Šumava - člověk a krajina

Šumava - člověk a krajina Diplomová práce Jan Vybíral

UMPRUM Architektura II 2013/2014 Prof. Ing. arch. Ivan Kroupa, Ing. arch. Jana Moravcová

obsah

kategorie 1

kategorie 2

kategorie 3

kategorie 4

kategorie 5

2 3 4 5 7 9 11 12

obsah anotace úvod historie - vývoj a osídlení změny struktur osídlení průběh práce závěr kategorie

13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60

Dolní Zelená Hora Dolní Ždánidla Formberg Horní Borková Huťský dvůr Račín Staré Hutě Zadní Zvonková Malý Bor Polka Samoty Stará Hůrka Výhledy Zhůří Bučina Flusárna Gruberg Horky Horní Dolní Cazov Horní Světlé Hory Horní Ždánidla Hůrka Kamenná Hlava Knížecí Pláně Nová Studnice Pomezí Prostřední Paště Pustina Skelná Stodůlky (Scheurek) Zadní Paště Zelenohorská Huť Zlatá Studna Františkov papírna Gerlova pila Horská Kvilda Pila Knížecí pila Paulusova pila Stögbauerova a Přibilova pila Strunzova pila Kvilda Václavíkova pila Zadní Chalupy Březová Lada Nová Hůrka Nové Údolí Stodůlky Velký Bor Vchynice-Tetov

61 62 63 64

Vysoké Lávky Uhlíkov Zhůří u Rejnštejna Frauenthal

66 67 68 69 70 71 72 76

Šumava v roce 1950 Šumava v roce 2014 situace - vybraná oblast situace - Frauenthal axonometrie - širší oblast axonometrie - Frauenthal výkresová dokumentace M 1:500 vizualizace

2

anotace Osidlování Šumavy znamenalo náročný, vyčerpávající a velmi pomalý proces pronikání lidí do nedotčené a kompletně zarostlé krajiny. Trvalo téměř tisíc let, než bylo území poměrně souvisle osídleno. Nejdříve v nižších polohách vznikají první osady, dále území protínají obchodní stezky, těží se železná ruda, rozvíjí se sklářství, těží se dřevo, rozrůstají se pastviny a pole. Dochází k pomalému postupování hlouběji do lesů. Horské oblasti zaujímají převážně Němci a Češi se soustřeďují v podhůří.

V kontextu celého historického vývoje znamenají 50. léta zásadní změny. Dojde k téměř totálnímu vymazání lidské přítomnosti, které s sebou nese sociální rozvrácení patrné do dneška. Většina obyvatel byla vyhnána a zanechala po sobě jen prázdné plochy, dříve složitě uzpůsobené k životu.

Násilným odtržením lidí od krajiny a následnou transformací v přísně chráněný národní park byly přerušeny a znemožněny možnosti přirozeného hospodaření. Výsledkem je dnešní palčivý nedostatek lokálních pracovních příležitostí a postupný odliv obyvatel.

Fragmenty bezlesých otevřených prostorů mají dnes zásadní význam pro krajinu jako takovou. Příroda je však neúprosná. Pomalu ale jistě se opět rozrůstá. Je třeba udržet prostorová uvolnění, jež vznikala postupnými snahami o přirozené soužití s daným prostředím.

Les jako přirozený přírodní proces, pokrývající krajinu pozitivní masou. Člověk ji redukuje pro své životní potřeby.

Vytváří tak negativy, prázdné plochy. Vzniká rovnováha plného a prázdného, jejíž vyvažování lze popsat jako princip celého dosavadního historického vývoje.

3

úvod Při výběru tématu mé diplomové práce jsem přemýšlel, k čemu se chci vyjádřit, k čemu mám vztah, kam se rád vracím a kde je nutno řešit nějaké problémy. Dospěl jsem k názoru, že moje podmínky splňuje oblast celé Šumavy.

Pamatuji si, jak mě jako dítě fascinovala místa, kde člověk nechápe, proč rostou rozkvetlé ovocné stromy uprostřed jehličnatého lesa. Ovocný sad vytržený z kontextu a přenesený sem do lesa. Nechápe, proč vidí skrumáže kamenů, které očividně neleží takto náhodně. Nechápe, jak mohou být najednou uprostřed hlubokého lesa tak širé a otevřené prostory.

Jsou to jakási torza forem minulých osídlení, kde člověk jen tuší lidskou přítomnost a bývalý rozměr těchto prostorů, které se pomalu prolínají s rozrůstající se přírodou. Stejně jako u antické sochy člověk vidí jen část nohy ale zároveň tuší celek. Během tohoto tušení vzniká v naší mysli jisté napětí, napětí z prázdna, které kdysi bylo naplněno.

Mojí hlavní motivací tedy bylo vyjádřit se k těmto prostorům, aniž bych na začátku dále věděl, kam bude moje práce směřovat. Jako téma jsem proto ponechal oblast Šumavy v celé její šíři. Zaměřil jsem se na hledání historicky jasných kontur plného a prázdného. Zkoumání urbanistických struktur a jejich fatálních změn v průběhu času. Na uvažování o možnostech logických impulzů - tvoření pracovních příležitostí pro udržení populace na Šumavě.

A nakonec navržení forem budoucího vývoje vylidňující se horské krajiny.

4

historie - vývoj a osídlení Na sklonku poslední doby ledové a ještě dlouho potom byla Šumava otevřená, bezlesá krajina. Šumavská krajina se postupně zalesňovala tak, jak se pomalu v dalších obdobích měnil charakter klimatu a přírodní podmínky umožňovaly stále větší rozvoj lesa. Tento vývoj dospěl až do vrcholné fáze, v níž takřka celé území, jak v horách, tak v přilehlém podhůří, pokrýval les. Člověk tehdy ještě zdejší krajinu neobýval, jen zcela nevýznamným způsobem ovlivňoval pouze nižší, obvodové části území.

První souvislejší osídlení vytvořili Slované v 7. a 8. stolení.

Dochází k pomalému pronikání hlouběji do lesů, kam ještě možná nikdo nikdy nevkročil.

Pravděpodobně v 11. století nabývají ekonomického významu obchodní stezky - tzv. Zlaté stezky z Čech do Německa a kolem nich vznikají tržní střediska. Do nitra hvozdů pronikají zatím jen hledači zlata. Také významnější rozvoj těžby rud byl soustředěn hlavně do nižších poloh.

S vrcholným středověkem je v západní části NP spojen i počátek specifické kultury Králováků, kteří získali jako jedni z prvních osadníků zvláštní privilegia a sídlili v samostatných dvorcích umístěných uprostřed často velkých pozemků k nim náležících. V této době se však jejich hospodaření v krajině ještě výrazněji neprojevovalo.

V 16. století pokračuje rozvoj těžby rud a výrazněji nastupuje i sklářství. Sklárny potřebovaly mnoho pracovních sil, dochází tedy k zakládání nových a růstu stávajících sídel a dalšímu odlesňování kvůli palivovému dřevu.

Významnější nárůst osídlení na samotném území dnešního NP začal tedy až v druhé polovině a především koncem 17. století, a to převážně německým obyvatelstvem z Bavorska a Rakouska. V průběhu 17. století také začíná docházet k předávání doposud královského území do –šlechtických rukou. Během 18. století postupovalo odlesňování spojené s následným osidlováním stále do vyšších poloh. Sklářství dosáhlo svého vrcholu a tím pádem i jeho poptávka po dřevě.

Na místě vyklučených lesů vznikaly pastviny a s růstem původně sklářských, později i dřevařských vsí rostla i jejich obhospodařovaná plužina – základ dnešního sekundárního bezlesí.

Ve zbylých lesních porostech se kvůli preferenci buku při těžbě a lesní pastvě dobytka částečně měnila dřevinná skladba.

V polovině 18. století byl nedostatek dřeva v rakouské monarchii velmi výrazný, a proto byl vídeňskou vládou v roce 1754 přijat první lesní zákon. V této době již na Schwarzenberských panstvích umělá obnova lesních porostů probíhala, bohužel však především žádanějším smrkem, a to i cizího původu – postupně tak začaly vznikat méně stabilní monokultury. Především kvůli špatné dostupnosti však na Šumavě stále zůstávaly rozlehlé plochy nedotčených horských pralesů. Protože plavení dříví bylo nejvýhodnějším způsobem jeho dopravy, začaly být budovány plavební kanály (Schwarzenberský 178993, dokončen 1822 a Vchynicko-Tetovský 1799-1801), umožňující odvézt vytěžené dřevo i z dříve nedostupných nejvyšších poloh nebo izolovaných lokalit (nesplavnost Vydry).

V druhé polovině 18. století a na začátku 19. století byla kolonizace Šumavy v podstatě dovršena a výrazněji se již sídelní struktura do II. světové války neměnila.

Během 19. století těžba palivového dřeva vzhledem k průmyslovému využití kamenného uhlí klesala.

Dočasné oživení dřevařství nastalo po větrných smrštích 1868-1870 a následné kůrovcové kalamitě. Svůj význam pro obživu místních obyvatel si stálé drželo sklářství a až do konce 19. století přetrvávalo i domácí tkalcovství. Len byl totiž jednou z mála plodin, které se dařilo i v drsných podmínkách Šumavy. Důležitým zdrojem příjmů obyvatel byla stále i pastva dobytka. I proto byly v druhé polovině století definitivně vyhubeny velké šelmy – medvěd, vlk i rys. Velkou část území dnešního NP tak tvořila obhospodařovaná lesozemědělská kulturní krajina. Do konce 19. století spadá i počátek organizované turistiky na Šumavě.

Zlomem ve vývoji krajiny v řešeném území byla II. světová válka. Nejdříve pomnichovský nucený odchod české menšiny a po roce 1945 především odsun zcela převládajícího německého obyvatelstva znamenal zásadní změnu v obhospodařování krajiny. Poválečné dosídlení nebylo v podstatě úspěšné. Řada nově příchozích pouze

5

historie - vývoj a osídlení vyrabovala opuštěné domy a zase odešla. Již v této době dochází k zásadní redukci orné půdy. Řada ploch je také zalesňována nebo ponechána ladem.

Na opuštěných pozemcích započal renaturalizační proces postupné sukcese lesa. Ještě větší vylidnění krajiny na území dnešního NP způsobilo vytvoření nepropustné vojensky střežené pohraniční zóny a zřízení Vojenského výcvikového prostoru Dobrá voda v roce 1952.

Vzniká tak fenomén opuštěné krajiny. Zmizely domy, prostory po lidech vymýcené v lesích zůstaly.

Z některých vesnic si armáda udělala střelnice, jiné rovnou srovnala se zemí. Velké území bylo v podstatě zbaveno lidské přítomnosti a často i jejího přímého vlivu, což bylo spolu s čtyřicetiletým obdobím izolace většiny území dnešního NP pro vývoj charakteru krajiny velmi

významné. Velké části plužin však zůstaly i v hraničním pásmu nadále obhospodařovány v jejich původní prostorové struktuře. I na Šumavě však dochází od 50. let ke kolektivizaci zemědělství a s ním spojeným scelováním pozemků a ničení historické struktury plužiny.

Po revoluci byla vyhlášena Biosférická rezervace Šumava - ponechání většiny prostoru Šumavy přírodním procesům. V tento okamžik začínají spory o ochranu přírody, které jsou aktuální až do dnešních dnů a zřejmě ještě dlouho budou předmětem sporů dvou základních názorových táborů. Jedna strana chce krajinu zcela ponechat přírodě, druhá jí chce hospodářsky využívat.

Názorový kompromis neboli rovnováha lesního pozitiva a negativa, která dlouhá století na Šumavě existovala se tak zdá být v nedohlednu.

6

změny struktur osídlení Urbanistické struktury Ze srovnání změn stavu šumavské krajiny a sídel za posledních 60 let vyplývají následující skutečnosti.

V dobách, kdy zde osídlení eskalovalo, byla Šumava až 19 krát více osídlená než dnes a rozkládalo se zde o 60% více bezlesých ploch. Před násilným uzavřením státních hranic a organizovanou likvidací desítek vesnic byly tyto hodnoty stále řádově vyšší. Byl to důsledek několikasetletého přirozeného lidského snažení a živobytí v drsných místních podmínkách. Lesy, sídla a pole byly v rovnováze. Lidé zde existovali v celoživotním sepětí s krajinou. Věděli, jaké jsou jejich zdroje a tak s nimi také hospodařili a obnovovali je. Vytvořila se přirozená struktura sídel, která téměř souvisle pokryla horskou krajinu.

Jednalo se o rozvolněné a rovnoměrné systémy zástavby.

Do dnešní doby se dochovaly zejména jen větší sídla, která se často nepřirozeně rozrůstají jak urbanisticky, tak z hlediska forem konkrétních domů. Nejhorší příklady se udály v rámci kolektivizace zemědělství a po revoluci v 90. letech. Domy navazují na dlouhodobě ověřené struktury cest jen sporadicky. Formálně se sice odkazují na tradiční tvary, protože je jim to nakazováno systémem zásad. Výsledky jsou ale často zcestné.

Tento jev lze popsat jako “scuknutí“ rozvolněných sídel na několik málo center. Dochází tedy k tomu, že v současné době je krajina horského charakteru osídlena jinak než je jí “vlastní”. Jedná se však o obecný jev ve vývoji urbanismu, který není charakteristický jen pro horské oblasti. Tato skutečnost souvisí s proměnou

metodiky hospodaření v krajině. Došlo k posunu od obhospodařování individuálními jedinci ke spravování většími zemědělskými spolky. Jednotlivci měli, ať už přenesenou nebo osobní zodpovědnost nad konkrétním úsekem země. Dále tyto změny souvisejí s industrializací (dopravní infrastruktura, elektrifikace, rozvoj průmyslu) a scelováním pozemků. Abych se vyhnul přílišným generalizacím, nechám načaté téma pro další zkoumání.

Lze tedy spekulovat, zdali by krajina, která byla nuceně vysídlená, doznala stejných změn z hlediska shlukování sídel, jako krajina násilnými zásahy nepoznamenaná.

Socioekonomické struktury Horské oblasti ve vyšších polohách byly v našem prostředí osídleny téměř výhradně Němci, kteří si uměli lépe poradit s krutými životními podmínkami. Důležité však je, že národní identita pro Čechy ani Němce nebyla stěžejní otázkou. Jejich společnou identitou byla hlavně krajina jako taková. Docházelo k efektu jisté odtrženosti od okolního světa a zároveň sounáležitosti. Čas zde plynul trochu jinak než ve vnitrozemí.

Pohraničí mělo svou ekonomickou autonomii díky tomu, že vysílalo impulsy do vnitrozemí a dokonce celého okolního světa. Jednalo se o sklárny, papírny nebo dřevozpracující průmysl - hospodářství založené na lokálních surovinách. Do budoucna je nutné, aby lokalita znova začala těžit z místních zdrojů. Oblast se ale nesmí uzavřít do sebe. Vždy zůstane okrajovou částí země a nebude pouhým zbytkem celku, pouze pokud se

7

změny struktur osídlení jí podaří uchovat svou jedinečnost a autonomii.

Nutno si uvědomit, že čtyřicetiletým uzavřením hranic a vyhnáním obyvatel byl přerušen vývoj tradičních řemesel a způsobů obživy typických pro danou oblast.

Na druhou stranu stejně jako v případě urbanistického vývoje lze pouze spekulovat, zda by se tradiční způsoby obživy v reakci na ekonomické změny transformovaly nebo by zcela zanikly. Po revoluci se situace místního hospodářství logicky zlepšila. Prudký nárůst turismu v začátku 90. let sice způsobil jistou vzpruhu, ale v posledních letech tento nárůst výrazně stagnuje. Cenově se Šumava vyrovnala německé části, která stále disponuje znatelně kvalitnějším zázemím, což má za následek odliv turistů z české části Šumavy do německé. Dalším faktem je, že místní obyvatelstvo se z velké části není schopné adaptovat na sektor služeb nebo nemá prostředky na jeho provozování. Nehledě na to, že turismus oblast do jisté míry spíše vykořisťuje, než jí prospívá.

Dřevozpracující průmysl představuje nejen v kontextu celé České republiky ohromný potenciál, který však naráží jednak na politiku národního parku ale hlavně není schopný konkurovat velkým zahraničním firmám, které dřevo zpracovávají za ceny, kterých malé místní pily nejsou schopny dosáhnout.

Dalším možným potenciálem je rozšíření pastevectví a prodej místních kvalitních surovin, po kterých v současné době vzrůstá poptávka. Rovněž není vyloučen rostoucí zájem o bydlení v přírodě a o ekonomickou soběstačnost.

Faktem zůstává, že současné obyvatelstvo je nuceno stěhovat se a dojíždět za prací do nejbližších měst.

Kvalitě života místních by prospělo, kdyby v lokalitách, odkud pocházejí, existovalo více pracovních příležitostí nezakládajících se pouze na turismu.

8

průběh práce Jak už jsem zmínil v úvodu, prvotním impulsem pro mě byla místa po zaniklých vesnicích a jejich atmosféra.

Mnoho z nich jsem navštívil již v minulosti a další jsem prošel během několikadenního putování po Šumavě letos na podzim. Během podzimu jsem také mluvil s několika místními. Zmínil bych starostu Modravy Antonína Schuberta, dnes již minulého ředitele NP Šumava Jiřího Mánka, bývalého předsedu svazu šumavských obcí Františka Nyklese nebo pamětníky Eduarda Honese a Emila Kintzla. Z rozhovorů vzniklo několik hodin audio záznamu a hlavně jsem získal různé názory na komplexní problematiku Šumavy.

Z počátku jsem se zaměřoval spíše na to, jak se vyrovnat s historickými událostmi, které tak krutě zasáhly místní obyvatelstvo potažmo celou oblast. Uvažoval jsem o různých formách pomníků odsunu nebo Železné opony. Jak ale člověk chodí po těchto opuštěných místech, přestává mít pocit, že by zde mělo vznikat něco zaobírající se historií.

Hlavní problém jsem začal spatřovat v sukcesi, tedy v zarůstání dříve prázdných útvarů v lesích. Zdálo se mi jako ohromná škoda tyto unikátní prostory nechávat zarůst. Nejsou tak důležité jen z historického hlediska.

Mají význam i jako prázdné pomlky obklopené neprostupným lesem, odkud je možné pozorovat okolní krajinu.

Na Šumavě obecně velice silně působí neprostupnost lesa a často vzbuzuje až pocit úzkosti. Proto je člověk vždy rád, když se konečně ocitne v otevřeném prostoru.

Největší uctění památky bývalých vesnic a lidí, kteří tam žili, jsem začal spatřovat ve vymýcení těchto míst do původních rozměrů a nechat je působit jen v jejich rozlehlosti. Na některých místech to tak přirozeně funguje již dnes. Prázdné louky jsou rovněž domovem široké škály vzácných druhů rostlin. Zůstává zde však problém, kdo bude tyto louky udržovat a také jaký by s tímto přístupem byl výstup mojí diplomové práce.

Po rozhovorech s místními lidmi a studováním socioekonomických analýz jsem nabyl dojmu, že hlavním problémem celé Šumavy je odliv obyvatel způsobený zejména stěhováním lidí za prací do větších měst, jak je tomu ve většině českých pohraničních oblastech.

Začal jsem tedy uvažovat více do budoucnosti než do minulosti. Následovalo hledání adekvátní reakce v současném kontextu. Zvažoval jsem obnovení některé z mnoha zachovalých pil. Dřevařský průmysl však dnes probíhá v mnohonásobně větších pilách v podhůří, takže malá lokální pila by bohužel neměla velkou šanci jim konkurovat.

Jako nejvíce rentabilní možnost se mi začala jevit zakládání nových statků na místech bývalých vesnic, které by se zaměřovaly zejména na pastevectví, ale těžily i z turismu. Tento koncept díky pastvě zároveň také přirozeně redukuje i míru zarůstání, podporuje ekonomickou autonomii oblasti, jedná se o tradiční způsob obživy a podporuje obnovu rovnoměrnějšího osídlení celé oblasti.

Souběžně jsem si vypracoval katalog 52 zaniklých vesnic, které jsem rozdělil do pěti kategorií (1/ nechat zarůst, 2/ nechat, ale udržovat bezlesí, 3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba, 4/ průmyslová stavba, 5/ možnost osídlení) podle těchto kritérií: míra zarůstání, dochování struktury, přítomnost domů, stopy lidí, napojení na okolí, průmyslový potenciál, zemědělský potenciál, turistický potenciál. Ke katalogu vznikly 2 mapy celé Šumavy (stav 1950 a 2014) zachycující polohu těchto lokalit a zároveň ukazující změnu rozlohy lesů a změnu míry osídlení. Do současné mapy jsem zakreslil oblasti, které připadají v úvahu pro nové osídlení. Vybral jsem si jednu z nich tvořenou čtyřmi bývalými vesnicemi – Vysoké Lávky, Stodůlky, Skelná a Frauenthal. Všechna místa jsem navštívil a vybral bývalý Frauenthal, který nejvíce odpovídal uvedeným kritériím.

Frauenthal Bývalá ves Frauenthal se nachází v meandru říčky Křemelná poblíž hlavní silnice na Prášily zhruba v 800 m. n. m. Na přelomu 19. a 20. století zde stálo až 14 domů a 436 obyvatel, kteří se zaměřovali zejména na broušení a leštění zrcadel. Osídlení zcela zaniklo v 50. letech a stalo se součástí Vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda.

Prostor bývalé vsi se rozkládá na necelých 32 hektarech.

9

průběh práce Podél řeky je terén víceméně rovný a střední část se zvedá směrem k vrchu Kamenitý. Jsou zde stále patrné dvě hlavní cesty, na kterých stály v minulosti dva mosty na protilehlých stranách oblasti. Cesty i mosty lze snadno obnovit ve své původní poloze ve formě štětových cest, které jsou pro oblast typické, mají extrémně dlouhou trvanlivost a je lze je použít i pro občasnou automobilovou dopravu. Díky obnoveným mostům a cestám bude možné propojení okolních turistických tras skrz tuto oblast. Dále zde bylo původními obyvateli vykopáno několik vodních kanálů, které sloužily jako náhony k brusírnám a leštírnám. Ve 30. letech zde byla vybudována malá vodní elektrárna, která zásobovala i okolní obce.

Oblast je jen mírně porostlá malými bučinami a evidentně je již dnes používána pro účely pastevectví. Z důvodu nepříznivých půdních a klimatických podmínek se zaměřuji právě na pastevectví, jemuž je určena většina plochy. Pouze na nejpříznivějším svahu oblasti je možné uvažovat o jabloňovém, slívovém nebo jeřabinovém sadu.

Svůj zásah jsem situoval nad hranicí záplavové oblasti, kde logicky rovněž stály domy i v minulosti. Statek jsem umístil na plochu v návaznosti na hlavní křižovatku cest a zároveň na nejrovnější části terénu. Jedná se o polouzavřený hospodářský dvůr, kolem kterého jsou navrženy jednotlivé budovy. Nejblíže křižovatky se nachází dům pro místní obyvatele s hospodou, který je orientovaný na východ-západ. Stavba má dva vstupy – pro návštěvníky z křižovatky a parkoviště a pro domácí ze dvora. V prvním podlaží je koupelna, kuchyň, hospoda s krbem, technická místnost a schodiště do obytné části místních a do noclehárny pro hosty. V obytné části druhého podlaží jsou jednotlivé ložnice pro rodiče a pro děti. Z ložnice rodičů je možno vystoupat do podkrovní pracovny a na půdu.

Na hlavní obytný dům navazuje stavba určenou pro zpracování mléka a výrobu sýrů. V prvním nadzemním podlaží probíhá proces zpracování mléka a výroby základního měkkého sýra, který může být následně přesunut do

podsklepené části objektu, kde jsou ideální podmínky pro dlouhodobé zrání.

Podél jižní strany statku je situována stodola, která slouží k parkování zemědělských strojů, jako dílna a sklad.

Vložené patro slouží jako sklad sena. Objekt je možné po celé jeho délce otevřít do dvora.

Na severní straně statku se nachází objekt pro zvířata, jehož velikost je odvozena od počtu zvířat, která je možno pást na stanovené ploše pastvin. Objekt je rozdělen střední servisní chodbou pro jednoduché krmení a vyklízení. Na západním konci stavby jsou šatny, přípravna krmiv a silo, jehož schodišťovou částí lze vystoupat na horní plošinu, odkud je možné přehlídnout téměř všechny pastviny. Dále je objekt rozčleněn na jednotlivé kóje, které je však možné přestavovat podle aktuálních počtů různých druhů dobytka. Chov se zaměřuje na krávy, ovce a kozy.

V severozápadním rohu statku je navržena malá vodní elektrárna, která leží na původním vodním kanále a zásobuje všechny okolní objekty elektrickou energií.

Posledními objekty jsou dva domky, přičemž každý je určen pro jednu rodinu nebo i větší skupinu hostů. Do domků se vstupuje ze severní strany, která je jinak uzavřená. Celková orientace je na jih do sadu. V přízemní části je koupelna, kuchyň a sezení kolem krbu před velkým oknem. Ve druhém poschodí se nachází pouze šatna a spaní kolem krbu.

Všechny stavby jsou navrženy jako dřevěné konstrukce na betonových základech v modulu 1800 nebo 3600 mm. Nosnou konstrukci domů určených pro lidi tvoří dřevěné panely v systému CLT (cross laminated timber). Na nosné konstrukci je tepelná izolace, následuje difúzně otevřená folie, provětrávaná mezera a druhotná konstrukce z prken v konstrukčním modulu budovy nesoucí fasádu z klasických šindelů. Konstrukce domu pro zvířata je ze smrkových trámů pobytých OSB deskami, následuje minimální izolace a opláštění rovněž šindeli.

Konstrukce stodoly je obdobná, pouze bez izolace.

10

závěr Pro celou práci bylo nejdůležitější celou situaci správně popsat a následně z ní najít východisko.

Domnívám se, že jsem situaci popsal definováním společného principu pro celou oblast a její historii. Popsání toho, co se tam pořád dokola odjakživa děje, a sice vyvažování plného a prázdného. Vyvažování pozitiva a negativa – lesa a louky. Popsání vzájemného vztahu člověka a krajiny, který se v historii dynamicky mění.

Tento princip lze pozorovat ve všech měřítcích krajiny.

V měřítku celého pohoří pozorujeme hrubý poměr prázdných a plných ploch, který vypovídá o celkovém stavu zalesněnosti a míře osídlení. V měřítku jednotlivých oblastí pozorujeme změny obrysů prázdných prostor hranic a změny propojenosti jednotlivých oblastí mezi sebou. V měřítku jednoho konkrétního osídlení pozorujeme změny vnitřní struktury prázdna – jednotlivé stromy.

Následně bylo třeba racionálně zhodnotit potenciál všech lokalit. Rozdělit je do příslušných kategorií (1/ nechat zarůst, 2/ nechat, ale udržovat bezlesí, 3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba, 4/ průmyslová stavba, 5/ možnost osídlení) podle těchto kritérií: míra zarůstání, dochování struktury, přítomnost domů, stopy

lidí, napojení na okolí, průmyslový potenciál, zemědělský potenciál, turistický potenciál. Ve výběru hrála roli i intuice. Vybíral jsem místa, které lépe znám a ta, která spíše snesou nějaký zásah (nevybíral jsem ta nejhezčí).

Další krok vyžadoval stanovit si co s již popsanou situací udělat. Chtěl jsem dosáhnout konstruktivního záměru pro celý region, proto jsem následně hledal program pro 5. kategorii – nové osídlení. Bylo třeba nalézt společné charakteristiky vybraných lokalit, zohlednit potřeby regionu a na základě toho program určit. Společné charakteristiky: jsou to místa lidmi již v minulosti vybraná, příznivější terénní profil, zachovalá infrastruktura, vysoká nadmořská výška, nevhodné půdy pro pěstování, je tam hezky, dostatek pastvin.

Jako nejvíce rentabilní možnost se tedy jeví zakládání nových statků na místech bývalých vesnic, které by se zaměřovaly zejména na pastevectví, ale těžily i z turismu. Tento koncept díky pastvě zároveň také přirozeně redukuje i míru zarůstání, podporuje ekonomickou autonomii oblasti, jedná se o tradiční způsob obživy a podporuje obnovu rovnoměrnějšího osídlení celé oblasti.

11

kategorie Katalog stručně představuje místa, kde stály zaniklé vesnice a rozděluje je do 5ti základních kategorií:

1/ nechat zarůst 2/ nechat, ale udržovat bezlesí 3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba 4/ průmyslová stavba 5/ možnost osídlení Jednotlivá místa jsou rozděleny do kategorií podle následujících kritérií:

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál Každé kritérium má svou stupnici od 1 do 5: míra zarůstání

dochovalost struktury

přítomnost domů

stopy lidí

zcela zarostlo

zcela zachovalá

více domů

domy

zarostly 3/4

zachovalá z 3/4

1 dům

kaple

zarostla 1/2

zachovalá z 1/2

obvod. zdi

ruiny

zarostla 1/4

zachovalá z 1/4

základy, sklepy

prostor, cesty, stromy

původní rozsah

nezachovala se

nezachovaly se

nic

napojení na okolí

průmyslový potenciál

zemědělský potenciál, pastevectví

turistický potenciál

na velké silnici

ano

ano

ano

na malé silnici

ne

ne

ne

cesta, poblíž silnice jen pěší cesta zaniklé cesty

12

Dolní Zelená Hora / Unter Grünberg období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: VVP Dobrá Voda současný stav: zničena zcela

1/ nechat zarůst

1

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Dochovaly se ovocné stromy a pár kamenů.

Nechat ladem.

13

Dolní Ždánidla / Untersteindlberg období zániku: důvod zániku: současný stav: zničena zcela

1/ nechat zarůst

2

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Osada ležela v těsné blízkosti Prášil. Dnes je její prostor podél frekventované turistické trasy, která ho však obchází a tím je izolován. Sukcese je v pokročilém stádiu.

14

Formberg období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: VVP Dobrá Voda současný stav: zničena zcela

1/ nechat zarůst

3

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Poměrně složitá dostupnost - osada ležela v prudkém svahu. Již je převážně zarostlá.

Přesto, že jsou zde zachovalé ovocné stromy a sklepy domů, dále bych nezasahoval.

15

Horní Borková / Fleissheim období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: Vodní nádrž Lipno současný stav: zničena zcela

1/ nechat zarůst

4

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Unikátní urbanitický útvar. Hladina Lipna se zastavila těsně na hranici vsi. Dnes zcela mimo civilizaci.

16

Huťský Dvůr / Hüttenhof období zániku: 1960 důvod zániku: současný stav: zničena zcela

1/ nechat zarůst

5

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Na místě pozdější osady Huťský Dvůr na dolním svahu Smrčiny založil již na poč.

17.stol. Niclas Preyssler sklářskou huť zvanou Planer Glashütten. Situace se prudce změnila se stavbou a zprovozněním Schwarzenberského plavebního kanálu - roku 1792 vznikla díky tomuto technickému dílu nová osada, která přejala své jméno z názvu zmíněného staršího dvora, jehož pozemky přidělil kníže Schwarzenberg patnácti dřevařům pro stavbu domů.

Původní nevelká osada se postupně rozrostla, takže roku 1840 již měla 57 domů a v nich 519 obyvatel. Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto, vesnice postupně vysídlena a v 60.letech zcela zanikla.

17

Račín / Ratschin období zániku: důvod zániku: současný stav: zničena zcela

1/ nechat zarůst

6

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Z obce Račín zbyl dnes pouze z víkendový dům a některé základy. Prochází zde tur. stezka. Lokalita je však již kompletně zarostlá.

18

Staré Hutě / Althütten období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: VVP Dobrá Voda současný stav: zničena zcela

1/ nechat zarůst

7

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Téměř všechno zaroslo, nechat ladem.

19

Zadní Zvonková / Hinter Glöckelberg období zániku: důvod zániku: hraniční pásmo současný stav: zničena částečně

1/ nechat zarůst

8

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Zvonková vznikla v 17.století na staré obchodní stezce mezi Čechami a Horními Rakousy. Již v 1.polovině 14.století tudy vedla jedna z pobočných větví Zlaté (Solné) stezky z Pasova do Čech. K r. 1930 stoupl počet domů na 121 a ze 699 obyvatel bylo 677 Němců. Před demolicí se podařilo zachránit kostel a několik domů.

20

Malý Bor / Haid období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: VVP Dobrá Voda současný stav: zničena zcela

2/ nechat, ale udržovat bezlesí

9

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Stavení Malého Boru byla roztroušena podél cesty z Paseky na Keply. Stála zde brusírna, leštírna, pokladárna zrcadel a později pila.

21

Polka / Elendbachl období zániku: důvod zániku: postupně vysídleno po 1945 současný stav: zničena zcela

2/ nechat, ale udržovat bezlesí

10

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Obec založená v první polovině 18.století ležela nedaleko soutoku Poleckého potoka s Vltavou, do roku 1921 se jmenovala pouze Elendbachl (Elend – bída). České pojmenování tehdy vzniklo podle něj, protože tvořil rozhraní vimperského panství a dělil jej na půlku či pólku. Na jeho horním toku byla postavena umělá vodní nádrž (1839) a celý byl upraven k plavení dřeva.

22

Samoty / Adlerhütte období zániku: důvod zániku: současný stav: zničena zcela

2/ nechat, ale udržovat bezlesí

11

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Ves vzdálená 14 km jjz. od Vimperka postupně vznikala v 18. století u hory Röhrenberku. Sukcese v pokročilém stádiu. Pastevectvi, udržovat bezlesí.

23

Stará Hůrka / Alt Hurkenthal období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: VVP Dobrá Voda současný stav: zničena zcela

2/ nechat, ale udržovat bezlesí

12

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Původně zřejmě sklářská huť přilehlá k sousední Hůrce. Dnes patrné základy několika domů. Téměř celé zarostlé. Jedna louka je zemědělsky využívaná, což zůstává jediným možným využitím.

24

Výhledy / Schrollenhaid období zániku: důvod zániku: postupně vysídleno po 1945 současný stav: zničena částečně

2/ nechat, ale udržovat bezlesí

13

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Zbyly 3 původní, zrenovované domy. Lokalita je izolovaná i od tur. cest.

25

Zhůří / Haidl období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: VVP Dobrá Voda současný stav: zničena zcela

2/ nechat, ale udržovat bezlesí

14

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Mimořádně prostorově zachované území, ale s patrnou sukcesí. Vzrostlé staré stromy symbolizují polohy zaniklých domů.

Dějištěm historických událostí konce 2.sv. války - památníky. Turisticky velmi navštěvované místo. Udržovat bezlesí ale jinak nezasahovat. Maximálně obnovení hospody pro turisty nebo výraznější památník odsunu, konce 2.sv. války.

26

Bučina / Buchwald období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: hraniční pásmo současný stav: zničena zcela

3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba

15

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Na bývalé Horní Zlaté stezce, vedoucí z Kašperských Hor do Fünsterau, v těsné blízkosti zemské hranice s Bavorskem, se od roku 1790 rozkládala nejvýše položená obec v Čechách.

Dnes hotel obřích rozměrů v místě Pešlovy chaty.

Z důvodu existence veřejného nocoviště možnost stavby typu útulny.

27

Flusárna / Flusshaus období zániku: důvod zániku: postupně po 1945 současný stav: zničena zcela

3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba

16

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Rozcestím na osadou procházela Zlatá stezka. Vyráběla se zde důležitá surovina – potaš pro sklárny v okolí. Leží na tur. stezce. Vhodné pro malý objekt tur. charakteru a chov.

28

Gruberg období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: VVP Dobrá Voda současný stav: zničena zcela

3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba

17

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Obec svého času větší než Prášily se nalézala asi 1 km východně od Prášil směrem na Srní. Byla zlikvidována a na jejím místě vybudována tanková střelnice.

Místem procházela Železná opona. Dnes jé výcozím bodem pro turisty. Jinak je lokalita poměrně neutěšená a jejím potenciálem zřejmě zůstane jen funkce parkování.

29

Horky / Seckerberg období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: VVP Dobrá Voda současný stav: zničena zcela

3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba

18

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Poblíž silničky/cyklostezky. Možnost pastevectví, stavby tur. charakteru.

30

Horní Cazov / Oberzassau a Dolní Cazov / Unterzassau období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: hraniční pásmo současný stav: zničena zcela

3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba

19

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Roku 1752 dává podnět kníže Josef Adam ze Schwarzenberku k výstavbě nové dřevařské osady. Leží poblíž státních hranic s Rakouskem.

Lokalita vhodná pro umístění tur. objektu.

31

Horní Světlé Hory / Oberlichtbuchet období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: hraniční pásmo současný stav: zničena zcela

3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba

20

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Obec ležela na státní hranici. Obyvatelstvo se živilo chovem dobytka a pašováním.

V roce 1921 měla obec 608 obyvatel a 95 domů.

Může zde vzniknout jednotlivá turistická stavba charakteru útulny.

32

Horní Ždánidla / Obersteindlberg období zániku: důvod zániku: hraniční pásmo současný stav: zničena zcela

3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba

21

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení V těsné blízkosti státních hranic. V minulosti unikátní urbanistický útvar, ktrý však podléhá zarůstání. Je třeba udržovat bezlesí a může zde vzniknout jednotlivá turistická stavba charakteru útulny.

33

Hůrka / Hurkenthal období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: VVP Dobrá Voda současný stav: zničena částečně

3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba

22

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Mimořádně prostorově zachované území, ale s patrnou sukcesí. Známá sklářská osada rodiny Abelů. Dnes pouze kostel.

Turistická křižovatka. Očistit a udržovat bezlesí.

Může zde vzniknout jednotlivá turistická stavba charakteru útulny.

34

Kamenná Hlava / Steinköpfelhäuser období zániku: důvod zániku: současný stav: zničena zcela

3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba

23

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Skupina hospodářských usedlostí nad Českými Žleby na pastvinách posetých obrovskými žulovými balvany. Jedno takové výrazné kamenné uskupení nad bývalým dvorcem Miklasch-Hof dalo lokalitě i jméno, které se objevovalo také v podobě Steinkopfelhäuser. Ve výšce přes 970 metrů nad mořem tu trvale žilo více než 130 lidí, než je potkal osud všech, co žili podél hranic.

Unikátně zachovalé snosy a síť cest.

Probíhala zde Železná opna. Po vznik nového osídlení již příliš zarostlé. Vhodné pro jednotlivý objekt tur. char..

35

Knížecí Pláně / Fürstenhut období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: hraniční pásmo současný stav: zničena zcela

3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba

24

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení V dobách největšího rozkvětu zde stávalo přes šedesát domů, kromě mlýna a pily fungovala také škola, myslivna, hájovna, obecní úřad, pošta a čtyři hostince. Vesnice měla svůj hřbitov, a od roku 1864 tvořil výraznou dominantu celého okolí kamenný kostel Svatého Jana Křtitele.

Z důvodu poměrně velké izolace a pokročilému stádiu zarůstání je nové osídlení problematické, ne však zcela nereálné. Stavba tur. char. je na místě.

36

Nová Studnice / Neubrunn období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: VVP Dobrá Voda současný stav: zničena zcela

3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba

25

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Téměř zarostlá bývalá osada. Protnutá výsekem po drátech. Tur. křižovatka.

Možnost jednotlivé stavby tur. charakteru.

37

Pomezí / Gsenget období zániku: důvod zániku: hraniční pásmo současný stav: zničena zcela

3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba

26

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení V těsné blízkosti státních hranic. V minulosti unikátní urbanistický útvar, který však podléhá zarůstání. Je třeba udržovat bezlesí a může zde vzniknout jednotlivá turistická stavba charakteru útulny.

38

Prostřední Paště / Mitter Waid období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: VVP Dobrá Voda současný stav: zničena zcela

3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba

27

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Stála zde poměrně izolovaná osada o 14 domech. V nedávné době obnovena kaple.

Na tur. trase, možnost stavby pro turisty.

39

Pustina / Einöde období zániku: důvod zániku: VVP Dobrá Voda současný stav: zničena částečně

3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba

28

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Zbylo pár domů, které chátrají. Pustina se stává skutečnou pustinou. Leží na tur. trase. Obnova stávajících domů, jinak jednotlivá stavba tur. charakteru.

40

Skelná / Glasserwald období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: VVP Dobrá Voda současný stav: zničena zcela

3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba

29

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení V minulosti sklářské hutě. Obyvatelé se věnovali chovu dobytka a lesnímu hospodářství. Dnes parkoviště a výchozí místo pro výlety. Možnost jednotlivé stavby (hospody), případně i nového osídlení vzhledem ke své poloze na hlavní komunikaci. Dílčí struktura cest však kromě hlavní silnice téměř zanikla.

41

Stodůlky / Scheurek období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: hraniční pásmo současný stav: zničena zcela

3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba

30

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení V roce 1921 170 obyvatel ve 27 domech.

Osada ležela těsně podél státních hranic.

Rozhodně udržovt bezlesí. Potenciál chovu. Kvůli své izolovanosti spíše jen jednotlivá stavba tur. char..

42

Zadní Paště / Hinter Waid období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: VVP Dobrá Voda současný stav: zničena zcela

3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba

31

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Stála zde poměrně izolovaná osada o 10 domech. V nedávné době obnovena kaple.

Na tur. trase, možnost stavby pro turisty.

43

Zelenohorská Huť / Grünbergerhütte období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: současný stav: zničena zcela

3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba

32

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Na území obce se nacházelo téměř 40 objektů. Nejvzdálenější byly od sebe 1800 m v prudkém kopci. Unikátní urbanistický útvar. Dnes témeř pohlcen lesem. Možnost tur. stavby charakteru útulny.

44

Zlatá Studna / Goldbrunn období zániku: důvod zániku: současný stav: zničena zcela

3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba

33

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Osada zanikla na přelomu 19. a 20. století v souvislosti se zánikem sklářské hutě. V roce 1843 bydlelo na Zlaté Studni 138 obyvatel a byla zde i škola.

Dnes jsou patrné základy, dále je zde rekreační objekt. Udržovat bezlesí. Nabízí se možnost pastevectví a tur. objektu.

45

Františkov - papírna / Franzenthal období zániku: důvod zániku: současný stav: -

4/ průmyslová stavba

34

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení V plný provoz byla papírna uvedena roku 1898. Roku 1916 papírna vyhořela, 1924 byla papírna modernizována a 1925 rekonstruována a posléze byl výkon zvýšen na výrobu 35O vagonů papíru ročně. Provoz papírny byl ukončen válkou a přeorientován na zbrojní průmysl. V 50. letech byla většina průmyslových budov demolována.

Možnost stavby pily.

46

Gerlova pila / Gerlsäge období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: VVP Dobrá Voda současný stav: zničena zcela

4/ průmyslová stavba

35

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Dochovaná struktura cest. Napojení na hlavní silnici. Blízkost Železné Rudy.

Místem stále protéká potok. Možnost obnovení pily.

47

Horská Kvilda - Pila období zániku: důvod zániku: VVP Dobrá Voda současný stav: zničena zcela

4/ průmyslová stavba

36

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Jednalo se o dva objekty. Tato nemovitost byla demolována v roce 1907. Druhou stavbou byla původní pila/Brettsäge/. Tento objekt byl kolem roku 1930 přestavěn.

Možnost obnovení.

48

Knížecí pila / Fürstlich Sägewerk období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: současný stav: zničena částečně

4/ průmyslová stavba

37

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Jednalo se o skupinu hospodářských, průmyslových a obytných budov v k.ú.

Borová Lada. Možnost obnovy pily.

49

Paulusova pila / Paulussäge období zániku: důvod zániku: současný stav: zničena částečně

4/ průmyslová stavba

38

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Původní budova a pila byla zbořena a nahrazena novou , ta však už dnes také neslouží a chátrá. Jediné co tedy stojí z původních stavení je Paulusova vila č.p. 34 nad pilou.

Možnost obnovení pily.

50

Stögbauerova a Přibilova pila / Stögbauer a Pribil Säge období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: současný stav: zničena zcela

4/ průmyslová stavba

39

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Jednalo se o skupinu hospodářských, průmyslových a obytných budov v k.ú.

Borová Lada. Možnost obnovy pily.

51

Strunzova pila - Kvilda / Holzwerke Strunz, Aussergefild období zániku: 1990-2000 důvod zániku: současný stav: mimo provoz

4/ průmyslová stavba

40

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Pila, zpracovávající stavební a rezonanční dřevo i řadu dalších výrobků, byla založena roku 1820 Petrem Strunzem a postupně si získala světovou proslulost.

Možnost obnovy pily.

52

Václavíkova pila / Sägewerk Franz Watzlawick období zániku: důvod zániku: současný stav: zničena zcela

4/ průmyslová stavba

41

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Továrna na dřevěné výrobky, založena 1878, výroba širokého sortimentu ze dřeva - nábytek, střešní krytina, dětské kočárky, dřevěná kola, součástí provozu pila, sklady, lakovna, zámečnictví, čalounictví.

Dnes většina objektů v havarijním stavu.

Díky bezprostřední blízkosti Kašperských hor se nabízí její obnova.

53

Zadní Chalupy / Hinterhäuser období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: VVP Dobrá Voda současný stav: zničena zcela

4/ průmyslová stavba

42

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Osada ležela na hlavní silnici do Prášil.

Zachovalo se jen pár předmětů. Leží mimo turistické trasy. Poloha na hlavním tahu, blízkost větší vesnice a přítomnost potoka - možnost stavby pily.

54

Březová Lada / Birkenhaid období zániku: důvod zániku: současný stav: -

5/ možnost osídlení

43

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Březová Lada vznikla v roce 1745 jako panská (dominikální) ves pro dřevaře, r.

1790 měla 14 domů a zprvu byla nazývána Bürckenhaiden. Fungovala zde sklárna vyrábějící skleněné korálky na růžence.

Lokalita má vhodné parametry pro nové osídlení.

55

Nová Hůrka / Neu Hurkenthal období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: VVP Dobrá Voda současný stav: zničena částečně

5/ možnost osídlení

44

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení K naprostému zániku osady nedošlo, protože se stala největší vojenskou základnou v rámci nového vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda a původní objekty začala tudíž využívat armáda. Leží na hlavní silnici. Má potenciál stavebního, zemědělského, průmyslového i turistického rozvoje.

56

Nové Údolí / Neuthal období zániku: 1945 - 1950 důvod zániku: postupně vysídleno po 1945 současný stav: zničena zcela

5/ možnost osídlení

45

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Osada založena začátkem 19. století knížetem Schwarzenberkem, sídlo finanční stráže a četníků, v roce 1910 otevřena železniční trať Volary - Nové Údolí - Passau, po druhé sv. válce provoz ukončen, v činnosti pouze jako nákladní nádraží pro překládku dříví do NSR. Turisticky atraktivní místo. Míra zalesnění na hranici možnosti nového osídlení.

57

Stodůlky / Stadln období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: VVP Dobrá Voda současný stav: zničena zcela

5/ možnost osídlení

46

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Bývalá centrální obec největší šumavské svobodné královácké rychty. Svojí rozlohou 236 km čtverečních po Praze druhé největší území v Čechách. Stodůlky posloužily v 50.letech jako terč dělostřelecké a raketové střelnici, která ležela na protějším svahu cestou na Velký Bor. Torzo kaple stálo jaště v 60. letech a bylo srovnáno se zemí, aby nemohlo sloužit jako úkryt narušitelům hranice.

Dnes tur. potenciál, průmyslový i nová vesnice.

58

Velký Bor / Grosshaid období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: VVP Dobrá Voda současný stav: zničena zcela

5/ možnost osídlení

47

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Poměrně velká obec, která měla kolem 70ti domů ležela na křižovatce silnic z Prášil do Srní a z Nové Studnice do Stodůlek. Na hlavní silnici i tur. stezkách. Prům., zem., chov i tru. potenciál. Situováno v sedle s výhledem. Možnost nového osídlení.

59

Vchynice-Tetov / Chinitz-Tettau období zániku: důvod zániku: postupně po roce 1945 současný stav: zničena částečně

5/ možnost osídlení

48

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Součástí urbanismu několika vesnic včetně Mordavy. V roce 1910 zde žilo 289 obyvatel, 555 celkem. Možnost obnovy osídlení, minimálně stavba tur. char..

60

Vysoké Lávky / Hohenstegen období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: VVP Dobrá Voda současný stav: zničena zcela

5/ možnost osídlení

49

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Dochovaly se pouze základy několika budov. Osová cesta také zanikla. Leží na turistické značce. Jako významný tur. cíl se příliš nejeví. Teoretická možnost nového osídlení.

61

Uhlíkov / Uhligsthal období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: VVP Boletice současný stav: zničena zcela

5/ možnost osídlení

50

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Osada založena kolem roku 1822 lesními dělníky na potoce Kriebach. Podle sčítání lidu v roce 1910 v Uhlíkovu žilo ve 31 domech 225 obyvatel. Chalupy nenesly vzhledem k novodobému datu vzniku žádná tradiční označení, prostě se jim říkalo podle polohy řadovou číslovkou, tzn. první, druhý, třetí…šestnáctý.

Dnes jsou pozice bývalých domů téměř zcela zarostlé. Lokalita je však přesto vhodná pro nové osídlení.

62

Zhůří u Rejštejna / Haidl období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: postupně vysídleno po 1945 současný stav: zničena zcela

5/ možnost osídlení

51

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Historie tohoto místa začala již ve 14. století, kdy těmito místy vedla Zlatá stezka kašperskohorská. Na úbočí Huťské (Zhůřské) hory stála věž pro ochranu stezky. Údaje z r. 1900: kaple, 20 domů, celkem 168 obyvatel (pouze německých). Od roku 1952, kdy byla oblast zabrána vojskem vesnice postupně zbořena. Od r. 1984 do r.

1986 zde také měly základnu vrtulníky Mi24D 11. vrtulníkové letky k ochraně státních hranic.

Lokalita vhodná pro všechny kategorie rovoje.

63

Frauenthal období zániku: 1950 - 1960 důvod zániku: postupně vysídleno po 1945 současný stav: zničena zcela

5/ možnost osídlení

52

kritéria kategorií

míra zarůstání dochování struktury přítomnost domů stopy lidí napojení na okolí průmyslový potenciál zemědělský potenciál turistický potenciál

hodnocení Bývalá ves Frauenthal se nachází v meandru říčky Křemelná poblíž hlavní silnice na Prášily zhruba v 800 m. n. m. Na přelomu 19. a 20. století zde stálo až 14 domů a 436 obyvatel, kteří se zaměřovali zejména na broušení a leštění zrcadel. Osídlení zcela zaniklo v 50. letech a stalo se součástí Vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda.

V blízkosti silnice na Prášily. Vhodné terénní podmínky. Možnost osídlení.

64

65

Ĺ umava v roce 1950

66

Šumava v roce 2014 návrh vhodných oblastí pro nová sídla

67

vybraná oblast zahrnující vesnice Vysoké Lávky - Skelná - Stodůlky - Frauenthal

68

bližší situace - Frauenthal - návrh

69

axonometrie - širší oblast

70

axonometrie - Frauenthal

71

pĹŻdorys - situace

M 1:500 72

výrobna sýrů

dům rodiny hospodáře s hospodou

M 1:500 73

dĹŻm pro hosty stodola

M 1:500 74

kravĂ­n

M 1:500 75

76

77

78