TAM T
am za vyhaslou lampou kdys zářícího nebe tam v krajinách posetých popelným prachem v dolinách neštěstí za kopcem bolesti tam v krajinách prokřehlých zastydlým strachem. Teskno tam po hlasech, po šťastných žitích smutno tam po květech, po stříbru řek chybí svit sluneční, zaklet je v mracích a život všech odevzdán v nehostinný věk. Tam v aleji útrpných osudů duší kdos zří jaká léta byl sám sobě lhář a v zamlklém zrcadle přezrálých myšlenek tam poznal jsem teprve pravou svou tvář.
48