o s a mě ní Rozbouřené hráze pozřou snáze miliony slz ze spod polštáře hektolitry srdce kalamáře tucty lamp zhrzelé duše záře.
V kamenech touhy vězněných jako let jak růží stín co nevykvet já hledám na tom tvém duše nábřeží rozvitých stínů v podkeří van, co si nosí pápěří do hrudi mi jak do dveří uzamčených vtlouká jako hřeb vzkaz nesmělý jako by slep.
50