault Clio třetí generace, doplnil krajan Pascal Eberle a německý závodník Sebastian Steibel, kteří v minulosti startovali v barvách týmu Steibel Motorsport v Renault Clio Cupu Bohemia.

Posádka pak v průběhu celého závodu dokazovala, jak moc je vyrovnaná. Všichni jezdci zajížděli časy na úrovni 2:24, tak jak stanovovala týmová strategie. Navíc se jezdcům podařilo vyhnout všem případným střetům a díky konstantním časům držet svou pozici na hranici pódiového umístění.

Naději na bednu pak výrazně v průběhu svého nočního stintu posílil Pascal Eberle, když za naprosté tmy sázel jedno rychlé kolo za druhým.

Nad ránem se pak již žlutomodré Clio celkem bezpečně usadilo na průběžném třetím místě, které jezdci udrželi až do samotného závěru. Ten přišel v 515. kole, což znamenalo, že kvarteto českého týmu v průběhu boje s dalšími šestnácti posádkami ujelo více než 2.775 kilometrů.

Wani Finkbohner: „Ještě nikdy jsem neměl z pódia takovou radost. Jsem maximálně spokojen. By to velice těžký závod, ale všichni udělali, co bylo třeba a skvěle pracovali a za to jim chci všem poděkovat. “

Stephan Peyer: „Bronz jsme tady s Wanim získali již loni. Letos to však bylo mnohem těžší. Startovalo zde mnohem více vozů a konkurence měla úplně jinou úroveň. My jsme ale měli stejně tak kvalitní posádku, která bojovala od prvního do posledního kola.“

Pascal Eberle: „Skončit na třetí pozici ve 24-hodinovém závodě je naprosto skvělý pocit. Rád bych poděkoval všem, co nám zde pomáhali a podporovali nás.

Byla to má první dvacetičtyřhodinovka a moc se mi to líbilo. Rád bych si to někdy v budoucnu opět zopakoval.“

Sebastian Steibel: „Jsem šťastný, že se nám podařilo vybojovat třetí místo. Byl to můj první 24-hodinový závod. Závod, ve kterém záleželo na mnoho okolnostech a na celém týmu a my jsme to zvládli.“

Josef Křenek: „Určitě jsme všichni spokojeni. Myslím, že dnes to vyšlo líp, než jsme očekávali a to i přesto, že jsme v podobný výsledek všichni trochu doufali. Získat podium na prvním závodě a navíc se slabším autem v silně obsazené kategorii je velký úspěch.

Pascal je jezdec, který se nikde neztratí. Dokázal to ve všech jízdách. V noci jel snad i rychleji než ve dne a co kolo to kvalifikační čas. Jel jako pan Fulín. Bez chyby profesionálně. Má to v sobě. Wani je tím pozitivní pojivem v celém týmu. Jel velmi vyrovnaně a to ve dne i v noci. Sebastiana znám snad od jeho prvních závodů a dnes je již téměř dospělý závodník. Má výborné technické vědomosti a velmi dobrý technický cit, čehož jsme v závodě několikrát využili. No a Stefan? To byl náš Iron man – byl nejvíc v autě a to auto, které už poslední dvě hodiny bylo po všech těch kilometrech lehce nemocné, dokázal i tak v závodním tempu dovést do cíle.“

K&K RACING VÁLEK AUTOSPORT

Marcel Kusín s Petrem Válkem odjeli 86 kol.

Poté byly nuceni odstoupit pro závadu elektroniky.

Marcel Kusín s Petrem Válkem se letošní ročník závodu 24h Dubai rozhodli absolvovat pouze ve dvou a maximálně tak využít svých zkušeností z předchozích let a startů ve zdejší NGK Series.

Po úvodní kvalifikaci, kdy si vyjeli start ze čtvrtého místa na roštu, vládla u týmu pohodová nálada a oba jezdci nastoupili do závodu s vědomím, že se pokouší o něco, co před tím dokázal jen málokdo.

Závod rozjížděl Marcel Kusín, kterého po hodině jízdy střídal Petr Válek. Takto to běželo až do páté hodiny závodu, kdy posádce červeného BMW 130i patřilo průběžné třetí místo ve třídě A3T. V 86. kole však veškeré další týmové snažení zastavila závada na elektronice.

To co Marcel Kusín předpověděl, se později také potvrdilo a pražskoostravská posádka si tak v letošním ročníku tohoto velkého závodu do kolonky ujetých kol zapsala číslo 86, což představuje vzdálenost necelých 464 kilometrů. „Co říci, je to škoda, ale i toto je motorsport. Záleží opravdu na každém detailu. Máme tady sice jednotku z druhého auta, ale než by se stihlo vše přenastavit, byly by již všechny naděje na slušný výsledek dávno pryč,“ s těmito slovy se závodem rozloučil Petr Válek.

„Upekl se nám obvod v řídící jednotce. Stalo se nám to již při poslední 24 hodinovce. Je to malá součástka, kterou normálně objednáváme ve Spojených Státech a tady půjde sehnat asi jen s těží,“ tak zněla slova Marcela Kusína po té co mechanici diagnostikovali přesnou příčinu závady.

MIRO KONOPKA

Miro Konopka závodil v Dubaji již podesáté.

Absolvoval tedy všechny ročníky 24h Dubai.

Miro Konopka se pro letošní závod dohodl na spolupráci s polským týmem Forch Racing, který je všem našim fanouškům velice dobře znám z našeho národního šampionátu a stejně tak i Zónového Mistrovství. Ostatně auta i jezdce tohoto týmu jsme měli již možnost mnohokráte přivítat u nás na Slovakia Ringu.

Forch Racing přivezl do Dubaje vůz Porsche 991 Cup, ve kterém se Konopka střídal společně s Němci Patrickem Eisemannem, Stevem Feigem a polskými závodníky Grzegorzem Moczulskim a Robertem Lukasem, jehož jméno můžete znát také z Porsche Supercupu.

„V Dubaji jsem startoval již devětkrát a desátý start byl spíše příjemnou povinností,“ říká nejzkušenější slovenský jezdec a s úsměvem dodává:

„Dubaj je dnes již velice prestižním podnikem a start při tomto závodě mne nutí držet se v kondici i v průběhu dlouhé zimní přestávky. Je to vždy také velice dobrá příležitost porovnat se s jezdci z celého světa, ale stejně tak i příležitost pro spoustu setkání a přátelských rozhovorů.“

Zatímco do závodu se posádka týmu Forch Racing kvalifikovala osmým nejrychlejším časem 2:05.053, tak v závodě dokázala tato pětice s Miro Konopkou vybojovat pěkné páté místo se ztrátou 12 kol na vítězné vozy německého týmu Black Falcon.

„Tým Forch Racing znám již velice dlouho. Na dubajskou spolupráci jsem se tak velice těšil. Myslím, že s výsledkem můžeme být spokojeni tak na půl. Na jedné straně jsme jeli v nejobsazenější třídě, kde bylo hodně vozů, takže být pátý není až tak zlé.

Na druhé straně jsem závodník a tak chci vždy dosáhnout na co nejlepší výsledek a tady si myslím, že pokud bychom měli mnohem více vyrovnanější posádku, tak to na lepší výsledek bylo,“ řekl slovenský matador po skončení závodu.

Letos jsme se sice nedočkali rekordu v počtu odjetých kol, k tomu nám chybělo celkem 24 kol, zato hned 13 krát byly vyvěšeny fialové vlajky, které znamenají Kód 60, což nový rekord je.

Absolutní vítězové.

Al-Faisal-Haupt-Buurman-Webb

Vítězové třídy A6-AM Jawa-Grogor-Griffin-Barff

Vítězové třídy 997 Fjordbach-Sawa-Al-Faisal-Wieshaupt

Vítězové třídy SP2 Kassulke-Alford-Leehmhuis-Padayachee-Elgammal

Vítězové třídy SP3 Alers-Hankey-Yoluc-Ellis-Barwick

Vítězové třídy A5 Küpper-Kroll-Kroll-Toniutti-Prewitt

Vítězové třídy A2 Van der Straten-Paisse-Divoy-Close

Vítězové třídy A3T Moutran-Moutran-Moutran-Moutran-Quaife

Vítězové třídy CUP1 Braams-van der Sloot-Uljee-Partl

Do desátého ročníku odstartovalo celkem 89 posádek, což je nový rekord

Foto: Petr Frýba

Texty: Ondřej Laušman, Josef Hora Editor: Ondřej Laušman © CZO Media 2015