Page 1

Í V 15 ST 20 N D E C ÁR V LÉ

SLÉVÁRENSTVÍ č. 1– 2 / 2016

S

1–2/2016 Tajemství v novém roce bude jistě mnoho, jedno jsme pro Vás již odhalili Vyřešili jsme kvalitu povrchu penetračním nátěrem Durosol 9125 W20 Hodně štěstí i v roce 2016

Ekonomický pohled na slévárenskou výrobu

Náš technologický náskok patří všem našim partnerům


INFORMAČNÍ SYSTÉM PRO VAŠI FIRMU

redakce Slévárenství Technická 2 616 00 Brno tel.: 541 142 665, 541 142 664 redakce@svazslevaren.cz slevarenstvi@svazslevaren.cz www.slevarenstvi.svazslevaren.cz

Předplatitelé časopisu Slévárenství obdrží zdarma ročník 2015 na CD ve formátu PDF

vydavatel Svaz sléváren ČR zpracováno v PDF CD obsahuje ročník LXIII, 2015

Pro ostatní čtenáře je CD dostupné v redakci Slévárenství v ceně 320 Kč (+ DPH + poštovné)

CD zdarma pro předplatitele

Adresa l editorial office redakce časopisu Slévárenství Technická 2, 616 00 Brno

ročník LXII I

tel.: +420 541 142 664 +420 541 142 665 redakce@svazslevaren.cz slevarenstvi@svazslevaren.cz www.slevarenstvi.svazslevaren.cz Toto CD je zakázáno kopírovat a distribuovat bez souhlasu vydavatele. Veškerá práva vyhrazena.

15. 12. 2016 Všeobecné zaměření / hodnocení veletrhu FOND-EX 2016 December 15th, Allgemeine Themen / Bewertungsberichte – FOND-EX 2016 2016 General topic number / evaluation of the FOND-EX Fair 2016

OBÁLKA – 1 A4 – bar. / UMSCHLAGSEITE – 1 A4 – farbig / COVER – 1 A4 – colour 1. strana

2. strana

23 000 Kč • 1,300 €

21 000 Kč • 1,200 €

3. strana 20 500 Kč • 1,100 €

4. strana 22 000 Kč • 1,250 €

UVNITŘ / IM HEFT / INSIDE velikost / Grösse / size

www.swisscentrum.cz

čb. + 1 barva / sw. + 1 Farbe / black-and-white plus 1 colour

bar. / farbig / colour

12 700 Kč • 800 €

15 800 Kč • 900 €

18 800 Kč • 1,000 €

1/2 A4

6 400 Kč • 400 €

7 900 Kč • 500 €

9 400 Kč • 700 €

1/3 A4

4 300 Kč • 300 €

5 300 Kč • 400 €

6 300 Kč • 500 €

1/4 A4

3 200 Kč • 190 €

4 000 Kč • 250 €

4 800 Kč • 350 €

1/8 A4

1 600 Kč • 100 €

2 000 Kč • 150 €

1 A4

Partner pro výrobní IT systémy

čb. / sw. / black-and-white

1 list (2 A4) / 1 Blatt / 1 sheet

24 500 Kč • 1 ,500 €

1 A4 před nebo za obsahem / vor oder hinter dem Inhalt / preceding or behind the content

20 500 Kč • 1,100 €

volně vložený list dodaný zákazníkem / Freieinlageblatt / loose inserted sheet

10 000 Kč • 500 €

265 265

27. 9. 2016 September 27 th, 2016

27. 10. 2016 53. slévárenské dny® – vybrané přednášky October 27 th, 2016 53. Giessereitage 2016 – ausgewählte Beiträge 53. Foundry Days 2016—chosen papers

170

100

85

125

1. 8. 2016 August 1st, 2016

210

210

170

125

9–10

31. 8. 2016 FOND-EX 2016 / odborné články August 31st, 2016 FOND-EX 2016 / Fachartikel FOND-EX Fair 2016 / specialized contribution

297

8. 6. 2016 June 8th, 2016

297

7–8

30. 6. 2016 Všeobecné zaměření June 30th, 2016 Allgemeine Themen General topic number

145

15. 4. 2016 April 15th, 2016

75

5–6

28. 4. 2016 Odlitky ze slitin neželezných kovů April 28th, 2016 NE-Legierungenguss Castings from non-ferrous metals

170

85

297

18. 2. 2016 February 18th, 2016

ediční plán 2016

3–4

11–12

Brno 3.–7. 10. 2016

24. 11. 2015 25. 2. 2016 Ekonomický pohled na slévárenskou výrobu November 24th, February 25th, 2016 Gussproduktion – ökonomische Aspekte Foundry production from the economic point of view 2015

ceník inzerce 2016

1–2

číslo vyjde tematické zaměření Erscheinungstermin Themenbereich Publication Date Special Topic

265

číslo uzávěrka Ausgabe Redaktionsschluss Issue No Deadline

Ceny jsou uvedeny bez DPH

70

55


Ecoline Pro – nejnovější přírůstek do naší řady strojů! Se strojem Ecoline Pro doplnila společnost Bühler svoji řadu tlakových licích strojů se studenou komorou s rozsahem uzavírací síly 3400 až 8400 kN a tím zvyšuje možnost jejich využití. Aktualizovaná řada strojů disponuje nejen výkonnou licí jednotkou s nastavitelnou polohou lití, ale i dalšími vlastnostmi, které si žádá váš trh. S touto šetrnou investicí docílíte maximálního zhodnocení a vaše společnost bude flexibilnější než kdy dříve. Šetrná investice s maximálním zhodnocením. Nechte se přesvědčit. www.buhlergroup.com/die-casting

Bühler AG, Die Casting, CH-9240 Uzwil, Švýcarsko T +41 71 955 12 12, F +41 71 955 25 88 die-casting@buhlergroup.com, www.buhlergroup.com/die-casting

Innovations for a better world.


Časopis Slévárenství získal osvědčení o zápisu ochranné známky. Dne 28. 11. 2014 byl Radou pro vědu, výzkum a inovace zařazen do aktualizovaného seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR (www.vyzkum.cz). Odborné články jsou posuzovány dvěma recenzenty. Recenzní posudky jsou uloženy v redakci. Časopis a všechny v něm obsažené příspěvky a obrázky jsou chráněny autorským právem. S výjimkou případů, které zákon připouští, je využití bez svolení vydavatele trestné. Vydavatel není dle zákona č. 46/2000 Sb. § 5 zodpovědný za obsah reklam. Firemní materiály nejsou lektorovány. Texty reklam nejsou bez vyžádání zadavatele korigovány. SDO.

časopis pro slévárenský průmysl foundry industry journal

®

r o č n í k L X I V . 2016 . č ís l o 1– 2

Vydávání časopisu se řídí zásadami publikační etiky. Časopis je registrován v Ulrich’s International Periodicals Directory. ISSN 0037-6825 Číslo povolení Ministerstva kultury ČR – registrační značka – MK ČR E 4361

tematické z am ěření: ekonomick ý p ohled na slévárenskou v ý ro bu topic: foundr y production from the economic point of view o d b o r ný garant | e x p er t guarante e | d o c. I ng. Vá clav K af ka, CS c.

Vydává © Svaz sléváren České republiky IČ 44990863

Předplatné l subscription Rozšiřuje Svaz sléváren ČR. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá redakce. Cena čísla 80 Kč. Roční předplatné 480 Kč (fyzické osoby) + DPH + poštovné + balné. Cena čísla 130 Kč. Roční předplatné 780 Kč (podniky) + DPH + poštovné + balné. Objednávky do zahraničí vyřizuje redakce. Předplatitelé ze Slovenska si mohou časopis objednat na adrese: SUWECO, spol. s r. o., Klečákova 347, 180 21 Praha, tel.: +420 242 459 202, 242 459 203, suweco@suweco.cz. Subscription fee in Europe: 80 EUR (incl. postage). Subscription fee in other countries: 140 USD or 90 EUR (incl. postage) Vychází 6krát ročně l 6 issues a year Číslo 1–2 vyšlo 25. 2. 2016. Sazba a tisk l typeset and printed by Reprocentrum, a. s., Bezručova 29 CZ 678 01 Blansko, tel.: +420 516 412 510 rybkova@reprocentrum.cz Do sazby 15. 1. 2016, do tisku 15. 2. 2016 Náklad 500 ks Inzerci vyřizuje redakce

obsah

Redakce / editorial office: CZ 616 00 Brno, Technická 2896/2 tel.: +420 541 142 664, +420 541 142 665 redakce@svazslevaren.cz slevarenstvi@svazslevaren.cz www.slevarenstvi.svazslevaren.cz

ÚVODNÍ SLOVO l Introductory word

5

V L A DÁ R , Z .

6

K A F K A , V.

EKONOMICKÝ POHLED NA SLÉVÁRENSKOU VÝROBU

Foundry production from the economic point of view

7

H ER Z Á N , Z . – F I Š ER A , V.

Kalkulace výrobních nákladů a tvorba ceny odlitku ve společnosti FOCAM, s. r. o.

Calculation of production costs and the formation of casting prices in the company of FOCAM, s. r. o. (Ltd.)

13

M I K U L K A , V.

Zavádění štíhlé výroby ve firmě ALUCAST, s. r. o.

Introduction of slender production in the company of ALUCAST, s. r. o. (Ltd.)

16

K A F K A , V.

Vybrané pohledy na hodnocení současného stavu nákladové náročnosti výroby odlitků v České republice

Chosen views on the assessment of the current state of the cost performance of casting production in the Czech Republic

21

ŠL A JS, J.

Řešení problémů insolvence sléváren

Solution of problems of the insolvency of foundries

26

Š E N B ERG ER , J .

Postavení vysokých škol jako základního článku v národním hospodářství

The position of universities as an essential element in the national economy

28

K A F K A , V.

Zkušenosti se zvyšováním ekonomické efektivnosti výroby odlitků cestou PROJEKTŮ

Experience with increasing an economic efficiency of casting production through the PROJECTS

32

J E L Í N EK , P.

Problémy nákladovosti tryskání odlitků

The problems costs for blasting of castings

redaktorka l editor Mgr. Milada Písaříková

Z PRAXE – ZKUŠENOSTI S PROJEKTY OK EKONOMICKÉ ČSS

jazyková spolupráce l language collaboration Edita Bělehradová Mgr. František Urbánek

Articles oriented to practice—experience with PROJECTS of the Economic Expert Commission of the CFS

35

Ž I Ž K A , I . a ko l.

Vytváření ekonomického povědomí ve Slévárnách Třinec, a. s.

37

OBRTLÍK, J.

vedoucí redaktorka l editor-in-chief Mgr. Helena Šebestová

redakční rada l advisory board prof. Ing. Dana Bolibruchová, Ph.D. Ing. Jan Čech, Ph.D. Ing. Martin Dulava, Ph.D. prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc. Ing. Štefan Eperješi, CSc. Ing. Jiří Fošum Ing. Josef Hlavinka prof. Ing. Milan Horáček, CSc. Mgr. Ivan Hostaša Ing. Jaroslav Chrást, CSc. prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c. Richard Jírek Ing. Václav Kaňa, Ph.D. Ing. Radovan Koplík, CSc. doc. Ing. Antonín Mores, CSc. prof. Ing. Iva Nová, CSc. Ing. Radan Potácel doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc. prof. Ing. Karel Rusín, DrSc. prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D. prof. Ing. Karel Stránský, DrSc. Ing. František Střítecký doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc. Ing. Jan Šlajs Ing. Ladislav Tomek Ing. Zdeněk Vladár, předseda

JMA Hodonín – pravidelný účastník PROJEKTŮ

38

MÍČA, R.

Zkušenosti slévárny ŽĎAS, a. s., s přínosy cestou PROJEKTŮ

38

N OVO B Í L S K Ý, M .

Poznatky z využití PROJEKTŮ ve Slévárnách Třinec, a. s.

Z PRAXE | Articles oriented to practice

40

F I L A , P. – B A LC A R , M . – M A R T Í N EK , L .

Sledování neúplných vlastních nákladů při výrobě elektrooceli ve společnosti ŽĎAS, a. s.

43

M ER TA , P.

Nákladový model v tavírně společnosti METSO, a. s., Přerov


S

SLÉVÁRENSTVÍ č. 1– 2 / 2016

Í V 15 ST 20 N D E C ÁR V LÉ

3 – 4 / 2016 | o d l i t k y z e s l i t i n n e ž e l e z n ý c h ko v ů | c a s t i n g s from non-ferrous metals

1–2/2016 Tajemství v novém roce bude jistě mnoho, jedno jsme pro Vás již odhalili Vyřešili jsme kvalitu povrchu penetračním nátěrem Durosol 9125 W20 Hodně štěstí i v roce 2016

16,10% 33,70% 11,40% Výr.nákl. Energie Režie Mzdy

25,30%

mat+nástr

Zprávy Svazu sléváren České republiky

ISTOLy 13,6%

EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

11,40% Žíh.pec e 75,1%

Výr.nákl.

Obr. 2. Fig. 2.

Režie

Ostatní +otop 11,3%

Mzdy

13,50%

Obr. 1. Fig. 1.

News from the Association of Foundries of the Czech Republic

Energie

Pracovní pomůcky – uložení před a po zavedení metody 5S Working aids—storage before and after the introduction of the 5S method

Pět pilířů – 5S [3] Five pillars—5S [3]

Obr. 1.

14%

mat+nástr

25,30%

Obr. 2.

Poměrné rozložení výdajů v IEG (údaj z r. 2013)

I v e t a Va s ko v á / G a b r i e l Ku n h a l m i

Josef Hlavinka

75%

2015: Rok průmyslu a technického vzdělávání v ČR

11%

Rozložení spotřeby elektřiny dle hlavních spotřebičů (údaj z r. 2013)

Ing. Josef Hlavinka v ýkonný ředitel SSČR

75% ISTOLy 13,6%

Žíh.pec e 75,1%

A s s o ciat i o n of F o un d r i e s of t h e Cze ch R e p ub li c

Ostatní +otop 11,3%

Uložení výrobků před a po zavedení metody 5S Storage of products before and after the introduction of the 5S method

Obr. 4. Fig. 4.

Předpis na údržbu strojů a pracoviště The regulation on maintenance of machines and the workplace

Obr. 3 a 4.

11%

G i e s s e re i ve r b an d d e r Ts ch e chis ch e n R e p u b lik

Žíhací komorové a tavicí indukční pece používané ve slévárně IEG, s. r. o.

350

160 140 160

350

140 120

300

300

120

100

250

250

200

100

80

200

150

80

60 60

Obr. 6. Fig. 6.

Katalog vad Catalogue of defects

40

40

150

Prod tis. kg Prod tis. kg

50

50 kWh/prodaný kWh/prodaný kgx10kgx10

00

0

0

2004 2005 2008 2008 2009 2004Odl.Odl. 2005 tis. kg kg200620062007 2007 tis.

Obr. 5.

100

100

kWh/odlitý kgx10

kWh/odlitý kgx10

20

20

2010 2009

2011 2010

2012 2011

2013 2012 20142013 2015 2014

2015

Využití elektrické energie, část 1, porovnání: prodej kg / odlito kg / spotřeba kWh

Ceny na trhu s přesnými odlitky

50

Obr. 5. Fig. 5.

Pracovní a kontrolní předpis The working and control prescription

Obr. 7. Fig. 7.

50

45

Formy plýtvání [5] Forms of wasting [5]

45

40

40 35

Tržby na 1 kWh

35 30

Výdaj Kč žíh.p. Tržby na 1 kWh na 1 kg prod.odlitku

25 30

Výdaj Kč žíh.p. Cena Kč/1 kWh(x10)

na 1 kg prod.odlitku

20 25

Cena Kč/1 kWh(x10)

15

20

10

Obr. 8. Fig. 8.

14

Tok materiálu výrobou voskových modelů před novým uspořádáním The flow of material through the production of wax patterns before the new layout

Obr. 9. Fig. 9.

15

Tok materiálu výrobou voskových modelů – nové uspořádání The flow of material through the production of wax patterns—a new layout

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

14

10 6. Obr.

48

2012

2013

2014

půlr. 2015

Využití elektrické energie, část 2, porovnání tržby vs. 2012 na 1 kg2013 2014 u žíhacích půlr. 2015 výdaje prodaného odlitku pecí

Obr. 7.

Cenové odstupňování odlitků z kovů na bázi železa, dle druhů materiálu

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ún o r 2016 . 1–2

48

Z P R ÁV Y S VA Z U S L É VÁ R E N Č E S K É R E P U B L I K Y

Obr. 3. Fig. 3.

Z PRAXE

14%

Te chni cká 28 9 6 / 2 616 0 0 B r n o te l.: + 420 5 41 142 6 81 svaz@svazslevaren.cz w w w.s va z sl e vare n.c z

Více než 400 akcí se uskutečnilo v Roce průmyslu a technického vzdělávání, který se svými partnery vyhlásil Svaz průmyslu a dopravy ČR (SPČR). Ke kampani se přihlásil a aktivně se do ní zapojil i Svaz sléváren ČR, který v průběhu roku organizoval exkurze žáků na veletrhy (Z-Messe, GIFA, MSV a další) či návštěvy významných průmyslových podniků v ČR (mj. Škoda (obr. 1 a 2), JE Dukovany) a v zahraničí (BMW, obr. 3). Svým stánkem a doprovodnými aktivitami ve společné expozici SPČR se společně prezentoval pod názvem Průmyslo-

Z historie

vý ostrov v rámci podzimního Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Rok průmyslu a technického vzdělávání se zaměřil na širokou veřejnost a na změnu vnímání průmyslu. SPČR se svými partnerskými firmami z Moravskoslezského kraje a ve spolupráci se Světem techniky v Dolních Vítkovicích uspořádal 1. května Den s průmyslem v Ostravě, který přilákal na 12 tisíc návštěvníků. Zaštítil Dny techniky Kopřivnice (20 tisíc návštěvníků) či Vědecký jarmark v Praze-Dejvicích (16 tisíc návštěvníků), Jarmark řemesel a služeb, Den techniky a řemesel a další velké akce. SPČR a jeho členové podpořili čtyři desítky exkurzí žáků základních a středních škol i návštěvy vysokoškoláků na odborných veletrzích. Výrazněji než v minulých letech podpořili šest desítek dnů otevřených dveří ve firmách a školách.

From the history

Slovenská železná cesta spája miesta bývalej ťažby železných rúd, výroby a spracovania železa a ďalších kovov doc . Ing. Iveta Vasková, PhD. dekanka Hutníckej fakulty TUKE

doc. Ing. Gabriel Kunhalmi, CSc. Združenie Slovenská železná cesta

Miesto vymenúvania ďalších príkladov budeme citovať slová Prof. Fathi Habashiho z Laval University Quebec, významného a svetoznámeho odborníka v histórii baníctva a hutníctva, ktorý povedal: „nikde na svete som nevidel toľko významných objektov a pamiatok z histórie baníctva a hutníctva ako na Slovensku.“ Žiaľ, túto históriu pozná len pár bežných ľudí na Slovensku a málo ju využívame pre posilnenie národného povedomia a pre cestovný ruch. Preto sú aktivity Slovenskej železnej cesty veľmi dôležité a je potrebné túto činnosť podporovať a rozvíjať. Okrem existujúcich členov – samosprávy obcí a miest, múzeí a individuálnych členov (zoznam je uvedený na stránke www.zeleznacesta.sk) – by bolo potrebné rozšíriť členstvo a činnosť na oblasť Pohronia, kde pôsobili železiarske podniky vo vlastníctve Coburgovcov – Hronec, Pohorelská Maša, Valkovňa, Kremnica a ďalšie. Prínosom k rozvoju by mohla byť aj efektívnejšia spolupráca s cestovnými kanceláriami baníckymi a hutníckymi spoločnosťami, pomohla by aj komunikácia a spolupráca VÚC krajov, kadiaľ vedú trasy železnej cesty.

Náš technologický náskok patří všem našim partnerům

Na Slovensku pôsobí už niekoľko rokov občianske združenie Slovenská železná cesta, ktorého členom je aj Hutnícka fakulta Technickej univerzity v Košiciach. Jej ciele a pôsobenie sú v súlade s Rezolúciou Rady Európy o kultúrnych cestách a spočívajú v podpore cestovného ruchu po miestach bývalého baníctva a hutníctva, ochrane kultúrneho dedičstva a propagácii širokej verejnosti. Územie Slovenska malo bohatú a významnú históriu v ťažbe a výrobe kovov vďaka mnohým náleziskám rúd viacerých kovov. Pre ilustráciu toho možno uviesť z mnohých iba dva príklady: 1. V istom období 16. storočia jedna tretina celoeurópskej produkcie striebra a jedna štvrtina celoeurópskej produkcie zlata pochádzala z Banskej Štiavnice a jej okolia. 2. V Banskej Štiavnici bola v r. 1762 založená slávna Banská akadémia – ako prvá na celom svete školská inštitúcia technického smeru univerzitného charakteru.

Váš par tner pro čerpání z fondů EU

Pec v Sirku – Červeňanoch

Svaz sléváren České republik y je členem Svazu průmyslu a doprav y ČR Freyova 9 4 8 /11 19 0 0 0 Praha 9 – V yso č any tel.: + 420 225 279 111 spcr @ spcr.c z w w w.spcr.c z

Svaz sléváren České republik y je př idruženým členem CA EF Commit tee of A ssociations of European Foundries (A sociace evropsk ých slévárensk ých s vazů) Hans aallee 203 D - 4 05 49 Düsseldor f tel.: + 49 211 6 87 12 17 marion.harris@caef.eu w w w.caef.eu

62

Obr. 1 a 2.

Obr. 3.

Slovensko je členom medzinárodného združenia Stredoeurópska železná cesta (MEES), ktorá združuje všetky stredourópske štáty a je jednou z 28 kultúrnych ciest Európy. Napriek problémom a ťažkostiam pri realizácii cieľov, Slovenská železná cesta organizovala alebo sa podieľala na organizácii niekoľkých významných akcií, napr. Andrássyho deň v Rožňave, Medzinárodná konferencia v Košiciach v r. 2006, relácie v Rádiu Regina v STV a 15. stretnutie európskych banských a hutníckych miest v r. 2013. Účinnou a vhodnou sa ukazuje aj spolupráca so Združením banských miest Slovenska a Slovenskou banskou cestou. Veríme, že združenie Slovenská železná cesta si získa ďalších sympatizantov a bude dobrým sprievodcom tradíciami hutníctva a baníctva na Slovensku.

Studenti GJS Přerov na exkurzi ve společnosti Škoda Auto

Exkurze studentů SPŠ Česká Lípa v automobilce BMW

76

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ún o r 2016 . 1–2

62

Štefánska Huta v Kluknave

Slevarenzki-2015.indd 1

Vady odlitků

16,10% 33,70%

Z HISTORIE

13,50%

P. Chy t k a R oz b o r v ý s l e d k ů p o z a v e d e n í o p a t ř e n í ke z v ý š e n í e fe k t i v i t y v e s l é v á r n ě p ř e s n é h o l i t í I EG , s . r. o., J i h l a v a

Zdar Boh

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

76

14.12.2015 15:28:47

12.12.15 11:12

Slev 11-12_2015 HACZ.indd 1

D U DA , J . – K A F K A , V.

Zkušenosti s nákladovým modelem v ocelárně ve VÍTKOVICE STEEL, a. s.

45

S Z M EK , V.

Zkušenosti s řízením ekonomické efektivnosti výroby ve Slévárnách Třinec, a. s.

45

R OJ Í ČEK , V. a ko l.

Zvyšování ekonomické efektivnosti výroby odlitků ve slévárně Beskyd, spol. s r. o., Frýdlant nad Ostravicí

47

CH Y T K A , P.

Rozbor výsledků po zavedení opatření ke zvýšení efektivity ve slévárně přesného lití IEG, s. r. o., Jihlava, z pohledu využití elektrické energie

Ediční plán Slévárenství 2016 + CD 2015

50

B R Á Z DA , Z . – DAV I D, M .

Pozitivní zkušenosti slévárny JMA Hodonín v dosahování příznivých ekonomických parametrů

Maschinenfabrik Gustav Eirich GmbH & Co KG, Německo

52

CI L EČEK , J .

Může česká slévárna dlouhodobě prosperovat?

54

S EM B D N ER , M .

Jsou odlišnosti mezi českou a zahraniční slévárnou?

in ze r c e

44

OBÁLKA Cover Hüttenes-Albertus CZ, s. r. o., Děčín SwissCentrum software, s. r. o., Prostějov

INZERCE Advertisements 20

ALUCAST, s. r. o., Tupesy

ROZHOVORY NA DANÉ TÉMA | Interviews on given topic

56

S I N AY, J .

Přístupy státu k podnikatelským jednotkám

58

J U Ř Í ČEK , P.

Přístupy státu k podnikatelským jednotkám

MAGMA GMBH, Pardubice

59

KO CI A N , J .

Informační nákladový systém „made by UXA“

39

Zdeňka Kaňová, Křenovice

FIREMNÍ PREZENTACE | Presentations of companies

60

Dotace z fondů EU pro podniky v oblasti slévárenství (Eurovision, a. s., Brno)

61

IT pomocník pro dokonalé odlitky (SwissCentrum software, s. r. o., Prostějov)

RUBRIKY | Sections

62

Zprávy Svazu sléváren České republiky | News from the Association of Foundries of the Czech Republic

Zprávy Svazu modeláren České republiky | News from the Association of Pattern Shops of the Czech Republic

66

Zprávy České slévárenské společnosti | News from the Czech Foundrymen Society

68

Zprávy Spolku přesného lití | News from the Czech Investment Casting Association

69

Vysoké školy informují | Information from universities

70

Zahraniční slévárenské časopisy | Foreign foundry journals

73

Ze zahraničních časopisů | From the foreign journals

74

Umělecké odlitky | Art castings

75

Blahopřejeme | Congratulations

76

Z historie | From the history

EDIČNÍ PLÁN SLÉVÁRENSTVÍ NA ROK 2016, CD 2015

Editorial plan of the foundry periodical Slévárenství for 2016, CD 2015

65

1 60 4

BÜHLER AG, Švýcarsko Eurovision, a. s., Brno

BRNO 3.–7. 10. 2016


JEDNODUŠE ZISKOVÁ !

Cesta ke snižování nákladů začíná systematickým snižováním: ¬ počtu úprav výrobních zařízení ¬ množství zmetků ¬ přepracovávání výrobních technologií ¬

nákladných odlévání zkušebních kusů

MAGMA GmbH K Vinici 1256 53002, Pardubice Czech Republic +420 773 154 664 p.kotas@magmasoft.cz www.magmasoft.de

4

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

S pomocí simulace slévárenských procesů v programu MAGMA5 nastavíte standard, který Vám zaručí konkurenceschopnost.


Zdeněk Vladár

dovolte mi, abych vás jednak pozdravil na prahu nového roku 2016 a jednak Vám touto cestou poděkoval za spolupráci v roce uplynulém. Nejdříve bych se pokusil o malé ohlédnutí za uplynulým rokem. Rok 2015 byl rokem, který lze považovat za poměrně úspěšný jak pro nás, tak i celé české a evropské hospodářství, protože se potvrdil optimizmus ekonomických odborníků a prognostiků a v rámci hodnocení celého roku došlo k významnému hospodářskému růstu a oživení růstu průmyslové výroby. Proexportně orientovaným firmám navíc i v uplynulém roce přinášel prospěch kurz koruny vůči euru. Hlavním a tradičním tahounem ekonomiky zůstává automobilový průmysl, který bude i v následujících letech hrát hlavní roli. I v loňském roce pokračovaly ekonomické problémy států jihu Evropy, prohlubující se vnitrostátní problémy zemí a především problémy mezi Ukrajinou a Ruskem, které se promítly nejen v mezinárodních vztazích, ale především ve vzájemných ekonomicko-obchodních vztazích mezi všemi státy EU a Ruskem, a které vedly k tomu, že naše firmy byly nuceny se přizpůsobit a hledat nové trhy, což se jim víceméně podařilo. Co očekáváme od roku 2016? Dle mého názoru bude rok 2016 obdobný jak rok 2015. Z pohledu ekonomických odborníků a prognostiků by měl být sice lepší vzhledem k optimisticky předpokládanému hospodářskému růstu, přesto si myslím, že vlivem ukončení dotačního období dojde ke snížení investiční činnosti v řadě oborů a tím i nižšímu než předpokládanému růstu ekonomiky. Vývoj vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou, nyní i Tureckem a přístup EU k této otázce bude velmi významným faktorem pro ekonomiky států Evropy. V neposlední řadě bude mít vliv na ekonomiky států EU, především pak Německa, jak bude pokračovat řešení migrační vlny. Klidu také nepřidávají narůstající aktivity extrémistických skupin.

MP

ÚVODNÍ SLOVO

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Ing. Zdeněk Vladár prezident Svazu sléváren ČR

Svaz sléváren ČR a rok 2015 Svaz sléváren ČR v roce 2015 pokračoval v naplňování programového prohlášení. Vzhledem k tomu, že v našem oboru stále více schází technicky vzdělaní pracovníci, jsme se v roce 2015, který byl vyhlášen rokem technického vzdělávání, zapojili do aktivit s tím spojených. Pokračovali jsme v propagaci našeho oboru a umožnili exkurze žáků základních škol ve vybraných slévárnách, studentům středních škol pak návštěvy veletrhů souvisejících s naším oborem. Prostřednictvím MPO, SPČR či CzechTrade jsme nadále podporovali proexportní aktivity našich členů, a to zejména formou účastí na veletrzích. Aktivní účastí na jednáních Svazu průmyslu a dopravy ČR dokazujeme, že náš obor patří neodmyslitelně k průmyslové výrobě ČR. Samozřejmou činností naší asociace byla vzájemná komunikace s členskou základnou, která nám dává náměty a směruje naši práci. Vše, co se nám daří zajišťovat v rámci legislativy, se týká celého oboru, nikoliv jen členů svazu. Svaz sléváren ČR a rok 2016 V roce 2016 budeme přirozeně pokračovat v naplňování programového prohlášení a budeme pokračovat v aktivitách zahájených v roce 2015 v oblasti technického vzdělávání. Naší prioritou bude nastavení systémových řešení pro získávání nové generace slévárenských techniků. Zkrátka chceme, aby měl náš obor nejen významnou historii, ale také nadějnou budoucnost. V roce 2016 se bude v rámci MSV v Brně konat i veletrh FOND-EX, na kterém bychom chtěli ukázat, že i v našem oboru se stále více projevuje zapojení automatizace, robotizace a digitalizace. Členům chceme opět nabídnout možnost aktivní účasti jako spoluvystavovatele v rámci stánku svazu. Pevně věřím, že v těchto zásadních aktivitách nás i nadále podpoří a případně nám i pomohou všichni, kterým není náš obor lhostejný. Závěrem mi dovolte, abych vám všem pro rok 2016 popřál hodně úspěchů, zdraví a osobní pohody, optimizmu, podnikatelského štěstí a také pevné nervy.

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

5


ÚVODNÍ SLOVO

Vá c l a v K a f k a

Slovo odborného garanta

doc. Ing. Václav Kafka, CSc.

Je třeba kvitovat s velkým povděkem, že se redakční rada časopisu Slévárenství rozhodla věnovat jedno dvojčíslí tématu hospodárnosti ve slévárnách. Nelze předpokládat, že předložené příspěvky mohou postihnout a dokonce vyřešit veškeré ekonomické problémy našeho oboru. Uváděné názory a zkušenosti je tedy třeba brát spíše jako úvod do diskuze o hospodárnosti sléváren. Do vstupní části EKONOMICKÝ POHLED NA SLÉVÁRENSKOU VÝROBU jsme nejprve zařadili problematiku kalkulace úplných vlastních nákladů ve vazbě na tvorbu ceny odlitků. To je jeden ze stěžejních přístupů k zefektivnění výroby. Dále uvádíme zkušenosti ALUCASTU se zaváděním štíhlé výroby. Tento přístup bohužel nemá v našich slévárnách odpovídající využití. Následuje úvaha zaměřená na hodnocení současného stavu nákladové náročnosti výroby odlitků v České republice. V ní se upozorňuje na některé problémy našeho slévárenství. V této kapitole bylo nutné také uvést, jaký optimální postup je třeba volit, když systém hospodaření slévárny nebo jiné nepříznivé okolnosti přivedou slévárnu do vážné insolventnosti. Dané téma by nebylo úplné bez připomenutí úlohy vysokých škol v této oblasti. Předposlední příspěvek tohoto bloku se věnuje nákladovému posuzování jednotlivých fází výroby odlitků v tak zvaných PROJEKTECH. Na ty se OK ekonomická systematicky zaměřuje již 16 let. Příspěvek zahrnuje výčet zejména metodických problémů, které bylo třeba v úvodu vyřešit. Kapitolu uzavírá zajímavými zkušenostmi ze sléváren v Německu Ing. Pavel Jelínek ve stati zaměřené na nákladovost tryskání odlitků. Další oddíl Z PRAXE – ZKUŠENOSTI S PROJEKTY OK EKONOMICKÉ ČSS se v úvodu zaměřuje na zavádění ekonomického povědomí v našich slévárnách. Na příkladu Sléváren Třinec, a. s., je popsána cesta jeho ověření, implementace a konkrétní dosažené přínosy. Je to snad jedno z mála opatření, kde zavedení vyžaduje pouze zaškolení a zácvik pracovníků. Dále jsou uvedeny zkušenosti tří sléváren (JMA Hodonín, ŽĎAS, a. s. a Slévárny Třinec, a. s.) s řešením a využíváním výsledků již šestnácti PROJEKTŮ OK ekonomické.

Předposlední stať se věnuje dalším zkušenostem Z PRAXE. První částí tohoto rozsáhlého souboru je uplatnění nákladových modelů z oblasti výroby tekutého kovu. Ty jsme záměrně doplnili o zkušenosti konvertorové ocelárny VÍTKOVICE STEEL, a. s., poněvadž tam byly nákladové modely nejkomplexněji rozpracovány. A byly dokonce využívány k optimalizaci nákladů tavby podle okamžitých parametrů (aktuální složení a cena surového železa v pánvi, cena kovového odpadu a dalších komponent atd.). Je známo, že jedna z nejjednodušších cest, jak obecně docílit zlepšení stavu, je poučit se od dobrých nebo nejlepších. Proto byly osloveny vybrané slévárny se žádostí o sdělení postupů, které u nich vedou k pozitivním výsledkům. Slévárny Třinec, a. s., Beskyd, spol. s r. o, IEG, s. r. o., a JMA Hodonín dávají nahlédnout do svého know-how, jak dlouhodobě dosahují příznivých ekonomických výsledků. Následně se Ing. Cileček zamýšlí nad tím, za jakých podmínek může česká slévárna dlouhodobě prosperovat. A na závěr této sekce se snaží Ing. Michal Sembdner, generální ředitel společnosti EURAC Hradec, a. s., která patří do nadnárodního holdingu, odpovědět na otázku, zda existuje rozdíl v systému hospodaření mezi českou a zahraniční slévárnou. V závěrečné části ROZHOVORY NA DANÉ TÉMA jsme do úvodní části zařadili diskuzi se dvěma vrcholovými činiteli českého a slovenského průmyslu prof. Sinayem a Ing. Juříčkem. Shodné nebo podobně formulované otázky Ing. Petra Chytky, CSc., by měly naznačit totožnost nebo různost v přístupu obou republik k podnikatelským jednotkám. Tuto kapitolu uzavírá podnětná diskuze s Ing. Janem Kocianem o vývoji nákladového systému ve slévárně UXA. Na závěr je třeba podtrhnout, že účinnost hospodaření je záležitostí každé slévárny, tedy kterékoli z přibližně 200 podnikatelských jednotek. Ne všechny pracují v OK ekonomické a ne každá z nich mohla být také k tomuto tématu oslovena. Tedy znovu je třeba zdůraznit, že toto dvojčíslí by mělo otevřít systematickou diskuzi o otázkách hospodárnosti sléváren.

6

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

předseda OK ekonomické ČSS


K a l ku l a c e v ý r o b n í c h n á k l a d ů a t v o r b a c e ny o d l i t ku v e s p o l e č n o s t i F O C A M , s . r. o.

Calculation of production costs and the formation of casting prices in the company of FOCAM, s. r. o. (Ltd.) 621.74:338.45 : 338.51 foundry production—production costs

In the presented paper a method of cost monitoring the foundr y manufac ture, the calculation of produc tion cost s, of full output cost s, of selling price of castings and an approach to the pricing used in the company of FOCAM, s.r.o. (Ltd.) are given.

Př e d s t ave n í s p o l e č n o s t i Společnost FOCAM, s. r. o., byla založena v roce 1992 s cílem vybudovat moderní prototypovou slévárnu gravitačního lití ocelí, litin a slitin neželezných kovů do pískových forem. Slévárna se zaměřuje zejména na výrobu prototypových a malosériových odlitků pro automobilový průmysl, stavební průmysl a železniční kolejová vozidla, které jsou vyráběny pomocí netradičních výrobních technologií. Slévárna je zaměřena na projektový charakter výroby. To znamená, že výroba stejného výrobku po ukončení jeho vývoje a odlití prvního kusu či první série se většinou již neopakuje. Abychom si udrželi své postavení na trhu ve výše uvedeném segmentu výroby odlitků, je nezbytné jednak efektivně využívat lidské zdroje, jednak neustále investovat do moderních slévárenských technologií. Dalším předpokladem udržení si našeho místa na trhu je spolupráce a kooperace s vysokými školami a společnostmi zabývajícími se novými technologiemi v oblasti slévárenství. Například tiskem pískových forem (technologie sand print), zkušebnictvím, simulacemi technologických procesů, aplikacemi odvětvově orientovaných informačních systémů pro slévárny atd. Tento přístup umožňuje slévárně nabídnout produkty vysoké kvality za konkurenční ceny. Filozofií společnosti Focam, s. r. o., je udržovat si nadstandardní vztahy s odběrateli, kteří jsou zárukou uplatňování nových projektů výše popsaného charakteru. Slévárna má dvě střediska: – Slévárnu železných kovů (ocelí, litin s kuličkovým grafitem, litin s lupínkovým grafitem, vermikulárních litin a litin legovaných). Aktuálně se ve slévárně železných kovů vyrábí cca 120 druhů slitin na bázi Fe. Z toho cca 80% podíl tvoří oceli ať již uhlíkaté, nízkolegované či vysokolegované. – Slévárnu neželezných kovů (slitin Al a Cu). Středisko neželezných kovů využívá tavírenské kapacity spřízněné firmy Armatmetal, s. r. o., jejíž hlavní náplní je tlakové lití hliníku. Toto středisko se zaměřuje na gravitační odlévání slitin Al a Cu do pískových forem. Výroba odlitků ze slitin neželezných kovů v minulém roce v naší společnosti postupně dosáhla středně a výše sériového charakteru. Po p i s t e c h n o l o g i c ké h o v y b ave n í Tavicí agregáty pro tavení slitin železa Slévárna železných kovů je vybavena dvěma indukčními středofrekvenčními kelímkovými pecemi od firmy INDUCTOTHERM o kapacitě 2× 150 kg a jednou indukční středofrekvenční kelímkovou pecí o kapacitě 1× 500 kg. Toto technologické vybavení umožňuje natavit a odlévat až 900 kg taveniny v jedné dávce (objem všech pecí je zvýšený nad původní kapacitu).

Ing. Zdeněk Herzán F O C A M , s . r. o ., O l o m o u c

Viktor Fišera F O C A M , s . r. o ., O l o m o u c

Tavicí agregáty pro tavení slitin neželezných kovů Slévárna disponuje následujícími tavicími agregáty: – 1× 150 kg – odporová tavicí pec LAC na slitiny Cu; – 1× 150 kg – plynová tavicí pec LAC na slitiny Cu; – 3× 180 kg – odporová tavicí a udržovací pec ELSKLO na slitiny Al; – 1× 500 kg – odporová tavicí a udržovací pec ELSKLO na slitiny Al; – 1× 1 000 kg – plynová tavicí pec s rekuperací spalin na tavení slitin Al pro tlakové stroje. Příprava jádrových a formovacích směsí V naší společnosti využíváme chemicky vytvrzované jádrové a formovací směsi na bázi alkalických fenolů. Příprava jádrových

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

7

EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

Kalkulace výrobních nákladů a tvorba ceny odlitku ve společnosti FOCAM, s. r. o.

Z . H e r z á n – V. F i š e r a


EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

Z . H e r z á n – V. F i š e r a K a l ku l a c e v ý r o b n í c h n á k l a d ů a t v o r b a c e ny o d l i t ku v e s p o l e č n o s t i F O C A M , s . r. o.

a formovacích směsí probíhá na 2 kontinuálních mísičích SPARTAN od firmy OMEGA s hodinovou kapacitou 2× 4 t formovací směsi. Jádrové a formovací směsi jsou regenerovány na vytloukacím a regeneračním zařízení od firmy OMEGA s kapacitou 4 t regenerátu za hodinu. Výroba jader Sériová jádra vyrábíme metodou cold box amin na vstřelovacím stroji KS-5. Jádra kusová jsou vyráběna ručně s použitím chemicky vytvrzované jádrové směsi s pojivem na bázi alkalických fenolů tvrzených CO2. Formování Prototypová a malosériová výroba odlitků předurčuje hlavní metodu formování. Ve slévárně jsou formy vyráběny metodou ručního formování s využitím samotuhnoucí formovací směsi. Vytloukání a regenerace formovacích směsí Jak již bylo uvedeno výše, slévárna disponuje vytloukací a regenerační jednotkou. Odstraňování vtokových soustav Operace týkající se apretace odlitků jsou taktéž odvislé od charakteru výroby. Odstraňování vtokových soustav je prováděno oklepem (urážením), ručním odbrušováním a řezáním na pásové nebo frikční pile. Tryskání Společnost vlastní následující tryskací zařízení: závěsný tryskač, který je využíván převážně pro tryskání odlitků ze slitin železných kovů. Bubnový tryskač, u něhož používáme jako tryskací médium nerezové broky, využíváme převážně pro tryskání odlitků ze slitin neželezných kovů. Po nákladových rozborech, o nichž se zmiňujeme dále, jsme letos pořídili i omílací buben s brusnými kameny. Tento používáme pro povrchovou úpravu odlitků ze slitin neželezných kovů před jejich broušením. Broušení a opracování Konečná apretace odlitků je prováděna ručním broušením. U odlitků, kde jejich konstrukce nedovoluje předlít otvory, zvláště u odlitků ze slitin neželezných kovů, používáme operaci vrtání odlitků na stojanové vrtačce. Zkoušky odlitků Požadavky na jakost odlitků jsme schopni deklarovat následujícími zkouškami. Chemickou analýzu provádíme na spektrometru, případně spalovací metodou (C, S) na přístroji LECO. V případě požadovaných mechanických zkoušek materiálu provádíme tahovou a vrubovou zkoušku. Nedestruktivní zkoušky zabezpečujeme externě. Standardně můžeme zajistit provedení ultrazvukové kontroly, magnetickou zkoušku a rentgen. S l e d ová n í n á k l a d ů Vzhledem k výše popsanému charakteru výroby vyznačující se velkou různorodostí technologií a materiálů jsme dospěli k přesvědčení, že je naprosto nezbytné vyřešit věrohodný a komplexní systém sledování nákladů na výrobu. Jelikož u střediska slévárna železných kovů by naší předností měla být rychlost reakce na poptávku a krátká doba realizace zakázky, byly cíle a priority pro toto středisko stanoveny následovně:

8

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

– zpřesnit a zrychlit předběžnou kalkulaci nákladů na výrobu odlitků; – věrohodně vyčíslit náklady na realizaci zakázky. Správně přiřadit skutečně naběhlé náklady k jednotlivým výrobkům (zakázkám) a zkontrolovat jejich reálnou hodnotu. Postupným zpřesňováním reálných nákladů pak lze dojít k optimalizaci a řízení nákladů i v „nesériové“ slévárně. Středisko slévárna neželezných kovů, jak již bylo zmíněno výše, v minulém roce postupně měnilo svůj charakter výroby. Od kusové a prototypové výroby jsme se posunuli k výrobě malosériové až sériové. Vzhledem k objemu výroby a vysokým vstupním nákladům na výrobu odlitků, zvláště vysoké ceně vstupních vsázkových materiálů, byly cíle a priority úkolu sledování nákladů na výrobu stanoveny následovně: – sledování spotřeby kovového vsázkového materiálu, jeho propalu a případných dalších materiálových ztrát; – optimalizace nákladů na tavení; – evidence výrobků v průběhu výrobního procesu s cílem sledování závislosti zaúčtovaných nákladů a odvedených výkonů na jednotlivých pracovištích. Získání informace týkající se závislosti výše nákladů na odvedeném výkonu; – sledování produktivity práce atd. Princip evidence nákladů Náklady v naší společnosti jsou sledovány dle místa jejich vzniku – dle nadefinovaných nákladových míst. Nákladová místa jsou stanovena v souvislosti s technologickým vybavením jednotlivých středisek. V návaznosti na popis technologie výroby a normování výrobních operací jsou vedle nákladů sledovány i výkony v technických jednotkách, odvedené jednotlivými nákladovými místy. Je sledován vztah mezi nákladem a odvedeným výkonem každého nákladového místa. Tento vztah udává nákladová sazba – korunové vyjádření jednotky, ve které je normována daná výrobní operace. Při volbě jednotek, které jsou používány pro normování spotřeb výrobních časů a množství, byla respektována zásada, aby normovaná jednotka na daném pracovišti byla co nejsnáze měřitelná. Výkony tavírny sledujeme v kg nataveného kovu, výkony přípravny formovací směsi v dm3 spotřebované jádrové či formovací směsi, výkony strojní jaderny v minutách strojního času stroje (taktu stroje), výkony pracoviště ručního formování, vytloukání, tryskání, broušení a vrtání v klasické normominutě pracovníků. Základní členění nákladů dle nákladových druhů je dáno legislativou naší republiky. Náklady dělíme na náklady materiálové, náklady na energie, náklady na služby, mzdy a odvody z mezd, odpisy atd. V rámci analytického členění sledování výše vyspecifikovaných nákladových druhů sledujeme náklady dle jejich charakteru. Náklady dělíme na přímé variabilní náklady, nepřímé variabilní náklady a na náklady fixní. Přímé variabilní náklady jsou ty, jejichž norma spotřeby je přímo stanovena při popisu výrobní technologie. Nepřímé variabilní náklady jsou ty, které mění svou výši v závislosti na objemu výroby (v závislosti na odvedeném výkonu daného nákladového místa měřeného v technických jednotkách). Náklady fixní jsou náklady, jejichž výše je do určité míry na výši produkce nezávislá. V tab. I uvádíme příklad sledování nákladů dle nákladových druhů a nákladových míst pro středisko slévárny neželezných kovů. Jak již bylo řečeno, nákladové sledování předurčuje technologické vybavení slévárny, organizace práce a popis výrobní technologie jednotlivých výrobků v informačním systému. Náklady střediska neželezných kovů jsou v naší společnosti v návaznosti na organizaci výroby sledovány na následujících nákladových místech:


K a l ku l a c e v ý r o b n í c h n á k l a d ů a t v o r b a c e ny o d l i t ku v e s p o l e č n o s t i F O C A M , s . r. o.

Náklady zaúčtované za účetní období na nákladová místa a výpočet nákladových sazeb Costs posted for the accounting period on cost places and the calculation of cost rates číslo nákladového místa

10

20

25

30

40

CELKEM

jaderna

přípravna směsí, formovna

tavení

lití, skládání

vytloukání

přímý materiál kov

p

6 291 522

ostatní přímý materiál

p

208 867

60

70

řezání, broušení tryskání

80

90

vrtání

administrativa a TPV

6 291 522 208 867

modely

p

130 200

130 200

formovací směsi

p

707 388

707 388

ochranné pomůcky

v

24 000

režijní materiál

v

339 273

energie

v

563 522

energie

f

100 000

100 000

údržba

f

24 000

24 000

údržba výrobních zařízení

v

77 464

30 000

nakupované služby

v

595 736

135 000

služby fixní

f

41 375

VZV

v

35 000

mzdy výrobní

v

1 261 768

42 182

vedení společnosti

f

320 000

mzdy – účetní

f

137 038

odvody mezd výrobní

v

416 383

13 920

odvody z mezd

f

105 600

105 600

odvod mzdy účetní

f

45 222

45 222

daň silniční

f

4 000

4 000

8 000

8 000

81 082 8 911

12 360

418 949

8 633

27 464 223 346

121 844

136 347

7 161

101 786

10 000

5 723

10 000

237 390 41 375 35 000

76 262

230 668

86 341

134 181

474 410

129 239

88 485 320 000 137 038

25 167

76 120

28 493

44 280

156 555

42 649

29 200

odpisy

f

83 034

29 464

53 570

CELKEM

11 507 392

351 698 1 387 590 564 959 6 870 700 123 467

371 036

887 098

177 611

773 235

náklady variabilní přímé

7 337 977

0

1 046 455

0

6 291 522

0

0

0

0

0

náklady variabilní nepřímé

3 313 146

351 698

341 135

535 495

579 178

123 467

317 466

887 098

177 611

0

náklady fixní

856 269

0

0

29 464

0

0

53 570

0

0

773 235

náklady variabilní celkem

10 651 122 min

kg

min

min

min

min

min

výkon

76 645

70 870

67 171

123 152

32 706

61 589

175 090

78 752

úkolová mzda [Kč/min]

2,5

2,5

2,278

2,5

1,5

2,5

1,5

min

Kč/min Kč/min Kč/kg Kč/min Kč/min Kč/min Kč/min Kč/min   nákladová sazba variabilní 

– – – – – – – – –

4,59

4,81

jaderna; přípravna formovacích směsí a formovna; tavírna; skládání forem a lití; vytloukání; řezání a tryskání; broušení; vrtání; administrativa a TPV.

Přínosy adresného sledování nákladů Podrobná evidence, členění a vyhodnocování důležitých nákladů navíc dává jasné podklady pro racionalizaci technologií a pracovních postupů. V našem případě již proběhla nebo je v realizaci: – Racionalizace nákladů na spotřebu energií při tavení mosazi. Tato je jednak založena na optimalizaci výměny kelímků. Na základě sledování spotřeby energií jednotlivých taveb a stavu kelímku jsme dospěli k počtu tavicích cyklů,

7,97

4,70

3,78

5,15

5,07

2,26

po kterých prudce stoupá spotřeba energií a kdy je efektivní kelímek vyměnit, přestože ještě nedosáhl své životnosti. Jelikož máme k dispozici poměrně různorodou škálu tavicích agregátů, vyhodnocujeme i nákladovost tavení v těchto agregátech s cílem dosažení co nejefektivnějšího způsobu tavení. Ve vazbě na vyhodnocování spotřeby energie na tavení provádíme aktuálně investiční opatření s cílem dosažení roční úspory energie ve výši cca 1 mil. Kč oproti dosavadním ročním nákladům (při zachování současného objemu výroby odlitků z mosazi). – Racionalizace nákladů na apretaci odlitků. Po vyhodnocení nákladů na broušení odlitků bylo naším cílem tyto náklady snížit a zároveň zvýšit propustnost pracoviště broušení odlitků při zachování současného počtu zaměstnanců. Proto jsme nechali zpracovat jednu výrobní dávku v kooperaci ve slévárně, která vlastní omílací zařízení. Po vyhodnocení snížení pracnosti a tím i nákladů na následnou apretaci odlitků jsme pořídili vlastní omílací zařízení a zařadili operaci omílání odlitků v bubnu do výrobního cyklu. Tato

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

9

EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

Název účtu

charakter účtu

Tab. I. Tab. I.

Z . H e r z á n – V. F i š e r a


EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

Z . H e r z á n – V. F i š e r a K a l ku l a c e v ý r o b n í c h n á k l a d ů a t v o r b a c e ny o d l i t ku v e s p o l e č n o s t i F O C A M , s . r. o.

výrobní operace zajistí předbroušení odlitků z mosazi a slitin Al. Výsledný efekt tohoto racionalizačního kroku je, že se zvedl výkon pracoviště broušení při zachování jeho kapacity a zároveň se tak snížily náklady na broušení o 40 %. Návratnost investice tak byla spočtena na 3 měsíce. Zavedený systém evidence a vyhodnocování nákladů je z hlediska naší společnosti důležitý nejen pro předběžné kalkulace výrobních nákladů a prodejních cen odlitků, ale také pro získávání informací o skutečných a přesně členěných nákladech. V případě, že takové informace máte, uvědomíte si, kterými parametry má smysl se zabývat, a velmi lehce posoudíte návratnost případných opatření. To je podle našeho názoru ten nejdůležitější přínos zavedeného systému sledování nákladů. V ý p o č e t n á k l a d ov ýc h s a z e b Nákladová sazba je korunovým oceněním jednotky, ve které je normována výrobní operace. Nákladová sazba je definována jako poměr nákladů připadajících na provedení výrobní operace či výrobních operací prováděných na daném nákladovém místě a výkonem v technické jednotce odvedeným tímto pracovištěm. Technická jednotka je jednotkou, ve které je výrobní operace normována. V tab. I jsou uvedeny náklady dle nákladových druhů zaúčtované za účetní období na dílčí nákladová místa ve středisku slévárna neželezných kovů. K nákladům jsou přiřazeny i výkony odvedené dílčími nákladovými místy a je proveden výpočet nákladové sazby členěné na mzdovou, variabilní a fixní část. K jednotlivým nákladovým druhům máme přiřazen charakter dle druhu nákladu: – p – přímé variabilní náklady (spotřeba je specifikována přímo v plánu zdrojů při popisu výrobní technologie); – v – nepřímé variabilní náklady (mění svou výši v závislosti na vyrobeném množství); – f – fixní náklady (jejich výše nezávisí na vyrobeném množství).

výkonech jednotlivými pracovníky, který slouží jako podklad pro výpočet úkolové mzdy. Příklad tiskového výstupu kalkulace výrobku, který je generován používaným informačním systémem, představuje obr. 1. Tiskový výstup je vícestupňový v závislosti na struktuře popisovaného výrobku. Na obr. 1 jsou uvedeny části kalkulací odlitek a finální výrobek. V hlavičce je uvedena identifikace výrobku, v následující části jsou specifikovány normy spotřeb výrobních materiálů a polotovarů, třetí část popisuje výrobní technologii a normy spotřeb výrobních časů a množství. Vedle identifikace zdroje je uvedena norma spotřeby výrobního času či množství, jednotka, ve které je norma stanovena, nákladová sazba – korunové ocenění jednotky, ve které je norma stanovena, dále pak mzdová část nákladů, variabilní část nákladů, fixní část nákladů a celkové náklady na zdroj – výrobní operaci či materiálový vstup. Poslední oddíl tiskového výstupu tvoří rekapitulace, kde jsou dopočítávány náklady dle předem definovaného kalkulačního vzorce vztahující se k výrobku, jako je například procento zmetkovitosti, procento víceprací, dopravní náklady atd. Dále pak náklady obslužných a řídicích středisek. Struktura rekapitulace nákladů je následující:

Ka l k u l a c e v ý r o b n í c h n á k l a d ů a p r o d e j n í c e ny Jak již bylo řečeno, nákladová sazba jako měřítko udávající vztah mezi odvedeným výkonem daného pracoviště – nákladového místa – a výší nákladů je poté taktéž členěna dle charakteru nákladů na variabilní a fixní část. Na pracovištích, kde je úkolová mzda, je z variabilní části vyčleněna mzdová část nákladů. Ta v přepočtu uvádí výši osobních nákladů (superhrubou mzdu) vztaženou na jednotku výkonu při 100% plnění normy na daném pracovišti. V tiskovém výstupu předběžné a následné kalkulace výrobku a zakázky a na výrobních podkladech je poté uvedena superhrubá mzda na výrobní operaci. Tato je dále uváděna i v přehledech o odvedených

10

Obr. 1. Příklad kalkulace výrobních nákladů – kalkulace s nákladovou sazbou členěnou na variabilní a fixní část Fig. 1. Example of calculation of production costs—the calculation with the cost rate divided to the variable and fixed part

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2


K a l ku l a c e v ý r o b n í c h n á k l a d ů a t v o r b a c e ny o d l i t ku v e s p o l e č n o s t i F O C A M , s . r. o.

– příspěvek na krytí fixních nákladů na kus = cena kusu − – kalkulované variabilní náklady na kus; – zisk = cena kusu − kalkulované úplné vlastní náklady na kus. Tab. II dále udává i celkové kalkulované variabilní náklady na produkci za účetní období a celkový vygenerovaný příspěvek na krytí fixních nákladů za účetní období. Tento je vyšší než fixní náklady střediska slévárny neželezných kovů za účetní období. Dle obr. 2 znázorňujícího průběh nákladů a výnosů v závislosti na výši produkce je střediskem generován zisk. Výše produkce je nad bodem zvratu. Srovnáme-li kalkulované variabilní náklady se skutečně zaúčtovanými variabilními náklady, výsledky z tab. I a II, dostaneme se k přesnosti kalkulací. Kalkulované variabilní náklady činí

J e t ř e b a , a by p r o d e j n í c e n a o d l i t k u by l a v y š š í n e ž ka l k u l ova n é ú p l n é v l a s t n í náklady?

Náklady CZK

zisk

Výnosy CZK

Jak již bylo zmíněno, v minulém roce byla ve středisku slévárny neželezných kovů zavedena sériová výroba cca 25 položek (odlitků) ze slitin Cu a Al vyráběných gravitačním litím do pískových forem. Při cenových jednáních se ne vždy podaří stanovit cenu odlitku tak, aby pokrývala úplné vlastní náklady. Pravidlem by však mělo být, aby cena byla stanovena nad úroveň variabilních nákladů, i když, jak je uvedeno v tab. II, se nám to u jednoho odlitku dosáhnout nepovedlo. Celkový výsledek příspěvku na krytí fixních nákladů za zákazníka je však kladný. V tab. II je uvedeno č. výrobku, počet vyrobených odlitků za účetní období celkem, z toho prodáno, rozpracováno, skladem, hmotnost kusu, cena kusu (prodejní cena na kus), variabilní náklady / kus (kalkulované variabilní náklady na kus), UVN/kus (kalkulované úplné vlastní náklady na kus), PKN/kus (příspěvek na krytí fixních nákladů na kus), zisk/kus, kalkulované variabilní náklady na produkci a vygenerovaný příspěvek na krytí fixních nákladů, přičemž:

Bod zvratu Plné náklady

Fixní náklad Výnos

Vyrobené množství

Obr. 2. Graf závislosti průběhu nákladů a výnosů na výši produkce Fig. 2. Graph of the dependence of the course of costs and revenues on the production level

Číslo výrobku

Tab. II. Analyzovaná výrobní produkce slévárny neželezných kovů Tab. II. Analyzed manufacturing production of a non-ferrous metal foundry vyrobeno prodáno [ks] [ks]

rozpracováno [ks]

skladem [ks]

cena [Kč/ks]

hmotnost [kg/ks]

cena [Kč/kg]

součet variabilních nákladů [Kč]

PKN [Kč/ks]

PKN CELKEM [Kč]

UVN [Kč/ks]

zisk [Kč/ks]

1

943,00

943,00

158,50

0,45

156,37

147 456,91

2,13

2 008,59

165,53

−7,03

2

6 302,00

5 802,00

500,00

174,10

0,52

169,71

1 069 512,42

4,39

27 665,78

179,46

−5,36

3

1 889,00

1 529,00

360,00

277,50

0,90

247,43

467 395,27

30,07

56 802,23

261,55

15,95

−9,09

hlediska generování zisku a příspěvku na krytí fixních

4

6 918,00

6 241,00

102,00

0,25

nákladů 100,96

698 441,28

1,04

7 194,72

111,09

5

6 474,00

4 902,00 1 572,00

239,00

0,62

216,10

1 399 031,40

22,90

148 254,60

228,63

10,37

6

5 629,00

4 888,00

163,50

0,31

111,28

626 395,12

52,22

293 946,38

117,84

45,66 −2,26

677,00 741,00

7

11 609,00

9 026,00 2 220,00

363,00

180,50

0,52

172,78

2 005 803,02

7,72

89 621,48

182,76

8

4 750,00

4 317,00

433,00

228,50

0,68

212,51

1 009 422,50

15,99

75 952,50

224,54

3,96

9

6 760,00

4 916,00

1 451,00

393,00

200,00

0,56

178,21

1 204 699,60

21,79

147 300,40

188,40

11,60

10

2 920,00

1 251,00

1 669,00

338,50

0,92

258,00

753 360,00

80,50

235 060,00

272,49

66,01

11

2 085,00

1 215,00

870,00

254,90

0,68

193,37

403 176,45

61,53

128 290,05

204,34

50,56

12

4 726,00

2 254,00 2 472,00

183,20

0,49

179,94

850 396,44

3,26

15 406,76

190,39

−7,19

13

1 976,00

898,00

312,00

0,91

299,54

591 891,04

12,46

24 620,96

316,35

−4,35

14

204,00

112,00

163,00

0,42

165,97

33 857,88

−2,97

−605,88,00

180,17

−17,17

1 078,00 92,00

součet kalkulovaných variabilních nákladů kalkulovaný příspěvek na krytí fixních nákladů fixní náklad kalkulovaný zisk 

11 260 839 1 251 519 856 269 395 250

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

11

EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

– výrobní náklady I = materiálové náklady + náklady na zpracování; – výrobní náklady II = výrobní náklady I + náklady na zmetkovitost, vícepráce atd.; – výrobní náklady III = výrobní náklady II + náklady pomocných výrobních středisek; – úplné vlastní náklady = výrobní náklady III + náklady vedení; – prodejní cena = úplné vlastní náklady + kalkulovaný zisk. Členění opět tak jako v předchozích oddílech na variabilní část nákladů, fixní část nákladů a celkové náklady. Toto členění nám umožňuje sledovat příspěvek na krytí fixních nákladů u jednotlivých výrobků a zakázek, umožňuje nám pružnější reakci při cenových jednáních se zákazníkem.

Z . H e r z á n – V. F i š e r a


Z . H e r z á n – V. F i š e r a K a l ku l a c e v ý r o b n í c h n á k l a d ů a t v o r b a c e ny o d l i t ku v e s p o l e č n o s t i F O C A M , s . r. o.

Číslo výrobku

EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

Tab. III. Simulace hospodářského výsledku při vyřazení výrobků se záporným ziskem Tab. III. Simulation of the economic result after putting out of products with the negative profit vyrobeno prodáno [ks] [ks]

rozpracováno [ks] 360,00

skladem cena [ks] [Kč/ks]

součet hmotvariabilní cena variabilních PKN nost náklady [Kč/kg] nákladů [Kč/ks] [kg/ks] [Kč/ks] [Kč]

3

1 889,00

1 529,00

5

6 474,00

4 902,00 1 572,00

6

5 629,00

4 888,00

741,00

163,50

0,31

511,29

8

4 750,00

4 317,00

433,00

228,50

0,68

328,68

PKN CELKEM [Kč]

UVN zisk [Kč/ks] [Kč/ks]

277,50

0,90

302,78

247,43

467 395,27

30,07

56 802,23

261,55

15,95

239,00

0,62

377,42

216,10

1 399 031,40

22,90

148 254,60 228,63

10,37

111,28

626 395,12

52,22

293 946,38

117,84

45,66

212,51

1 009 422,50

15,99

75 952,50

224,54

3,96

9

6 760,00

4 916,00

1 451,00

393,00

200,00

0,56

348,21

178,21

1 204 699,60

21,79

147 300,40 188,40

11,60

10

2 920,00

1 251,00

1 669,00

338,50

0,92

362,50

258,00

753 360,00

80,50

235 060,00 272,49

66,01

11

2 085,00

1 215,00

870,00

254,90

0,68

367,50

193,37

403 176,45

61,53

128 290,05 204,34

50,56

součet kalkulovaných variabilních nákladů 5 863 480 kalkulovaný příspěvek na krytí fixních nákladů 1 085 606 fixní náklady 856 269 kalkulovaný zisk 229 337

11 260 839 Kč, náklady skutečně zaúčtované pak 10 651 122 Kč. Rozdíl ve výši 609 717 Kč je způsoben tím, že variabilní náklady na rozpracované odlitky byly kalkulovány v plné výši jako na odlitky zpracované. Výše rozpracované výroby ohodnocená plnými variabilními náklady je 2 604 801 Kč. Účetní zisk střediska můžeme poté srovnat s kalkulovaným ziskem, který vypočítáme jako rozdíl vygenerovaného příspěvku na krytí fixních nákladů a fixních nákladů. Celkový kalkulovaný příspěvek na krytí fixních nákladů činí 1 251 519 Kč, fixní náklady střediska slévárny neželezných kovů jsou 856 239 Kč, kalkulovaný zisk je 395 250 Kč (obr. 2). Z ávě r Odpověď na otázku, zda prodejní cena odlitku musí být vyšší než kalkulované úplné vlastní náklady, zní, že nemusí. A to v případě, že výše produkce se pohybuje nad bodem zvratu a zakázková náplň obsahuje zakázky, které pokryjí celkové fixní náklady. V tomto případě pak prodejní cena může být sjednána pod úroveň úplných vlastních nákladů. Při tvorbě ceny odlitku musí být zachováno pravidlo graficky ztvárněné na obr. 3, kde jsou u tří odlitků znázorněny různé přístupy k výběru vhodnosti odlitků do výrobního programu. Přístup ziskovosti výrobku (zisk je zde počítán jako rozdíl prodejní ceny a kalkulovaných úplných vlastních nákladů na výrobu odlitku) a přístup příspěvku na krytí fixních nákladů (příspěvek na krytí fixních nákladů je počítán jako rozdíl prodejní ceny a variabilních nákladů na výrobu odlitku). U odlitku 1 je prodejní cena nižší než kalkulované úplné vlastní náklady, zisk je záporný. U téhož odlitku je prodejní cena odlitku nižší než kalkulované variabilní náklady. U tohoto odlitku je třeba přistoupit k cenovým jednáním, k úpravě technologie výroby s cílem snížit variabilní náklady, případně je nutno tento odlitek vyřadit z výrobního programu. U odlitku 2 je prodejní cena nižší než kalkulované úplné vlastní náklady, zisk je záporný. U téhož odlitku je však prodejní cena odlitku vyšší než kalkulované variabilní náklady. Odlitek má kladný příspěvek ke krytí fixních nákladů, a proto do výrobního programu patří. Kdybychom tento odlitek posuzovali pouze z hlediska ziskovosti, tak bychom jej z výrobního programu vyřadili. U odlitku 3 je prodejní cena vyšší než kalkulované úplné vlastní náklady, zisk je kladný. Odlitek má i kladný příspěvek ke krytí

12

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

Obr. 3. Výběr vhodnosti výrobků z hlediska generování zisku a příspěvku na krytí fixních nákladů Fig. 3. The choice of fitness of products from the point of view of generating the profit and the contribution to cover the fixed costs

fixních nákladů. Odlitek je vhodný do výrobního programu. Abychom naše tvrzení o prodejní ceně odlitku dokladovali, nasimulovali jsme situaci, co by se stalo, kdybychom z výrobního programu vyřadili odlitky se záporným ziskem (tab. III). Výsledkem by bylo, že vygenerovaný příspěvek na krytí fixních nákladů by byl pouze 1 085 606 Kč. Při zachování výše fixních nákladů 856 269 Kč by kalkulovaný zisk činil pouze 229 337 Kč. Další přidružené efekty by byly, že slévárna by nenaplnila svoji technologickou kapacitu a výše kalkulovaného zisku by musela být použita pro krytí mzdových nákladů nepodložených výrobou (při zachování kapacit pracoviště), případně bychom museli redukovat výrobní pracovníky a výrobní kapacitu, což je v době ekonomického růstu nežádoucí. L i t e ra t u ra RGU GmbH Dortmund – firemní dokumentace IS RGU OPTI V7R5 Recenzenti / Peer-reviewers: doc. Ing. Václav Kafka, CSc. Ing. Josef Kutáč, Ph.D.


Z a v á d ě n í š t í h l é v ý r o b y v e f i r m ě A L U C A S T, s . r. o. V. M i ku l k a

Introduction of slender production in the company of ALUCAST, s. r. o. (Ltd.) 621.74:338.45 : 346.54 foundry production—methods of production control

Each produc tion company has in essence a simple goal, and namely to produce and deliver it s produc t s in the shor test possible time at the lowest cost s and in the required qualit y. Any ac tivit y which is not close enough to the end produc t produced can be described as wasting. It is therefore appropriate to divide ac tivities to those that from the perspec tive of the customer increase the produc t value and those that do not increase the value and which must be eliminated in the manufac turing process. Czech enterprises therefore the last time also access to the introduc tion of slender produc tion methods which are aimed at improving the produc tivit y, ef ficienc y and work qualit y.

Ing. Vít Mikulka A L U C A S T, s . r. o ., Tu p e s y

Ú vo d Firma ALUCAST, s. r. o., začala zavádět metodu štíhlé výroby v polovině roku 2014 nejprve ve výrobě voskových modelů. Důvodem výběru tohoto pracovišti byla jeho pozice na samotném začátku celého procesu výroby a také dlouhodobá nečinnost v rozvoji tohoto pracoviště. Cílem projektu bylo zavedení metody 5S – zlepšení vizuální stránky pracoviště, narovnání materiálového toku, snížení rozpracovanosti výroby, snížení poruchovosti strojů, snížení nákladů a zvýšení produktivity výroby. Z avá d ě n í m e t o d š t í h l é v ý r o by Štíhlý podnik není pouze o aplikovaných metodách, ale tvoří ho především pracovníci, jejich postoj k práci, jejich znalosti, dovednosti a motivace. Jakékoli změny týkající se redukce plýtvání a zavádění metod štíhlé výroby nebývají ze strany zaměstnanců vnímány vždy pozitivně. K tomu je vede strach z nového – „nejhorší na změně je, že je to teď jinak, než to bylo předtím“. Proto byli zaměstnanci nejprve seznámeni s pojmem štíhlá výroba, s postupem zavádění jednotlivých metod a následně byli zapojeni do samotného zlepšování jejich pracoviště a pracovního prostředí. Řízení projektu Celý projekt byl řízen pomocí programu Redmine, kde byl vytvořen akční plán. Do akčního plánu byly zadávány úkoly a přiřazovány odpovědným osobám. Výhodou tohoto programu je přehled všech událostí a jejich časové rozvržení. Nová událost, úkol či jakákoli změna je ihned hlášena e-mailem příslušným osobám, spravujícím daný úkol. Díky této aplikaci bylo možné snadno sledovat dění a postup na projektu bez velkých prodlev. Analýza pracovišť a následná implementace metod štíhlé výroby Před zavedením jakékoli změny byla nejprve jednotlivá pracoviště analyzována a kriticky přezkoumána. Byly nasbírány a následně přezkoumány informace o dané operaci a vybrány vhodné metody z oblasti štíhlé výroby. Aplikace metody 5S a TPM Metoda 5S neboli 5 pilířů je definována jako třídění, nastavení pořádku, „lesk“, standardizace a zachování (obr. 1). Třídění a nastavení pořádku tvoří základ pro redukci chyb, defektů, snížení nákladů a zlepšení bezpečnosti práce [2]. Nejprve byly z pracoviště odstraněny všechny předměty, které nejsou v současných výrobních operacích zapotřebí. Následně byly zbývající potřebné položky uspořádány tak, aby byly jednoduše použitelné, a označeny takovým způsobem, že je lze jednoduše nalézt a uložit (obr. 2 a 3). K udržení třetího pilíře, „lesku“, který spočívá v udržování podlah, vyčištění strojů a obecně zajištění čistoty, byly vytvořeny tzv. čisticí plány a předpisy na údržbu strojů a pracoviště (obr. 4). V návaznosti na údržbu strojů byl zaveden princip TPM (Total Productive Maintenance – totálně produktivní údržba), kdy na základě předpisu provozního deníku pracovníci pravidelně kontrolují a pečují o stroj a případné závady či poškození ihned hlásí. Touto preventivní kontrolou a včasným nahlášením závady lze předejít závažným haváriím a úplnému odstavení stoje. Pro snadné ovládání strojů byly vytvořeny pracovní předpisy (obr. 5) s vizualizací jednotlivých úkonů a k příslušnému pracovišti zaveden katalog vad (obr. 6).

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

13

EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

Zavádění štíhlé výroby ve firmě ALUCAST, s. r. o.


EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

Obr. 2. Pracovní pomůcky – uložení před a po zavedení metody 5S Fig. 2. Working aids—storage before and after the introduction of the 5S method Obr. 1. Pět pilířů – 5S [3] Fig. 1. Five pillars—5S [3]

Obr. 3. Uložení výrobků před a po zavedení metody 5S Fig. 3. Storage of products before and after the introduction of the 5S method

Obr. 4. Předpis na údržbu strojů a pracoviště Fig. 4. The regulation on maintenance of machines and the workplace

Obr. 6. Katalog vad Fig. 6. Catalogue of defects

Obr. 5. Pracovní a kontrolní předpis Fig. 5. The working and control prescription

Obr. 8. Tok materiálu výrobou voskových modelů před novým uspořádáním Fig. 8. The flow of material through the production of wax patterns before the new layout

14

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

Obr. 7. Formy plýtvání [5] Fig. 7. Forms of wasting [5]

Obr. 9. Tok materiálu výrobou voskových modelů – nové uspořádání Fig. 9. The flow of material through the production of wax patterns—a new layout


Z a v á d ě n í š t í h l é v ý r o b y v e f i r m ě A L U C A S T, s . r. o. V. M i ku l k a

Obr. 11. Zavedení pohyblivé buňky Fig. 11. Introduction of the mobile cell

Eliminace plýtvání „Plýtvání je vše, co zvyšuje náklady výrobku nebo služby, aniž by zvyšovalo jejich hodnotu.“ Mezi hlavní formy plýtvání se řadí nadvýroba, nadbytečná práce, každá nadbytečná doprava a manipulace, odstraňování nekvality, nevyužité schopnosti pracovníků, čekání, nadbytečné zásoby a zbytečný pohyb, který nepřidává hodnotu (obr. 7) [4]. Analýzou procesu výroby voskových modelů níže popsanými metodami se plýtvání projevilo zejména nadbytečnou chůzí pracovníků, nesystematickým transportem výrobků a nadbytečnou zásobou, v důsledku čehož vznikaly vady. Uložením výrobků na několika místech a rozpracovaností výroby na více pracovištích se projevila další forma plýtvání – hledání. Optimalizace a narovnání materiálového toku Při této analýze byl využit flow diagram znázorňující tok hodnot na jednotlivých pracovištích a spaghetti diagram, který ukazuje pohyb pracovníků. Následně byl pořízen snímek pracovního dne na jednotlivých pracovištích a pro vyhodnocení užito chronometráže a metody SMED. Hlavním ukazatelem transportu produktů výrobou bylo znázornění materiálového toku od počátku výroby voskového modelu až po pracoviště výroby skořepinové formy. Z grafického znázornění materiálového toku (obr. 8) lze vidět, že materiálový tok byl neplynulý a chaotický, pracovníci se potýkali s nedostatkem úložného místa. Voskové modely byly uloženy na několika místech. Existovaly nadbytečné a staré zásoby. Dále bylo nutné utvářet nové volné prostory pro ukládání výrobků. To vše vedlo k nadbytečnému transportu, a to jak v podobě výrobků a materiálu, tak v podobě pohybu pracovníků. Na základě provedené analýzy bylo vytvořeno několik návrhů nové podoby pracoviště výroby voskových modelů, z nichž následně byl vybrán návrh znázorněný na obr. 9. Od tohoto uspořádání se očekával usměrněný tok materiálu, kdy materiál postupuje výrobou společně jedním směrem a nevrací se. Dále snížení plýtvání v podobě zbytečného transportu a chůze pracovníků. Návrh také počítal s prodloužením výrobní haly o 7 metrů. Zavedení pohyblivé buňky Dalšího omezení plýtvání bylo dosaženo zavedením pohyblivé buňky. Z pracoviště byly odstraněny regály (obr. 10), které dříve sloužily k uložení voskových modelů, a byly nahrazeny pohyblivými buňkami (obr. 11) – vozíky. Vozíky jsou rozestavěny u každého pracoviště v dosahu pracovníků, kteří do nich ukládají voskové modely. Po zaplnění vozíku jsou následně přemístěny na další pracoviště. Nevzniká tak nadbytečná

Obr. 12. Pohled do výroby voskových modelů Fig. 12. A view into the production of wax patterns

chůze pracovníků s výrobky a došlo ke snížení rozpracovanosti výroby. Výrobky se pohybují výrobou společně. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Po zavedení metody 5S a dalších inovací došlo k výraznému zlepšení pracovního prostředí, zejména co se týče vizuální stránky pracoviště, uvolnění únikových cest a celkové přehlednosti pracoviště (obr. 12). Z ávě r V dnešní době je pro střední a velké podniky nutností znát problematiku štíhlé výroby z důvodu upevnění pozice na trhu. Ukázalo se, že zavádění štíhlé výroby ve slévárně ALUCAST, s. r. o., konkrétně na pracovišti výroby voskových modelů, mělo pro firmu významný přínos. Ve velké míře se eliminovalo plýtvání, a to především v podobě nadbytečné chůze pracovníků a transportu výrobků. Snížila se rozpracovanost výroby a došlo k ucelení zakázek a k jejich snazší dohledatelnosti. Výrazně se zlepšila vizuální stránka pracoviště, zlepšila se přehlednost, organizace a uspořádání a v neposlední řadě došlo ke zvýšení produkce (cca 20 %). Je nutno podotknout, že zavádění štíhlé výroby prakticky nikdy nekončí, stále je co zlepšovat, a pokud by se tak nedělo, hrozí, že se vše doposud vybudované zhroutí. L i t e ra t u ra [1] KOŠTURIAK, J.; Z. FROLÍK: Štíhlý a inovativní podnik. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006, 237 s. ISBN 80-868-5138-9. [2] Vývojový tým vydavatelství PRODUCTIVITY PRESS. 5S pro operátory: 5 pilířů vizuálního pracoviště. New York: Productivity Press, 2009. ISBN 978-80-904099-1-0. [3] Beyong lean: 5S - Workplace Organisation [online]. 2010 [cit. 2015-08-05]. Dostupné z: http://www.beyondlean. com/5s.html. [4] MAŠÍN, I.; M. VYTLAČIL: Nové cesty k vyšší produktivitě: Metody průmyslového inženýrství. Liberec: Institut průmyslového inženýrství, 2000. ISBN 80-902235-6-7. [5] Beyong lean: The 7 Wastes [online]. 2010 [cit. 2015-08-05]. Dostupné z: http://www.beyondlean.com/7-wastes.html.

Recenzenti / Peer-reviewers: doc. Ing. Václav Kafka, CSc. prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

15

EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

Obr. 10. Před zavedením pohyblivé buňky Fig. 10. Before the introduction of a mobile cell


EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

V. K a f k a

V y b r a n é p o h l e d y n a h o d n o c e n í s o u č a s n é h o s t a v u n á k l a d o v é n á r o č n o s t i v ý r o b y o d l i t k ů v Če s ké r e p u b l i c e

Vybrané pohledy na hodnocení současného stavu nákladové náročnosti výroby odlitků v České republice Chosen views on the assessment of the current state of the cost performance of casting production in the Czech Republic 621.74:338.45 : 338.51 foundry production—production costs

The contribution is aimed at evaluating the ef fec tiveness through the profit indicators. Subsequently it is focused on some technical, technological, energy, organization and other reasons that are the cause of the present less favourable state. In the field of future development it is par ticularly aimed at the choice, engagement and motivation of employees, at the need to establish strategic goals in each foundr y and at the need to introduce innovations in foundries.

doc. Ing. Václav Kafka, CSc. R ACIO & R ACIO, Orlová

16

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

Ú vo d Hledat odpověď na otázku týkající se nákladové náročnosti výroby odlitků, resp. ekonomické účinnosti v České republice není jednoduché. Často se k hodnocení ekonomické účinnosti hospodaření výrobní jednotky používá zisková marže vyjádřená v procentech. Uvádí se [1], že ve zdravém podniku za normálních (nekrizových) časů by se měla pohybovat okolo 10 %. V metalurgii, kam slévárenství zařazujeme, by se tento standard vzhledem k vysoké investiční zátěži měl pohybovat přibližně kolem 4 % [2]. Abychom tedy mohli pokud možno vypovídajícím způsobem posuzovat ekonomickou účinnost, měli bychom znát ziskové marže všech snad až 200 (počítáme-li i ty s minimální výrobou a do 5 zaměstnanců) českých sléváren. Musíme si uvědomit, že povinné zveřejňování ekonomických informací je pouze u akciových společností, kterých v ČR není velký počet. Ostatní slévárny, například společnosti s ručením omezeným, tyto informace obvykle nepublikují. V této situaci si pomáháme stanovisky odborníků. Podle [3] lze v ČR zařadit mezi špičkové slévárny zřejmě dvě desítky sléváren. Naproti tomu v Německu by do této skupiny pravděpodobně vešla až polovina jejich podniků. Navíc se uvádí, že u nás tvoří velkou skupinu slévárny, jejichž zisková marže se pohybuje okolo tak zvané černé nuly. A to jistě není zvlášť příznivé hodnocení. Při pokusu o alespoň naznačení řešení tohoto patrně méně příznivého stavu českých sléváren nám mohou vyvstat tři oblasti problémů. Prvním může být, zda stávající hodnocení, rigorózně řečeno, pouze přes finance – tedy jinými slovy zisk – je zcela správné a jediné možné. Pokud si na tuto otázku odpovíme, měli bychom pojmenovat technické, technologické, energetické a organizační důvody, které tento stav způsobují. Je třeba jasně říci, že ekonomický výsledek je vždy následkem těchto uvedených příčin. Ekonomika je vždy zcela konkrétní komplexní výslednicí celého počínání výrobní jednotky. Na závěr bychom se měli pokusit alespoň si naznačit možné cesty řešení, které by vedly ke zvýšení ekonomické účinnosti českých sléváren. O t á z k y h o d n o c e n í ú č i n n o s t i s l évá r e n p ř e s z i s kové u ka z a t e l e Pokud zmíníme ziskové ukazatele, jistě si vzpomeneme na známý ukazatel hrubý domácí produkt (HDP). Již jsme si obecně navykli, že s HDP se snaží zejména sdělovací prostředky poměřovat snad veškeré dění státu a možná i lidstva. Jak je známo, HDP každého státu s jistým zjednodušením zahrnuje součet přidaných hodnot (PH) všech jeho ekonomických subjektů. PH zjednodušeně obsahují souhrn osobních nákladů, odpisů, hospodářského výsledku a úroků v daném roce. Dodejme, že HDP ČR v absolutní výši v r. 2014 činil 4 261 mld. Kč [4]. Pracuje se ovšem s HDP vztaženým na jednoho obyvatele daného státu. Na první problém [5] upozorňuje porovnání HDP s ukazatelem hrubého národního produktu (HNP). HNP je definován teritoriálně. Do něj se nezapočítávají zisky cizinců v ČR, ale Čechů ze zahraničních investic ano. HNP zohledňuje totiž odliv zisků a přeshraniční transakce. Zatímco tedy HDP ČR rostl například mezi léty 2000 až 2012 o 40,6 %, HNP pouze o 29,5 %. Zjištěný rozdíl je naprosto zásadní. Podobné diference mají Maďarsko a Irsko. Další známou skutečností je, že s růstem životní úrovně (měřeno HDP) prudce narůstá spokojenost občanů. Od určité míry blahobytu (opět dle HDP) už však k nárůstu štěstí obyvatel nedochází. Zde se projevuje další nedostatek ukazatele HDP. Nezahrnuje totiž další ukazatele ekonomické prosperity, které


V y b r a n é p o h l e d y n a h o d n o c e n í s o u č a s n é h o s t a v u n á k l a d o v é n á r o č n o s t i v ý r o b y o d l i t k ů v Če s ké r e p u b l i c e

V. K a f k a

Pravděpodobně v každé výrobní jednotce jsou zpracovány detailní technologické postupy (DTP) pro každou fázi výroby. Tyto předpisy platí ve stejné podobě mnohdy řadu let, ceny všech materiálů, přísad a energií se však velice často mění. Proto by bylo na místě také občas provádět příslušné korekce těchto DTP. Nejedná se pouze o změny vedoucí k nákladové optimalizaci týkající se např. vsázky a přísad. Jde o minimalizaci nákladů například na přípravu formovacích hmot apod. Na druhé straně je prokázáno, že nákupčí často kupují pouze nejlevnější produkt bez ohledu na jeho kvalitu. Tím je např. zajišťování abraziva pro TZ. Právě kvalitní abrazivo zcela zásadně ovlivňuje náklady na tryskání. Dalším problémem je využívání výpočetní techniky. Například u tavicí pece se v mnoha případech veškeré informace o tavbě běžně evidují. Tato data se zapíší do tavebního listu, často se vloží i do PC, ale bohužel se již často dále nezpracovávají. V současné době se dokáže po ukončení tavby obratem stanovit, že vyrobená tuna oceli byla např. o 800 Kč dražší oproti standardu. Z toho odlišná skladba vsázky činila 300 Kč/t, jiná skladba kovových a nekovových přísad zdražila tunu o 250 Kč, vyšší tavicí předváha (třeba o 9 kg/t) zvýšila náklady o 115 Kč/t, lepší energetické režimy zlevnily ocel o 30 Kč/t, horší pracovní režimy zvýšily náklady o 60 Kč/t atd. To je zásadní podklad pro řízení, zadávání úkolů technickému rozvoji atd. Systém je vyvinut pro EOP, pánvové pece (LF), veškeré sekundární zpracování, kyslíkové konvertory (KK) a zařízení plynulého odlévání (ZPO). V ČR funguje již řadu let ve čtyřech ocelárnách. Konkrétní uplatnění nákladových modelů používaných v českých slévárnách a ocelárnách je předmětem dalších příspěvků. Na základě výrazného pokroku ve výpočetní technice (nejen ve fotoaparátech, mobilech a počítačích), její miniaturizace a zejména výrazného zlevnění lze u našich agregátů řadu dat relativně levně automaticky průběžně sledovat a evidovat v PC. To se samozřejmě týká všech fází výroby. Ve výčtu problémů, které do značné míry snižují ekonomickou účinnost nemalé části našich sléváren bychom mohli dále pokračovat. Bude však lepší pokusit se naznačit, jak postupovat v našich slévárnách dál.

V y b ra n é t e c h n i c ké, t e c h n o l o g i c ké, e n e r g e t i c ké, o r g a n i z a č n í a d a l š í d ů vo d y, k t e r é s o u č a s ný s t av z p ů s o b u j í

Když se tento problém pokusíme zjednodušit, můžeme na první místo zařadit obecně oblast s výběrem, angažovaností a motivací našich spolupracovníků. Další zásadní oblastí pak jistě bude, aby každá slévárna měla stanoven svůj cíl. Tedy jinými slovy zpracovat strategii slévárny. A následně tuto strategii naplňovat nikdy nekončícím inovačním procesem.

Prvním problémem je zcela jistě zajištění dobrého technického stavu zařízení a jeho správného seřízení. Bohužel ještě dnes spatříme např. zadrhávaní držáků elektrod při jejich pohybu u elektrických obloukových pecí (EOP). Dále někdy vidíme, že pec nejde plně naklopit, uniká hydraulická kapalina atd. V poslední době, kdy se řešitelský tým OK ekonomické detailně věnoval oblasti tryskacích zařízení (TZ), registrujeme u nich nefunkční větrné odlučovače a metací jednotky, chybějící ampérmetry, řemeny u metacích jednotek atd. (Ne)seřízení je velice často u regulace elektrod u EOP. Bohužel obdobná situace je i u dalších agregátů, např. u zmíněných TZ to jsou neseřízené větrné odlučovače, nerovnoměrné zatížení metacích jednotek, nezajištění optimální provozní směsi abraziva atd. V některých případech nacházíme i obdobné problémy v technickém stavu pecí na tepelné zpracování (TeZ). Se souborem těchto problémů bychom se prakticky neměli setkávat vůbec. S těmito záležitostmi se potkáváme zejména u menších jednotek. Druhým je provádění průběžné korekce pracovních postupů a režimů podle aktuálního vývoje cenové a nákladové hladiny.

M o ž n o s t i z m ě n v n a š i c h s l évá r n á c h

Výběr, angažovanost a motivace naších spolupracovníků Prvním krokem je optimální využití všech schopností (talentu) každého zaměstnance. Důsledné využití veškerých schopností pracovníků je leitmotivem pro rozvoj všech firem v příštích pěti až deseti letech. Vychází se z doloženého předpokladu, že každý z nás je vybaven minimálně jedním mimořádným talentem [7]. A když se podaří tento talent objevit a pracovník následně tuto činnost vykonává, je plně spokojen a dociluje v ní mimořádných výsledků. Všichni pracovníci musí být také ve své práci patřičně angažováni. V té společnosti, kde manažeři úzkostlivě nedodržují všech osm zásad angažovanosti, nelze v žádném případě dlouhodobě dosahovat dobrých výsledků [8]. To jsou výchozí atributy k zapojení do zvyšování efektivnosti v našich slévárnách zcela nových sil, jejichž přínosy jsou naprosto mimořádné. Uveďme si to na příkladě [9]. Z průzkumu Gallupova ústavu vyplývá, že v průměrné organizaci pracuje s plným nasazením

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

17

EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

mají současně významný vliv na lidské štěstí. Tím je např. zdravotní stav obyvatel vyjádřený kojeneckou úmrtností a věkem dožití. A také třeba úroveň vzdělání. Tento významně komplexnější ukazatel byl pojmenován Human Development Index (HDI) – index lidského rozvoje, který je od r. 1991 zpracováván i OSN. Pro ČR vyznívá porovnání obou ukazatelů do značné míry lichotivě. Zatímco v HDP/obyvatele jsme na 37. místě na světě, tak v HDI na 28. světovém stupínku. O zásadním významu uvedených rozdílných hodnocení hovoří velice názorně například posouzení vývoje své země Američany [5]. USA si pro své potřeby vyvinuly ukazatel obdobný HDI (označili jej GPI). Zatímco ukazatel HDP stoupá v USA mezi léty 1950 až 2008 strmě vzhůru, jejich GPI od 70. let stagnuje a má spíše tvar přímky, což je zajisté velice zásadní zjištění nejen pro Američany. Snad ještě jeden údaj z Číny. V r. 2006 si jejich ekonomové spočítali, že asi pětinu růstu jejího HDP spotřebují na vzniklé ekologické škody a vyčerpání přírodních zdrojů. Navíc je třeba si uvědomit do jisté míry neblahý „propagandistický vliv“ růstu HDP. Často se hovoří o smyslu lidského podnikání jako o pouhé snaze zajistit „růst růstu“. To se pak ve spojení s rozšiřujícím se spotřebním životním stylem obyvatel někdy stává smyslem života nemalé části našich občanů. Zajímavé aktivity v této oblasti vyvíjí prof. Milan Zelený ve své Česko-čínsko-americké nadaci [6]. Ekonomická a politická veřejnost však ukazatel HDP zásadně nezatracuje. Musíme si však být vědomi jeho omezení. Za velký úspěch je možno považovat, že světová odborná veřejnost na tato zjištění reaguje a uvedené komplexnější hodnocení již zahrnuje do souboru svých preferovaných charakteristik. V České republice se toto hodnocení výkonnosti výrobních jednotek bohužel dostatečně nevžilo. I přesto je třeba k němu v našich slévárnách přihlížet a naše záměry a zejména dosažené výsledky podle něj poměřovat. Musíme si být vědomi toho, že za dobrými technickými a ekonomickými výsledky každé slévárny je vždy pouze vzdělaný, spokojený a šťastný pracovník, který vidí ve své práci svoji perspektivu. Můžeme tedy konstatovat, že ziskové hodnocení sléváren je v zásadě potřebné a užitečné. Není však jediné a také nemůže být rozhodující.


EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

V. K a f k a

V y b r a n é p o h l e d y n a h o d n o c e n í s o u č a s n é h o s t a v u n á k l a d o v é n á r o č n o s t i v ý r o b y o d l i t k ů v Če s ké r e p u b l i c e

pouze 13 % zaměstnanců. Dalších 63 % se jich „nepřetrhne“. Zbývajících 24 % svou práci nesnáší, nebo dokonce ničí výsledky ostatních. Pro ČR je podíl těchto skupin horší (8 %, 62 % a 30 %). Dodejme, že ve třetí skupině jsou pracovníci v práci nešťastni, neproduktivní a šíří mezi spolupracovníky negativní nálady. Cílem je s pomocí motivace a reorganizací tuto skladbu změnit. Snad se může docílit [9] i poměru 75 %, 25 % a 5 %. Dodejme, že každá změna, byť pouze v procentech, je jak pro hospodárnost slévárny, tak i vlastního pracovníka velice významným přínosem. Názorný příklad využití potenciálu pracovníků je zavádění ekonomického povědomí, jako např. ve Slévárnách Třinec, a. s. Slevači obdrželi řízeným postupem příslušné informace o cenách a nákladových sazbách u výrobních operací, které zajišťují. Byli systematicky proškoleni, jak odhadnout nákladový dopad své činnosti, a motivováni k tomu, aby si v zajišťování výroby počínali s minimálními náklady. Zavádění ekonomického povědomí prakticky využívá přístupy, které ve svém osobním životě všichni běžně používáme. Tato metoda je pouze zavádí do běžné praxe ve slévárnách. Zajímavý ekonomicky výsledek na sebe nenechal dlouho čekat [21]. Je doloženo, že u nejlepších zaměstnavatelů je podíl motivovaných pracovníků vyšší minimálně o 20 % [10]. Podle průzkumu z r. 2014 je u společností s vysokou mírou motivovanosti pracovníků celková návratnost pro akcionáře o 50 % vyšší [10]. Ichiowský a Prestonová na detailním šetření výkonnosti jednotlivých hráčů a celého týmu fotbalistů prokázali dosud neznámé a velice příznivé dopady příchodu nového talentovaného hráče [11]. Fotbalové družstvo zvolili k šetření pro jeho časté standardní situace. Prokázalo se, že pozitivní dopad nového talentovaného hráče (pracovníka) je prakticky ve všech kolektivech, ve kterých hraje nebo se kterými spolupracuje. To znovu podtrhuje nutnost přijímání nových talentů, vyhledávání nadaných pracovníků z vlastních zdrojů a vytváření mimořádných podmínek k jejich rozvoji. Při posuzování využití schopností našich spolupracovníků nemůžeme pominout, že v ČR je v některých slévárenských subjektech tato situace přinejmenším nejasná. Zdá se, že v těchto případech je příčinou jistá nezřetelnost daná zejména nevyjasněností přístupu k podnikání od jejich vlastníků. Některé podnikatelské subjekty se tak dostávají nebo dokonce dostaly do blízkosti konkurzního řízení, u některých sléváren skončila situace fatálně. Na druhé straně však tímto procesem došlo u některých z nich k jejich ozdravení. Podnikatelská jednotka poté prosperuje dál při zachování částečné nebo dokonce i původní plné zaměstnanosti. Proti nekvalifikovanému přístupu majitele ke svému majetku, někdy bohužel i bez ohledu na zaměstnance, historii subjektu a reálné možnosti firmy, lze stěží podnikat účinné kroky. Jisté možnosti zřejmě mají státní nebo municipální orgány. Zajímavé informace se objevily z Francie. Na závěr posuzování zcela zásadní úlohy pracovníků v našich slévárnách je třeba připomenout závěry výzkumu veřejného mínění u lidí mnoha zemí agentury Gallup [12]. Její generální ředitel J. Clinton uvádí: „Hlavním přáním tohoto světa už není mír, svoboda, ani demokracie, nejde o založení rodiny, o Boha nebo vlastnictví domova či pozemku. Svět chce především dobrou práci. Teprve pak chce vše ostatní.“ Při posuzování optimálního využití všech potenciálních možností každého zaměstnance v jeho pracovním nasazení je třeba se také zamyslet nad druhou stránkou této mince, jíž jsou povinnosti vlastníka slévárny nebo spíše managementu společnosti. Tou není pouze vytvoření fungujícího systému, ve kterém budou opravdu optimálně využity veškeré schop-

18

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

nosti všech spolupracovníků. Systému, ve kterém bude mít každý zaměstnanec skutečný pocit seberealizace. Řada odborných studií v poslední době přinesla přesvědčivé důkazy, podle nichž 60–80 % závažných nemocí souvisí s vnějšími riziky, které může každý zaměstnanec i zaměstnavatel ovlivnit [14]. To představuje oblast, kde se od zaměstnavatele očekává skutečně velice zásadní iniciativa. Netýká se to v žádném případě pouze formální kontroly, zda zaměstnanci absolvují předepsanou preventivní zdravotní prohlídku, jak se ve většině našich sléváren děje. Jde o daleko hlubší a systematickou činnost. Jedná se jednak o soustavnou péči o zdraví zaměstnanců, o výchovu a vedení pracovníků k vlastní cílevědomé péči o své zdraví a zdravý životní styl. K tomu účelu vznikl v r. 2005 z iniciativy lékařů záměr o auditované zařazení do skupiny společností označených jako „PODNIK PODPORUJÍCÍ ZDRAVÍ“. Od firem, které usilují o toto označení (I., II. a III. stupeň) se očekává zajištění větší péče o zaměstnance, než vyžaduje zákon, např. hrazení častějších preventivních zdravotních prohlídek zaměstnanců, dny zdraví, vitaminové doplňky, rekondiční a lázeňské pobyty, přednášky, bezplatné poradenství jak v oblasti zdraví, tak i řešení osobních a finančních problémů atd., včetně vedení ke zdravému životnímu stylu (motivace k omezení kouření, redukce obezity apod.). Tento záměr samozřejmě stojí slévárnu jisté finance a námahu. Je však prokázáno, že se toto úsilí vyplatí. V ČR se pohybuje procento pracovní neschopnosti kolem 6 %. Není třeba dokládat, jaké vícenáklady si vyžadují náhrady těchto pracovníků. Je však prokázáno, že tato aktivita se firmám vysoce vyplatí. Ve společnosti ArcelorMittal např. došlo ke snížení pracovní neschopnosti zejména těmito přístupy na 3,28 % [14], což je jistě v těžkém provoze velice pozoruhodné. Ve firmě SGC Fiat Glass klesla míra pracovní neschopnosti dokonce na 2,1 %. Orientace na zdraví pracovníků ve firmách je jedno z nejvýznamnějších motivačních opatření. Průzkumy dokazují, že důsledkem zaměření firem na péči o zdraví pracovníků se více pracovníků do práce těší (v jednom případě až neuvěřitelných 80,1 %) [14]. V této oblasti mají naše slévárny pravděpodobně co dohánět, tento úkol však pro management sléváren a organizace zastřešující české slévárenství může být velkou výzvou. Stanovení cíle podnikání slévárny Za tento zcela zásadní úkol – dát výrobní jednotce patřičný směr, tj. vytvoření strategického plánu, je zcela jednoznačně zodpovědný vrcholový management. Prvním krokem je bezpochyby vytýčení jasného směru. Proces hledání optimálního směru (cíle) provedením známé SWOT analýzy je velice podnětný krok. Pokud si poctivě odpovíme na otázky, jaké jsou silné a slabé stránky naší slévárny a jaké máme příležitosti a hrozby ve svém podnikání, jsme již na cestě k definování optimálního cíle. Tento proces nevyžaduje žádné dalekosáhlé vědecké bádání, nedá se však obejít. Po stanovení vytčeného cíle – kam chceme, aby se naše slévárna třeba za deset let dostala – hledáme optimální cesty, tj. příslušné střednědobé záměry včetně plánů ročních. Bohužel situace se zpracováním funkční strategie je v našich slévárnách velice často problémová. Seminář „Motivační systémy a klíčové ukazatele výkonnosti“ pořádaný v dubnu 2015 v Praze ukázal, že v ČR má stále řada firem – zejména středních a malých – stanovenou strategii často jen formálně, pokud vůbec [13]. Tato skutečnost platí především pro české slévárny. To má samozřejmě dalekosáhlé následky. Nejsou definovány cíle slévárny s ohledem na budoucí očekávaný vývoj. Obdobně není na tyto cíle zaměřena motivace celého


V y b r a n é p o h l e d y n a h o d n o c e n í s o u č a s n é h o s t a v u n á k l a d o v é n á r o č n o s t i v ý r o b y o d l i t k ů v Če s ké r e p u b l i c e

osazenstva slévárny od vrcholových manažerů po pracovní osádky. Pro většinu českých sléváren představuje vytýčení jasného cíle další velice důležitý úkol.

Skutečností je, že řada špičkových vedoucích věnuje nemalý podíl svého pracovního času operativnímu řízení, tj. pouze vylepšují známé výrobní procesy (což je práce jiných zaměstnanců) namísto toho, aby objevovali neznámé zejména v oblasti inovací. Pokud si situaci v našich slévárnách pokusíme shrnout obecným předmětem zájmu – při plnění běžných výrobních úkolů – musí být průběžné zaměření na inovaci všech výrobních a nevýrobních oblastí každého provozu. K tomu by měli být všichni pracovníci vedeni a na výsledcích jejich zavádění by měli být zainteresováni. Z ávě r Pokusíme-li se shrnout hlavní postřehy k hodnocení současného stavu nákladové náročnosti výroby odlitků v ČR, docházíme v prvé řadě k závěru, že obecné „posuzování korunou“ v současné podobě bude ještě dlouho výchozím atributem. Ke zvýšení ekonomické účinnosti hospodaření bude rozhodně prvním krokem systémové řešení angažovanosti, motivace a využití všech schopností našich spolupracovníků. Zcela jistě bude zásadní stanovení směru cesty každé slévárny, tedy zpracování strategie, zajištění jejího dalšího rozvoje kontinuálním zaváděním inovací. Přestože je v ČR řada opravdu špičkových sléváren, jejich významná část vyžaduje přejít od přežívání k cílenému rozvoji a rozkvětu. To je zcela zásadní rozdíl od SRN. Uvědomme si to na příkladu zavádění štíhlé výroby, která je u nás využívána spíše sporadicky. České slévárenství se musí také cíleně připravovat na budoucí problémy, které se již nyní rýsují. Prvním patrně bude v rámci globalizace další zostření ekonomické konkurence, což může vést k dalšímu vyřazení českých sléváren z ekonomické soutěže. Bezprostředním nebezpečím, přestože jsme nyní v období takzvaného energetického blahobytu, je očekávané významné zvýšení cen elektrické energie [19], k němuž by podle analytiků mělo dojít do 5 let. Na budoucnost by se mělo české slévárenství cíleně připravovat, zejména se zapojit do začínající 4. průmyslové revoluce. Znovu se vynořuje námět na zpracování analýzy českého slévárenství, tak jak je zpracovali dříve Němci [20], Francouzi a Turci [3]. L i t e ra t u ra [1] KISLINGEROVÁ, E. Podnik v časech krize. Grapa Publishing, a. s., 2010, s. 1–204, ISBN 978‑80-247-3136-0. [2] IRON AND STEELMAKING, XXIV. international scientific conference, Hotel DUO, Horní Bečva, Česká republika, 22.–24. 10. 2014, závěry z diskuze. [3] Odborná komise ekonomická při ČSS – 16. rok aktivní činnosti. Slévárenství, 2014, 62(5–6), 190–193. ISSN 0037-6825. [4] Webové stránky ministerstva financí ČR, Makroekonomická predikce ministerstva financí, červenec, vydaná 29. 7. 2015. [5] BŘEČŤAN, R.: Blahobyt měřený přes pračky a brýle. Ekonom, 2014, (26), 18–21. [6] KAZDOVÁ, A.: Ekonom Milan Zelený: Podnikání není totéž co podpora podnikání. Moderní řízení, únor 2015, s. 60–61. [7] FREJTICHOVÁ, J.: Práce s talenty je pracná. Moderní řízení, 2012, č. 7, s. 1. [8] Bez angažovaných zaměstnanců firma neobstojí. Moderní řízení, 2012, č. 7, s. 14.

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

19

EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

Inovace ve slévárnách – hlavní cesta k zajištění hospodárnosti Pro pojmenování významu inovací lze připomenout závěry Davoského fóra z ledna 2014 [15]. Za zásadní považujeme, že se přestává používat členění zemí na „rozvinuté“ a „rozvojové“, nahrazuje je dělení na „inovačně zdatné“ a „inovačně chabé“. Často používané kritérium „udržitelnost vývoje“ se nahrazuje pojmem „udržitelnost inovací“. To samo o sobě signalizuje zcela zásadní zdůraznění úlohy zavádění inovací ve výrobě. Nutnost inovací se v posledních letech stále více zdůrazňuje i v odborné literatuře [16]. Bohužel v některých případech se o této cestě více hovoří, než se skutečně činí. V akademickém slovníku [17] se pod heslem inovace uvádí: „obnovování, zavádění něčeho nového, novinka ve výrobě, technologii, zlepšený nebo nový výrobek“. Pokud přijmeme tuto definici, tak jako první musí pro zavádění inovací vzniknout podnět. V českém slévárenství máme „institucionálně“ zaveden systém na iniciování nových podnětů. Zejména Česká slévárenská společnost na zasedáních svých odborných komisí a na odborných konferencích, ale i Svaz sléváren ČR, který pořádá odborné semináře a exkurze, dávají skutečně plno námětů na zavádění inovací. K tomu je třeba také doplnit existenci dobře fungujícího odborného časopisu Slévárenství. Když si podle Košturiaka [18] jistým způsobem rámcově rozdělíme úlohy ve slévárně, pak prvním krokem k nápravě je nastavení takových technických, technologických, energetických a organizačních parametrů pro stávající výrobu, aby se realizovala v pásmu minimálních vlastních nákladů. To je úkol a zodpovědnost vrcholového managementu. Druhý krok je průběžné udržení výroby v rámci těchto minimálních nákladů, za což již nenese odpovědnost vrcholové vedení, to je zodpovědnost především mistrů, manažerů jednotlivých procesů a osádek. Zde je nezbytné zdůraznit, že v oblasti úspor mistři, manažeři jednotlivých procesů a osádky vůbec nehrají pasivní roli. Jejich úloha spočívá přímo v konkrétním nastavení technických, technologických, energetických a organizačních parametrů pro stávající výrobu, protože právě tito pracovníci nejlépe znají všechny detaily výrobního procesu. Jejich úloha je také prováděcí, tj. zajišťování jednotlivých dílčích výrobních operací, kde je opět velice rozsáhlá škála pro neustálé zlepšování – tedy zavádění inovací. Vrcholový management by si k oblasti úspor měl ponechávat pouze kontrolní funkci [18]. Podle Košturiaka mistři, manažeři jednotlivých procesů a osádky šetří a vrcholoví manažeři vydělávají. Zásadním předpokladem k tomu, abychom mohli vydělávat, je vybudování pevného a stabilního základu, a tím je jen a pouze šetrný provoz. Tedy výroba v rámci jasně definovaného pásma minimálních nákladů. Tam, kde není vybudován pevný a stabilní základ, nelze v žádném případě tvořit a stavět moderní a stabilizovanou společnost. To, co se obecně zahrnuje do rámcově vymezených kategoriií šetření a vydělávání, již bylo jistě několikrát řečeno, nicméně v nemalé části sléváren to není dodnes plně zvládnuto. Košturiak uvádí, že hlavní náplní vrcholových manažerů je „připravovat a dotahovat do konce inovační projekty a byznysy“. Jedná se spíše o zásadní, prakticky investiční inovační projekty. Relativně drobné inovační kroky řešené zlepšovacím návrhem nebudou ve svém detailu předmětem konkrétního zájmu vrcholového managementu.

V. K a f k a


EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

V. K a f k a

V y b r a n é p o h l e d y n a h o d n o c e n í s o u č a s n é h o s t a v u n á k l a d o v é n á r o č n o s t i v ý r o b y o d l i t k ů v Če s ké r e p u b l i c e

[9] MARTOCH, M.: Jak vést talenty a rozvíjet silné stránky. Moderní řízení, 8.–9. 2014, s. 74–75. [10] Nejlepší zaměstanavatelé chápou důležitost lidí. Moderní řízení, prosinec 2014, s. 6–7. [11] Posouvají nás kolegové? Vesmír, 2015, č. 3, s. 133. [12] BRYNJOLFSSONC E.; A. MCAFEEH.: Druhý věk strojů. In Kazdová H.: Jak vypadá práce v „druhém věku strojů“. Moderní řízení, červenec–srpen 2015, s. 68–69. [13] Pokud se ve firmě neplní základní úkoly, není možné vytvářet fondy odměn. Moderní řízení, květen 2015, s. 64. [14] KAZDOVÁ, A.: Péče o zdraví lidí zvýší image firmy a motivaci. Moderní řízení, červenec–srpen 2015, s. 7–13. [15] JIRÁSEK, J. A.: Davoské fórum 2014. Moderní řízení, 2014, č. 2, s. 68–69. [16] A KAZDOVÁ: Recept na úspěch v podnikání: inovace

a motivace lidí. Moderní řízení, duben 2015, s. 34–35. [17] PETRÁČKOVÁ, V. a kol.: Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2001, s. 335. ISBN 80-200-0607-9. [18] KOŠTURIAK, J.: Moderní management? Jak za socíku! Moderní řízení, leden 2015, s. 24–25. [19] TRAMBA, D.: Konec levné elektřiny, ceny čeká strmý růst. Ekonom, 2015, č. 21, s. 24–28. [20] Slévárna 2010, Strategie pro německý slévárenský průmysl, Spolek německých slévárenských odborníků s partnery na projektu, 2003. [21] ŽIŽKA, I.; V. KAFKA; Z. VLADÁR; V. SZMEK; M. NOVOBILSKÝ: Vytváření ekonomického povědomí ve slévárnách Třinec, a. s., Slévárenské dny, sborník přednášek, sekce ekonomická, 12.–13. 11. 2013, Brno, s. 56–59. ISBN 978-80-02-02496-7.

rapid prototyping Potřebujete Al odlitek rychle a kvalitně...? pak

RAPID PROTOTYPING z ALUCASTu! 1. Dodejte nám model odlitku ve 3D (Výsledkem konzultace tvaru odlitku konstruktéra se slévárenským specialistou ALUCASTu ještě v prenatální době odlitku je odlitek nejen funkční a slévárensky správný, ale také tvarově krásný) 2. V ALUCASTu vytiskneme model na špičkových tiskárnách 3D 3. Keramickou licí formu vyrobíme v krátkém čase ve speciální komoře (Big Booster, typ MK-BB 8050) 4. Model vypálíme v elektrické ekologické peci K700/10 (Pec je opatřena dospalovací plynovou komorou) 5. Technologií Jfcasting odlijeme odlitek vysoké kvality (Technologie Jfcasting zaručuje jemnou strukturu, minimální porezitu a vysoké mechanické hodnoty) 6. Tepelné zpracování odlitků provedeme dle NADCAP (National Aerospace and Defence Contractors Acreditation Program - v souladu s AMS 2771) 7. Mechanické hodnoty vyhodnocujeme na zařízení ZWICK/ROELL (V souladu s AMS 4218,AMS 4219, WL 2374, WL2384, AMS 21180, AMS4218, AMS 4219, AMS 4260, EN1706) 8. Kontrolu homogenity provádíme na zařízení MU2000/160kV (V souladu s AMS 2175, AMS 21180, DIN 29531, EN2073-3, EN 2076) 9. Kontrolu povrchových defektů provádíme fluorescenční metodou (V souladu s AMS 2175, MIL-STD-1907,EN 2076) 10. Kontrolu rozměrů a tvaru provádíme skenováním (Měřicí systém ATOS Core 300) 11. Opravy povrchových defektů provádíme LASEREM (Na zařízení ALM 200 od firmy ALPHA LASER) 12. Certifikace podle AS9100 rev. C, EN9100:2009, ISO 9001:2008

www.alucast.cz 20

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2


Řešení problémů insolvence sléváren

Řešení problémů insolvence sléváren

621.74:338.45 : 347.736 foundry production—insolvency

Ever y business entit y in the course of it s ac tivities is continually af fec ted by negative economic result s. In the process of managing the foundr y the foundr y management plays an irreplaceable role which has the task of regularly evaluating the economic situation, it must recognize the problem in time and carry out an overall assessment of the situation. The most complex is to make a clear cut decision on how to proceed. The ex treme solution is the early announcement of the bankruptc y. The contribution describes various forms of bankruptc y and the ways of it s solution such as liquidation, reorganization, debt relief.

Ú vo d Každý podnikatelský subjekt, slévárny nevyjímaje, je v průběhu své aktivní podnikatelské činnosti permanentně ohrožován negativními hospodářskými výsledky, které ohrožují nebo v krajním případě fakticky znemožňují další fungování podniku. Negativní výsledky hospodaření mohou být zapříčiněny subjektivními nebo objektivními faktory. Mezi subjektivní faktory lze zařadit např. vysokou interní a externí zmetkovitost, která je velmi často způsobena nízkou mírou kvalifikace a úrovně znalostí v oboru slévárenství a nízkou produktivitou práce. Jejím výsledkem je ztráta konkurenceschopnosti na trhu s odlitky, špatná organizace práce a z toho vyplývající vysoká nákladovost atd. Mezi objektivní příčiny lze zařadit např. skokovou změnu kurzu koruny vůči ostatním měnám, náhlou změnu cen energií, politické rozhodnutí o obchodních podmínkách vůči jiným státům, změny zákonů, insolvence významného odběratele atd. Proto v procesu řízení slévárny sehrává nezastupitelnou roli vedení slévárny, představenstvo, ředitel nebo jiný jim na roveň postavený subjekt, který má a musí mít za úkol pravidelně vyhodnocovat ekonomickou situaci ve slévárně. Tento subjekt musí včas problém rozpoznat a provést jeho analýzu, zhodnotit situaci slévárny a výsledky analýzy vyhodnotit. Poslední a nejsložitější je učinit jednoznačné rozhodnutí, jak dále postupovat. Krajním řešením je včasné vyhlášení úpadku. Podmínkou relativního úspěchu při řešení situace, kdy firma není schopna plnit své závazky, je jednoznačnost rozhodnutí, které je učiněno ve správnou dobu. Při rozhodování bývá často faktor času nadřazen ostatním vlivům. Ú p a d e k a z p ů s o by j e h o ř e š e n í Insolvenční zákon rozlišuje dvě základní formy úpadku – platební neschopnost a předlužení. Dále je znám i pojem tzv. hrozícího úpadku.

Ing. Jan Šlajs M etos, v. o. s., Chrudim

Úpadek ve formě platební neschopnosti O platební neschopnosti se jedná v situaci, kdy má dlužník více věřitelů (nejméně dva), má peněžité závazky déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti a není schopen tyto závazky plnit. Podmínka „mnohosti“ věřitelů není splněna, má-li více pohledávek vůči dlužníku jen jeden věřitel. Aby se zabránilo účelovému vytváření mnohosti věřitelů převáděním nebo dělením pohledávek, stanoví zákon výslovně, že za dalšího věřitele se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době šesti měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení. Co se týče poslední podmínky neschopnosti plnit závazky, považuje se za splněnou, nastane-li alespoň jedna z následujících situací: – dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků; – dlužník neplní své peněžité závazky po dobu delší tří měsíců po jejich splatnosti; – není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek za dlužníkem výkonem rozhodnutí nebo exekucí; – dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy svého majetku, závazků a zaměstnanců, kterou mu uložil insolvenční soud. Zákonná definice platební neschopnosti dopadá na všechny kategorie dlužníků, tedy fyzické osoby – nepodnikatele, fyzické osoby – podnikatele, právnické osoby.

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

21

EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

Solution of problems of the insolvency of foundries

J. Šlajs


EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

J. Šlajs Řešení problémů insolvence sléváren

Úpadek ve formě předlužení O předlužení se jedná tehdy, má-li dlužník, který je právnickou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, více věřitelů a zároveň souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Rozhodný je poměr veškerých dlužníkových závazků (včetně těch nesplatných) a jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku je rovněž nutno přihlédnout k další správě a provozování podniku dlužníka, lze-li předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku a provozu podniku pokračovat. Hrozící úpadek Hrozícím úpadkem se rozumí situace, kdy lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Návrh na zahájení insolvenčního řízení z důvodu hrozícího úpadku je oprávněn podat pouze dlužník. Užití tohoto institutu by měla pro dlužníka představovat možnost, zejména pak v kombinaci se způsobem řešení úpadku reorganizací, dosáhnout toho, aby dlužník mohl včasným zákrokem zachovat svou výrobu a zaměstnanost. Z p ů s o by ř e š e n í ú p a d k u Insolvenční zákon oproti předešlému zákonu o konkurzu a vyrovnání rozšiřuje možnosti řešení úpadku dlužníka. I nadále je jedním z možných řešení úpadku konkurz. Dlužníci – podnikatelé v úpadku, příp. jejich věřitelé mohou využít reorganizaci a dlužníci – nepodnikatelé oddlužení. Insolvenční zákon tak dává na výběr, která z možných variant řešení úpadku bude pro konkrétního dlužníka vhodná, přičemž počítá nejen s likvidačními postupy, ale rovněž s prvkem sanačním. Výběr vhodného způsobu řešení dlužníkova úpadku je přitom vždy motivován co největší mírou uspokojení věřitelů. Konkurz Konkurz je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkurzu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžením majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají. Insolvenční soud rozhodne o prohlášení konkurzu buď samostatným rozhodnutím, nebo toto rozhodnutí spojí s rozhodnutím o úpadku za předpokladu, že dlužníkem je osoba, u které je vyloučena možnost reorganizace nebo oddlužení. Účinky prohlášení konkurzu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkurzu v insolvenčním rejstříku a na úřední desce soudu. Reorganizace Reorganizace je způsob řešení dlužníkova úpadku, při kterém dlužník může i nadále vyvíjet podnikatelskou činnost, avšak pouze v mezích tzv. reorganizačního plánu, který sleduje především ozdravení provozu dlužníkova podniku a uspořádání vzájemných vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli. Oddlužení Oddlužení (tzv. osobní bankrot) je způsob řešení úpadku, kdy jsou dlužníkovy dluhy sjednoceny, zajištění věřitelé jsou uspokojeni zcela, nezajištění do jimi schválené výše a zbytek dluhů může být dlužníkovi odpuštěn. Tento institut preferuje sociální účel před ekonomickým; má umožnit dlužníkovi „nový start“ a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování svého dluhu vůči věřiteli. Současně je cílem také snížit náklady veřejných rozpočtů na sanaci těch, kdo se ocitli v sociální krizi.

22

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

Oddlužení je řešením pro ty dlužníky, kteří se do úpadku nedostali v důsledku své podnikatelské činnosti, ale činnosti běžné – zejména provozu domácnosti, neboť umožňuje řešit úpadek právnických i fyzických osob, ale v obou případech za splnění předpokladu, že nejde o podnikatele. Řízený konkurz a reorganizace – proaktivní řešení úpadku podniku Insolvenční řízení podnikatele se podobá hře, kde pravidla hry stanoví zákon. Ten říká, co může a nemůže činit ten který účastník insolvenčního řízení. Věřitelé hrají o svá aktiva v podobě pohledávek proti dlužníkovi. Dlužník hraje o svá aktiva v podobě provozovaného podniku nebo dílčího majetku. Všichni hrají o čas. Dlužník hraje často o přežití. Manažeři dlužníka hrají o svou osobní odpovědnost a hru o aktiva hrají klíčoví hráči insolvenčního procesu. Kd o h ra j e o a k t i va? Dlužník má zákonnou povinnost podat insolvenční návrh, když je jeho firma v úpadku, a proto mohou nebo musí jednat především ti, kdo jsou povinni podat za dlužníka – firmu insolvenční návrh. To jsou buď fyzické osoby podnikatelé, nebo členové statutárních orgánů právnických osob. Ti se musí rozhodnout, zda chtějí hrát o aktiva aktivně nebo reaktivně. V prvém případě budou hybnou silou insolvenčního řízení. Ve druhém případě budou dělat jen to, k čemu je donutí jiní. Pokud se chovají reaktivně, přenechávají aktivitu ve hře věřitelům. Někdy podávají insolvenční návrh zaměstnanci. Ti ale zpravidla nedávají hře potřebnou dynamiku. Reálnou sílu hrát o aktiva dlužníka mají zajištění věřitelé a velcí nezajištění věřitelé. Právě oni mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit způsob řešení úpadku dlužníka a tím i výsledek hry o jeho aktiva. Záleží na tom, kdo z nich bude hrát (pro)aktivně. Jejich zájmy jsou totiž často v rozporu. Ta k t i ka a p l á n h r y Insolvenční proces je náročná hra o aktiva dlužníka, kde hrají hráči na několika stranách s různými zájmy a každý hráč má své vlastní motivy. Nezajištěný obchodní věřitel může mít zájem na reorganizaci, když je celý majetek dlužníka zajištěn. V konkurzu nic nezíská, protože vše dostane zajištěný věřitel a ještě přijde o zákazníka. V reorganizaci může být uhrazena část jeho pohledávky a navíc získá platby za další dodávky dlužníkovi při plnění reorganizačního plánu. To se nemusí líbit zajištěnému věřiteli, který dosáhne rychlejšího uspokojení své pohledávky zpeněžením zajištění v konkurzu a reorganizaci může vidět jen jako zbytečné „projídání“ majetku dlužníka. Zajištěný věřitel bude v takové situaci procesním nepřítelem nezajištěného věřitele, který se naopak může stát spojencem dlužníka, který se chce reorganizovat. Výsledek insolvenčního řízení je průnikem zájmů a aktivit více hráčů. Je zde zastoupen faktor nejistoty i prvek pasivity části věřitelů a někdy i dlužníka, který svá práva v řízení nevykonává nebo se jen tváří, že je vykonává. Konečný výsledek hry o aktiva dlužníka přirozeně ovlivní zejména aktivní hráči. Mohou jej ovlivnit ve svůj prospěch, ale i ve svůj neprospěch podle toho, jak dobře umí hrát hru jménem insolvenční řízení. Nestačí pouze znát pravidla insolvenčního procesu, ale výrazně záleží na zkušenostech a taktice postupu. Taktika může být skryta pod hladinou a nemusí být čitelná z insolvenčního rejstříku. Velký rozdíl je například v pasivitě z nezna-


Řešení problémů insolvence sléváren

Řízený konkurz Řízený konkurz představuje aktivní postup, kdy účastník řízení efektivně využívá svých zákonných práv k tomu, aby dosáhl sledovaného cíle a omezil svá rizika. Kontrola průběhu insolvenčního řízení vytváří stejnou přidanou hodnotu, jakou má „jízda auta s řidičem oproti jízdě auta bez řidiče“. To platí jak pro dlužníka, tak pro věřitele. Dlužník se může aktivně bránit nedůvodnému návrhu věřitele na prohlášení konkurzu s cílem otočit pozici a zaútočit na věřitele s pohledávkou na náhradu škody. V takovém případě hraje o aktiva jak dlužník, tak věřitelé. Dlužník ale také může uznat svůj úpadek a usilovat jen o bezpečný dojezd předlužené firmy, její zaparkování a odevzdání klíčů věřitelům, což „umožní svobodný odchod řidiče“. Mají-li být rizika dlužníka pod kontrolou, musí se před podáním insolvenčního návrhu provést důkladné due diligence podkladů, které bude vyžadovat soud. Finanční due diligence znamená komplexní finanční analýzu podniku, která vede k eliminaci rizik z nesprávně vedeného účetnictví nebo z finanční situace podniku. Je vhodné vyhodnotit podklady předtím, než je bude analyzovat insolvenční správce, soud, věřitelé a případně státní zástupce, který se někdy účastní insolvenčního řízení. U středně velké firmy trvá specializované due diligence zhruba měsíc. Tento čas nelze dohnat později. Nedostatečná příprava na soudní proces před zahájením insolvenčního řízení podstatně zvyšuje rizika jednajících osob. Čím více času je na přípravu, tím účinnější mohou být opatření na ochranu před firemními i osobními riziky. Nejobtížnější situace nastává, když dlužník začíná řešit problém až po podání věřitelského insolvenčního návrhu. To platí dvojnásob, když nedojde k ukončení provozu podniku. Provoz podniku může pokračovat i v konkurzu a pokračovat by i měl, pokud hodnota podniku v chodu převyšuje cenu jednotlivých věcí dlužníka při rozprodeji jeho majetku. Při provozu podniku ale rostou další závazky a vzniká potřeba uspokojovat některé pohledávky, což zvyšuje rizika. Řídit konkurz svého dlužníka mohou i věřitelé a nic jiného jim ani nezbude, pokud situaci neřeší dlužník. Věřitelé přirozeně sledují jiné cíle než dlužník. Mají zájem na co nejvyšším uspokojení své pohledávky. Když není z čeho platit, půjde jim zpravidla o dohledání majetku dlužníka a uplatnění odpovědnosti manažerů dlužníka. Nezvládnuté insolvenční řízení může mít dopad nejen na aktiva věřitele v důsledku nízkého uspokojení jeho pohledávky, ale i na jeho pasiva, když věřitel vytváří nekvalifikovaným postupem vlastní závazky. To hrozí, dojde-li k odmítnutí nebo zamítnutí jeho insolvenčního návrhu. Věřitel pak odpovídá za škodu, kterou mohl způsobit nedůvodným návrhem dlužníkovi anebo jiným osobám. Tuto odpovědnost posiluje tzv. protišikanózní novela insolvenčního zákona. Další riziko hrozí věřiteli při popření jeho chybně přihlášené pohledávky nebo při nesprávně vyčíslené hodnotě zajištění jeho pohledávky. Zde věřitel v insolvenčním řízení nic nedostane a soud mu ještě uloží, aby zaplatil do podstaty částku ve výši přihlášené pohledávky anebo ve výši nadhodnoceného zajištění (§ 178 a § 179 insolvenčního zákona). Jednatelé a členové představenstev věřitelů odpovídají osob-

ně za to, že zajistí kvalifikovaný postup své společnosti v insolvenčním řízení (§ 194 odst. 5 a 6 a § 135 odst. 2 obchodního zákoníku). Proto je v jejich zájmu, aby řešili úpadek obchodního partnera aktivně a kvalifikovaně. Když je firma v úpadku a hraje se o její aktiva, vznikají specifická rizika nejen jí, ale i jejím manažerům, společníkům a věřitelům. Firmě hrozí, že nedokáže využít možností zákonné ochrany před věřiteli, omezit své závazky a překonat svůj úpadek. Manažerům a někdy i společníkům hrozí civilní i trestněprávní rizika (dle § 223 a § 254 trestního zákoníku). Věřitelům hrozí, že jejich pohledávka nebude uspokojena nebo bude uspokojena v minimálním rozsahu nebo že na ně a jejich statutární zástupce dopadnou specifické sankce insolvenčního práva. (Zejména se jedná o povinnost k náhradě škody dle § 147 insolvenčního zákona v případě odmítnutí či zamítnutí věřitelského insolvenčního návrhu, sankce spojené s popřenou pohledávkou nebo popřeným zajištěním pohledávky dle § 178 a § 179 insolvenčního zákona a odpovědnost členů statutárních orgánů, kteří nepostupují s péčí řádného hospodáře ve smyslu § 194 odst. 5 a 6 a § 135 odst. 2 obchodního zákoníku). Insolvenční řízení je soudní proces, který má svá psaná i nepsaná pravidla. Procházet jím bez znalosti těchto pravidel je jako chodit kolem propasti se zavázanýma očima. (Pro)aktivní přístup k insolvenčnímu řízení zahrnuje tři komponenty: MOCI, CHTÍT a UMĚT. Jednat MOHOU statutární zástupci dlužníka a klíčoví věřitelé. Jednat CHTĚJÍ zpravidla ti, kterým o něco jde. Soudní praxe ukazuje, že většina těch, kteří MOHOU a CHTĚJÍ jednat, to ale často moc NEUMÍ. Reorganizace Nejnáročnější variantu hry o aktiva dlužníka představuje proces reorganizace. Jde o soudní restrukturalizaci firmy, která spočívá ve změně kapitálové a/nebo majetkové struktury korporace a která umožňuje podnikateli reagovat na nové poměry na trhu (např. na ekonomickou krizi), a tím přežít. Firma, která se nachází v úpadku, se už nemůže restrukturalizovat mimosoudně. Zákon jí zakazuje provádět zásadní majetkové operace a uspokojovat některé věřitele na úkor jiných. Insolvenční zákon ale firmě umožňuje soudní reorganizaci, která je možná nejen u právnických osob, ale i v případě podnikajících fyzických osob. Reorganizací se rozumí restrukturalizace firmy dlužníka, která probíhá podle přesně stanovených pravidel v rámci soudního (insolvenčního) řízení pod kontrolou těch věřitelů, kteří jednají aktivně. Jejím smyslem je postupné uspokojení části pohledávek věřitelů při zachování provozu podniku dlužníka na základě reorganizačního plánu, který přijmou věřitelé a který schválí soud. Není však vyloučeno ani takové pojetí reorganizace, kdy se jen prodá běžící podnik dlužníka s cílem uspokojit věřitele z výtěžku jeho zpeněžení. Soudní reorganizace je sofistikovaný proces, který zahrnuje tyto fáze: 1. etapu od podání insolvenčního návrhu do rozhodnutí o úpadku, 2. etapu od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o povolení reorganizace, 3. etapu od povolení reorganizace do předložení reorganizačního plánu, 4. etapu od předložení reorganizačního plánu do přijetí plánu věřiteli, 5. etapu od přijetí reorganizačního plánu věřiteli po schválení plánu soudem, 6. etapu zahrnující provádění reorganizačního plánu, 7. etapu ukončující formálně reorganizaci.

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

23

EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

losti a pasivitě na základě racionálního rozhodnutí. Aktivní přístup neznamená být akční za každou cenu. Účastník insolvenčního procesu ztratí často silnou výchozí pozici proto, že nemá dostatečnou zkušenost s fungováním justice a volí špatnou strategii postupu. Výsledek hry o aktiva výrazně ovlivňuje kvalita plánu na dosažení sledovaného cíle a zvolená taktika postupu.

J. Šlajs


EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

J. Šlajs Řešení problémů insolvence sléváren

Každá dílčí etapa má svá přesná pravidla a její výsledek ovlivňuje taktika postupu klíčových hráčů. S ohledem na potřebu zajistit provozní financování podniku do doby přijetí reorganizačního plánu hraje klíčovou roli faktor času. To se týká zejména období od první do třetí etapy, kdy ještě není jisté, jaké řešení bude obsahovat reorganizační plán. „Nejistá sezóna“ trvá běžně déle než rok. První fáze 15 dní (dle § 134 insolvenčního zákona), druhá fáze 3 měsíce (dle § 137 odst. 1 insolvenčního zákona) a třetí fáze 120 dní, tedy 4 měsíce (dle § 339 odst. 1 insolvenčního zákona). Celkem 7 a půl měsíce. Třetí fáze bývá často prodloužena o dalších 120 dní, tedy o další 4 měsíce (dle § 339 odst. 1 insolvenčního zákona). Dohromady to již dělá 11 a půl měsíce. Do první fáze může být ještě vloženo moratorium, což ji prodlouží až o 4 měsíce (dle § 115 insolvenčního zákona – 3 měsíce + 30 dní), tj. 15 a půl měsíce. V praxi také není výjimkou, že dojde k dalšímu prodloužení proto, že soud nedodrží některou z uvedených lhůt, které jsou jen pořádkové. Tato mezihra velmi často usmrtí podnik a znehodnotí aktiva, z nichž mají být uspokojeni věřitelé. Málokdo přitom ví, že existuje způsob, jak zkrátit kritické období, a to v ideálním případě až na 15 dnů. To však vyžaduje efektivní aktivní jednání dlužníka a věřitelů ještě před zahájením insolvenčního řízení. Před podáním insolvenčního návrhu musí být dosaženo dohody o reorganizačním plánu tak, že jej ve lhůtě stanovené dlužníkem a písemně oznámené jeho známým věřitelům přijme předepsanou formou (hlasovacími lístky) alespoň polovina zajištěných a polovina nezajištěných věřitelů, počítáno podle výše jejich pohledávek (dle § 346 odst. 2 insolvenčního zákona). Jedině u takto předem připravené reorganizace může soud spojit rozhodnutí o úpadku s rozhodnutím o způsobu řešení úpadku formou reorganizace (dle § 148 odst. 2 insolvenčního zákona). O insolvenčním návrhu dlužníka, který obsahuje vše potřebné, soud rozhodne ve lhůtě 15 dnů od jeho podání a v téže lhůtě rozhodne o povolení reorganizace (dle § 134 věta druhá a § 132 odst. 1 insolvenčního zákona). Dalším bonusem je, že soud ustanoví insolvenčním správcem toho, kdo je uveden v reorganizačním plánu a má tedy důvěru klíčových hráčů (dle § 25 odst. 1, věta druhá insolvenčního zákona; musí však jít o insolvenčního správce se zvláštním povolením dle § 3 odst. 2 in fine zákona č. 312/2006 Sb. o insolvenčních správcích, v platném znění). Z k u š e n o s t i, p o z n a t k y a o my l y p ř i r e o r g a n i z a c i s l évá r ny Dále uváděné závěry vycházejí z osobní účasti v insolvenčním procesu řešeného formou reorganizace ve slévárně Elitex slévárna, a. s., Týniště nad Orlicí, (tab. I–III). Z daných výsledků vyplývá, že výše uvedený závěr: „tato mezihra velmi často usmrtí podnik a znehodnotí aktiva, z nichž mají být uspokojeni věřitelé“ se v případě slévárny Elitex slévárna, a. s., potvrdil v plné šíři. Z tohoto zjištění je možné odvodit následující poučení a závěry. Po vyhlášení neřízené insolvence následuje: 1. Nejistota odběratelů – ze slévárny jsou obvykle staženy modely především lukrativních zákazníků a odlitků. 2. Snižování počtu pracovníků – rozhodnutí o snižování počtu pracovníků bývá ve svém důsledku často kontraproduktivní. Schopní a profesně zdatní pracovníci odcházejí ze slévárny na vlastní žádost, protože ztratili jistotu a mají velkou šanci si najít náhradní odpovídající zaměstnání dle svých představ. Zůstávají ti, kteří mají jakýkoliv důvod zůstat

24

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

a přežít. Jedná se především o výhodnou dojezdovou vzdálenost, neschopnost sehnat náhradní zaměstnání, zůstávají z důvodu nízké profesní zdatnosti, pobírání jakýchkoliv dávek souvisejících s výkonem práce atd.

Tab. I. Základní informace o slévárně Tab. I. Basic information about the foundry Vyhlášení insolvence

27.01.2009

Návrh na moratorium podáno

02.02.2009

Soudní schválení moratoria

02.02.2009

Platnost moratoria

02.05.2009

Podání návrhu na reorganizaci

30.04.2009

Ustanovení insolvenčního správce

06.05.2009

Usnesení o úpadku slévárny

06.05.2009

Zpracování reorganizačního plánu

15.12.2009

Schválení reorganizačního plánu

19.02.2010

Účinnost reorganizačního plánu

01.04.2010

Neúspěšné ukončení reorganizačního plánu

30.09.2012

Tab. II. Základní ekonomické informace k 31. 12. 2008 Tab. II. Basic economic information up to 31st December, 2008 Počet zaměstnanců

165

aktiva celkem

46 818 tis. Kč

z toho:

18 836 tis. Kč

dlouhodobý hmotný majetek krátkodobé pohledávky

12 597 tis. Kč

zásoby

13 922 tis. Kč

krátkodobý finanční majetek

1 095 tis. Kč

pasiva celkem výsledek hospodaření z minulých let

−41 864 tis. Kč

cizí zdroje

105 285 tis. Kč

z toho:

dlouhodobé závazky

50 233 tis. Kč

závazky z obchodních vztahů

40 101 tis. Kč

závazky k zaměstnancům

3 350 tis. Kč

závazky za státem SZ, ZP

3 773 tis. Kč

závazky za státem daňové

1 517 tis. Kč

hospodářský výsledek 2008

−69 102 tis Kč

výkony 2008

140 167 tis. Kč

Tab. III. Základní ekonomické informace k 31. 12. 2009 Tab. III. Basic economic information up to 31st December, 2009 Počet zaměstnanců aktiva celkem z toho:

110 34 784 tis. Kč

dlouhodobý hmotný majetek

11 126 tis. Kč

krátkodobé pohledávky

14 085 tis. Kč

zásoby

7 392 tis. Kč

krátkodobý finanční majetek

1 942 tis. Kč

pasiva celkem výsledek hospodaření minulých let cizí zdroje z toho:

−121 140 tis. Kč 116 746 tis. Kč

dlouhodobé závazky

46 932 tis. Kč

závazky z obchodních vztahů

49 740 tis. Kč

závazky k zaměstnancům

2 553 tis. Kč

závazky za státem SZ, ZP

9 093 tis. Kč

závazky za státem daňové

2 387 tis. Kč

uznané pohledávky insolvence

104 284 tis. Kč

hospodářský výsledek 2009

−13 337 tis. Kč

výkony 2009

31 844 tis. Kč


Řešení problémů insolvence sléváren

Kd y r e o r g a n i z a c e a p r o č? Reorganizace musí být připravena komplexně před podáním insolvenčního návrhu – viz výše uvedené důvody. Připravovaná reorganizace musí být předem projednána se stávajícími odběrateli, které musíme přesvědčit o životaschopnosti projektu, aby nedošlo k odlivu práce. Reorganizace musí být projednána se stávajícími důležitými dodavateli a věřiteli, které musíme přesvědčit o smyslu a výhodnosti navrhovaného řešení. Profit dodavatelů se v rámci reorganizace může generovat pouze z částečného uspokojení a budoucích obchodů. V insolvenci řešené konkurzem obvykle nenávratně ztrácejí podstatnou většinu. Reorganizace musí být schválena a realizována v minimálním časovém úseku, nejlépe do 15 dnů od podání insolvenčního návrhu, jak je uvedeno výše. Každý měsíc navíc zhoršuje naději na úspěch. Reorganizace má smysl pouze tehdy, když od prvního stanoveného účetního období je generován zisk nebo se zahájí investiční činnost vedoucí k řešení důvodu insolvence s přesně stanoveným harmonogramem náběhu kladného hospodářského výsledku. Před zahájením příprav reorganizačního plánu musí být mimo due diligence provedena detailní analýza důvodu insolvence a objektivně pojmenovány příčiny. Tyto příčiny musí být kvantifikovány a přesně pojmenovány. Opatření pro odstranění příčin neúspěchu musí být realizována nejpozději se zahájením reorganizace. Bez znalosti slabých a rizikových míst výrobního procesu a schopnosti realizace všech nápravných opatření k jejich odstranění nemá jakákoliv reorganizace nebo revitalizace slévárny smysl. Jedná se pouze o prodlužování agonie a zvyšování ztráty. Pravděpodobně nejtěžším úkolem při realizaci reorganizačního plánu je zvolit schopný tým spolupracovníků na úrovni mistrů, technologů, ekonomů, OŘJ a vedení slévárny. Stanovit náročné, ale splnitelné cíle a úkoly. Vybraný tým musí úkolům rozumět, pochopit je a ztotožnit se s nimi. Tyto úkoly musí na

svém pracovišti vysvětlit a realizovat. Jedná se o tým 5–10 pracovníků, kteří se ztotožnili s cílem a pochopili náročnost reorganizačního procesu. Členové týmu musí projekt podporovat a vzájemně se pravdivě informovat. Úkoly vyplývající ze schváleného reorganizačního plánu musí být kolektivem slévárny striktně plněny, a to i za využití mimořádných opatření jakéhokoliv druhu. V projektu musí být předem stanovena přímá vazba mezi dosaženými ekonomickými výsledky a výší vyplácených mzdových prostředků. Bez předem stanovené a pracovním kolektivem slévárny přijaté a akceptované metodiky výpočtu objemu vyplácených mzdových prostředků nemá reorganizace smysl a je předem odsouzena k neúspěchu. Objem mzdových prostředků musí velmi striktně korespondovat s dosaženými ekonomickými výsledky. Reorganizace musí zajistit minimální výpadek dodávek odlitků odběratelům. Realizační tým slévárny, který uskutečňuje reorganizační plán, musí pochopit, že úspěchem není přežít jeden nebo několik málo měsíců, ale vyvést slévárnu natrvalo z ekonomických potíží, zajistit efektivitu výroby a zaměstnanost nejen v regionu, ale i svoji vlastní. Letargie pracovního kolektivu je velmi těžce překonatelný problém jakékoliv reorganizace. Je nakažlivá, demotivující a obtížně se kontroluje a postihuje. Proto musí být předem projednána a exaktně nastavena pravidla pro hodnocení výkonů a přístupu k plnění úkolu každého pracovníka. Základním úkolem vedoucích pracovníků reorganizačního týmu je zajistit dostatek práce a pracovní kolektiv neustále motivovat k vyšším výkonům. Nedostatek zakázek, prostoje, poruchy a organizační zmatky odvádějí pracovníky od soustředění se na vlastní výkon, snižují produktivitu práce a zvyšují zmetkovitost a náklady a podporují letargii pracovního kolektivu. L i t e ra t u ra [1] ŽIŽLAVSKÝ, M.: Řízený konkurs a reorganizace – proaktivní řešení úpadku podniku. Dostupné z http://www. epravo.cz/top/clanky/rizeny-konkurs-a-reorganizace-proaktivni-reseni-upadku-podniku-85514.html. Recenzenti / Peer-reviewers: doc. Ing. Václav Kafka, CSc. prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.

O d b o r n á ko m i s e e ko n o m i c k á Č SS a Kovo h u t ě P ř í b ra m vá s z vo u n a

15. seminář a 50. zasedání OK ekonomické Te r m í n ko n á n í : 22. –23. 3. 2015 M í s t o ko n á n í : Kovo hu t ě P ř í b ra m S o u č á s t í s e m iná ř e b u d e e x kur ze d o h o s t i te ls ké s l é vá r ny. Ú č a s t níci b u d o u s ezná m e ni s v ý s l e d k y ro č ní p rá ce ř e š i te ls ké h o t ý mu š e s t i s l é vá re n a d vo u o d b o r ných o rg a niz a cí v o b la s t i ná k la d ové ná ro č n o s t i a p re t a ce o d li t ků. B l i ž š í i n f o r m a c e : M g r. Fra nt i š e k U r b á n e k , s l e va re ns ka @ vo lny.c z

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

25

EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

3. Zajištění dostatku práce – situace při zajišťování nových zakázek a projektů je velmi obtížná. Nový zákazník má oprávněné obavy o budoucnost projektu a většinou musí mít pádný důvod pro zadání zakázky do slévárny v insolvenci.

J. Šlajs


EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

J. Šenberger

P o s t a v e n í v y s o k ý c h š ko l j a ko z á k l a d n í h o č l á n ku v n á r o d n í m h o s p o d á ř s t v í

Postavení vysokých škol jako základního článku v národním hospodářství The position of universities as an essential element in the national economy 378 : 330.42 universities—national economy

The number of graduates of the foundr y specialization leaving the universities has recently decreased considerably. In the Czech Republic there is now the only one depar tment specialized exclusively in the foundr y industr y. The correc t way is to promote the study of the foundr y specialization and to prepare specialists bringing again new technologies and produc t s of the world level. If the universities should to be “a manufac turing power” in the industr y, then it is necessar y that the industr y entered it self in this cooperation and the benefit s of the mutual cooperation was divided bet ween research and produc tion.

Ú vo d V současné době jsme svědky hospodářského zázraku v oblasti slévárenské výroby. Slévárny investují minimum nejen do výzkumu, ale i do vývoje, a přesto většina prosperuje. Už od 50. let minulého století se mluví o vědě jako o výrobní síle. Význam výzkumu a vývoje pro konkurenční schopnost výrobce odlitků byl na stránkách časopisu Slévárenství probírán tolikrát, že k tomu není co dodat. Není pochyb o tom, že v oblasti výzkumu i vývoje mají vysoké školy nezastupitelnou úlohu. Mezi průmyslem a vysokými školami by měl být trvalý kontakt. Průmysl by měl klást požadavky a usměrňovat profil absolventů, zaměření výzkumu na vysokých školách a předkládat požadavky na aplikovaný výzkum a vývoj. Využití státní podpory formou grantů se považuje za samozřejmé. Průmysl je tedy tím faktorem, který má z velké části orientovat zaměření a náplň činnosti na vysokých školách. Vysoké školy očekávají, že spolupráce s průmyslem bude zdrojem příjmů, které umožní v případě slévárenských oborů nejen přežití, ale i získání prostředků na výzkum včetně potřebných prostředků na investice. Za současné situace lze pozorovat ve spolupráci vysokých škol a průmyslu mírné zlepšení vztahů. Situaci však nelze považovat za dobrou. Výzkum je nákladná záležitost a v prvé řadě ho nelze dělat bez kvalifikovaných odborníků; teprve v druhé řadě je výzkum otázkou finanční. Finance lze získat poměrně rychle, když je to nezbytné, ale výchova odborníků na požadovanou kvalifikaci trvá roky. Zcela jinou otázkou je, zda bude k dispozici pracoviště, které má odborníky vychovat. V případě ztráty personální kontinuity na vědeckých pracovištích je navázání na dostatečnou úroveň problematické a hlavně záležitostí na dlouhou trať. Autor předloženého článku prezentuje pouze svůj osobní pohled na uvedenou problematiku a vychází z 25 let praxe v průmyslu a 20 let z vědecko-pedagogického působení na vysoké škole. Jestliže má předložené číslo časopisu Slévárenství být tribunou názorů na celkovou situaci oboru slévárenské výroby, pak lze doufat, že předložený článek do problematiky zapadá a bude příznivě přijat. O b l a s t i p ří n o s u v y s o k ýc h š ko l pro národní hospodářství

doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc. V U T v B r n ě , F S I , Ú S T, o d b o r s l é v á r e n s t v í B r n o U n i v e r s i t y o f Te c h n o l o g y, Department of Foundry Engineering

26

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

Výchova vysokoškolsky vzdělaných odborníků Absolventi technické vysoké školy mají být připraveni v souladu s potřebami průmyslu. Je důležité, aby vedle znalostí o aktuálním stavu techniky v oboru měli i základy teorie, na které je tato technika vybudována. To znamená, že jsou seznámeni s moderními technologiemi i s principy, na nichž jsou tyto technologie založeny. Do slévárenských technologií vstupuje celá řada veličin, které jsou proměnné a navzájem se ovlivňují. Z tohoto hlediska lze slévárenské technologie považovat za „nedokonalé“ s ne zcela nejistou reprodukovatelností výsledků. Slévárenský odborník, pokud chce potíže způsobené nízkou reprodukovatelností technologie napravit, musí vědět, na čem je technologie založena a jak se chová, pokud se mění výrobní podmínky. Pro případnou spolupráci s výzkumnou organizací na odstranění problémů, které nedokonalá technologie způsobuje, musí mít vedoucí technologové dostatečné vzdělání, aby mohli definovat problém, který má být řešen, a to v širších souvislostech, a aby na řešení spolupracovali.


P o s t a v e n í v y s o k ý c h š ko l j a ko z á k l a d n í h o č l á n ku v n á r o d n í m h o s p o d á ř s t v í

Aplikovaný výzkum Aplikovaný výzkum je důležitý, jak bylo uvedeno, pro zachování konkurenční schopnosti průmyslu, která je založena na nabídce kvalitních výrobků za nejnižší ceny. V případě výroby technicky pokrokových výrobků požadovaných trhem nemusí být pro zákazníka cena rozhodující a zde je možné hledat hlavní přínos výzkumu, a to vyšší míra zisku. Zde je na místě otázka. Proč dnes nejsou v českém slévárenství odborníci, kteří posunuli slévárenské technologie ve světovém měřítku, jako např. Petržela s ST formovacími hmotami nebo Polák se svými stroji pro tlakové lití hliníku? Servisní činnost poskytovaná slévárnám Vysoké školy by měly rovněž zajišťovat pro slévárenské technologie servis. Tím se nemyslí konkurence obchodním organizacím, které se svými výrobky dodávají také základní informace spojené s jejich použitím. Slévárny se občas setkávají s problémy, které nejsou schopny řešit vlastními prostředky, nebo se vlastní prostředky ukázaly být nedostatečné a rovněž obchodní organizace zajišťující servis v oblasti svého obchodního zájmu daný problém nevyřeší. V takovém případě lze očekávat servisní službu od výzkumné organizace. Výzkumnou organizací může být vysoká škola, která by měla mít k dispozici odborníky s širokými znalostmi. S o u č a s n é p o t í ž e v y s o k ýc h š ko l ve v ý š e u ve d e n é o b l a s t i j e j i c h v ý z n a m u v národním hospodářství Vysoké nároky na studium Studium slévárenství je náročné na znalosti přírodních věd. Obor není společensky atraktivní. To jsou hlavní příčiny nedostatku zájemců o studium na katedrách slévárenství. Vysoké školy se snaží získat studenty 3. ročníků celou řadou akcí. Jsou to exkurze do sléváren spojené s posezením v příjemném prostředí, besedy se studenty bakalářského studia za přítomnosti studentů magisterského studia na odboru slévárenství, besedy s potenciálními zaměstnavateli. Propagace oboru je také založena na podložené argumentaci, že v ČR je pořád dostatek zajímavých míst pro absolventy slévárenského směru. Zdá se, že ze strany kateder slévárenství jsou možnosti v náboru studentů téměř vyčerpané. Zaměstnavatelé mohou pomoci nabídkou stipendia, besedami se studenty o uplatnění v jejich podnicích a také tím, že svoje nadané zaměstnance se středoškolským vzděláním pošlou studovat vysokou školu. Zde nabízí různé možnosti studia od externího po řádné s rozvolněnou výukou. Personální oddělení sléváren by se měla starat o budoucí odborníky, které budou potřebovat dříve, než je určité místo potřeba obsadit. U absolventů slévárenských oborů nelze čekat jako u spotřebního materiálu, že jsou vždy k dispozici. Od 4. ročníků mohou studenti naší katedry pracovat na zadáních z praxe a řešit pro podnik výrobní problémy. Student se seznámí s podnikem a podnik ke všeobecné spokojenosti se studentem.

Nezájem o výchovu doktorandů ze strany sléváren Efektivní výchova doktorandů potřebuje náměty z výrobních organizací. Pro výrobní organizaci je přínosem, že získá odbornou pomoc při výrobních optimalizacích nebo technologickém výzkumu a vývoji za velmi dobrých finančních podmínek. Je zarážející, jak malý zájem je o tento typ spolupráce. Vysoké školy jsou pro tento typ spolupráce otevřené. Zajímavou formou spolupráce výrobní organizace s vysokou školou je vyslat svoje nejlepší techniky na externí doktorandské studium. V takovém případě může získat slévárna prostřednictvím svého doktoranda spolupráci s pracovištěm se špičkovým přístrojovým vybavením a konzultace na odboru od vědecko-pedagogických ke svým problémům v podstatě zdarma. Vhodná témata pro doktorandy jsou z oblasti jakosti výroby (příčiny neshodné výroby), výzkum nové technologie, případně optimalizace technologie, a to jak z hlediska jakosti, tak i nákladů. Předsudky v oblasti výzkumu V oblasti výzkumu vývoje mezi vysokými školami a průmyslem v oblasti slévárenství jsou velké rezervy. Lze se domnívat, že zde zůstává podvědomí z předchozího režimu, kdy výzkum měl velmi malý význam a přinášel často vedení podniků dle jeho názoru zbytečné komplikace. Kolegové ze starší generace snad tento názor potvrdí. Jestliže je zadaný problém ze strany výzkumného pracoviště řešen pouze lepším popisem stávajícího stavu doplněný snímky z různých mikroskopů a mikroanalýzami bez skutečné analýzy problému a návrhu nápravných opatření, pak taková práce zadavateli nic nepřináší a jedná se o zbytečně vynaložené finanční prostředky. Nelze také očekávat, že navržením nápravy práce výzkumu končí. Zadavatel musí trvat na další práci na problému, dokud se nedosáhne trvalé částečné nebo úplné nápravy. Nedoceněná servisní činnost Pro vysoké školy je servisní činnost málo zajímavá. Servisní činnost vede jen málokdy k tvorbě nových poznatků. Je však zdrojem příjmů u podfinancovaných kateder. V některých případech je servisní činnost ze strany výzkumných organizací nezastupitelná. Setkáváme se často s tím, že slévárny se obrací na výzkum až tehdy, když jejich vlastní opatření přináší značné ztráty. Je zarážející, kolikrát se řeší dávno vyřešený problém až poté, co vlastní snaha nevede k výsledku. Z ávě r V posledních 20 letech se významně snížil počet absolventů vysokých škol, kteří odcházejí do slévárenského průmyslu. V ČR je dnes pouze jedna katedra (odbor) specializovaná výhradně na slévárenství. Bez existence pracovišť na vysokých školách, které vychovávají slévárenské odborníky, se stane české slévárenství málo prosperujícím oborem, závislým na doporučeních ze servisních firem. Výroba pak bude založena na technologiích nakoupených nebo okopírovaných ze zahraničí. Správnou cestou je podporovat studium slévárenství na vysokých školách a vychovat oborníky, kteří budou opět přinášet nové technologie a výrobky světové úrovně. Mají-li být vysoké školy „výrobní silou“ v průmyslu, pak je nezbytné, aby průmysl sám do této spolupráce vstoupil a přínos vzájemné spolupráce byl rozdělen mezi výzkum a výrobu.

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

27

EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

Výchova vědeckých pracovníků Výchova vědeckých pracovníků předpokládá, že na budoucí doktory (Ph.D.) budou kladeny jiné požadavky než na studenty magisterského studia. Výchova doktorandů je zaměřena na výchovy odborníků pro aplikovaný výzkum. Je žádoucí, aby aplikovaný výzkum byl náplní kateder slévárenství, aby studium bylo založeno na praktických zkušenostech získaných při řešení aktuální slévárenské problematiky.

J. Šenberger


EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

V. K a f k a Z ku š e n o s t i s e z v y š o v á n í m e ko n o m i c ké e fe k t i v n o s t i v ý r o b y o d l i t k ů c e s to u P R OJ EK T Ů

Zkušenosti se zvyšováním ekonomické efektivnosti výroby odlitků cestou PROJEKTŮ Experience with increasing an economic efficiency of casting production through the PROJECTS 621.74:338.45 : 330.604 foundry production— economy

Specialized Commission for Economy at the Czech Foundr ymen Societ y focuses it s ac tivities on the economic ef ficienc y of foundries. The aim is, in par ticular, the search for specific measures on it s improvement. In the form of Projec t s already for 16 years one specific phase of casting produc tion is regularly studied and elaborated.

doc. Ing. Václav Kafka, CSc. R ACIO & R ACIO, Orlová

28

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

Ú vo d Cesta k současnému stavu zatím každoročního a dosud pravidelného studijního rozpracování určité fáze výroby odlitků byla velice komplikovaná a vyžádala si řešení řady metodických problémů v oblasti nákladovosti [1]. Je třeba také doplnit, že se váže v zásadě ke genezi Odborné komise ekonomické. Po založení Odborné komise ekonomické (OKE) při České slévárenské společnosti (ČSS) se zvažovala její budoucí náplň. Jako zcela přirozené se jevilo zaměření na ekonomickou efektivnost sléváren s cílem hledání konkrétních opatření na její zvyšování. Z v y š ová n í e ko n o m i c ké e f e k t i v n o s t i s l évá r e n Zvyšování ekonomické efektivnosti sléváren zahrnuje velice rozsáhlý soubor činností, např. využití moderní techniky, aplikace špičkových technologií, použití vhodných systémů řízení, optimální využití výpočetní techniky, hledání vhodných osobností pro řízení a jejich optimálního využití pro slévárny. Nemůžeme opomenout maximální využití vrozených vlastností neboli talentů všech pracovníků sléváren atd. Pro naše rozhodování bylo důležité vyjít ze skutečnosti, že v ČSS již dlouho pracují odborné komise (OK), které mají zadanou oblast působnosti. Využití poznatků již činných OK technického zaměření v ČSS Při ČSS pracují mj. OK pro formovací materiály, OK pro litinu s lupínkovým a kuličkovým grafitem (LLG, LKG), OK pro tavení oceli na odlitky, OK technologická, OK lití pod tlakem, OK pro neželezné kovy a další. Tyto odborné komise se zaměřují na výrobu odlitků z pohledu aplikace moderní techniky, efektivních technologií, využití moderních výrobních postupů a pracovních procesů atd. Jejich činnost samozřejmě ve svém důsledku vede ke zvyšování ekonomické efektivnosti vyráběných odlitků. Členy těchto OK jsou obvykle zkušení technici, metalurgové a technologové. Bylo tedy zřejmé, že tuto činnost nemůže OK ekonomická v žádném případě dublovat. Spíše může využívat spolupráci s nimi a vhodně navazovat na zjištěné poznatky. Při posuzování práce těchto OK jsme očekávali zadání ke své činnosti. Požadavky jsme předpokládali především tam, kde technologové nebo metalurgové měli možnost volit mezi dvěma nebo více výrobními postupy, které mají ve svém důsledku stejný nebo obdobný výsledek. V tom případě by se zcela logicky měl zavádět ten proces, který bude mít příznivější nákladové charakteristiky. Byť OKE toto posouzení OK technického zaměření nabízela, neobdržela konkrétní požadavky. Nicméně se jevilo, že techničtí pracovníci jsou do jisté míry v zajetí technologického nebo metalurgického řešení svého konkrétního problému, přičemž jeho ekonomické charakteristiky jsou pro ně buď pouze druhotné, nebo nejsou vůbec v oblasti jejich posuzování. Tento přístup bohužel není výjimečný a jeho kořeny se táhnou daleko před rok 1989. Tehdy jako důsledek socialistického nazírání byly nákladové charakteristiky výroby velice zkresleny a na ekonomy se hledělo se silným despektem. Ať chceme, nebo ne, tento přístup u nás dosud zejména u některých technických pracovníků mnohdy ještě přetrvává. Pro členy OKE – tehdy je tvořili spíše ředitelé a finanční ředitelé sléváren, ale i třeba technologové nebo metalurgové, kteří věděli, že nákladovost je významnou a někdy možná


Z ku š e n o s t i s e z v y š o v á n í m e ko n o m i c ké e fe k t i v n o s t i v ý r o b y o d l i t k ů c e s to u P R OJ EK T Ů

i rozhodující vlastností vyrobeného odlitku – to byl zásadní impulz. Museli jsme učinit závěr, že je třeba na posuzování a následné zvyšování ekonomické efektivnosti odlitků hledat cestu samostatně.

Dopracovali jsme se ke stavu, kdy předmět porovnání – NVN – již nebyly předmětem utajení a bylo s nimi možné ve slévárnách konkrétně pracovat. Dále jsme si uvědomili, že předmětem šetření nemůže být v zásadě odlitek jako celek, ale je třeba postupovat po hlavních fázích jeho výroby. Následnou a zcela zásadní otázkou bylo vytvoření řešitelského týmu. Zde jsme postupovali zcela na základě zájmu sléváren a jejich dobrovolnosti. Základ řešitelského týmu tvořily vždy slévárny. Doplňovali je zástupci odborných organizací. Členy týmu byli po řadu let studenti a doktorandi VŠB – TU Ostrava. Takto rozsáhlá práce se samozřejmě neobejde bez alespoň minimálního finančního zajištění. Od nákladů na vytištění zpráv, zajištění konání porad řešitelů až po alespoň symbolické ocenění práce členů řešitelského kolektivu. To bylo zajišťováno především příspěvky zúčastněných sléváren. Je třeba dodat, že se zejména v úvodu šetření finančně podílela i ČSS a téměř permanentně pořadatelská OKE. Naše práce se podařilo organizovat vždy v ročních časových cyklech. Na toto období jsme si rámcově vytýčili objem práce. Řešitelské činnosti byly koordinovány na pravidelných schůzkách, kterých bylo asi 10 v daném období. Roční výsledky jsme následně shrnuli do písemné zprávy. Za zcela zásadní jsme považovali po ukončení řešení zorganizování řádného oponentního jednání. To se obvykle konalo v lednu po uzavření roční činnosti řešitelského kolektivu. Závěry a doporučení oponentního řízení byly v prvé fázi zohledněny při tvorbě sborníku pro následující seminář uspořádaný pro odbornou slévárenskou veřejnost. Základem sborníku byla vždy vypracovaná písemná zpráva. Ta byla dále zanonymněna označením konkrétních sléváren písmeny. Dále se v něm obvykle objevila doporučení oponentního řízení. Cílem konání pravidelných seminářů bylo v prvé řadě seznámit odbornou slévárenskou veřejnost s dosaženými závěry v PROJEKTU, vyslechnout si názory účastníků semináře na získané výsledky a také zjistit, zda návštěvníci nemají zkušenosti s posuzovanou tematikou. Účastníci semináře často referovali o svých zajímavých zkušenostech. Jako velice důležité jsme očekávali podněty pro zaměření našich dalších prací pro příští období. Tyto semináře byly obvykle organizovány po lednové oponentuře ukončeného PROJEKTU v březnu. Organizace semináře znamenala definitivní ukončení práce řešitelského týmu a tvorbu nového kolektivu. Ten se samozřejmě nově sjednocoval na zadání prací pro budoucí PROJEKT. Ko n k r é t n í z k u š e n o s t i s h l e d á n í m c e s t ve d o u c í c h ke z v y š ová n í e ko n o m i c ké efektivnosti Základní metodická východiska řešení PROJEKTŮ V úvodu řešení každé oblasti (výrobní fáze odlitků) jsme nejprve sestavili model stanovení její nákladové náročnosti. Vycházeli jsme nejprve z pečlivého popisu všech pracovních úkonů pro danou výrobní fázi. Do nákladového modelu nebylo možno zahrnout veškerá nákladová čerpání. Snažili jsme se, aby příslušné náklady byly vždy stanoveny pokud možno exaktním způsobem. Byly však i případy, kdy jsme přistoupili k použití odborných odhadů. U minoritních nákladů, kdy příslušný výdaj by byl stanoven vynaložením mimořádných výloh, jsme přistoupili k jejich nezahrnutí do propočtů. Vždy jsme však provedli propočet výše chyby, která tím byla způsobena. Ve všech případech byla spíše zanedbatelná. Mimořádně jsme dbali na porovnatelnost srovnávaných fází. U řešení tekutého kovu jsme např. porovnávali jakosti dané normou (ČSN). U přípravy formovacích směsí byly předmětem

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

29

EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

Metodické zaměření OKE na posuzování ekonomické efektivnosti výroby odlitků Vyšli jsme z definice ekonomické efektivnosti (EE) [2], podle níž je ekonomická efektivnost „abstraktní pojem, který popisuje stav ekonomiky (resp. ekonomického modelu). Z hlediska vstupů a výstupů je to snaha o minimalizaci nákladů a maximalizaci užitku.“ Pro naše potřeby jsme si „stav ekonomiky“ nahradili zcela konkrétním „výroba odlitků“. Při praktickém posuzování si „maximalizaci užitku“ konkretizujeme zákazníkem objednaným odlitkem zadaného materiálu, rozměrů, počtu kusů atd. a v určeném čase. Tak, jak je to ve všech slévárnách běžným zvykem. Před OKE tedy stál úkol „hledání minimálních nákladů při výrobě odlitků“. Je samozřejmé, že úlohu hledání minimálních nákladů lze řešit s různými přístupy. Od ryze teoretických nákladových kalkulací až po zcela reálná a konkrétní provozní šetření. Vzhledem k tomu, že výsledky OKE měly být ve slévárnách plně aplikovatelné, museli jsme svoje práce směrovat jednoznačně na provozní šetření. Měli jsme tedy zkonkretizované zadání – hledání minimálních nákladů odlitku provozním šetřením. Byť se zadání úlohy dále zúžilo, neměli jsme určenu výchozí metodu k hledání minimálních nákladů zákazníkem zadaného odlitku. Po zevrubné diskuzi a využití dřívějších zkušeností jsme se rozhodli pro relativně jednoduchou a všeobecně známou metodu – porovnání. Tato technika je patrně nejjednodušší ze všech možných přístupů. Byla již také dříve úspěšně posouzena [3]. S využitím této metody bylo úspěšně řešeno osm studií OK tavení oceli na odlitky při ČSS v letech 1978 až 1994, např. [4]. Tedy postup hledání minimálních nákladů určitého odlitku se konkretizoval na cestu porovnání nákladů na jeho výrobu v různých slévárnách. Dalším postupem, např. metodou nákladové analýzy, se bylo možno dopracovat k jejich minimální výši. Měly by tedy být porovnány úplné vlastní náklady (ÚVN) výroby příslušného odlitku v různých slévárnách. To však byl velice problémový úkol, protože znalost konkrétních ÚVN produktu je předmětem obchodního tajemství každé výrobní jednotky. Cestu porovnání ÚVN vyrobeného odlitku tedy nebylo možno využít. Bližší analýzou problému se již dříve ukázalo, že tato cesta by také nebyla schůdná. ÚVN se velice zjednodušeně skládají v prvé řadě z nákladů, které může výrobní středisko (příslušné osádky) přímo ovlivnit. Jsou to např. při výrobě tekutého kovu náklady na vsázku, přísady, energie atd. Výrobní středisko však nemůže přímo ovlivnit druhou část ÚVN, např. odpisy základních prostředků, náklady osvětlení, vytápění, osobní náklady vedení a režijních pracovníků, různé výrobní, zásobovací, správní režie atd. Jejich výše je dána zejména dřívějším vývojem výrobní jednotky, organizačním začleněním apod. To samozřejmě neznamená, že jejich náklady by neměly být předmětem kritického posouzení. Nicméně OKE se rozhodla, že jejich řešení bude až druhotné. Předmětem posouzení byly náklady výrobním střediskem přímo ovlivnitelné. Ty byly pojmenovány jako tzv. neúplné vlastní náklady (NVN). Podíl NVN z ÚVN je pro každou výrobní jednotku odlišný, a to jak ve slévárnách, tak i ocelárnách, válcovnách atd. Tato metoda se začala vyvíjet v 60. letech 20. století [5] a následně byla úspěšně ověřena v českých ocelárnách a slévárnách [6].

V. K a f k a


EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

V. K a f k a Z ku š e n o s t i s e z v y š o v á n í m e ko n o m i c ké e fe k t i v n o s t i v ý r o b y o d l i t k ů c e s to u P R OJ EK T Ů

porovnání druhy formovacích směsí, např. jednotná bentonitová směs apod. Problematičtější byla situace u výroby formy, kde jsme se snažili porovnávat formy pro stejný odlitek. To se samozřejmě vždy nemuselo podařit, proto jsme se snažili pracovat s odlitky stejné hmotnostní a tvarové kategorie. U posuzování apretace jsme zase srovnávali např. u tryskání a tepelného zpracovaní stejné náklady, tzv. výrobní. Tedy náklady na apretaci danou pouze opravou povrchových vad odlitků po provedení vizuální kontroly. Podle naznačených metodických postupů byly stanoveny náklady pro danou výrobní fázi. Následně tam, kde to bylo alespoň trochu možné, se prováděl rozbor, proč jsou pro danou slévárnu náklady vyšší nebo nižší a za jakých podmínek by mohlo dojít k jejich změně. Posuzování úrovně vynaložených nákladů doprovázelo obvykle posouzení technického stavu zařízení specialistou. Například u tryskacích zařízení a žíhacích pecí. Snažili jsme se také hledat závislosti nákladů příslušné fáze na vytvořených charakteristikách odlitků. Příkladem mohou být náklady na apretaci odlitků na osmi charakteristikách (uveďme třeba modul odlitku). Z uvedeného vyplývá, že každý PROJEKT byl doplněn řadou doporučení a námětů, jak náklady v dané slévárně snižovat.

Dále je to poznání brainstormingového efektu, kdy vyřčený zdánlivě nepřínosný první námět vyvolá tvůrčí návrh dalšího člena týmu, až z toho vyplyne skutečně výjimečný podnět. To je podmíněno tvůrčí a vysoce demokratickou atmosférou, která skutečně v řešitelských kolektivech panuje. Nikdo se nesmí bát vystoupit s jakoukoli myšlenkou. Druhou stránkou jsou náměty, ke kterým týmy docházejí. Nechceme se záměrně pozastavovat u paradoxních zjištění, kdy např. náklady na přípravu výplňové formovací bentonitové směsi (nejméně kvalitní) byly významně vyšší než na směs bentonitovou modelovou. Nicméně i taková zjištění nebyla výjimkou. Nelze se tomu však divit, protože slévárny tato porovnání dříve běžně neprováděly. Realizace námětů je opět významně vyšší u těch sléváren, které tyto poznatky v práci týmu samy získají, než u těch, které je na semináři pouze vyslechnou. Velice názorně a přesvědčivě je problematika vývoje vnímání nákladové náročnosti jakéhokoli úkonu účastníky řešitelského týmu popsána v PXV. Pohled na technickou, technologickou, organizační a jinou operaci je následně těsně spjat s jeho nákladovou stránkou. Na nezdůvodněné čerpání nákladů je pohlíženo jako na zbytečné plýtvání.

Přehled řešených PROJEKTŮ Celkově bylo dosud řešeno patnáct PROJEKTŮ [7–21], v současné době se řeší PROJEKT XVI. Na řešení se podílelo celkem 22 sléváren, 5 odborných organizací, studenti a doktorandi. Celkem prošlo týmy podílejícími se na šetření 68 řešitelů. Ve 12 PROJEKTECH se zúčastnily Slévárny Třinec, a. s., a Slévárna a modelárna Nové Ransko, s. r. o. Nejméně se na řešení podílely 2 a 3 slévárny. Nejvíce bylo zapojeno 8 sléváren a dvě odborné organizace. Tematicky byly jednotlivé PROJEKTY zaměřeny následovně: – na výrobu tekutého kovu byly orientovány tři PROJEKTY, a to PROJEKT I (PI) [7], PV [11] a PVI [12], – následovaly práce věnující se nákladům odlitku celkem – PII, PIII a PIV [8], [9], [10]; – příprava formovacích směsí byla hlavním tématem PVII, PVIII a PIX [13], [14], [15]; – výrobu formy řešily PX a PXI [16], [17]; – apretací odlitků se zabývaly čtyři poslední práce PXII, PXIII, PXIV a PXV [18], [19], [20], [21]. Zcela zásadní je přínos této činnosti jak pro jednotky zúčastněné na řešení, tak i pro ostatní slévárny.

Z ávě r

Přínos PROJEKTŮ pro slévárny OKE si nevede statistiku o přínosu řešení PROJEKTŮ. Jednak by to bylo zřejmě velice problematické, navíc pokud by tato činnost nebyla pro slévárny přínosná, pravděpodobně by o ni nebyl zájem. V posledních PROJEKTECH počet zúčastněných sléváren v řešitelském týmu roste, např. v PXV jich bylo 8 a dvě odborné organizace. Máme potvrzené informace, že slévárny řadu navržených doporučení zavádějí. Dále víme, že řada účastníků si podle konkrétních ověřených metodik sama provádí různá šetření a sledování a využívá tyto postupy pro plánovací a rozborovou činnost. Přínos bude rozhodně významně vyšší pro členy řešitelských týmů. Ti mají mimořádnou možnost během oněch cca 10 schůzek ke každému PROJEKTU plně zvládnout zejména metodické přístupy jak nově řešeného problému, tak se zejména seznámit s pojetím jiných sléváren k již zvládnutým úlohám. Tento efekt byl mimořádně hodnocen finančními řediteli.

30

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

Zúčastnění slevači prošetřili v celkem 15 PROJEKTECH veškeré fáze výroby odlitků od tekutého kovu až po apretaci. Ta slévárna, která má snahu pracovat s co nejnižší nákladovou náročností, může v těchto PROJEKTECH najít podněty a návrhy, které pro ni mohou být zajímavé. Pro jiné obory mohou být podnětné např. metodické přístupy, které slevači někdy velice těžce získali. Jak již bylo uvedeno, v roce 2015 řešitelský tým pokračoval v řešení PROJEKTEM XVI zaměřeným na průběžné exaktní sledování výsledků tryskání včetně nákladových charakteristik a na nákladové porovnání jednotlivých technologií tepelného zpracování (kalení, normalizace a popouštění). Řešitelský tým šesti sléváren a dvou specialistů také začal s řešením problematiky odstraňování nálitků.

L i t e ra t u ra [1] KAFKA, V.: Zkušenosti se zvyšováním ekonomické efektivnosti výroby odlitků, Hutnické listy, 2015, (2), 21–24. ISSN 0018-8069. [2] WIKIPEDIE, 28. 12. 2014. [3] KAFKA, V.; Z. BŮŽEK: Kritické posouzení používaného způsobu vyhodnocování racionalizačních opatření při výrobě elektrooceli, Hutník, 1971, (4), 125–130. [4] KAFKA, V.; J. HAVRLANT; F. KUPKA; P. LEVÍČEK a kol.: Technicko-ekonomická analýza výroby oceli na odlitky v elektrických obloukových a indukčních pecích, OK tavení oceli na odlitky při ČSS, prosinec 1978. [5] KAFKA, V.; Z. BŮŽEK: Nová metoda zjišťování vlastních nákladů elektrooceli. Hutnické listy, 1971, (3), 171. [6] KAFKA, V.; Z. BŮŽEK; L. MARTÍNEK; P. FILA a kol.: Znalost nákladů vyráběné oceli – nezbytná podmínka pro efektivní řízení výroby, In: Sborník X. mezinárodní vědecká konference IRON AND STEELMAKING, 18.–20. 10. 2000, Szczyrk, Orlie Gniazdo, Polská republika, s. 225–228. ISBN 83-913330-1-9. [7] KAFKA, V.; J. ŠENBERGER; P. PALÁN; V. SZMEK a kol.: Porovnání použitých technologií a jejich nákladů při vý-


Z ku š e n o s t i s e z v y š o v á n í m e ko n o m i c ké e fe k t i v n o s t i v ý r o b y o d l i t k ů c e s to u P R OJ EK T Ů

[8]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14] KAFKA, V.; V. NYKODÝMOVÁ; J. FOŠUM; V. SZMEK a kol.: Problematika posuzování nákladovosti formovacích směsí. Závěrečná zpráva PROJEKTU VIII, prosinec 2007. [15] KAFKA, V.; V. NYKODÝMOVÁ; J. FOŠUM; V. SZMEK a kol.: Rozšířený nákladový model přípravy formovacích směsí. Závěrečná zpráva PROJEKTU IX, prosinec 2008. [16] KAFKA, V.; V. NYKODÝMOVÁ; V. KNIRSCH; D. DOUPOVEC a kol.: Metodika nákladového hodnocení výrobní fáze přípravy formy. Sborník PROJEKTU X, březen 2010, ISBN 978-80-02-02208-4. [17] KAFKA, V.; V. NYKODÝMOVÁ; D. DOUPOVEC; I. LÁNA a kol.: Rozpracování nákladového hodnocení výroby forem. Závěrečná zpráva PROJEKTU XI, prosinec 2010. [18] KAFKA, V.; M. HERZÁN; P. JELÍNEK; I. LÁNA a kol.: Vypracování metodiky nákladového hodnocení výrobní fáze apretace odlitků. PROJEKT XII, závěrečná zpráva, leden 2012, Česká slévárenská společnost Brno, s. 1–49. [19] KAFKA, V.; I. LÁNA; M. NOVOBÍLSKÝ; M. HERZÁN a kol.: Vývoj nákladového hodnocení apretace odlitků (II. etapa). Závěrečná zpráva PROJEKTU XIII, prosinec 2012. [20] KAFKA, V.; I. LÁNA, M. NOVOBÍLSKÝ; M. HERZÁN a kol.: Vývoj nákladového hodnocení apretace odlitků (III. etapa). Závěrečná zpráva PROJEKTU XIV, prosinec 2013. [21] KAFKA, V.; Z. BRÁZDA; M. FÍK; M. HERZÁN a kol.: Vývoj nákladového hodnocení apretace odlitků (IV. etapa). Závěrečná zpráva PROJEKTU XV, prosinec 2014.

O b l a s t n í v ý b o r v ýc h o d o č e s ké h o r e g i o n u Č e s ké s l évá r e n s ké s p o l e č n o s t i a O d b o r n á ko m i s e p r o ž i vo t n í p r o s t ř e d í ve s p o l u p rá c i s K rá l ové h ra d e c k ý m k ra j e m , C e n t r e m i nve s t i c , r oz vo j e a i n ova c í p o řá d a jí

24. seminář „Ekologie a slévárenství“ Te r m í n : 12. 5. 2016 Místo konání: Krajsk ý úřad Královéhradeckého kraje, Pivovarské náměstí (Regiocentrum), Hradec Králové H l av n í t é m a t a : – Eko l o g i e a hyg i e na p rá ce ve s l é vá re ns ké p ra x i – B OZ P – N ove l y z á ko n ů o o d p a d e ch, o o chra n ě ov zdu š í – N ove l y l e g is lat i v y v o b la s t i inte g rova n é p re ve n ce P ř ís p ě v k y js o u z a m ě ř e ny na p ra k t i cké zku š e n o s t i a z áva ž n é d o p a d y p l y n o u cí ze zm ě n p ráv ních n o re m ve sl é vá re nt s v í. S e m iná ř j e urč e n p ro ma na že r y, te chn o l o g y, m e t a lurg y, e ko l o g y a p ra cov ní k y z a ji š ť ující B OZ P n e j e n ve sl é vá re ns k ých p rovoze ch, p ro p ra cov ní k y, d o k to ra n d y a s tu d e nt y v y s o k ých š ko l a d a l š ích ins t i tu cí v č e t n ě d o d avate l ů s l é vá re n. B l i ž š í i n f o r m a c e : I n g. V la d imír B lá ha, v la d o b la ha @ s ezna m.c z

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

31

EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

[9]

robě tekuté fáze litin s lupínkovým a kuličkovým grafitem a ocelí na odlitky. Závěrečná zpráva PROJEKTU I, březen 2001. KAFKA, V.; J. ČERNÝ; I. KOUTNÍKOVÁ; I. LÁNA a kol.: Porovnání nákladů na výrobu odlitků ze železných kovů. Závěrečná zpráva PROJEKTU II, prosinec 2001. KAFKA, V.; J. ŠENBERGER; J. COUFAL; J. ANDRES a kol.: Problematika průběžného sledování nákladů odlitků v českých slévárnách. Závěrečná zpráva PROJEKTU III, listopad 2002. KAFKA, V.; P. KRÁLÍČEK; Z. ONDRÁČEK; J. ŠENBERGER a kol.: Ověření modelu průběžného sledování nákladů odlitků v českých slévárnách. Závěrečná zpráva PROJEKTU IV, prosinec 2003. KAFKA, V.; R. URBAN; J. ŠENBERGER; L. BLAHUTOVÁ a kol.: Možnosti nákladové redukce při výrobě tekuté fáze litin v českých slévárnách. Závěrečná zpráva PROJEKTU V, prosinec 2004. KAFKA, V.; J. ŠENBERGER; M. MATUŠKA; R. URBAN a kol.: Možnosti nákladových úspor při výrobě tekuté fáze oceli a litin v českých slévárnách. Závěrečná zpráva PROJEKTU VI, prosinec 2005. KAFKA, V.; V. NYKODÝMOVÁ; J. FOŠUM; S. CHUDÁČEK a kol.: Vytvoření nákladového modelu přípravy formovacích směsí. Závěrečná zpráva PROJEKTU VII, prosinec 2006.

V. K a f k a


EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

P. J e l í n e k

Problémy nákladovosti tr yskání odlitků

Problémy nákladovosti tryskání odlitků The problems costs for blasting of castings 621.747.55 : 338.51 fettling by blasting—production costs

The contribution is in it s introduc tion aimed at a fundamentally dif ferent approach in the maintenance of blasting devices in the Germany and the Czech Republic and subsequently it set s in details the main problems in this field for foundries in the Czech Republic. It is also focused on the general description of the auxiliar y device to the blasting devices that clearly monitors the eight main information charac terizing it s ef fec tiveness and suggest s the possibilit y of it s use.

Ing. Pavel Jelínek Te c h c o n s u l t P r a h a , s . r. o .

32

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

Ú vo d Tryskací technologie, z nichž hlavně tryskání kulatými ocelovými broky (kulatým abrazivem), patří v současné době k neodmyslitelným čisticím a sjednocujícím úpravám povrchů ve strojírenské výrobě. Ve slévárenství je to jedna z finálních operací výroby odlitků, která zhodnotí všechny předchozí a investičně nesrovnatelně náročnější fáze výroby tím, že očistí odlitek od zbytků formovacích směsí, sjednotí povrch a upraví jej na požadovanou drsnost. Z a řa z e n í o p e ra c e t r y s ká n í d o P R O J E K TŮ Stejně jako všechny ostatní slévárenské operace bylo i tryskání zařazeno do PROJEKTŮ Odborné komise ekonomické při ČSS. V PROJEKTECH XIII, XIV a XV [1], [2], [3] zúčastněné slévárny po dobu několika let cíleně analyzovaly a hodnotily veškerou činnost a náklady týkající se provozu a obsluhy tryskacích zařízení. Získané poznatky a data byla tříděna dle standardních a běžných kritérií. Jednalo se o tryskací časy, hodinovou spotřebu abraziva atd. Ty však neumožňovaly porovnat typově, velikostně i výkonově rozdílná jednotlivá zařízení mezi sebou. Byly tedy definovány nové, do současné doby neužívané parametry, jako např. zcela univerzální hodnota JSA – jednotná spotřeba abraziva – daná v (kg/kW)/h. Tím bylo možno porovnat analyzovaná tryskací zařízení mezi sebou. Rázem se tak projevily propastné rozdíly v hospodárnosti provozu jednotlivých zařízení. S r ov n á n í č e s ké h o a n ě m e c ké h o s l évá r e n s ké h o p r ovo z u z p o h l e d u s e r v i s n í ú d r ž by Hospodárnost a efektivita, to jsou zřejmě ty nejdůležitější ukazatele, které by měl každý zodpovědný provozovatel sledovat se snahou o dosažení jejich maximálních hodnot. Zde bych si dovolil krátké odbočení od sléváren zúčastněných v PROJEKTU a pokusil se o krátké srovnání s podobnými provozy, které jsem měl možnost poznat při servisních pracích na tryskacích zařízeních v zahraničí, především v Německu. Při návštěvě německé slévárny je prvním dojmem čistota. Kovové, rovné, čisté podlahy okolo tryskačů a pecí, tedy míst, která jsou nejvíce zatěžována. Kromě podlah, které jsou denně strojově zametány, je obvyklé jednou ročně zbavit nánosů prachu veškeré vnitřní povrchy. Obvykle bývá najata externí firma, která čistí zařízení, stěny, nosníky, potrubí atd. Další zajímavá zkušenost se získá při prohlídce tryskače, zjištění jeho technického stavu a srovnáním s požadovaným servisním zásahem. Jak znám naše provozy, minimálně polovina v Německu vyměňovaných dílů by u nás byla klasifikována jako zcela vyhovující a ponechána bez výměny. Další překvapení přichází s prohlídkou skladu náhradních dílů. Jsou zde i díly a smontované podskupiny, které nejsou momentálně potřeba, ale přesto byly objednány. A nemohu říci, že tryskací pracoviště by byla preferována. Tato péče zahrnuje veškerá zařízení sléváren. Je tedy zcela zjevné, jaké značné finanční objemy jsou vkládány do oprav a údržby slévárny jako celku. Tváří v tvář tomuto poznání musí každého napadnout následující úvaha: vstupy, energie a materiál jsou prakticky stejné jako u nás, cena práce je ve srovnání s naší v NSR vysoká. A finanční prostředky vložené do údržby a oprav neúměrně vysoké – tedy z našeho pohledu tato slévárna přece nemůže existovat. Ta však existuje a prosperuje, a nejen tato slévárna. Vysvětlení, proč slévárny s drahým provozem mohou existovat, je jen jedno. Je to lidský faktor. Bezchybná práce


Problémy nákladovosti tr yskání odlitků

V ýc h o z í p o d m í n k y a fa k t o r y s l e d ova n é v PR O J E K T U

Tím se dostáváme k obtížněji uchopitelným aspektům provozu tryskačů, a sice metodika sledování nákladů a jejich vyhodnocování. Tedy jednomu z nejobtížnějších aspektů, které můžeme ve slévárenském provozu požadovat. Každá ze zúčastněných sléváren dovedla nějakým způsobem náklady na tryskání vyčíslit, ale prakticky až na světlé výjimky pouze ve formě vstupů. Každý dovede říci, kolik utratil za jistý časový interval za abrazivo, kolik za energii, a jaké byly náklady na obsluhu. Prakticky ale nikdo nedovede určit, jak efektivně byly tyto náklady využity. Především chybí metodika, jak a které ukazatele sledovat. Konkrétně tryskací časy a zatížení turbín. Stále jsou v provozu zařízení, která nejsou ani technicky vybavena pro to, aby vůbec bylo možno zmíněné veličiny sledovat. Pro ilustraci: je těžké si představit dopravce, který by doplňoval nádrž naftou a nikdy by nesledoval, kolik kilometrů řidič najezdil. Nikdy zde může znamenat dobu např. 40 let, kdy je tryskač v provozu. U tryskače, jak je patrné, to nikomu nevadí. Chybějící počitadlo tryskacích hodin a ampérmetry turbín znamenají u letitého tryskače v součtu ztrátu několika mil. Kč „hozených do kanálu“. To je realita některých našich tryskacích pracovišť. Provozovatel takového zařízení pravděpodobně bude tvrdit, že musí šetřit. Takové byly výchozí podmínky při zahájení prvního z PROJEKTŮ zaměřených na ekonomiku provozu tryskacích zařízení – nejednotná, nebo spíše žádná metodika, nevědomost, co a jak sledovat a mnohdy nepochopení principu tryskacího procesu v jeho detailech. Připočtěme k tomu nevybavenost řady tryskačů ampérmetry a počitadly tryskacích hodin a rovněž lidský faktor projevující se v chybách při sledování provozních údajů (doplňování abraziva, zatížení turbín, tryskací časy) a hlavně v neochotě obsluh připustit jakoukoli změnu v zavedené praxi. Cíl a dosažené výsledky

V rámci PROJEKTU ČSS byly samozřejmě výše uvedené podmínky sledovány a vyhodnoceny a téměř ve všech případech byl nalezen ne jeden, ale spíše celá řada nedostatků. Do těchto podmínek zahrnujeme správnou funkci těchto skupin a parametrů: – magnetická separace; – větrný odlučovač; – filtrační zařízení; – potrubí filtru; – zásobník na abrazivo; – dávkovací jednotky abraziva; – nastavení tryskacího obrazce; – zrnitost abraziva; – kvalita abraziva; – forma abraziva; – doplňování abraziva; – provozní směs abraziva. V naprosté většině provozů není osoba, která by měla tak hluboké, detailní a komplexní znalosti o dané problematice, aby měl tryskač takovou péči, že veškeré jmenované parametry budou shledány bez závad. Samozřejmě jde i o vybavení. Navíc nastavit správně recyklaci abraziva je záležitost pro specialistu a nutno říci, že i někteří dodavatelé tryskacích i filtračních zařízení nenabídnou zákazníkovi to správné řešení. Další problém vzniká tam, kde do dané problematiky, např. konkrétně nastavení tryskače, může zasahovat více pracovníků v různých úrovních kompetencí. Nezřídka se stává, že jedno chybné (nekvalifikované) administrativní rozhodnutí degraduje vlastnosti moderního zařízení. Příklad: předpis pro obsluhu tryskače – doplňování abraziva.

Za těchto podmínek v průběhu několika dílčích PROJEKTŮ ČSS vznikal plán, jehož cílem byla plná informovanost o provozu tryskacího zařízení jak z pohledu časového využití, tak z pohledu nákladů na provoz. Výchozím bodem pro vývoj zařízení, které by bylo schopno tyto parametry sledovat, bylo definování výše zmíněné hodnoty JSA (jednotná spotřeba abraziva) v kg za jednu hodinu vztažená na 1 efektivní kW výkonu. Efektivní kW je myšlen skutečný odevzdaný výkon elektromotorem, ne uvedený výkon na štítku motoru. V rámci projektů ČSS měly zúčastněné slévárny za úkol tento parametr u svých zařízení určit. Ukázalo se, jak je sledování a zapisování údajů obsluhou strojů obtížné a nepřesné a i v ideálních případech zatížené chybou. Pro získání skutečně přesných údajů bylo třeba odstranit z tohoto procesu lidský faktor a sledování řešit pomocí nezávislého přídavného zařízení. Ve své podstatě se jedná o běžně používanou aplikaci, měření proudu v závislosti na čase. Bylo vyvinuto přídavné zařízení nazvané dálkové sledování tryskacího procesu DSTP ®, které trvale měří velikost proudu odebíraného elektromotory turbín. Naměřená data jsou vysílána přes WiFi nebo ethernetovým kabelem do počítače zákazníka, kde jsou ukládána na pevný disk. Pomocí námi vyvinuté softwarové aplikace má uživatel možnost jak sledování práce tryskače v reálném čase, tak i vyhodnocení uložených údajů a po zadání výrobních údajů zjistit veškeré informace, které jsou nutné k optimalizaci tryskacího pracoviště. Jako příklad je možno uvést: – průměrná tryskací doba; – nejdelší tryskací doba; – materiálové náklady na sledovaný interval;

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

33

EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

všech zúčastněných na chodu slévárny. Od majitele po pomocného dělníka. Tyto vlastnosti ostatně prokázali i pracovníci údržby i jejich nadřízení, s nimiž jsme přišli do kontaktu. Pracovní nasazení 100 %, odbornost 100 %. Toto srovnání rozhodně nemá za cíl vyzdvihovat německé slévárny, protože i u nás jsou podniky na špičkové úrovni. V cenově drahém prostředí ale nelze podnikat jinak. Každý pracovník musí přinést podniku maximum, ne v rámci svých schopností, ale v rámci potřeb podniku. S tímto „zahraničním“ přístupem je v poměrně značném kontrastu přístup některých našich podniků, kde je veškerá činnost podřízena minimálním nákladům. Nehledí se na kvalitu nakupovaných materiálů, kvalitu pracovníků atd., jediným kritériem je pouze cena, a to ta nejnižší. Problémem navíc bývá i to, že právě pracovníci, kteří by měli přijímat kvalifikovaná rozhodnutí, se v dané problematice orientují pouze povrchně, a právě proto je pro ně jediným kritériem cena. Navíc jsem měl možnost, právě díky spolupráci se zahraničními podniky, získat ještě jeden další poznatek. Pokud např. právě v Německu nabídnete zákazníkovi snížení nákladů (u čehokoli) o 5 %, s nadšením se zeptá, co pro to musí učinit. Pokud u nás u některých firem nabídnete ne 5%, ale 10% snížení nákladů, buď je to ani nezajímá, nebo dojde k neproduktivním jednáním, která vedou do ztracena. Takový je tedy obecně stav a postoj k provozu, modernizacím, údržbě a stavu technického vybavení a efektivitě výroby v mnoha našich provozech, pravděpodobně zapříčiněný nedostatkem informací. Vždyť i tak zdánlivě jednoduchá technologie, jako je tryskání, má své zákonitosti, a pokud v posloupnosti podmínek nutných pro efektivní provoz tryskače jedna jediná není dodržena, veškerá snaha je marná.

P. J e l í n e k


EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

P. J e l í n e k

– – – – –

Problémy nákladovosti tr yskání odlitků

materiálové náklady na tryskací hodinu; materiálové náklady na 1 kg otryskaných odlitků; materiálové náklady na 1 ks otryskaného odlitku; spotřeba abraziva; jednotná spotřeba abraziva – JSA.

Samozřejmostí jsou i grafické průběhy proudů, takže i zcela vizuálním způsobem lze kontrolovat dění na tryskacím pracovišti – například ranní kontrola noční směny. Z pohledu efektivity provozu je ovšem nejdůležitější zjištění hodnoty JSA. Ideální stav je cca 0,2 kg/kW/h. Hodnoty do 0,4 lze za jistých podmínek akceptovat. Hodnoty vyšší pak musí být zdůvodněny výjimečně vynucenou technologií, například použitím abraziva s velice nízkou trvanlivostí. Ve všech jiných případech to je signál k prověření technického stavu a nastavení tryskacího zařízení. Pomocí DSTP ® lze tedy kontrolovat efektivitu tryskacího zařízení a obecně sledovat nákladové údaje. Poskytuje nové či jinými způsoby obtížně sledovatelné údaje, navíc nezatížené chybou lidského faktoru. Z tohoto pohledu se jedná o nezbytný doplněk každého tryskacího pracoviště.

Z ávě r Z pohledu slévárenských podniků na práci OK ekonomické při ČSS je vývoj DSTP ® jedním z konkrétních výstupů. Řešitelský kolektiv zúčastněných sléváren včetně specialistů z oboru úspěšně zvládl téma nákladovosti tryskacích operací a přínos této ve své podstatě výzkumné činnosti může být využit u jakéhokoli tryskacího zařízení. L i t e ra t u ra [1] KAFKA, V.; J. BRHEL; M. HERZÁN; P. JELÍNEK a kol.: Vypracování metodiky nákladového hodnocení apretace odlitků (II. etapa), PROJEKT XIII, závěrečná zpráva, prosinec 2012, Česká slévárenská společnost Brno, s. 1–60. [2] KAFKA, V.; Z. BRÁZDA; J. BRHEL; M. FÍK a kol.: Vypracování metodiky nákladového hodnocení apretace odlitků (III. etapa), PROJEKT XIV, závěrečná zpráva, prosinec 2013, Česká slévárenská společnost Brno, s. 1–79. [3] KAFKA, V.; Z. BRÁZDA; M. FÍK; M. HERZÁN a kol.: Vývoj nákladového hodnocení apretace odlitků (IV. etapa), PROJEKT XV, závěrečná zpráva, prosinec 2014, Česká slévárenská společnost Brno, s. 1–64. Recenzenti / Peer-reviewers: doc. Ing. Václav Kafka, CSc. prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.

Veletrh Věda Výzkum Inovace (VVVI) Te r m í n ko n á n í : 9. –11. 3. 2016 M í s t o ko n á n í : BV V v B r n ě B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.v v v i.c z Cí lem Veletrhu Věda V ý zkum Inovace je v y t voření nové interdisciplinární plat formy propojující vědeckou a v ý zkumnou sféru s podnikatelsk ým prostředím. Posk y tnout pří ležitost školám, firmám, v ý zkumní kům a vědeck ým t ýmům alespoň jednou za rok f y zick y představit v ýstupy s vé práce odborné i široké veřejnosti. Na veletrhu se budou prezentovat předev ším v ysoké školy, inovační firmy, vědecko -technické park y a centra, vědecké t ýmy, samostatní v ý zkumníci, instituce a další organizace a spole čnosti, bez jejichž pomoci by v ý zkum, v ý voj, inovace a jejich zavedení do praxe nebylo možné. A plikátoř i v ýsledků VaV zde představí úsp ě šné zavedení inovací v praxi a budou mít možnost získat námět y a par tner y pro s vé další projek t y. Náv š těvníci se seznámí s jejich činností a s ukončenými, právě probí hajícími nebo plánovanými projek t y.

St r o j n í c ka fa ku l t a Ž i l i n s ke j u n i ve r z i t y v Ž i l i n e , K a t e d ra t e c h n o l o g i c ké h o i n ž i n i e r s t va , W yd z i a l o d l ew n i c t wa A k a d e m i i G ó r n i c zo - H u t n i c ze j w K ra kow i e , V Š B – T U O S T R AVA , F M M I , k a t e d ra m e t a l u r g i e a s l évá r e n s t v í Vá s p oz ý va jú na X I I . m e d z i n á r o d n ú ko n f e r e n c i u s l ove n s k ýc h , č e s k ýc h a p o ľs k ýc h z l i eva č ov

SPOLUPRÁCA 2016 Te r m í n ko n a n i a : 20. –22. 4 . 2016 M i e s t o ko n a n i a : h ote l B O B OT Y, Vrát na D o lina, S l ove ns ká re p u b lika B l i ž š i e i n f o r m á c i e : d o c. I n g. R i cha rd Pa s t irč á k , P h D., r i cha rd.p a s t irc a k @ f s t ro j.uniz a.s k I ng. M a re k B r ů na, P h D., ma re k .b r una @ f s t ro j.uniz a.s k

34

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2


V y t v á ř e n í e ko n o m i c ké h o povědomí ve Slévárn á c h T ř i n e c , a . s . I . Ž i ž k a – V. K a f k a – Z . V l a d á r – V. S z m e k – M . N o v o b í l s k ý

Vytváření ekonomického povědomí ve Slévárnách Třinec, a. s. Slévárny Třinec, a. s., Třinec

doc. Ing. Václav Kafka, CSc. R ACIO & R ACIO, Orlová

Ing. Zdeněk Vladár Slévárny Třinec, a. s., Třinec

Ing. Vladislav Szmek Slévárny Třinec, a. s., Třinec

Ing. Marcel Novobílský Slévárny Třinec, a. s., Třinec

Ú vo d Zkušenosti získávané od šedesátých let minulého století v oblasti zkoumání ekonomické náročnosti metalurgických procesů ukázaly jako nezbytné, aby stávající přístupy k zajišťování efektivnosti u jejich „vlastníků“ (všech pracovníků od nejnižších pracovních pozic) byly doplněny o potřebné ekonomické informace. Ukázalo se nutným u nich průběžně vytvářet ekonomické povědomí. Jeho zásady byly v první fázi vzhledem k tomu, že tekutý kov tvoří většinou největší nákladovou položku odlitků, rozvíjeny především u tavičů a mistrů tavicích pecí. Jejich zpětná vazba, tj. poznatky, náměty a připomínky, byly do systému postupně zahrnovány [1]. Ukázalo se ovšem, že vzhledem k ekonomickým podmínkám, zejména globální konkurenci, a tedy tlaku na ceny, je nutné rozvíjet ekonomické povědomí i u dalších slévárenských profesí [1], [2], [3], [4]. V letech 2009–2010 byl tedy ve Slévárnách Třinec, a. s., spuštěn pilotní projekt, kterého se zúčastnili ruční formíři. Ukázalo se, že principy vytváření ekonomického povědomí byly z jejich strany přijímány vstřícně a s velkým pochopením. Jedním z důvodů vstřícného přístupu pracovníků byla patrně i skutečnost, že pracovníci na základě znalostí ekonomického povědomí mají možnost ke své práci přistupovat jiným, tvůrčím způsobem. Zřejmě nejdůležitějším bylo uvědomit si, že jsou jedním z hlavních faktorů efektivního hospodaření svého pracoviště a že ekonomickým přístupem k provádění daných operací rozhodují také o ekonomice vyššího výrobního celku a tedy i celé firmy. Vytváření ekonomického povědomí [1], [2], [3], [4] Základní zásady a podmínky vytváření ekonomického povědomí jsou následující: – základním principem je osvojení zásady, že nepracujeme se surovinami, materiálem, energiemi, časem atd., ale s hodnotou, kterou spotřebováváme (vynakládáme), tedy ovlivňujeme náklady; – aby se výše uvedený princip mohl stát na pracovišti dominantní, musí každý pracovník znát (stanovit, kvalifikovaně odhadnout) náklady na všechny operace, které provádí;

Shrnutí poznatků z pilotního projektu [5] , [6] Pro ověření vyvinutých zásad vytváření ekonomického povědomí bylo zvoleno deset formířů ruční formovny provozu slévárny oceli Sléváren Třinec, a. s. Při výběru pracovníků se záměrně vycházelo ze zásady, aby školení formíři spíše prezentovali „průměrné“ pracovníky. Jejich věk se pohyboval od 27 do 53 let a ve slévárně pracovali od 6 do 36 let. Osm frekventantů bylo vyučeno v oboru slevač, jeden byl absolvent stavební průmyslové školy a další byl absolvent rekvalifikačního kurzu. Přípravný tým byl tvořen externím lektorem (ze zkušenosti je známo, že nové poznatky jsou lépe přijímány autoritou zvenčí, zde navíc s bohatou pedagogickou praxí), ředitelem slévárny, finančním ředitelem, vedoucím úseku controllingu, vedoucím provozu formoven a vrchním mistrem ruční formovny. Dále v tomto týmu pracovali studenti VŠB – TU Ostrava. Při přípravě školení si tým musel být vědom toho, že musí nalézt jednoduchou a společnou řeč s lidmi, kteří byli v ekonomické oblasti téměř naprostými laiky. Vlastní téma bylo rozděleno do sedmi relativně samostatných seminářů. Ty byly probrány n a čtyřech sezeních po čtyřech hodinách s jednotlivými názvy: 1. Pracovník nepracuje s hmotou, časem atd., ale s hodnotou. 2. Osvojení vybraných ekonomických (nákladových) pojmů. 3. Zvládnutí metod stanovení nákladové náročnosti v provoze. 4. Seznámení s vybranými opatřeními vedoucími k nákladové redukci. 5. Osvojení si metod řízení nákladové spotřeby ve slévárnách. 6. Seznámení s problémy ve svém oboru. 7. Znalost základních informací o stavu a záměrech společnosti. Hloubka probíraných témat se odvíjela od zájmu posluchačů. Jistým překvapením byl zájem o témata, která byla zařazena do oblasti nástavby. Snažili se zjednodušeně pochopit nejen účetní výkazy, ale i přidanou hodnotu a následně hrubý do-

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

35

Z P R A X E – ZKUŠEN OS T I S P ROJ EK T Y O K EKO N O M I CK É ČSS

Ing. Ivo Žižka

– stejně tak je třeba, aby dokázal kvantifikovat nákladový dopad nekvalitního provedení předcházejících operací na svoje výsledky; – samozřejmě si musí být vědom dopadu své nekvalitní práce na následující výrobní fázi; – ekonomické povědomí se musí vytvářet u všech pracovníků výrobní jednotky; – u každé skupiny pracovníků se při vysvětlování musíme důsledně přizpůsobit pracovní pozici, úrovni dosaženého vzdělání a délce jejich praxe v provozu (tedy přizpůsobit rozsah, náplň a formu předávaných informací v jednotlivých oblastech, což v praxi znamená přizpůsobit vysvětlení v provozu skutečně používaným měrným jednotkám, např. kbelík, koliba atd.); – neodmyslitelnou součástí vytváření ekonomického povědomí je hmotná zainteresovanost pracovníků na dosažených výsledcích; – vytváření ekonomického povědomí se musí stát jednou z klíčových zásad řízení a být vedením slévárny všemi způsoby podporováno. Výsledkem uvedených zásad musí být uvědomění si nákladové náročnosti u každého pracovníka. Tavič si tedy musí být vědom toho, že „má na lopatě“ nikoliv 10 kg FeMn, ale 400 Kč. Analogicky formíř, že právě do formovacího rámu vhodil nikoliv lopatu magnezitu, ale 100 Kč atd. Tedy změna myšlení – obrazně řečeno jeho převedení na nákladový přístup – je výchozím předpokladem pro efektivní činnost kteréhokoli zaměstnance každého provozu. Bez tohoto uvědomění jsou další kroky vytváření ekonomického povědomí stěží realizovatelné.


Z P R A X E – ZKUŠEN OS T I S P ROJ EK T Y O K EKO N O M I CK É ČSS

I . Ž i ž k a – V. K a f k a – Z . V l a d á r – V. S z m e k – M . N o v o b í l s k ý V y t v á ř e n í e ko n o m i c ké h o povědomí ve Slévárn á c h T ř i n e c , a . s .

mácí produkt. Školení probíhala ve zcela uvolněné atmosféře. Pracovníci se zájmem naslouchali a s chutí se zapojovali do často kritických diskuzí (co by se mělo změnit, proč se tak již nestalo apod.). Zpětná vazba na školení byla zjišťována pomocí dotazníku, který absolventi anonymně vyplnili na závěr posledního sezení. Vyhodnocení přineslo následující zajímavá zjištění: – pro všechny účastníky bylo školení v oblasti ekonomického povědomí přínosné; – všichni jednoznačně konstatovali, že tyto semináře budou mít určitě dopad na jejich práci; – účastníci se rovněž shodli na tom, že v této oblasti by měli být proškoleni pracovníci na všech úrovních slévárny; – při hodnocení (klasickém známkováním od 1 do 5) všech seminářů vyvolal největší zájem seminář č. 1 (pracovník nepracuje s hmotou) se známkou 1,0, což bylo také jistým překvapením. Jednoznačně to znamená, že slevači tyto informace osobně považují za významné; – z ostatních seminářů nebyl žádný hodnocen horším průměrem než 2,0, až na seminář č. 4 (opatření k redukci nákladů) s průměrným hodnocením 2,4. I to bylo pro řešitelský tým překvapující a důvod k hlubšímu zamyšlení. Z odpovědí účastníků jasně vyplynulo, že nad probranou tematikou přemýšlejí. Nejčastěji se ve volných odpovědích objevovalo, že získali přehled o cenách a že se zamýšlejí nad hodnotami. Také, že se celkově změnil pohled na jejich práci, že ji vnímají i z ekonomického hlediska. Konstatovali rovněž, že semináře v nich zanechaly dobrý, popřípadě velmi dobrý dojem. Překvapením byla žádná negativní odpověď, což se u podobných akcí nestává. V odpovědích bylo opakovaně poukázáno, že nyní znají hodnoty, se kterými pracují a že se budou snažit náklady snižovat. Na základě výsledků uvedeného pilotního projektu bylo zavedeno také hodnocení za dosažené úspory u formířů. D a l š í r o z vo j e ko n o m i c ké h o p ově d o m í ve S l évá r n á c h T ř i n e c , a . s . Po úspěšném pilotním projektu u ručních formířů, pozitivním hodnocení absolventů školení a zejména příznivém ohlasu, tj. pozitivním dopadu této akce v provozu, přistoupila firma ke druhé etapě zavádění ekonomického povědomí. Během let 2011 a 2012 v rámci projektu Svazu sléváren České republiky Profese prošlo výše zmíněnými sedmi semináři celkem 138 pracovníků firmy, což je cca 20 % všech zaměstnanců. Šlo o následující profese: slevač, tavič, cídič, modelář, míchač hmot, mistr, obchodník a technolog. Byl opět zvolen model externího lektora (doc. Kafka), některé semináře pak vedli ředitel společnosti a ředitel pro technologii a jakost Sléváren Třinec, a. s. Obsah seminářů byl samozřejmě přizpůsoben potřebám jednotlivých profesí. Ohlasy na semináře byly podobné jako u pilotního projektu, tj. velmi dobré. Vezmeme-li například skupinu modelářů, která se jeví pro II. etapu zavádění ekonomického povědomí typická, pak docházíme k těmto závěrům: – z hodnocení seminářů vychází nejlépe „pracovník nepracuje s hmotou, časem atd.“ s průměrnou známkou 1,28. Dále se umístnil seminář „příklady vybraných ekonomických pojmů“ (známka 1,42) a prakticky stejně (1,44) „zásady řízení nákladové spotřeby“; – pro všechny účastníky (vyjma jednoho) bylo školení přínosné; – dopad na práci posluchačů bude mít ve všech případech (opět vyjma jednoho); – školení by mělo být rozšířeno mezi všechny pracovníky slévárny – 53 % kurzistů odpovědělo ano a 46 % asi ano;

36

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

– pro opakování školení se vyslovilo 61 % účastníků (36 % odpovědělo možná). Velice zajímavé pro vedení slévárny byly náměty a postřehy frekventantů. Ty se v mnoha případech ukázaly jako životaschopné a využitelné pro zvýšení konkurenceschopnosti. Pří n o s y p r o j e k t u Z měřitelných přínosů jak pilotního projektu, tak následné II. etapy lze jmenovat: – zkrácení doby taveb na elektrických indukčních pecích a tedy úspora elektrické energie; – úspory formovacích hmot, zejména magnezitu; – úspory tekutého kovu; – úspory legur (zejména Ni); – úspory pomocných materiálů (chladítka, výztuhy – opakované použití). Úspory lze vyčíslit v řádu milionů korun, což jistě není zanedbatelné (specifikace roční úspory 5 mil. Kč [7]). Z „neměřitelných“ přínosů je to zejména změna chování frekventantů školení směrem k myšlení ekonomickému a jejich využití jako jakýchsi zárodků krystalizace pro pozitivní změnu chování zbytku firmy. Z uvedených zkušeností můžeme tento projekt dalším slévárnám vřele doporučit. Z ávě r Je zřejmé, že se plně potvrdila teze o nutnosti průběžně vytvářet ekonomického povědomí všech zaměstnanců firmy. Je ovšem také jisté, že nestačí jenom systém zavést a očekávat, že se bude rozvíjet samovolně. Důležité bude jeho udržování a nastavení trvalého zlepšování podobně jako u systému jakosti či environmentálního. A rovněž hledání dalších směrů pro rozvoj konkurenceschopnosti. Jako další námět se nabízí zvýšení povědomí o zákaznickém přístupu všech zaměstnanců, například v oblasti vnímání skluzů, tj. zboží nedodaného zákazníkovi včas. Míra skluzů je sice již dlouhá léta měsíčně posuzována vedením firmy, ale nabízí se námět, jak se závěry pracovat dál, tj. vytvářet povědomí, že dodržení termínu je „zákon“. Dalšími oblastmi by mohly být logistika, případně layouty jednotlivých provozů s využitím nejmodernější softwarové podpory a kapacit mateřské akciové společnosti. L i t e ra t u ra [1] KAFKA, V.: Vytváření ekonomického podvědomí v metalurgii. Hutnické listy, 2009, (6), 142–145. ISSN 0018-8069. [2] KAFKA, V.: Vytváření ekonomického povědomí ve slévárnách. In: Sborník XIX. celostátní školení tavičů a mistrů oboru elektrooceli a litiny s kuličkovým grafitem, 16.–18. 9. 2009, s. 18–23. ISBN 978-80-02-02179-7. [3] KAFKA, V.: Vytváření ekonomického povědomí v české metalurgii – nezbytný předpoklad ke zvyšování efektivnosti výroby, 2010, monografie, rukopis. [4] KAFKA, V.: Creation of economic awareness in Czech metallurgy—indispensable pre-requisite for reduction of its costlingness. Vytváření ekonomického povědomí v české metalurgii – nezbytný předpoklad ke snížení její nákladové náročnosti, METAL 2010 Conference proceedings, 2010, s. 20–27. ISBN 978-80-87294-17-8. [5] KAFKA, V.; M. NOVOBÍLSKÝ; J. GLOS; V. POSPÍŠIL a kol.: Zkušenosti s vytvářením ekonomického povědomí v metalurgii, Oceláři – 27. ročník ocelářské konference.


J M A H o d o n í n – p r a v i d e l ný ú č a s t n í k P R OJ EK T Ů

JMA Hodonín – pravidelný účastník PROJEKTŮ Ing. Josef Obrtlík J i h o m o r a v s k á a r m a t u r k a , s p o l . s r. o ., H o d o n í n

JMA je účastníkem projektu „Vývoj nákladového hodnocení apretace odlitků“ pořádaného pod patronací Odborné komise ekonomické ČSS Brno. V tomto projektu se nákladově posuzují jednotlivé fáze apretace pro zjištění nákladové náročnosti každé fáze, abychom se je v konečném důsledku naučili řídit (minimalizovat náklady). JMA se na těchto projektech podílí od III. etapy, kdy se řešila apretace odlitků z litiny. V současné době probíhá již V. etapa. První a druhá etapa se věnovala posuzování ocelových odlitků. Tým řešitelů sestavil podrobný soupis všech fází apretace odlitků. Ke každé fázi se stanoví náklady metodou neúplných vlastních nákladů. Celkové náklady apretace dostaneme sečtením dílčích nákladů všech fází apretury. Od III. etapy se stejnou metodikou stanovily apretační náklady litinových odlitků. Pro řešitele z JMA to znamenalo vybrat si ze svého výrobního sortimentu dva vhodné odlitky. Prvním byl odlitek tělesa šoupátka o hmotnosti 13,5 kg a druhým klapka o hmotnosti 115 kg. Dále stanovit náklady apretace pomocí metodiky z I. etapy projektu. V JMA se s výhodou využívá zpracování dat pomocí informačního systému SAP. Ze SAPu se dají vyčlenit náklady na apreturu. Velmi nás zajímalo porovnání nákladů zjištěných pomocí SAPu a zjištěných metodikou projektu. Nutno podotknout, že u prvního odlitku se náklady shodovaly, u druhého se lišily o 25 %. I přes tyto rozdíly jsme v JMA konstatovali přesvědčení o správnosti obou metod. Metoda podle PROJEKTU navíc umožňuje zkoumat a porovnávat náklady jednotlivých fází apretace, a tak nalézt fázi s nejvyššími náklady a tuto fázi pak podrobit důkladnému zkoumání s cílem náklady snížit. Informační systémy (SAP, OPTI atd.) tuto analýzu neumožňují, protože mnohé materiálové náklady při stanovení nákladů apretace jsou skryty v režiích. Jak u ocelových, tak i u litinových odlitků z analýzy vyplynula jako nejnákladnější fáze tryskání odlitků. Tato informace nás v JMA nasměrovala na detailní rozbor tryskání. Vznikla funkční spolupráce mezi týmem řešitelů projektu a týmem řešitelů v JMA, jehož součástí byl i dodavatel abraziva, na řešení úkolu, jak snížit náklady na tryskání. Tým JMA poskytl mnoho cenných podnětů pro efektivní provoz tryskače a tím snížení tryskacích nákladů:

– – – –

formulace pokynů kontrol pro obsluhu a údržbu tryskačů, sledování spotřeby abraziva v pravidelných intervalech, pravidelné doplňování abraziva, provádění sítových rozborů jak provozní směsi, tak i odpadu ze separace, – sledování zatížení motorů turbín. Sledování těchto zásad efektivního tryskání jsme zastřešili opatřením motivačního programu. Motivační program má stanovena kritéria vycházející z uvedených zásad. Při jejich splnění je obsluhám tryskače přiznána čtvrtletní finanční odměna. Prostředky na tuto odměnu se získávají z prokázaných úspor na abrazivu. Vše je podrobně popsáno ve sbornících ze seminářů konaných ke každému projektu. Účastí v projektech jsme si uvědomili, že nejnákladnější fází apretace je operace tryskání odlitků. Postupným zaváděním zásad efektivního provozu tryskání jsme dosahovali významných úspor ve spotřebě abraziva a potažmo i snižování nákladů apretace. Základními ukazateli jsou měrné spotřeby abraziva na hodinu provozu tryskače a na tunu odlitků. Jestliže údaj o spotřebě abraziva na 1 hodinu tryskání dává jednoznačnou informaci o stavu tryskacího zařízení včetně kvality abraziva v něm, údaj o spotřebě abraziva na 1 tunu odlitků umožňuje současně sledovat změny množství odlitků v jedné dávce tryskače, popř. prodloužení doby tryskání. Jako příklad můžeme uvést spotřebu abraziva. Na začátku III. etapy se průměrná spotřeba pohybovala na hodnotě 18,3 kg/h tryskání. Díky opatřením se postupně snižovala na 15 kg/h. Po zavedení motivačního programu se ustálila na 12,2 kg/h. Druhou oblastí, k níž byla zaměřena pozornost řešitelského týmu projektu, je odstraňování nálitků na odlitcích. Ve slévárnách litiny se nálitky nejčastěji urážejí, náklady na urážení jsou zanedbatelné. Nálitky větších velikostí, které se nedají urážet, se nejčastěji odřezávají pneumatickými úhlovými bruskami s řezacím kotoučem. Zde se může dosáhnout úspor redukcí materiálových nákladů na řezací kotouč. V JMA jsme při řešení snížení nákladů na odřezávání nálitků vyzkoušeli použití diamantových řezacích kotoučů a dosáhli zajímavých výsledků. Jeden diamantový řezací kotouč dokáže nahradit až 134 ks běžně používaných kotoučů z aluminiumoxidu. Ačkoliv je diamantový kotouč 30,8krát dražší než aluminiumoxidový kotouč, dosahujeme ročně úspory v materiálových nákladech 167 166 Kč. Z osobního hlediska bylo jednoznačným přínosem projektu rozšíření vědomostí v oblasti tryskací techniky a v dalších oborech a také možnost přiučit se novým postupům ve statistickém vyhodnocování výrobních procesů a možnost podstatně rozšířit ekonomické znalosti. Pro JMA je účast v projektech svým významem taktéž nezanedbatelná. Nejprve jsme si ověřili, že stanovení nákladů pomocí informačního systému SAP přináší velmi podobné výsledky jako metodika vyvinutá v projektu. Projektová metodika dokáže navíc analýzou nákladů vyhodnotit operaci, která je nejvíce nákladová. To je velmi důležitá informace, kterou jsme díky projektu získali. Zaměřením se na tuto oblast jsme dosáhli významných úspor ve spotřebě abraziva. Nesporným kladem je také formulace motivačního programu, k němuž jsme logicky dospěli účastí na projektu. Řešením oblasti odstraňování nálitků v rámci projektu jsme taktéž dosáhli zajímavých výsledků. Ostatním slévárnám lze rozhodně doporučit seznámení se s informacemi, které jsou obsaženy ve sbornících OK ekonomické. Je možno si vybrat konkrétní opatření a ta realizovat. Ve sbornících je uveden podrobný popis zavedení a vyhodnocení opatření.

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

37

Z P R A X E – ZKUŠEN OS T I S P ROJ EK T Y O K EKO N O M I CK É ČSS

Teorie a praxe výroby a zpracování oceli. Rožnov pod Radhoštěm, s. 235–239. ISBN 978-80-87-294-21-5. [6] KAFKA, V.; Z. VLADÁR; M. NOVOBÍLSKÝ; V. SZMEK a kol.: Zavádění ekonomického povědomí ve slévárnách Třinec, 49. slévárenské dny, sborník přednášek, sekce ekonomická, 6.–7. 11. 2013, Brno, s. 26–32. ISBN 97880-02-02405-7. [7] Odborná komise ekonomická při ČSS – 16. rok aktivní činnosti, Slévárenství, 2014, 62(5–6), 190–193. ISSN 0037-6825.

J. Obr tlík


R . M í č a Z ku š e n o s t i s l é v á r ny Ž ĎA S , a . s .

M. Novobílský

Zkušenosti slévárny ŽĎAS, a. s., s přínosy cestou PROJEKTŮ

P oz n a t k y z v y u ž i t í P R OJ EK T Ů v e S l é v á r n á c h T ř i n e c , a . s .

vzájemných návštěv ve firmách. Prezentace závěrečných zpráv PROJEKTŮ formou seminářů nezúčastněným zájemcům má efekty o poznání nižší. Problematické je i získávání nových spoluřešitelů, jelikož stále ještě mnoho manažerů považuje oblast nákladovosti za ryze interní záležitost každé slévárny.

Z P R A X E – ZKUŠEN OS T I S P ROJ EK T Y O K EKO N O M I CK É ČSS

Bc. Roman Míča ŽĎAS, a. s., Žďár nad Sázavou

Slévárna ŽĎAS, a. s., se dlouhodobě věnuje nákladové náročnosti výroby odlitků. Od roku 2000 se podařilo vytvořit poměrně detailní a adresný nákladový systém poskytující značné množství informací, které slouží jako podklad při rozhodovacích procesech řízení výroby. Není náhodou, že jednou z prvních oblastí, kterou jsme se zabývali, byla oblast čistírenských operací neboli apretace. Hlavním důvodem byla značná nákladová spotřeba této fáze výroby a potřeba přesnější predikce apretačních nákladů v kusové výrobě odlitků. Navrhli jsme vlastní metodiku, vyhovující naší sortimentní skladbě výroby, kterou využíváme a dále rozvíjíme. Nabídka účasti v PROJEKTECH OK ekonomické při ČSS umožnila pohled na problematiku novou optikou a zároveň možnost výměny praktických zkušeností v této oblasti s dalšími slévárnami. V červnu 2012 vstoupil zástupce naší slévárny do již probíhajícího PROJEKTU XII a po sjednocení metodiky spolupracuje do současné doby na společných tématech. Práce v PROJEKTECH přináší inspirace nejen v oblastech přímých nákladů nebo strojního vybavení, ale i v metodách monitoringu dat a jejich využití při řízení efektivity operací či k zavádění motivačních prvků. Například práce na detailním hodnocení operace tryskání byly jednoznačně přínosné. Do současné doby nepatřila tato operace mezi oblasti, které by byly hlavním předmětem našeho zájmu. Spokojili jsme se s tím, že známe výši nákladů na tryskání, umíme je přiřadit k výrobkům, pravidelně udržujeme strojový park a meziročně sledujeme spotřebu abraziva. To vše při vyhovující kvalitě tryskaných povrchů. Detailní pohled na parametry tryskacích zařízení a abraziva přinesl další užitečné podněty. Došlo k prověření a úpravě nastavení tryskačů nebo ke zjištění parametrů nakupovaných abraziv. Také se ukázalo, že údaje, které sledujeme, nejsou dostatečné pro rozhodování v této oblasti. Zahájili jsme nové, relativně nenáročné sledování dat k tryskání i tryskačům, které lze využít k řízení nákladů, kapacit nebo k motivačním programům. Porovnání ukazatelů efektivity operace s ostatními účastníky nám ukázalo poměrně slušnou pozici, ale i potenciální rezervy. Podobné výstupy očekáváme i u aktuálně řešených oblastí nákladovosti tepelného zpracování odlitků a odstraňování nálitků. Co se týká hledání závislostí nákladů na charakteru odlitku a tvorbě univerzálního nákladového vzorce, jsme vzhledem k malému souboru měřených odlitků mírně skeptičtí. Také parametry výběru odlitků musí být více vymezeny, zejména jakostními požadavky na odlitek. Koncept apretačních PROJEKTŮ, kdy činnost zástupců sléváren a dodavatelů zařízení je řízena koordinátorem, se ukazuje jako funkční a užitečný pro všechny zúčastněné. Zde je třeba připomenout značné nároky na čas a energii každého řešitele nad rámec jeho pracovních povinností. Největší přínosy mají jednoznačně přímí účastníci PROJEKTŮ, ať již formou výměny zkušeností a názorů při samotném řešení témat nebo formou

38

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

Poznatky z využití PROJEKTŮ ve Slévárnách Třinec, a. s. Ing. Marcel Novobílský Slévárny Třinec, a. s.

Odborná komise ekonomická při České slévárenské společnosti se prostřednictvím PROJEKTŮ snaží již přes patnáct let podrobně sledovat ekonomiku vý roby odlitků v zúčastněných slévárnách. Řešitelský kolektiv těchto sléváren vždy nejdříve pečlivě popíše a rozebere jednotlivé sledované výrobní činnosti, pak sestaví vhodnou metodiku pro nákladovou analýzu posuzovaných výrobních způsobů. V dalších pokračováních se pak účastníci PROJEKTŮ věnují porovnávání jednotlivých zjištěných nákladů a možnostem nákladových redukcí. Na závěr se pokoušejí najít vhodné obecné závislosti nákladovosti sledované výrobní fáze porovnáváním mnoha získaných výsledků ze zúčastněných sléváren. V PROJEKTECH se řešitelský kolektiv podrobně věnoval rozborům jednotlivých, postupně navazujících výrobních fází výroby odlitků, a to od výroby tekuté fáze přes přípravu formovacích směsí a přípravu pískových forem. V posledních projektech se prozatím dospělo k několika fázím apretace odlitků, včetně tepelného zpracování. Přes značnou rozdílnost technologií výroby a výrobních sortimentů zúčastněných sléváren (nemluvě o poměrně značné obměně počtu účastníků jednotlivých PROJEKTŮ), a tím pádem získání na první pohled „neporovnatelných“ údajů, jsou jednotlivé PROJEKTY pro jeho účastníky obrovským přínosem. Podrobným rozborem jednotlivých výrobních procesů na opravdu dílčí operace a jejich nákladovým ohodnocením získávají účastníci přehled o dílčích nákladech jednotlivých fází výroby odlitku a můžou se tak zaměřit na problematické fáze výroby. Zjištěné náklady jednotlivých fází výroby odlitků při použití různých výrobních technologií v jednotlivých slévárnách mohou být inspirací pro ostatní slévárny při plánování jejich budoucnosti. K dispozici mají velké množství ověřených dat k porovnání nákladovosti jednotlivých výrobních technologií. Zajímavá se také jeví možnost porovnat jednotlivé podrobně zkalkulované nákladové položky s údaji ve vlastních controllingových systémech jednotlivých sléváren. Přínosem je jistě i přenos zjištěných dat a zkušeností na pracovníky slévárny, kterých se daná problematika týká. V neposlední řadě jsou určitě pro všechny účastníky přínosná osobní setkání na jednotlivých sezeních řešitelského kolektivu, kdy dochází k neformálním diskuzím i předávání zkušeností z vlastní praxe.


Náš systém formovací směsi v jednom přehledu Bilance

Příklad slévárny kov/forma: 1/10 ostřivo: 90 kg/t Fe 45 kg/t Fe GEKO®: ECOSIL®: 18 kg/t Fe

Příčina problému: příprava (horká formovací směs) Možné důsledky:  trhání forem  drobivé hrany  eroze  otěr  tvorba hrudek  explozivní penetrace

Poměr kov/forma

Příčina problému: nízký obsah vyplavitelných látek Možné důsledky:  drobivé hrany  eroze  otěr

Příčina problému: vysoký výplav a vlhkost Možné důsledky:  explozivní penetrace  vměstky (sekundární struska, písek)  trhání forem  zálupy  tvorba hrudek oživení – kg ostřiva (nové + rozp. jádra) na t tekutého kovu

Příčina problému: vysoký obsah bentonitu Možné důsledky:  problémy při výklepu  tvorba hrudek  explozivní penetrace

Příčina problému: nízký obsah bentonitu Možné důsledky:  zálupy  trhání forem  drobivé hrany  eroze  otěr dávkování GEKO® v kg na t tekutého kovu

Příčina problému: vysoký obsah nosiče LC Možné důsledky:  bubliny  vměstky LC  studené spoje

dávkování ECOSIL® v kg na t tekutého kovu

Příčina problému: nízký obsah nosiče LC Možné důsledky:  dlouhé tryskací časy  připečeniny  vměstky (sekundární struska, písek), eroze  problémy při vytloukání

Zastoupení: Jistá cesta k dobrým odlitkům Bc. Zdeňka Kaňová

ECOSIL® nosiče lesklého uhlíku, GEKO® slévárenské bentonity, GEKO®tel.:+420 LE snižuje 721 emise192 BTEX 192,

kanova.zdenka@gmail.com.cz

Zastoupení pro Českou a Slovenskou republiku a Chorvatsko Bc. Zdeňka Kaňová | mobil: +420 721 192 192 kanova.zdenka@gmail.com

Clariant Produkte (Deutschland) GmbH Ostenriederstr. 15 | 85368 Moosburg, Germany Phone: +49 (0)8761 82 126 | www.clariant.com

Zastoupení pro Českou, Slovenskou republiku a Chorvatsko é vá re nsKaňová t v í . L X I|VMobil: . l e d e+420 n – ú n 721 o r 2016 1–2 Bc.S lZdeňka 192 .192 E-mail: kanova.zdenka@gmail.com |

39


P. F i l a – M . B a l c a r – L . M a r t í n e k S l e d o v á n í n e ú p l ný c h v l a s t n í c h n á k l a d ů p ř i v ý r o b ě e l e k t r o o c e l i v e s p o l e č n o s t i Ž ĎA S , a . s .

Sledování neúplných vlastních nákladů při výrobě elektrooceli ve společnosti ŽĎAS, a. s. Ing. Pavel Fila, Ph.D. ŽĎAS, a. s., Žďár nad Sázavou

Ing. Martin Balcar, Ph.D. ŽĎAS, a. s., Žďár nad Sázavou

Ing. Ludvík Martínek, Ph.D. ŽĎAS, a. s., Žďár nad Sázavou

Z PRAXE

Ú vo d Strategie rozvoje elektroocelárny ŽĎAS, a. s., v uplynulém období představovala masivní investice do zařízení především sekundární metalurgie. Elektroocelárna je kromě tří elektrických obloukových pecí (dále EOP) z let 1952 až 1962 s nominální kapacitou 6, 17 a 20 t vybavena zařízením sekundární metalurgie, které představují dvě pánvové pece LF (r. 1996 a r. 2015) s možností indukčního mícháním EMS a zařízením pro vakuové zpracování oceli technologií VD/VOD z roku 1999. Těmito kroky byl vytvořen prostor pro nové technologie rafinace tekutého kovu, včetně možnosti průniku do nových segmentů trhu. Elektroocelárna ŽĎAS, a. s., produkuje ročně 50 kt tekuté oceli. Z tohoto množství je 40 kt určeno pro výrobu ingotů, resp. výkovků, a 10 kt pro výrobu odlitků. Sortimentní skladba výroby je velice široká, zahrnuje více než 3 000 značek ocelí. Od obyčejných uhlíkových přes středně legované konstrukční, nástrojové až po vysoce legované nerez oceli, včetně speciálních ocelí, jako jsou duplexní nebo superduplexní oceli určené pro práci v extrémně namáhaných podmínkách. Důraz na kvalitu produkce, rychlé reakce na přání zákazníků a dodržování termínu expedice se stávají samozřejmostí. Do popředí vystupuje cenová politika ruku v ruce s nákladovostí. Znalost nákladů se společně s jejich cíleným ovlivňováním stává nekončícím procesem, běžícím současně s vývojem nových technologických postupů. Proto bylo cílevědomě přistoupeno také k realizaci postupu, který by přinesl významnější nákladové úspory a ve svém důsledku by vlastní náklady vynaložené v ocelárně dostal pod kontrolu. S postupem prací na vývoji systému sledování nákladů jednotlivých taveb v reálném čase v podmínkách ocelárny ŽĎAS, a. s., byla odborná veřejnost podrobně seznámena v publikacích [1], [2], [3], [4], [5]. S l e d ová n í n á k l a d ů v r e á l n é m č a s e Vzhledem k využívání již dříve vybudovaného informačního systému elektroocelárny byly podmínky pro implementaci nákladového modelu velmi příznivé. Po úvodní, velmi rozsáhlé statistické analýze prostředí, která umožnila přesné definování dalších kroků a velkou měrou se podílela na přesnosti

40

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

finálních prací, byl v květnu 2001 uveden systém řízení nákladů v reálném čase do plného provozního využívání. Rozborová sestava každé tavby se skládá ze tří oddělených, ale na sobě závislých hodnocení: – bilance kovu tavby – součet všech kovonosných přísad vstupujících do tavby včetně ztrát tekutého kovu propaly, rozstřiky, „pasování“ nebo zbytky; – časová bilance tavby – časy jednotlivých fází tavby včetně prostojů; – nákladová sestava – neúplné vlastní náklady tavby (NVN). Výsledná nákladová sestava pak obsahuje: – skutečné NVN tavby dělené – dle níže uvedených nákladových skupin; – normované náklady – pro všechny jakosti a výrobní postupy; – nákladovou odchylku – rozdíl skutečných a normovaných nákladů; – analýzu nákladové odchylky – dle níže uvedených kritérií. Nákladová sestava je členěna do čtyř skupin dle agregátů, resp. místa zpracování tavby, a to na: – EOP – elektrická oblouková pec; – LF – pánvová pec; – VD/VOD – vakuové zpracování oceli; – odlévání ingotů (odlitků). U jednotlivých agregátů je nákladová sestava členěna dle nákladových skupin na: – vsázku; – kovové přísady a legury; – nekovové a struskotvorné přísady; – energie a média; – mzdy a režie. Principem metody je výpočet skutečných a normovaných NVN všech vyrobených taveb dělených dle jednotlivých agregátů a nákladových skupin, porovnání jejich výše se standardem a následná analýza vzniklé nákladové odchylky. Nákladová odchylka je definována jako rozdíl skutečných a normativních nákladů, kdy v případě záporné hodnoty se jedná o úsporu, a naopak, v případě kladné hodnoty se jedná o překročení normativních nákladů. Pro podrobnější analýzu výše zmíněné nákladové odchylky bylo definováno sedm hlavních kritérií, jejichž hodnotami lze vyjádřit míru vlivu na výslednou nákladovou odchylku. Těmito kritérii jsou: – skladba vsázky; – skladba přísad; – předváha; – energetické režimy; – pracovní postupy; – prostoje; – hmotnost tekuté fáze. Z p ra c ová n í s y s t é m u r o z b o r u n á k l a d ové o d c hy l k y Vyvození matematických vztahů pro jednotlivá kritéria hodnocení nákladové odchylky byla nejnáročnější částí práce. Pro základní technologické varianty produkce tekutého kovu v ocelárně umožnilo provést komplexní rozbory nákladových odchylek NVN. Zpracování oceli v elektroocelárně ŽĎAS, a. s., resp. analýza nákladové odchylky, je členěna do čtyř relativně samostatných nákladových, a tím i rozborových celků. Každá část je analyzována samostatně. Tato skutečnost umožňuje po skončení tavby v EOP okamžitý rozbor dosažených výsledků, i když je tavenina současně zpracovávána v LF a tavba ještě není zda-


S l e d o v á n í n e ú p l ný c h v l a s t n í c h n á k l a d ů p ř i v ý r o b ě e l e k t r o o c e l i v e s p o l e č n o s t i Ž ĎA S , a . s . P. F i l a – M . B a l c a r – L . M a r t í n e k

Z PRAXE

12_FILA_Sledovani_obr.doc Obr. 1. Výsledná nákladová sestava tavby

leka dokončena. Tímto byl realizován tzv. stavebnicový systém, který umožňuje prakticky libovolné skládání jednotlivých technologických variant. Výpočet nákladů je koncipován tak, že po ukončení tavby je nejdříve vypočtena bilance kovu a časová bilance tavby. Následně je možné spustit výpočet vlastních nákladů. Vizuální podobu obrazovky, s pomocí které může již tavič provádět rozbor nákladů libovolné tavby, představuje obr. 1. K samotnému hodnocení jednotlivých taveb dochází ve třech následujících úrovních: 1. úroveň Ihned po ukončení každé tavby v peci se provádí její podrobný ekonomický rozbor s tím, že zde existuje možnost okamžitého posouzení vlivu jednotlivých zásahů všech zainteresovaných pracovníků. Cílem je minimalizovat faktory negativně ovlivňující výsledné náklady a následně se jich v rámci možností vyvarovat u následujících taveb. 2. úroveň Pro denní přehled výsledků pro vedení ocelárny a THP pracovníky byly vyvinuty tzv. denní sestavy. Tyto sestavy obsahují souhrnné výsledky v oblasti nákladů, časové bilance a bilance kovu podle jednotlivých taveb, osádek příslušné EOP, LF a zařízení VD/VOD a za ocelárnu celkem. Předmětem denních rozborů je podrobná analýza vybraných taveb, kde došlo k významnějším nákladovým odchylkám. Výsledkem těchto

rozborů jsou nápravná opatření, nejčastěji ve formě pohovoru s daným pracovníkem. 3. úroveň Výsledkem měsíčních rozborů neúplných vlastních nákladů jsou hodnotící sestavy, nejdříve z pohledu ocelárny jako celku, dále dle agregátů a výrobních postupů až po hodnocení jednotlivých tavičů, resp. osádek pecí jako pracovních týmů. V ý t a hy z r o z b o r ov ýc h s e s t av t ave b (R ST ) Nutnost realizace těchto výtahů byla dána skutečností, že RST, která zahrnuje o příslušné tavbě nejdetailnější informace, je velmi rozsáhlá. Například u tavby, která prochází agregáty EOP, LF i VD/VOD, jsou informace ve 145 řádcích a 18 sloupcích, což může tvořit i 2 500 hodnot. Bylo přitom zřejmé, že každý řídící článek, který bude data využívat, se musí v prvé řadě zaměřit na informace nejvýznamnější. Výtahy z RST byly proto rozděleny do několika stupňů: – 1. stupeň – dle druhu nákladů – nejpodrobnější sestava; – 2. stupeň – dle agregátů – součty za jednotlivé agregáty; – 3. stupeň – dle technologického procesu – celkový výsledek. V elektroocelárně ŽĎAS, a. s., je denně uskutečněno 10 až 15 taveb. Detailním hodnocením všech taveb se nemohou někteří řídící pracovníci věnovat. Jejich úkolem je zjistit pouze problémovou tavbu. Dále je zajímá výsledek za směnu, agre

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

41


P. F i l a – M . B a l c a r – L . M a r t í n e k S l e d o v á n í n e ú p l ný c h v l a s t n í c h n á k l a d ů p ř i v ý r o b ě e l e k t r o o c e l i v e s p o l e č n o s t i Ž ĎA S , a . s .

gát, všechny agregáty nebo hutnický den. Proto bylo rozhodnuto, že pro tyto účely budou sloužit tři druhy sestav vytvořených v RST: – celková nákladová sestava NVN za den; – celková časová sestava za den; – celková sestava předváhy za den. Detailní rozbor souboru NVN taveb provedený na jedné z EOP prokázal funkční schopnosti systému a současně opakovaně potvrdil šířku potenciálního prostoru pro snižování nákladů.

Z PRAXE

Dlouhodobé hodnocení v ýznamnosti j e d n o t l i v ýc h k r i t é r i í Jak již bylo zmíněno, sledování nákladů v reálném čase v elektroocelárně ve ŽĎAS, a. s., umožňuje provádět porovnávání skutečných a normativních neúplných vlastních nákladů (NVN) taveb, resp. provádět analýzu nákladové odchylky tavby. Hodnotami definovaných kritérií nákladové odchylky lze vyjádřit míru jejich vlivu na výslednou hodnotu nákladové odchylky. Podle předpokladů, které se dlouhodobým používáním nákladového modelu potvrdily, se prokázalo, že: Skladbou přísad lze významnou měrou snižovat náklady, a to vhodnou volbou legujících přísad, např. maximálním využitím levného, vysokouhlíkatého ferochromu nebo feromanganu. Dále lze množství legur do jisté míry ovlivnit výpočtem taviče, který by se měl snažit legovat při spodní hranici rozpětí chemického složení, pokud mu to interní předpis dovoluje. Přesto, že se však v tomto kritériu ve většině případů projevuje především skladba vsázky, vliv taviče je nezanedbatelný. Správnou předváhou lze v průběhu výroby oceli i jejího odlévání snížit technologické ztráty tekutého kovu, a tím omezit vznik drahých zbytků. Toto kritérium je ovlivnitelné především plánováním vsázky, ale zároveň i její zodpovědnou přípravou do sázecích košů. Předváha je druhou nejvyšší nákladovou příčinou vysoké odchylky. Tento vliv náklady zvyšuje. Jedná se o téměř obecný problém v ocelárně ŽĎAS, a. s. Jeho zásadní řešení může mít nemalé ekonomické přínosy. Prostoje se v nákladech na tavbu významně projeví především v nákladech na vyzdívky, ve spotřebě elektrické energie a grafitových elektrod. Největší podíl prostojů tvořilo donedávna (před zprovozněním druhé LF) čekání EOP na uvolnění LF. Vliv prostojů náklady tavby pouze zvyšuje. Zásadní řešení prostojů může mít nemalé ekonomické přínosy. Skladbou vsázky lze velmi podstatnou měrou ovlivnit výsledné náklady. Především využitím legovaného vratného materiálu a legovaného šrotu je možné šetřit draze nakupované feroslitiny. Minimální hodnota tohoto kritéria je dána především existencí zmiňovaných vsázkových materiálů a jejich vhodným použitím při plánování. Je nutné si uvědomit, že důsledek správné nebo špatné skladby vsázky se více projeví až ve spotřebě feroslitin, resp. ve skladbě přísad. Hmotnost vsázky vyjadřuje, jak je daná pec přesazovaná a jak je navíc vyrobený tekutý kov využit. Vyšší hmotnost tavby na daném agregátu zvyšuje výrobnost agregátu, a tím v určité míře rozpouští některé položky nákladů. Samozřejmě že existuje omezení v podobě maximální tonáže pece. Podmínkou však musí být, že navíc vyrobený tekutý kov je odlit do využitelných ingotů nebo odlitků. Energetické režimy a média (kyslík, argon, dusík, plyn) tvoří neméně významnou část nákladů. Především vyšší spotřeba

42

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

elektrické energie bývá často zapříčiněna ne příliš vhodným způsobem vedení tavby tavičem. Zároveň je však třeba říci, že se do spotřeby elektrické energie nepřímo promítají i další významné skutečnosti, mezi něž patří např. kusovost vsázky, prostoje nebo práce taviče. Pracovní postupy – hodnota tohoto kritéria přímo vyjadřuje způsob práce obsluhy agregátu. Jak je opravována pec, jak je prováděno natavování, jestli např. tavič intenzifikuje konečnou fázi tavení kyslíkem, jakým způsobem je veden teplotní režim tavby, jak dlouho trvá rafinační část tavby, jak dlouho trvá dohotovení tavby atd. Tento vliv považujeme za velice závažný, poněvadž zahrnuje oblast, která zohledňuje tvůrčí schopnosti taviče, jeho „šikovnost“, praktické i teoretické zvládnutí procesu. To vše jsou atributy, které je možné např. přiměřenou hmotnou a morální zainteresovaností jistým způsobem usměrnit k větší efektivnosti procesu. Z ávě r Problematika řízení nákladů, v našem případě neúplných vlastních nákladů, vyžaduje neustálou pozornost. Jedná se o jeden z nejdůležitějších nástrojů, který ovlivňuje nákladovost produkce elektrooceli a ve vazbě s dalšími kroky vede k realizaci politiky jejich permanentního snižování. Pokud je navíc přímo ve výrobním procesu možné provádět rychlé a operativní rozbory příčin diference NVN, má v tomto případě producent oceli obrovskou výhodu. Obecně platný a nekončící proces snižování nákladů vede, kromě ostatních axiomů (včasný termín, odpovídající jakost atd.), k možnostem dalšího rozvoje firem.

L i t e ra t u ra [1] KAFKA, V.; Z. BŮŽEK; L. MARTÍNEK; P. FILA a kol.: Znalost nákladů vyráběné oceli – nezbytná podmínka pro efektivní řízení výroby. In: Sborník Teorie a praxe výroby a zpracování oceli, 5.–6. 4. 2000, s. 71–77, ISBN 80-85988-43-7. [2] KAFKA, V.; Z. BŮŽEK; L. MARTÍNEK; P. FILA a kol.: Snižování nákladů jednotlivých taveb – základní předpoklad dosahování vysoké ekonomické efektivnosti při výrobě oceli. Hutnické listy, 2000, 4–7, 144–150. ISSN 0018-8069. [3] KAFKA, V.; Z. BŮŽEK; L. MARTÍNEK; P. FILA; L. KOPECKÝ: Sledování nákladovosti výroby v elektroocelárně ŽĎAS, a. s. In: Sborník Zkušenosti se zaváděním sekundární metalurgie v elektroocelárně DME – ŽĎAS, a. s., 21.–22. 3. 2000, Žďár nad Sázavou, s. 17–26, [4] KAFKA, V.; Z. BŮŽEK; L. MARTÍNEK; V. BAIL; L. ČAMEK: Průběžné sledování nákladů výroby oceli – jeden z významných předpokladů zajištění efektivnosti výroby. In: Sborník METAL 2000, 9. mezinárodní metalurgická konference, 16.–18. 5. 2000, Ostrava, s. 33–34. ISBN 80-85988-48-8. [5] KAFKA, V.; Z. BŮŽEK; L. MARTÍNEK; P. FILA a kol.: Znalost nákladů vyráběné oceli – nezbytná podmínka pro efektivní řízení výroby. In: Sborník z X. mezinárodní vědecké konference IRON AND STEELMAKING, 18.–20. 10. 2000, Szczyrk, Orle Gniazdo, Polská republika.


N á k l a d o v ý m o d e l v t a v í r n ě s p o l e č n o s t i M E T S O, a . s ., P ř e r o v

P. M e r t a

Nákladový model v tavírně společnosti METSO, a. s., Přerov

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

43

Z PRAXE

mického, kdy je možno v průběhu tavby vidět, jaké jsou náklady na konkrétní přidané suroviny, nebo jak stoupají náklady na energii v případě prodlužování doby tavby atd. Na konci tavby se zobrazí celkové náklady tavby i s odchylkami od standardu u každé ze sledovaných hodnot. Program má pro naši firmu ještě další výhodu. Společnost je od roku 2008 součástí nadnárodní společnosti METSO, kde ve všech jejích pobočkách funguje podnikový informační sysIng. Pavel Merta, Ph.D. tém SAP. Od roku 2011 jej používáme i my. Tento systém je METSO, a. s., Přerov ale nastavený tak, že neumožňuje přímé připojení externích databází či jiných systémů. Navíc sytém SAP vyžaduje jen některé informace o proběhlé tavbě (číslo tavby, datum, doba lití, množství a druh spotřebované suroviny, hmotnost vsázky a tekutého kovu). Tyto informace se proto generují z našeho Historie sledování nákladů na tavbu má v naší společnosti programu tavební deník a operátor je pak ručně vkládá do dlouholetou tradici a i samotný nákladový model prošel určisystému SAP. tým vývojem. Kompletní informace o proběhlých tavbách jsou tak uchovaData se získávala převážně z ručně vyplněných protokolů né a zpracovávané právě jen v programu tavební deník. Z něj o tavbě. Údaje z protokolů se ručně přepisovaly do podnikové můžeme čerpat údaje např. o chemickém složení tavby, včetsíťové databáze a od roku 1988 jsou elektronicky archivovány. ně všech tavbových průběžných zkoušek, údaje o naměřených Průběžně se vyhodnocovaly náklady jednotlivých taveb i jejich teplotách, o spotřebě elektrické energie, kyslíku i zemního nákladové odchylky od standardu. Samotné hodnocení však plynu. Jsou známy časové údaje o etapách tavby i o tom, kdo probíhalo na ranní směně, až po zpracování ručně vypisovaa jak se pracovně na tavbě podílel. Údaje o spotřebovaných ných protokolů o tavbě. Posuzovaly se tavby uplynulého prasurovinách jsou sledovány jak v hmotnostních či množstevních covního dne. Tento systém měl jednu nevýhodu. Taviči znali jednotkách [kg, ks], tak i z hlediska nákladových jednotek [Kč], ekonomické a technické výsledky své práce – tavby – nejdříve včetně nákladových odchylek od standardu. až následující pracovní den. Obr. 1 představuje jednu z obrazovek nákladové analýzy Nyní je na každé tavicí peci umístěn počítač a taviči sami poprávě proběhlé tavby. V prvním sloupci jsou sledované položstupně vkládají údaje o probíhající tavbě do programu nazvaky, ve druhém a třetím skutečná spotřeba dané položky jak ného tavební deník. Sledování a řízení tavby je již čistě v [kg], tak i ve finančním vyjádření [Kč]. Ve čtvrtém a pátém elektronické a dříve používané papírové protokoly o tavbě, sloupci je pak zobrazen standard daného materiálu, opět v [kg] které se ručně vypisovaly a následně nahrávaly do systému, se a [Kč]. Poslední sloupec pak ukazuje nákladový rozdíl [Kč]. již běžně nepoužívají. Tato obrazovka se taviči zobrazí vždy po ukončení tavby, ale Výhoda tohoto systému je zřejmá. Obsluha pece přímo sledumůže se na ni přepnout i kdykoliv v průběhu aktuální tavby je průběh tavby nejen z hlediska vývoje chemického složení, a tavič si také může prohlížet i tavby proběhlé již dříve. spotřeby elektrické energie a surovin, ale i z pohledu ekonoNa začátku měsíce se pak obvykle provádí komplexní ekonomický rozbor uplynulého období, kdy se posuzují nákladové i technologické ukazatele celé tavírny, dle typu tavicích agregátů i po jednotlivých tavičích. Provádí se analýza bilance vsázky a vyhodnocují se i další významné ukazatele. Výsledky jsou pak zveřejněny na tabulích přímo na pracovišti tavírny a promítají se i do mzdového ohodnocení jednotlivých tavičů. I s pomocí tohoto systému se v naší společnosti daří dosáhnout průměrné úspory za vsázkové suroviny ve výši cca 300 000 Kč za měsíc. Podobně je tomu i např. u vyzdívkových materiálů, kde dlouhodobá průměrná měsíční úspora přesahuje hodnotu cca 200 000 Kč. Dalším, zajisté rovněž důležitým přínosem systému je i zvýšení informovanosti osádek pecí o tom, s jak vysokými náklady pracují a jak způsob jejich práce Obr. 1. Zobrazená tavba – vykázaná úspora vůči standardu činila 4 086 Kč může ovlivnit celkovou ekonomiku tavby.


J . D u d a – V. K a f k a Z ku š e n o s t i s n á k l a d o v ý m m o d e l e m v o c e l á r n ě v e V Í T KOV I CE S T E E L , a . s .

Zkušenosti s nákladovým modelem v ocelárně ve VÍTKOVICE STEEL, a. s. Ing. Jiří Duda V Í TKOV I CE S T EEL, a. s., Ostrava

doc. Ing. Václav Kafka, CSc.

Z PRAXE

R ACIO & R ACIO, Orlová

Mnoho podniků hledá nejrůznější cesty pro optimalizaci nákladů své výroby. Existuje řada způsobů, jak toho dosáhnout, a to od použití sofistikovaných a celosvětově ověřených metod, např. techniky lean, six sigma apod. přes neustálou kontrolu klíčových parametrů výroby až po školení pracovníků pracujících ve výrobě. Sofistikované i poměrně jednoduché metody mají všechny jednoho společného jmenovatele – soustředit se při řízení nákladovosti na místa, kde tyto náklady skutečně vznikají. Tento relativně jednoduchý úkol však v sobě skrývá nesnadný cíl rozklíčování nákladů, ze kterých se skládají sumární výdaje na hotový výrobek. A hlavně zjištění, jak se určitá část podílí na celkovém výsledku. Jako příklad může posloužit tepelná bilance tavby probíhající v jakékoliv moderní ocelárně. Otázkou je, zda vyváží vyšší odpichová teplota kratší ohřev tavby na pánvové peci spojený s nižším opotřebením vyzdívky licí pánve a nižší spotřebou elektrické energie – vyšší opotřebení vyzdívky konvertoru a náklady spojené s intenzifikací tavby? Nebo je lepší jít obráceným směrem, volit odpichové teploty nižší a přenést tak vyšší náklady na sekundární metalurgii? V ocelárně VÍTKOVICE STEEL, a. s., byla této problematice po více než deset let věnována velká pozornost. S výsledky byla odborná veřejnost seznámena v řadě publikací, např. [1], [2], [3]). Pro tyto účely byl vyvinut nákladový model, který osádkám jednotlivých konvertorů a zařízení sekundární metalurgie (LF, vakuovací stanice, zařízení ISSM) umožnil téměř okamžité vyhodnocení nákladů na vyrobenou tavbu. Následně byl model zaveden i na zařízení plynulého odlévání (ZPO). Nejdříve byl tento model zaveden pro každý agregát zvlášť, což umožnilo prvotní rozklíčování nákladů podle místa jejich vzniku. Pro tento záměr byla použita nejprve stávající dostupná data. Pro doplnění důležitých provozních údajů pak byly výrobní agregáty vybaveny dalším měřením spotřeb energií a materiálu. Neustálým sledováním jednotlivých parametrů pak bylo dosaženo sladění do té doby na sobě nezávislých nákladových modelů jednotlivých agregátů. Výsledkem byla rozborová sestava výroby celé ocelárny, která ukazovala operátorům jednotlivých výrobních zařízení – a samozřejmě také managementu ocelárny – celkové náklady na výrobu tavby a náklady každé směny a výroby za celý měsíc. Již před koncem měsíce tak bylo možné predikovat hospodářský výsledek ocelárny a podniknout tak nutné kroky k tomu, aby bylo dosaženo optimálního stavu. Zde je třeba připomenout, že výsledkem nebylo pouze konstatování dosažených nákladů na výrobu jedné tavby, např. 12 000 Kč/t, ale také porovnání se standardem a výpočet nákladového překročení nebo úspory, např. překročení nákladů o 100 Kč/t. I tato informace by však byla jistě nedostatečná. Proto byla rozborová sestava ještě doplněna o informaci, proč tato nákla-

44

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

dová odchylka vznikla. V daném případě se pracovníci například dozvěděli, že jiná skladba vsazeného kovového odpadu způsobila zdražení o 15 Kč/t, odlišné složení surového železa 25 Kč/t, jiná skladba kovových přísad naopak úsporu 19 Kč/t atd. Výsledkem všech prací byl systém optimalizace nákladů před tavbou, tak aby na základě konkrétní teploty surového železa, jeho složení (zejména obsah uhlíku, křemíku, fosforu a síry), aktuální ceny šrotu a dalších skutečností bylo možné před vlastní tavbou připravit návrh na optimalizaci nákladů. Například doporučení na konkrétní aplikaci předehřevu šrotu, určité průsady koksu na příhřev a příslušné skladby vsázky. Zavádění nákladového modelu se samozřejmě neobešlo bez komplikací a bylo třeba překonat spoustu překážek, zejména pak nedůvěru, se kterou zaměstnanci k tomuto problému přistupovali. V této situaci pomohla zdravá soutěživost, která se vytvořila mezi jednotlivými směnami. Všichni operátoři měli k dispozici aktuální sestavy a mohli se tak porovnávat s ostatními směnami. Už jen díky tomu došlo k výraznému snížení spotřeb energií a materiálu, protože si každý najednou uvědomil hodnotu materiálu, který do té doby považoval za téměř bezcenný. Následně se snažil snížit spotřeby materiálu tak, aby byl ve spotřebě lepší než kolegové. Tomuto úsilí napomohlo také zavedení zainteresovanosti osádek na výši dosahovaných úspor. Na podobném principu bylo zavedeno sledování výkonnosti jednotlivých směn. Pro každý výrobní agregát byly vytipovány jen ty klíčové ukazatele, které byli pracovníci těchto agregátů schopni ovlivnit, a hlavně ty, kterým byli schopni okamžitě porozumět. Jednotlivé směny pracující např. na zařízeních sekundární metalurgie byly týdně porovnávány z hlediska spotřeby elektrické energie a hliníku, osádky konvertorů pak z hlediska počtu dofuků. Během jednoho roku došlo ke snížení počtu dofuků z 11,4 % na 0,5 % s téměř nulovými náklady. Tato velmi jednoduchá technika se ukázala jako velmi účinná opět díky soutěživosti jednotlivých směn a měla vysoký dopad na náklady, které vznikají přímo na jednotlivých výrobních zařízeních a které společně s dalšími opatřeními umožnily snížení zpracovacích nákladů o 15 %. Z příkladu ocelárny ve VÍTKOVICE STEEL, a. s., je zřejmé, že k efektivnímu řízení nákladů výrobních společností je zapotřebí soustředit se na místa, kde náklady vznikají, a hlavně se úzce zaměřit na práci s lidmi, kteří s materiálem a energiemi – tedy komoditami, které se na nákladovosti oceláren podílejí nejvíce – pracují. Málokterý pracovník je schopen si plně uvědomit celkový obraz toho, ze kterých druhů a v jakém poměru se úplné vlastní náklady jeho výrobní operace skládají. Je ale téměř vždy schopen pochopit, že svým malým dílkem může ovlivnit to, jak bude vypadat celý obraz. L i t e ra t u ra [1] BAIL, V.; V. KAFKA; Z. BŮŽEK; V. HON a kol.: Zavádění metody sledování nákladů v reálném čase v ocelárně I a.s. VÍTKOVICE a.s. In: Sborník Sekundární metalurgie na prahu nového století. Velké Losiny, 6.–8. 10. 1999, s. 185–198, s.199 –208. ISBN 80-238-4618-3. [2] TOMIS, P.; M. PETER; V. KAFKA; J. SLOVÁČEK a kol.: Technická pomoc při řešení aktuálnosti modelů ve vztahu k novým zařízením sekundární metalurgie, závěrečná zpráva, Vítkovice – Výzkum a vývoj, září 2008. [3] TOMIS, P.; V. KAFKA a kol.:Výroba oceli v kyslíkové konvertorové ocelárně ve společnosti EVRAS VÍTKOVICE STEEL, a. s., a její nákladová stránka. In: Sborník teorie a praxe výroby a zpracování oceli, Rožnov pod Radhoštěm, 1.–2. 4. 2009, s. 150–155. ISBN 978-80-87294-01-7.


Z ku š e n o s t i s ř í ze n í m e ko n o m i c ké e fe k t i v n o s t i ... V. S z m e k

Zv ý š ování e ko n o mi cké efe k ti vo s ti v ý ro by... V. Ro jí če k a ko l.

Zkušenosti s řízením ekonomické efektivnosti výroby ve Slévárnách Třinec, a. s.

Zvyšování ekonomické efektivnosti výroby odlitků ve slévárně Beskyd, spol. s r. o., Frýdlant nad Ostravicí

Ing. Vladislav Szmek

Ing. Vladimír Rojíček

Slévárny Třinec, a. s., Třinec

B E S K Y D, s p o l . s r. o ., F r ý d l a n t n a d O s t r a v i c í

Dušan Aláč B E S K Y D, s p o l . s r. o ., F r ý d l a n t n a d O s t r a v i c í

Ing. Rudolf Menšík B E S K Y D, s p o l . s r. o ., F r ý d l a n t n a d O s t r a v i c í

Vladimír Pavelec B E S K Y D, s p o l . s r. o ., F r ý d l a n t n a d O s t r a v i c í

Ing. Břetislav Pělucha B E S K Y D, s p o l . s r. o ., F r ý d l a n t n a d O s t r a v i c í

H i s t o r i e s l évá r ny Původ slévárny se datuje na přelom 16. a 17. století, kdy se v regionu Frýdlantska vytvořil velký počet hamrů. Vytváření hamrů vyžadovalo dostatečné zásoby přírodního bohatství, především dostatek dřeva na výrobu dřevěného uhlí, bohaté zásoby železné rudy, kterými v té době Beskydy překypovaly, stejně jako levnou vodní dopravu po řece Ostravici i levnou pracovní sílu. Největšího rozkvětu dosáhla výroba železa na Frýdlantsku po roce 1826, kdy došlo k modernizaci železáren a k výstavbě dalších sedmi hamrů ve Frýdlantě nad Ostravicí, v Ostravici a v Čeladné. Prostory hamru č. 5, kde dnes sídlí Slévárna Beskyd, si pronajala Frýdlantská a. s. pro výrobu železářského zboží. V r. 1908 byl tento hamr nahrazen moderní slévárnou, která především produkovala litinové odlitky na výrobu smaltovaného železářského zboží. Po 2. světové válce byla slévárna ve vlastnictví několika národních podniků, např. Moravia, Sfinx, Norma. V roce 1993 došlo k privatizaci slévárny, která do té doby patřila n. p. NORMA Frýdlant, a vznikla nová slévárna Beskyd, spol. s r. o., Frýdlant nad Ostravicí. Po privatizaci byla slévárna nucena změnit výrobní program a přizpůsobit se přání zákazníků. Společnost Beskyd, spol. s r. o., začala vyrábět odlitky z jakostní litiny s lupínkovým (LLG) a kuličkovým grafitem (LKG). Zpočátku byl výrobní program slévárny zaměřen především na součásti chladicích zařízení, které byly po čase vystřídány odlitky dílů topných těles, součástí elektromotorů, topenářské techniky aj. Z LKG byly vyráběny převážně odlitky kanalizačních roštů, které dominují výrobě i v současnosti. Roční výroba odlitků činí cca 8 000 t. Z této hmotnosti cca 2/3 činí odlitky z LLG. Až 70 % objemu výroby je exportováno do zemí střední Evropy.

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

45

Z PRAXE

Nejsledovanějším ekonomickým parametrem nejen v našem oboru podnikání je bezesporu hospodářský výsledek. Mezi rozhodující činitele, které ho ovlivňují, patří objem výroby, cenová úroveň vstupů a sortimentní skladba výroby. Za samostatnou kapitolu bychom mohli považovat kurz koruny. Zkusme zhodnotit složitost nebo snadnost plnění plánu zisku (i když o snadnosti v našem oboru asi není na místě mluvit) za posledních 15 let. V období let 2000 až 2007 byl hospodářský výsledek ve vazbě na celý finanční plán relativně dobře sestavitelný. Objem výroby byl rok co rok vcelku stabilizovaný, růst cen vstupů byl mírný a dal se přenášet na odběratele. Naplánovaná výše zisku se dala plnit. Toto pozitivní klima bylo zajišťováno především makroekonomickými vlivy. Zlomový rok 2008 byl na jedné straně v řadě sléváren ve znamení rekordní výroby, na straně druhé ale rostly ceny na vstupech více než v letech předcházejících, včetně nákladů na pracovníky, kteří na trhu práce v zásadě už nebyli ani k dispozici. Přenášení zvýšených cen vstupů už ale zákazníci v zásadě začali odmítat. V řadě sléváren měla tato skutečnost neblahý vliv na hospodářský výsledek. Rok 2009 pokračoval v negativních dopadech. Významnější pád objemu výroby v roce 2009 zaznamenala nejen většina sléváren, ale průmyslová výroba vůbec. Ceny na vstupech sice razantně klesly, pokles objemu výroby byl ale natolik výrazný, že řada sléváren vzhledem ke skutečnosti, že nemalá část jejich nákladů je fixního charakteru, nedokázala udržet hospodářský výsledek v černých číslech, a to i navzdory výraznému oslabení naší měny. Pokles výroby byl samozřejmě spjat i s potřebou pracovníků. Nejlepším řešením bylo v dané době snížení počtu pracovních dnů v týdnu. To umožnilo nepropouštět pracovníky a čekat na oživení poptávky. To nastalo až v roce 2010, ale neznamenalo návrat k původním objemům ani ke stabilizaci výroby v plném slova smyslu. Kolísavost poptávky v průběhu celého roku se stala v následujících letech postupně samozřejmostí. Řada z nás si musela zvyknout na to, že jim významně klesl výhled náplně výroby ve srovnání s tím, na co byli do té doby zvyklí. Co je zvlášť charakteristické pro poslední dva tři roky, je tlak odběratelů na ceny, který nutí slévárny stále lépe řídit své náklady ve všech oblastech beze zbytku, nebo v horším případě dát v sázku svůj hospodářský výsledek. Ve vazbě na dosahování příznivých výsledků není možno nezmínit zásah centrální banky v závěru roku 2013, který měl pozitivní dopad na hospodaření většiny sléváren. Závěrem je nutno říct, že ekonomický vývoj je jen z menší části neovlivnitelný, z velké části se musí řídit. Nezbytné je však to, aby všichni pracovníci, nejen ekonomové, promýšleli dopředu ekonomické dopady své každodenní práce, aby takzvaně mysleli v korunách, tj. aby měli ekonomické povědomí.


V. R o j í č e k Z v y š o v á n í e ko n o m i c ké e fe k t i v n o s t i v ý r o b y o d l i t k ů v e s l é v á r n ě B e s k y d , s p o l. s r. o., F r ý d l a nt n a d O s t r a v i c í

Z PRAXE

Po s t u p v ý r o by Litina se taví v nízkofrekvenčních elektrických indukčních pecích hmotnosti 6 000 kg. Kelímky jsou kyselé (siderit + 0,6 % kyseliny borité od firmy EKW Rakousko), zhotovené technologií na vytavitelnou šablonu. Z důvodu specifického způsobu tavení na EIP nelze stanovit životnost kelímku počtem zhotovených taveb. Životnost kelímku je hodnocena množstvím vytaveného kovu, které koresponduje s hmotností cca 1 000 t litiny (cca 4 týdny). Odlitky jsou vyráběny na automatické formovací a odlévací lince Disamatic (DISA Dánsko) s výkonem cca 350 forem za hodinu (kapacita tavírny nestačí zásobovat linku tekutým kovem). Formování je bezrámové s vertikální dělicí rovinou. Součástí automatické linky je indukčně vyhřívané udržovací předpecí (výduska na bázi Al2O3) pro hmotnost tekutého kovu cca 3 000 kg a průběžný tryskač. Odlévání je zajišťováno tlakem vzduchového polštáře působícího na hladinu taveniny v udržovacím předpecí. Jednotná bentonitová formovací směs je vyráběna v mísiči MKY 1000. K přípravě formovací směsi se nepoužívá lesklý uhlík. Jsou přijímány jen takové zakázky, které nevyžadují instalaci jader do formy. Jedná se tedy pouze o bezjádrovou produkci odlitků. K tryskání odlitků jsou k dispozici na cídírně komorové tryskače (1×), bubnové tryskače (2×) a stolové tryskače (2×). Po aplikaci tryskání jsou odlitky dále opracovávány na bruskách. Na základě požadavku některých zahraničních odběratelů odlitků jsou ve slévárně nově nainstalovány dvě komorové žíhací pece. K výrobě forem jsou k dispozici kovové modely zhotovené v externí kooperaci. Interní malá modelárna slouží pouze k opravě modelů. M e t a l u r g i e t ave n í l i t i ny n a o d l i t k y Odlitky vyrobené z LLG jsou nejčastěji zhotovovány v jakosti dle ČSN 422410, 422415, 422420 a méně často i 422425. V případě odlitků z LKG se jedná zejména o jakosti ČSN 422305 a 422306. Již od doby privatizace slévárny (1993) se ve slévárně vyrábí pouze syntetická litina (LLG i LKG), tedy s úplnou absencí surového železa ve vsázce. Pro výrobu některých náročných odlitků se do vsázky přidává karbid křemíku. Stabilizace perlitické struktury v základní kovové hmotě se dosahuje mikrolegováním litiny antimonem. Vsázka je zaváděna do EIP sázecím košem. Teplota taveniny je měřena pouze optickým pyrometrem, protože vysoká intenzita míchání taveniny v nízkofrekvenční EIP umožňuje dokonalé obnažení hladiny. Kvantometrické stanovení chemické analýzy vzorků litiny se provádí na zařízení SPECTROMAXX LMX 06. Metalografický rozbor se provádí optickým mikroskopem přímo ze vzorku odebraného z části odlitku. Metalurgie tavení litiny s lupínkovým grafitem Pro výrobu LLG v EIP je většinou vsázka tvořena následovně: ocelový odpad (pakety), ocelový šrot (upravený), litinový vrat, (zlomková litina – občas), železné piliny z třískového obrábění, nauhličovalo. Po provedené korekci chemického složení, dosažení odpichové teploty taveniny, stažení strusky a získání informace od dispečera z automatické licí linky DISA, že má z předpecí odlito cca 50 % hmotnosti kapacity předpecí (přibližně 1 500 kg),

46

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

provede se odpich do bubnové pánve. Během odpichu se vylije do pánve pouze cca 1 500 kg litiny, tedy množství, které doplní množství taveniny v předpecí linky. Pánev s litinou je transportována k automatické lince DISA, kde je tavenina přelita do udržovacího předpecí. Poté následuje vlastní odlévání odlitků na lince, kterému průběžně předchází grafitizační očkování pomocí FeSi (75 %), zaváděným do litiny plněným profilem (9 mm) v odlévací vaně. Takto je tavenina dostatečně grafitizačně zaočkována vždy těsně před vstupem do formy a nedochází tak k nepříznivému odeznívání očkujícího účinku. Vzorky litiny pro kvantometrické stanovení chemické analýzy se odebírají z EIP před odpichem a vzorek pro konečnou zkoušku se odebírá z litiny v udržovací peci na lince DISA. Po odpichu je tavenina v EIP (v peci zůstalo cca 4 500 kg) opět doplněna novou vsázkou (hmotnosti cca 1 500 kg) na plný obsah pece a následuje znovu proces tavení. Tento způsob doplňování taveniny v EIP novou pevnou vsázkou příznivě působí na obohacení taveniny novými krystalizačními zárodky. Metalurgie tavení litiny s kuličkovým grafitem Pro výrobu LKG je vsázka tvořena zpravidla následovně: ocelový odpad (pakety), ocelový šrot (upravený), vrat z LKG i LLG, nauhličovalo. Po provedené korekci chemického složení litiny, dosažení odpichové teploty taveniny a stažení strusky se provede odpich do bubnové pánve (cca 1 000 kg). Bubnová pánev s litinou je distribuována na pracoviště mimopecní úpravy taveniny k modifikačnímu zpracování. Toto se provádí injektáží Mg plněným profilem (9 mm) do taveniny v pánvi opatřené víkem za pomoci podavače plněného drátu. Současně s modifikací litiny se provádí 1. stupeň grafitizačního očkování pomocí FeSi (75 %, 3–10 mm). Po mimopecní úpravě taveniny je pánev transportována na odlévací linku. Odlévání forem se provádí na lince DISA ručním litím z cca 70 kg licí pánve, do které se napustí LKG z bubnové pánve. Před každým nalitím litiny do licí pánvičky se předem nahodí na její dno očkovadlo (FeSi 75 %, 1–3 mm) k realizaci 2. stupně grafitizačního očkování. Také v případě výroby LKG se po odpichu tavby z EIP do bubnové pánve (cca 1 000 kg) následně provádí dosazení vsázky do plného kelímku. Tavenina se tak opět obohatí o nové krystalizační zárodky. H l av n í i n ova č n í o p a t ř e n í ke z v ý š e n í e ko n o m i c ké e f e k t i v n o s t i v ý r o by o d l i t k ů ve s l évá r n ě Oblast vsázkového hospodářství Ke konci minulého tisíciletí došlo k výraznému nárůstu cen kovonosné vsázky, zejména hutné vsázky (kolejnice, kontislitky aj.). Aby bylo možno do EIP prosazovat tenkostěnnou a levnější vsázku, bylo zapotřebí opatřit zařízení, jimiž lze tyto levnější vsázkové suroviny, obtížně použitelné k efektivnímu tavení v EIP, vhodně upravovat. Jsou to zejména následující: – nainstalovaný paketovací lis umožňuje zpracovávat i velmi tenký ocelový odpad, zcela nevhodný pro tavení v EIP (trafoplechy, dynamoplechy s tloušťkou pod 1 mm), pokud je zhutněn do paket (balíky o velikosti 400 × 350 × 450 mm); – plazmová dělička umožňuje snadno rozřezávat masivnější kusy vsázky, které by se nevešly do sázecího koše, resp. kelímku EIP, na menší kusovost vhodnou do vsázky; – nainstalované hydraulické nůžky rovněž umožňují modifikovat vsázku na potřebnou velikost.


Z v y š o v á n í e ko n o m i c ké e fe k t i v n o s t i v ý r o b y... V. R o j í č e k

Oblast metalurgie výroby LLG Před nepříznivým předčasným odezníváním očkujícího účinku FeSi při grafitizačním očkování LLG na lince DISA se bráníme aplikací grafitizačního očkování plněným drátem, zaváděným do taveniny podavače plněných profilů. Předmětný podavač plněného profilu jsme si vyrobili sami v naší údržbě. Oblast metalurgie výroby LKG Aplikaci modifikačního zpracování LKG provádíme injektáží Mg plněným drátem zaváděným do taveniny v pánvi podavačem plněného profilu. Nespornou výhodou této modifikační technologie plněným profilem je možnost modifikovat i litinu s vyšším obsahem Si (např. 2 % Si), což je u běžných polévacích metod vyloučeno.

R oz b o r v ý s l e d k ů p o z a v e d e n í o p a t ř e n í ... P. Chy t k a

Rozbor výsledků po zavedení opatření ke zvýšení efektivity ve slévárně přesného lití IEG, s. r. o., Jihlava, z pohledu využití elektrické energie

Oblasti personalistiky Po privatizaci slévárny v roce 1993 byli taviči vyškoleni na pozici tavič-metalurg. Tím bylo možno zrušit směnové metalurgy. Rovněž byla zrušena pozice technologa, kterou zastává průběžně management slévárny.

Ing. Petr Chytka, CSc.

Oblasti kontroly hmotnosti materiálu Ke zlepšení ekonomické efektivnosti výroby slévárny přispěla také instalace váhy pro nákladní auta i s přívěsem. Umožňuje kontrolu stanovení hmotnosti dovážených surovin i vyvážených produktů. V mnoha případech se již tato investice slévárně vyplatila.

Ú vo d

Slévárnu Beskyd vlastní 5 spolumajitelů. Ve výrobním procesu je zapojeno celkem 152 interních pracovníků, z toho dělnickou profesi vykonává 133 pracovníků a 19 tvoří THP. Funkci podnikového právníka, bezpečnostního technika a hygienika zastávají externí pracovníci. Top management slévárny tvoří: ředitel, ekonomický zástupce, technický zástupce, zástupce pro kvalitu, obchodní zástupce a vedoucí výroby. H l av n í e ko n o m i c ké p a ra m e t r y v ý r o by Za rok 2014 činila výroba cca 270 mil. Kč při průměrné mzdě cca 26 000 Kč (bez managementu). Předcházející krizové období slévárna prakticky nepocítila. Nemusela nikterak omezovat trojsměnný provoz a stejně jako v době krize, tak i v současné době disponuje plně vytíženou výrobní kapacitou. O p a t ř e n í s l évá r ny ve d o u c í ke s t a b i l i z a c i p ra c ov n í k ů Stabilizace pracovníků ve slévárně je zajišťována respektováním níže uvedených kritérií, která jsou zahrnuta v sociálním programu pro zaměstnance. Patří sem zejména: – kromě mzdy jsou to finanční odměny 2×/rok (letní příspěvek na dovolenou a na Vánoce); – rekreace zaměstnanců a rodinných příslušníků; – finanční příspěvek na rehabilitace, masáže; – zdravotní volno 7 dnů/rok; – vlastní jídelna v podniku a další.

Historie zavazuje Slévárna IEG Jihlava (bývalý Motorpal) je historicky průkopníkem technologie přesného lití na území bývalé ČSR. Už od 50. let slévárna sama vyvíjela a zajišťovala dodávky specializovaných technologií nově vznikajícím slévárnám přesného lití v ČSSR. Tato skutečnost firmu neustále motivuje. Hlavní vnitřní problémy Problémy slévárny v období 2009–2011, jejichž postupující gradace vyústila v nezbytnost rychlého rozhodnutí o vytvoření nové strategie rozvoje podniku [1]: – hlavní odběratel (cca 50 % výroby) v potížích → snížení počtu objednávek; – narůstají náklady na pracovní sílu → společenský tlak vyšší mzdy, aniž by adekvátně rostl objem výroby; – narůstá zmetkovitost → zhoršuje se technologická kázeň (fluktuace pracovníků především z důvodu nízkých mezd); – zvyšuje se spotřeba energií (mimo jiné požadován náročnější materiál, tepelné zpracování, zkoušky); – zvyšuje se spotřeba výrobního materiálu (mimo jiné zkoušení nových surovin, vyzdívek aj.); – organizace výroby nereflektuje nové podmínky, především zrychlení dodávek a vyšší požadavky zákazníků; – není dostatek objektivních dat k analýzám, mj. ke stanovení příčin neshodnosti výroby. V y t ýč e n í k l í č ov ýc h b o d ů n ové s t ra t e g i e 2012–2018 Na základě provedené analýzy byla vytýčena strategie na období let 2012–2018 ke zlepšení postavení firmy na trhu se zvláštním cílením na požadavky významných podniků západních zemí EU, která zahrnovala: – rozšířit portfolio vyráběných materiálů; – zvýšit znalosti o průběhu procesů; – doplnit technologie ve smyslu nových trendů (3D návrh, tisk); – lépe pracovat s poptávkami, především z hlediska rychlosti a úplnosti nabídky; – snížit náklady na prodaný kilogram odlitku, což znamená: eliminovat zmetkovitost, snížit energetickou náročnost, zajistit lacinější výrobu forem a prototypů a snížit výši mzdy na 1 kg prodaného odlitku.

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

47

Z PRAXE

Personální rozt řídění pracovní ků slévárny

I E G , s . r. o ., I p i d e s Eu r o c a s t G r o u p, J i h l a v a


Mzdy

13,50%

25,30%

mat+nástr

P. Chy t k a R oz b o r v ý s l e d k ů p o z a v e d e n í o p a t ř e n í ke z v ý š e n í e fe k t i v i t y v e s l é v á r n ě p ř e s n é h o l i t í I EG , s . r. o., J i h l a v a

16,10%

75%

33,70%

ISTOLy 13,6%

11,40% Žíh.pec e 75,1%

Výr.nákl. Energie Režie

Ostatní +otop 11,3%

Mzdy

13,50%

14%

mat+nástr

25,30%

11%

Obr. 2. Rozložení spotřeby elektřiny dle hlavních spotřebičů (údaj z r. 2013)

Obr. 1. Poměrné rozložení výdajů v IEG (údaj z r. 2013) 75% ISTOLy 13,6%

Žíh.pec e 75,1%

Ostatní +otop 11,3%

Obr. 3 a 4.

11%

Žíhací komorové a tavicí indukční pece používané ve slévárně IEG, s. r. o.

350

160 140 160

350

140 120

300

120

100

300 250

250

200

100

80

200

150

80

60 60

40

40

150

Prod tis. kg Prod tis. kg

kWh/odlitý kgx10

20

20

100

100

kWh/odlitý kgx10

50

50 kWh/prodaný kWh/prodaný kgx10kgx10

00

0

0

2004 2005 2008 2008 2009 2004Odl.Odl. 2005 tis. kg kg200620062007 2007 tis.

2010 2009

2011 2010

2012 2011

2013 2012 20142013 2015 2014

2015

Obr. 5. Využití elektrické energie, část 1, porovnání: prodej kg / odlito kg / spotřeba kWh

Ceny na trhu s přesnými odlitky

50

50

45

45

40

40 35

Tržby na 1 kWh

35 30

Výdaj Kč žíh.p. Tržby na 1 kWh na 1 kg prod.odlitku

25 30

Výdaj Kč žíh.p. Cena Kč/1 kWh(x10)

na 1 kg prod.odlitku

20 25

Cena Kč/1 kWh(x10)

15

20

10

15

2012

2013

2014

půlr. 2015

Z PRAXE

14%

10 6. Využití elektrické energie, část 2, porovnání tržby vs. Obr. 2012 na 1 kg2013 2014 u žíhacích půlr. 2015 výdaje prodaného odlitku pecí

48

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

Obr. 7. Cenové odstupňování odlitků z kovů na bázi železa, dle druhů materiálu


R oz b o r v ý s l e d k ů p o z a v e d e n í o p a t ř e n í ke z v ý š e n í e fe k t i v i t y v e s l é v á r n ě p ř e s n é h o l i t í I EG , s . r. o., J i h l a v a P. Chy t k a

Tab. I. Vývoj spotřeby elektrické energie na 1 kg odlitku s rozlišením odlitý/prodaný Rok

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

celkem tis. kWh

832

1 367

1 288

1 282

1 596

876

1 284

1 405

1 412

1 366

1 314

580

prodáno tis. kg

78,5

69

93

94

111

58

103

113

98

103

116

48

kWh / prodaný kg

10,6

19,8

13,9

13,6

14,4

15,1

12,5

12,4

14,5

13,3

11,4

12,2

odlito tis. kg

271

275

288

124

kWh / odlitý kg

5,22

4,74

4,56

4,7

Snaha o co nejrychlejší realizaci vedla v r. 2012 k určení priorit, tj. kroků k naplnění strategie: – finance – vyšší zapojení do dotační politiky státu; – realizace ICT, tedy centralizovaného systému sběru dat; – pořízení strojů s vyšší produktivitou a pořízení zařízení pro zkoumání možností implementování nových výrobních postupů; – zapojení do výzkumných a vývojových projektů technických univerzit; – specifikace a realizace VaV projektů k řešení uvnitř firmy; – daňová optimalizace výše uvedených opatření. R e a l i z a c e u r č e nýc h k r o k ů n ové s t ra t e g i e

Specifikace faktorů Byly specifikovány faktory ve zvyšování měrné spotřeby elektrické energie slévárny, tj. kWh/kg: – nové odlévané materiály, zejména vysoce legované, mj. i s vyšší mírou zmetkovitosti; – vývoj nových materiálů a postupů;

Materiál Součástí realizačních kroků strategie byla i širší nabídka složitějších odlitků, jakož i materiálů s vyšší cenou. Kvalitnější (legované), tepelně více zpracovávané odlitky ovšem vykazují i vyšší náročnost na energie, mj. z důvodu vyšších teplot lití i časů tepelného zpracování. I to bylo předmětem analýz, nakolik vysokolegované oceli zatíží/opotřebují pece, a zda přínos v tržbách nebude znamenat neadekvátní nárůst nákladů. Závěr byl – a praxe to prokázala – že náklady lze udržet v ziskové oblasti (obr. 7). L i t e ra t u ra [1] Interní materiály IEG, s. r. o., interní VaV zprávy, zprávy pro porady vedení a zprávy o plnění prémiových ukazatelů funkcionářů slévárny.

LITMETEXPO 2016 Te r m í n ko n á n í : 5 . – 8 . 4 . 2016 M í s t o ko n á n í : M i ns k , B ě l o r u s ko B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w. a lim r b.by

60. rakouské slévárenské dny Te r m í n ko n á n í : 7. – 8 . 4 . 2016 M í s t o ko n á n í : B a d I s c h l, R a ko u s ko B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.o g i. a t , of f i ce @ o g i. a t

Německé slévárenské dny Te r m í n ko n á n í : 14 . –15 . 4 . 2016 M í s t o ko n á n í : M a g d e b u r g , N ě m e c ko B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.vd g.d e

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

49

Z PRAXE

Klíčový krok: ICT Realizace systému sběru dat – v roce 2013 byla provedena následující technická opatření: instalace senzorů na hlavní technologie, kontinuální sběr a centrální registrace dat a byl zaveden permanentní přenos dat do mobilů hlavních funkcionářů. Při spuštění systému 1. 7. 2013 se objevilo velké množství dat. Proto po zbytek r. 2013 byly hledány způsoby, jak co nejlépe zužitkovat množství nových poznatků. Výsledky se projevily již v r. 2014. Nejvýznamnější výsledky, které jsou přičítány využití nových dat ze systému ICT: – snížení výdajů na vyžíhání 1 kg prodaného odlitku o ¼; – zvýšení tržeb na 1 vynaloženou kWh o 39 %; – snížení množství přesčasových hodin o 25 %. Rozhodnutí o energiích Dostupnost dat z technologií tavírny v r. 2013 rozhodla o tom, že primární realizací ze všech plánovaných kroků bude ta, která nejrychleji přinese úspory, tzn. eliminovat náklady na energie (pozn.: v r. 2013 ještě rostla cena za dodávky elektrické energie; ta se pak od r. 2014 začala snižovat, nicméně význam tohoto výdaje je pořád klíčový). Situaci v rozložení spotřeby elektrické energie v IEG v r. 2013 dokumentují obr. 1 a 2. Žíhací komorové a tavicí indukční pece (obr. 3 a 4) spotřebují 88 % elektrické energie celé slévárny. Z obr. 1 a 2 vyplývá, že klíčem ke snížení spotřeby elektrické energie jsou právě pece. Proto byla provedena řada rozborů za účelem stanovení kritických míst spotřeby, resp. určení rezerv. Výsledkem bylo konstatování, že systém poskytuje dostatek dat z různých uzlů technologie a je možné objektivně určit nejslabší místa z hlediska efektivity, mj. o využití elektrické energie. Bylo konstatováno, že narůstá měrná spotřeba pecí. Analýzy ukázaly, že nárůst je i jistou daní za intenzifikační opatření.

– zvyšování vlastností odlitků – nové typy tepelného zpracování a povrchových úprav; – zvýšení přesnosti odlitků → snižování dilatace voskových modelů → všude zavést klimatizace; – zlepšování pracovního prostředí – odsávání s recirkulací; – postupný přechod na bezodpadový provoz → nové postupy přepracování odpadu (vosk, písek). Situaci ilustrují data v tab. I a obr. 5 a 6.


Z . B r á zd a – M . D a v i d P oz i t i v n í z ku š e n o s t i s l é v á r ny J M A H o d o n í n v d o s a h o v á n í p ř í z n i v ý c h e ko n o m i c k ý c h p a r a m e t r ů

Pozitivní zkušenosti slévárny JMA Hodonín v dosahování příznivých ekonomických parametrů Ing. Zdeněk Brázda J i h o m o r a v s k á a r m a t u r k a , s p o l . s r. o ., H o d o n í n

Ing. Miroslav David J i h o m o r a v s k á a r m a t u r k a , s p o l . s r. o ., H o d o n í n

pro oživování formovacích směsí je řízeno obsahem jemných podílů a vyplavitelných látek ve směsi. Dále je sledována měrná spotřeba abraziva v procesu tryskání, měrná životnost žáruvzdorných materiálů pro pece i pánve, měrná spotřeba spotřebních materiálů v cídírně. Za největší přínosy je možno považovat: – náhrada modifikátoru s obsahem Mg 6% modifikátorem s obsahem Mg 10%; – možnost soutěže při kontraktech na většinu slévárenských materiálů; – odhalení zvýšeného výkonu odsávání vratné dopravy po výměně filtru tuhých látek pomocí sledování měrné spotřeby bentonitu; – odhalování závad, které navyšují spotřebu abraziva, v provozu tryskačů; – zavedení kontroly dodržování předpisu pro druhování a informace pracovníkům druhování o hodnotě, o kterou se vsázka zdraží, pokud předpis není důsledně dodržován; – úspora nákladů na brusné a řezné kotouče na cídírně.

Ú vo d

spalitelné látky [%]

Slévárna se nachází přímo v obytné zóně. Jako jeden z cílů jsme si vytyčili snížit intenzitu zápachu pocházejícího z provozu slévárny prostřednictvím snížení obsahu organických a spalitelných látek ve formovacích a jádrových směsích. Začali jsme používat směsný bentonit Ekosil s označením GEKO Optimum LE, který nám umožnil snížit množství spalitelných látek ve formovacích směsích o 20 % proti roku 2007 (obr. 1). Snížili jsme obsah pojiv v jádrových směsích vyrábě-

2,2

Měrná spotřeba materiálů Základní snahou je nastavit provozní předpisy tak, aby interval povolených naměřených hodnot byl co nejužší. V úvahu je vždy brána chyba analytické metody a chyba při odběru vzorků. Dá se konstatovat, že pro obsahy základních chemických prvků v litině (C, Si, Mg) je nastaveno rozpětí povolených koncentrací na úrovni maximálně dvojnásobku chyby měření. Dávkování přísad do jádrových směsí vychází z nalezení minimální pevnosti pro většinu jader, přičemž u automatických jádrových strojů je dávkování nastaveno pro každý typ jádra. Dávkování směsného bentonitu je řízeno stanovením aktivního bentonitu ve směsi, přičemž předepsaný rozsah je opět přibližně na úrovni dvojnásobku chyby měření. Dávkování nového písku

50

2,0

rok 2007

rok 2008

rok 2009

rok 2010

rok 2011

rok 2012

rok 2013

rok 2014

rok 2012

rok 2013

rok 2014

Spalitelné látky

Obr. 1. Obsah spalitelných látek ve formovacích směsích

2,6

2,5

množství pojiva [%]

Z PRAXE

E ko l o g i e Na zlepšování ekonomických parametrů firmy má jednoznačně největší vliv zvyšování produktivity práce, které bývá velmi často ve slévárně spojeno s nutností nových investic. Nicméně naše zkušenosti ukazují, že i úspory na materiálech vstupujících do výrobního procesu slévárny nemusí být nevýznamné, a proto bychom se v tomto příspěvku zaměřili spíše na opatření, která přinesla přínos v oblasti materiálových úspor. Nabídky nejrůznějších materiálů, jejichž cena se někdy i značně liší, s sebou přinesly nutnost vypracovat systém hodnocení těchto materiálů, který by se dal vyjádřit v několika bodech: – minimálně zachování stávající kvality 3,2 výroby; – měrná spotřeba včetně vlivu na do3,0 provodné materiály; – ekologie. 2,8 Vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit dlouhodobé udržení parametrů zjiště2,6 ných při zkouškách, je sledování měrné spotřeby rozhodujících materiálů součás2,4 tí každodenního života slévárny.

2,4

2,3

2,2

2,1

2,0

rok 2007

rok 2008

rok 2009

rok 2010

pojivo

Obr. 2. Obsah pojiva ve směsích rezol-CO2

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

rok 2011


P oz i t i v n í z ku š e n o s t i s l é v á r ny J M A H o d o n í n v d o s a h o v á n í p ř í z n i v ý c h e ko n o m i c k ý c h p a r a m e t r ů

ných systémem rezol-CO2 o 20 % oproti roku 2007 (obr. 2). Od podzimu roku 2014 používáme pro výrobu jader metodou cold box systém Ecocure, který obsahuje minimum aromatických uhlovodíků a jehož dávkování je na úrovni 75 % dávkování z roku 2007 (obr. 3).

Z . B r á zd a – M . D a v i d

0,95

množství pojiva [%]

0,90

M o t i va č n í s y s t é my

0,85 0,80 0,75 0,70 0,65

spotřeba aminu [g/kg]

Z ávě r Je důležité umět najít rezervy ve způsobu výroby. Využívání externích pracovníků, ať už z dodavatelských či konzultantských firem, je pro tuto fázi velmi vhodné, stejně jako ochota vlastních řídících pracovníků na nižších stupních řízení rezervy hledat. Stanovení splnitelných cílů a jejich případné zvyšování je nezbytnou součástí procesu. Nejdůležitější částí však je dlouhodobé a trvalé sledování úspěšnosti přijatých opatření.

Shrnutí některých vyčíslitelných přínosů Úspora spotřeby Ekosilu: cca 1 mil. Kč/rok. Úspora na pracovišti druhování: cca 1 mil. Kč/rok. Úspora brusných a řezných kotoučů: cca 1 mil. Kč/rok. Úspora spotřeby materiálů pro výrobu jader, abraziva a výdusky: celkem cca 1 mil. Kč/rok. Úspora díky možnosti výběrových řízení: obtížně vyčíslitelné – minimálně statisíce korun ročně.

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

51

Z PRAXE

Motivační systémy byly nejdříve vytvo0,60 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 rok 2011 rok 2012 rok 2013 rok 2014 řeny v souvislosti s dodržováním hodnot důležitých pro zlepšování kvality výropojivo aktivátor by. Postupně byly přenášeny i na úspory Obr. 3. Obsah pojiv ve směsích cold box materiálů. Motivační systém musí obsahovat kritéria, která jsou měřitelná a dosažitelná. Současně musí být zvolen 3,8 vhodný interval pro vyhodnocování, 3,6 který zajistí malý vliv výkyvů, přičemž 3,4 musí být výše odměny motivační. V pří3,2 padě motivačních systémů, které jsou 3 zaměřeny na úspory materiálů, platí 2,8 zásada, že pracovníci si rozdělí přibliž2,6 ně 25 % uspořené částky. Vhodným 2,4 intervalem se jeví čtvrtletní vyhodnoco2,2 vání výsledků. První motivační systém, 2 který byl v této oblasti zaveden, byl za1,8 měřen na snížení měrné spotřeby aminů rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 rok 2011 rok 2012 rok 2013 rok 2014 potřebných pro vytvrzování jádrových aminy směsí vyráběných metodou cold box. Obr. 4. Měrná spotřeba aminu v g aminu/kg jádrové směsi Za dobu působení tohoto systému bylo dosaženo snížení měrné spotřeby aminů o 45 % proti roku 2009 (obr. 4). U nově zavedeného systému pro snižování měrAčkoliv jsme přesvědčeni o tom, že nalezení nejvhodnějších né spotřeby abraziva v tryskačích je současným cílem dosáhmateriálů a stanovení co nejnižší volnosti v jejich dávkování nout úspory 15 %. Nejnovější systém je zaměřen na zvýšení je základní povinností technických pracovníků, víme, že ve životnosti výdusky pecí. Cílem je zvýšit původní životnost slévárně budou vždy existovat místa, kde toto jednoznačné minimálně o 15 %. určení není možné. Dokázat správně motivovat dělníky ke S p o l u p rá c e s d o d ava t e l i spolupráci na zvýšení kvality a efektivity jejich činnosti je nezbytné. Důležitou součástí zvyšování efektivity výroby je spolupráce Zkušenosti s motivačním systémem pro úsporu aminů ukas dodavateli materiálů. Impulzem pro sledování stavu tryskačů zují, že pracovníci dokáží mnohem více sledovat stav strojů a spotřeby abraziva v nich byl právě návrh dodavatele abrazia jaderníků tak, aby nedocházelo k dlouhodobému navýšení va a jeho technická pomoc při prvních zkouškách. spotřeby. Sami vyžadují aktivnější přístup svých mistrů k zaSpolupráce s dodavatelem žáruvzdorných materiálů vede jištění nutných oprav. Pozitivní přístup se však projevil až poté, k lepšímu způsobu používání těchto materiálů a ke zvyšování když víceméně automatické přiznání odměny bylo přerušeno, jejich životnosti. protože došlo k nečekanému nesplnění stanoveného kritéria. Dodavatelé přísad do formovacích a jádrových směsí vědí Předpokládáme, že se i u spotřeby abraziva a životnosti výduso naší snaze snižovat množství plynných emisí z výroby a naky pecí podaří jednoznačně ukázat na příčiny nevyhovujícího bízejí nám ke zkouškám nově vyvinuté materiály. stavu a že se i na těchto pracovištích podaří zvýšit aktivitu Také dodavatelé materiálů pro výrobu tekutého kovu vědí, že pracovníků směrem k hospodárnosti výroby. dokážeme jejich materiály vyzkoušet a vyhodnotit ekonomicPřenesení těchto motivačních principů i do oblasti kvality výký přínos nezávisle na jednotkové ceně materiálu. roby je naším současným nejdůležitějším úkolem.


J . Ci l e č e k M ů ž e č e s k á s l é v á r n a d l o u h o d o b ě p r o s p e r o v a t?

Může česká slévárna dlouhodobě prosperovat? Ing. Jarmil Cileček A L U C A S T, s . r. o ., Tu p e s y

Z PRAXE

Ú vo d Slévárenství je obor nepříliš populární a široká veřejnost nemá o tomto oboru nejlepší mínění. Z toho je odvozeno mnoho faktorů, které poměrně negativně působí na vše, co ovlivňuje prosperitu tohoto oboru, ve kterém Češi v minulosti něco znamenali. Důsledky tohoto stavu pociťujeme všichni, kteří ve slévárnách pracujeme a kteří tyto slévárny řídíme. Tuny, za které byli naši předkové v době pětiletek odměňováni, zcela potlačily kvalitu a celkovou preciznost, což jsou v době tržního hospodářství atributy zcela základní, na kterých je nutné stavět a které má naše konkurence na západ od Šumavy dlouhodobě zažité.

C o p o t ř e b u j e s l évá r n a ke s vé p r o s p e r i t ě? Kvalifikované pracovníky Předpokládám, že čtenáři Slévárenství jsou obeznámeni se situací ve vzdělávání ve slévárenském oboru v ČR. Pouze kolem 30 nových slévárenských inženýrů a bakalářů z VUT Brno a VŠB – TU Ostrava, kteří odcházejí každoročně do praxe, to je počet absolventů, kteří do našich sléváren přicházejí vzděláni a seznámeni se slévárenskou problematikou. Dnes naše slévárenství nemá učně ani střední management. Popularizaci oboru slévárenství Je nezbytně nutné změnit dosavadní pohled na obor slévárenství a široké veřejnosti ukázat, že slévárenství dnes není černé řemeslo, že to není firma, ve které je špína, dřina a nepořádek. Je třeba si však uvědomit, že popularizaci našeho oboru musíme provádět každý sám, nikdo nám s tím nepomůže a nikdo to za nás neudělá. Potenciál úspěšnosti postavit na prvé místo ve firmě T. Baťa říkal: „Vše je možné, jen musíš chtít a umět.“ Chtít znamená energetizovat, aktivovat lidi, nejen je školit; při současném systému vzdělávání v ČR to znamená nejen je vyučit v daném oboru, ale vypěstovat v nich hrdost na svou práci a také hrdost na výsledek jejich práce. Umět znamená zvládat výrobní procesy, uspokojovat potřeby zákazníků, vyrábět odlitky vždy v nejvyšší kvalitě atd. Potenciál úspěšnosti je nutné postavit nad ekonomické výsledky. Takový styl řízení s sebou přináší vynikající výsledky firmy, její stabilizaci, velmi dobré ekonomické výsledky a prosperitu okamžitou i dlouhodobou. Odpovídající pracovní prostředí a pracovní podmínky Prosperující slévárny musí mít administrativní i výrobní prostory odpovídající 3. tisíciletí jak po stránce hygieny a bezpečnosti práce, tak po stránce komfortu a pohodlí pro své pracovní-

52

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

ky. Jen do takových prostor dostaneme kvalifikované dělnické profese a techniky. A jen do takových prostor zákazník svěří náročnou výrobu. Neboť kde je chaos a nepořádek na pracovištích, tam je také chaos v technologii a tedy značná nedůvěra zákazníků. Dodávat odlitky do vysoce sofistikovaných oborů Každý nový, náročnější odlitek musí být pro slévárnu výzvou, na kterou je třeba reagovat a přijmout ji. Dlouhodobě prosperující firma musí vyrábět to, co jiná firma nedokáže, nebo to dělat lépe než firma konkurenční, a to samozřejmě s co nejnižšími náklady. Pokud máme zajistit dlouhodobou prosperitu, musíme vyrábět náročné odlitky, které zatím východní země vyrábět neumějí. Kolektiv techniků vysoké profesionality a vysokého pracovního nasazení Při současném systému vzdělávání ve slévárenském oboru je to poměrně obtížné. Pokud si však uvědomíme, že řada slévárenských inženýrů do 3 let opouští vystudovaný obor a odchází ze sléváren, pak není zásadní chyba ve vzdělávacím systému, ale je chyba přímo ve slévárnách, které nedokáží své specialisty udržet. Správně motivované pracovníky ve slévárně, a to jak dělníky, tak techniky Motivace není pouze finanční. Všechny pracovníky ve slévárně je nutné seznamovat s úspěchy firmy, s vizí na dobu min 5 let – má dnes každá slévárna jasnou vizi, kam jde a kam chce dojít? (Více o motivaci je uvedeno v [1].) Nepochybně existuje celá řada dalších okolností, důvodů a podmínek pro to, aby firma prosperovala, aby prostě šlapala. Dovolil jsem si uvést to, co já považuji za stěžejní, a to, na co se já zaměřuji při řízení společnosti ALUCAST.

C e s t a k p r o s p e r i t ě s l évá r ny Protože nemám rád nevyřešené úkoly a nezodpovězené otázky, v další části se pokusím najít odpověď na otázku z názvu příspěvku – může česká slévárna dlouhodobě prosperovat? Původně jsem byl požádán o příspěvek na téma Pozitivní zkušenosti sléváren v dosahování příznivých ekonomických parametrů. To však ve mně evokovalo další otázky, jako např. co je příznivý ekonomický parametr? Mám já vůbec pozitivní zkušenosti s řízením? A další a další otázky. Proto na zmíněnou otázku předkládám částečné odpovědi.

N a c o d b á t , p o k u d m á bý t s l évá r n a dlouhodobě prosperující Mít kvalifikované pracovníky Kvalifikované pracovníky dělím na pracovníky vysokoškolsky vzdělané a na profese dělnické. V časopise CzechIndustry č. 2/2015 [2] se zabývám problematikou nedostatku pracovních sil ve všech technických oborech. Získat inženýra v oboru slévárenství není až tak velký problém. Chce to udržovat kontakt s VUT, nechat vstoupit studenty do slévárny ještě před studiem tohoto oboru a pro tento obor je přesvědčit. V průběhu studia je dobré návštěvu – exkurzi zopakovat a ucházet se o přednášku pro tyto studenty v rámci jejich výuky a výsledek se pak dostaví.


M ů ž e č e s k á s l é v á r n a d l o u h o d o b ě p r o s p e r o v a t? J . Ci l e č e k

Co se týká dělnických profesí, pro krátkodobou prosperitu musíte brát pracovníka, který je volný na trhu práce, pokud chcete dlouhodobou prosperitu, pak je nutné pracovat již se žáky základních škol. My tyto žáky seznamujeme s tím, co to je vlastně výrobní podnik, jak to u nás vypadá, necháme je sáhnout si na odlitek, necháme je v rámci možností provádět jednoduché výrobní operace. Tyto návštěvy probíhají v ALUCASTu jednak v rámci exkurzí ZŠ [3] a jednak v rámci dne otevřených dveří. Návštěvy firmy jsou samozřejmě v doprovodu rodičů, protože ti rozhodují o tom, zda se jejich dítě vyučí řemeslu, ve kterém bude spokojené, nebo bude trpět při získávání maturitního vysvědčení, a to často jen pro prestiž svých rodičů.

Dodávat odlitky do vysoce sofistikovaných oborů Jak uvádím výše, Československo vyrábělo nejvíce tun odlitků na hlavu a byl to samozřejmě nesmysl. V celé republice byla spousta slévárenských kapacit, kapacit na výrobu tun, nikoliv na výrobu kvalitních odlitků. ALUCAST dnes nevyrábí odlitky měřitelné na tuny, ale odlitky přesné, s minimálním podílem následných dokončovacích operací, odlitky o vysoké přidané hodnotě, o vysokých mechanických hodnotách, odlitky do sofistikovaných oborů. Když mi před 25 lety bylo svěřeno řízení slévárny, ihned jsem se orientoval na odlitky pro letecký průmysl. Nyní po letech musím uznat, že to z mé strany v té době byla více drzost než odvaha, ale za těch 25 let a hlavně za posledních 15 let v ALUCASTu se ukázalo, že to byla cesta správná a o drzosti se dnes v dané situaci již nedá mluvit. Proč letectví? Letectví má své nároky a konvence, kde se dává na přední místo kvalita a bezpečnost před ekonomičností. Leteckému zákazníkovi prodáte srovnatelný výrobek za vyšší cenu; bude ale mnohem náročnější v požadavcích na kvalitu, dokladování, stabilitu dodávek a celkovou preciznost. Dnes je to možno považovat nejen za úspěch, ale také výzvu a šanci do budoucna pro celou firmu a na tom je pak možno stavět firmu s dlouhodobou prosperitou. Pokud chcete zachovat prosperitu firmy, pak svou firmu musíte řídit tak, abyste dělali to, co jiné firmy nedělají a být vždy krok před svou konkurencí. To byla a je má vize. A na svého šéfa se musí lidé dívat tak trochu jako na podivína, neboť pokud šéf – vizionář – nemá vize takové, kterým se všichni kolem usmívají, pak jsou to vize malé.

L i t e ra t u ra [1] CILEČEK, J.: Motivace a motivační prvky ve firmě ALUCAST. Slévárenství, 2014, 62 (9–10), 350–351. ISSN 0037-6825. [2] CILEČEK, J.: Nedostatek pracovních sil v současné době potápí naše strojírenství a všechny technické obory. CzechIndustry, 2015, (2), 2–4. Dostupné na http://alucast. cz/data/userfiles/files/Clanek_Czechindustry.pdf. [3] SKALIČKA, Z.: Školáci si zkusili broušení, kalibraci a kontrolu odlitků. Slovácký deník, 23. 5. 2015. Dostupné na http://slovacky.denik.cz/podnikani/skolaci-si-zkusili-brouseni-kalibraci-a-kontrolu-odlitku-20150523.html.

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

53

Z PRAXE

Popularizace oboru slévárenství Zde je nutno pracovat na dvou frontách. Jednak v blízkém okolí, neboť okolí nám dodává pracovní síly a v lidech v nejbližším okolí je nutné vypěstovat a neustále udržovat pozitivní pohled na firmu, vždyť pohledy na slévárnu z minulosti nejsou právě ty nejlepší. Pokud s radnicemi v blízkém okolí i hejtmanstvím udržujete dobré vztahy, je to základ pro vybudování dlouhodobě prosperující firmy. Další oblast popularizace oboru slévárenství je práce se zákazníky. Při jednání se zákazníky, za kterými je třeba vyjíždět, mne přepadá smutek i radost zároveň; a to proto, že celá řada konstruktérů a technologů nezná současné možnosti slévárenství a přesné lití metodou vytavitelného modelu již vůbec ne. Nejedná se pouze o zákazníky české, v mnoha případech i zahraniční zákazníci se seznamují s touto technologií až v ALUCASTu. Radost mne naplňuje z toho důvodu, že při splnění požadavků těchto zákazníků je před firmou ALUCAST dlouhodobá prosperita, neboť požadavky zákazníků na odlitky z ALUCASTu jsou vyšší než výrobní kapacity. Při aktivním marketingu to takto může být stále.

Mít správně motivované pracovníky ve slévárně, a to jak dělníky, tak techniky Každý manažer na nejvyšším postu musí značné množství potřebných čísel v přípravě podnikatelského záměru predikovat. Pokud chcete, aby vámi řízená firma byla úspěšná, je třeba pomyslnou laťku tržeb a následně výši profitu firmy stále posouvat výš a výš, ale samozřejmě tak, aby se technici rozběhli a pokusili se tuto výšku úspěšně zdolat. Že tuto výšku řada techniků zpochybňuje, je fakt, ale po seznámení s progresivní prémií již žádné námitky nejsou. V ALUCASTu máme pro vrcholový managment normální prémiovou hranici 20 % zisku. Nad 20 % se již jedná o prémii progesivní. Každý měsíc je pozdrženo 40 % prémií každému THP pracovníkovi. Tato částka je vyplácena kvartálně, a to po vyhodnocení kvality, neshodných výrobků a dodržování termínů pro strategické zákazníky. Motivace však nesmí být jen finanční. Nesmí chybět pochvala zaměstnance. Nedostatek pochvaly může hlavně u ambiciózních, výkonných a hodně pracovitých zaměstnanců vytvářet řadu krizí psychických i zdravotních. Z pracovitého technika se stává člověk, jehož energie stále klesá, a přitom stačí málo – občasná pochvala, ústní uznání. Sem samozřejmě patří také adekvátní kritika. Je třeba, aby byla konstruktivní, neponižovala dotyčného a byla postavena na reálném pochybení. Velmi důležité také je, aby si zaměstnanec byl vědom toho, že jeho práce je sledována. Není možné, aby pracovník propadl dojmu, že je bezvýznamným kolečkem v soukolí. Výkonnost takového pracovníka jde strmě dolů. Již pouhý uznalý mail za vyřešený úkol dokáže pracovníka postrčit k vyššímu výkonu. Celoroční hodnocení techniků je samozřejmostí. Je dobré spojit ho již s podnikatelských záměrem na příští rok – kdy je opět laťka posazována výše. Oblast investic a vizí je nutné taktéž představovat lidem ve firmě. Lidé musí nabýt dojmu, že pracují ve firmě, která je v kondici dnes a bude v kondici za 5 i 20 let. Lidé musí vědět, že naše výrobky se nacházejí v letounech AIRBUS, BOEING a dalších sofistikovaných oborech. V lidech je třeba vypěstovat hrdost na svou práci a hrdost na svou firmu. Práce s lidmi, jejich spravedlivé odměňování, jejich motivace k vyšším výkonům, ke kvalitnější práci, je práce pro každého manažera nesmírně obtížná a mnohdy sisyfovská. Přesto není možné se jí vyhýbat. Je to každodenní práce s lidmi, kdy „šéf“ je neustále svými lidmi sledován, hodnocen a porovnáván. A z tohoto hodnocení svých podřízených musí „šéf“ vycházet vždy vítězně; v opačném případě je motivace podřízených velmi obtížná až nemožná. Závěrem tedy ať zazní odpověď na výše položenou otázku: Ano, může, česká slévárna opravdu může dlouhodobě prosperovat. Ale lidé, kteří ji řídí, musí chtít a umět!


M . S e m b d n e r J s o u o d l i š n o s t i m e z i č e s ko u a z a h r a n i č n í s l é v á r n o u?

Jsou odlišnosti mezi českou a zahraniční slévárnou? Ing. Michal Sembdner EURAC Hradec, a. s, Hradec Králové

Z PRAXE

Ú vo d Zda je nějaká odlišnost mezi českou a zahraniční slévárnou, je těžké definovat. I přesto, že naše společnost EURAC Hradec spadá pod nadnárodní společnost MAT Holding, jenž vlastní několik sléváren po celém světě od Německa po Čínu, je přístup všech jedinečný. Dalo by se říci, že není rozdíl mezi českou a zahraniční slévárnou, ale že rozdíl je mezi všemi. Rozdíly zde být musí, jelikož se všichni nachází v odlišném prostředí, mají odlišný produkt a samozřejmě i jinou historii. Avšak existují společné znaky mezi více a méně úspěšnými. Přestože jsem navštívil spoustu sléváren jak v Česku, tak v zahraničí, nedovolím si posuzovat odlišnosti. Budu se tedy věnovat tomu, co nás odlišuje od ostatních a co nám pomohlo za posledních devět let ztrojnásobit obrat a dosáhnout v průměru dvouciferných marží ziskovosti.

očekávali, musíme je využít v jiné oblasti nebo se s nimi rozloučit. I přesto, že často vynaložíme nemalé náklady na přijetí, zaučení zaměstnance a odstupné v řádu měsíčních platů, není možné dlouhodobě akceptovat pokles jeho výkonnosti. Je třeba si uvědomit, že jeden zaměstnanec, který nepracuje stejně jako ostatní, ale pobírá stejnou mzdu, nakazí svým přístupem zbytek týmu a lidé si položí otázku „Proč mám být odměňován stejně, když on nedělá to, co já?“ Vedení je odměňováno na základě výsledků firmy, avšak málokdy (vidím to v českých firmách) se výsledky přímo promítají do hodnocení všech zaměstnanců. Pokud není odměňování všech zaměstnanců přímo spojeno s výsledky firmy, tak jako u vedení, není možné předpokládat loajalitu zaměstnanců k firmě. Je potřeba si uvědomit, že naši zaměstnanci jsou dnes jediným rozdílovým faktorem mezi námi a asijskými firmami s podstatně lepší nákladovou strukturou. Nejlepší výrobci v Číně jsou z hlediska technologií několik let před námi. Jejich slévárny neznají strojní zařízení a technologické celky starší deseti let a naprostá většina vybavení je to nejlepší, co se dá na světovém trhu pořídit. Argumenty, že tamní slévárny mají neproduktivní technologie, neví, co je kvalita, a jsou přezaměstnané, jsou pravdivé, avšak to nejsou slévárny, se kterými se srovnáváme na evropském trhu. Z tohoto pohledu jediné, co nás udržuje před konkurencí, jsou naši zaměstnanci, a to nejen díky jejich letitým zkušenostem, ale také díky jejich flexibilitě. I když český zaměstnanec při příchodu do práce častěji myslí na to, kdy mu skončí jeho směna, než na to, co bude dělat, stále dokáže využít zařízení lépe než čínská konkurence a je flexibilnější než německý pracovník.

Po t ř e b a r e l eva n t n í c h i n f o r m a c í Na začátku zmíním jednu skutečnost, bez které se neobejdeme při jakékoliv činnosti, a tou jsou relevantní informace. Z hlediska sledování výkonnosti se obvykle jedná o sledování ztrát (využití) výrobních zařízeních, ať již z hlediska poruch a technologických omezení, nákladů na neshodnou výrobu, energetickou a personální náročnost, ale také náklady na ekologii. Vždy se snažíme pro toto sledování použít procentuální hodnocení nebo fyzikální jednotky. Není dobré používat finanční ukazatele, jelikož v dlouhodobém období se ztrácí kontinuita dat. Druhou stránkou jsou informace, které nám slouží k vyhodnocení nebo srovnání. Zde je potřeba se srovnávat s těmi nejlepšími, a ne s plánem nebo výsledky předchozího roku. Pokud nejsme schopni sbírat relevantní informace a srovnávat je s trhem, na kterém chceme prodávat, pak logicky ani nevíme, kde se nacházíme a kudy se máme vydat. Rozdíly v úspěchu Mám-li pojmenovat základní kameny a odlišnosti mezi úspěšnými a méně úspěšnými, byly by to čtyři oblasti: – tým lidí, který firmu vlastně tvoří a odlišuje od ostatních, – využití zařízení a technologií, – specializace a finalizace vyráběného produktu, – podnikatelský přístup. Zaměstnanci Zaměstnanci firmu tvoří, ale hlavně jsou rozdílovým klíčovým faktorem na globálním trhu. Pokud máte dostatek prostředků, můžete vybudovat slévárnu v podstatě kdekoliv na světě. Ovšem bez týmu kvalitních lidí se bude jednat jen o nepoužitelný majetek. Z tohoto důvodu je potřeba na zaměstnance pohlížet jako na investici a každá investice přináší rizika. Pokud zaměstnanci nepřinášejí firmě hodnoty, které jsme

54

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

Využití zařízení a technologií Podívejme se však na zmíněné odlišnosti, tím prvním je využití toho, co máme. Zde vidím obrovský rozdíl mezi úspěšnými a méně úspěšnými slévárnami. Velmi často vidím extrémní rozdíly mezi tím, jakou nainstalovanou kapacitu české slévárny mají, a co skutečně produkují. Je zcela běžné, že české slévárny mají pětinásobnou kapacitu na některém z klíčových uzlů (tavení, formování, tryskání atd.), než je jejich skutečná produkce. Zde se nachází první nákladová propast, protože režijní náklady na udržovanou kapacitu nekorespondují s tím, co slévárna skutečně produkuje. Celá oblast využití má však dvě roviny – investiční a provozní. Z investičního pohledu se obvykle jedná o strategická rozhodnutí, zda navyšovat nedostatečně kapacitně navržené uzly nebo nahradit předimenzované uzly jinými. Provozní hledisko využití má podstatně širší rozměr a bývá důvodem nekonkurenceschopnosti slévárny. Je podstatné se ptát, jaké kapacity bychom dosáhli při využití tekutého kovu 85 %, objem kovu ve formě by se blížil teoretickému maximu, veškeré zařízení by bylo využito minimálně na 90 % a vyrábělo by se 5 dnů v týdnu 24 hodin. Odpověď na tyto otázky nám naznačí skutečný teoretický potenciál slévárny. Málokdy jsem se setkal s pohledem vedení slévárny z hlediska toho, čeho teoreticky mohou na daných zařízeních dosáhnout a čeho dosahují. Obvykle se řeší jen to, zda produkce odpovídá tomu, co jsme si naplánovali. Dosahovat využití blízkého teoretickým hodnotám srovnatelných s tím, co deklarují dodavatelé, přináší tisíce otázek a někdy i ne jednoduchých řešení – avšak je jedinou cestou k překonání nákladové propasti režií. Uvedu dva příklady, jeden ze začátku procesu a druhý z jeho konce. Prvním je tavení; zkusme si porovnat výkony tavení, které jsou uvedeny v přejímacích protokolech se skutečností. Porovnejme životnosti výdusek, které deklarují dodavatelé žáruvzdorných materiálů s tím, čeho dosahujeme, a ptejme se,


J s o u o d l i š n o s t i m e z i č e s ko u a z a h r a n i č n í s l é v á r n o u? M . S e m b d n e r

proč toho nejsme schopni dosáhnout. Druhým příkladem mohou být náklady na neshodnou výrobu. Ti nejlepší jsou schopni docílit úrovně, kdy vynaložené náklady na řešení neshodné výroby se rovnají nákladům na neshodnou výrobu a není ekonomicky smysluplné vydávat další prostředky. Oba příklady, které jsem uvedl, mohu deklarovat na naší výrobě, kdy spotřeba elektrické energie na tavení včetně udržování litiny s lupínkovým grafitem se pohybují na úrovni 520 kWh/t. Průměrné životnosti výdusek u 6t indukčních kelímkových pecí jsou na úrovni 300 taveb na výdusku a zmetkovitost pohybující se dlouhodobě na úrovni kolem jednoho procenta. Jedná se o systematickou práci, jejímž cílem je dosáhnout parametrů srovnatelných s nejlepšími evropskými slévárnami. Tuto mravenčí práci nejlépe charakterizoval jeden z mých bývalých vedoucích, který říkal, že v práci se stále pohybujeme v kruhu spirály a rozhodující je, jestli, až ujdeme jedno kolo a uvidíme začátek, jsme o kousek výš, nebo ne. Je to práce, na kterou je potřeba nahlížet z delšího časového horizontu, jelikož výsledky nejsou viditelné v řádu měsíců, ale spíše let. Pokud si uvědomíme, že práce jako taková nám zabírá třetinu života a je to činnost, jež by nám měla zajistit trvale udržitelný rozvoj firmy v řádu let, tak není potřeba očekávat výsledky okamžitě.

Podnikání Další oblastí je podnikání. Obvykle je firma posuzována podle toho, jaký generuje zisk. Bohužel tento ukazatel je často brán jako primární cíl práce v mnoha společnostech. Ve skutečnosti je zisk jen sekundárním důsledkem činnosti neboli ukazatelem historických událostí a neměl by se stávat primárním cílem. Primárním cílem by mělo být „podnikání“. Jednoduše řečeno nezůstat stát na místě, ale snažit se každý den něco zlepšit, zdokonalit, vyvinout nebo jen posunout k lepšímu stavu. Tato oblast je jednou z rozhodujících, jelikož zahrnuje časové hledisko. A faktem je, že úspěch a neúspěch je tvořen vždy v přítomnosti (rád zde používám přirovnání z anglického časování). Obchodníci se pohybují v čase budoucím a i když se nám to nemusí líbit, oni nerozhodují o ceně odlitku, resp. o profitu. Cenu udává trh! Pokud jí někdo dosahuje, pak s ní ani nejlepší obchodník nic neudělá a musíme se ptát, proč to jiní dokáží, a my ne. Všichni se pohybujeme ve stejném

Z ávě r Pokud bych měl shrnout odlišnosti a ekonomický pohled, řekl bych, že ten, kdo dokáže sbírat relevantní informace, srovnávat je s nejlepšími, využít technologie blízko teoretických kapacit, je schopen vyprofilovat nosný produkt, optimalizovat technologie pro tento produkt a dokáže každodenně zlepšovat a vyvíjet procesy firmy, se dřív nebo později stane úspěšnějším než ostatní. Jedná se však o dlouhodobý a nikdy nekončící proces, který přináší tisíce otázek proč a nacházení odpovědí na tyto otázky.

NEFTEGAZ Te r m í n ko n á n í : 18 . –21. 4 . 2016 M í s t o ko n á n í : M o s k v a , Ru s ko B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.n e f te g a z- e x p o.r u /e n /

12. mezinárodní konference a výstava FOUNDRY 2016 Te r m í n ko n á n í : 24 . –27. 5 . 2016 M í s t o ko n á n í : Z á p o ro ž í, U k ra ji na B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.e x p o. z p.u a

Veletrhy Metalurgy-Litmash, Tube Russia a Aluminium/Non-Ferrous Te r m í n ko n á n í : 6 . – 9. 6 . 2016 M í s t o ko n á n í : M o s k v a , Ru s ko B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.m e t a llu r g y - tu b e - r u s s i a .co m

19. WCNDT 2016 – světová konference nedestruktivního zkoušení Te r m í n ko n á n í : 13. –17. 6 . 2016 M í s t o ko n á n í : M n i c h o v, N ě m e c ko B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.w c n d t 2016 .co m

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

55

Z PRAXE

Specializace a finalizace Následující odlišností je specializace a finalizace, technologie a s tím i celý proces je potřeba přizpůsobit nosnému produktu a pokud možno dosáhnout finální podoby zboží, a ne jen polotovaru. Představa, že se dá odlévat všechno, co se vejde do formovacího rámu, je mylná. Každá produktová skupina má své optimální technologie. Náklady nejsou dány jen formováním, ale komplexem všech výrobních uzlů od tavírny přes jadernu až po expedici. Pokud na trhu bude existovat slévárna specializující se na daný druh odlitku a má tomu přizpůsobenu technologii, není možné jí dlouhodobě konkurovat. Neopominutelnou součástí je finalizace odlitku, a to především z hlediska obrábění. Pokud je slévárna schopna na trh dodat finální výrobek nebo výrobek připravený na montáž, automaticky získává obrovskou konkurenční výhodu proti firmě, která provádí pouze opracování. Slévárna může ovlivňovat dodací termíny odlitků, získává cenovou výhodu, protože může redukovat marži na odlitku nebo na obrábění. Získává také okamžitou informaci o neshodné výrobě a je schopna zužitkovat kovový odpad z obrábění. V konečném důsledku výsledek ovlivňuje řetězec tří marží, a to slévárny, obrobny a obchodníků s kovovým odpadem. A pokud nevyděláme na jednom článku, můžeme utržit na zbývajících dvou.

prostředí vstupů, cen materiálů, energií atd. Schválně zde neuvádím personální náklady, protože jak jsem již uvedl, zaměstnanec není nákladovou položkou a záleží jen na tom, jak ho dokážeme využít, a ne na ceně, kterou udává trh. V čase předpřítomném se pohybují technici a technologové. Na jejich analýze a přípravě záleží, jak se bude celý projekt vyvíjet, a z velké části, jaký bude jeho výsledek. V přítomném čase se pohybuje výroba. To, jak se dlouhodobě daří proces řídit a využívat toho, co máme, rozhodne o konečném výsledku. Ač se mnou možná nebudou kolegové z ekonomické komise souhlasit, čas ekonomického úseku je časem minulým. To, co vyhodnocují a evidují, je minulost, kterou již nejsou schopni ovlivnit a na celkový výsledek nemají moc velký vliv. Ovšem jejich práce „kronikářů“ přináší důležité informace o tom, jak se nám daří naplňovat naše záměry a dává podklady pro budoucí rozhodnutí.


J. Sinay Přístupy státu k podnikatelským jednotkám

Přístupy státu k podnikatelským jednotkám prof. Ing. Juraj Sinay, DrSc.

ROZHOVORY NA DANÉ TÉMA

prezident Zväzu automobilového priemyslu SR

Jak hodnotíte aktuální postoj vedení Slovenské republiky (SR) vůči podnikatelským subjektům obecně? Je vstřícný? Myslíte, že s aktuálními dobrými výsledky v podnikatelské sféře lze očekávat, že se situace bude vyvíjet směrem k zjednodušování a uvolňování legislativy v podnikatelském prostředí SR? Súčasný stav v rámci podpory podnikateľským subjektov v SR je podmienený snahou vlády SR o vytváranie podmienok, ktoré by boli pre podnikateľov motivačné. Ako aktuálny príklad je možné uviesť skutočnosť, že pred niekoľkými týždňami bola podpísaná investičná zmluva medzi vládou SR a firmou Jaguar Land Rover o výstavbe fabriky na výrobu automobilov v Nitre. Keby nebolo podnikateľské prostredie vhodné pre investorov, tak by záujem významnej anglickej firmy o Slovensko nebol. V súvislosti s platnou legislatívou je možné uviesť dva zákony, ktoré boli schválené Národnou radou SR v poslednom období a ktoré sú ústretové k podnikateľským subjektom. Ide o zákon o odpadoch a zákon o odbornom vzdelávaní stredoškolskej mládeže, na ktorých intezívne participoval Zväz automobilového priemyslu SR. Kurzová politika. Jaká je Vaše prognóza vývoje kurzu eura, dolaru? Je dle Vašeho názoru rozumné platit bankám za pojištění kurzového rizika? Pohyb na burzách v posledných rokoch naznačuje, že sa vyrovnával kurz eura k doláru. Je si však treba uvedomiť, že k tomu prispeli problémy v rámci menovej únie EU predovšetkým v súvislosti so situáciou v Grécku, kde nebolo dlhodobo zrejmé, kde a ako je možné podporiť grécku spoločnosť zo strany krajín EU. Vzhľadom na turbulencie v politike si netrúfnem formulovať prognózu vývoja kurzu tak eura ako aj dolára. V tejto súvislosti si myslím, že či platiť bankám poistenie kurzového rizika alebo nie, musí byť operatívnym rozhodnutím priemyselných subjektov aj v súvislosti s ich zahraničnou obchodnou orientáciou. Podnikatelské mise. Je novinářskou zálibou kritizovat prezidenta a jiné představitele státu za cesty po světě s podnikateli nebo je bagatelizovat. Mají takové mise význam? Každý dialóg, aj na úrovni vrcholových predstaviteľov štátu so zahraničným partnerom, považujem za dôležitý. Ide len o to, aby sa viedli rozhovory koordinovane a nie tak, aby politickí reprezentanti jednej krajiny hovorili rôznym jazykom. Pokiaľ sa jedná o oblasti vzájomných ekonomických vzťahov, ktoré sú odkázané na podporu politických rozhodnutí, je každá pozitívna „intervencia“ predstaviteľov štátu príspevkom k úspešnému rastu krajiny.

56

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

Kapitálové zázemí. Jak hodnotíte postavení ryze slovenských podniků, dodavatelů automobilového průmyslu, v prostředí tvrdé mezinárodní konkurence? Lze úspěšně konkurovat kapitálově nesrovnatelně lépe sanovaným dodavatelům z velkých nadnárodních koncernů? Je pravda, že v podmienkach automobilového priemyslu SR je postavenie slovenských subdodávateľov v menšine. Podľa môjho názoru to má dva dôvody. Koneční výrobcovia automobilov pôsobiaci na Slovensku sú koncerny, ktoré majú svoje sídla vo svojej krajine a pôsobia na globálnych svetových trhoch. Vzhľadom na dlhodobé obchodné vzťahy, počas ktorých sa dlhodobo formovali medzi konečným výrobcom a jeho subdodávateľmi, bolo a je v záujme konečného výrobcu, aby mal vo svojej blízkosti subdodávateľov z tej krajiny, kde sa osvedčili ich dodavateľsko-odberateľské vzťahy a kde sú požiadavky na kvalitu ich produktov dlhodobo potvrdené. V tejto súvislosti menili aj pôvodne slovenskí výrobcovia majiteľov, ktorými sa stali zahraničné koncerny. V tejto súvislosti je pomerne náročné presadiť sa v sieti subdodávateľov slovenským firmám. Je však potešiteľné, že hlavne v skupine sekundárnych dodávateľov sa etablujú stále intezívnejšie aj slovenské firmy. Jednou z najznámejších firiem so slovenským portfóliom je Matador, a. s. Ceny. Má někde svoji hranici tlak na permanentní snižování cen subdodávek? Nemá to vliv na kvalitu? Je obecně ustálený názor, že kvalita, resp. životnost automobilů se snižuje. Jaký je Váš názor na tuto věc? Dlhodobo platí, že kvalitu je treba zaplatiť! Nadobúdam stále silnejší dojem, že výrobcovia automobilov v SR v rámci ich výrobného programu etablujú automobily z vyššej cenovej skupiny, kde je ich kvalita prioritným kritériom. Preto nesúhlasím s tvrdením, že kvalita automobilov sa vo všeobecnosti znižuje. Tým, že sa mení štruktúra koncepcie automobilu smerom k využívaniu IT prvkov ako súčasti komplexných mechatronických systémov auta, rastie aj požiadavka na spoľahlivosť a tým aj životnosť prvkov automobilov a tým aj auta ako celku. Tento vývoj determinuje aj hranicu, kde je ešte možné hľadať rezervy v cene subdodávok. Spolupráce. Jak se díváte na věc spolupráce a výměny zkušeností mezi podniky vyrábějícími obdobný sortiment (tedy de facto konkurenty)? Lze to a do jaké míry? Můžete srovnat chování slovenských vs. českých vs. zahraničních firem v přístupu k výměně zkušeností? Ako som už uviedol, štruktúra subdodávateľov v rámci automobilového priemyslu je pre každého konečného výrobcu v rámci SR individuálna. Niektorí subdodávatelia sú naviazaní len na niektorého finálneho výrobcu, ale je aj skupina firiem, ktoré vyrábajú komponenty pre rôznych výrobcov na celom svete. Tým je možné pripustiť aj tzv. internú konkurenciu medzi firmami. Či a v akej miere prebieha výmena skúseností medzi podnikmi s podobným alebo totožným výrobným programom, si netrúfnem posúdiť. Know-how v rámci výrobných technológii si aj vzhľadom na konkurenčný boj na trhu s automobilmi každá firma ponecháva pre seba. Pritom je jedno, či sa jedná o slovenskú, českú alebo firmu z inej krajiny. Myslím si, že v najbližšej budúcnosti sa tento postoj firiem nebude meniť.


Přístupy státu k podnikatelským jednotkám

Řízení. V řízení v oboru dodavatelů automobilového průmyslu existují jistá specifika. Které vaše zkušenosti z oblasti řízení byste slévárnám, dodavatelům automobilového průmyslu, doporučil? Jaké by měly být podle vás hlavní zásady pro řízení podniku, který chce být dlouhodobě partnerem automobilek, resp. výrobců dopravní techniky obecně? Výrobky v rámci automobilového priemyslu sa musia vyznačovať vysokou kvalitou, ktorú si definujú koneční výrobcovia sami (napr. normy z radu VDA). Preto moje odporúčanie pre subdodávateľov zo skupiny zlievarenských technológii môžem definovať dodržiavaním požadovanej kvality ich výrobkov a dodržaním termínov dodávok požadovaných konečným výrobcom. Pri jednaniach o cenách výrobkov je dôležité hľadať optimálny kompromis medzi ziskom firmy a ponukou odberateľa. Realizácia týchto činností musí byť súčasťou manažérskych rozhodnutí subdodávateľskej firmy.

Profesní a podnikatelské svazy. Jaký je Váš názor na snahu o prohloubení spolupráce mezi českými a slovenskými slévárnami? Bohužel se nedaří na Slovensku ustavit partnera Svazu sléváren ČR nebo České slévárenské společnosti. Cílem snah je mít možnost účinněji prosazovat společné zájmy firem z oboru metalurgie kovů v zákonodárství v oblasti životního prostředí, celních záležitostí, územního plánování, při vyjednávání jak s národní, tak i evropskou exekutivou. Je pravdou, že v SR nie je aktívne združenie zlievarní, ale ani podobných profesných zoskupení. Veľmi aktívnym je však Zväz hutníctva, baníctva a geológie, v rámci ktorého sú členmi aj predstavitelia významných zlievarní. Aktívnymi členmi sú aj firmy združené v rámci Zväzu strojárstva SR a Zväzu automobilového priemyslu SR (ZAP SR). Situácia by sa mohla zmeniť v prípade, že sa na Slovensku podarí uviesť do života Alianciu priemyselných zväzov SR (APZ SR), ktorá bude v svojích štruktúrach združovať aj podniky so zameraním na zlievarenské technológie. Určite budem odporúčať všetkým členom ZAP SR a neskôr aj APZ intenzívnu spoluprácu s partnermi v Českej republike s cieľom pozitívne pôsobiť pri príprave nadnárodnej legislatívy napr. v rámci Európskej únie.

Odborné školství. V České republice chybí absolventi strojírenských oborů. Je jich málo a nezřídka je jejich příprava ve škole nekvalitní. Politika prosazuje kvantitu nad kvalitou. Podniky jsou tak nuceny si budovat svoje školy (viz Škoda Auto). Slévárenství čeká bouřlivý rozvoj (mj. v automatizaci), ale školství na to není připraveno. Je tento problém i v SR? Vzhľadom na dlhodobé tradície vo vzdelávaní v rámci spoločného štátu Čechov a Slovákov sú tieto problémy tie isté alebo podobné aj v SR. Žiaľ kritériá kvantity v rámci vzdelávania prevládajú nad kritériami kvality. A to v stredoškolskom ako aj vysokoškolskom vzdelávaní. V podmienkach slovenskej vzdelávacej sústavy nie je rozšírené zakladanie firemných škôl s výnimkou Železiarne Podbrezová a Volkswagen Bratislava. Tieto firmy majú vlastný systém odborného vzdelávania, ktorý zaručuje každému absolventovi pracovné miesto, príp. možnosť ďalšieho štúdia na vysokej škole. V marci minulého roku bol Národnou radou SR schválený zákon o odbornom vzdelávaní, ktorého jedným z autorov bol kolektív odborníkov zo ZAP SR. Po jeho uvedení do života je možné očakávať, že sa intenzívnejšie rozšíri spolupráca medzi firmami a školami s cieľom pripraviť vysokokvalifikovaných odborníkov pre rôzne odbornosti, medzi ktoré patrí aj oblasť zlievarenských technológií. Dovoľte mi v tejto súvislosti konštatovať, že zanedbaním kvalitného a tradičného učňovského školstva v našich krajinách po politicko-spoločenských zmenách sa vytvoril stav, kedy je nedostatok odborníkov skoro vo všetkých profesiách. Platí zásada, že pokaziť systém vzdelávania je veľmi jednoduché, ale vytvoriť ho nanovo trvá podstatne dlhšie. A to je stav, v ktorom sa nachádza tak české, ako aj slovenské odborné školstvo.

Rozhovor vedl Ing. Petr Chytka, CSc., jednatel IEG, s. r. o., Jihlava, člen vedení OK ekonomické ČSS

Prof. Ing. Juraj Sinay, Dr Sc., se narodil 18 . prosince 19 49 v Bra tislavě. V ystudoval V ysokou školu technickou ( VŠ T ), Strojnickou fakultu v Košicích. Následně pracoval jako kons truk tér ve Va gonce Poprad. V r. 1974 se vrací na VŠ T, obhajuje dizer tační práci a s tává se odborným asis tentem. V r. 19 83 je jmenován docentem na SjF T U v Košících a následně habilituje na Bergi schen Univer sität – GH Wupper tal v NSR . Tam je také od r. 19 89 jmenován hos tujícím profesorem. O d r. 1991 je jmenován pro fesorem na SjF T U v Košících. Postupně získává titul Dr Sc. (1995) a s tává se prorek torem. V r. 20 0 0 je rek torem T U. J e nositelem řady ocenění, medailí a v y znamenání slovensk ých a zahraničních univer zit a institucí. Je členem č t y ř vědeck ých rad v ysok ých škol a autorem a spoluautorem 13 monografií, 35 odborných článků, v y sokoškolsk ých skript a řady dalších vě deck ých a v ý zkumných prací na Slovensku a v zahraničí. J e prezidentem Zväzu automo bilového priemy slu Slovenskej republik y.

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

57

ROZHOVORY NA DANÉ TÉMA

Insolvence a konkurzní řízení. V ČR se objevily případy, kdy tzv. „konkurzní mafie“ nechala uvalit konkurz na vybraný podnik. Soudy jim v tom pomohly. Jaká je situace v tomto směru v SR? Jak se bránit neoprávněným krokům? Co by podnikatelské subjekty měly dělat, aby se vyvarovaly nebezpečí manipulativní insolvence. Lze to vůbec? Problematika insolvencie a konkurzov v rámci firiem zo skupiny automobilového priemyslu nie je v podmienkach SR rozšírená. Je to dané tým, že automobilový priemysel sa už niekoľko rokov v SR stabilne rozvíja. Od roku 2010 narastá počet vyrobených automobilov (v roku 2015 je to prvý krát v historii viac ako milión automobilov), a tým sa potvrdzuje zdravé ekonomické zázemie priemyslu. Že je tento proces preukázateľný v podmienkach SR, potvrdzuje aj investícia nového významného zahraničného výrobcu Jaguar Land Rover na Slovensku.

J. Sinay


P. J u ř í č e k

Přístupy státu k podnikatelským jednotkám

Přístupy státu k podnikatelským jednotkám Ing. Pavel Juříček, Ph.D. BR ANO, a. s., Hradec nad Moravicí

ROZHOVORY NA DANÉ TÉMA

Jak hodnotíte postoj státu vůči podnikatelským subjektům? Myslíte, že s aktuálními dobrými výsledky v podnikatelské sféře lze očekávat, že se situace bude vyvíjet směrem k zjednodušování a uvolňování podnikatelského prostředí? Aktuální postoj vlády je k podnikatelům vstřícnější. Reálné kroky však nevidím. Vzhledem k tomu, jak je systém vedení státu organizován, tak neskýtá naději v žádný velký pokrok. Jakýkoliv rozumný návrh je zablokován složitým systémem – dolní komora parlamentu, horní komora parlamentu, politické kluby, vždy mnohačetná politická uskupení kolem vlády, prezident, občanská sdružení a hlavně soudcovská lobby. Kurzová politika ČNB: Jaká je vaše prognóza vývoje kurzu české koruny, eura, dolaru? Je dle vašeho názoru rozumné platit bankám za pojištění kurzového rizika? Nedokážu věštit z křišťálové koule. Za posledních 5 let se kurz pohyboval od 22,88 až po 29,30 Kč vůči euru, tj. rozdíl přibližně 29 %! V takovémto nestabilním prostředí je nemožné plánovat. Mnohé firmy se následkem tohoto „zahedgovaly“ a mnohé z nás prodělaly stamiliony Kč. Pokud současná situace, kdy se euro drží na úrovni 27 Kč, vydrží dlouhodobě (mám na mysli léta 2015–2017), může to být pro ČR pozitivní, neboť zřejmě naprostá většina firem „hedge“ již „vystřílela“. Je novinářskou zálibou kritizovat prezidenta a jiné představitele státu za cesty po světě s podnikateli nebo je alespoň bagatelizovat. Mají takové mise význam? Ano, mají a hlavně pro firmy, které dělají velké investiční celky, jako elektrárny, kotelny, výtopny, pivovary, velké dopravní akce apod. Jak hodnotíte postavení českých sléváren (a obecně firem) v prostředí tvrdé mezinárodní konkurence? Lze úspěšně konkurovat kapitálově nesrovnatelně lépe sanovaným dodavatelům velkých nadnárodních koncernů? Myslím, že ano, ale je třeba najít tu správnou mezeru na trhu – viz naše Slévárna BRANO GROUP, která je velmi moderní, úspěšná a produktivní. Řada firem ze stavebnictví a automobilového průmyslu se vrací od dodávek z Číny zpět k tuzemským slévárnám. Jak čelit tlaku odběratelů, zejména nadnárodních firem, na permanentní snižování cen subdodávek? Jaké jsou vaše zkušenosti? Dobrá otázka. Mnoho šikovnosti a opakované „chytré“ investice. Jaký je váš názor na spolupráci a výměnu zkušeností mezi podniky vyrábějícími obdobný sortiment (tedy konkurenty)? Můžete srovnat chování českých vs. zahraničních firem? Mnoho firem je uzavřených, ale existují také firmy, které jsou ochotné sdílet informace.

58

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

Jste vlastníkem mimo jiné Slévárny BRANO, která si vede velice dobře. Existují specifika, která aplikujete jen při řízení slévárny? Které vaše zkušenosti z oblasti řízení byste českým slévárnám doporučil? Jaké by měly být podle vás hlavní zásady efektivního řízení slévárny? To je příliš komplexní otázka. Principy řízení mám stejné jako jednotlivá SBU a jako jednotlivé dceřiné společnosti v rámci skupiny BRANO GROUP. Ale to by byla odpověď na mnoho stran. Jen podotknu, že náš systém je velmi propracovaný – přes plánování 3 × 3 a přes strategii 5 × 5*) včetně implementačních kroků. Insolvence a konkurzní řízení. Jak se bránit neoprávněným krokům? Co by podnikatelské subjekty měly dělat, aby se vyvarovaly takového nebezpečí. Lze to vůbec? Bohužel musím říci, že bránit se nelze. Za poslední dva roky, kdy se tématu insolvencí více věnuji, jsem nabyl přesvědčení, že pokud si vás vyhlédnou, není šance. Česká legislativa to umožňuje. Svaz průmyslu a dopravy: Jak by měl postupovat Svaz sléváren nebo Česká slévárenská společnost, aby v rámci Svazu průmyslu a dopravy měly širší možnosti vyjednávání s exekutivou či v rámci tripartity? Cílem je účinněji prosazovat zájmy českých firem z oboru metalurgie kovů (mj. se to týká oblasti dotací, zákonodárství v oblasti životního prostředí, celních věcí, územního plánování apod.). Zapojit se do SPČR a najít si v představenstvu člověka (gurua), který rozumí vašemu byznysu. Rozhovor vedl Ing. Petr Chytka, CSc., jednatel IEG, s. r. o., Jihlava, člen vedení OK ekonomické ČSS

Ing. Pavel Juříček se narodil 29. ří jna 1956 a pochází z Brna. V yučil se nejpr ve jako frézař. Ve Slévárně BR A N O, a. s., působí s přes távkami již od roku 19 82. Tehdy ukončil s tudia na V U T Brno, obor s trojírenská technologie. Do n. p. Branecké železárny nas toupil jako technolog. Dos áhl rovněž titulu Ph.D. v oboru ekonomie. O rok p ozd ě ji již pracuje na p ozici s amos t atného technologa a v lis topadu 19 8 4 se s tává vedoucím út varu T H N . O d dubna 19 87 byl vedoucím odboru T P V a za dva rok y se funkce m ění na zás tupce T N – hlavní inženýr. Roku 199 0 odchází z firmy na dne šní V y sokou školu báňskou – Technickou univerzitu v Os travě, kde pomáhal zakládat katedru podnikání a ma nagementu. Po dvou letech se op ět vrací do BR A N O, a. s., jako v ýrobní ředitel. Na této pozici byl č t y ř i rok y a nas tává další, tentokrát jen š es tim ě síční odchod ze spole čnos ti. V lednu 1995 se s tává generálním ředitelem BR A N O, a. s. Získal titul Podni katel roku 20 0 6 a jeho životní krédo zní „N ebát se a nekrás t“. Pozn.: *) Strategie 5 × 5 je vypracována na tříleté období a má tyto základní kameny: zákazníci a trhy, neustálá inovace, výrobní procesy, zapojení zaměstnanců, zapojení dodavatelů. 1.) Zákazníci a trhy tvoří tyto prvky: marketingová orientace, orientace na zákazníka, předvídání a uspokojování potřeb, ekonomický přínos a konkurenční cena, strategie nulových chyb. 2.) Neustálou inovaci vytváří: vývojová konkurenceschopnost (= vývojový partner), organizace vývoje (projektové řízení), komplexní řešení (metody konstrukce výrobků / procesu), čas inovace a náklady, typizace, normalizace, unifikace, standardizace. 3.) Výrobní procesy obsahují v horizontální linii hlavní postupy, tedy výrobní proces a služby. Vertikálně, jako podpůrné procesy, působí strategie BG, řízení BG, SBU, stanovení cílů, SMK a grafický manuál. Nástroje tvoří: KANBAN (cyklické zásobování pracovišť), SMED (rychlá výměna nástrojů), POK A-YOKE (odolnost proti chybám), K AIZEN (drobné zlepšování), 5S (organizace, upravenost, čistota, standardizace, disciplína), jízdní řády a TPM (preventivní údržba), mapování procesu (hluboká analýza procesu). 4.) Zapojení zaměstnanců zahrnuje: samostatné multifunkční týmy, zlepšování, znalosti strategie 5 × 5, komunikace, bezpečnost – zdraví. 5.) Zapojení dodavatelů tvoří očekávání zákazníků (převést odpovídajícím dílem na dodavatele), výběr a hodnocení dodavatelů, trend zlepšování dodavatelů, logistika, nákladově výhodní dodavatelé.


I n fo r m a č n í n á k l a d o v ý s y s t é m „m a d e b y U X A“ J . Ko c i a n

Informační nákladový systém „made by UXA“ Ing. Jan Kocian ř e d i t e l s l é v á r n y U X A , s p o l . s r. o ., B r n o

Co vás přivedlo k myšlence vývoje nového kalkulačního systému odlitků? V roce 2008 jsem diskutoval s kolegou „cenařem“ a normovačem, který mi vysvětloval, jak u nás ve slévárně on cení odlitky. Pochopil jsem, že s tímto způsobem cenění musí okamžitě skončit, nebo firmu brzy zavřeme.

V čem je problém? Problémem je právě „nespravedlnost“, kdy obecně hmotnější výrobky na sebe strhávají vyšší podíl fixních nákladů než výrobky méně hmotné. A podobně je to u sériovosti. Sériový odlitek se ocení stejně jako malosériový, protože není definováno, kolik fixních nákladů má pokrýt. Složitý nebo zmetkovitý odlitek tento typ kalkulace také obtížně oceňuje. Pak se snadno stane, že cenu předražíte a ztratíte nosný výrobek nebo se tento předražený výrobek špatně prodává. Klesne jeho výroba a najednou přestane pokrývat fixní náklady. Špatně kalkulované výrobky ho nenahradí a nastane začarovaný kruh, kdy s poklesem výroby rostou jednotkové náklady, které neumíte spravedlivě rozdělit. Je přece důležité vědět, zda konkrétní odlitek vydělává, nebo ne a proč! Kolik sléváren skončilo jen proto, že prodávaly pouze za variabilní náklady s tím, že „fixy“ hradí „starší“ produkce. Při výpadku části „výdělečné práce“ začne nová výroba okamžitě prodělávat. Ideální je, když každý výrobek ve slévárně vydělává. A to byl moment, proč jsem začal uvažovat o komplexním nákladovém systému. Jaké jste měl cíle s tímto nákladovým systémem? Chtěl jsem stanovit co nejpřesněji ÚVN (úplné vlastní náklady) výrobku. A zároveň spravedlivěji odměnit pracovníky dle výkonu. A kdo nechce znát prodělečné výrobky stejně jako strategické šampiony? Co když přijde turbulence v cenách vstupů? Chci jednoduše reagovat na změny dodavatelských cen. Kde máme nákladné technologické uzly, abychom se věnovali jejich zefektivnění? Chci co nejrychleji a nejpřesněji oceňovat poptávku. Nebo udělat více variant, optimistickou nebo pesimistickou, aby obchodník věděl, kam při vyjednávání zajít. Jak funguje automatizovaný nákladový systém? Kalkulace modelu se skládá z několika desítek kalkulačních položek. Kalkulační položky představují výrobní operace nebo

Měl jste při vývoji nějaké potíže? Při vývoji aplikace jsme došli k mnoha obtížným úkolům, které v předchozím excelovském systému nebyly vůbec zohledněny. Například jsme kompletně museli normovat jadernu, formovny a brusírnu. Museli jsme rozčlenit výrobky do skupin dle obtížnosti a pracovišť. Zlomovým momentem bylo zjištění, že bez porovnání kalkulovaných a skutečných účetních nákladů nikdy nebudeme schopni zpřesnit celý systém. Náklady vyráběných výrobků a kalkulované náklady těch stejných musí dát téměř shodná čísla v delším období, než je kvartál nebo rok. Tak poznáte, že kalkulace odpovídá skutečnosti. Pokud ne, pátráte po příčině rozdílu. Hlavně víte, že musíte něco udělat. Můžete rychle porovnat ziskovost portfolia výrobků konkrétního zákazníka, nebo pružně reagovat na změny cen vstupů, úpravami technologie, snížením zmetkovitosti atd. Nákladový systém přepočítá všechny výrobky během několika sekund. Proč jste si nepořídili raději hotové řešení a dali přednost vlastnímu vývoji? Já jsem vystudovaný systémový inženýr podnikových systémů a moje předchozí zkušenosti říkají, že náklady, které investujete do poradců, konzultantů, údržby, nových verzí jsou řádově v milionech. A pak dostanete systém, který je šitý nejen pro vás, ale na celé odvětví a navíc ho ani nevlastníte. Stanete se jeho vazalem a do budoucna jen platíte za úpravy a pronájem. Neříkám, že náš podnikový systém je bez chyb. Pracuje na něm 1,2 člověka a uživatelé jsou často zkušební jezdci. Na druhé straně v něm pružně vytvoříte, co zrovna potřebujete tak, aby vyhovoval vašim potřebám. Náklady na vývoj nákladového modulu kalkulací byly srovnatelné s měsíčním platem ICT konzultanta světových firem. A to za to stojí. Jaké očekáváte finanční přínosy vašeho modelu? Kromě výrazného zjednodušení práce při oceňování poptávek nebo přeceňování stávající produkce je nejdůležitější jistota, že vím, za kolik vyrábím. Zavedením systému nám samy od sebe náklady neklesnou. Systém nám dá možnost zaměřit se na nákladově problémové odlitky, přesněji kalkulovat cenové nabídky. Doufám také, že budeme schopni lépe posoudit priority investic ve slévárně. Ovšem zda je tento počin cesta vpřed, ukáže až budoucnost. Rozhovor vedl doc. Ing. Václav Kafka, CSc., vedoucí OK ekonomické ČSS

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

59

ROZHOVORY NA DANÉ TÉMA

Co následovalo? Kolega Ing. Marek relativně rychle vytvořil v Excelu tabulku s kalkulační jednicí, podle které s mnoha úpravami fungujeme dodnes. Problém tohoto přístupu je následující. Kromě jasných jednotkových nákladů ve slévárně zbývá až 1/3 nákladů, které nedokážeme srozumitelně přiřadit. V excelovské tabulce se tyto náklady přepočítávají mnoha koeficienty na 1 kg odlitku. Jenže závislost mezi hmotností a náklady na základě mnoha šetření Odborné komise ekonomické nebyla téměř nikdy prokázána. A mimochodem, zkuste pomocí programu Excel přecenit 1 500 modelů jako reakci na změny cen vstupů, technologie atd. To je práce na měsíce.

jejich části. Kalkulační položka se člení na dílčí položky, které zohledňují rozdílnosti zpracování modelů na základě jejich velikosti, hmotnosti, pracnosti atd. Kalkulační položka a její dílčí části mají v ceníku definovanou jednotkovou kalkulovanou cenu. Pro zpracování kalkulací se využívají tzv. kalkulační pravidla. Kalkulační pravidlo charakterizuje dílčí kalkulační položky na základě rozdílnosti výrobních operací pro různě náročné modely z hlediska velikosti, hmotnosti, členitosti atd. Systém kalkulací na základě vstupních informací o modelu a kalkulačních pravidel vybere příslušné nákladové položky s jejich dílčími hodnotami. Kalkulačním položkám se následně z ceníku přiřadí jednotková kalkulovaná cena. Výsledkem je nabídková kalkulace členěná dle kalkulačních položek. Systém na základě kalkulovaných nákladů na úrovni kalkulačních položek porovná hodnoty s náklady na výrobu z účetního systému. Výsledkem porovnání jsou doporučené kalkulační ceny pro následující období. Systém není ještě dopracován. Musíme detailněji rozpracovat problematiku sériovosti výroby s ohledem na nabídkovou kalkulaci s následným vyhodnocením dle skutečných výrobních nákladů.


Eu r o v i s i o n, a . s .

Dotace z fondů EU pro podniky v oblasti slévárenství

především s vlastní realizací projektu, vám dokáže pomoci společnost Eurovision, a. s. S více než 15 lety zkušeností a s téměř 30 mld. Kč dotací a grantů získanými pro naše klienty vás úspěšně provedeme celým projektovým cyklem. Spoluprací s námi získáte spolehlivého partnera pro: – zpracování žádosti o dotaci, – organizaci výběrových řízení souvisejících s projektem, – dohled nad jejím správným čerpáním, – zajištění technického dozoru investora na stavbě.

Ing. Jarmila Kubešová, MBA statutární ředitelka a předsedkyně správní rady Eurovision, a. s.

F I R E M N Í P R E Z E N TACE

j.kubesova@eurovision.cz

I přes počáteční problémy se v roce 2016 konečně naplno rozeběhnou dotační programy, ze kterých je možné spolufinancovat investiční projekty týkající se i projektů v oblasti slévárenství. Klíčovou podmínkou pro úspěch těchto projektů je dodržení všech podmínek a pravidel dotačních programů. V průběhu ledna 2016 předkládaly malé a střední podniky žádosti o dotace na pořízení technologií, v průběhu května budou dle harmonogramu vyhlášeny výzvy v rámci programů Marketing a Školicí střediska, v červnu to pak budou žádosti o dotaci na vzdělávání zaměstnanců. Další skupina výzev pro podnikatele v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) se předpokládá v průběhu 3. čtvrtletí, kdy budou vyhlášeny výzvy v programech Nemovitosti, Úspory energie, ICT a sdílené služby, Inovace, Potenciál či Aplikace. S celým procesem spojeným nejen s podáním žádosti o spolufinancování, ale

60

Tribotec, spol. s r. o. – inovace rotačního suchoběžného dmychadla pro pískovací systémy a hydraulických rozvaděčů pro centrální mazání

Svaz sléváren ČR – profesní vzdělávání pracovníků ve slévárenství

nápadu, až do chvíle proplacení dotace. Náš tým je schopný, zkušený a profesionální, víme, jak předcházet nesrovnalostem, poradíme, jak řešit změny projektů, umíme správně a rychle komunikovat s poskytovateli dotace tak, aby nedošlo k porušení podmínek poskytování dotací ani k jiným chybám. Nebojíme se odpovědnosti za svoji činnost a za své názory. V novém roce 2016 přejeme našim klientům i všem čtenářům hodně zdraví, štěstí a úspěchů v podnikání.

MERCI, s. r. o. – školicí středisko společnosti Merci, s. r. o.

MBNS – International, spol. s r. o. – modernizace technologie výroby pecí a tlakových nádob

V průběhu uplynulých programových období jsme se etablovali i v oboru strojírenství a slévárenství. Jako jedna z mála společností na českém trhu poskytujeme všechny služby spojené s přípravou a řízením dotačních projektů pod jednou střechou. Díky tomu dokážeme snížit administrativní zátěž a ušetřit váš čas. Zakládáme si na osobním přístupu, takže vám během všech fází projektového cyklu dokážeme profesionálně poradit a zajistit vše potřebné od prvotního

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

Kontaktujte nás: Eurovision, a. s. Veveří 102, 616 00 Brno tel.: +420 539 050 600 gsm: +420 602 542 498 brno@eurovision.cz www.eurovision.cz


Sw i s s Ce nt r u m s o f t w a r e, s . r. o.,

IT pomocník pro dokonalé odlitky Ing. Zdeněk Šmíd, jednatel S w i s s Ce n t r u m s o f t w a r e, s . r. o ., partner systémů HELIOS

Slévárenství patří k tradičním výrobním odvětvím českého hospodářství. V současnosti obor prošel významnou restrukturalizací. Nyní je v dobré kondici a má před sebou dostatek příležitostí k dalšímu rozvoji, tedy i k nárůstu investic do nových technologií.

Návaznost několika provozů Slévárenská výroba představuje technologicky složitý proces, v němž na sebe navazuje několik odlišných provozů, kladoucích vysoké nároky na plánování a řízení výroby. Tedy na oblasti, které může správný informační systém významně podpořit. Pod pojem odlitek je zahrnuta široká škála výrobků s různou velikostí a účelem použití. To je důvodem významných technologických rozdílů a odlišností výrobních postupů, potažmo procesních odlišností jednotlivých slévárenských provozů. Plánování a řízení výroby ve slévárenství je postaveno na vysoké odbornosti pracovníků. Právě jim umí systém poskytnout racionální a sofistikovanou podporu. Slévárenská výroba představuje několik na sebe navazujících či vzájemně propojených nebo podmíněných typů výrobních procesů. Jedná se o výrobu modelů, výrobu jader, výrobu forem, odlévání, finalizační operace či opracování. Každý z těchto typů má své technologické charakteristiky a různou úroveň popisu výrobních operací, různou technologickou spojitost a výrobní návaznost. Aplikace informačního

Jeden pro všechny, všechny v jednom Nejvhodnější pro slévárenskou firmu je bezesporu implementace jednoho komplexního informačního systému, který umožní pokrytí a propojení všech oblastí a procesů včetně plánování a řízení výroby nebo automatizovaného sběru dat. Výhody ERP systému se projevují na všech stupních řízení a poskytují efektivní podporu lidem na všech pozicích ve firmě – od vrcholového managementu až po provozní pracovníky. Běžnou součástí je využití automatizovaných funkcí – sběru dat a jejich vizualizace, distribuce informací na mobilní zařízení pracovníků a využití mobilních zařízení pro vzdálený přístup k firemním datům. Významnou výhodou takového řešení je vysoký předpoklad maximálního využití standardních funkčností a datových návazností daného systému, stejně jako vysoká míra možností přizpůsobení systému specifickým požadavkům daného provozu. Ekonomika i zákazníci Z hlediska množství specifických požadavků bývá nejméně náročná oblast ekonomiky, účetnictví, nákupu, mezd a personalistiky. Informační systémy disponují vysokým počtem funkčností, pokrývajících požadavky pro tyto oblasti. Výhodou jednotného informačního systému je možnost propojení ekonomických, obchodních a výrobních dat do ekonomických a manažerských pohledů charakterizujících stav firmy či vývojové trendy. Se specifickými požadavky na informační systém se naopak ve větší míře setkáme v oblasti obchodu, kde existuje vyšší varia-bilita procesů. Důvodem je i nárůst významu řízení obchodních vztahů či akceptace specifických přístupů firemních klientů. Tvrdé konkurenční prostředí neustále zvyšuje nároky na budování a rozvoj vztahů se zákazníky. V tom dokáže velmi efektivně pomoci část podnikového informačního systému s názvem CRM (Customer Relationship Management). Jejím úkolem je identifikace, zajištění a udržení si zákazníků, administrace, vyhodnocení i řízení těchto procesů napříč firmou. Výroba stokrát jinak Nejnáročnějším oříškem při zavádění informačního systému je oblast přípravy, plánování a řízení výroby. Složitost spočívá v existenci několika na sebe navazujících a propojených typů výrob, které jsou tech

nologicky, prostorově i personálně odděleny, mají rozdílné parametry a pracují podle odlišných konceptů. Jejich sladění do funkčního procesního uspořádání vyžaduje značné úsilí, ale výsledek rozhodně stojí za to. Pro správnou aplikaci informačního systému je nutné provést analýzu jednotlivých procesů a jejich vztahů, stanovit význam jednotlivých atributů a s ohledem na znalost prostředí formulovat reálné cíle. Pro jednotlivé výrobní stupně platí, že se jedná o relativně snadno popsatelné technologické postupy s možností stanovení výrobních prostředků, materiálů i pracovních kapacit. Lze uplatnit metody organizačního i kapacitního plánování i automatizovaného sběru dat. Od modelu až k dokončení Prvním stupněm bývá výroba modelového zařízení. Významnou nadstavbovou částí je skladování a správa existujících modelových zařízení, kde do systému vstupují další atributy – dostupnost, technický stav a technologická použitelnost. Dalším typem je výroba jader. Zde je složitější částí začlenění do plánu výroby odlitku. Je nutné řešit časovou souslednost celkového plánu tak, aby se zajistila optimalizovaná dostupnost jader pro následné formování a lití, což je proces od předchozích typově odlišný. Posledním je pak soubor činností dokončovacích operací, opracování a produktová finalizace. Systémově zpracované v ýrobní fáze a operace jsou primárním podkladem pro výpočty kapacitních náplní jednotlivých výrobních stupňů, pracovišť či operací. Jeden systém na míru Hlavním atributem plánování výroby odlitků je dosažení optimální doby výroby. Je třeba, aby celý proces výroby proběhl co nejrychleji a jednotlivé komponenty nepodléhaly znečištění či korozi. Obecně je velmi nevýhodné výrobní cyklus nadlimitně přerušovat a dokončovat jej s časovým odstupem. To je významným limitem pro operativní změny ve výrobních plánech. Hlavní směry pro plánování výroby jsou dány především termínovou specifikací zakázek a optimalizačními atributy v kontextu kapacitního plánování, materiálovou a technologickou specifikací lití nebo agregací výrobků pro naplnění kapacity specializovaných pracovišť. Informační systémy dnes nabízejí mnoho standardních funkčností pro podporu, přípravu, řízení a plánování výroby, ale ne vždy je vše použitelné pro slévárenskou výrobu, která je specifická a vysoce variabilní. Pokud je však aplikován informační systém s reálnými možnostmi svého přizpůsobení na míru dané branži, je možné použít jediný systém a u něj dosáhnout požadovaných funkčností.

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

61

F I R E M N Í P R E Z E N TACE

Hybnou silou však samozřejmě nebude jen nutnost obnovy technologií a provozů, ale i otázky zvyšování konkurenceschopnosti či kvality a snižování energetické náročnosti. To s sebou přináší vyšší míru uplatnění výpočetní techniky ve všech slévárenských provozech, na všech úrovních. Nejdůležitější roli v rámci IT pro slévárenství dnes hraje podnikový informační systém – ERP (Enterprise Resource Planning). Jeho využíváním získá firma významnou konkurenční výhodu. Jedním ze systémů, které jsou právě v oblasti slévárenství nesčetněkrát prověřeny praxí, je HELIOS Orange z produkce Asseco Solutions. Jeho implementaci pro slévárenské firmy nyní nabízí zkušený dodavatel specializovaných softwarů – firma SwissCentrum software.

systému do takových provozů není jednoduchý úkol, nicméně ne nereálný. Důležité však je, aby ten, kdo systém implementuje, byl ve svém oboru stejně zkušený jako lidé ze slévárenské firmy v tom svém. A aby s nimi při implementaci dokázal efektivně spolupracovat.


Josef Hlavinka

Zprávy Svazu sléváren České republiky News from the Association of Foundries of the Czech Republic

2015: Rok průmyslu a technického vzdělávání v ČR

Ing. Josef Hlavinka v ýkonný ředitel SSČR

A s s o ciat i o n of F o un d r i e s of t h e Cze ch R e p u b li c

Z P R ÁV Y S VA Z U S L É VÁ R E N Č E S K É R E P U B L I K Y

G i e s s e re i ve r b a n d d e r Ts ch e chis ch e n R e p u b lik Te chni cká 28 9 6 / 2 616 0 0 B r n o te l.: + 420 5 41 142 6 81 svaz@svazslevaren.cz w w w.s va z sl e va re n.c z

Více než 400 akcí se uskutečnilo v Roce průmyslu a technického vzdělávání, který se svými partnery vyhlásil Svaz průmyslu a dopravy ČR (SPČR). Ke kampani se přihlásil a aktivně se do ní zapojil i Svaz sléváren ČR, který v průběhu roku organizoval exkurze žáků na veletrhy (Z-Messe, GIFA, MSV a další) či návštěvy významných průmyslových podniků v ČR (mj. Škoda (obr. 1 a 2), JE Dukovany) a v zahraničí (BMW, obr. 3). Svým stánkem a doprovodnými aktivitami ve společné expozici SPČR se společně prezentoval pod názvem Průmyslo-

vý ostrov v rámci podzimního Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Rok průmyslu a technického vzdělávání se zaměřil na širokou veřejnost a na změnu vnímání průmyslu. SPČR se svými partnerskými firmami z Moravskoslezského kraje a ve spolupráci se Světem techniky v Dolních Vítkovicích uspořádal 1. května Den s průmyslem v Ostravě, který přilákal na 12 tisíc návštěvníků. Zaštítil Dny techniky Kopřivnice (20 tisíc návštěvníků) či Vědecký jarmark v Praze-Dejvicích (16 tisíc návštěvníků), Jarmark řemesel a služeb, Den techniky a řemesel a další velké akce. SPČR a jeho členové podpořili čtyři desítky exkurzí žáků základních a středních škol i návštěvy vysokoškoláků na odborných veletrzích. Výrazněji než v minulých letech podpořili šest desítek dnů otevřených dveří ve firmách a školách.

Váš par tner pro čerpání z fondů EU

Svaz sléváren České republik y je členem Svazu průmyslu a doprav y ČR Freyova 9 4 8 /11 19 0 0 0 Praha 9 – V y so č any tel.: + 420 225 279 111 spcr @ spcr.c z w w w.spcr.c z

Svaz sléváren České republik y je př idruženým členem CA EF Commit tee of A ssociations of European Foundries ( A sociace evropsk ých slévárensk ých s vazů) Hans aallee 203 D - 4 05 49 Düsseldor f tel.: + 49 211 6 87 12 17 marion.harris@caef.eu w w w.caef.eu

62

Obr. 1 a 2.

Studenti GJS Přerov na exkurzi ve společnosti Škoda Auto

Obr. 3. Exkurze studentů SPŠ Česká Lípa v automobilce BMW

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2


Josef Hlavinka

Průmysl 4.0

Ing. Josef Hlavinka v ýkonný ředitel SSČR

Nové technologie rychle mění tvář naší ekonomiky i náš způsob života. Čtvrtá průmyslová revoluce nepřináší zásadní změny pouze pro oblast průmyslové výroby. Ta sice stojí v jejím centru, přesah čtvrté průmyslové revoluce je však mnohem širší. Jedná se o zcela novou filozofii přinášející celospolečenskou změnu a zasahující celou řadu oblastí od průmyslu přes oblast technické standardizace, bezpečnosti, systému vzdělávání, právního rámce, vědy a výzkumu až po trh práce nebo sociální systém. Česká republika patří k zemím s nejdelší průmyslovou tradicí a naší ambicí je, aby i její budoucnost zůstala s průmyslem spojena. Čtvrtá průmyslová revoluce přináší řadu výzev, ale zejména jedinečnou příležitost k zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti České republiky v globálním konkurenčním prostředí. Žijeme ve výjimečné době a naše schopnost využít této příležitosti bude mít dopad na kvalitu života celých generací. Průmysl 4.0 je národní iniciativa pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Tři předcházející průmyslové revoluce byly vyvolány rozmachem mechanických výrobních zařízení poháněných párou, zavedením hromadné výroby s využitím elektrické energie či využitím elektronických systémů a výpočetní techniky ve výrobě. Fenoménem dneška je propojování věcí, služeb a lidí s internetem (internet of things, internet of services, internet of people) a s ním související nesmírný objem generovaných dat ať už komunikací stroj–stroj, člověk–stroj nebo člověk–člověk. Výrobní prostředí je rovněž formováno nástupem řady dalších nových technologií, jako jsou autonomní roboty, analýza velkoobjemových dat (big data), počítačová simulace a virtualizace, cloud, aditivní výroba (3D tisk) nebo rozšířená realita (augmented reality). Ty mění celé hodnotové řetězce, vytváří příležitosti pro nové obchodní modely, ale i tlak na flexibilitu moderní průmyslové výroby nebo zvýšené nároky na kybernetickou bezpečnost a interdisciplinaritu přístupu. Iniciativa Průmysl 4.0 není pouhou digitalizací průmyslové výroby, je to komplexní systém

změn spojený s řadou lidských činností, a to nejen v průmyslové výrobě. Průmysl 4.0 transformuje výrobu ze samostatných automatizovaných jednotek na plně integrovaná automatizovaná a průběžně optimalizovaná výrobní prostředí. Vzniknou nové globální sítě založené na propojení výrobních zařízení do kyberneticko-fyzikálních systémů – CPS (Cyber-Physical Systems). CPS budou základním stavebním prvkem „chytrých továren“, budou schopny autonomní výměny informací, vyvolání potřebných akcí v reakci na momentální podmínky a vzájemné nezávislé kontroly. Senzory, stroje, dílce a IT systémy budou vzájemně propojeny v rámci hodnotového řetězce přesahujícího hranice jednotlivé firmy. Takto propojené CPS na sebe budou pomocí standardních komunikačních protokolů na bázi internetu vzájemně reagovat a analyzovat data, aby mohly předvídat případné chyby či poruchy, konfigurovat samy sebe a v reálném čase se přizpůsobovat změněným podmínkám. V takovýchto továrnách budou vznikat „chytré produkty“, které budou jednoznačně identifikovatelné a lokalizovatelné, které budou znát nejen svou historii a aktuální stav, ale také alternativní cesty, které vedou ke vzniku finálního produktu. Vertikální výrobní procesy budou horizontálně propojeny v rámci firemních systémů, které budou v reálném čase pružně reagovat na okamžitou a měnící se poptávku po produktech. Budou reagovat na individuální požadavky zákazníků a takovýto produkt také umožní efektivně vyrobit. Výrobní proces bude trvale optimalizován a bude schopen reagovat na nečekané změny způsobené například poruchou některého výrobního zařízení. Chytré továrny tak otevřou prostor pro nové kreativní cesty tvorby přidané hodnoty a vzniku nových obchodních modelů. Dojde k principiální redefinici vazeb mezi zákazníky, výrobci a dodavateli, stejně tak i ke změně způsobu komunikace mezi člověkem a strojem. Přispějí k řešení globálních problémů, jako je nedostatek surovin, energetická účinnost či demografické změny. Lidé v nich nebudou vykonávat fyzicky těžkou a rutinní práci, ale bude jim dán prostor pro kreativní práci. To bude mít pozitivní vliv na prodloužení doby, po kterou budou lidé schopni vykonávat své zaměstnání. Pracovní flexibilita jim pak umožní lépe než dřív skloubit svůj soukromý a pracovní život. Uvedené myšlenky, které zní jako „science&fiction“, se již v okolních státech uvádějí v život. Nyní bude záležet i na nás, za jak dlouho se uplatní i v naší zemi, v našem oboru.

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

63

Z P R ÁV Y S VA Z U S L É VÁ R E N Č E S K É R E P U B L I K Y

V projektu jsme se zaměřili i na změny vzdělávacího systému. V krajských městech bylo za účasti ministrů a hejtmanů zorganizováno sedm diskuzních panelů a více než tři desítky dalších odborných akcí zaměřených na otázky školství, trhu práce a inovací. Celoroční aktivity ukončila počátkem prosince závěrečná konference v Praze, které se zúčastnilo dvě stě zástupců firem, škol, státní a veřejné správy a dalších organizací a institucí. V diskuzi na ní vystoupili vedle dvou desítek řečníků i ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. „Vyvolali jsme zájem a diskuzi odborné a částečně i laické veřejnosti. Podařilo se nám získat vládu k podpoře aktivity, přihlásila se k ní řada významných subjektů. Nedostatek technicky vzdělaných pracovníků, vysokoškoláků, středoškoláků s maturitou i učňů je chronickou a zvětšující se bariérou omezující konkurenceschopnost našich firem vůči světu. Proto budeme i v příštích letech pokračovat v našich snahách; jeden rok nestačí k systémové změně tak konzervativní oblasti, jakou je vzdělávání,“ uvedl na konferenci prezident SPČR Jaroslav Hanák. Pomoci rodičům při rozhodování o tom, na jakou střední školu polytechnického zaměření mají poslat své děti, by měla elektronická publikace Almanach technického vzdělávání. V tomto almanachu se prezentuje 500 odborných středních škol technických oborů a více než 70 příkladů dobré praxe spolupráce s firmami. Informace o almanachu je k dispozici na www.spcr.cz a www. rokprumyslu.eu. Právě webová stránka www.rokprumyslu.eu se stala centrem informací, kde jsou prezentována klíčová odvětví, nabídka technického vzdělávání v ČR, příklady dobré praxe, informace o prosazovaných systémových změnách i volnočasové aktivity vázané k technice a průmyslu. Technické obory byly mezi dětmi a mládeží a jejich rodiči popularizovány šířením animovaného videospotu, který je umístěn na www. rokprumyslu.eu. Natočeno bylo 30 ideoreportáží z akcí kampaně.


F r a nt i š e k K r i s to ň

5. ročník semináře Účelné využívání informačních technologií ve slévárenství Ing. František Kristoň R G U C Z , s . r. o ., B r n o

Z P R ÁV Y S VA Z U S L É VÁ R E N Č E S K É R E P U B L I K Y

Dne 24. 11. 2015 se v prostorách hotelu Eliška v Mikulově uskutečnil 5. ročník semináře s názvem „Účelné využívání informačních technologií ve slévárenství“. Seminář je s dvouletým cyklem pořádán společností RGU CZ, s. r. o. Patronát nad touto akcí převzala nadnárodní společnost ORACLE zastoupená společností ORACLE Czech, s. r. o., a Svaz sléváren České republiky. Při příležitosti konání tohoto semináře proběhlo i zasedání představenstva Svazu sléváren ČR.

Pohled do pléna

Seminář absolvovalo 56 účastníků z 30 společností – českých a slovenských sléváren. Skutečnost, že si seminář postupně získává své místo na slunci, lze dokumentovat i tím, že z 56 účastníků akce byla více než polovina představitelů vrcholového managementu českých a slovenských sléváren. Svou účastí seminář podpořilo i vrcholové vedení Svazu sléváren ČR. Prezident svazu Ing. Zdeněk Vladár, viceprezident Ing. Zdeněk Herzán a výkonný ředitel Ing. Josef Hlavinka. Odborný program byl zahájen přednáškou Ing. Josefa Hlavinky. V přednášce s názvem „České slévárenství v kontextu celosvětového ekonomického vývoje“ byli účastníci semináře seznámeni s vývojem slévárenské produkce ve světě, Evropské unii a v České republice. Druhá přednáška dopoledního bloku od autorů Ing. Zdeňka Herzána a Ing. Františka Kristoně s názvem „Tvorba ceny odlitků s ohledem na plánování a řízení

64

nákladů“ měla za cíl ukázat, že při tvorbě ceny odlitků se nemusíme vždy striktně držet pravidla, že cena musí být stanovena tak, aby pokryla úplné vlastní náklady. V případech, že slévárna je se svou produkcí nad bodem zvratu, je dostatečné, aby cena byla nad variabilními náklady a zakázka generovala kladný příspěvek na krytí fixních nákladů. Odpolední blok přednášek zahájil Ing. Martin Svadbík, Ph.D., přednáškou s názvem „Představení nové generace IS OPTI – OPTI NEXT“. Přednáška charakterizovala informační systém OPTI jako živý systém, systém, který při svém vývoji sleduje aktuální trendy oboru informačních technologií a potřeby slévárenských výrob. Nová generace informačního systému OPTI s názvem OPTI NEXT byla společností RGU GmbH poprvé představena na veletrhu GIFA v roce 2015. V přednášce zazněl i způsob uvedení této verze informačního systému na český a slovenský trh. Další část odpoledního bloku přednášek uvedla možnosti a trendy nasazení infor-

Přednáška Ing. Kristoně a Ing. Herzána

mačního sytému OPTI ve slévárenských provozech. V bloku přednášek, který byl nazván případové studie nasazení IS OPTI, představil Ing. Michal Perůtka možnosti realizací bezpapírových kanceláří na příkladech procesů: zadání žádanky na nákup materiálu a služeb, schválení žádanky a vytvoření objednávky; zadání požadavku na výdej materiálu ze skladu a realizace výdeje materiálu. Použití standardních funkcí a procedur systému OPTI umožňuje automatizaci veškerých procesů týkajících se plánování a řízení slévárenské výroby. Ing. Pavel Hrčka se ve svém příspěvku věnoval možnosti použití čárových kódů pro odhlašování slévárenské výroby. Specifikoval možná hardwarová řešení: použití klasického PC s externí čtečkou; použití průmyslového PC s integrovanou nebo externí čtečkou; použití speciálních terminálů. Představil možná řešení výrobní dokumentace s čárovými kódy – smě-

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

nových plánů, úkolových lístků, průvodek zakázek či výrobních dávek, polepek palet a dodacích listů. Blok přednášek týkajících se případových studií nasazení IS OPTI byl zakončen příspěvkem Bc. Tomáše Pulkrábka. V přednášce s názvem „Využití dotykových displejů ve slévárenské výrobě“ byly představeny průmyslové PC vhodné pro použití ve slévárenských provozech, byla představena aplikace zobrazující na daném pracovišti směnový plán, aktuální výrobní podklady, výši úkolové mzdy pro pracovníka, organizační směrnice a návodky. Ve třetím bloku odpoledních přednášek představil Ing. Alexandr Toloch ze společnosti ATTN Consulting, s. r. o., možnosti a způsoby vybudování integrovaného systému řízení výkonnosti pracovníků společnosti a výkonnosti organizace jako celku. Přednáška s názvem „Integrovaný model systému řízení výkonnosti podle standartu CIMAF a ukázka referenčního modelu v software ATTIS“ ukázala možnosti nasazení informačních technologií jako podpůrného

nástroje pro řízení firmy a jejich pracovníků a integraci software ATTIS se systémy pro plánování a řízení výroby. Odpolední část programu byla zakončena přednáškou zástupců společnosti Oracle Czech, s. r. o. Ing. Martin Werner a Ing. Petr Vantuch v přednášce s názvem „Proč přecházet na Oracle Database 12 c, důvody a výhody přechodu“ seznámili přítomné s novou obchodní politikou společnosti ORACLE a trendy vývoje databáze ORACLE. Celodenní program byl zakončen společenským večerem, který se konal v křížovém sklepě hotelu Eliška. Pro účastníky této části byl připraven teplý raut, řízená degustace 10 vzorků vín a při cimbálové muzice byl poté připraven prostor pro neformální diskuzi a volnou degustaci představených vzorků vín. Vín vybraných tak, aby charakterizovala Mikulovskou vinařskou oblast a aby každý účastník nalezl víno dle vlastní chuti.


Jan Madeja

Zprávy 135. valná hromada Svazu modeláren Svazu modeláren České republiky České republiky

Jan Madeja T ř in e cké že l ez ár ny, a. s .

Č REN ESKÉ PUBLIK Y

1956

S e k re t a r iát: M Te Z s . r. o. J a m ská 235 8 /45 591 01 Ž ďá r na d S á z avo u te l.: + 420 5 6 6 6 6 6 4 4 0 fa x : + 420 5 6 6 6 6 6 574 mtez @mtez.c z

Tab. I. Situace v učebním oboru modelář a technik modelových zařízení na VOŠ a SPŠ Žďár nad Sázavou Učební obor

počet žáků I. ročník

II. ročník

III. ročník

modelář

3

2

15

technik modelových zařízení

4

6

3

5

IV. ročník

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

65

Z P R ÁV Y S VA Z U M O D EL Á R EN ČE SK É R EP U B L I K Y

Jednání 135. valné hromady Svazu modeláren ČR se konalo ve dnech 14.–16. 10. 2015 pod patronací Slévárny Kuřim, a. s., v prostorách hotelu Lidový dům Lysice. Dne 14. 10. proběhlo v hotelu Lidový dům Lysice zasedání předsednictva SMČR, kde byl schválen program 135. zasedání, který předložil Jaroslav Kabrda. Současně byla provedena kontrola stanoveného úkolu, a to překlad výukové literatury pro modeláře z němčiny – úkol trvá i nadále. Dne 15. 10. 2015 přivítal předseda SMČR Richard Jírek všechny účastníky a zahájil 135. valnou hromadu Svazu modeláren ČR. Jako první byla na programu exkurze ve společnosti Slévárna Kuřim, a. s. Poté seznámil Jaroslav Kabrda přítomné s činností předsednictva, které zasedalo 25. 9. 2015 ve Wisle a kde bylo rozhodnuto o místě jednání 135. VHSM, tj. Slévárna Kuřim, a. s., a byly řešeny požadavky z pléna týkající se překladu výukové literatury pro modeláře z němčiny. Jaroslav Kabrda rovněž provedl kontrolu úkolů ze 134. VHSM a seznámil přítomné s programem 135. VHSM. Následně podal výkonný ředitel Svazu sléváren ČR Ing. Josef Hlavinka informace o činnosti sekretariátu a o aktivitách SSČR v letech 2015–2016 týkajících se proexportní politiky (získání podpory na účasti na veletrzích a výstavách), projektů SVV, kvalifikované pracovní síly, činností svazu v zahraničí, sociálního dialogu, časopisu Slévárenství a slévárenské výroby v ČR v letech 2007–2014. Na jednání Ing. Hlavinka také vyzval zástupce firem ke kontrole úhrady členských příspěvků Svazu sléváren ČR na rok 2015. Ing. Jiří Straka, zástupce VOŠ a SPŠ Žďár nad Sázavou, informoval o stále se zhoršujícím stavu naplněnosti žáků v 3letém učebním oboru modelář a 4letém oboru technik modelových zařízení ukončeném

RE

Z MOD SVA E

News from the Association of Pattern Shops of the Czech Republic

maturitní zkouškou. V minulosti probíhala výuka na čtyřech školách, v současnosti již pouze na třech školách: – Vítkovická SPŠ Ostrava-Hrabůvka – v I. ročníku se učí 6 žáků oboru modelář; – SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara v Plzni má pouze 5 žáků ve III. ročníku učebního oboru modelář. V příštím školním roce již tento obor veřejnosti vůbec nabízet nebude; – VOŠ a SPŠ Žďár nad Sázavou – zde je situace nejlepší, ale i zde je patrné, jak zájem o tento obor klesá (tab. I). SPŠ v Uničově již asi 5 let tyto výše uvedené obory nevyučuje. Prezentace pozvaných firem – Tecnotrade obráběcí stroje, s. r. o., Kuřim, prezentovala výrobu modelů technologií 3D tisku; – zástupce společnosti Auto Fit, spol. s r. o., předvedl flexibilní brusné a tmelicí desky a ruční nářadí značky Flexisander; – SKOLIL KOMPOZIT, s. r. o., Praha, představila nabídku blokových materiálů, licích pryskyřic a laminačních pryskyřic pro modelová zařízení. Poté byla projednávána současná zakázková náplň v modelárnách v ČR. Předseda SMČR Richard Jírek vyzval přítomné, aby plénu sdělili aktuální situaci ve svých firmách. Účastníci se shodli na tom, že největším problémem je stále klesající počet kvalifikovaných pracovníků. Závěrem bylo konstatováno, že většina firem má výrobní náplň na zhruba 2 měsíce. V diskuzi se pak nejvíce hovořilo o moderních technologiích (3D tiskárny, skenery), o materiálech na výrobu modelů (řezivo, aglomerovaný materiál, polyuretanové bloky, modelářský polystyren atd.) a o nabízeném sortimentu firmy Auto Fit, spol. s r. o. Posléze proběhlo neformální setkání se zástupci firmy Slévárna Kuřim, a. s., a výše uvedenými pozvanými společnostmi. Valná hromada pokračovala 16. 10. 2015 diskuzí k projednaným tématům: – aktuální situace v odborném školství; – aktuální situace na českém trhu s modely a odlitky; – situace se skladováním a vyřazováním modelového zařízení; Petr Bořil navrhl jarní zasedání 136. VHSM uskutečnit v 2. polovině května v Mladé Boleslavi pod patronací firmy WÜRTH, spol. s r. o. Na závěr předseda Richard Jírek zhodnotil kladně průběh valné hromady a poděkoval především představitelům Slévárny Kuřim, a. s., a rovněž těm, kteří se na organizaci valné hromady podíleli, a všem zúčastněným za aktivní diskuzi.


J i ř í P a zd e r k a

Zprávy České slévárenské společnosti

164. zasedání Odborné komise pro formovací materiály

News from the Czech Foundrymen Society

Ing. Jiří Pazderka

Cze ch F o un d r y m e n S o ci e t y

Z P R ÁV Y ČE SK É S L É VÁ R EN SK É S P O L EČN O S T I

Ts ch e chis ch e G i e s s e re i g e s e lls chaf t s e k re t a r iát p.s . 13 4 , D i va d e lní 6 657 3 4 B r n o te l., z á zna m ní k , fa x : + 420 5 42 214 4 81 m o b il: + 420 6 03 3 42 176 sl e va re ns ka @ vo lny.c z w w w.sl e va re ns ka.c z

Česká slévárenská spole čnos t je členem Českého s vazu vě deckotechnick ých spole čnos tí N ovotného lávka 5 110 0 0 Praha 1 tel.: + 420 221 0 82 295 c s v t s@c s v t s.c z w w w.c s v t s.c z

ČSS je členskou organizací W F O World Foundr ymen Organization c /o T he National M etalforming Centre 47 Birmingham Road, Wes t Bromwich B70 6PY, A nglie tel.: 0 0 4 4 121 6 01 69 79 fa x: 0 0 4 4 121 6 01 69 81 secretar y @ thew fo.com

66

předseda Odborné komise pro formovací materiály

Letošní již druhé, podzimní 164. zasedání Odborné komise pro formovací materiály (KOFOLA) se konalo ve dnech 6.–7. 10. 2015 v Hradci Králové. Pro připomenutí čtenářům, od tohoto zasedání došlo ke sloučení dceřiné Podskupiny pro bentonitové směsi s původní KOFOLOU, ta i nyní dobrovolně sdružuje odborné zástupce ze sléváren, vysokých škol a dodavatelských organizací, kteří jsou odbornými pracovníky v mnoha oblastech formovacích a jádrových technologií, tedy už nejen bentonitů. Hostitelskou slévárnou byla společnost EURAC HRADEC, s. r. o., Hradec Králové. Firma založená v roce 2002 se specializuje na výrobu brzdových kotoučů větraných i nevětraných, brzdových bubnů a setrvačníků s roční kapacitou 6,5 mil. odlitků a 3,5 mil. obrobků. Exkurze, která proběhla druhý den zasedání, ale i detailní informace podané během jednání, byly na české poměry až překvapivě velmi otevřené a hlavně přínosné, za což patří generálnímu řediteli pořádající slévárny Ing. Sembnerovi i výrobnímu ředili Ing. Zábojníkovi náš velký dodatečný dík. Bylo se čím chválit, bylo co vidět. Z pohledu pískařského se slévárna drží klasického plně funkčního a vyhovujícího dávkování samostatného bentonitu a uhlíkaté přísady vyráběných ve vířivém mísiči, při výrobě jádrové směsi je inovativní. Pracoviště výroby jader technologií cold-box je klimatizované, teplota prysky-

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

Účastníci 164. zasedání KOFOLY

řice i aktivátoru je regulovaná, díky čemuž byly odstraněny problémy s proměnlivostí vlastností směsi vlivem okolních podmínek. Řada pracovišť je díky velkosériové výrobě plně robotizovaných, autora článku zaujalo brousicí pracoviště. Zasedání se díky atraktivitě místa exkurze zúčastnilo čtyřicet členů skupiny a osmnáct hostů, celkový počet 58 účastníků se řadí mezi nejvyšší v historii. Lákadlem byly jistě i odborné přednášky, které si připravili prezentující se firmy. Ing. Josef Sedlák, CSc., SIMPSON Technologies Corporation, přednesl příspěvek Přípravy směsí. Zazněly informace o ovládání a řízení jakosti během provozu s důrazem na vysokou jakost namísené směsi, využití dávkovaného pojiva a snížení spotřeby, také o chlazení směsi, regeneraci a přístrojích pro pískové laboratoře. Ing. Juraj Trojan, DISA Industrie, s. r. o., seznámil s tématem Optimalizace přípravy formovacích směsí, a to v návaznosti na současné vysoce efektivní postupy formování na syrovo, přičemž informoval o formování na linkách DISAMATIC a DISA MATCH a přípravě FS na mixérech DISA SAM. Firma ŠIMEČEK, s. r. o., v podání prof. Ing. Jelínka, CSc., předvedla výsledky zkoumání v práci Výzkum uhlíkatých aditiv. Aktivní byli však i členové komise, o své zkušenosti se stavbou slévárny na zelené

Přednáška Ing. Hesouna ze společnosti KASI, spol. s r. o., Nový Bydžov


J i ř í P a zd e r k a / Vá c l a v K a f k a

Odborná komise ekonomická pořádala 49. zasedání ve slévárně EURAC HRADEC, s. r. o. do c . I ng. Václav Kafka , C Sc . předseda OK ekonomické

V pořadí již 49. zasedání odborné komise proběhlo v termínu 20.–21. října 2015 a hostitelskou slévárnou byl EURAC HRADEC, s. r. o., (obr. 1). Tato slévárna patří do nadnárodního holdingu MAT

Obr. 1. Účastníci 49. zasedání Odborné komise ekonomické

Obr. 2. Exkurze ve slévárně EURAC HRADEC, s. r. o.

Foundry group s výrobními závody v Německu, Dánsku, Číně, Anglii a ČR. Náleží mezi špičkově organizované slévárny vyrábějící brzdové kotouče z LLG a pravděpodobně je i největší slévárnou v ČR vyrábějící LLG. Podle sdělení generálního ředitele Ing. Michala Sembdnera, který byl hostitelem našeho jednání, dosahuje současná výroba cca 36 tis. t odlitků za rok. Výrobní jednotka slévárna a obrobna zaměstnává 254 pracovníků. Tavírna je vybavena čtyřmi šestitunovými indukčními středofrekvenčními pecemi s velice příznivou spotřebou elektrické energie 520 kWh/t. Dvě automatické linky Disamatic obsluhují až 900 modelů různých odlitků, přičemž ke změně modelů dochází až 8× za pracovní směnu. Pracuje se nepřetržitě v třísměnném provozu 5 dnů v týdnu. Celkem je ročně vyráběno asi 4,3 mil. kotoučů o hmotnosti od 5 do 20 kg. Slévárna má velmi nízkou interní zmetkovitost. Ve firmě je zavedena precizně propracovaná motivace pracovníků na výsledky hospodaření výrobní jednotky – díky tomu je v podniku docilována až dvouciferná zisková marže. V úvodu 49. zasedání OK ekonomické se přítomní zúčastnili exkurze ve slévárně (obr. 2). Základní informace o slévárně podal její generální ředitel. V následné živé diskuzi odpověděl členům OK ekonomické na řadu dotazů. Zasedání pak pokračovalo v penzionu U Svatého Jana. Jednání začalo v ýměnou informací o aktuálních problémech sléváren formou „kolečka změny“. Následovala přednáška společnosti PROGRES o používání kovonosných briket ze slévárenských odpadů při tavicím procesu. Dále proběhly tajné volby vedení OK na další čtyři roky. Do vedení byli zvoleni Ing. Petr Chytka, CSc., Ing. Jan Šlajs, Ing. Vojtěch Knirsch a Ing. Jan Kocian.

Tajemnicí byla zvolena Hana Jelínková. Místopředsednické posty získali kolega Miroslav Herzán a Ing. Veronika Pazderková, Ph.D. Předsedou byl opět zvolen doc. Ing. Václav Kafka, CSc. OK ekonomická poděkovala Ing. Zdeňku Ondráčkovi za jeho dlouholetou práci pro komisi v pozici jejího tajemníka. Nyní z pracovních důvodů již nekandidoval. Následovala velice zajímavá přednáška z oblasti pokračování nosného tématu ekonomická efektivnost ve slévárnách se zaměřením na zkušenosti sléváren Třinec, a. s. Příspěvek, který se setkal s velkým zájmem, přednesl Ing. Vladislav Szmek. Velice podnětný byl referát Ing. Vojtěcha Knirsche orientovaný na problematiku ekonomických pojmů osobní náklady a odpisy. Následně byli přítomni informováni o příspěvcích naší OK ekonomické, které měly odeznít na 52. slévárenských dnech® v Brně. Účastníci dostali také informaci o náplni Slévárenství č. 1–2/2016 s ekonomickou tematikou, jehož odborným garantem je doc. Kafka. Byla předána zpráva o řešení PROJEKTU XVI. Podrobně se diskutovaly možnosti umístění následujícího, 15. semináře, který vždy završuje ukončení roční práce řešitelského týmu. V letošním roce se PROJEKT zaměřuje zejména na tepelné zpracování odlitků. Během společenského večera popřáli účastníci zasedání Ing. Václavu Kořínkovi k jeho 65. narozeninám a také mu byl vyjádřen velký dík za jeho činnost pro odbornou komisi, ČSS a pro naše slévárenské řemeslo. Závěrem jsme srdečně poděkovali hostitelské organizaci EURAC HRADEC, s. r. o., zejména pak jeho generálnímu řediteli Ing. Michalu Sembdnerovi, který se nám celou dobu věnoval. Hradecká slévárna vytvořila pro 49. zasedání OK ekonomické velice příjemné prostředí.

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

67

Z P R ÁV Y ČE SK É S L É VÁ R EN SK É S P O L EČN O S T I

louce, konkrétně o projekci přípravny formovací směsi, se s účastníky zasedání podělil technický ředitel firmy KASI, s. r. o., Nový Bydžov, Ing. Hesoun. Téma přednášky bylo Automatické pískové hospodářství ve slévárně KASI Nový Bydžov, poznatky z návrhu, realizace a dosavadního fungování. Ing. Strakošová, Ph.D., H-GLOST, s. r. o., v přednášce Chemická analýza křemenných písků seznámila s Metodikou a praktickou ukázkou nadstandartní kontroly kvality a čistoty křemenných písků prováděných v Grudzeń Las na rentgenových fluorescenčních spektrometrech ADVANT´X a PERFORM´X. Na tuto přednášku navázala tematická diskuze s programem řešení slévárenských vad – výronků. Úvod obstaral Ing. Mikšovský, CSc., který nás v prezentaci seznámil s principem vzniku vady a možnostmi řešení. V řízené diskuzi všichni zúčastnění zástupci sléváren, ale i výrobních firem, pracující s technologií coldbox, pro který je vada typická, komentovali svůj pohled na řešení vady. Dá se konstatovat, že řešení jsou i dnes stále konzervativní jako v minulosti (v pořadí četnosti řešení: nátěr, antivýronková přísada, nekřemenné ostřivo, kombinace předcházejících tří řešení; jiné křemenné zrno či zvýšení pojiva jsou již skoro nepoužívané), nikdo žádnou novou progresivní metodu nepředstavil. I když bylo jednání do poslední minuty časově napnuté, rádi jsme si našli čas na prohlídku Hradce Králové. Naším odborným průvodcem, jemuž patří za přípravu dík, byl rodák z města Černé věže Pavel Hesoun.


Josef Sedlák

Zprávy Spolku přesného lití – CICA

Rada Spolku Pravidelné přesného lití – CICA podzimní zasedání shromáždění delegátů SPL – CICA

News from the Czech Investment Casting Association

Ing. Libor Veverka

Ing. Josef Sedlák

prezident

Zasedání SPL – CICA se konalo 9. prosince 2015 v Technickém muzeu v Brně a v restauraci U Kotelny v Brně v Králově Poli. Stejně jako i jiné spolky, sdružení a organizace, se muselo i SPL vyrovnat s ustanoveními nového občanského zákoníku. Projednání těchto změn se nakonec stalo hlavním programem pravidelného zasedání. Po úvodním slovu prezidenta SPL Ing. Libora Veverky byla zvolena volební komise a poté opět pokračoval Ing. Veverka, který seznámil přítomné s důsledky a změnami v souvislosti s platností nového občanského zákoníku. Jednou se změn, která není na první pohled patrná, je nový název SPL, vynucený právě novou normou. Od nynějška se dosavadní SPL nejmenuje sdružení, ale SPOLEK PŘESNÉHO LITÍ – SPL, z. s. Anglický ekvivalent zní CICA (Czech Investment Casting Association – SPL, z. s.). Stanovy SPL byly v některých bodech upraveny dle zákona a spolu se zápisem jsou dostupné na webových stránkách SPL www.spl-cica.cz. O jednotlivých změnách proběhla živá diskuze a nakonec byly změny odsouhlaseny. Shromáždění delegátů odvolalo v souladu se stanovami stávající radu SPL a revizní komis. Navrhlo a schválilo Radu SPL ve složení: – prezident – Ing. Libor Veverka, – sekretář – Ing. Martin Mrázek, Ph.D., – členové: prof. Milan Horáček, Ing. Josef Sedlák, CSc., a Ing. Luděk Jankůj. Dále byla navržena a schválena revizní komise ve složení: – předseda – Petr Čunda – členové Ing. Ladislav Tomek a Ing. Antonín Suchomel. Jarní zasedání, místo a doprovodný program budou upřesněny v nejbližší době. Během jednání bylo také zmíněno, že SPL i do budoucna počítá s účastí na pravidelných výstavách a veletrzích FOND-EX a MSV. Více informací bude možno najít jak na domovských stránkách SPL, tak v rubrice Slévárenství.

Ing. Martin Mrázek, Ph.D. sekretář

Z P R ÁV Y SP O L KU P Ř ESN ÉH O L I T Í – CI C A

prof. Ing. Milan Horáček, CSc.

Ing. Josef Sedlák P ur k y ň ova 10 5 612 0 0 B r n o te l.: + 420 5 41 421 4 61 fa x : + 420 5 41 421 4 61 m ra ze k @ te chni c a lmus e um.c z w w w.s p l - ci c a.c z

68

Technické muzeum v Brně – sídlo SPL (foto J. Sedlák)

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

Ing. Luděk Jankůj


Ivana Kroupová

Vysoké školy informují Information from universities

Výstava „Umělecké odlitky a prezentace vybraných technických oborů VŠB – Technické univerzity Ostrava“

a slévárenství doc. Ing. Petr Lichý, Ph.D., následně hostům stručně představil vystavené exponáty, zejména pak umělecké odlitky – absolventské práce studentů oboru umělecké slévárenství. Hosty přivítal i zástupce MŠMT PhDr. Pavel Doleček, vedoucí oddělení odboru vysokých škol. Závěrečné slovo patřilo Mgr. Sylvě Kyselé, ředitelce sekce senátní kanceláře Senátu Parlamentu České republiky. Dalším bodem programu byl přesun na nádvoří Senátu PČR, kde byla výstava symbolicky zahájena poklepáním na zvon, který pro tuto akci zapůj-

veřejnosti obor umělecké slévárenství, který je v rámci České republiky zcela unikátní a spojuje studium technického a humanitního směru. Rádi bychom touto cestou poděkovali Senátu Parlamentu České republiky za možnost prezentovat závěrečné práce studentů a obory FMMI, VŠB – TU Ostrava. Hlavní dík patří senátorovi MUDr. Mgr. Vladimíru Plačkovi, MBA, za zaštítění celé akce a jeho asistentovi Ing. Zbyňku Petruškovi za pomoc s organizací celé výstavy. Děkujeme rovněž paní Marii Tomáškové-Dytrychové ze zvonař-

Ing. Ivana Kroupová

Slavnostní zahájení výstavy přestřižením pásky (zleva: místopředseda Senátu Ing. Ivo Bárek, děkanka FMMI prof. Ing. Jana Dobrovská, CSc., senátor MUDr. Mgr. Vladimír Plaček, MBA, zástupce MŠMT PhDr. Pavel Doleček)

Místopředseda Senátu Ing. Ivo Bárek a zástupce MŠMT PhDr. Pavel Doleček v diskuzi nad vystavenými exponáty

Místopředseda Senátu Ing. Ivo Bárek s plastikou bájného Fénixe

Slavnostní přivítání hostů v Trčkovské galerii

čila přední Zvonařská dílna Tomášková-Dytrychová, a slavnostním přestřižením pásky. Tohoto ceremoniálu se zúčastnili místopředseda Senátu Ing. Ivo Bárek, děkanka FMMI prof. Ing. Jana Dobrovská, CSc., senátor MUDr. Mgr. Vladimír Plaček, MBA, senátor Petr Gawlas, zástupce MŠMT PhDr. Pavel Doleček a zástupce MPO, ředitel odboru sektorové expertízy a průmyslové politiky Ing. Oldřich Macák. Celá akce přilákala širokou veřejnost, o čemž svědčí velký počet návštěvníků a jejich kladné ohlasy, které zanechali v knize návštěv. Doufáme, že vystavené exponáty – umělecké odlitky – přiblížily

ské dílny v Brodku u Přerova a prof. Ing. Karlu Hrbáčkovi, CSc., z První brněnské strojírny, a. s., za zapůjčení unikátních exponátů pro tuto výstavu. Velký dík patří předsedovi představenstva společnosti Brano Group, a. s., Pavlu Juříčkovi za zajištění dopravy odlitků do výstavní síně. V neposlední řadě děkujeme i vedení Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství, prof. Ing. Janě Dobrovské, CSc., za podporu při organizaci této výstavy. Doufáme, že se nám i v budoucnu podaří pořádat akce obdobného charakteru s cílem zvýšit povědomí široké veřejnosti o kráse slévárenského oboru.

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

69

V Y S O K É Š K O LY I N F O R M U J Í

Ve dnech 8. 10. – 29. 11. 2015 proběhla v prostorách Výstavní síně Senátu Parlamentu České republiky výstava „Umělecké odlitky a prezentace vybraných technických oborů VŠB – Technické univerzity Ostrava“. Díky výstavě byly představeny technické obory, které je možno studovat na VŠB – Technické univerzitě Ostrava, Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství. Slavnostní vernisáž výstavy se konala 21. 10. 2015. Hosté byli nejprve přivítáni v Trčkovské galerii, kde promluvil senátor MUDr. Mgr. Vladimír Plaček, MBA, který celou akci zaštiťoval. Za VŠB – TU Ostrava pak vystoupila děkanka Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství (FMMI) prof. Ing. Jana Dobrovská, CSc. Zástupce vedoucího katedry metalurgie


J a r o s l a v Š e n b e r g e r / Z a h r a n i č n í s l é v á r e n s ké č a s o p i s y

Bilancování roku 2015 na odboru slévárenství VUT v Brně

V Y S O K É Š K O L Y I N F O R M U J Í / Z A H R A N I Č N Í S L É VÁ R E N S K É Č A S O P I S Y

d o c . I n g . J a r o s l a v Š e n b e r g e r, CSc.

Bilancování roku 2015 na odboru slévárenství VUT v Brně proběhlo současně s vánoční besídkou 17. prosince 2015. Na akci se sešlo více než 40 hostů. Zastoupeny byly spolupracující podniky, někteří absolventi, externí přednášející, zaměstnanci VUT v Brně a také ostatní přátelé odboru. Po oficiálním zahájení doc. Antonínem Záděrou hodnotil minulý rok ředitel Ústavu strojírenské technologie prof. Miroslav Píška (obr. 1). O práci odboru slévárenství se vyjádřil s uznáním. Odbor slévárenství ve svém ústavu považuje za důležitý a poskytuje mu podporu. Současně připomněl význam slévárenství pro celý strojírenský průmysl. Následovala neformální zábava, která se „bohužel zvrhla“ na problematiku spojenou se slevačinou a hodně se „pracovalo“. Uvedená skutečnost však naštěstí nenarušila přátelskou atmosféru, která panovala až do ukončení akce. Výborná nálada byla také podporována pochoutkami z domácí kuchyně, ve které kralovaly slévárenské brambory, což je již desítky let specialita odboru. Rovněž čerstvě s láskou vyuzené maso a naležení utopenci nezůstali bez pochvaly.

Obr. 1. Vánoční besídka pracovníků a přátel VUT v Brně, odboru slévárenství. Stojící vlevo: ředitel Ústavu strojírenské technologie prof. Píška, stojící vpravo: vedoucí odboru slévárenství doc. Záděra

Ze zlatých hřebů programu lze jmenovat aukci pořádanou k dobročinným účelům. Z perníkového těsta se v dražbě objevily vysoká pec, oblouková pec, kuplovna aj., ale největší obdiv měla 3D perníková chaloupka s ježibabou, Jeníč-

70

kem a Mařenkou, výtvarně bez vady, která byla vydražena za 1000 Kč. Závěrem lze konstatovat, že na odboru slévárenství VUT v Brně je velmi dobrý kolektiv, který se s pomocí spolupracujících podniků a přátel snaží čelit nepříznivé situaci, v níž se v současné době vysoké školy nacházejí. Zvláště pak odbory, které jsou zaměřeny na slévárenství. Minulý rok byl jako celek pro odbor slévárenství na VUT v Brně rokem konsolidace a výsledky jím dosažené lze přijmout s uspokojením.

Zahraniční slévárenské časopisy Foreign foundry journals

FONDERIE M AG A Z I N E www.etif.fr

MACKE-BART, C.: Výzkum a vývoj v CTIF v roce 2015 (La recherche et développement en 2015 au CTIF), 2015, č. 2, s. 17–28. GIEBING, S.; BAIER, A.: Důvody blokace keramických pěnových filtrů při lití oceli a litiny (Reasons for blockages in ceramic foam filters in iron and steel casting), 2015, č. 2, s. 29–36. SCHMITZ, W.: Procesy tavení, udržování a lití. Aspekty vztažené k energii a procesu (The melting, holding and pouring processes. Energy and process-related aspects), 2015, č. 2, s. 37–57. SORO, J.: Nová anorganická pojiva na bázi silikátů: co byste měli vědět (The new silicate-based inorganic binders: what you should know), 2015, č. 3, s. 21–35.

na cyklické mechanické vlastnosti (Charakterisierung der Porositätsverteilung in Gusseisen mit Kugelgrafit und ihr Einfluss auf die zyklischen mechanischen Eigenschaften), 2014, č. 12, s. 46–59. WOLTERS, D. B.: Litina s kuličkovým grafitem (51. pokračování) (Gusseisen mit Kugelgrafit (51. Folge)), 2014, č. 12, s. 60–79. COLSON, O.: Pohony pánví – s jistotou jisté? (Giesspfannengetriebe mit Sicherheit sicher?), 2014, č. 12, s. 82–85. KONDZIOLKA, T. a kol.: Rentgenové zkoušení budoucnosti (Röntgenprüfung der Zukunft), 2014, č. 12, s. 86–87. WEGENER, R. a kol.: Výroba vysoce komplexních klikových skříní válců, díl 1. a 2. (Herstellung von hochkomplexen Zylinderkurbelgehäusen, Teil 1, 2), 2015, č. 1, s. 42–53. GRÖNING, P. M.: Formovací látky (50. pokračování) (Formstoffe (50. Folge)), 2015, č. 1, s. 54–63. LANGENBUCH, O.: Modulární příprava nátěrů pro mnohonásobné slévárenské procesy (Modulare Schlichtaufbereitung für multiple Giessereiprozesse), 2015, č. 1, s. 74–79. GIESSEREI E R FA H R U N G S - AU STAU S C H www.vdg.de

HOFER, P. a kol.: Wolframem spojené látky jako materiál forem pro tlakové lití (Wolfram-Verbundwerkstoffe als Formenmaterial im Druckguss), 2015, č. 7+8, s. 6–13. SCHICKER, B.: Nový materiál v blocích pro výrobu slévárenských modelů (Neues Blockmaterial für Giessereimodellbau), 2015, č. 7+8, s. 14–16. GÜNTHER, D.: Postup laminování s 3D-tištěnými jádry (Laminierverfahren mit 3D-gedruckten Kernen), 2015, č. 7+8, s. 17–19. GIESSEREI PRA XIS www.giesserei-praxis.de

GIESSEREI www.vdg.de

BORGS, S.; STETS, W.: Charakter rozdělení pórovitosti v LKG a její vliv

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

DANKO, R. a kol.: Vliv furanové směsi na povrchovou jakost odlitků z LKG (Der Einfluss von Furanharz-gebundenen Formstoffen auf die Oberflächenqualität von Gusseisen mit Kugelgraphit), 2015, č. 4, s. 138–143.


Z a h r a n i č n í s l é v á r e n s ké č a s o p i s y

SHAPIRO, E.: Detailnější rentgenové snímky s lepším rozpoznáním vad díky optimální korektuře snímku (Detailtreue Röntgen-Bilder mit besser Fehlererkennung dank optimaler Bildkorrektur), 2015, č. 4, s. 144–147. CARRASCO, A. a kol.: Zvýšení a optimalizace využití litých součástí z oceli s vyšším zhodnocením (Steigerung und Optimierung der Ausbringung bei Stahlgussteilen mit hoher Wertschöpfung), 2015, č. 4, s. 148–153. ALKAHTANI, S. A. a kol.: Výkon slitin Al-Si-Cu-Mg za vysokých teplot při použití v automobilovém průmyslu (Hochtemperaturleistung von Al-Si-Cu-Mg-Legierungen bei Anwendungen in der Automobilindustrie), 2015, č. 4, s. 154–159. GIESSEREI R U N D S C H AU www.voeg.at/web/giesserei_rundschau.html www.verlag-strohmayer. at

CHINA FOUNDRY www.foundryworld.com

ISSN 0024-449X

ПРОИЗВОДСТВО

FOUNDRY.

LIT Ě J N O J E P R O I Z VO D ST VO www.foundrymag.ru

TECHNOLOGY & EQUIPMENT

EPARKHIN, O. M. a kol.: Zvýšení jakosti litých otěruvzdorných detailů (The elevation quality of cast wear-resisting details), 2015, č. 5, s. 2–5. KIDALOV, N. A. a kol.: Legování povrchu odlitku článků pásu ve formě

(Surface alloying of the part “track link” in foundry mold), 2015, č. 5, s. 9–10. KANUNNIKOVA, S. G. a kol.: Stanovení parametrů disperzních pryskyřičných směsí (Determination of parameters of disperse resin-bonded sands), 2015, č. 5, s. 11–12. DAN, L. A. a kol.: Rozpadavost a zbytková pevnost formovacích směsí s přídavkem odpadního pěnového polystyrenu (Grumbling-away and residual strength of moulding sands with addition of waste foam polystyrene), 2015, č. 5, s. 13–14. IZOTOV, V. A. a kol.: O tenkostěnných hliníkových odlitcích vyráběných pomocí vyplavitelných modelů z PLA plastů (About thin-walled aluminium castings production technology with PLA-plastic application), 2015, č. 5, s. 15–18. SHINSKI, O. I. a kol.: Technologické problémy s výrobou částí GTE ze skořepinových forem s rozpustnými modely (The technological problems of petting GTE parts in shell molds with dissolved models), 2015, č. 5, s. 19–25. MOROZOV, V. A.: Výroba ocelových odlitků pomocí spalitelných modelů (Production of steel castings by the expanded pattern casting method), 2015, č. 5, s. 29–31. LIŤJ E I METALLURGIJA www.limrb.by

ODARCHENKO, I. B. a kol.: Řízení jakosti jader a vnitřní povrchy odlitků (Quality management of mold cores and internal surfaces of castings), 2015, č. 1, s. 12–16. DZHON-HU LI a kol.: Elektrostruskové odlévání chromových slitin (Electroslag casting of chromium based alloys), 2015, č. 1, s. 17–22. NIKOLAICHIK, Y. a kol.: Analýza metod prevence vzniku zapečenin na povrchu ocelových a litinových odlitků (Analysis of the methods of prevention of burning-in on the surface of steel and cast iron), 2015, č. 1, s. 23–28. STATSENKO, V.: Nanostrukturní procesy tavení a krystalizace litiny (Nanostructural processes of melting and crystallisation of cast iron), 2015, č. 1, s. 29–31. RUDNICKI, F. a kol.: Výzkum vlivu nanomodifikace na strukturu a vlastnosti antifrikčních zinkových slitin (Research of the influence nanomodifi-

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

71

Z A H R A N I Č N Í S L É VÁ R E N S K É Č A S O P I S Y

HARTMANN, D. a kol.: Inteligentní řízení procesů ve slévárnách (Intelligente Prozesssteuerung in Giessereien), 2015, č. 5/6, s. 106–121. VOIGT, U.; HORVATH, L.: Vysoce výkonný trubičkový filtr z pěnové keramiky pro slévárenský průmysl (Rohrförmige Hochleistungsfilter in Schaumkeramik für die Giessereindustrie), 2015, č. 5/6, s. 122–131. GAMISCH, M.: Optická kontrola tlakově litých součástí (Optische Prüfung von Druckgussteilen), 2015, č. 5/6, s. 136–137. RIEDEL, R. a kol.: Více inovací než dříve pro hliníkové odlitky (Mehr Innovationen denn je im Aluminiumguss), 2015, č.7/8, s. 170–173. MÜLLEDER, Ch.: Odzkoušení zápachu a snížení těkavých látek ve slévárnách (Proven odor and VOC abatement in foundries), 2015, č. 7/8, s. 174–177. BATES, A.: Tavení nově definováno – technologie bez plamenného plynového hořáku pro tavicí a udržovací pece (Schmelzen neu definiert – Flammenfreie Gasbrenner von Promeos für Schmelz- und Warmhalteöfen), 2015, č. 7/8, s. 182–184.

XIN-YU NIE a kol.: Porovnání mikrostrukturního rozhraní a mechanického chování mezi bimetalickými kompozity Ti/Al a Ti-6Al-4V/Al (Comparisons of interface microstructure and mechanical behavior between Ti/Al and Ti-6Al-4V/Al), 2015, č. 1, s. 1–8. JIAN-CHENG LI a kol.: Vliv boru na mikrostrukturu a mechanické vlastnosti litých Ti- 4 4Al6 -Nb ingotů (Effect of boron on microstructure and mechanical properties of cast Ti-44Al-6-Nb ingots), 2015, č. 1, s. 9–14. ZHENG JIA a kol.: Vliv ultrazvuku na odplynění taveniny Mg- 6Zn-1Ca (Effect of ultrasonic melt treatment on degassing of Mg-6Zn-1Ca alloy), 2015, č. 1, s. 15–19. YONG HU a kol.: Vliv izotermického zpracování na polotuhou strukturu hořčíkové slitiny AZ91D obsahující prvek vzácných zemin Gd (Effect of isothermal heat treatment on semi-solid microstructure of AZ91D magnesium alloy containing rare earth Gd), 2015, č. 1, s. 20–25. CHENG ZHANG a kol.: Vliv rychlosti chladnutí duplexní nerezové oceli 2205 na strukturu v litém stavu (Effect of cooling rate on as-cast structure of 2205 duplex stainless steel), 2015, č. 1, s. 32–38. DING-SHAN LU a kol.: Působení obsahu uhlíku na otěruvzdornost a mechanizmus otěru litých ocelí Mn13Cr2 a Mn18Cr2 (Influence of carbon content on wear resistence and wear mechanism of Mn13Cr2 and Mn18Cr2 cast steels), 2015, č. 1, s. 39–47. DONG LIANG a kol.: Zjemňování zrna komerčně čistého hliníku při působení pulzní magnetické oscilace na povrch taveniny (Grain refinement of commercial pure Al on the top surface of melts), 2015, č. 1, s. 48–53. BENAM, A. S.: Vliv legujících prvků na vlastnosti ADI litiny: Přehled (Effect of alloying elements on austempered ductile iron (ADI) properties and process: Review), 2015, č. 1, s. 54–70.


Z A H R A N I Č N Í S L É VÁ R E N S K É Č A S O P I S Y

Z a h r a n i č n í s l é v á r e n s ké č a s o p i s y

cation on the structure and properties of zinc antifriction alloys), 2015, č. 1, s. 32–36. MINENKO, G.: Mechanizmus působení elektrických polí na procesy modifikace Fe-C slitin (Mechanism of impact of electric fields on processes of modifying of Fe-C alloys), 2015, č. 1, s. 42–45. ANIKIN, A. I. a kol.: Vliv tepelného zpracování s působením tekuté fáze na tvorbu mikrostruktury eutektické Al-Si slitiny (The influence of heat treatment with liquid phase on formation of microstructure of eutectic Al-Si-alloy), 2015, č. 1, s. 52–57. STETSENKO, F.: Dendritická krystalizace litiny (Dendritic crystallization of cast iron), 2015, č. 1, s. 58–61. KALINICHENKO, A. a kol.: Perspektivy aplikací nanoprášků pro získání modifikátorů slitinových kompozic (Perspectives of nanopowders application for manufacturing of modifying alloying compositions), 2015, č. 1, s. 65–73. RIMISHEVSKI, V. a kol.: Použití oxidů z neželezných kovů pro ekonomické legování oceli (The use of oxides of non-ferrous metals for economical alloying of steel), 2015, č. 1, s. 74–76. GURCHENKO, P. a kol.: Perspektivy aplikací uhlíkové oceli pro ložiska a ozubená kola se zvýšenou tvrdostí povrchu pomocí indukčního zakalení (Prospects of application carbon steel for bearings and gear wheels with operated surface hardenings from induction heating), 2015, č. 1, s. 91–97. KOVALEVSKIJ, V. a kol.: Problémy modifikace ocelových odlitků nanočásticemi (Problems of modification steel castings by nanoparticles), 2015, č. 1, s. 98–104. LOVSHENKO, F. a kol.: Trendy vzniku struktury a fázové struktury dvoukomponentních mechanicky legovaných kompozic na bázi železa (Trend of formation of structure and phase structure of the two-component mechanically alloyed compositions on the basis of iron), 2015, č. 1, s. 113–121. KOVALEVSKIJ, V. a kol.: Výroba porézních práškových materiálů s řízeným směrem filtrace (Fabrication of porous powder materials with controlled direction filtering), 2015, č. 1, s. 134–138. ROVIN, S. L. a kol.: Klasifikace a vlastnosti disperzních kovových odpadů (Classification and properties of dispersed metal wastes), 2015, č. 2, s. 5–13. YAMSHINSKI, M. M. a kol.: Slévárenské a mechanické vlastnosti žáropevných ocelí (Casting and mechanical properties of heat-resistant steels), 2015, č. 2, s. 17–23.

72

KOMAROV, O. C. a kol.: Charakteristiky modifikování různých typů Fe-C slitin (Features modifying various types of iron-carbon alloys), 2015, č. 2, s. 24–28. PIVOVARCHYK, A. A. a kol.: Cesty ke zvýšení sedimentační stability rozdělitelných nátěrů pro lití hliníkových slitin pod tlakem (Ways to improve sedimentation stability release coating for die casting aluminium alloys), 2015, č. 2, s. 29–32. STETSENKO, V. Y.: Klastry v tekutých kovech – stabilní nanokrystaly (Clusters in liquid metals – stable nanocrystals), 2015, č. 2, s. 33–35. TRIBUSHEVSKIY, B. M. a kol.: Analýza procesu tavení hliníku a strusky v plamenné rotorové peci (The analysis of process of melting of aluminium and slag in the short-flame rotor furnace), 2015, č. 2, s. 42–48. COLDITZ, M. a kol.: Výroba brzdových disků – je možná optimalizace? (Brake disc production – is optimization possible?), 2015, č. 2, s. 49–57. PROVOROVA, I. B. a kol.: Technologie legování litin přes struskovou fázi při použití katalyzátorů obsahujících nikl a měď (Technologies of doping of cast iron through the slag phase with using of the spent nickel and copper containing catalysts), 2015, č. 2, s. 58–63. SLUTSKY, A. G. a kol.: Perspektivy využití materiálů obsahujících molybden pro legování Fe-C slitin při výrobě kovových kelímků (Perspectives of molybdenum containing materials application for alloying of iron-carbon alloys during manufacturing of crucible castings), 2015, č. 2, s. 64–69. KABISHOV, S. M. a kol.: Definování hranic dvoufázové oblasti uhlíkových a legovaných ocelí (Defining the boundaries of the two-phase zone of carbon and alloy steels), 2015, č. 2, s. 82–88. LASKOVNEV, A. P. a kol.: Mnohoúčelové otěruvzdorné a antifrikční povlaky na výrobky z litiny (Multipurpose wearproof and antifrictional coverings on products from cast iron), 2015, č. 2, s. 89–94. NETREBKO, B. B.: Vliv žíhání na tvrdost Cr-Mn-Ni litin (Influence of annealing on hardness of Cr-Mn-Ni cast irons), 2015, č. 2, s. 95–101. POKROVSKIY, A. I. a kol.: Užití vysoce pevné bainitické litiny pro výrobu ozubených kol (Use of high-strength bainitic cast iron for production gear wheels), 2015, č. 2, s. 126–134.

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

LI VA R S KI V E ST N I K www.drustvo-livarjev.si

DÖPP, R. a kol.: Příspěvek k procesu výroby jader a forem s vodním sklem (Contribution to waterglass process for cores and moulds), 2015, č. 3, s. 120–133. DUGIČ, I.: Bílá litina pro lopatkové rotory (White cast iron for the impellers), 2015, č. 3, s. 133–141, (viz s. 73, pozn. red.). MÜLLER, C. H. a kol.: Vliv složení a velikosti očkovacího bloku na účinnost a efektivnost procesu „in mould“ LKG (Influence of the inoculation block´s composition and grain size on the cost-effective inmould inoculation of ductile iron), 2015, č. 3, s. 152–165. MODERN C A STI N G www.modern-casting. com

MIKKOLA, P.; WILLSON, B.: Kompozity s kovovou matricí pro odlitky přesného lití (Investment casting metal matrix composites), 2015, č. 1, s. 29–33, (viz s. 74, pozn. red.). VANBECELAERE, N.: Čisté, bezpečné, produktivní dokončování odlitků (Clean, save, productive steel finishing), 2015, č. 1, s. 35–38. STAFF REPORT: Porozumění teplu znamená zlepšení skořepiny (Understanding the heat, improving the shell), 2105, č. 1, s. 39–48. JACOBSON, A.: Řízení bentonitové směsi s nejlepšími výsledky (Green sand control best practices), 2015, č. 3, s. 30–37. STAFF REPORT: Testování 123: hliník v předstihu (Testing 123: Advancing aluminium), 2015, č. 3, s. 45–50. LEIDER, N.: Přeměna odlitku zjednoduší hlavu ventilačního kola (Casting conversion simplifies ventilation hub), 2015, č. 2, s. 39–46. PR Z E G L Ą D O D LE W N I C T WA www.przegladodlewnictwa.pl


Z a h r a n i č n í s l é v á r e n s ké č a s o p i s y / Z e z a h r a n i č n í c h č a s o p i s ů

MOHAMMED, K. J.; KHUDHAIR, W.: Zlepšování mechanických vlastností oceli typu C60 (Improvements of mechanical properties of steel type C60), 2015, č. 5–6, s. 186–188. HOLTZER, M.; KMITA, A.: Co dýcháme ve 21. století? (What are we breathing in the XXIst century?), 2015, č. 5–6, s. 182–185. Zpracoval: prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.

(Zkrácený překlad článku z časopisu Livarski vestnik, 2015, č. 3, s. 133–141.)

Ze zahraničních časopisů From the foreign journals

Bílá litina pro lopatkové rotory White cast iron for the impellers I. Dugič Linnaeus University, Växjö, Sweden Chromová bílá litina je běžně užívána u odlitků s požadavky na vysokou odolnost proti otěru, jako jsou centrální části čerpadel. Specifikace a nároky na tento materiál jsou přísné a jsou ve slévárnách známy. Otěruvzdornost obecně závisí na mikrostruktuře matrice, typu a charakteristice karbidů (rozměry, morfologie, distribuce a orientace), což je vše určeno chemickým složením a výrobní metodou. Jedním z problémů výroby těchto komponent jsou trhliny za tepla, které vznikají v posledních stadiích tuhnutí kovu, kdy objem tuhé frakce je kolem 85 až 95 % a tuhá fáze vytváří kontinuální síť dendritických zrn. Jen několik sléváren ve Švédsku je schopno odlévat sací kola čerpadel z litiny EN-GJN-HV600(XCr23), která je nejvíce otěruvzdorná. Obsah chromu se pohybuje v rozmezí 23 % < Cr ≤ 28 %, pro každý obsah chromu je stanoven obsah uhlíku. V jedné slévárně byl řešen problém výskytu trhlin v odlitcích z materiálu o složení [hm. %]: 2,9 ± 0,1 C; < 1,5 Si; < 0,6 Mn; < 0,08 P; < 0,08 S; 25,0 ± 1,0 Cr; < 1,0 Ni. Výsledkem bylo překvapivé zjištění – příčina byla nalezena ve vlivu složení obalované směsi používané pro

která pomohla vyvinout slitiny s vysokými, předem stanovenými vlastnostmi. V ortogonální Taguchi matrici L16 byly stanoveny optimální hodnoty obsahu všech 12 legujících prvků v této slitině a dosaženo pokusným odlitím těchto hodnot: tažnost > 1 %, mez kluzu > 200 MPa, mez pevnosti > 320 MPa a tvrdost > 135 HB. Přírodní stárnutí jeden měsíc má pozitivní vliv na mechanické vlastnosti. Zlepšené vlastnosti jsou vysvětlovány menší velikostí zrn a rovnoměrným rozdělením polygonálních komplexních fází kolem zrn. Navrhované složení slitiny pro odlitky vyráběné tlakovým litím je udáváno: 8,0 % Si; 1,3 % Fe; 4,0 % Cu; 0,2 % Mn; 0,55 % Mg; 0,13 % Cr; 0,08 % Ni; 1,2 % Zn; 0,25 % Ti; 0,07 % Pb. Doloženo optickou metalografií, REM a EDX spektry. (Zkrácený překlad článku z časopisu Giesserei Praxis, 2015, č. 1/2, s. 49–56.)

Vývoj nových slitin Al-Si9Cu3 pro tlakově lité součásti s vlastnostmi šitými na míru Entwicklung von neuen Al-Si9Cu3-Legierungen für Druckguss-komponenten mit massgeschneiderten Eigenschaften I. Vicario a kol. Tecnalia research & innovation, San Sebastian, Spanien

Nová slitina pro maximální výkon hlav válců dieslových motorů New alloy to maximize performance of cylinder heads in diesel engines B. Bourassa, D. Jean, J. Fred Rio Tinto Alcan, R&D Center, Quebec a Kingston, Ontario, Canada

V automobilovém průmyslu je několik součástí, které jsou namáhány otěrem, jako např. písty, brzdové kotouče nebo řídicí skříně, u nichž je vyžadována vysoká tvrdost a odolnost vůči tepelné únavě. Pro tyto odlitky se tradičně používají nadeutektické slitiny lité gravitačně do kokil. Slitiny obsahují primární zrna křemíku, která jsou zjemňována fosforem a následným tepelným zpracováním je zvýšena jejich otěruvzdornost. Známá podeutektická slitina AlSi9Cu3 je pro tyto odlitky nevhodná, je však ekonomicky výhodná a běžně užívaná, cca 70 % všech tlakově litých odlitků bývá vyrobeno z tohoto materiálu. Přesto konvenční slitiny AlSi9Cu3 mají jistá omezení, způsobená vlivem chemického složení na mechanické vlastnosti a vznik pórovitosti v tlakově litých odlitcích. Standardní slitina obsahuje 12 legujících prvků, které se mohou v různém rozpětí měnit. Tak např. v AlSi9Cu3(Fe) EN-Ac 46000 se křemík jako legující prvek pohybuje od 8 do 11 %. Standardní hodnoty mechanických vlastností jsou udávány: tažnost < 1, mez kluzu < 140 Mpa, mez pevnosti 240 Mpa a tvrdost < 80 HB. Pro vývoj nových zlepšených podeutektických slitin zvolili autoři metodu Taguchi,

Od doby, kdy slévárny začaly vyrábět hlavy válců dieslových motorů, byly vyvinuty čtyři generace hliníkových slitin na bázi Al-Si. První generace byla alternativou k běžným slitinám řady A365 nebo A357, které byly používány u benzinových motorů, u nichž nebyl výskyt tepelných únavových trhlin. U druhé generace proběhl vývoj slitiny A356 + 0,5 % Cu, která je v současnosti standardní pro odlitky hlav dieslových motorů v Evropě a je také vyráběna v Severní Americe. Přídavek 0,5 % mědi zvyšuje pevnost za vyšších teplot bez podstatného snížení tvárnosti nebo tepelné vodivosti. V další generaci byly do této slitiny přidány zirkon a mangan pro disperzní potlačení creepových vlastností. Na konci tohoto spektra byla vyvinuta čtvrtá generace slitin na bázi A319/A320, které zlepšují výkon pomocí prvků v primární slitině eliminující křehké fáze, zvyšující tažnost a odolnost proti tepelným deformacím. Zirkon, mangan a vanad byly přidány pro zpomalení creepu. Použitím systémů přímé injekce paliva a motorů přeplňovaných dmychadly vznikají vyšší provozní teploty a vyšší tlaky, které vedou v materiálech ke zvýšeným termomechanickým napětím

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

73

Z A H R A N I Č N Í S L É VÁ R E N S K É Č A S O P I S Y / Z E Z A H R A N I Č N Í C H Č A S O P I S Ů

Všechny uvedené časopisy jsou k dispozici v Informačním středisku Svazu sléváren České republiky, E. Bělehradová, úterý–čtvrtek, tel.: 541 142 646.

výrobu skořepinových forem. Zkoušky byly provedeny u osmi směsí od různých dodavatelů. Z každé směsi bylo vyrobeno 25 skořepinových forem, po odlití byl pak získán statistický soubor 200 odlitků sacích kol čerpadel. Nejvíce trhlin bylo způsobeno směsí E (36 %), nejméně směsí G (4 %). Technické parametry u všech směsí se lišily velice málo. Průměrná zrnitost byla 0,18 mm, rozdíly pevnosti v tahu za tepla, pevnosti v ohybu za studena, teplota lepení, ztráty žíháním byly minimální. Experimenty ukázaly, že materiál formy má významný vliv na vznik trhlin v takovýchto odlitcích. Teplota tavení, lití, chemické složení a mikrostruktura zkušebních odlitků byla u všech taveb dodržena.


Z E Z A H R A N I ČN Í CH Č A S O P I SŮ / U M ĚL ECK É O D L I T K Y

Z e z a h r a n i č n í c h č a s o p i s ů / U m ě l e c ké o d l i t k y

zejména na mostu ventilů v místě sání a výfuku na hlavě válců, což je spojeno s problémy vzniku trhlin za tepla. Proto autoři z Kanady obrátili pozornost ke slitinám z rodiny 201 a A/B206, které jsou na bázi Al-Cu a jsou mnohem odolnější při namáhání vysokými teplotami a tlaky. Bylo připraveno šest verzí slitiny 224.0 se specifikací: Si: ≤ 0,10 %; Fe: 0,12–0,15 %; Cu: 3,5–4,7 %; Mn: 0,20–0,50 %; Ti: 0,2–0,25 %; Zr: 0,15 %; V: 0,16–0,22 %; Mg: 0–0,1–0,15 %. Tavení, odplynění, lití a tepelné zpracování je v článku detailně popsáno. Těchto šest verzí slitiny 224.0 bylo porovnáno s osmi slitinami A356 předcházejích čtyř generací. Výsledky pevnosti v tahu, tažnosti a indexu kvality jsou uvedeny v tabulkách pro teploty 20, 250 a 300 °C. Výsledky pevností v tahu u slitin na bázi Al-Si a Al-Cu při teplotě prostředí jsou si podobné a kolísají v rozmezí od 200 do 350 MPa. Při pracovních teplotách 250 °C jsou to již podstatné rozdíly. Variace slitiny 224 s 0,15 % Mg dosahuje po tepelném zpracování (T7) nejvyšší pevnosti v porovnání s dalšími slitinami (393 MPa / 20 °C, 191 MPa / 250 °C), slitiny Al-Si při těchto teplotách mají pevnosti v tahu o 100 MPa nižší. Hořčík akceleruje rychlost precipitační reakce Al-Cu(Mg) systému. Pro všechny zkoušené teploty se index kvality podstatně zvětšuje, když se obsah Cu zvyšuje z 3,6 do 4,6 %. Slitiny 224 s přídavky disperzních částic zajišťují vynikající creepovou pevnost, která je podobná slitinám 319 u porovnatelného zatížení a teplotě. (Zkrácený překlad článku – přednášky 14-008 na Metalcasting kongresu AFS, 2014 – z časopisu Modern Casting, 2015, č. 3, s. 45–50.)

Kompozity s kovovou matricí pro odlitky přesného lití Investment casting metal matrix composites P. Mikkola, B. Willson Hitchiner Manufacturing, New Hampshire, OʼFallon Casting, Missouri Kompozity s kovovou matricí (KKM) jsou stále na začátku evoluční křivky vývoje kovových materiálů. Důvodem je podstatná podmínka stability a spolehlivosti procesu. Průmysl si navíc nepřál dodatečné náklady při výrobě odlitků z to-

74

hoto materiálu. Přesto nižší hmotnost, tuhost a otěruvzdornost se stávají většími hodnotami v mnoha odvětvích průmyslu, např. v dopravě velké množství brzdných rotorů, pístů, řídicích třmenů, zrcadel teleskopů aj. Přesné odlitky „near-net-shape“ složitých tvarů vyráběné pomocí vytavitelného modelu jsou nejvhodnější, navíc eliminují problém sekundárního obrábění, a tím snižují cenové náklady tohoto materiálu. KKM odlitky ze slitiny hliníku A359 / / karbid křemíku mohou být vyráběny s objemovou koncentrací 20, 30 a 40 % karbidu křemíku a tepelně zpracovávány pro speciální aplikace. Spojení mezi částicemi SiC a hliníkovou matricí je důležitý předpoklad, proto se prodávají předslitinové ingoty s požadovaným procentním zpevněním a metalurgickou vazbou mezi mateřským kovem a velikostí doporučených částic. Tažnost a lomová houževnatost se zmenšují s množstvím SiC v KKM, hodnoty jsou často lepší než u jiných alternativních metod pro dosažení tuhosti a tepelných vlastností. Je to proto, že větší obsahy částic jsou v odlitém stavu, materiál má více keramický charakter s nižší únavovou životností a křehkým porušením bez plastické deformace. Tekutost hliníkových KKM slitin se snižuje se zvýšením koncentrace SiC, potíže úspěšného odlévání se zvětšují. Je podstatné minimalizovat turbulence v tavenině a během plnění formy. Při vysokých obsazích SiC je doporučováno izostatické lisování za horka k eliminaci podpovrchových pórů. Výhody výroby odlitků z lehkých KKM jsou: zvýšení meze kluzu a pevnosti v tahu při teplotě okolí při zachování minimální tvárnosti a tuhosti, zvýšení creepu při vyšších teplotách ve srovnání s konvenčními slitinami, zvýšení meze únavy při vyšších teplotách, zlepšení odolnosti proti termošokům, zlepšení korozivzdornosti, zvýšení modulu pružnosti, redukce tepelné roztažnosti a tepelné vodivosti. Přesné lití „near-net-shape“ nabízí unikátní možnosti pro ekonomickou výrobu KKM. V článku jsou zobrazeny tenkostěnné odlitky těles a zrcadel teleskopů, včetně jejich mikrostruktur ze slitiny KKM 30. (Zkrácený překlad článku z časopisu Modern Casting, 2015, č. 1, s. 29–33.) Zpracoval: prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

Umělecké odlitky Art castings

Stříbrná nádoba „cha“ Vyrobena v 5. roce vlády císaře Zhi Zhenga z dynastie Yuan (1345 př. n. l.) Délka: 20 cm, výška: 18 cm, hmotnost: 616 g Materiál: stříbro

„Cha“ je druh plavidla zhotoveného ze dřeva nebo bambusu. Nádoba cha byla vyrobena Zhu Bishanem, mistrem řemesel dynastie Yuan, a jejím námětem je příběh, v němž nesmrtelný stařík připlul na prámu k nebeské řece (Mléčná dráha – stříbrná řeka ve starověkých čínských legendách). Nádoba má tvar kořene letitého stromu a může sloužit k nalévání vína. Nesmrtelný stařík působí dojmem nadpřirozené bytosti, v pravé ruce drží otevřenou knihu a zdá se, jako by z ní četl nahlas. Tento výjev vypadá jako tradiční čínský trojrozměrný obraz a působí opravdu poeticky. Celá nádoba byla odlita ze stříbra. Plavidlo i tělo muže bylo odlito jako jeden kus a hlava muže, ruce a boty se vzory obláčků byly odlity zvlášť a k tělu přiva-


U m ě l e c ké o d l i t k y / B l a h o p ř e j e m e

řeny. V uších nesmrtelného starce a v prámu jsou dírky, které byly velice pečlivě navrženy zhotovitelem. Tyto malé otvory nejsou pouze součástí struktury sošky, ale byly nezbytné pro její výrobu. Sloužily jako místa pro posílení spoje mezi vnitřními a vnějšími formami během odlévání metodou ztraceného vosku. Nádoba připomíná jednak draka, jednak strom, proto byla nazvána „Cha ve tvaru draka“. Na čtyřech různých místech nádoby jsou čínské znaky, které byly do předmětu vyryty až po odlití. (Zkrácený překlad z časopisu China Foundry, 2015, roč. 12, č. 3, s. A2–A3.)

Vybrané akce Technického muzea v Brně v roce 2016 Stará huť u Adamova 8. workshop historické a prehistorické tavby železa a jeho zpracování 2016 Workshop pořádaný ve spolupráci se Středoevropskou cestou železa proběhne ve dnech 25. až 27. května ve Staré huti u Adamova v Josefovském údolí. Jsou plánovány tavby v replikách kusových železářských pecí užívaných v oblasti střední části Moravského krasu v období raného středověku. Tavby proběhnou zejména ve vestavěných pecích s tenkou hrudí. Experimenty se budou konat po všechny tři dny a jejich výsledky budou následně kovářsky zpracovávány. Pece jsou rekonstruovány na základě nálezů z archeologicky zkoumaných železářských hutí v blízkém okolí. Současně bude po všechny tři dny probíhat výpal dřevěného uhlí v milíři zapáleném v pondělí 23. května. 16. setkání ve střední části Moravského krasu

Blahopřejeme Congratulations

Edita Bělehradová oslavila dne 23. 1. 2016 své 75. narozeniny. Gratulujeme!

Gratulujeme!

Podzimní tavba V sobotu 24. září se opět v areálu Staré huti u Adamova uskuteční ukázková tavba v replice raně středověké kusové železářské pece. Více informací o pokusných tavbách pořádaných TMB naleznete na stránce Spolku Františka – sekce industriální archeologie Kruhu přátel Technického muzea v Brně: www.starahut.com. Název akce Pohádkový Šlakhamr Muzejní noc 16. setkání ve střední části Moravského krasu Za řemesly na Šlakhamr Kovářská sobota Mladý těšanský kovář Podzimní experimentální tavby

datum 7. 5. 21. 5.

místo konání Šlakhamr, Hamry nad Sázavou TMB, Purkyňova 105, Brno

28. 5. 6. 8. 13. 8. 3. 9. 24. 9.

Stará huť u Adamova Šlakhamr, Hamry nad Sázavou Kovárna Těšany Kovárna Těšany Stará huť u Adamova

Více informací na www.technicalmuseum.cz

56. mezinárodní slévárenská konference PORTOROŽ 2016 Te r m í n ko n á n í : 14 . –16 . 9. 2016 M í s t o ko n á n í : P o r to ro ž , S l o v ins ko B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w. d r u s t v o - li v a r j e v.s i

International Foundry Forum 2016 Te r m í n ko n á n í : 23. –24 . 9. 2016 M í s t o ko n á n í : D rá ž ďa ny, N ě m e cko B li ž š í i nfo r m a c e : w w w.inter nati o na l -fo u n d r y -fo r u m.o r g /

Konference a zasedání OK pro litinu s kuličkovým grafitem a OK technologické v Chrudimi Te r m í n : 27. 4 . 2016 o d 9 h M í s t o ko n á n í : a r e á l f i r my T M T, To v á r ní 29 0, Chr u d i m P r o g ra m ko n f e r e n c e : Představení firmy ExOne, Augsburg, Německo, – výrobce 3D tiskáren pískových forem a jader, výrobce mikrovlnných pecí pro průmyslové využití, výrobce 3D tiskáren kovových prášků určených pro výrobu strojírenských součástí. Představení firmy Smartech 3D, Varšava, Polsko, – výrobce 3D skenerů určených pro průmysl jako certifikované měřicí zařízení. Zařízení je vhodné pro slévárny, kde je schopno zajistit efektivní rozměrovou kontrolu modelových zařízení a odlitků. Pracuje s přesností v setinách milimetru. Představení práce slévárenského technologa, zpracování a archivace 3D dat, vytvoření 3D dat slévárenského postupu včetně simulace, vytvoření 3D dat formy a jádra pro 3D tiskárnu forem a jader, ukázka postupu skenování odlitku a zpracování výstupů ze skeneru.

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

75

U M ĚL ECK É O D L I T K Y / B L A H O P Ř E J EM E

doc. Ing. Antonín Mores, CSc. oslaví dne 15. 3. 2016 své 75. narozeniny.

Na workshop navazuje v sobotu 28. května akce pořádaná TMB, Správou CHKO Moravský kras, Archaiou Brno, o. p. s., a dalšími institucemi a osobami, během níž bude v areálu Staré huti u Adamova možné zhlédnout ukázky raně středověkých technologií (tavba v kusové železářské peci, kování, pálení vápna, výroba dehtu, soustružení dřeva, mletí obilí na ručním mlýnku, pečení chleba, točení keramiky na kopacím hrnčířském kruhu, ukázky textilní výroby) a další aktivity.


I v e t a Va s ko v á / G a b r i e l Ku n h a l m i

Z historie From the history

Slovenská železná cesta spája miesta bývalej ťažby železných rúd, výroby a spracovania železa a ďalších kovov doc . Ing. Iveta Vasková, PhD. dekanka Hutníckej fakulty TUKE

doc. Ing. Gabriel Kunhalmi, CSc. Združenie Slovenská železná cesta

Miesto vymenúvania ďalších príkladov budeme citovať slová Prof. Fathi Habashiho z Laval University Quebec, významného a svetoznámeho odborníka v histórii baníctva a hutníctva, ktorý povedal: „nikde na svete som nevidel toľko významných objektov a pamiatok z histórie baníctva a hutníctva ako na Slovensku.“ Žiaľ, túto históriu pozná len pár bežných ľudí na Slovensku a málo ju využívame pre posilnenie národného povedomia a pre cestovný ruch. Preto sú aktivity Slovenskej železnej cesty veľmi dôležité a je potrebné túto činnosť podporovať a rozvíjať. Okrem existujúcich členov – samosprávy obcí a miest, múzeí a individuálnych členov (zoznam je uvedený na stránke www.zeleznacesta.sk) – by bolo potrebné rozšíriť členstvo a činnosť na oblasť Pohronia, kde pôsobili železiarske podniky vo vlastníctve Coburgovcov – Hronec, Pohorelská Maša, Valkovňa, Kremnica a ďalšie. Prínosom k rozvoju by mohla byť aj efektívnejšia spolupráca s cestovnými kanceláriami baníckymi a hutníckymi spoločnosťami, pomohla by aj komunikácia a spolupráca VÚC krajov, kadiaľ vedú trasy železnej cesty.

Na Slovensku pôsobí už niekoľko rokov občianske združenie Slovenská železná cesta, ktorého členom je aj Hutnícka fakulta Technickej univerzity v Košiciach. Jej ciele a pôsobenie sú v súlade s Rezolúciou Rady Európy o kultúrnych cestách a spočívajú v podpore cestovného ruchu po miestach bývalého baníctva a hutníctva, ochrane kultúrneho dedičstva a propagácii širokej verejnosti. Územie Slovenska malo bohatú a významnú históriu v ťažbe a výrobe kovov vďaka mnohým náleziskám rúd viacerých kovov. Pre ilustráciu toho možno uviesť z mnohých iba dva príklady: 1. V istom období 16. storočia jedna tretina celoeurópskej produkcie striebra a jedna štvrtina celoeurópskej produkcie zlata pochádzala z Banskej Štiavnice a jej okolia. 2. V Banskej Štiavnici bola v r. 1762 založená slávna Banská akadémia – ako prvá na celom svete školská inštitúcia technického smeru univerzitného charakteru.

Pec v Sirku – Červeňanoch

Z HISTORIE

Slovensko je členom medzinárodného združenia Stredoeurópska železná cesta (MEES), ktorá združuje všetky stredourópske štáty a je jednou z 28 kultúrnych ciest Európy. Napriek problémom a ťažkostiam pri realizácii cieľov, Slovenská železná cesta organizovala alebo sa podieľala na organizácii niekoľkých významných akcií, napr. Andrássyho deň v Rožňave, Medzinárodná konferencia v Košiciach v r. 2006, relácie v Rádiu Regina v STV a 15. stretnutie európskych banských a hutníckych miest v r. 2013. Účinnou a vhodnou sa ukazuje aj spolupráca so Združením banských miest Slovenska a Slovenskou banskou cestou. Veríme, že združenie Slovenská železná cesta si získa ďalších sympatizantov a bude dobrým sprievodcom tradíciami hutníctva a baníctva na Slovensku.

76

Štefánska Huta v Kluknave

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

Zdar Boh


INFORMAČNÍ SYSTÉM PRO VAŠI FIRMU

redakce Slévárenství Technická 2 616 00 Brno tel.: 541 142 665, 541 142 664 redakce@svazslevaren.cz slevarenstvi@svazslevaren.cz www.slevarenstvi.svazslevaren.cz

Předplatitelé časopisu Slévárenství obdrží zdarma ročník 2015 na CD ve formátu PDF

vydavatel Svaz sléváren ČR zpracováno v PDF CD obsahuje ročník LXIII, 2015

Pro ostatní čtenáře je CD dostupné v redakci Slévárenství v ceně 320 Kč (+ DPH + poštovné)

CD zdarma pro předplatitele

Adresa l editorial office redakce časopisu Slévárenství Technická 2, 616 00 Brno

ročník LXII I

tel.: +420 541 142 664 +420 541 142 665 redakce@svazslevaren.cz slevarenstvi@svazslevaren.cz www.slevarenstvi.svazslevaren.cz Toto CD je zakázáno kopírovat a distribuovat bez souhlasu vydavatele. Veškerá práva vyhrazena.

15. 12. 2016 Všeobecné zaměření / hodnocení veletrhu FOND-EX 2016 December 15th, Allgemeine Themen / Bewertungsberichte – FOND-EX 2016 2016 General topic number / evaluation of the FOND-EX Fair 2016

OBÁLKA – 1 A4 – bar. / UMSCHLAGSEITE – 1 A4 – farbig / COVER – 1 A4 – colour 1. strana

2. strana

23 000 Kč • 1,300 €

21 000 Kč • 1,200 €

3. strana 20 500 Kč • 1,100 €

4. strana 22 000 Kč • 1,250 €

UVNITŘ / IM HEFT / INSIDE velikost / Grösse / size

www.swisscentrum.cz

čb. + 1 barva / sw. + 1 Farbe / black-and-white plus 1 colour

bar. / farbig / colour

12 700 Kč • 800 €

15 800 Kč • 900 €

18 800 Kč • 1,000 €

1/2 A4

6 400 Kč • 400 €

7 900 Kč • 500 €

9 400 Kč • 700 €

1/3 A4

4 300 Kč • 300 €

5 300 Kč • 400 €

6 300 Kč • 500 €

1/4 A4

3 200 Kč • 190 €

4 000 Kč • 250 €

4 800 Kč • 350 €

1/8 A4

1 600 Kč • 100 €

2 000 Kč • 150 €

1 A4

Partner pro výrobní IT systémy

čb. / sw. / black-and-white

1 list (2 A4) / 1 Blatt / 1 sheet

24 500 Kč • 1 ,500 €

1 A4 před nebo za obsahem / vor oder hinter dem Inhalt / preceding or behind the content

20 500 Kč • 1,100 €

volně vložený list dodaný zákazníkem / Freieinlageblatt / loose inserted sheet

10 000 Kč • 500 €

265 265

27. 9. 2016 September 27 th, 2016

27. 10. 2016 53. slévárenské dny® – vybrané přednášky October 27 th, 2016 53. Giessereitage 2016 – ausgewählte Beiträge 53. Foundry Days 2016—chosen papers

170

100

85

125

1. 8. 2016 August 1st, 2016

210

210

170

125

9–10

31. 8. 2016 FOND-EX 2016 / odborné články August 31st, 2016 FOND-EX 2016 / Fachartikel FOND-EX Fair 2016 / specialized contribution

297

8. 6. 2016 June 8th, 2016

297

7–8

30. 6. 2016 Všeobecné zaměření June 30th, 2016 Allgemeine Themen General topic number

145

15. 4. 2016 April 15th, 2016

75

5–6

28. 4. 2016 Odlitky ze slitin neželezných kovů April 28th, 2016 NE-Legierungenguss Castings from non-ferrous metals

170

85

297

18. 2. 2016 February 18th, 2016

ediční plán 2016

3–4

11–12

Brno 3.–7. 10. 2016

24. 11. 2015 25. 2. 2016 Ekonomický pohled na slévárenskou výrobu November 24th, February 25th, 2016 Gussproduktion – ökonomische Aspekte Foundry production from the economic point of view 2015

ceník inzerce 2016

1–2

číslo vyjde tematické zaměření Erscheinungstermin Themenbereich Publication Date Special Topic

265

číslo uzávěrka Ausgabe Redaktionsschluss Issue No Deadline

Ceny jsou uvedeny bez DPH

70

55


Í V 15 ST 20 N D E C ÁR V LÉ

SLÉVÁRENSTVÍ č. 1– 2 / 2016

S

1–2/2016 Tajemství v novém roce bude jistě mnoho, jedno jsme pro Vás již odhalili Vyřešili jsme kvalitu povrchu penetračním nátěrem Durosol 9125 W20 Hodně štěstí i v roce 2016

Ekonomický pohled na slévárenskou výrobu

Náš technologický náskok patří všem našim partnerům

Slevarenstvi rocnik lxiv 2016 01 02  
Slevarenstvi rocnik lxiv 2016 01 02