HYBRIDNÍ DŮM "RESLOVKA"
Bc. JAN STRECKER
Diplomová práce EDPA 2024
Téma: Dům a zeleň
Název projektu: Hybridní dům "Reslovka"
Vypracoval: Bc. Jan Strecker
Vedoucí práce: prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek
Specializace: Environmentální design pro architekturu
Studijní program: Design a užitá tvorba
Katedra designu
Západočeská univerzita v Plzni
Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara
ABSTRAKT
ÚVOD
1/KAPITOLA - "STARONOVÁ" ESTETIKA
2/KAPITOLA - O BEZDOMOVECTVÍ, MĚSTU A ARCHITEKTUŘE
3/KAPITOLA - PROJEKT HYBRIDNÍ DŮM "RESLOVKA"
VÝKRESOVÁ A OBRAZOVÁ ČÁST PROJEKTU - HYBRIDNÍ DŮM "RESLOVKA"
SOUPIS ZDROJŮ
ABSTRAKT
Diplomová práce se zaměřuje na opuštěné či nevyužívané domy a jejich aktivaci pomocí bydlení a společensky prospěšných aktivit V mém případě jsem si jako demonstrativní příklad vybral opuštěný činžovní dům z konce 19. stol. který se nachází ve městě Plzeň Další stěžejní téma mé diplomové práce se vztahuje k sociální udržitelnosti a to konkrétně na řešení otázky bezdomovectví
Významnou položkou při rozhodování o tom, zda rekonstruovat nebo adaptovat dům na jiné využití, jsou často finance. Proto aby se dům dal využívat bez výrazných investic jsem se rozhodl do stavby vytvářet co nejmenší zásahy - objekt využít jako stávající strukturu kterou si zabydlujeme Podobně, jako v případě squattingu Dále jsem se inspiroval principy v přírodě, kde si například pták vytvoří hnízdo pouze v dutině stromu, aniž by jinak přetvářel celou strukturu stromu
Funkčně se jedná o experimentální hybridní dům využitý jako prostor k ubytování studentů, umělců, uprchlíků a zmiňovaných lidí bez domova. Cílem bylo vytvořit pestrý sociální mix, kde se budou lidé moci navzájem potkávat tvořit, sdílet svoje životní zkušenosti, inspirovat se a v případě lidí bez domova se také začleňovat do společnosti Zároveň koncipovat tento projekt tak aby ho mohl navštívit kdokoli a přispíval okolí - obohacoval celé město Nedílnou součástí objektu budou tedy dílny, ateliéry, kavárna společné prostory, multifunkční prostory a zahrada Dále bude dům volně navazovat na vnitroblok, který je dnes vágním prostorem z velké části zarostlý náletovou vegetací a víceméně bez využití Projekt nastiňuje také možné využití a rozvoj tohoto vnitrobloku s maximálním využitím stávající zeleně
Co se týče ubytování zde jsem se zaměřil na více experimentální přístup Každá ubytovací jednotka bude koncipovaná tak, aby se nemusela vytápět. Během zimních období bude uživatel trávit čas ve vloženém zatepleném vestavku v interiéru a během teplejšího období bude využívat interiér celý Jednotlivé „boxy“ budou originálně pojaty - vytvořeny pomocí znovupoužitých materiálů atp Přístupy re-use a DIY budou uplatňovány v celém objektu Ze strany vnitrobloku budou umístěny na výšku objektu předsazené terasy pro uživatele domu Tyto terasy budou porostlé zelení tak, aby i samotný dům přispíval k podpoře biodiverzity ve městě.
ABSTRACT
The thesis focuses on abandoned or unused houses and their activation through housing and socially beneficial activities In my case, I chose an abandoned tenement house from the late 19th century, located in the city of Pilsen as a demonstrative example Another central theme of my thesis relates to social sustainability, specifically addressing the issue of homelessness.
Finances are often an important consideration when deciding whether to renovate or adapt a house to another use Therefore in order to make the house usable without significant investment, I decided to create as little intervention in the building as possible To use the building as an existing structure to be occupied Similar to squatting Furthermore I was inspired by principles in nature, where, for example a bird creates a nest only in the cavity of a tree, without reshaping the entire structure of the tree
Functionally it is an experimental hybrid house used as a space to house students, artists, refugees and the aforementioned homeless people. The aim was to create a diverse social mix where people can meet each other, create share their life experiences, inspire each other and in the case of the homeless, integrate into society At the same time to design this project so that anyone could visit and contribute to the neighbourhood - enriching the whole city Workshops, studios, a café, common areas multifunctional spaces and a garden will therefore be an integral part of the building. Furthermore the house will be loosely connected to the courtyard, which is now a vague space largely overgrown with scrubby vegetation and more or less unused The project also outlines the possible use and development of this courtyard with maximum use of existing greenery
As far as accommodation is concerned, here I have focused on a more experimental approach Each accommodation unit will be designed in a way that it does not need to be heated During the winter periods the user will spend time in an inset insulated unit in the interior and during the warmer periods will use the entire interior The individual "boxes" will be originally conceived - created using reused materials, etc Re-use and DIY approaches will be applied throughout the building On the side of the courtyard terraces will be placed at the height of the building for the users of the house. These terraces will be covered with greenery, so that the house itself contributes to the promotion of biodiversity in the city
ÚVOD
Dostali jsme se do bodu kdy lidstvo globálně kvůli svému počínání směřuje k tomu že bude muset čelit krizím, které budou mít vliv na jeho existenci Počínaje klimatickou krizí u které vidíme, že už se projevuje a zřejmě se stane spouštěčem pro eskalaci válečných konfliktů, nedostatek jídla a vody, masovou migraci atd Již víme že stávající nastavení není z dlouhodobého hlediska udržitelné a má za následek přispívání ke zmíněným krizím. Jinými slovy pokud chceme přežít je nutné naši stávající strukturu přetransformovat a adaptovatjinak se zhroutí
Vše se neustále proměňuje - nefunkční struktury zanikají a vznikají nové, nebo se modifikujíje pouze na nás, zda budeme setrvávat v sebedestruktivním směřování a nebo se vydáme udržitelnou cestou Stále se zdá, že ještě máme možnosti.
Obr 1 - Sochy moai na Velikonočním ostrově jako němí svědci zániku jedné civilizace
"STARONOVÁ ESTETIKA"
Na co bychom se měli zaměřit v architektuře a designu
Vše je propojeno tedy i náš vystavěný životní prostor nutně ovlivňuje životní prostředí Již víme, že fungování našich urbanistických celků a nová stavební produkce mají na životní prostředí obrovský globální dopad Cílem by tedy mělo být znovu promýšlet naše přístupy v oblasti designu architektury a urbanismu s ohledem na ekologickou sociální a ekonomickou udržitelnost
V mé práci se v souvislosti s městským prostředím soustředím na implementaci a zachování zeleně, přístup k nevyužívaným objektům a jejich aktivaci s co nejmenším finančním vstupem. V neposlední řadě se zabývám sociálními aspekty - konkrétně na fenomén bezdomovectví V následujících textech rozeberu podrobněji své úvahy teoretický základ a uvedu příklady zdrojů ze kterých jsem čerpal
O udržitelnosti
Termín udržitelnost se dnes bohužel nadužívá, nebo zneužívá ve prospěch green washingu a není divu že často u lidí vzbuzuje negativní konotace Podíváme-li se do historie zjistíme že zejména ve venkovském prostředí byla udržitelnost nutná k přežití Lidé často zvládli být v souladu se svým prostředím a zároveň dokázali vytvářet přirozenou architekturu, která vycházela z tohoto prostředí a formoval jí lokální kontext Viz kniha Architektura bez architektů, kterou napsal Bernad Rudolfsky (1) a dále v knize architekta Christophera Daye Duch & místo (2) Takováto architektura byla běžnou součástí tehdejších sídel - dnes ji obdivujeme a já často pochybuji o tom že se nám ji i se současným technologickým pokrokem podařilo překonat
Současná materiální hojnost nám dovoluje nešetřit a dokonce plýtvat zdroji všeho druhu
Zároveň není tak dávno kdy lidé brali nevědomky termíny re-use, upcycling atd. jako běžnou součást jejich života Bylo to způsobeno nedostatkem Dnes máme všeho nadbytek ale zároveň se můžeme vědomě rozhodnout, co a jak využijeme Což často nemusí být tak jednoduché když jsme i nevědomě masírováni reklamou konzumerismu (3)
Udržitelnost jak ekologickou ekonomickou, tak sociální je nutno zohlednit v každém projektu. Není to nic, co by mělo omezovat estetiku stavby, ale jen další vrstva, kterou je nutno zohlednit - stejně, jako zohledňujeme statiku, povětrností vlivy, funkci kontext atd Protože dobrá architektura umí reagovat na požadavky doby
Obr 2 - Skleník ze zavařovacích sklenic Obr 3 - "Staronový" koš (z výstavy The Great Repair)
Změny paradigmatu a diskuze o změnách současného přístupu už probíhají Při zpracování mé práce mě v tomto ohledu inspirovala např výstava The Great Repair v Akademie der Künste v Berlíně, přístup architektonických studií jako jsou b+, SOMETHING FANTASTIC BC architects & studies, Lacaton & Vassal a další V neposlední řadě také post-růstové či nerůstové přístupy např z knihy Na obranu nerůstu (4), teorie „ekonomie koblihy“ od Kate Raworthové (5) a také principy cirkulární ekonomiky David Attenborough (6) „Všechny složky živého světa - jednotlivci obyvatelstva, dokonce i biotopy - nějakou dobu rostou, než nakonec dosáhnou dospělosti. I v dospělosti však můžou vzkvétat. Věcem se může přece dařit, aniž se nutně musejí rozrůstat.“
Je potřeba znovu teoretizovat, redefinovat a promýšlet, co jak, kde a zda stavět - ne jen bezmyšlenkovitě bourat staré a stavět nové budovy
Demolice versus re-use
Zásadní roli z hlediska udržitelnosti hraje využívání stávajících objektů - jejich rekonstrukce a adaptace či konverze na jiné využití To by mělo převládat před rozhodnutím o demolici a výstavbě nových budov - s čímž je spojena spotřeba značného množství nové energie a materiálů. Zároveň se při demolici stávající stavby zbavujeme tzv šedé energie, která do stavby byla již vložena a dále vzniká nový odpad a s tím spojená další spotřeba energie na jeho přepravu a recyklaci Bohužel kvůli vidině krátkodobého zisku se často zbavujeme hodnotných staveb, jež jsou odkazem doby mající jedinečnou atmosféru vytvořenou časem V Česku (byť se přístup zlepšuje), si nevážíme zejména staveb vzniklých v dobách socialismu
Zaznívajícími argumenty pro bourání jsou často jen výmluvy na špatný technický stav vyšší investiční náklady na rekonstrukci atd Máme tedy značné množství chátrajících, nevyužitých domů, a když je stav neúnosný, následně je boříme Skutečné důvody pro demolici jsou často spíše zmiňovaný ekonomický profit z finančně hodnotných pozemků a nebo neschopnost přidat stávajícím objektům novou hodnotu najít v nich potenciál a ten dále rozvíjet Totéž platí i v případě zeleně které si stále dostatečně nevážíme, a tak jsme svědky kácení i zdravých vzrostlých stromů Nicméně je řada příkladů, kde se toto paradigma podařilo úspěšně překonat Přijít s neotřelými myšlenkami, překonat předsudky a zaběhnuté klišé. I ve své práci se zaměřuji na přístup právě k nevyužitým objektům, a na to, jak je znovu aktivovat Vycházím zde z principů strategie re-use Rovněž podobně přistupuji v projektu i ke stávající zeleni
Obr 4 - Transgag (Praha) - zbořen
Obr 5 - Dům kultury (Plzeň) - zbořen
Obr 6 - Nakagin Capsule Tower (Tokio) - zbořeno Obr 7 - Hotel Praha (Praha) - zbořen
Obr 8 - Vykácené zdravé stromy u Borského parku v Plzni Obr 9 - Na místě následně vyrostl projekt Brána do Borského parku
Město jako jeden ekosystém
K městským strukturám je nutné přistupovat komplexně - což je i předpoklad pro hledání odpovědí pro budoucnost -zásadní je pochopit síť vztahů a souvislostí ze kterých je při návrhu změn potřeba vycházet. Tomuto přístupu se například věnovala architektka Pavla Melková ve své knize Architektura reciprocity (7)
Ve vztahu lidí zvířat a rostlin uvádí architekt Kacper Kępiński pro server Deník Referendum (8) toto: Neměli bychom navrhovat jen budovu vedle „něčeho“, měli bychom uvažovat o prostředí, které tuto budovu obklopuje Měli bychom navrhovat veřejné prostory, které jsou schopny adaptovat se na základě okolností a potřeb různých aktérů, a navíc v čase Otázkou není, jak vystěhovat lidi a ochránit zvířata, nebo naopak Otázkou není, jak věci separovat. Otázkou je, jak vytvořit město pro lidi, živočichy i rostliny - město obyvatelné pro všechny, ve stejný čas na témže místě.
Udržitelnost se neskrývá ve futuristických představách o high-tech městech plných prosklených mrakodrapů pokrytých zelení Naopak - měli bychom se zaměřit na stávající strukturu a s tou pracovat Stavět bychom měli primárně sociální infrastrukturu a dostupné bydlení ostatní by mělo využívat převážně již existující zástavbu (viz předchozí pojednání Demolice versus re-use).
Obr 10 - Park Gleisdreieck v Berlíně
„Staronová estetika“versus globalizovaný design
V závěru této kapitoly se dostávám k úvaze o estetice
Současná architektonická produkce je stále převážně zacyklena v dogmatech o dokonalých detailech a minimalistickém designu. Přičemž vlivem neomezené dostupnosti „referenčních“ nápadů ze staveb z celého světa vzniká unifikovaná globalizovaná architektura bez ohledu na lokálnost a místní kontext Vlivem toho ve většině případů již nedokážeme identifikovat ani to, ze které země dům pochází Zároveň tuto estetiku akceptujeme a vyžadujeme a jsme ochotni pro ni bourat stávající (často esteticky kvalitnější) zástavbu Otázkou je zda nám tento k „dokonalosti“ dotažený design cílený hlavně na zrakový vjem přináší ještě něco jiného než právě vizuální požitek. Již Juhani Pallasmaa v knize Oči kůže (9) popisuje naše vnímání architektury všemi pěti smysly Osobně věřím, že u skutečně dobré a nadčasové architektury je nutné při návrhu zohlednit právě ono vnímání všemi smysly a nesoustředit se jen na spektakulární vizuálnost
Jaký design bychom tedy měli zvolit z hlediska udržitelnosti a pozitivních benefitů které může přinášet? Položme si otázku v jakém uměle vytvořeném prostředí se cítíme nejlépe? Při cestování v zahraničí i po Česku a také na mé studijní stáži ve Slovinsku jsem si na vlastní kůži ověřil teze které mezi prvními po doznívající éře modernismu začal razit dánský architekt
Jan Gehl (10) A to například:
- tvorba veřejných prostor tak abychom mohli pozorovat život
- cítit se ve veřejném prostoru bezpečně
- lidské měřítko staveb
- pouze významné stavby pro celou společnost jsou dominantní a výjimečné
- design architektury vycházející z místního kontextu, který je v dialogu s původní strukturou
Toto jsou zásadní aspekty pro to, abychom se cítili v urbanizovaném prostředí dobře Strojově přesné detaily a naleštěný design nedokáží zachránit špatný urbanismus. Například při návštěvě Barcelony nebo třeba Benátek člověk vnímá sílu urbanistické struktury život Jednotu „tkáně“ a dominantu „objektu“ - jak popisuje architekt Pierre Von Meiss ve své knize Od formy k místu (11). A v konečném důsledku ho neruší elektrické kabely natažené přímo na fasádě či opadaná omítka - v tomto prostředí je to spíše znak autentičnosti Netvrdím že máme rezignovat na kvalitu vizuality, ale naopak díky ní spíše usilovat o koherentní prostředí
Co se týče zmiňovaného přístupu re-use, opravování a využívání toho co již máme dávno to není jen design stylových kaváren nebo kutilská záležitost Tento přístup se dere čím dál více do popředí a přiklání se k němu řada renomovaných architektů a designérů, kteří si uvědomují negativní ekologické dopady způsobené konzumní kulturou Často se můžeme setkat s pestrou „mozaikovou (patchworkovou) estetikou“, s tím že stará stavba je spíše doplňována novým Tento přístup mi přijde často pravdivější než většina současné univerzální, globalizované architektonické produkce Zároveň bezesporu přispívá udržitelnosti Věřím že se tato „staronová“ estetika bude v budoucnu běžně přijímána a dále kreativně rozvíjena
Obr 11 - Komunitní centrum v Tokiu - navrhlo studio dot architects
Kacper Kępiński (8): „Musíme změnit dogma posledních padesáti let, které bylo neseno posedlostí kontrolou a minimalistickým designem který vyžaduje neustálou údržbu a má stále stejnou hodnotu V interiérech patchworkovou estetiku již dávno akceptujeme V pokojích máme nábytek z šedesátých let, sháníme modernistické lampy kupujeme staré věci s patinou Měli bychom tento přístup přijmout i ve větším měřítku, u budov ve veřejném prostoru... Myslím, že i rostoucí zájem o postmoderní architekturu - která byla vše jen ne ekologická - a o tyto „kolážové estetiky“ nám může pomoci Měli bychom se oprostit od vize koherentní dokonalosti minimalistických budov, kde k sobě vše ladí a vše do sebe zapadá “
Obr 12 - Sídlo studia b+ v Berlíně
Obr 13 - Kasárna Karlín
Obr 14 - Benátky
O BEZDOMOVECTVÍ, SPOLEČNOSTI, MĚSTU A ARCHITEKTUŘE
Osobní konfrontace
„Jdu rychle je celkem chladno - v noci mrzlo - při svých četných procházkách během pandemie COVID 19 jsem u řeky narazil na podivnou „boudu“ z polystyrenu, která má vchod částečně zakrytý dekou, někdo uvnitř leží ve spacáku Přemýšlím o tom jak náročné musí být přečkávat zimu v takovýchto podmínkách Podobných přístřešků, stanů a nocovišť pod mosty, ve kterých přebývají lidé bez domova, si všímám čím dál více “ (vlastní zápisky)
Obr 15-22 - Plzeňské příbytky lidí bez domova
Klišé a předsudky kontra skutečné příčiny a komplexnost problému bezdomovectví
Reakce které často zaznívají ze strany veřejnosti:
„oni ale chtějí bejt venku na ulici“
„jsou jenom líný, proč nejdou pracovat?“
„můžou si za to sami, kdyby chtěli tak se z ulice dostanou... můžou brát sociální dávky“
„proč nevyhlásí osobní bankrot?“
„jsou to alkoholici a feťáci“
Komplexnost problému:
Lidé bez domova jsou součástí naší společnosti, ať se nám to líbí, nebo ne. Vyspělost demokratické společnosti se odvíjí od toho, jak dokáže uspokojit potřeby všech - většiny i nejslabší a nejzranitelnější menšiny Někdo by mohl namítat, že co se týče bezdomovectví, nejsme na tom zdaleka tak špatně, jako například v Los Angeles ve čtvrti Skid Row, kde lidé doslova stanují na ulicích. To je pravda. Na druhou stranu nutno dodat, že na tom nejsme tak dobře, jako například ve Finsku kde díky řešení této problematiky již bezdomovectví téměř neexistuje (12)
Petr Vašát v knize Na jedné lodi (13) uvádí toto: Naším spolujednáním vznikají fenomény kolem nás, mající své další specifické efekty Z toho vyplývá, že my všichni jsme součástí té samé společnosti a máme proto zodpovědnost za její chod neduhy i praktická řešení
A jaké jsou tedy příčiny bezdomovectví? Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o selhání jedince, ale problém je samozřejmě mnohem komplexnější s řadou různých faktorů
Abych problematiku více pochopil, čerpal jsem informace z různých zdrojů - alespoň některé zde uvedu Byla to např kniha Na jedné lodi od antropologa Petra Vašáta (13), který se zde věnuje i plzeňskému prostředí Uskutečnil jsem rozhovory s Ondřejem Dvořákem z neziskové organizace TADY A TEĎ, o.p.s. a s Karolínou Kripnerovou z organizace ARCHITEKTI BEZ HRANIC z.s., která se zabývá sociálními otázkami ve městě a architektuře. A v neposlední řadě musím zmínit výstavu Čí je to problém o bezdomovectví mezi Prahou a New Yorkem v Galerii VI PER, dokument VinziRast-mittendrin (14) a Push (15). Abych nezabíhal zbytečně do podrobností uvedu zde alespoň část zásadních získaných poznatků z těchto zdrojů a bádání Často se setkávám s názorem že lidé bez domova na ulici chtějí být. Skutečně existují lidé, kteří přijali fenomén městského „nomádství“ jako svůj životní styl a vyhojuje jim. Jedná se ale spíše o výjimečné případy, nebo lidi, kteří jsou svojí situací již tak paralizováni, že si nedokáží představit jinou možnost svého fungování Nelze však tyto okrajové případy vztahovat na všechny lidi bez domova Osobně pochybuji že někomu dlouhodobě vyhovuje například přespávat venku v mrazivých dnech
Široká veřejnost často poukazuje pouze na lidi bez domova kteří jsou nejvíce vidět - tedy na žebrající například na náměstích, nebo pod vlivem alkoholu či jiných omamných látek.* A mylně si vytváří obraz o všech lidech bez domova Realita je však taková že tito lidé jsou jen „špičkou ledovce“. O řadě lidí na první pohled ani netušíme že nemají kde bydlet Další skupinou, která se pohybuje na hraně je takzvané latentní bezdomovectví - kam spadají ti kteří přebývají na ubytovnách, nebo střídají ubytovnu a ulici Nebo jen tak tak zvládnou splatit nájem a hrozí jim vystěhování nebo exekuce. Často se jedná o ohrožené skupiny lidí z dětských domovů, matky samoživitelky a seniory
* Z výzkumu Petra Vanšáta vyplývá že pití alkoholu na ulici může být jen nepatrně rozšířenější než pití v běžné společnosti Zdroj kniha Na jedné lodi (13).
Jak a proč tedy člověk dokáže skončit tzv. na ulici? Zaměříme-li se na samotné jednotlivce, najdeme často souvislost se ztrátou bydlení, exekucemi, nefunkční rodinou dětským domovem vztahovými neshodami dluhy, závislostí nemocemi ztrátou zaměstnání
Jak už jsem zmiňoval problematika je ale daleko komplexnější, jako fungování celé společnosti, ze které fenomén bezdomovectví vzešel A skutečné jádro problému je zakořeněno daleko hlouběji a zároveň je s uvedenými souvislostmi úzce propojeno. Petr Vanšát ve své knize (13) vychází také z poznatků profesora městského plánování Petera Marcuse který jako příčiny současné formy bezdomovectví viní tyto tři hlavní faktory: příjmy, politiku a bydlení
Pojďme se na tyto faktory, které jsou vzájemně propojeny, zaměřit trochu více Petr Vanšát „Dluhy a exekuce jsou v Česku rozsáhlým byznysem, v němž se propojují politici exekutoři advokáti privátní subjekty a chudí “ To také souvisí s lidmi doživotně zadluženými což neřeší ani osobní bankrot pokud nemají žádný majetek Zadlužení je často zapříčiněno nedostatečně platově ohodnocenou prací Nutno podotknout, že se často jedná i o takový typ práce, která je pro fungování společnosti nepostradatelnou Viz např dokument Hranice práce s žurnalistkou Sašou Uhlovou (16)
Co se týče bydlení má na podporu bezdomovectví v Česku vliv gentrifikace a absence dostupného a sociálního bydlení
Z knihy Na jedné lodi „Na gentrifikaci nejen v Česku se velkou měrou podílí různorodé globální konexe, od zahraničních investic do nemovitostí přes rozšíření služby AirBnB “ (13)
Což v našich podmínkách často nutí lidi bydlet na ubytovnách Dále musíme ve spojitosti s nedostupností bydlení zmínit negativní dopady privatizace městských bytů a komodifikaci bydlení V důsledku toho se města nemůžou podílet na ovlivňování bytové politiky.
Jak je patrné tyto informace vyvracejí řadu klišé a předsudků (uvedených na začátku) které často zaznívají ze strany veřejnosti
Řešení, která se osvědčila
Mylně bychom se mohli domnívat, že řešením jsou azylové domy a noclehárny Ty jistě mají své zastoupení ale jedná se spíše o přestupnou stanici mezi tímto typem ubytování a ulicí, než řešením životní situace Jako účinné řešení se osvědčila strategie Housing first „bydlení především“ - jedná se o zajištění sociálního bydlení v bytě člověku bez domova/pro osobu bez domova a zároveň podporu sociálních pracovníků, kteří mu pomáhají řešit životní situaci. Jinými slovy: člověk tak má svojí „základnu“, střechu nad hlavou, odkud se snadněji začleňuje do pracovního procesu (není totiž příliš reálné bydlet pod mostem a docházet přitom do práce). A zároveň i do většinové společnosti. Jelikož na rozdíl od azylového domu (kde je ubytování omezeno pouze na rok) je zde člověk mimo skupinu lidí bez domova Jako skvělý příklad využití strategie Housing first je Finsko kde i díky tomu bezdomovectví téměř neexistuje Tento model se vyplácí i z ekonomického hlediska Tento koncept se začíná prosazovat i v Česku
Další zajímavý přístup zvolil například projekt VinziRast-mittendrin ve Vídni, kde se otevřené komunitě ve spolupráci s architektem Alexandrem Hagnerem podařilo zrekonstruovat činžovní dům a vytvořit zde hybridní dům pro ubytování lidí bez domova, studentů a uprchlíků (14). Součástí domu jsou také dílny a restaurace, kde nájemníci mohou pracovat Jedná se o unikátní projekt díky kterému se daří vytvářet různorodou skupinu lidí, dávat lidem bez domova druhou šanci a zároveň přispívat k dobrému fungování města. Tento dům se stal také inspirací pro můj projekt diplomové práce
Oba zmíněné přístupy mají velmi pozitivní výsledky Nutné je však také problémům předcházet a řešit je systémově - to má největší dopad
Petr Vanšát: „Opravdu systémové řešení bezdomovectví musí brát v potaz všechny tři dimenze bezdomovectví a mechanismy s nimi spojené Nejen zákon o sociálním bydlení a dílčí programy „bydlení především“, ale i ekonomická opatření zacílená na výši mezd (tj. mediánu a minimální mzdy včetně životního minima) a kreativní daňovou politiku (tj. mezinárodní boj proti daňovým rájům, důsledné danění velkých firem mírnější danění práce, a naopak progresivnější zdanění nemovitostí). Systematické řešení se také neobejde bez politických opatření spočívající ve vytvoření systému pro odpouštění dluhů Nad rámec všech zmíněných opatření je nutné vzdělávat lidi bez domova a společnost a tím posilovat její občanský rozměr a sociální kohezi Konkrétně řečeno je třeba cílit na stigmatizaci bezdomovectví, která se materializuje skrze setkávání s běžnými lidmi ale také skrze management chudoby či obecněni správu měst, a také na vědomosti a schopnosti spíše méně vzdělané ohrožené a strádající třídy“
Cílem mé práce je mimo jiné přispět ke změně přístupu široké veřejnosti - tedy nekoukat na lidi bez domova „skrz prsty“, ale vnímat problematiku bezdomovectví v širších souvislostech a vyžadovat a podporovat adekvátní řešení
Sonda do situace v Plzni
V Plzni žije dle odhadů 400 lidí bez domova (17) V roce 2023 vznikl ve Wenzigově ulici nový azylový dům pro bezdomovce, kteří jsou závislí na alkoholu Ve městě působí několik neziskových a charitativních organizací - například Městská charita Plzeň zmiňovaná nezisková organizace TADY A TEĎ, o.p s , nebo Food not Bombs která pravidelně vaří a rozdává vegetariánské jídlo lidem bez domova.
Z knihy Na jedné lodi (13) vyplývá, že se město Plzeň vyznačuje represivní politikou vůči bezdomovcům - vznikem represivních vyhlášek které mají za cíl vyloučit lidi bez domova z veřejného prostoru Dále v Plzni zarezonovala kauza případů násilí na lidech bez domova ze strany Městské policie - tomuto tématu se věnoval Jan Bauer ve své bakalářské práci (18) Co zde můžeme zaregistrovat na první pohled, je tzv punitivní (nepřátelský) urbanismus (či nepřátelská architektura) - to nejlépe demonstruje design laviček - toto opatření limituje užívání všech obyvatel a má pramálo společného s demokratickým designem
Obr 26 - Lavičky na Náměstí Republiky v Plzni
Obr 27 - Brána do Borského parku v Plzni
Obr 28 - Z výstavy Čí je to problém?
PROJEKT HYBRIDNÍ DŮM „RESLOVKA“
Úvod
Ve svém projektu diplomové práce se věnuji paradoxu - ve městech máme řadu nevyužitých chátrajících domů a zároveň lidi, kteří nemají kde bydlet. Dále se zde zabývám zelení - biodiverzitou ve městě A tedy i přístupu k využívání stávajících struktur, namísto budováním nových na „zelené louce“, které mají za následek právě narušování zeleně biodiverzity obecně a zabírání orné půdy Jako podhoubí mé práce slouží teoretické bádání z kapitol jedna a dvě. Získané znalosti, teorie, filozofie a myšlenky jsou otisknuty v každé čáře projektu. Stěžejní aspekty návrhu rozeberu dále v textu.
Představení záměru
V návrhu jsem se věnoval léta chátrajícímu neobydlenému činžovnímu domu který vznikl na konci 19 století v Resslově ulici v Plzni Dům v takovémto stavu není v Plzni jediný, častou příčinou špatného stavu je to že majitel nedisponuje dostatkem financí na nákladnou konvenční rekonstrukci domu Rozhodl jsem proto navrhnout řešení, které by umožnilo nízkonákladové zabydlení domu a tak jeho uvedení do provozu Zároveň také přispět k řešení bezdomovectví a provázat dům více s městem tak aby byl inkluzivní a měl benefity pro širokou veřejnost. Současně jsem bral v potaz to aby byl objekt propojen se zanedbaným vnitroblokem, kde se nachází náletová, ale pro biodiverzitu hodnotná zeleň Dům by měl sloužit jako generátor změny pro tento vnitroblok - nastiňuji zde i jeho možný další rozvoj
Ekologické, ekonomické a technické aspekty designu projektu
Architektura domu vychází z principů re-use (nebourat - opravovat) viz v 1/ KAPITOLA „STARONOVÁ“ ESTETIKA Zde pro mě byl inspirující přístup práce architektonických studií jako jsou například b+
SOMETHING FANTASTIC BC architects, Lacaton & Vassal a další V neposlední řadě z výstavy The Great Repair v Akademie der Künste v Berlíně dále potom výstava A Lot With Little a přednáška od organizace Rethink Architecture - Udržitelnost bez technologií které proběhly v pražském CAMPu (Centrum Architektury a Městského Plánování), či dokument Planeta Praha (19) a další.
Dům je pojat jako pestrá, pravdivá mozaika původních přiznaných, pouze očištěných a nikterak přikrášlených materiálů, doplněný o nové prvky
Inspiraci jsem čerpal z fascinace otisku zubu času, atmosféry ruin a pomíjivosti materiality Tomuto tématu se věnovala také architektka Pavla Melková ve své knize Prožívat architekturu
(20)
Obr 34 - "Mozaiková estetika" - navrhl Jože Plečnik
Obr 31 - Bytový dům - návrh bodensteiner fest
Obr 35 - Plečnikův dům - fasáda
Obr 36 - Staronová mozaika
Obr 37 - Autenticita Benátek
Obr 32 - Detail fasády
Obr 33 - Staré s novým oživlo
Tak jako si pták v přírodě zabydlí pouze dutinu stromu, aniž by přetvářel celou strukturu stromu Takový byl i můj přístup k domu V objektu jsem se soustředil na promyšlení úprav s co nejmenšími stavebními zásahy Zároveň také na to, aby prostor splňoval funkční a estetickou náplň Současně mým cílem bylo docílit ekonomické nenáročnosti stavebního záměru tak, aby projekt mohl být uveden do provozu bez vysokých investic Dům lze navrženým způsobem rekonstruovat na etapy a do rekonstrukce a zabydlování mohou být zapojeni také samotní uživatelé domu Navržené úpravy nemusí být trvalé, například po získání dalších finančních prostředků lze dům dále upravovat a navyšovat uživatelský komfort - kupříkladu vložit hygienické zázemí do všech bytů atd Co se týče samotného ubytování uživatelů domu, zde jsem se zaměřil na více experimentální přístup Každá ubytovací jednotka bude koncipovaná minimalisticky a tak, aby se nemusela vytápět Během zimních období bude uživatel trávit čas ve vloženém zatepleném vestavku v interiéru a během teplejšího období bude využívat interiér celý. S podobným řešením tzv „vestavěných boxů“ se můžeme setkat například u konverzí industriálních objektů dále tento přístup využilo architektonické studio Takk přímo pro bydlení Dále jsem se inspiroval u řešení starých japonských domů a v českých venkovských domech kde se během zimního období primárně využívala a vytápěla pouze světnice domu. Jednotlivé boxy mohou být také mimo otopné období složeny. Navržené prostory pro celoroční využívání veřejností jsou zatepleny zevnitř. Všechny interiéry budou očištěny vyspraveny a ponechány své původní estetice
Obr. 38 - Obytný box - návrh studio Takk
Obr. 40 - Využití skládacího nábytku pro úsporu místa
Obr 39 - Vestavky v industriálním prostoru
Materiál obytných boxů
Jednotlivé „boxy“ budou originálně pojaty - vytvořeny pomocí znovupoužitých materiálů nebo přírodních materiálů ale i inovativních současných materiálů Je zde prostor pro experimentování a inovace Jako příklad zde uvádím několik možných inspirativních přístupů Na tvorbě obytných boxů se mohou také podílet samotní uživatelé
Obr 41-42 - Přírodní materiály
Obr 43-44 - Upcyklace kartonu
Obr 45-46 - Upcyklace bublinkové fólie
Obr 47-48 - RE - USE
Obr 49-50 - High - tech materiály, experiment
Přístupy re-use a DIY jsou uplatňovány v celém objektu. Ze strany vnitrobloku budou umístěny na výšku objektu předsazené terasy. Pro konstrukci teras bude využito stavební lešení, které se může nechat porůst zelení tak, aby i samotný dům přispíval k podpoře biodiverzity ve městě Hlavní fasáda do ulice Resslova je tvořena převážně režným zdivem, které bude očištěno a ponecháno bez úpravy Klasicistní dekory a bosáž budou opraveny a zachovány. I samotné vybavení je řešeno nábytkem z „druhé ruky“ a upcyklovanými materiály a prvky.
Na střeše bude využita stávající struktura dřevěného krovu která bude pokryta průsvitnými polykarbonátovými deskami, čímž zde vznikne skleník pro uživatele domu Ten přispívá k potravinové soběstačnosti obyvatel domu Zbytek podkroví je určen pro komerční využití jako např. ateliéry nebo coworking - jako krytina byl opět použit polykarbonát a kvůli transparentnosti světla a jako izolace pak odpadní zbytky bublinkové fólie.
Obr 51 - Dům jako "maják"
Obr 53 - Střešní skleník z polykarbonátu
Obr 52 - Využití lešení pro terasy
Jak již bylo uvedeno - samotný dům by měl nastartovat i změnu přilehlého nevyužitého vnitrobloku, kde se v části nachází náletové dřeviny Takovéto dřeviny jsou často vykácené Rozhodl jsem se zde jít proti tomuto častému přístupu a naopak vyzdvihnout hodnoty zeleně, byť se jedná o náletové stromy To proto, že mají stejné benefity pro biodiverzitu jako uměle vysazené stromy navíc zde můžeme ocenit divokost přírody, která nebyla záměrně přikrášlená pouze nenásilně doplněna. Tyto dřeviny jsem tedy zapojil do návrhu Propojil jsem je se zahradou u řešeného domu tak, aby zde mohl vzniknout plynulý přechod Dále jsem do vnitrobloku umístil vodní plochu kam by se mohla kumulovat voda z případných nových objektů Cílem bylo vnitroblok koncipovat tak, aby ve městě vznikla „oáza“ podporující biodiverzitu.
Obr 55-56 - Stávající stav vnitrobloku
Sociální aspekty projektu
Navržený projekt je koncipován jako inkluzivní prostor který v sobě propojuje pestrou mozaiku činností, jako je tvorba umění; poskytuje ubytování studentům, umělcům, lidem bez domova a uprchlíkům Je zde dbáno na to aby zde byl dostatek společných prostor pro tvorbu, předávání si zkušeností, učení se, ale i pro vzájemnou pomoc a podporu Proto jsou zde ateliéry, společné kuchyně s „obýváky“, terasy a střešní skleník. Prostor přízemí je určen pro přístup široké veřejnosti, aby tak obohacoval fungování města. Nachází se zde kavárna s bistrem - kde mohou být zaměstnáni ubytovaní lidé bez domova, dále multifunkční prostor např. pro cvičení jógy, swap galerii ateliéry a dílny pro tvorbu, ale může zde být např i drobný obchod typu antikvariát, případně služby. Prostor přízemí navazuje na zahradu, která opět slouží jak obyvatelům domu tak široké veřejnosti Nabízí se zde komunitní zahrada, prostor pro kulturní akce - letní kino koncerty, grilování, swapy workshopy cvičení, tvorbu Zahrada pak volně přechází do zeleně ve vnitrobloku, kde jsou navrženy herní prvky pro děti, street-workoutové posilovací struktury, také venkovní posilovací stroje pro seniory a vodní plocha Vše je protkáno sítí pěšin a zároveň je zajištěna prostupnost vnitrobloku Vnitrobloky mají svoje kouzlo ukrytého tajemného světa ve městě, zvlášť v Plzni kde je bloková struktura dominantní Inspirací pro mě byly poloveřejné vnitrobloky ve Vídni Barceloně a nebo například přístupný vnitroblok v bytovém domě v Belíně který navrhl architekt Aldo Rossi
V podzemním podlaží domu je dále umístěna hudební zkušebna / hudební klub a například i fotokomora Podkroví domu může sloužit jako komerční prostory pro ateliéry nebo coworking Zbytek podkroví vyplňuje skleník, který je určen všem stálým uživatelům domu Dům tedy nese prvky studentských kolejí, komunitního bydlení, ale například i squattingu. Inspirací pro mě byl vídeňský projekt Vinzi Rast - mittendrim (14) který poskytuje ubytování studentům, uprchlíkům a lidem bez domova, u kterých se jim daří řešit jejich situaci a dobře začleňovat do běžného života Dále i pozitivními prvky některých squatů - jako např pražské Autonomní sociální centrum Klinika, legendární berlínský umělecký squat Tacheles nebo Køpi, či kreativním prostorem The Factory, které založil Andy Warhol v New Yorku
V neposlední řadě mě inspirovaly i zkušeností ze studijní stáže ve Slovinsku, kde jsem měl možnost bydlet na studentských kolejích, kde spolu žili setkávali se a trávili spolu volný čas studenti různých oborů, národností vyznání a věku
Obr 57 - Vnitroblok v Berlíně - návrh Aldo Rossi
Obr 58 - Vnitroblok v Barceloně
Obr 59 - Vnitroblok ve Vídni
Obr 60 - Autonomní centrum Klinika Obr 61 - Studio The Factory Andyho Warhola
VÝKRESOVÁ A OBRAZOVÁ ČÁST PROJEKTU
HYBRIDNÍ DŮM
„RESLOVKA“
POPIS ŠIRŠÍCH VZTAHŮ A SITUACE
Řešený objekt se nachází v centru města Plzně, v ulici Resslova (kde je situován hlavní vstup do budovy) - přibližně deset minut pěšky od Náměstí Republiky V docházkové vzdálenosti se nachází několik zastávek MHD Parkování osobních aut je navrženo v parkovacím domě Projekt zahrnuje i nastínění možného budoucího rozvoje přilehlého vnitrobloku Cílem bylo vytvořit poloveřejnou městskou „oázu“, která bude podporovat biodiverzitu a přispívat k dobrému životu obyvatel města kteří si zde mohou odpočinout sportovat, nebo si jen zkrátit cestu Vnitroblok je dle návrhu možné volně projít, což přispívá k prostupnosti města. Pracoval jsem zde se stávající zelení kterou zachovávám a doplňuji pěšinami lavičkami, herními prvky pro děti a posilovacími stroji pro seniory street-workoutovými posilovacími strukturami a vodní plochou - ve které lze kumulovat vodu ze střech nově vzniklých i stávajících objektů Prostor je určen pouze pro pěší pohyb Vnitroblok je plynule propojen s řešeným objektem pomocí zahrady která je přístupná široké veřejnosti a uživatelům domu Prostor slouží jako komunitní zahrada kde lze tvořit, ale i cvičit grilovat, pořádat swapy, kulturní akce atd V projektu je dále naznačeno možné umístění nové zástavby
PLZEŇ - CENTRUM
Situace - širší vztahy
ŘEŠENÝ OBJEKT
- vazby v okolí stavby
Situace - vnitroblok
m
ŘEŠENÝ OBJEKT
DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ
V přízemí se nachází prostory přístupné veřejnosti - kavárna/bistro se zázemím dílny, ateliéry multifunkční sál Dále pak funkční zázemí pro obyvatele domu, jako jsou kolárna prádelna či kancelář Z přízemí je dále přístupná zahrada a podzemní podlaží, kde se nachází hudební zkušebna / hudební klub, skladovací prostory a fotokomora V objektu je vymezen i prostor pro případné vložení
výtahu
První až páté patro je určeno k bydlení a tvorbě. V každém patře se nachází sedm jednotek pro jednu až dvě osoby a jedna mezonetová jednotka s mezaninem, která může být dle potřeby i ateliérem Přibližně může být na patře ubytováno až deset lidí Jednotky obsahují vložené zateplené „vestavky“ pro pobyt v zimním období, aby nemusel být vytápěn celý prostor V letním období využívá obyvatel celou jednotku Sociální zařízení jsou na každém patře společná - kvůli úsporám Na patrech se rovněž nachází společná kuchyň s „obývákem“ a větším ateliérem - prostory jsou propojeny se společnými předsazenými terasami, porostlými zelení, které jsou na každém patře Část podkroví domu slouží jako komerční prostory s ateliéry nebo coworkingem. Zbytek podkroví vyplňuje skleník pro pěstování plodin který je určen všem stálým uživatelům domu. Prostory v domě jsou řešeny variabilně, aby se mohly přizpůsobovat situaci.
28,90
hudební klub/hudební zkušebna
sklad
fotokomora
pokladna
chodba
společná terasa
kuchyňka
komerční ateliér/ zasedačka / lounge
skleník / společenský prostor sklad/ technologie
komerční ateliéry / coworking WC
FASÁDY A JEJICH ESTETIKA
Hlavní fasáda do ulice Resslova je již nyní tvořena převážně odhaleným režným a kamenným zdivem, které bude očištěno a ponecháno bez úpravy Klasicistní dekory a bosáž budou opraveny a zachovány, aby tak bylo vyjádřeno to, že si vážíme řemeslné práce našich předchůdců. Vznikne tak pestrá mozaika s vyextrahovanými dekorativními prvky.
Ze strany vnitrobloku budou umístěny na výšku objektu nové předsazené terasy Pro konstrukci teras bude využito stavební lešení, které se může nechat porůst popínavými rostlinami. Fasáda do vnitrobloku je méně namáhaná povětrnostními vlivy, proto bude pouze vyspravena a nově natřena
Pohled z ulice
Pohled z vnitrobloku
Pohled z vnitrobloku
Pohled na vnitroblok
SOUPIS ZDROJŮ
Literatura a internetové zdroje
(1) RUDOFSKY, Bernard Architektura bez architektů: krátký úvod k architektuře bez rodokmenu. Přeložil Radovan CHARVÁT. Ostrava: Kabinet architektury 2018. ISBN 978-80-905953-6-1
(2) DAY Christopher Duch & místo uzdravování našeho prostředí: uzdravující prostředí Brno: ERA, 2004 ISBN 80-86517-95-0
(3) KOHÁK Erazim. Zelená svatozář: kapitoly z ekologické etiky Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2023 ISBN 978-80-246-5337-2
(4) KALLIS, Giorgos. Na obranu nerůstu Přeložil Eva FRAŇKOVÁ, přeložil Věra FIALOVÁ V Praze Neklid, 2022. ISBN 978-80-908247-8-2
(5) RAWORTH Kate Ekonomie koblihy: sedm způsobů ekonomického myšlení pro 21 století Přeložil Jan BALÁČ přeložil Vendula BITTNER Praha Družstevní nakladatelství Idea 2020 ISBN 978-80-907775-1-4
(6) ATTENBOROUGH David a HUGHES Jonnie. Život na naší planetě: mé svědectví a vize pro budoucnost Přeložil Jiří PETRŮ. Praha: Práh, 2021. ISBN 978-80-7252-884-4.
(7) MELKOVÁ Pavla a CIKÁN, Miroslav. Architektura reciprocity. V Praze: KANT, 2020 ISBN 978-80-7437-318-3.
(8) Architekt Kacper Kępiński Vzdejme se totální kontroly nad městským prostorem Deník Referendum [online]. [cit 2024-04-14].
Dostupné z: <https://denikreferendum cz/clanek/35938-architekt-kacper-kepinski-vzdejme-se-totalni-kontroly-nad-mestskym-prostorem>
(9) PALLASMAA Juhani Oči kůže: architektura a smysly. A Architektura. Zlín Archa 2012. ISBN 978-80-87545-10-2.
(10) GEHL, Jan Města pro lidi Brno: Partnerství, c2012 ISBN 978-80-260-2080-6
(11) MEISS, Pierre von Od formy k místu: úvod do studia architektury ; + O tektonice úvod do studia architektury Přeložil Michaela BROŽOVÁ A Architektura Zlín Archa 2018 ISBN 978-80-87545-61-4
(12) Finland ends homelessness and provides shelter for all in need The Better [online]. [cit. 2024-03-10]. Dostupné z <https://thebetter.news/housing-first-finland-homelessness/>
(13) VAŠÁT, Petr Na jedné lodi: globalizace a bezdomovectví v českém městě Společnost (Academia). Praha: Academia 2021 ISBN 978-80-200-3200-3
(14) ROUS, Janek Architektura soužití: VinziRast-mittendrin [dokument]. ČR, 2021 Dostupné z <https://artycok tv/cs/post/architektura-souziti-vinzi-rast-mittendrin>
(15) GERTTEN Fredrik Push [film]. Kanada, Švédsko, 2019 Dostupné z: <https://www promitejity cz/detail-filmu/95-vylidneno>
(16) RYCHLÍKOVÁ, Alena. Hranice práce [dokument]. ČR, 2017 Český žurnál - Série 5, díl 4 Dostupné z <https://www.ceskatelevize.cz/porady/10408111009-cesky-zurnal/216562262600002/>
(17) Bezdomovci v Plzni O problémových místech město ví A co dál? Plzeňský deník [online]. [cit 2024-03-09]. <https://plzensky denik cz/zpravy region/bezdomovci-v-plzni-o-problemovych-mistech-mesto-vi-a-co-dal-20230606 html>
(18) BAUER Jan. Etnografie uplatňování sociální kontroly vůči lidem bez domova - bakalářská práce [online]. Západočeská univerzita v Plzni. Plzeň, 2022. Dostupné z: <https://dspace5 zcu cz/bitstream/11025/49333/1/Bakalarska prace Bauer%20Jan pdf>
(19) HOŠEK Jan Planeta Praha [film]. ČR, 2022 Dostupné z: <https://www csfd cz/film/976645-planeta-praha/prehled/>
(20) MELKOVÁ, Pavla Prožívat architekturu V Řevnicích: Arbor vitae ve spolupráci s Útvarem rozvoje hlavního města Prahy 2013 ISBN 978-80-7467-047-3
Zdroje fotografií
Obr 1 -Sochy moai na Velikonočním ostrově jako němí svědci zániku jedné civilizace MlennyPhotography[online]. [cit 2024-04-10]. Dostupné z: <https://www mlenny com/ranoraraku-moai-statues-easter-island/>
Obr 2 - Skleník ze zavařovacích sklenic Zahrádkářská poradna [online]. [cit 2024-03-23].
Dostupné z <https://zahradkarskaporadna cz/clanek-12422-palram-sklenik-ktery-dlouhovydrzi/galerie/6>
Obr 4 - Transgag (Praha). E15 [online]. [cit 2024-03-23]. Dostupné z: <https://www e15 cz/domaci/odbornici-i-autor-chteji-ochranit-budovy-transgasu-navinohradske-pred-demolici-1328231>
Obr 5 - Dům kultury (Plzeň). Novinky[online]. [cit. 2024-04-20]. Dostupné z: <https://www.novinky cz/clanek/bydleni-plzensky-kulturni-dum-je-jen-krucek-od-demolice92822>
Obr 6 - NakaginCapsule Tower (Tokio). E15 [online]. [cit 2024-04-20]. Dostupné z <https://www e15 cz/magazin/kapsle-z-tokia-se-mozna-dockaji-zachrany-podivejte-se-naunikatni-architektonicke-dilo-1361726>
Obr 7 - Hotel Praha (Praha). Čti doma [online]. [cit 2024-04-22]. Dostupné z <https://www ctidoma cz/zajimavosti/zboreny-socialisticky-monument-luxusni-hotel-prokomunisticke-papalase-zdemoloval>
Obr 10 - Park Gleisdreieck v Berlíně LANDEZINE[online]. [cit 2024-03-14]. Dostupné z <https://landezine com/park-am-gleisdreieck-iii-flaschenhals-by-atelier-loidl/>
Obr 11 - Kulturní centrum v Tokiu. WorldArchitectureCommunity[online]. [cit. 2024-03-14].
Dostupné z <https://worldarchitecture org/articlelinks/epeff/chidoribunka a new community space by dot architects.html>
Obr 12 - Sídlo studia b+ v Berlíně b+[online]. [cit 2024-03-14]. Dostupné z <https://bplus xyz/projects/0154-san-gimignano-lichtenberg>
Obr 13 - Kasárna Karlín Czechdesign [online]. [cit 2024-04-18]. Dostupné z <https://www czechdesign cz/temata-a-rubriky/stinne-a-stylove-prazske-zahradkyvybirame-5-kavaren-v-metropoli-ktere-maji-nejhezci-venkovni-posezeni>
Obr 23 - Vídeňský projekt VinziRast-mittendrin EUmiesarch[online]. [cit 2024-04-11].
Dostupné z <https://miesarch com/work/3052>
Obr 24- Vídeňský projekt VinziRast-mittendrin EUmiesarch[online]. [cit 2024-04-11]. Dostupné z: <https://miesarch com/work/3052>
Obr 25 -Vídeňský projekt VinziRast-mittendrin EUmiesarch[online]. [cit. 2024-04-11]. Dostupné z: <https://miesarch com/work/3052>
Obr 31 - Bytový dům - návrhbodensteinerfest Bodensteinerfest[online]. [cit. 2024-04-12].
Dostupné z <https://www bodensteiner-fest de/projekte/2019/casa-rossa-chemnitz php>
Obr 32 - Detail fasády Bodensteinerfest[online]. [cit 2024-04-12]. Dostupné z: <https://www bodensteiner-fest de/projekte/2019/casa-rossa-chemnitz php>
Obr 33 - Staré s novým oživlo EUmiesarch[online]. [cit 2024-04-11]. Dostupné z: <https://miesarch com/work/5186>
Obr 34 - "Mozaiková estetika". University of Technology Vienna [online]. [cit 2024-04-17].
Dostupné z <http://www vienna-lviv info/the-principles-of-locality-and-universality-inarchitecture-of-the-city-2010-2013 html>
Obr 36 - Staronová mozaika EUmiesarch[online]. [cit 2024-04-11]. Dostupné z: <https://miesarch.com/uploads/images/works/ca2ae5fb2c0256ba1b3c2721232494b0d0c42 ba9.jpeg>
Obr 38 -Obytný box - návrh studio Takk WorldArchitecture [online]. [cit 2024-04-12]. Dostupné z <https://worldarchitecture org/article-links/emfgm/takk-renovates-interior-ofa-house-in-madrid-with-wood-and-natural-cork-for-energy-efficiency.html>
Obr. 39 - Vestavky v industriálním prostoru. Arch Daily [online]. [cit. 2024-04-12]. Dostupné z <https://www.archdaily com/489436/z-gallery-o-officearchitects/5330c26ec07a80d64200003a-z-gallery-o-office-architects-photo>
Obr 40 - Využití skládacího nábytku pro úsporu místa ArchDaily[online]. [cit 2024-03-14].
Dostupné z <https://www archdaily com/965880/037-workscape-saatelier/61018278a604170165dbbec6-037-workscape-sa-atelier-photo>
Obr 41 - Přírodní materiály Pinterest [online]. [cit 2024-04-12]. Dostupné z: <https://cz pinterest com/pin/hay-stack-houses 26599454020454389/>
Obr 42 - Přírodní materiály Futura Sciences [online]. [cit 2024-04-12]. Dostupné z: <https://www futura-sciences com/maison/dossiers/batiment-ecomateriaux-cleconstruction-ecologique-1933/page/2/>
Obr. 43 - Upcyklace kartonu. Diplo [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné z <https://www.diplomacy.edu/blog/how-should-the-future-chair-remind-us-of-theinterests-of-future-generations/>
Obr 44 - Upcyklace kartonu Deposit photos [online]. [cit 2024-03-14]. Dostupné z: <https://depositphotos com/cz/photo/repeating-cardboard-wallpaper-32868595 html>
Obr 45 - Upcyklace bublinkové fólie Evolo [online]. [cit 2024-03-14]. Dostupné z: <https://www evolo us/sculptural-space-illustrates-different-aspects-of-hallucinationscochenko-quatorze/>
Obr 47 - RE-USE Inhabitat [online]. [cit 2024-03-14]. Dostupné z: <https://inhabitat com/bowhouse-fascinating-parasitic-home-built-from-a-scaffolding-frame-salvaged-windowsand-doors/bow-house-stephane-malka-4/>
Obr. 48 - RE-USE Pinterest[online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné z <https://cz pinterest com/pin/pin-van-kasia-op-meble-in-2023 63402307247015847/>
Obr. 49 - High - tech materiály experiment. Alchetron [online]. [cit 2024-03-11]. Dostupné z: <https://alchetron.com/Jean-Aubert-(engineer)>
Obr 50 - High - tech materiály, experiment Insulation online [online]. [cit 2024-03-11]. Dostupné z <https://www insulation-online com/range/hybris/>
Obr 51 - Dům jako "maják". EARCH CZ [online]. [cit 2024-03-17]. Dostupné z <https://www earch cz/architektura/clanek/na-sklenene-chate-dum-kde-se-divate-nanebe-pres-pruhlednou-strechu>
Obr 52 - Využití lešení pro terasy Gradnja [online]. [cit 2024-04-12]. Dostupné z <https://www gradnja rs/u-centru-temisvara-postavljena-ozelenjena-skela-koja-stvaravizuelnu-tenziju/>
Obr. 53 -Střešní skleník z polykarbonátu. DETAIL Business InformationGmbH[online]. [cit 202404-11]. Dostupné z: <https://www detail de/de en/wohnhaus-bei-paris-von-plan-comun>
Obr. 60 - Autonomní centrum Klinika iDnes[online]. [cit. 2024-03-11]. Dostupné z <https://www idnes cz/praha/zpravy/o-byvaly-squat-klinika-se-staraji-aktiviste A151007 2196825 praha-zpravy nub>
Obr 60 - Autonomní centrum Klinika iDnes[online]. [cit 2024-03-11]. Dostupné z <https://www idnes cz/praha/zpravy/o-byvaly-squat-klinika-se-staraji-aktiviste A151007 2196825 praha-zpravy nub>