HORIZONT POINT

Page 1

point Horizont Podnikatelská Platforma Helas Budujeme HrdÉ Česko Tomáš Sedláček O duchu, duši a těle peněz Budujeme hrdé česko magazín o byznySu, naplnění, čeSkých firmách a inSpiraTivních oSobnoSTech čeSkého podnikání

HORIZONT POINT 01/2022

Vydavatel: POdNIKATELSKÁ PLATfORMA HELAS – BUdUJEME HRdé ČESKO

Ředitelka vydavatelství: HELENA KOHOUTOVÁ

Redakce Šéfredaktorka: KATEŘINA ČERNÁ

Koordinátorka expertního týmu: dARINA VOdRÁžKOVÁ

Redaktorka: ZUZANA HNILIČKOVÁ

Produkce: PETRA TůMOVÁ fotografové: ONdŘEJ KOŠí K , M cHAELA dZURNA , KATEŘINA ČERNÁ

Korektury: SOňA ČAPKOVÁ

Art direktorka: NORA cALVO MARTí N

Retuše fotografií: MARTIN ŠPRUNK fotografie na titulní straně: JOLANA HAISMANOVÁ

Přetisk a jakékoli šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.

Vychází 1. 12. 2022

Jako zakladatelka Podnikatelské platformy Helas – Budujeme hrdé Česko už více než pětadvacet let vnímám příběhy českých podnikatelů a podnikatelek, zajímavých osobností, ale i významných korporací. Sleduji tyto osobní i byznysové příběhy, úžasné ekonomické výsledky i to, jak se vypořádávají s různými složitými situacemi ve svých firmách nebo i v životě. V roce 2021 se nám podařilo vydat první díl knihy Most k úspěchu z knižní trilogie Svou vlastní cestou, která nás inspirovala k dalšímu rozvoji konceptu. Rozhodli jsme se firmy propojovat v rámci unikátní komunity a dále představovat, co kdo dělá, pomocí magazínu plného inspirace, příběhů a novinek. Mottem je smysluplnost. Smysluplnost toho, kam člověk jde, co dělá, ale také kam patří. Ať už patří do skupiny lidí, která tvoří a pracuje nejen v rámci České republiky, ale i v rámci celého světa, nebo možná jen v rámci svého města či kraje. To ale není podstatné. Podstatné je, jak si můžeme jako české firmy pomoci.

POINT HORIZONT PODNIKATELSKÁ PLATFORMA HELAS BUDUJEME HRDÉ ČESKO SEDLÁČEK DUCHU, DUŠI TĚLE PENĚZ MAGAZÍN O BYZNYSU, NAPLNĚNÍ, ČESKÝCH FIRMÁCH INSPIRATIVNÍCH ČESKÉHO PODNIKÁNÍ horizont point editorial 1
2 horizont point expertní tým
Kateřina Černá šéfredaktorka Pavel Finger místopředseda představenstva, CRIF – Czech Credit Bureau Darina Vodrážková koordinátorka expertního týmu
Eliška Hašková-Coolidge majitelka Coolidge Consulting Services Tomáš Doležil partner advokátní kanceláře JŠK BYZNYS průmysl finance export PODNIKÁNÍ inspirace příležitosti příběhy TECHNOLOGIE IT komunikace bezpečnost BOD ZLOMU NOVÝ POHLED management firem osobní růst & psychologie GLOBÁLNÍ PROGRES to nejlepší z marketingu DESIGN ARCHITEKTURA když se staví krása LIFESTYLE zdraví wellness gastronomie fashion cestování
Tamara Šindelářová partner Palatinum Kateřina Šrámková ředitelka zámeckého resortu Loučeň Jan Jirovec partner Patero
horizont point finance 3
Tomáš
Sedláček český ekonom a vysokoškolský pedagog

Před svítáním je největší tma

Helena Kohoutová patří mezi ženy s výjimečnou schopností propojovat a dávat věcem přesah. Již pětadvacet let pod její taktovkou vznikají projekty, které podporují české podnikání. Je typ pracovitého vizionáře, člověka s výjimečnou schopností dát věcem přesah a posunout je pozitivním směrem. celý její profesní i osobní život je provázaný hledáním harmonie nejen pro sebe, ale i pro ostatní podobně naladěné lidi.

Máme za sebou další rok překvapivého společenského vývoje, překonáváme těžkosti, jsme stále flexibilnější a připravení na změnu. Slovo úspěch získává zcela nové významy. Co považuješ za úspěch letošního roku? Úspěch letošního roku jsou přátelé, kteří mě překvapili svou upřímností a skutečným, ryzím přátelstvím a také můj tým, který mě podržel v těžkých chvílích. Letošním úspěchem se pro mě staly úplně jiné než byznysové věci. Pokud bych měla ale o úspěchu mluvit v rámci byznysu, tak máme za sebou spoustu dobré práce a spokojenost. Podařilo se nám uspět a po dlouhé době příprav jsme realizovali velkou zakázku u příležitosti předsednictví České republiky v Evropské unii a s tím spojenou sérii mnoha dalších akcí, což je obrovská zodpovědnost, rozsáhlá práce, která vyžaduje plné nasazení celého týmu. dalším úspěchem, který se mě navíc dotýká velmi osobně, je projekt vytvoření krásné kolekce květinové kávy ETERNAL fLOWER cOffEE cOLLEcTION. Jedná se o kávu, která je zdravá a vedle toho, že chutná, může také pomáhat udržet si fyzickou i psychickou kondici. Tato kávová kolekce patří do mého osobního projektu ETERNAL BY HELENA. Po mnoha letech podnikání jsem potřebovala udělat něco pro sebe a vrátila jsem

se ke kreativní tvorbě, tentokrát ne prostřednictvím hudby, což byla moje doména a původní umělecká oblast, ale skrze výtvarné umění. Vizuální vjemy a pocit harmonie u mne začaly hrát čím dál tím větší roli a kromě své tvorby abstraktních obrazů jsem se pustila také do umělecké renovace nábytku. To je oblast, která má pro mě osobně velký význam nejen z hlediska kreativního, ale také z pohledu udržitelnosti a krásného propojení minulosti se současností. Miluji architekturu, design i zajímavé nemovitosti. Tímto způsobem mohu vdechnout nový život nábytku, který navíc získá kvality originálu a stává se jedinečným solitérem v prostoru kanceláře nebo domova. dalším úspěchem a obrovskou radostí je naše knižní trilogie, na které spolupracujeme s Kateřinou Černou. Tím největším úspěchem a radostí, za kterou cítím vděčnost, je spolupráce s mým týmem. Týmem schopným zastat mě i v takových situacích, ve kterých by to dříve nebylo vůbec možné. Také jsem si uvědomila, kolik úžasných klientů je okolo nás, kteří Podnikatelskou Platformu Helas podporují a vzájemná spolupráce jim dává smysl. Jsou s námi a následují nás. Využívají naše produkty, rádi věnují čas i prostředky a věřím, že to není pouze díky osobním sympatiím.

horizont point rozhovor 5

Z tvých slov je cítit vděčnost, i když ne všechny dny byly zalité sluncem…

Je potřeba si vážit každého dne a věřit, že se věci vyvinou dobře a vše má nějaký svůj smysl. Osobně vidím smysl i v negativních zkušenostech, protože vždy se najdou lidé, kteří se nechovají korektně, nebo dokonce dokážou poškodit váš projekt, ale právě to nás učí. dělá nás to odolnějšími, bystřejšími a přináší nám to pohled z jiné perspektivy.

Společně se členy Podnikatelské Platformy Helas jsi

absolvovala mnoho seminářů a školení na různá byznys témata. Změnil se za dobu tvého podnikání nějak tvůj přístup, podnikatelský styl a způsob vedení týmu? Většina podnikatelek a podnikatelů často řeší v rámci různých školení klasickou situaci a to, že jim tým nestačí. Sami jsou příliš vepředu a jejich lidé za nimi jakoby vlají. To byl i můj případ. Mají takto loajální zaměstnance, ale ti přesto někdy tempo nejsou schopni udržet a nakonec odcházejí. Já jsem přesně takovým typem tahouna a vizionáře s plnou hlavou nápadů a byla jsem vždy velmi výkonná. Až přišla osobní situace, která mě donutila změnit postoj i tempo.

Jak se ti daří vyrovnat se s životními výzvami? Osobně mě vždy fascinovalo hermetické učení a hermetický bod. Bod, kde je klid a „ticho“. Ať se daří skvěle, člověk nejásá, ale udržuje se v jedné energetické rovině, s vyrovnanou energií bez výkyvů, jak se říká nahoru a dolů. To platí i pro chvíle, kdy se nedaří zůstat ve svém středu a nekývat se sem a tam. Toto mi pomáhá překonávat těžkosti, a že jich za posledních pět let bylo hodně. Podrazy ze strany blízkých lidí v době těhotenství, protože kdy jindy je člověk zranitelný. Prošla jsem pak smrtelně unavená skleněnými dveřmi. V takové chvíli, kdy člověk z vyčerpání a přepracovanosti prostě nevidí a potom pracuje měsíce s otřesem mozku, jako by se nechumelilo, protože není zbytí. Řešení situace, kdy člověk díky pandemii přes noc de facto ztratí svoji firmu, kterou buduje přes dvacet let, a vymýšlí obratem ruky smysluplné projekty, které lidem přinesou užitek a člověku možnost se přes to překlenout a v neposlední řadě nemoc dítěte, které vše ostatní posune do zcela jiné dimenze. To je okamžik, kdy se člověk stává z tradičního zrychleného podnikatele, který běží před svým týmem a jeho lidé často ani nechápou, kam běží, ale běží tam také, protože tak je dáno,

a to až do situace, kdy se vše zpomalí. Lídr s lehkýma nohama se najednou stává robustním slonem, který vše pozoruje zezadu a z dálky. Moje energie se proměnila díky naznačeným životním zkušenostem a stala jsem se člověkem, který sice momentálně nemá tak rychlé tempo, ale zato má možnost potichu přemýšlet a vnímat věci a vytvářet pro svůj tým tu sílu zezadu. Sílu, která jim dává jistotu. Když totiž schopní a poctiví lidé dostanou ve firmě prostor, dokážou vytvářet neuvěřitelné věci. A pokud tým cítí tu jistotu a podporu, navíc vědí, že mají někoho v pozadí, kdo je podrží a je s nimi, tak to je úplně nejvíc. Je v tom určitá vnitřní síla a schopnost lídra odejít a poodstoupit, změnit svou pozici, a přitom zůstat ve své významné roli. Tomu říkám já velký úspěch. Uvědomit si, že je to možné. K žádnému úspěchu člověk totiž nedojde lehce. Ne že by musel na té cestě trpět, ale je potřeba si to odpracovat. Přitom se může stát, že zapomenete žít svůj vlastní život. Ta vize, kterou tvoříte a naplňujete, je tak velká a vzrušující, že se stanete sami sobě otrokem a až životní okolnosti vás většinou donutí změnit svůj přístup, postoj i tempo a vytvořit prostor pro další lidi. Krásné na tom je, že si uvědomíte, jak svým smýšlením může změnit celý vesmír.

Máš nějaké motto, které tě na tvé cestě vede?

Smysluplnost. To je motto mého života a práce. Aby věci nebyly jenom takové klišé a pozlátko.

Přemýšlení a odstup. Naši předkové měli vždy ve všem pravdu. Nechat věci ustát, ráno je moudřejší večera, před svítáním je největší tma, to vše je pravda. Ve chvíli, kdy člověk začne chápat a vnímat moudrost předchozích generací, stává se součástí kolektivního vesmíru, zkušeností…

Smysluplnost a velkou radost jsi našla ve vlastní značce zdravých produktů. Jak máš v plánu tento koncept do budoucna rozvíjet?

Moje osobní značka Eternal by Helena není projektem, který by byl předem vymyšlený a zkalkulovaný s pevně daným byznys plánem, ale je to srdeční záležitost. Vznikla v době, kdy už jsme měli za sebou ten nejhorší šok z pandemie a byli jsme ve zcela nové situaci, která přinesla nové impulzy. V té době jsem potřebovala pozitivní podněty a určitou úlevu, kterou mi přinesla tvorba něčeho hmatatelného. Šla jsem za svým srdcem a svými pocity a za nenápadnými pobídkami, které

6 horizont point rozhovor
ETERNAL FLOWER COFFEE COLLECTION PRAžENá kávA rose dream www.eternalbyhelena.cz

okolo mne byly, a tak vznikla značka, která v kreativity a osobitosti. Jsem moc ráda, že se to lidem líbí a že naši klienti a přátelé využívají té pestré nabídky, ať už jsou to obrazy, nebo květinová kolekce čerstvě pražené mleté kávy, nebo mimořádné a unikátní šperky tvořené mistrem svého řemesla Alešem Berglem. Těší mě zároveň, že je to i forma podpory našich aktivit a pokud firma s námi realizuje nějakou akci či setkání pro své zákazníky, tak velice často využívá těch krásných produktů jako formy dárků pro své klienty nebo zaměstnance. Často se naše produkty stávají i osobními dárky pro přátele a rodinu. A jak říkám, nebyl to plán dopředu daný, ale tak se to vyvinulo, a to mi potvrzuje, že děláme něco, co lidem dává smysl a líbí se jim. A cítím neustálé vnitřní nutkání a touhu toto dál rozvíjet. Po těch pětadvaceti letech v byznysu cítím, že potřebuji svůj vnitřní osobitý prostor, jehož energie mi zase pomáhá tvořit ten velký celek Podnikatelské platformy Helas Budujeme hrdé Česko.

V dnešní době probíhá mnoho změn a majitelé firem stejně jako ty hledají své unikátní cesty. Co bys dnes přála českému byznysu a českým podnikatelům?

jako místo úlevy. Jako přístav pro všechny, kteří jsou událostmi posledních let unavení a nemusejí mít vždy dobrou náladu a mohou si také po těch dvaceti či třiceti letech podnikání připadat, že jsou na tom hůř než na začátku. Je to velmi těžké období a více než kdy jindy dochází i ke generačním obměnám ve firmách. To, co bych ráda přála lidem v České republice, je síla, zdraví, nadhled a to, aby měli chuť nacházet cesty a dál tvořit za takových okolností, jako jsou pandemie prodchnuté politikou, války prodchnuté politikou a boje různých zájmových skupin. Přála bych nám všem odvahu. Odvahu jít dál, odvahu najít v každém novém roce, co nepřináší vždy jen dobré zprávy, tu správnou cestu a sílu. Nezabalit to. Odvahu dělat to, co má pro lidi hodnotu, co jim přináší užitek a co jim dává smysl. A to může být každý rok něco jiného, takže jediná možnost je nezastavit se. Velmi často jsme totiž ve svých vizích v předstihu. Často se to stává mně, že jsem rok nebo dva v předstihu před těmi událostmi. A k realizaci pak člověk potřebuje nejen tu odvahu, ale i dobré lidi okolo sebe, dobrý tým, podporu rodiny a zejména zdraví. A toto bych si přála, aby nikomu nechybělo.

výroba krabiček a speciálních obalů ofsteový tisk - katalogy, letáky, vizitky desky, reklamní předměty 3d loga a tvarový výřez & pankarta plátna, reprodukce obrazů a tapety

obchodů a výstavní stánky etikety - pro marketing a průmysl outdoor tisky a rollupy všech druhů - neomezený velkoplošný tisk, billboardy, clv, plakát y atd. polepy aut a kamionů

Zašlete poptávku obchod@dobratiskarna .com tel.: 739 844 844
C M Y CM MY CY CMY K
rebranding

Tomáš Sedláček

Člen expertní skupiny Podnikatelské platformy HELAS Budujeme hrdé Česko je povoláním zejména ekonom. Kdo by před jeho jméno automaticky vložil titul Ing., v domnění, že je jistě absolventem VŠE, byl by překvapen. Tomáš je doktorem filozofie z ekonomie a své studijní roky v Čechách strávil na Karlově univerzitě. Ekonomie v jeho úvahách a podání rozhodně nestojí na číslech, tabulkách a matematických vzorcích. Je vpravdě společenskou vědou. Vědou o lidech. Tomáš nám připomíná prapůvodní základ a smysl, účel tohoto oboru, jehož latinský název oeconomia je odvozen z řeckého oikonomia — „řízení domácnosti, hospodárnost“. Kořeny οἶκος, oikos = „dům, příbytek“ a νόμος, nomos = „spravování, řízení“.

V obou kořenech je humanitní rozměr zhola nepopiratelný, ačkoli jsme si jej odvykli takto vnímat. Vždyť domácnost je tvořena lidmi a správa a řízení (moderně management) jsou také otázkou (mezi)lidskou.

Ekonomie – společenská věda

Protože je pro obchod důležitá důvěra (odběratele), důvěryhodnost (dodavatele), věrohodnost takového slibu a jeho atraktivita pro ty, kterým je prodáváno, jsou to všechno aspekty, které lze kvantifikovat a zkoumat pomocí matematického aparátu. Ovšem chápat je a ovlivňovat bude mnohem snazší a erudovanější z pozice věd humanitních (psychologie, sociologie, antropologie…).

Pochybuji,

tedy jsem

Naštěstí je tu Tomáš Sedláček, vpravdě renesanční duch s velice širokým záběrem v obou březích věd, přírodních i humanitních. Není mu utajeno, že jak Pythagoras, tak

descartes byli matematiky i filozofy zároveň (a nejen oni), zná historii, náboženství, jazyky… Miluje totiž studium. dychtí po informacích. Už v dětství měl s tatínkem takový jednoduchý zvyk. Ráno cestou do školy (žili v tu dobu ve finsku a dánsku, kde byl otec pracovně) zachytit ve vysílání BBc pět nových anglických výrazů a ty si během dne zapamatovat. Poznávat po kouscích, pravidelně a pamatovat si. Později si vždy na prázdniny vybíral nějaké téma, které bylo poměrně náročné, a to se snažil zvládnout tak, aby se s ním odborník na danou oblast nenudil, kdyby se dostali třeba do dvouhodinové rozpravy. To je hezky stanovené kritérium i cíl, smysl neboli motiv(ace), co říkáte? Učit se, pamatovat si a vyvozovat závěry z toho, co se dozvídá. Pravda, někdy tím trošku strádá. Jak sám říká, nejvíce měl v ekonomii jasno, když si přečetl první ekonomickou knihu. Všechno zaklaplo a dávalo smysl. Ale s dalšími a dalšími knihami a zdroji a myšlenkami, které také dávaly nezpochybnitelný smysl, se to všecko začalo zašmodrchávat.

10 horizont point rozhovor

Protože čím hlouběji se do nějakého tématu noříme, tím spletitější jsou cestičky, k nimž se dostáváme, a vedou i naprosto nepředpokládanými směry. A to jednoho znejistí, že?

Střelec?

Tomáš se prakticky hned po studiích ocitl v týmu kanceláře prezidenta Havla, když se stal jeho ekonomickým poradcem. Ten jistě díky svému svěžímu, neinstitucializovanému pohledu na svět objevil rychle to, co o pár let později konstatovali v Yale Economics Review – že Tomáš patří k „youg guns“, mladým chytrým hlavám světové ekonomie. Proto byl i součástí první sestavy NERV – Národní ekonomické rady vlády. Protože měl to, co někteří odborníci často postrádají –přesah a rozhled, schopnost vnímat i za hranicí svého oboru. Jasně, byl v tom čase tak trochu „enfant terrible“ – to zlobivé dítě, co bez obalu řekne, že králi chybí šaty, dítě, které na recepcích přistává jako velká voda na kole nebo ještě záhadněji na elektrické jednokolce… Ještě mu nebylo třicet a už dosáhl výš než někteří jeho učitelé. Ale také měl štěstí na učitele, kteří věděli, že tohle všecko se dá kultivovat či tolerovat, a přitom lze uchovat svobodný, chytrý a kreativní mozek, který sice pravidlům perfektně rozumí, a tak ví, které lze občas ignorovat a třeba i přetvářet.

Ocenění českých lídrů, podnikatelek, exportérů Jedním z Tomášových vzácných učitelů byl i pan profesor Michal Mejstřík, který od počátku podporoval iniciativu ocenění českých podnikatelek, podnikatelů i exportérů a věnoval jí svou energii. Ještě než byl vyšší mocí předčasně odvolán z tohoto světa, představil podnikatelské platformě Tomáše, aby byl jeho pokračovatelem. A tak se i stalo.

Tomáš Sedláček patří k těm patronům Ocenění, kteří jsou natolik známí a populární, že jejich osobnost pomáhá i růstu popularity soutěží oslavujících schopnosti a úspěch českých firem. A tím jim dodávají energii, motivaci, poskytují zpětnou vazbu, inspirují – celkově prospívají rozvoji naší ekonomiky a dalších hodnot.

lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi. (Krizí je míněna ta v letech 2007–2008, kterou si mnozí podnikatelé a podnikatelky ještě velmi dobře pamatujeme.) Tomáš se v knize věnuje právě těm společenským, ne-matematickým aspektům ekonomie a vysvětluje srozumitelně její vývoj. Stopy ekonomie v tom původním významu nachází už v hlubinách Eposu o Gilgamešovi, ve Starém zákoně a pokračuje přes antické Řecko, křesťanství, Reného descartesa, Bernarda Mandeville, Adama Smithe… druhá část obsahuje tzv. rouhavé myšlenky. Odhaluje mýty v ekonomii, propojuje ji s filozofií, psychologií, náboženstvím a uměním a varuje před přeceňováním role matematiky v současné ekonomii.

Protože je však obdařen neposedným intelektem, knihu pro oxfordské vydání přepracuje do téměř dvojnásobného obsahu. Následně vydává řadu dalších knih (v japonštině mu právě vyšla kniha rozhovorů s davidem Graeberem, čelním světovým antropologem). Překlady upravuje, pro další vydání přepracuje, až se nakonec pouští do nového psaní, které bude lépe odrážet jeho současný stav vědomostí a názorový vývoj. Naplánoval si rovnou trilogii s matematicko-poetickým názvem Druhá derivace touhy. (Tomáš často využívá matematiky jako jednoho z možných jazyků dorozumívání. Pohříchu však přechází fakt, že tento jazyk má bohužel ještě méně zběhlých uživatelů než finština… a že dnes už ani latina není všeobecně srozumitelná, zatímco angličtina tuto její roli zastává jen v některých vrstvách společnosti.)

Kniha dokázala otevřít cestu k ekonomii a především správnému uvažování o ekonomii v souvislostech mnoha lidem, které tradiční školské podání ekonomických témat neoslovilo a neoslnilo. A tak se nakonec ocitla…

Ekonomie na divadle!

Skutečně. Úvahy o hodnotách dobra a zla a jejich projevy v hospodářství, v ekonomice se dočkaly dramatizace!

ekonomem. Ekonomem, který je ovšem dostatečně hravý a zároveň natolik zaujatý tím, aby se mu povedlo přenést své myšlenky a otázky do dalších hlav, že je pro to ochoten zajít mnohem dál než za řečnický pultík či za katedru.

Provokatér?

Otázky, které (si) Tomáš klade, nehladí po srsti a nevybízejí k pohodlnému přitakání. Jeho osobním signifikantním rysem je dosahovat dále a výš a chce to i od svých partnerů v diskusi. Nejde přitom o zvyšování finančních hodnot (což by jeden od ekonoma čekal), ale o dosahování hlubšího, užitečnějšího, zajímavějšího, opravdovějšího smyslu. Když psal první verzi Ekonomie dobra a zla, ještě se tak napůl domníval, že tyto hodnotové kategorie jsou ekonomice cizí, že je – se svou účelovostí a zaměřením na růst – neutrální. že vliv etiky na ekonomii a vice versa je prakticky neznatelný. Tedy že jdou „vedle sebe“, nikoli pohromadě. dnešní Tomáš vnímá v podnikání a v ekonomii mnohem více etické kategorie, jako je prozíravost, odvaha, snaha postarat se sám o sebe i o jiné, slabší, a zodpovědnost. Zabývá se myšlenkou na trichotomické, třídílné pojetí ekonomie. Odjinud známe trojici tělo/duše/duch či hardware/software/ uživatel. Ekonomická trichotomie je fyzická výroba (průmysl, zemědělství) / organizace (management, peníze) / strategie (vůdčí duch společnosti). A baví jej například sledovat, jak se při akvizicích poměrně snadno zachovává ta základní hmota i organizační struktura firmy, a jak obtížné je uchovat, napojit původního ducha podniku, který zbylým dvěma složkám dává vyšší smysl.

Provokatér!

Bestseller Ekonomie dobra a zla

Kniha poprvé vydaná v roce 2009 byla přeložena do třiadvaceti jazyků a získala kromě mnoha výborných recenzí i mezinárodní knižní ceny. Její podtitul zní: Po stopách

Trojice Lukáš Hejlík, Alan Novotný a Tomáš Sedláček s tímto představením plným drobných scének, dialogů a citací umocněných správně padnoucí hudbou objela mnoho jevišť i zcela jiných prostředí a padesátá repríza tohoto dílu cyklu Listování se odehrála dokonce na Nové scéně Národního divadla. Tři sta stran knihy, která může být pro některé čtenáře poněkud obtížněji stravitelná, se stalo hodinovým spektáklem s minimem rekvizit, dvěma herci a jedním

Jeho schopnost propojovat nejrůznější oblasti lidského vědění, hledat v nich paralely, modely chování a s jejich pomocí predikovat správné postupy, nabízí inspiraci a podněty k zamyšlení každému podnikateli a podnikatelce při hledání uspokojivého, smyslu plného směru. že při tom občas tne do živého? To k tomu patří. Jako když upozorňuje, že vymlouvat se na „nedobré dědictví komunismu“, který v naší zemi řádil čtyřicet let, dnes – už třicet let po pádu socialistického zřízení, je vážně jen výmluva. Nebo když upozorňuje na to, že neustálý konstantní růst blahobytu je nesmysl. A varuje před tím, jak snadno se zvyká na komfort, který máme, takže jeho (třeba i jen dočasnou) ztrátu prožíváme a obáváme

se jí mnohem více, než „by se slušelo“ a než by odpovídalo „skutečné míře příkoří na nás páchaného“. Kolik z nás v dětství trávilo každé prázdniny u moře? A jak těžce neseme to, že tento nový standard možná nebude moci svým rodinám dopřávat? A co všechno (a koho všeho) jsme ochotni obětovat tomu, abychom z něj nemuseli slevit – i když jsme (vlastně ještě poměrně nedávno) uměli žít i jinak?

Učitel, řečník a spisovatel

Jako studentka bych tohoto nekonformního, charismatického pedagoga milovala. A dal by mi pořádně zabrat. Jemu se totiž daří vytvářet neuvěřitelně zajímavý a dráždivý paradox, který jistě mate a napíná dychtivé posluchače. On vypráví o složitých otázkách s takovou lehkostí, tak lidsky, tak blízko k našim životům a zkušenostem, že bychom mu měli dokonale rozumět. Jenže své vyprávění opírá o soubor znalostí, z nichž průběžně volně cituje, dokládá, ukazuje příměry, odbíhá (odbíhá!! často a rád), až dostane svou audienci na pokraj deprese, protože vše, co říká, zní tak důvěrně známě, jasně…a my přitom nevíme. Výborně se bavíme – a pak se ztratíme těsně před cílem. Budete-li jej poslouchat, dělejte si poznámky, abyste si mohli dohledat to, co vám v tom přívalu uniklo. Jestli na dohledávání nemáte čas, tak si jen užijte tu energii vodopádu – určitě vás přinejmenším některé myšlenky zasáhnou a osvěží. Anebo si jej čtěte – ve sloupcích Hospodářských novin, které píše s vytrvalostí železnou, či ve třech dílech Druhé derivace touhy (1. Člověk duše-vnější, 2. Na prahu digitální teologie, 3. Pravdoláskaři a Bohémové). Nemusíte souhlasit! Stačí, že vás přiměje přemýšlet. O to mu jde.

horizont point rozhovor 13 12 horizont point rozhovor

Naším řešením je kombinace expertizy a lidského přístupu

Advokátní kancelář JŠK dokázala vždy flexibilně reagovat a přizpůsobit své služby potřebám klientů. Ani v dnešní složité době pro ni není žádná transakce příliš malá, příliš velká, příliš složitá nebo příliš banální. Klienti se mohou spolehnout na tu nejlepší kombinaci expertízy a lidského přístupu. O aktuální situaci v advokacii, výzvách a proměnách trhu jsme si povídali s Tomášem doležilem.

Jaké vize jste měli v začátcích fungování vaší společnosti a jaká je advokátní kancelář JŠK dnes?

Všechny nás spojuje kromě jisté vášně pro obor i potřeba posouvat věci kupředu a potřeba kultivovat prostředí. Pochopitelně nejzajímavějším obdobím byly začátky v devadesátých letech, kdy jsme pokládali základy a rozehrávala se hra podle nových dynamických pravidel. dnes máme každý z nás něco, čemu se nad rámec čistě klientské práce věnujeme. Je to například podpora studentů, dnes i těch ukrajinských, aktivní účast při přípravě a dotváření právních předpisů – legislativně, nebo pomocí komentářů, nebo třeba podíl na vedení odborného časopisu. Pokud byste měl zhodnotit období posledních dvou let, jak se vám dařilo překonávat krize a reagovat na všechny turbulentní změny ve společnosti? Máme za sebou období pandemie a mnohým z nás nedá spát blízkost válečného konfliktu…

Období dvou let v pandemii a výrazně se měnící geopolitická situace přímo či nepřímo zasahují a ovlivňují trh,jednotlivé podnikatele a jejich záměry. S tím samozřejmě souvisí právní a obchodní strategie. Velmi se to liší obor od oboru. V tomto ohledu mají rodinné a střední firmy velkou výhodu v možnosti rychlé adaptace a vysoké flexibility, vždy velmi záleží na managementu. Pokud se podíváme na celý trh, tak je pro všechny obory prakticky nemožné dlouhodobě a střednědobě smysluplně plánovat jakékoli aktivity. ceny klíčových vstupů stále rostou nebo se ustálily na výrazně vyšších úrovních, než jsme byli zvyklí, dostupnost se mění v podstatě na denní bázi a v tomto ohledu si situace žádá flexibilitu a jistou míru improvizace. Kroky vlády byly v řešení těchto krizí váhavé a tržní predikce jsou velmi rozporuplné. S pokorným zájmem sledujeme průběžně výsledky jednotlivých oborů. Jsme napjatí, jak budou trhy nadále fungovat a sledujeme i dopady vysoké inflace. Ale je zřejmé, že nás čeká ještě velmi složitá cesta, kterou teď nikdo nedokáže vidět jasně.

Jak se vám podnikalo v letech 2020–2022? Byla pro vás tato doba a s ní spojené okolnosti velkou výzvou? V našem oboru, tedy v právních službách, je stále trvalý a dlouhodobě rostoucí zájem ze strany klientů. Paradoxně byly léta 2020–2022 ve znamení růstu, což jsme vnímali především v druhé polovině roku 2021 jako velmi překvapivé. Nová situace na trhu samozřejmě výzvou je, došlo ke změně

struktury a dynamiky projektů, celkově došlo k jisté proměně chování trhu. Nicméně podnikání je o tom, správně a včas reagovat na stále měnící se podmínky. Vždy se něco mění, něco je v pohybu.

Mnoho firem v posledních dvou letech pochopilo, že budování image a vlastního jména jsou klíčem k upevnění pozice firmy na trhu. Jak jste na tom vy?

Budování image a vlastního jména firmy je pro právní firmu trvalá a dlouhodobá práce a výzva. V tom se dle nás téměř nelišíme od jakéhokoli jiného podnikání. Pro nás je to především otázka reputace a dlouhodobé identifikace s hodnotami, se kterými jsme do tohoto byznysu vstupovali. Mám na mysli především etiku, integritu, předcházení konfliktu zájmů a odpovědnost vůči našim lidem a okolí. Tyto hodnoty nikdy nestavíme nad čistě obchodní zájmy. Nemusíme a ani nechceme. Naše pozice na trhu je budovaná dlouhodobě a posilujeme ji především profilací, rozšiřováním našeho týmu specialistů, perfektně odvedenou prací a samozřejmě také dalšími odbornými výstupy. Věříme, že klidnou a neagresivní prezentací našich dovedností a úspěchů si krok za krokem upevňujeme naše postavení na trhu a získáváme nové klienty.

Využíváte sociálních sítí ke své prezentaci? Jak moc je pro vás důležitá vaše webová stránka? Sociální sítě využíváme stále intenzivněji. Naše prezence a výstupy v poslední době výrazně posílily, a to hned v několika oblastech. Pravidelně v našich sítích sdílíme odborné informace, právní změny, uzavřené transakce, upozorňujeme na nové obchodní a tržní trendy, zveme na odborné semináře a nezapomínáme ani na oblast cSR. Letos se nám po jistém úsilí podařilo zprovoznit úplně nové webové stránky, které myslím pěkně vyjadřují naše aktuální firemní nastavení, nový vizuál, a které jsou také propojeny se sociálními sítěmi. Snažíme se být srozumitelní, odlišitelní a dobře dohledatelní. Web má stále pevné místo v paletě prezentačních nástrojů a jednoznačně dotváří naší image. Ze zkušenosti však víme, že si nás naši klienti podle něj zpravidla nevybírají, ale spíše si zde jen potvrzují svou volbu či případnou referenci. Jsme také rádi, že jsme se po dvou letech mohli plně vrátit k osobnímu setkávání. To je bohudík pořád nenahraditelné.

horizont point člen expertního týmu 15
text Kateřina Černá foto archiv 14 horizont point člen expertního týmu

Jaké máte vize v souvislosti s vaší firmou a co je pro vás prioritou?

Myslím, že jde o to, správně využít trendů v oblasti moderních technologií. Poradenství pravděpodobně bude i nadále závislé na posouzení situace živým člověkem, který má nejen znalosti a technické dovednosti, ale také „cit pro věc“. Jedná se o „artovou“ disciplínu, kde jedničky a nuly asi nikdy nepřeváží nad lidským duchem. Nicméně nové technologie budou řadu rutinních činností přebírat, usnadňovat a zefektivňovat. Pečlivě sledujeme tyto trendy a také jistou poptávku ze strany klientů, Zdá se, že i v poradenském byznysu technologie budou rychle měnit způsob poskytování služeb. Advokacii nevyjímaje. Často se v souvislosti s podnikáním mluví o společenské odpovědnosti a udržitelnosti. Jaké jsou vaše cíle v této oblasti?

V oblasti společenské odpovědnosti je celá kancelář velmi aktivní a kolegové se do jednotlivých aktivit cíleně zapojují dle svého přesvědčení a často ze své vlastní iniciativy. Nejde o prázdný slogan. cílem firmy je koordinovat naše zapojení v dobročinnosti, abychom dokázali pomáhat cíleně a dlouhodobě. V souvislosti s krizí na Ukrajině jsme velmi rychle reagovali, jak formou přímé finanční podpory, tak sběrem potřebného materiálu pro uprchlíky a neméně významně také pro bono odborným poradenstvím ukrajinským podnikatelům či zaměstnáním ukrajinských studentů. V oblasti udržitelnosti zkoumáme své možnosti a hledáme prostor, který by pro naše aktivní zapojení dával dlouhodobě smysl. Jsme velmi blízko start-upům a venture kapitálu, kde je toto téma často chápáno jako nosné. Můžeme se pochlubit, že jsme byli u několika prvních impaktových investic v České republice (např. datlab či dot Glasses).

Na co jste ve firmě hrdí?

Na to, že se nám daří celkem s nadhledem překonávat řadu překážek, i když se často docela zapotíme. Ale to zná každý podnikatel. dále na to, že jsme z našich základních principů neustoupili, i když to třeba pro nás bezprostředně nebylo výhodné. Věříme v osobní přístup a vztah s klientem bez ohledu na rozsah a velikost problému. To vnímáme jako základní princip našeho fungování. Opravdu pyšní jsme na to, že se naše značka stala synonymem profesionality, odbornosti a integrity.

Co je pro vás v životě a podnikání nejdůležitější?

Jsem velký fanoušek Jordana B. Petersona. Jeho celosvětový úspěch podle všeho spočívá v tom, co rezonuje i ve mně samotném. dokázal velmi dobře v kontextu doby vystihnout kumulovanou a v mnoha ohledech metafyzickou zkušenost lidstva a zároveň vyjádřit osobní pocity mnohých z nás. Jedním z jeho mnoha závěrů je, že ve finále máme jednat v souladu se svým svědomím, našim vnitřním hlasem, i když máme často chuť jít proti němu a vlastně ani nevíme, odkud se bere. Takový přístup přináší vnitřní uspokojení, duševní zdraví a dlouhodobě vede k vytýčeným cílům v osobním i pracovním životě. Také mimo jiné znamená, že nemáme ustupovat zlu, i když je v principu všudypřítomné a můžeme ho potkat na každém kroku. dnes velmi aktuální téma. Kdo Petersona nezná, doporučuji jeho knihy či dostupná videa.

Co vás motivuje?

Můj otec, znamenitý violoncellista a pedagog, mi často citoval výrok jednoho z nejlepších cellistů historie Pabla casalse: „Když je myšlenka správná, věc se podaří.“ Na to si často vzpomenu. Zmíněný Peterson zase doporučuje, abychom v globálním světě, kdy každému z nás konkuruje bezpočet talentovaných lidí, nutně neměli ambici být nejlepší na celém světě. Vždy totiž bude někdo lepší a úspěšnější. Jistě jsou takové případy, třeba ve sportu, ale to jsou spíše výjimky, které se týkají několika málo mimořádných jedinců. Pro zdravou motivaci a dosažení výborných výsledků postačí, když se člověk měří sám se sebou a se svým nejbližším okolím. dnes bych měl být lepší než včera a zítra lepší než dnes. Nedávno jsme toto téma diskutovali s naší dospívající dcerou a myslím, že ji tento pohled nejen uklidnil, ale i nasměroval. Měla asi jako řada lidí jistý pocit ztracenosti v tak velkém a otevřeném světě, což je u mladého člověka na prahu dospělosti přirozené. důležité je, aby tato složitost někoho neodradila od produktivního života v domnění, že v takové konkurenci stejně nemůže ničeho rozumného dosáhnout.

16 horizont point xxxxx
člen expertního týmu Neradíme, pomáháme řešit JŠK, advokátní kancelář, s.r.o. Ovocný trh 573/12, 110 00 Praha 1 JSK.cz

Svoboda rozhodování a reality

Podnikání Jiří Švec vnímá jako cestu ke svobodě, možnost řídit si do detailů svůj život, příležitost rozhodovat o tom, kolik volného času bude mít a jak kvalitně a s kým jej stráví. Majitel dobré tiskárny a táta dvou chlapců dnes za svou největší motivaci považuje rodinu a jeho snem je trávit se svými blízkými co nejvíce času. Jeho podnikání se dnes točí nejen kolem tiskařské práce, ale jeho velkým koníčkem a druhým pilířem byznysu jsou reality.

text Kateřina Černá foto Ondřej Košík, archiv

Jaké byly vaše podnikatelské začátky? Můj začátek a chuť pustit se do podnikání ovlivnila zásadně jedna zkušenost z devadesátých let, kdy jsem šel na brigádu do jedné soukromé firmy a dostával asi 36 korun za hodinu. Vydržel jsem tam čtrnáct dní a pochopil, že to není nic pro mě. Uběhl nějaký čas a naskytla se mi příležitost začít podnikat v distribuci potravinových doplňků. Měl jsem měsíc před maturitou, a přesto jsem se do toho pustil naplno. Tak moc se mi dařilo, že jsem za první čtyři měsíce vydělal devadesát tisíc. Pracoval jsem prakticky pořád. Měl jsem někdy i deset obchodních rozhovorů denně a pochopil jsem, že záleží jen na mně, kolik peněz vydělám, že to nemá limit. Během prvních dvou let jsem se dostal na třetí pozici ve firmě a rozšířil obchodní tým mnoho lidí. Za tímto výsledkem bylo opravdu hodně obchodních schůzek. Měl jsem to štěstí a absolvoval roční kurz s Jimem Rohnem, úžasným člověkem, který dokázal motivovat miliony lidí. dále mě inspiroval například Tony Robbins, americký filatrop a životní kouč.

Když si vzpomenete na dětství a studentská léta, jaké byly vaše vysněné profese a co vás nakonec dovedlo k oboru, ve kterém jste se prosadil?

Vyloženě vysněnou profesi jsem neměl. Hodně mě ovlivnila sportovní atletická škola, náš trenér a učitel Jaroslav Melša, který z nás tenkrát dokázal vyždímat to nejlepší, naučil nás nevzdávat to. Stanovit si konečný výsledek, trénovat a snažit se na maximum o jeho dosažení.

Měl jste jasno hned od začátku kariéry, kam chcete směřovat?

Vlastně ano. dělám od začátku vlastně stále totéž – obchod.

Zdravá výživa a výživové doplňky, to pro mě vždy byla srdeční záležitost. Původně jsem studoval stavební průmyslovku a ten výběr oboru byl ovlivněn především profesí mého tatínka, který je stavař. Stavět domy se mi jevilo jako dobrý nápad. Neměl jsem ale úplně jasno. Věnoval jsem se podnikání v obchodu s výživovými doplňky, studoval na Českém vysokém učení technickém obor Pozemní stavby

18 horizont point reality

– architektura. Absolvoval jsem ale jen dva semestry a pak zvítězila vidina peněz, které si mohu vydělat obchodováním, a hlavně možnost okamžité větší svobody. dodnes je ale architektura mým koníčkem a podnikám také v realitách, což má úzkou souvislost.

Jaké máte plány a vize v souvislosti s vaší firmou a co je pro vás prioritou?

Momentálně mám dvě firmy. Podnikám v realitách a také vlastním dobrou tiskárnu. Jde mi především o to, abychom si s rodinou mohli udržet životní standard a měli jsme volný čas, stačí každoroční růst o pár procent. do budoucna bych se chtěl čím dál tím méně podílet na operativě ve firmě. Rád bych měl více volna pro sebe a svou rodinu. To je pro mě nejdůležitější.

Trh s realitami je velmi zajímavou oblastí. Můžete nám prozradit, jaký typ nemovitostí vás v poslední době zaujal a co byste mohl doporučit jako dobrou investici?

Od dětství jsem rád lyžoval a hodně času jsme trávili na horách. Za velmi unikátní příležitost proto považuji možnost koupě komfortního apartmánu na neopakovatelném místě v českých horách, třeba Bedřichově. Milovníci hor a lyžování ocení skvělou polohu i vkusný design včetně možnosti parkování.

Ceny nemovitostí byly v posledních letech hodně vysoko a lidé je vnímali jako bezpečně uložené peníze. Jak přistupovat k nákupu coby investici?

Obecně to platí, ale pokud máme mluvit o dobré investici do nemovitosti, tak je vždy třeba nechat si prověřit nebo doporučit, za jakých okolností a cen nemovitosti nakoupit.

Jakou přidanou hodnotu svým klientům poskytujete vy osobně?

dělám svou práci srdcem a věřím, že obchod s nemovitostmi může fungovat na bázi win-win přístupu.

Pokud o obchodě správně přemýšlíte, odrazí se to na vašem přístupu. děláte ty správné kroky v prodeji a přitahujete správné klienty. Výjimečnost je také v osobnosti, která nemovitosti prodává, v jejím okruhu vlivu, který za svůj život získala, ve kterém žije a může tak díky tomu nemovitosti dobře zviditelnit.

Moje dvacetiletá zkušenost v oboru, osobní přístup a intuice společně se skvělou prezentací, kvalitními fotografiemi, marketingem a právním servisem jsou tím správným koktejlem, který klientovi přinese ten nejlepší výsledek. Vždy, když úspěšně skončíme prodej, tak budu vědět, že cena byla maximální možnou cenou na trhu v daném čase.

Turbulentní situace ve společnosti ovlivňuje úplně všechna odvětví. Jak se promítla do trhu realit?

Klienti se rozhlížejí a vyčkávají. Momentálně nakupují především lidé se silnými osobními důvody nebo ti, co zrovna nějakou nemovitost prodali. Samozřejmě zde v této chvíli převažují klienti, co nakupují bez hypotéky. Kromě klasického marketingu a inzerce se nyní více pracuje s poptávkou a okruhem vlivu obchodníka, osobními kontakty, což je pro mě přirozené.

O jaký typ nemovitostí je momentálně největší zájem?

Prodávají se především nemovitosti něčím výjimečné, a to ať lokalitou, nebo cenou. Výjimečné jsou obzvláště horské lokality, kde v budoucnu může být velmi obtížné nemovitost pořídit. Poslední roky sleduji obzvláště tyto unikátní nemovitosti na horách a zařazuji je do neveřejné nabídky pro své klienty.

Máte dvě firmy, děti a jste velmi vytížený člověk. Povězte nám, co vás motivuje?

Mít svobodu a volnost. Volný čas, kdy chci, a být přitom finančně zajištěný. Mít svobodu volby ve všech oblastech. chci si vybírat bez limitů, jak budu žít, na jak dlouho a kam budu cestovat, kdo budou moji přátelé a lidé, se kterými trávím soukromý i pracovní čas.

Jak vás osobně podnikání změnilo?

Naučilo mě plánovat si svůj čas stejně pečlivě jako byznys. Stejně jako plánuji své podnikání, plánuji si i osobní život. Naučil jsem se rozlišovat své role a každé z nich věnovat pozornost. Jsem otec, manžel, milenec své ženy, sportovec, kamarád… Podnikání mi pomohlo i můj osobní život vnímat jako nádherný projekt. Někteří lidé mají skvělý byznys, fungující firmu a v osobním životě nepořádek nebo nevyváženost. Já osobně mám plán – co se chci naučit, co chci zlepšit, jak zdravě jíst, myslet… Stanovuji si cíle, čeho bych chtěl v jednotlivých oblastech dosáhnout.

Vaše osobní filozofie nebo pomyslné desatero, něco, čeho se v tomto směru držíte celý život?

Je důležité mít správné návyky a vybudovat si denní rituály, ať už je to cvičení, zdravá strava, čas na sebe. Také je potřeba rozvíjet své vztahy a hodně se smát. Zásadní je pro mě vědět, kam směřuji, a to nejen dnes, ale v tomto měsíci, v tomto roce, v životě… Je důležité udělat vše pro to, aby vám nic nevzalo pozornost na to, co právě děláte. žít přítomným okamžikem. Užít si každou chvíli. Potřebuji věřit, že to, co dělám, dělám, jak nejlépe umím, a když něco nevyjde, tak to prostě udělám znovu. Být denně vděčný za vše, co mám. Je dobré zbavit se křivd, které cítíme ať už vůči okolí, nebo vůči sobě.

horizont point reality 21
Mariánská hora Apartmány Jizerská Magistrála

Eliška Hašková-Coolidge

Myslím, že pouze dva členové Expertního týmu Podnikatelské platformy Helas mají vlastní heslo ve Wikipedii. Tomáš Sedláček je o nějakých pár desítek let mladší a byl ekonomickým poradcem prezidenta Václava Havla. Eliška byla asistentkou a vedoucí kanceláře pro komunikaci s veřejností pro pět prezidentů USA. To neznamená, že je někdy z dálky naživo viděla. Oni se skutečně osobně znali a její práce si cenili! I později, když pak pracovala na ministerstvu zahraničí USA, ve volebních obdobích dalších dvou prezidentů.

Jak se k tomu dostala, o tom se snadno můžete dočíst v těch heslech, která jsou jí v českém i anglickém vydání Wikipedie věnována. My jsme si povídaly o tom, co ji přivedlo v devadesátých letech zpátky do vlasti a proč se rozhodla věnovat svou energii Podnikatelské platformě Helas –Budujeme hrdé Česko.

Eliška odešla z Československa v osmi letech, vztah k této zemi jí tedy zprostředkovala především babička a otec, s nimiž v Americe žila. dokázali to tak, že ona dnes říká „náš prezident“ – a myslí tím toho zdejšího, zatímco v Americe je pro ni „our president“ teď třeba Joe Biden. O svém vztahu ke staré a nové vlasti říká: dilema, kam patřím, neřeším a nikdy jsem neřešila. Jsem Čechám vděčná, že mi daly život, a Americe, že mě ho nechala svobodně žít. Její dědeček, významný bankéř františek Hašek, pro svou českou vlast přišel o život. V předvečer války odmítl odejít, s přesvědčením, že proti nacismu je potřeba bojovat. Pětkrát odmítl prodat okupantům svůj podíl v nakladatelství Melantrich, které tehdy vydávalo deník České slovo pro téměř dva miliony čtenářů, neboť jim nechtěl dát do ruky tak mocný nástroj manipulace národa. Pošesté jej pod záminkou schvalování atentátu na Heydricha popravili. Její otec, pokračovatel úlohy finančníka Josef Karel Hašek byl v lednu roku 1948 pozván do USA, aby tam pomáhal rozvinout hospodářskou spolupráci s Československem. Když odjížděl, neměl vůbec v plánu se nevrátit. Leč po únorovém puči dostal od babičky varování, v USA zůstal, a to mu možná život zachránilo.

Když se pak za ním dostaly Eliška a později i babička, celá domácnost mluvila, psala a četla česky. A babička Elišku vytrvale připravovala na možnost vrátit se domů, žít tady, být prospěšná zemi, z níž vzešla. To se však podařilo až po padesáti letech. Ze státní služby USA odešla Eliška do předčasného důchodu a přišla sem, aby se pokusila pozvednout rodinnou památku a přinést něco ke svým kořenům.

děti a jejich rodiče Draka je lepší pozdravit aneb O etiketě: francouzský král Ludvík XIV., velký milovník přírody, kdysi založil v zámku Versailles krásné zahrady. A protože toužil, aby s ním jeho radost sdíleli i ostatní, pozval přední osobnosti své země, aby se přišly podívat. Jenže hosté se chovali jako na špatném hřišti. Šlapali po záhonech, lámali větve a trhali sotva rozkvetlá poupata. Po jejich odchodu zůstala nehezká spoušť. Smutný král se rozhodl příště podobnému zklamání zabránit, a když byla zahrada znovu uvedena do pořádku, nechal dát ke každému keři, květině a záhonu cedulku s ponaučením, jak jsou vzácné a jak k nim přistupovat. Těmto cedulkám se říkalo etikety, a právě ony daly jméno způsobům chování, které bychom měli dodržovat.“

A co ta etika? Připomeňme si, co od svých hostů čekal král: aby se chovali ohleduplně. Aby těm, které pozve, mohl důvěřovat, že nebudou ubližovat květinám. Aby i ti, kteří přírodu nemají v tak velké lásce, chápali a uznávali jeho radost. Je dobré, abychom si toto pravidlo zapsali nejen do hlavy, ale i do srdce. Z něj by pak mělo vycházet naše pochopení, že nejsme na planetě sami. že ji sdílíme s jinými lidmi, kteří také mají své city a pocity. A že bychom měli respektovat zvyky a radosti ostatních tak, aby se nám všem lépe společně žilo. Neuvědomujeme si, jak silný vzkaz svým vzhledem a další neverbální komunikací vysíláme. Je dokázáno, že tyto znalosti přispívají k obchodnímu i politickému úspěchu.

Důvěra a její krize

Etika je synonymem morálky a etiketa je jedním z jejích vnějších projevů. Shoda v tom, jaká pravidla je potřeba dodržovat, jak vyjadřovat respekt a úctu, patří k důležitým pilířům komunikace. A komunikace je nezbytným předpokladem vzniku důvěry. důvěra je pak dále předpokladem vzniku vztahu – osobního i obchodního. Bez důvěry obchod uskutečnit (natožpak opakovaně uskutečňovat!) nelze.

Etika a etiketa

Významná část profesního života na americkém ministerstvu zahraničí byla pro Elišku spjata s diplomatickým protokolem. Etiketa tu přímo souvisí s etikou.

Ten příběh Eliška vepsala do předmluvy nádherné knížky pro

Při minulé celosvětové hospodářské krizi se hodně mluvilo o tom, že jde de facto právě o krizi důvěry. O ztrátu jistoty, že za své peníze dostanu odpovídající hodnotu. Tato krize vedla k tomu, že se obchody přestaly hýbat. Nikdo nechtěl zbytečně riskovat, což vedlo ke stagnaci a k dalšímu prohloubení krize. Jak takové krizi důvěry zabránit? Například tím, že podpoříme obnovu komunikace. Komunikace založené na vzájemném respektu a úctě. A tyto elementy se mimo jiné zvnějšku

22 horizont point xxxxx horizont point xxxxx 23
text Darina Vodrážková foto archiv
horizont point člen expertního týmu 23 člen expertního týmu

projevují co nejdůslednějším dodržováním ustálených pravidel etikety. Totiž, nejen draka je lepší pozdravit. Ale i obchodního partnera, dodavatele, zákazníka, týmového kolegu, spolupracovníka. Samozřejmě to neplatí pouze pro byznys. Na stejných základech stojí (a možná ještě více závisí) i důvěra ve státní správu, její reprezentanty.

Eliška si ze své třicetileté práce pro americkou vládu odnesla zkušenost, že nic trvale úspěšného nelze stavět na aroganci, strachu, nepoctivosti, na krádeži nápadů, věcí nebo peněz. A to ani v malém. Trvalý úspěch lze vystavět pouze na základech osobní odpovědnosti, důvěryhodnosti, otevřenosti a respektu k druhým a k jejich hodnotám.

Co tedy Eliška své zemi dovezla?

Sama několikrát zažila, jak vstává fénix z popela. Několikrát přišli o téměř všechny materiální statky, ale nikdy nepřišli o víru. V Boha i v sebe. Sebe-vědomí, sebe-důvěra i sebereflexe jsou neoddělitelně spjaty s vědomým zpracováním světa, jeho pravidel a schopností orientovat se v nich. A tu i v těch nejtěžších časech pomáhala a pomáhá víra Elišce najít pevný bod ve vesmíru, díky němuž může pohnout i složitou a bolestivou situací. Máte-li tuto schopnost vnímat přesah člověka, opřít se o mravní autoritu a přidržet se „na kolejích“ pomocí stabilních pravidelných rituálů, můžete čerpat potřebnou energii nejen v sobě. A to je velká pomoc. Když Eliška zaznamenala iniciativu Ocenění, podporující české podnikatelky, lídry, exportéry, nemohla chybět. A to naše trochu divoce rostoucí podnikatelské prostředí neúnavně kultivuje. Jednak svou aktivní přítomností, příkladem, jemnou diplomacií a ukázkou toho, jak vytříbené by mohlo být, kdybychom každý přispěli svou troškou sebekázně a úsilí. A také tím, že školí a vzdělává reprezentanty národa i podnikatele – a to dokonce i ty budoucí, děti – ve školách a speciálních kurzech.

V Expertním týmu bude i nadále všem připomínat, že výtečné zboží – chytré české hlavy a šikovné ruce – si zaslouží i precizní obal, který obstojí ve světě. Kvalitní prezentaci mu zajistí dobře vychované a elegantní dámy a gentlemani. Ostatně: všimli jste si někdy, jak s vytříbeným chováním a oděním roste i ta sebedůvěra, která je prostě nezbytná pro prosazení dobrých myšlenek?

Etika, etiketa a… empatie

Thomas Jefferson na počátku 19. století Američanům připomínal, že mladá demokracie může mít tu nejdokonalejší ústavu a zákony, ale pokud selže chování, selžou i tyto pilíře. Zdejší, stále ještě dost „mladá“ demokracie rozhodně nejdokonalejší zákony nemá. Jenže s tím chováním je to občas ještě o kus horší.

Etiketa je dovednost, kterou se lze naučit, máte-li vůli a zájem. Etika a s ní důvěra se rodí v hlavě a v srdci. Naučíme se ji z příkladu ostatních, z jejich ohleduplnosti a respektu k druhým. Z jejich každodenního způsobu života. dítě se učí od rodičů a učitelů, zaměstnanec sleduje příklad svého šéfa, národ sleduje příklad svých představitelů a země vidí příklad v jiné zemi.

Je naší odpovědností, jaké příklady si vybíráme k následování a jaké příklady dáváme. Jak umíme poděkovat, poprosit, pozdravit. A také pochválit. Projevit úctu a respekt k jiným lidem. Umět přiznat svou chybu a omluvit se za ni. Umět odpustit! To je velká a klíčová dovednost a velká zkouška sebereflexe.

Jistě, není to úplně snadné, zvlášť v prostředí, které si zdánlivě cení síly a moci více než všech tří E dohromady. Ale když někdy potkáte Elišku osobně, pochopíte, jak obrovskou sílu a schopnost kultivovat své okolí má dobrý příklad, který prostě chcete následovat. Protože takový život je pro všechny příjemnější.

24 horizont point xxxxx
člen expertního týmu

Když ti život nadělí citrony… řekni si ještě o sůl a tequilu!

Tohle heslo mi někdy na počátku covido-krize poslala vzácná kamarádka Jana, podnikatelka, která vyrábí krásná klasická dřevěná okna a dveře. Je v něm geniálně zachyceno všechno. I ten průšvih, i ta chuť se mu nepoddat, i ten nadhled, který je k tomu nezbytně nutný, když se člověk nechce utopit v chmurách z toho všeho, co nemá, jak ovlivnit, aby mu zbylo dost síly pracovat na tom, co dává smysl.

Všechny moje dálkové porady s týmem v době, kdy jsme se nemohli ve firmě potkat, měly tuhle ideu v titulu. A uvnitř podkladů plno vtípků, které se všude vyrojily a stálo za to je sbírat. My Češi výborně chápeme, že to, čemu se zasmějeme, nás už nemůže ochromit strachem.

I zarytí abstinenti, kterým by tequila nebyla nic platná, znají totiž úsloví o tom, že co nás nezabije, to nás posílí, a že všechno zlé je k něčemu dobré. Třeba právě k tomu, abychom si trochu „naposilovali“. Najednou šlo spousta věcí, které dříve vůbec nepřipadaly v úvahu. Často jako „volba menšího zla“.

Ukázalo se třeba, že hodně práce se dá udělat i z domova, že setkání nemusí začínat vždycky tím, že se všichni sjedou nebo sletí do jednoho místa – a přesto při nich bude sranda, porozumění, nápady i důležitá týmová rozhodnutí. A i když nás teď cestování a debaty „naživo“ zase těší, vyzkoušeli jsme si, že to umíme i jinak. Takže až přijde chvíle, kdy nestíháme být na několika místech najednou tím tradičním, konvenčním způsobem, pomůže online schůzka, zapnutá kamera, sluchátka a mikrofon – a už to jede i bez přejíždění. Naučili jsme se pracovat z různých míst, kde nás zrovna přidržela karanténa. Naučili jsme se hledat signál tam, kde jsme ho zrovna potřebovali. Naučili jsme se přeskakovat z počítače na smartphone, podle toho, co bylo zrovna při ruce a co se zrovna dalo připojit k internetu. Naučili jsme se nové postupy řízení rozprášených týmů, vytvořili jsme si nová pravidla pro sdílení, komunikaci, když přestala fungovat stará dobrá docházková kniha a „ad hoc konzultace“ v kuchyňce u vaření kávy a ohřívání oběda. Prostě naučili jsme se během

pár týdnů kupu věcí, k nimž bychom se jen stěží odhodlávali, jestli vůbec.

Našli jsme způsoby, jak ušetřit za věci a služby, které jsme se báli škrtnout ze standardů, na něž jsme zvyklí. A začali jsme investovat do věcí a služeb, které se nám ještě nedávno zdály zbytné – jako vitaminy, posílení imunity, ochrana zdraví, síla datového připojení, notebooky, smartphony…protože ty nám byly platné nejvíc. To šetření i ty investice nás ještě budou provázet nějaký čas. Leccos z toho, na co jsme byli zvyklí a co jsme znali, je jinak. Takže zase budeme hledat nové cesty. A jasně: to, čím doplnit citrony na talíři, je dost individuální otázka. Někdo tequilu, někdo lososa, někdo z nich nadělá marmeládu a někdo s nimi umyje starou mastnou špínu. důležité je jen jediné. Nefňukat nad nimi, i když kyselé neradi.

Já měla vlastně velikánské štěstí. Jednak jsme po celou tu zmatenou dobu pomáhali firmám udržet fungování pomocí online služeb, takže jsme v tom fofru ani neměli čas bát se nebo zoufat, a jednak mám kolem sebe úžasnou partu českých podnikatelek a podnikatelů, kteří se prostě rozhodli nedat. Nebrečet nad citróny, zatnout zuby a vybojovat další kolo hry s osudem, aby mohli dál dělat to, co jim dává smysl, co přináší užitek jejich klientům. Se skleničkou tequily nebo dobrého moravského vína v ruce jsme si po večerech utahaní jako koťata vyměňovali informace, vtípky, názory, a když si někdo posteskl, že už mu ta situace přerůstá přes hlavu, vždycky se našel někdo, kdo měl sílu potěšit, povzbudit a třeba na místě uprostřed noci rovnou vymyslet pomoc a záchranu. Tohle teď bude hodně potřeba. A my to umíme. což je dobré vědět, že? citrony nás nedostanou!

darina Vodrážková je další z členů expertní skupiny Podnikatelské platformy Helas. Vystudovala kulturní antropologii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ovšem hned po studiích se začala věnovat oboru IT. Zdá se to možná jako odklon, ale podle rozšířeného pojetí je kultura vše, čím se člověk odlišuje od zvířat. A protože zvířata obvykle nepracují se softwarem, darina vlastně v oboru zůstala. Působila jako překladatel-tlumočník mezi IT profesionály a ostatními lidmi, kteří IT potřebují k životu a především k práci. V roce 2017 získala cenu ČSOB Výjimečná podnikatelka v rámci soutěže Ocenění českých podnikatelek. V roce 2021 svou firmu dAQUAS začlenila do nadnárodní švýcarské korporace a teď si dopřává zaslouženou kariérní přestávku po jednatřiceti letech náročné služby. Během ní napomáhá rozvoji Podnikatelské platformy Helas, jejíž e-Platformu pomáhala uvést do života. foto Ondřej Košík

26 horizont point xxxxx horizont point xxxxx 27
člen expertního týmu horizont point člen expertního týmu 27
.darina vodrážková

Kreativita a nespoutanost

Kreativní tvorba, nadčasový design, precizní ruční práce a hledání nových cest v přístupu ke šperku, to je svět Aleše Bergla, který nejraději pracuje nerušeně za zvuků hudby, bez telefonu a počítače, plně koncentrován. Povídali jsme si o skutečné i emocionální hodnotě šperku.

text Kateřina Černá foto Ondřej Košík

Ve šperkařském oboru se pohybujete již třicet let. Co vás přivedlo k vaší profesi?

V první fázi to byla nejspíš přirozená zvědavost, kreativita a nespoutanost. Lákala mě ta veliká míra svobody. To, že mohu tvořit podle svých představ. A také široké pole možností, které je dané velkým množství materiálů, co se dají mezi sebou kombinovat.

V čem je váš přístup výjimečný?

Myslím, že je to především v komunikaci s klientem, kterému umíme nabídnout za jeho peníze to nejkvalitnější a nejlepší řešení, co se týče zpracování, materiálů i kamenů. Snažíme se co nejvíce o klientovi dozvědět, přiblížit se jeho představám a vysvětlit mu, v čem je hodnota šperku. Na internetu se denně setkáváte s mnoha lživými reklamami, proto považujeme za důležité vysvětlit svým zákazníkům, jak poznají kvalitu. Jsme malá firma a naší cestou je férové jednání, kvalita, neotřelý design a především vlastní tvorba.

V tom případě se k vám klienti určitě rádi vracejí… Ano, budujeme dlouhodobé vztahy, které se dokonce přenášejí do dalších generací. Máme zákazníky, kteří si koupili nějakou drobnost, pak přišli pro zásnubní prsten a dnes u nás nakupují jejich děti.

Pokud chci něco výjimečného, osobní šperk. Jak takový proces tvorby probíhá?

důležitá je konzultace, která probíhá v showroomu nebo po telefonu, případně jako videohovor. Poté co zjistíme, jakou má klient představu, vytvoříme návrhy, vizualizace a ty mu následně prezentujeme.

Máte za sebou mnoho zajímavých spoluprací a zahraničních zkušeností. Vytvářel jste dokonce korunku pro celosvětové finále Miss Universe…

Pokud zmiňujete právě Miss Universe, tak ten příběh okolo královen krásy začal již v roce 2009 tiárou pro Miss Slovensko, spolupráce pak pokračovala i následující rok a v roce 2014 to už byla tiára pro Miss Universe. Byla to velmi zajímavá a náročná práce. dokázal jsem se zhmotnit svůj nápad, který stál na velmi speciálním brusu českého křišťálu. A abych nezapomněl, mé jméno je spojeno i s korunkou pro Miss USA.

Ta korunka působí, jako by byla určena pro ledovou královnu, je skutečně výjimečná. Co bylo na realizaci nejnáročnější?

Velmi náročné bylo vybrousit ty krystaly způsobem, jaký jsem navrhl. Brousili je v Turnově mistři brusiči. diamanty, křišťály a modré topazy působily neuvěřitelně silným dojmem a celá tiára vážila 1,7 kg. Vyvinul jsem navíc speciální mechanismus, díky němuž se dala zvětšovat a zmenšovat. Korunka měla velký úspěch a donald Trump se vyjádřil, že mu silueta tiáry připomíná Manhattan.

horizont point design 29

Spolupracoval jste také s Blankou Matragi. O co přesně šlo? Pracoval jsem na realizaci návrhů této světoznámé módní návrhářky a výtvarnice. Kolekce Octopus byla velmi technologicky i řemeslně náročná a bylo na ni použito sedm set safírů ve dvanácti odstínech. Kolekce byla inspirována podmořským světem a obsahovala prsten, náušnice a náhrdelník, pak to byla ještě kolekce Klávesy inspirovaná Kupkou. Šperky z bílého zlata osázené zelenými turmalíny, černými onyxy, bagetovými diamanty a kulatými brilianty byly velmi impozantní.

V současné době jste dokončil kolekci sedmi šperků inspirovanou mandalami a drahé kameny jste vyměnil pro tento projekt za zajímavou technologii smaltu… Jde o nejnovější spolupráci s Helas. Po úspěšné kolekci luxusních šperků Hrdý lev jsme vytvořili velmi sofistikovanou a ženskou kolekci, která je inspirována mandalami pro cosmopolitan Executive Helas Ladies club od La Petien Petry Volenec Němečkové. Pod značkou ETERNAL BY HELENA nově vznikají šperky, které mají kromě své estetické hodnoty i hluboký duchovní přesah. Rád zkouším, co jsem nikdy nedělal, a hledám nové způsoby, přístupy jak k materiálu, tak k tématu.

Sterlingové stříbro v tomto případě nahradilo zlato, protože je lehčí a dostupnější a ruční malba smaltovaných šperků dělá z každého kousku neopakovatelný originál.

Co pro vás znamená šperk?

Je to pro mě jedinečná investice do krásy a emocí.

Podnikání nejsou jen úspěchy a dny zalité sluncem. Jaký nejtěžší okamžik jste v průběhu podnikání zažil? Těžkých okamžiků bylo spousta, v každém odvětví přicházejí občas problémy, nepříjemnosti. Nepříjemné je například, když vám odběratel nezaplatí nebo když musíte nést náklady spojené s nepodařenou výrobou. I to se občas může přihodit. Pracujeme s velice drahými materiály a komponenty a je zde velké riziko poškození. Například u drahého kamene stačí nevhodná manipulace, chvíle nepozornosti, a může tímto ztratit celou hodnotu. Nepříjemné také je, když se stane, že něco vytvořím a někdo jiný to vydává za své. To se ale v kreativních profesích stává a kopírování je na denním pořádku. Vymyslet a realizovat něco skutečně nového člověka stojí dlouhé dny a hodiny rozpracovávání návrhů, vytváření prototypů.

Potřebujete k tvorbě nějaké speciální podmínky? Máte své rituály?

Je pro mě důležitý hlavně klid. Potřebuji být bez telefonu, počítače, potřebuji se koncentrovat, protože chyba může být fatální. Rád při práci poslouchám hudbu.

Máte nějaké osobní motto, něco, co vás provází v životě i v byznysu?

Není čas ztrácet čas. Když něco chci, tak jdu a snažím se svůj nápad realizovat, nečekám na vhodnou dobu, chci to hned udělat a energii toho nápadu využít co nejlépe. Nerad bych jednou vzpomínal, že jsem měl tu možnost a neudělal jsem to.

Jakým způsobem řešíte problémy, když přijdou? Řeším je hned, nic neodkládám a nenechávám věci bobtnat.

Jsem toho názoru, že každý problém má své řešení.

Které z vašich vlastností vám v podnikání pomáhají, a co naopak někdy působí potíže?

Jsem optimista, jsem celkem trpělivý, ale někdy je to na škodu.

Myslím, že jsem trochu chaotik a často dělám jedno přes druhé, ale to je možná daň za kreativitu.

Co považujete za svůj největší profesní úspěch?

Za největší úspěch považuji návrh korunky Miss Universe a Miss USA, kterou osobně podle mých návrhů vybíral donald Trump.

Mělo to celosvětový přesah, korunky vidělo přes miliardu lidí.

Jsem rád, že se něco takového povedlo. Nebyla to jen moje osobní prezentace, ale i prezentace české práce, České republiky.

Co je pro vás v životě a tvorbě nejdůležitější?

V životě rodina, a v tvorbě to, že se zákazník vrací a moje práce se mu líbí.

Kolekce šperků Hrdý lev osloví muže i ženy. Může být totiž originálním dárkem pro vaše blízké nebo pro obchodní partnery. Výtěžek z prodeje bude věnován plně na rozvoj aktivit Budujeme hrdé Česko.

30 horizont point design
www.eternalbyhelena.cz kolekce šperků HRDÝ LEv

Finanční nezávislost na prvním místě

Spolupráce s dobrým správcem majetku je základem pro získání doživotní renty, a to ať už jste majitel velké prosperující firmy, nebo řadový zaměstnanec. Martin Adámek se investičnímu poradenství věnuje již řadu let a využívá svých zkušeností z vlastního podnikání i manažerských pozic. Opírá se o společnost SwissLife, která je předním hráčem v oblasti nezávislých služeb wealth managementu v Evropě a zahrnuje finanční plánování, správu investičního portfolia a několik dalších agregovaných finančních služeb, jako jsou například nákupy a prodeje firem nebo mezigenerační předání majetku.

Jak jste se dostal k oboru, ve kterém nyní působíte?

Za období svého ekonomicky aktivního života jsem prošel vlastním podnikáním, manažerskými pozicemi v několika malých i velkých firmách vlastních či cizích. Podílel jsem se na velkých i malých projektech a byly to projekty úspěšné a také neúspěšné. Získal jsem tím obrovský přehled, jak věci fungují, když se vám daří, ale také když se vám nedaří, ale zejména schopnost vnějšího pohledu na věc jako celek a vnímání možných rizik dopadajících na běžný život osob a firem.

V posledních letech se ovšem zabýváte investičním poradenstvím. . .

Ano, tyto své praxí nabyté schopnosti a zkušenosti se posledních osm let snažím předávat svým klientům v rámci wealth managementu, nebo chcete-li investičního poradenství, které zahrnuje finanční plánování, správu investičního portfolia a několik dalších agregovaných finančních služeb, jako jsou například nákupy a prodeje firem, mezigenerační předání majetku a jiné. V těchto službách se opírám o společnost SwissLife, která je předním hráčem v oblasti nezávislých služeb wealth managementu v Evropě.

Pomáháte s plánováním investic. Proč je z vašeho pohledu plánování tak důležité?

Po bouřlivých porevolučních dobách, při přechodu od centrálně ekonomického plánování měli lidé často pocit, že plánování je zbytečnost a přežitek. dnes již většina z nás ví, že to tak není. Nejdříve na to přišli majitelé malých firem s tím, jak jejich firmy rostly. Když mám plán, vím, kam směřuji, jdu k cíli. Ve skutečnosti jdu pak k cíli různými cestami, to je normální, ale jdu pořád k cíli. Pomineme-li různé charitativní projekty či obecně prospěšné společnosti, tak je ve většině firem cílem růst majetku či podílu na trhu. Stejně na tom jsme jako fyzické osoby, primárně se chceme mít dobře. což většinou obnáší mít finanční prostředky na pohodlný život. chceme být finančně nezávislí. Toho všeho se dá dosáhnout, jen to chce mít plán. Bez plánu je to o náhodě.

V čem nám spolupráce s poradcem může pomoci? Jak již jsem zmínil na začátku, důležitá je komplexnost a pohled na věc jako celek. Je důležité si uvědomit, že poradce tuto činnost vykonává jako práci a dělá pro klienty jen správu jejich majetku. Navíc má za sebou obrovský tým

analytiků, právníků a dalších osob, díky nimž má dokonalý přehled o možnostech, které klient může využít, ale také o rizicích, které případně klientovi hrozí při nakládání s jeho majetkem. Troufám si říci, že klienti sami nejsou schopni tuto oblast sledovat, jelikož mají své vlastní druhy podnikání či zaměstnání, kde se potýkají se spoustou pracovních problémů. A jejich hlavním úkolem je vydělávat prostředky v byznysu či v zaměstnání na pozicích, kterým rozumí a v nichž jsou odborníci.

V souladu s výše uvedeným si troufám tvrdit, že hlavním a nejdůležitějším úkolem je ochrana vybudovaného majetku klienta proti inflaci, fyzickému zničení a nepříznivým vnějším vlivům, zejména ekonomickým, různým státním zásahům nebo geopolitickým rizikům.

Majitelé firem jsou často k poradenství skeptičtí a cítí se finančně nezávislí. Mohou být i pro ně vaše služby přínosem?

Když přijdete za člověkem, úspěšným podnikatelem, a nabídnete mu pomoc při správě jeho majetku, často řekne, že ji nepotřebuje. On přece ví sám nejlíp, jak peníze vydělat a postarat se o sebe. Má přece velkou úspěšnou firmu.

Výnosy, které mu můžete nabídnout, jsou často v jednotkách procent, on však ve firmě otáčí peníze s maržemi několik desítek procent. Mnozí majitelé firem mají pocit, že jsou finančně nezávislí a žijí spokojeným životem. Skutečnost je však často jiná. Majitel firmy vlastní nemovitost, ve které bydlí, on a celá rodina jezdí auty renomovaných značek, na firemním účtu je několik desítek milionů korun a z firmy pobírá pravidelný měsíční příjem v řádech statisíců pokrývající jeho soukromé potřeby. Při bližším zkoumání zjistíte, že auta jsou firemní a manželka, případně děti také pracují v rodinné firmě a jsou na firmě ekonomicky závislí. Veškeré prostředky na život chodí z firmy a jsou použity na chod rodiny při daném standardu života. Rodina drží minimální rezervy na svých soukromých účtech na několik měsíců života. Rodina nikde neinvestuje. Proč taky, mají přece prosperující firmu, která je živí a v budoucnu ji prodají za spoustu peněz. Jedná se zde o takzvané podnikatele zaměstnance. Jsou existenčně závislí na své firmě. S koncem fungování firmy přijdou o svůj zdroj příjmů, stejně tak jako obyčejný zaměstnanec.

horizont point finance 33
text Kateřina Černá foto archiv

Je pravdou, že v obzvláště v dnešní turbulentní době není možné se spoléhat na jeden zdroj příjmů a prosperující firma může skončit doslova ze dne na den. . . život z pravidelných firemních příjmů a následně z příjmů z prodeje firmy je hezký plán, ale má jednu podstatnou vadu. co se stane, pokud zde firma nebude? Pro spoustu majitelů firem donedávna nemyslitelná představa. „Jak nebude, proč by nebyla, jsme zdravá prosperující firma.“ Ale i firma má své ekonomické fáze růstu a útlumu. dále jsou zde vlivy tržního prostředí a další. Nemusíme chodit daleko. Vliv covidu v minulých letech, růst cen vstupů s ohledem na vývoj cen energií či inflace zamávaly s hospodářskými výsledky mnoha firem. Tyto hospodářské výsledky mohou mít vliv na externí financování. Jestli jste si jako firma již v minulosti prošli krizí, tak jistě víte, že banka vám cpe peníze, jen když jste v ekonomické kondici, když banku opravdu potřebujete v době krize, tak od vás dá většinou ruce pryč. Rizik je však mnohem více. Někdo například na firmu podá neoprávněný konkurz. Než se to vyřeší, přijdete o nejlepší klienty. Případně nechvalně známé kauzy zajišťovacích příkazu, od finanční správy. Je úplně jedno, zda jsou oprávněné, či nikoliv. Podstatné je, že to velmi poškodí a existenčně ohrozí vaši firmu. další věcí, kterou je nutné si uvědomit, že finanční prostředky, které jsou ve firmě, jsou finanční prostředky firmy, a pokud se firma dostane do potíží, spotřebuje je celé nebo ve velké míře na sanaci těchto potíží. Je až s podivem, kolik majitelů firem nerozlišuje termín vlastní a firemní.

Je výhodnější otáčet vlastní prostředky ve firmě, nebo je investovat jako osoba?

Je úkolem finančního ředitele říct majiteli, co je pro něj výhodnější. Avšak zcela otevřeně, často je majitelem od osoby na pozici finančního ředitele očekáváno, že firma má v pořádku účetnictví, správně zaplacené daně a neporušuje žádné finanční předpisy. Vždy je dobré si zjistit, jaká je vlastně rentabilita vlastního kapitálu. To znamená kapitálu, který jsem do firmy vložil či ve firmě nechal jako nerozdělený zisk. V mnoha případech je tato rentabilita vlastního kapitálu velmi nízká a pokud by majitel firmy své prostředky investoval jako osoba, tak by byl efekt mnohem vyšší. druhou věcí je, že vlastní kapitál je obvykle mnohem dražší než kapitál cizí. To vše se dá spočítat a s tím vším jsem schopen majitelům poradit.

Co je vlastně cílem podnikání pro splnění cíle získání finanční nezávislosti?

cílem podnikání z mého pohledu je mít úspěšnou prosperující firmu, generující svému majiteli kapitál pro pořízení osobního majetku majitele, a to v takové formě, aby mu tento majetek byl schopen generovat rentu v takové výši, která pokryje minimálně jeho obvyklé náklady na život. Uvědomme si, že majitelé úspěšných firem dokázali vydělat prostředky na to, aby mohli mít čerpanou doživotní rentu oni a obvykle i jejich dědici, avšak nevhodným rozdělením mezi osobní a firemní prostředky o tuto možnost přijdou.

Co dalšího může majitelům firem jejich poradce přinést? Jak již bylo zmíněno, dokážeme pomoci s prodejem a nákupem firem. dokážeme firmám pomoci se zajištěním externího financování, ale také vylepšit finanční výsledky firmy vhodnou správou finančního majetku na firemních účtech. Obvykle lépe než jejich bankovní poradci, při stejném, a někdy dokonce menším riziku. Ve vazbě na komplexní znalost finančního trhu jsme schopni zajistit i snížení finančních či mzdových nákladů firmy.

Může zaměstnanec získat finanční nezávislost?

Téměř každý člověk mající po dobu svého ekonomicky aktivního života příjem, je schopen získat spoluprací s dobrým správcem svého majetku základ pro získání doživotní renty v ekonomicky neaktivním věku bez nutnosti spoléhat se na stát. A proto dělám tuto práci, která mě naplňuje a dává mi možnost být prospěšný lidem, kteří moji pomoc chtějí a také jsou za ni rádi.

34 horizont point finance

Nepřinášíme do byznysu jen peníze, ale i dlouhodobé hodnoty

Přemýšlíte o vstupu investora do své společnosti? Jaké to má výhody? Jak taková transakce funguje a co vám toto spojení může nabídnout? Na to i mnohem více odpoví investiční ředitel Enterprise Investors.

text Kateřina Černá foto archiv

Před nástupem do Enterprise Investors byl Vjačeslav Lypko manažerem v poradenské společnosti EY Česká republika, kde zodpovídal za projekty v oboru podnikových financí, transakčního poradenství a finančních restrukturalizací v zemích střední a východní Evropy. Rok působil v EY v Londýně v oddělení specializujícím se na transakční poradenství pro finanční instituce. Vystudoval Institut ekonomických studií na fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. dnes má na pozici investičního ředitele ve společnosti Enterprise Investors odpovědnost za řízení fondu a nové investice. Ty vyhledává mezi českými firmami podle jejich růstové perspektivy. „Záleží nám na tom, abychom rozvíjeli byznys, který podnikatel desítky let budoval, a aby jeho firma mohla růst dál,“ uvedl. V rozhovoru pro Helas Byznys News přiblížil nejen fungování jedné z největších investičních společností v Evropě, ale také příležitosti, které mohou posunout firmy za horizont jejich dosavadních možností.

Kdo jsou Enterprise Investors a co je private equity fond?

Enterprise Investors je nejstarší a jednou z největších společností spravujících fondy private equity ve střední a východní Evropě. Spravujeme kapitál zahraničních finančních institucí – asset manažerů, penzijních fondů, bank, pojišťoven atd. V Česku působíme od roku 2005 a od té doby jsme investovali do českých společností 149 milionů eur. Naší prioritou je podporovat perspektivní firmy, manažery

a podnikatele s vizí. Abychom toho dosáhli, kombinujeme odborné znalosti se zkušenostmi z místních trhů. Od vzniku společnosti v roce 1990 jsme vytvořili devět fondů s celkovou hodnotou přesahující 2,5 miliardy eur. Tyto fondy dosud investovaly 2,2 miliardy eur do 151 společností z různých odvětví a ukončily 136 investic v objemu 4,2 miliardy eur. Když půjdeme do detailů, toto číslo zahrnuje 35 primárních emisí akcií (IPO) společností z vlastního portfolia na varšavské (WSE), pražské (PSE), vilniuské (Nasdaq) a newyorské (NYSE) burze. Rád bych zmínil naše nejznámější investice v ČR, jimiž jsou společnosti AVG a Kofola.

Jak investujete do společností? do firem investujeme formou odkupu podílů jejich majitelů a také jim poskytujeme růstový kapitál na financovaní rozvojových projektů. Výměnou za naši investici získáme ve firmě minoritní nebo majoritní podíl. Během našeho investičního horizontu úzce spolupracujeme s podnikateli a managementem společností v našem portfoliu a pracujeme na jejich dalším rozvoji. Vytvoří se tím hodnota, kterou realizujeme formou tzv. exitu neboli prodeje našeho podílu.

Jak probíhá vyhledávání nových společností?

Zajímavé firmy si většinou vytipováváme sami. díváme se na jednotlivá odvětví ekonomiky, posuzujeme jejich růstový

horizont point investice 37

potenciál a klíčové trendy, a hledáme lídry na trhu nebo firmy, které mají potenciál se tržním lídrem stát. Následně je důležité navázat a rozvíjet kontakt s podnikatelem. Většinou nějakou dobu trvá, než dojde ke spolupráci. důležitá je pro nás také velikost firmy. Naše minimální investice do společnosti je 20 milionů eur (cca 500 milionů korun), a ne každá firma má takovou hodnotu. To ovšem neznamená, že malý podnik u nás nemá šanci. Může totiž za pár let rapidně vyrůst. A protože jsme rádi u začátků takových firem, navazujeme s nimi vztah ještě před tím, než vyrostou do naší požadované velikosti. Sice můžou být pro nás zatím malé, ale je důležité budovat vztah s majitelem dlouhodobě, abychom se, až firma vyroste, mohli s důvěrou na obou stranách bavit o nějaké transakci.

Jak se private equity liší od ostatních typů investorů? Společně s podnikateli a managementem rozvíjíme naše portfoliové společnosti a posouváme je dopředu. Přitom je pro nás prioritou transparentní fungování vůči našim partnerům a investorům. Nejde nám jen o to generovat zisky, chceme vytvářet trvalé hodnoty a vést firmy k zodpovědnému chování vůči svému okolí. Záleží nám na tom, abychom rozvíjeli byznys, který podnikatel desítky let budoval, a aby jeho firma mohla růst dál. Veškeré možnosti probereme s podnikatelem a managementem dopředu a všechny klíčové dohody o spolupráci uzavřeme před vstupem do firmy. Zároveň je u nás jistota toho, že z firmy budeme v budoucnu vystupovat. Kdybych měl zmínit ostatní typy finančních investorů, na které se ptáte, jsou mezi nimi například privátní kapitálové skupiny nebo tzv. family offices spravující kapitál movitých jedinců, kde je rozhodování většinou na majiteli takové skupiny a kapitál se nemusí vrátit. Každá taková skupina má vlastní investiční parametry, co se týče objemu a formy investic, investičního horizontu, spolupráce s vedením atd., ale důležitá stále zůstává personální integrita a momentální rozpoložení majitele skupiny. My naproti tomu máme rozhodování založené na investiční komisi, která má vícero členů (partneři EI) včetně nezávislých a dlouhodobě zkušených profesionálů z oboru private equity. Kromě finančních investorů existují také investoři strategičtí, tedy firmy z oboru, které chtějí získat novou technologii, nový trh apod. V případě prodeje firmy takovému investorovi cílová společnost většinou ztrácí svou autonomii nebo bývá značně přetransformovaná dle potřeb investora. Zároveň podnikatel ztrácí kontrolu nad byznysem.

Proč vůbec spolupracovat s finančním investorem? důvodů je řada. V některých případech podnikatel stále vidí potenciál pro další růst firmy, ale nemůže nebo nechce ho realizovat sám, proto hledá silného finančního partnera. Zároveň je dobré diverzifikovat svůj majetek a realizovat část hodnoty vytvořené v byznysu. V tomto případě připadá v úvahu prodej minoritního podílu ve společnosti, při kterém si podnikatel zachová kontrolu nad byznysem. V jiných případech nemá majitel nástupníka, ale zároveň chce, aby jeho firma fungovala a rostla nadále. Tehdy může prodat většinový nebo 100% podíl finančnímu investorovi. Je také důležité zmínit, že vstupujeme do firem s cílem je společně s vedením výrazně rozvinout a posunout dopředu. Je zde naprostý soulad zájmů. Vyděláme jen ve chvíli, kdy je daná společnost násobně větší, zdravá a atraktivní pro dalšího investora. Je zde také naše zaručené vystoupení z firmy, kde typicky zůstáváme v průměru zhruba pět let, maximálně však deset let, protože pak musíme fond rozpustit a vrátit peníze našim investorům.

Jaké mají podnikatelé možnosti pro získání rozvojového financování?

Nabízejí se zde dvě možnosti. Kromě private equity investora mohou podnikatelé tradičně oslovit nějakou banku. V tomto případě se ale většinou podnikatel nedostane ke 100 % požadovaného kapitálu a banka zároveň nenese podnikatelské riziko v případě, že projekt nevyjde. Záleží také na rizikovém profilu projektu – banky bývají většinou konzervativní, chtějí záruky a úvěrovat můžou jen do určitých mezí, např. trojnásobku EBITdA. Peníze je potom třeba bance splatit. Private equity financování je poměrně rychlé a jednoduché, když je firma dobře řízena s dobrým reportingem. Je navíc určené pro rizikovější projekty, které banka nechce financovat, nebo pro případy, kdy se podnikatel nechce více zadlužovat. Alternativou může být také IPO neboli úpis akcií firmy na burze. V Česku je tento způsob financovaní rozvinut poměrně slabě. Za prvé je to dáno z historických důvodů a za druhé proces IPO je poměrně složitý a nese s sebou velké riziko. Vše může trvat i jeden rok a stojí to nemalé finance. Máme tu však i první úspěšné případy středně velkých firem jako například slovenskou společnost Gevorkyan nebo českou Pilulku.

Co je stručně pro vstup na burzu potřeba?

Aby dokázala firma získat peníze od investorů na burze, musí

mít dobře nastavený byznys model a ukázat realistické plány na další rozvoj. Také je nutné mít vybudovanou dobrou corporate governance a reporting, protože veřejně obchodovaná firma je pod neustálým drobnohledem investorů, kterým je nutné na pravidelné bázi reportovat výsledky. Je třeba si tento krok důkladně rozmyslet, protože burzy v našich končinách mají problém s likviditou, což může být problémem pro firmu do budoucna. Proces přípravy na IPO je většinou v případě změny situace na trhu těžké ukončit s ohledem na investovaný čas a náklady. Společnosti mají většinou jen jeden pokus prodat své akcie na burze. Kdybych to měl říct zjednodušeně, pokud není IPO úspěšné, jít se stejným příběhem znovu na trh je velice obtížné, ne-li přímo nemožné.

Hovořil jste o tom, že pomáháte podnikatelům rozvíjet byznys, který roky budovali. Jak přesně private equity financovaní pomáhá firmám růst? Když vstupujeme do společnosti, automaticky tím získá silného kapitálového partnera. firma může růst, protože má zabezpečené financování svých rozvojových projektů. Zlepšuje se také její postavení vůči financujícím bankám, které jsou potom často ochotné financovat vetší objemy za lepších podmínek. důležité je ovšem zdůraznit, že nepřinášíme do byznysu jenom peníze, jak už jsem říkal. díky svým rozsáhlým zkušenostem předáváme společnostem knowhow a poskytujeme strategické poradenství při rozvoji jejich byznysu. Pomáháme firmě s dalšími expanzivními akvizicemi, které mohou firmu vystřelit na jiný level. Naše renomé a kontakty také pomáhají přivést do firmy potřebný top talent z daného trhu a posílit její management na výkonné nebo poradenské úrovni. V neposlední řadě jsou neocenitelné naše zkušenosti při exitu a prodeji firmy například formou IPO nebo odprodej jinému investorovi. Uvedu český příklad. V případě softwarové firmy AVG jsme pomohli realizovat globální růstový potenciál byznysu, přilákali jsme talentované manažery a vybudovali jsme manažerský tým. Pomáhali jsme definovat a realizovat růstovou strategii, nastavili jsme potřebné vnitřní struktury a procesy. Společně s vedením jsme také realizovali akvizice několika malých a středních softwarových firem v Americe, západní Evropě a na Blízkém východě. Výsledkem a velkou odměnou za společnou práci bylo úspěšné IPO společnosti na burze v New Yorku a hodnota firmy přesahující 900 milionů amerických dolarů.

Co přesně znamená pro podnikatele vstup finančního investora? Jaký je proces a hlavní parametry při rozhodovaní, zda je vhodným kandidátem?

Aby byl profesionální finanční investor schopen vstoupit do firmy, měla by splňovat několik základních kritérií. Kromě atraktivního růstového potenciálu by měla mít silný a nezávislý manažerský tým, který bude realizovat růstový příběh byznysu. Ve své praxi se setkávám často se situací, kdy majitel je zároveň klíčovým manažerem a prodává 100 % své firmy. Takový byznys není ve většině případů pro finančního investora atraktivní, neboť ten nemá v šuplíku nezávislý management, který by do dané firmy mohl hned nasadit. Pro finančního investora je takový případ signálem, že majitel již firmě nevěří, a proto ji prodává. Proto by měli majitelé firem, kteří uvažuji o prodeji, řešit otázku managementu s dostatečným předstihem nebo počítat s tím, že budou muset nějakou dobu ve firmě zůstat. Po posouzení atraktivity byznysu a kvality vedení uděláme rozhodnutí, zda budeme do firmy investovat. Následně přichází formální fáze transakce – tzv. předinvestiční prověrka neboli due diligence, tykající se klíčových finančních, technických a v neposlední řadě ESG aspektů byznysu. V závislosti na připravenosti společnosti může tato prověrka trvat několik týdnů až několik měsíců.

Jak vnímáte současnou situaci na trhu? Změnila se nějakým způsobem vaše investiční strategie?

To je otázka, která zajímá mnoho lidí. Prožíváme ekonomickou krizi, která dopadne na všechny, od růstu firemních nákladů přes klesající kupní sílu obyvatelstva až po pokles objemů exportu. Velkou výhodou v současné situaci bude přístup ke kapitálu, například právě díky podpoře silného finančního investora. co se týče České republiky, její ekonomika je průmyslově orientována a pociťuje negativní dopady přerušených dodavatelských řetězců. Aby české firmy udržely svou konkurenceschopnost, a to nejen během ekonomické krize, měly by investovat do inovací a zaměřit se na zvýšení své efektivity. My jako finanční investor podporujeme tento směr rozvoje českých firem. Investujeme do inovativních společností se silným růstovým potenciálem a s jejich zakladateli a manažery je posouváme výrazně dopředu. Jsem si vědom, že současná doba přináší mnohá úskalí, ale i přes tuto složitou situaci zůstáváme aktivní a věrní své dlouhodobé investiční strategii a jsme schopni najít atraktivní firmy, do kterých investujeme.

horizont point investice 39 38 horizont point investice

Oscary si uděluji sama

Příběh Romany Ljubasové, zdravotní sestřičky, která se stala úspěšnou podnikatelkou a majitelkou nadnárodní firmy, inspiruje mnoho lidí, co by rádi stejně jako ona zhmotnili své sny. Romanin pozitivní náboj, životní filozofie a filantropický přesah jsou skvělým příkladem, jak vracet do společnosti dobrou energii. Pokud bych měla Romanu popsat jen třemi slovy, byla by to tato: snílek, vizionářka a optimistka. Její cesta k vysněnému produktu, úspěšnému podnikání a osobní spokojenosti byla plná zvratů, životních lekcí, překonaných překážek a odvahy jít dál. S nadsázkou říká, že se z ní stal obchodník s bílým práškem a ty tři gramy v jedné denní dávce přinášejí lidem zdraví a krásu déle, než jim příroda naplánovala.

text Kateřina Černá foto Ondřej Košík

Jak odvážné byly sny o vaší budoucí profesi?

Moje první role v dětství, ve které jsem si myslela, že bych se cítila dobře, byla herečka. Asi jsem chtěla něco předvádět, být vidět. A ta druhá role, která mi připadala stejně důležitá, se týkala pomoci druhým. chtěla jsem být užitečná.

Je něco, co vás charakterizovalo tehdy i dnes?

Vždycky bylo hodně důležité slovo sama. Já jsem už tenkrát věděla, že chci něco dokázat sama. Když jsem dostala úkol, nechtěla jsem, aby mi někdo pomáhal. chtěla jsem to sama vymyslet, vyšperkovat, zlepšit a udělat to od začátku do konce, aby to byl můj výsledek. Když jsem se pak stala dětskou sestřičkou, četla jsem dětem pohádky a krmila je předepsanými dietami, aby se rychleji uzdravily, tak jsem zjistila, že jsem zůstala na to pomáhání s velkou nadsázkou sama. Tenkrát jsem nastavila normu, která se nenosí. Byla jsem ta hodná teta, hodná sestřička, pomáhala jsem víc než ostatní, četla jsem pohádky s citovým zabarvením. děti se

smály a zapomněly na to, že mají například vyoperované slepé střevo. Zaváděla jsem nové móresy, a to mě odvedlo ze systému. Takže už jsem nechtěla být ani herečka, ani moderátorka, ani zdravotní sestřička, ale chtěla jsem dělat něco, co si sama vymyslím, aby na mě nikdo nemohl uplatňovat žádnou normu. Začala jsem řešit lidem dopravní nehody se škodou na zdraví a dosahovat pro ně co nejlepšího odškodnění. Vymyslela jsem si svou vlastní roli, zkoušela, co dokážu z pojišťoven a viníků pro své poškozené klienty dostat. Vyměňovala jsem doslova ruce, nohy a životy za peníze, aby lidé, kterým se stalo neštěstí, dokázali co nejlépe prožít zbytek života nebo aby pozůstalí zvládli nový start. Peníze sice nejsou všechno, ale jsou v takové chvíli důležité. Uměla jsem vysvětlit, co je to ztíženě se společensky uplatnit, zkrátka dokázala jsem vysvětlit, co je nemít nohu a nemít ruku, nebo nemít život milovaného člověka. dokázala jsem dobře obhájit, že chci pro poškozeného opravdu hodně peněz.

40 horizont point lifestyle

To jsou silné příběhy, které v člověku zůstávají a rezonují dlouho…

Právě proto jsem musela po letech začít hledat nový směr. Nasbírala jsem za tu dobu spoustu cizích emocí, neštěstí těch lidí a začala jsem mít zdravotní problémy. Naštěstí se to stalo až po šestnácti letech a vím, že jsem pomohla hodně lidem a odevzdala světu kus sebe, ale zároveň vím, že bylo potřeba přestat. Pořád tam bylo v pozadí „chci něco hrát“. Hrála jsem si na právničku, na sestřičku. dále tam bylo to moje „chci pomáhat“. Pomáhala jsem lidem a cítila jsem se naplněná. Ty zdravotní problémy mě donutily ptát se sebe samé, co budu dělat dál.

Co vám v té chvíli pomohlo?

Uklidňovat jsem se jezdila vždycky do Thajska. Ať už šlo o rozvod, nebo jakýkoli mínus, řešila jsem jej dobitím baterek v Thajsku. Byly doby, kdy jsem tam doslova za poslední peníze dokázala letět i třikrát do roka. Nebylo to sice lehké, ale přineslo mi to úžasné okamžiky cestování a klid. Ta asijská pokora a nedokážu říct, jestli to byl buddhismus, nebo co je to v lidech za zvláštní energii. Takové to „šťastný z ničeho, z toho mála, co máte“. Najednou tam nic nepotřebujete, přestane být důležité, kolik máte titulů před jménem a za jménem. Já jsem se tam cítila svobodná.

Tam přišel tehdy i nápad s kolagenem… Ano. Odstartovala to vlastně taková vtipná prázdninová věta mojí kamarádky, která s nadsázkou prohlásila: „Nepodceňuj tých šikmáčkov, lebo oni sú napred.“ Začala jsem přemýšlet o tom, proč v Asii dávají kolagen skoro do všeho včetně žvýkaček a v lékárně vám jej doporučí i na spálení od sluníčka. Řekla jsem si, že jestliže v Asii žijí zdravě a více se usmívají, tak to, co mají nejhojněji, to bychom měli nastudovat a prozkoumat. Může to být pro nás poučení nebo objev. Kolagen se pro mě stal objevem nikoli v den, kdy to ta kamarádka řekla, ale postupem dlouhých sérií otázek a odpovědí.

Našla jste tehdy směr, ale od prvotního nápadu k fungující firmě je to cesta…

Neberu to ani tolik jako podnikání, i když cítím samozřejmě velkou zodpovědnost. Pořád se něco mění, tak jsem celou dobu přirozeně ve střehu. Je to ale stejné, jako když se

staráte o dítě. Nejdříve je malé a chodí do školky, pak do školy, řešíte jídlo, a já se celou dobu vlastně necítím jako podnikatel, ale jako člověk, který pečuje o to, co ho baví. Zrovna v tuto chvíli je to obchodování s kolagenem nejlépe do celého světa. Zisky se počítají ze spokojených klientů a z dobrého hospodaření. Já to neberu tak vážně a díky všem prohrám a výhrám, které mám za sebou, vím, že to musím brát s nadhledem. A o to líp se cítím a hraju podle vlastního scénáře. Oscary si uděluji sama a vím, co dělám. Je ze mě obchodník s bílým práškem a tři gramy v jedné denní dávce přinášejí lidem zdraví a krásu déle, než jim to příroda naplánovala. Takže já jsem našla své uplatnění v tom, že těmito třemi gramy způsobuji návykové štěstí. Je to zcela legální, pomáhá to nejen lidem, ale i zvířatům, pomáhá to mě a já zase pomáhám jim a takhle točíme energii. S tím si myslím teď nějakou dobu vystačím. cítím se skvěle v tom, co dělám, a jedno to má pořád společné. Nějakým způsobem pomáhat lidem. Neočekávat pomoc od konkrétního člověka, kterému jsem já pomohla, ale tvořit energii, která pak uvízne v prostoru, a když ji budu potřebovat, tak se určitě zase objeví pomocná ruka, která i mě pomůže. To, že někomu pomůžete, jej přímo nezavazuje k tomu, aby on pomohl vám. Já jen tvořím pozitivní energii a snad jí tam zbude dost i pro mě. Čím víc umístíte do vesmíru takové energie, tím víc jí na vás zbude, až ji budete potřebovat. Je úplně jedno, jestli vám pomůže bratr, partner, maminka, sestřička, která je dobře naladěná v dětské nemocnici a přečte vám pohádku.

Ta energie je to, co mě dovede v pohodě a ve zdraví doufám do sta let. A to je moje tajemství úplně všeho. Podnikání i života. I když pláču, tak to vnímám tak, že jde o přirozený proces. Někdy je třeba vybití, nabití. Někdy je třeba vylít starou vodu. Vnímám to tak, že tohle všechno patří do života a samozřejmě že pečuji o to, co je pro mě v životě důležité. Nic se mi neděje nahodile. Mám zapnuté alarmy. Už bylo dost trápení.

Pro krásu a zdraví

O kolagenu už toho bylo řečeno mnoho, ale vyznat se v nabídce na trhu může být velmi složité. chcete skutečně zpomalit nástup nepříjemných příznaků stárnutí? doplněním kolagenu pomůžete svému pohybovému ústrojí i vnější kráse. Není však jedno, jaký doplněk výživy zvolíte.

Kupovat atraktivní chutné kolagenové doplňky za výhodnou cenu je velmi lákavé, jejich účinek však může být minimální, nebo žádný. Proč tomu tak je? Kolagen je totiž velmi specifická bílkovina, se kterou by měl výrobce zacházet mimořádně opatrně. Kolagen ve formě výživového doplňku se získává z vedlejších produktů dobytka nebo ryb. Abychom si tedy my, lidé, účinně doplnili kolagen, který nám chybí, potřebujeme užívat kolagen z jiných živočichů.

Není to však tak jednoduché, protože kolagen v přirozené formě je obrovská molekula, kterou bychom v neporušené podobě nedokázali strávit. Musí být tedy upraven tak, aby respektoval fyziologii člověka a plnil to, co se od něj čeká – musí být bioaktivní. Jak to může výrobce zaručit? Kolagen musí být štěpen peptidy. důvod, pro který nedokážeme strávit molekuly kolagenu, je ten, že v našem žaludku nemáme enzym zvaný kolagenáza. Právě ten má na starosti štěpení molekuly. Toto je také důvod, proč kolagen přijímaný v živočišných produktech naše tělo nevyužije. Výživové doplňky musí tedy obsahovat štěpený kolagen. Zároveň však štěpení musí být dostatečně šetrné, aby si tyto kolagenové fragmenty zachovaly specifickou strukturu trojzávitnice – helisu. díky ní pak lidské tělo dokáže fragmenty rozpoznat a použít pro stavbu nových vlastních molekul kolagenu. Ve druhém kroku je třeba zajistit, aby štěpené kolagenové peptidy nebyly v kontaktu s kyslíkem ani vodou. Kolagen v prášku je trvanlivý, nepotřebuje konzervanty a z této formy se připravuje kolagenový nápoj rozmícháním ve vodě až přímo

před užíváním. důležitou podmínkou kvalitního kolagenu je také 100% čistota. Jakékoli přídavné látky by mohly spustit nežádoucí reakci. Příkladem je kyselina askorbová –vitamin c. Rovněž chondroitin nebo glukosamin, což jsou velmi účinné látky v kloubní výživě, jejich míchání s kolagenem však může narušit jeho účinek. Už vůbec v kolagenu nemají co dělat příchutě, aromata a barviva.

Inca collagen je český doplněk stravy, který pozitivně ovlivňuje buněčnou obnovu, regeneraci a výživu pleti, pokožky, nehtů a vlasů. Jde o 100% rybí kolagen v prášku k přípravě nápoje. Tento prémiový třísložkový kolagen (obsahuje kolagen typu I, II, III) s denní dávkou až 3000 miligramů je nejlepším výrobkem na trhu porovnáváte-li prémiovou kvalitu a dobrou cenu. Teď vám ke každému nákupu přidáme vitamin C a vitamin D jako dárek zdarma.

horizont point lifestyle 43 42 horizont point lifestyle

Příroda a ekonomie by se měly znovu potkat, aby nám bylo lépe

Velkým tématem je pro Jana Jirovce setkávání přírody a ekonomie. Podle jeho názoru jsme se vymkli přirozenosti, to nám pak způsobuje problémy. V profesním životě se zabývá tím, jak zlepšit fungování firem, zefektivnit jejich procesy a zastavit tak plýtvání časem i penězi.

text Kateřina Černá foto Ondřej Košík

Pro Jana je nejdůležitější vracet svou energii zpět do společnosti, předávat zkušenosti a žít co nejpřirozenějším způsobem. Přestěhoval se s rodinou na venkov, jeho děti chodí do běžné maloměstské školy, celý rok jsou v kontaktu s přírodou. Janovi se dokonce podařilo úplně vyškrtnout z kalendáře hektické stresující pondělky. Jako ohromné bohatství bere to, že může čas trávit s rodinou a hovory s klienty vyřizovat klidně do půl těla svlečený z rybníka. Miluje venkov i život ve městě zároveň a důležité pro něj je mít svobodu rozhodování v tom, kde zrovna bude. dnes již pracuje pouze na projektech, které dávají smysl pro obě strany, a věří tomu, že co člověk posílá do světa, dostane zpátky.

Když se ohlédnete zpět do studentských let, do dětství, jaké povolání vás tenkrát lákalo? chtěl jsem být standardně, asi jako každý malý kluk, popelář a prezident. Taky jsem chtěl vykládat vagony. Můj táta dělal vždycky ekonomické práce a já jsem od začátku inklinoval k nějaké kombinaci ekonomie a IT. Měl jsem to v sobě a dodneška mi tenhle směr zůstal. Hodně se to změnilo, když mi bylo patnáct a moji rodiče se rozešli. Táta se od nás odstěhoval a já se musel postavit do role nejsilnějšího muže v rodině. Tedy nemusel, ale chtěl jsem to tak. Začal jsem se už v patnácti živit tím, že jsem se staral o spoustu počítačů ve městě

a pomáhal lidem s IT problémy. Pak jsem šel na vysokou školu ekonomického směru, Univerzitu J. E. Purkyně v Ústí, a tam se to moje zaměření vyprofilovalo. Začal jsem kombinovat znalosti IT a ekonomie, což je dodneška hodně růstový obor. A to byl také případ projektu, na kterém jsem se potkal s Logiem. Tenkrát jsem pomáhal definovat, jak má fungovat skladové hospodářství firmy. K tomu, že Logio dnes dělá to, co dělá, jsem došel velmi intuitivní a náhodnou cestou, přitom všechno, čemu se věnujeme, spolu souvisí. Musím říct, že mě to hrozně baví, i když je to ve své podstatě takový neviditelný obor. Málokdo totiž tuší, že je nějaká velká věda za tím, mít zboží v regálech včas a za správné ceny.

A necítil jste někdy frustraci právě z toho, že děláte takovou „neviditelnou“ práci?

Já jsem to zažil z druhé strany trochu jinak. Ztratil jsem ambice své vlastní mamince vysvětlovat, co dělám. Svým dětem to ale vysvětluji. A když jsem o své práci začal povídat prvorozené dceři, tak jsem zjistil, že za mnou zůstává hromada peněz v řádu desítek miliard, které ty firmy ušetřily nebo vydělaly navíc, a nezůstává za mnou nic hmatatelného. Něco, co by bylo vidět. Je sice krásné jet po dálnici a vidět, že tam jezdí o desítky procent méně kamionů od firem, které řídíme my, ale není to hmatatelné. Tak jsem začal budovat takovou malou hospodářskou usedlost

horizont point člen expertního týmu 45

na venkově. Máme tady dneska stádo ovcí, slepice, dokonce máme koně. Takže to je to fyzické. Odstěhoval jsem se na venkov, i když jsem si nechal zároveň bydlení v Praze. S rodinou žijeme na malém městě a já pro to město navíc můžu spoustu věcí udělat. To je pro mě taky dost důležité.

Promítlo se toto myšlení také do vašeho byznysu?

Ano, zároveň jsem začal daleko víc dbát na to, co naše firmy dělají a co dávají světu. Pokládám to za něco hodně důležitého a ve firmách máme sepsaný takový dokument, říkáme tomu majitelské zadání. Jde o dokument, který říká, co majitelé chtějí od firmy a co má firma chtít od majitelů, a tam jsou tyto věci podchycené. dohodli jsme se, že musíme dělat projekty, které dávají smysl. Musí bavit nás i našeho zákazníka. Takových věcí jsme sepsali celkem deset. Říkáme hlavně to, že neděláme věci, které nedávají smysl pro Českou republiku a nemají určité kvality.

Říkal jste, že se vaše cesta s Logiem protla díky společnému projektu. Byla opravdu tak jednoduchá vaše cesta od vlastní firmy ke skupině firem, kde jste jedním z pěti společníků? Nestalo se to ze dne na den, ale v podstatě ano. Potkali jsme se na jednom projektu, kde Logio dodávalo své konzultační služby, a na základě toho jsme se tenkrát začali přátelit. Když jsem se s těmi čtyřmi kluky, dnešními společníky v Logiu potkal, tak jsme se dohodli, že oni dají pár milionů do mé firmy a dostanou padesátiprocentní podíl. Nesepsali jsme nikdy žádný papír a jen jsme se na tom dohodli. Oni poslali peníze, já jim řekl, že to tak bude. Na základě té dohody jsme psali podnikatelské záměry. Někdy v roce 2006 asi po třech letech jsme se dohodli, že si ty podíly vyměníme všechny mezi sebou a já jsem se tak stal rovnocenným členem skupiny, která vlastní Logio. dnes máme každý dvacet procent.

Kde se vzala na začátku taková míra důvěry mezi vámi? Určitě to bylo tím, že jsme se nejdříve poznali jako lidi a začali se přátelit. Samozřejmě že jistá míra nejistoty v tom byla, ale já jsem typ člověka, který primárně lidem věří. Když se dnes podíváte na Logio, tak nemá žádné neplatiče. Já věřím v to, že když se ta firma chová ke klientům, jak se chová, a dodává jim strategické věci, tak vám ti lidi zaplatí. Věřím tomu, že to, co člověk posílá, pak dostane zpátky. Já jsem hodně intuitivní typ. Většinou vycítím, když někdo hraje špatnou hru…

Zmínil jste, že vás zajímá propojení přírody a ekonomie…

Ano, mým velkým koníčkem je podporovat právě potkávání přírody a ekonomie. IT jsem malinko upozadil a v současnosti mě spíš zajímá právě tato vazba. Myslím, že jsme se v ekonomii vymkli přírodě, a to nám způsobuje problémy.

Co si pod tím můžeme představit konkrétně?

Když se například podíváte, co se obvykle děje v prosinci, tak je to velmi nepřirozené. Prosinec je měsíc, který má druhý nejnižší svit slunce v roce a naši předkové v tomto období odpočívali, případně dělali nějaké práce doma a šetřili energii. Věděli, že mají před sebou ještě leden, únor i březen, který bývá těžký.

A co děláme my? Udělali jsme si náročné Vánoce s prodejními akcemi a naši zákazníci jsou hodně zrychlení, takže ty největší výkony podáváme právě v prosinci. A aby tomu nebyl konec, tak jsme si k tomu ještě ve stejném čase udělali konec daňového období, takže finišujeme čísla. celé je to postavené na hlavu, protože my v tom nejmenším slunečním svitu podáváme největší výkony. Velkou roli v logistice hrají ještě povánoční výprodeje. Znamená to nákup nového zboží a nový prodej, není to tak, že se vyprodává staré zboží. Pak je v našem životě ještě spousta dalších nelogických věcí, jako jsou například prázdniny, které jsou stejně nepřirozené. Často když přednáším na různých konferencích, tak se snažím právě tohle předat co nejvíce lidem. To, že někdo současný rytmus našeho života špatně nastavil, přece neznamená, že tohle musíme dál žít.

Vám se ale podařilo částečně vymknout ze systému… Snažím se ladit soukromý a pracovní život tak, aby mi to vyhovovalo. Například pondělky jsem úplně škrtnul z kalendáře.

Nebavily mě ty stresy lidí kolem a z Votic se v pondělí taky špatně jede. Já beru jako ohromné bohatství to, že můžu pondělky trávit s rodinou, klidně do půl těla svlečený, a telefon se zákazníkem můžu vyřizovat z rybníka a být v pohodě.

Musel jste se něčeho vzdát kvůli kariéře?

Ne, to jsem nikdy nezažil. Vždycky jsem se snažil nastavit si věci tak, jak je potřebuji, to pokládám za největší svobodu a vlastně jedinou prohru vidím v tom, že nebudu věci dělat, jak chci. V tom vidím právě tu svobodu volby, kvůli tomu jsem začínal podnikat.

Co považujete v životě za nejdůležitější?

Zdraví a vnitřní svobodu. Myslím si, že tyhle věci jsou spojené.

46 horizont point xxxxx
POMÁHÁME firmám s přechodem do cloudu WWW.DATACLUE.CZ Profesionálně Spolehlivě Komplexně člen expertního týmu

Hybridní práce spojuje to nejlepší z obou světů

Microsoft vždy flexibilně reagoval na změny ve společnosti a mnohým z nás v posledních dvou letech usnadnil přechod na hybridní práci. S Jakubem Mádlem jsme si tentokrát povídali nejen o tom, co nám přineslo toto turbulentní období, ale také o digitalizaci v České republice a novinkách a oblíbených funkcích Microsoft Teams a Microsoft 365.

Poslední dva roky přinesly systémové změny do mnoha oborů. Můžete zrekapitulovat, jak se tato turbulentní doba odrazila ve vaší společnosti?

Poslední roky přinesly nové požadavky na technologie od celé řady firem a Microsoft na toto flexibilně reagoval. Naší výhodou bylo, že cloudové produkty umožňují rychle škálovat výkon a díky tomu jsme byli schopni s našimi partnery obsloužit celou řadu zákazníků v řádech dnů. Jako pár příkladů může například zavedení vzdálené práce nebo výuky u desítek tisíc zaměstnanců a studentů v prvních týdnech karantény, rychlé vytvoření aplikací pro evidenci testování zaměstnanců, nebo pomoc státu s aplikací tečka. Změny dopadly i na zaměstnance naší společnosti. Ačkoliv jsme již před covidem měli možnost 100 % homeoffice, tak většina lidí pracovala z kanceláře. To se během covidu změnilo a nyní po návratu do kanceláře naprostá většina zaměstnanců pracuje z domova 2-3 dny týdně.

Velkým trendem poslední doby je takzvaná hybridní práce. Povězte nám něco více k tomu, jakým způsobem Microsoft pomáhá plnit očekávání zaměstnavatelů i zaměstnanců?

Myslím si, že hybridní práce je režim, ve kterém bude většina informačních pracovníků fungovat. Spojuje totiž to nejlepší z obou světů – práce v kanceláři a na homeoffice. V kanceláři se budeme potkávat, diskutovat, řešit kreativnější a složitější projekty a problémy. Z domova budeme pracovat na úkolech a projektech, kdy je potřeba se soustředit a nebýt nikým rušeni. Toto přináší požadavky na firemní kulturu, práci manažerů a technologie. Microsoft se tomu snaží pomoci prostřednictvím nástrojů na vzdálenou synchronní i asynchronní komunikaci či analytickými nástroji pro sledování zaměstnanecké spokojenosti a zapojení.

Jaká je z vašeho pohledu úroveň digitalizace v Česku? Jak si stojíme ve srovnání s našimi sousedy?

V digitalizaci jsme bohužel pod průměrem EU. Evropská komise každý rok sestavuje žebříček vyspělosti digitální ekonomiky a společnosti. V roce 2021 jsme skončili na osmnáctém místě ze sedmadvaceti států EU. V rámci našich sousedů jsme skončili za Německem, Rakouskem, ale vedeme si lépe než Slovensko a Polsko. Každopádně máme jako stát a společnost na čem pracovat. Evropská unie nás v tomto podporuje a investuje téměř 180 mld. Kč do zelené energie a digitalizace ČR. To mohou využít čeští podnikatelé a inovovat v aktuálních dotačních výzvách Ministerstva průmyslu a obchodu – „ digitální a virtuální podnik“.

Která z inovací vás v poslední době osobně zaujala? V poslední době mě zaujalo, jakým způsobem inovují nemocnice a polikliniky. Zavádějí telemedicínu, portály pacienta anebo telemetrii, kdy zákazník využívá chytrá zařízení, která přenášejí informace (např. o tlaku, cukru v krvi) přímo do systému nemocnice a na základě modelů s prvky umělé inteligence predikují zdravotní stav a budoucí vývoj zdravotního stavu. Myslím si, že v průběhu pár dalších let uvidíme velký skok právě v této oblasti.

Pokud jsem majitelem firmy a chci se dozvědět více o benefitech, které mi do podnikání digitalizace může přinést, kde získat relevantní informace? doporučoval bych konzultovat s technologickými a konzultačními firmami. dalším zajímavým zdrojem informací může být Ministerstvo průmyslu a obchodu. V případě Microsoftu bych doporučil navštívit customers.microsoft.com,

kde najdete příběhy zákazníků, kteří inovovali pomocí našich služeb a produktů. Určitě to může posloužit jako zajímavá inspirace.

Často skloňovaným pojmem je také kybernetická bezpečnost. Čemu je potřeba věnovat největší pozornost?

V současné situaci se dramaticky zvýšil výskyt útoků na firmy a státní organizace. Kybernetická bezpečnost je základním předpokladem pro fungující firmy. Bohužel v dnešní době již nestačí pouhý antivirus. Je potřeba zajistit i preventivní ochranu IT, a to dat, zařízení i systémů. Jako Microsoft toto chápeme a v posledních letech celosvětově zvyšujeme investice do kybernetické bezpečnosti. V dalších pěti letech Microsoft plánuje investovat 20 miliard dolarů čistě do kybernetické bezpečnosti, abychom nabídli našim zákazníkům maximální ochranu jejich firem. Toto je jednou z našich stěžejních priorit. dalším prvkem je i edukace uživatelů. Útočníci stále častěji používají rafinovanější útoky, a proto je potřeba vzdělávat zaměstnance a běžné uživatele. Microsoft nabízí kurzy zdarma pod názvem Microsoft Learn.

Lidé, kteří v dnešní době pracují na dálku, studenti, ale i jejich vyučující a celé rodiny, ti všichni mají jedno společné. Potřebují kvalitní, fungující systém, který jim umožní komunikovat, vytvářet dokumenty, prezentovat svou práci. Na jaké novinky se mohou těšit? do Microsoft Teams a Microsoft 365 přicházejí nové funkce každý měsíc. Mojí oblíbenou novinkou je tzv. Microsoft Loop. Jedná se o interaktivní prvky, které se v reálném čase aktualizují a které lze sdílet mezi uživateli a aplikacemi. Prakticky to vypadá, že třeba vytvoříte tabulku a tu přímo vložíte do textu e-mailu, který pošlete kolegům, a stejnou tabulku pošlete dalším kolegům přes chat. A když do ní někdo něco napíše, tak ihned všichni uvidí danou změnu přímo v e-mailu nebo v chatu. Není potřeba tedy nic otevírat, ukládat nebo někam nahrávat. Všem se ihned zobrazí aktuální informace. Toto mi přijde jako urychlení a zpřehlednění komunikace v rámci moderní hybridní práce.

horizont point technologie 49 48 horizont point technologie

Matematika a fantazie

Samotné tituly inženýrky ekonomie a MBA by ji k členství v expertním týmu Podnikatelské platformy Helas určitě nepřivedly. V našem demokratickém společenství ji na vrchol nevynese ani fakt, že je majitelkou zámku. Tak tedy, co užitečného může kolegům v podnikatelské branži poskytnout Kateřina Šrámková, držitelka ceny ČSOB Výjimečná podnikatelka roku 2018? Je oživlým důkazem toho, že slovo nejde neexistuje. což je dobré si připomínat.

Přiměla lidi jezdit na hrady a zámky v zimě a teď je vede k tomu, že nakupovat vánoční ozdoby v létě (nebo prostě po celý rok) je báječná zábava. Odkud se bere taková síla vůle? Je naivní, nebo paličatá?

Fakt už odmalička Malá Kačka chtěla být vždycky premiantka. Toužila potěšit rodiče, získat jejich uznání, a tak si vybírala vyšší cíle než její vrstevníci. Přitom dost náročné bylo i to, že ač rodačka z Prahy, téměř celé dětství strávila na Slovensku, kam se rodina přestěhovala – a tedy i ve slovenských školách. Až vysokoškolské studium ji vrátilo do Prahy. A opět hledala pro sebe výzvu. „S vaší hlavou? To rozhodně běžte na techniku!“ Jak to ta paní profesorka třídní myslela? že je Katka tak chytrá, nebo tak svéhlavá? Nejspíš mix těchto skutečností ji poslal na fakultu jaderného a fyzikálního inženýrství. Krásný rok mezi téměř samými chlapy a k tomu neskutečná dřina, aby docela normální holka mohla sekundovat budoucím akademikům věd. A nepříliš lákavá perspektiva, že po absolutoriu by ji v nejlepším čekala kariéra středoškolské pedagožky. Tak druhý pokus: Protože matematiku milovala a měla tu „svou hlavu“, zvolila na VŠE příznačný obor: Matematické modely v ekonomice. Po fJfI „pohoda-jazz“. I s roční studijní stáží ve Skotsku skončila v původně plánovaném čase. A zatím tady u nás… bylo po sametové revoluci…

tomu modelování maličko vymkla, takže došlo ke změně: Koupíme, necháme opravit a pak (!) výhodně prodáme.

A postupně se ty plány ještě „zpřesňovaly“: Koupíme, pekelně se zadlužíme, postaráme se o opravu téměř vlastníma rukama… no, a když neprodáme, najmeme tým, který bude zámek provozovat pro radost naši i našich návštěvníků.

Až ta koncovka záměru – ta zůstala. Loučeňský zámek za patnáct let od svého znovuotevření přináší svým návštěvníkům radost a spousty překvapení. Překvapeními pro majitele ovšem také nešetří: několikrát musela Katka nazout holínky nebo vykasat rukávy a vzít na sebe úplně jinou podobu než je éterické zámecké strašidlo – to když se výběr zaměstnanců napoprvé (a někdy i napodruhé nebo napotřetí) úplně nevyvedl, a musela jejich práci podle svých představ zastat sama. Také se ukázalo, že partnerský vztah nevydrží úplně každou zátěž, kterou do něj přinesete, takže v jednom okamžiku se manželé, v tu dobu rodiče dvou dcerek, rozešli od stolu, lože i od zámeckých zahrad a interiérů.

Ale mezitím se děly zázraky

Víte, že ten, kdo doopravdy umí matematiku (ne počty, ale matematiku), má obvykle také úžasnou představivost? Obří fantazii? Určitě to pochopili stavaři ze Skanska, když se dozvěděli, že zámek, koupený v roce 2000, se má otevřít pro veřejnost v plné parádě v den s magickým datem 7. 7. 2007.

A život začínal nabírat na obrátkách Ekonomická inženýrka se zahraniční zkušeností – cesta k zajímavé mezinárodní kariéře daňové poradkyně byla otevřená a Katka se po ní rozjela svou obvyklou rychlostí uragánu. Ovšem i takové přírodní úkazy mají své „oko“, kde je trocha klidu. A v jednom takovém, v roce 2000, přišlo pozvání na zahradní grilovačku s přáteli. Poklidné víkendové tlachání přivedlo na scénu lehce se rozpadající objekt v sousedství. Zámek Loučeň. Ministerstvo dopravy už jej jako školicí středisko nepotřebovalo, starat se nestíhalo, tak hledalo kupce. A bylo to trochu jak předscéna Voskovce a Wericha: Kupuju hrobku! – Prodávám hrobku! – Kupuju levně! – Prodávám levně!… Místo V+W se do koupě bývalého sídla Thurn-Taxisů s rozlehlým parkem pustila budoucí Bílá paní loučeňská. Uměla ty matematické modely, takže si s manželem řekli, koupíme a výhodně prodáme. Pak se realita

Všichni, kdo mají nějaké zkušenosti se stavbou, přece „vědí“, že žádný projekt nikdy neskončí v termínu a rozpočtu, který byl zpočátku stanoven. Koneckonců se to přihodilo i na Loučeni. Jenže celkový součet byl nakonec o několik milionů korun nižší! A otvíračka platila, i když se šaty pro zámeckou paní došívaly trochu horkou jehlou. Ušetřené miliony ovšem nic nemění na tom, že splátky úvěru jsou vypočtené až někam do roku 2034. A neplatí se jen v létě, kdy je na zámku i v parku rušno.

Loučeň se proto stala jednou z prvních památek otevřených celoročně. Bez klasické zimní pauzy do prvního dubna. Později tenhle princip přijalo více zámků a hradů a po vzoru loučeňských teď hledají zajímavé aktivity, které by turisty vytáhly od kamen. Na Loučeni je to už několik let krásný Příběh vánočního stromečku. Svátečně upravená expozice obsahuje dvacet krásně vyzdobených unikátních stromků –každý ročník s jiným hlavním motivem, každý ročník s novými překvapivými nápady.

horizont point xxxxx 51
text Barbora Vojtová foto archiv
horizont point člen expertního týmu 51 50 horizont point člen expertního týmu

celoročně také k návštěvě láká Labyrintárium – jedno z největších v Evropě, s dvanácti rozličnými bludišti a labyrinty, kde si na své přijdou děti všeho věku. I tahle specialita vznikla díky úvahám o modelování kritických cest a hledání způsobu, jak zajistit zámku soustavnou provozuschopnost.

Oslava deseti roků obnoveného zámku zase přinesla jeden z nejnáročnějších projektů, kterým si na sebe zámečtí ušili prvotřídní bič. Loučeň se zařadila do velkého Open Air Unplugged turné skupiny Elán! Jenže – ono se to turné v roce 2018 vůbec nekonalo. Můžete zkusit zapátrat v dobových zprávách. Nezlomná vůle zámecké paní nejen že přiměla Elány k tomu, aby přijeli do Čech odehrát právě tento jediný koncert ze zrušené tour, ale dokázala také vydupat ze země celou organizaci a produkci koncertu – i když to pro všechny angažované byla velenáročná premiéra. Tři tisícovky hostí, všechna ta povolení, ochranky, hasiči, pódium, sezení… a ještě jako třešnička na dortu malý dáreček pro Joža Ráže: s prvními tóny písničky Královna bielych tenisiek sáhly přítomné dámy v hledišti pod sedadlo, kde na ně čekala bílá královská korunka, kterou si nasadily na hlavu – jak bylo předem zámeckou paní připraveno, domluveno a nacvičeno.

Prostě: Neříkejte jí, že něco nejde Katka vás přesvědčí o opaku. Velikost cílů je limitována jen vlastní představivostí. A ta, jak výše řečeno, výborným matematikům neschází. Takže si představte, že se loni dozvěděla, že jedinečná česká výrobna skleněných foukaných ozdob na vánoční stromečky se bude zavírat. A místní umělci (kdo tu práci kdy viděl, těžko by je mohl nazvat řemeslníky) si půjdou hledat jinou obživu za pulty, za volanty, do kanceláří. Většina lidí by si povzdechla: To je tedy velká škoda! co si řekla Katka Šrámková, to historie přesně nezaznamenala. Jisté však je, že od loňského září se stala se svým současným manželem spolumajitelkou a později (trošku nedobrovolně, viz výše) i ředitelkou divotvorné sklárny na Vysočině, která od té doby už vyprodukovala téměř osm set druhů ozdob. A pozor: ne jen vánočních! V nabídce je také sada nádherných dekorativních květů na dlouhém skleněném stonku (dárek třeba pro maminky), veselá velikonoční sada s vajíčky, perníčky a barevnými ptáčky, vtipná letní kolekce s květy z české louky a samozřejmě i rekordních 2022 labutí ve 197 dezénech zapsaných v české knize rekordů

a připravených rozzářit červencový labutí festival, který si ve sklárně v Oflendě vymysleli proto, aby mohli rozdávat radost celoročně.

Jak šel čas, ke dvěma dcerám přibyli dva synci a dnes už dvě vnoučata – což byste do ní rozhodně neřekli. A taky byste nečekali, že dělává palačinky k snídani a domácí hovězí vývary pro posílení šestinedělky. Motorová myš? V naší generaci se těmhle nezničitelným typům takhle říkalo.

Je všude tam, kde je potřeba vydat energii Projekt záchrany sklářské výroby se zrodil v covidových měsících, protože na zámku se prý toho tou dobou tolik nedělo (až na rekonstrukce, přestavby a generální úklidy). A jelikož v tom čase bylo ouzko všem soukromým provozovatelům turistických památek, nemohla Katka chybět ani u vzniku Asociace nestátních otevřených památek, která je spojuje, a vytváří tak partnera pro státní instituce, jenž musí být brán vážně – a bude nepřehlédnutelný třeba při rozhodování o Plánu národní obnovy. Teď už má zase plné ruce práce s letní sezonou, na realizaci čeká několik záměrů v zámeckém parku, také festival labutí, který návštěvníkům odhalí tajemství výroby křehké krásy, a navrch nápad: zavzpomínat si u vánočního stromku na to, kde jsme všude byli. Ten se převtělil ve výrobu skleněných koulí s obrázky hradů a zámků namísto dřevěných turistických známek, aby vám letní pohoda projasnila i tu zimní sváteční. Víc už dodávat netřeba. Kdyby v tom byl totiž nějaký šikovný nápad, ona by se jej chytila a dotáhla ho k výsledku!

52 horizont point xxxxx
člen expertního týmu Zažijte zámek jinak
12 labyrintů a bludišť Kostýmované prohlídky Romantické ubytování www.zamekloucen.cz Zámek Loučeň Loučeň č. p. 1 289 37 Loučeň +420 727 900 616 +420 325 585 228 | infocentrum@zamekloucen.cz
Svatby

Udržitelné podnikání

Ředitel ESG a consultingu ve společnosti cRIf – czech credit Bureau, a.s. pro ČR a SR Ondřej Veselovský má více než dvacet let pracovních zkušeností včetně patnácti let práce pro mezinárodní klienty Big4 se zaměřením na poradenství a consulting pro finanční instituce v oblasti řízení rizik, compliance, M&A. Jeho krédem je, že každá společnost by měla vědět, zda její obchodní partneři podnikají udržitelně.

pochopení rizik souvisejících s jejich podnikáním. ESG faktory přinášejí nové principy a přístupy pro identifikaci a vyhodnocování klíčových rizik a příležitostí vyplývajících z klimatické změny. Tyto otázky se bezprostředně dotýkají jak finančních institucí při nasazování ESG do jejich procesů a produktů, tak i společensky odpovědného podnikání korporací a firem.

ODSTRAŇUJEME PLÝTVÁNÍ

Ondřej začínal pracovat ještě při studiích na ČVUT v pražské kanceláři Arthur Andersen, kde působil jako asistent auditora, absolvoval studium AccA a stal se fellow této organizace. Svoji kariéru v Big4 završil v roce 2018, kdy se stal cfO, cOO a členem představenstva ve finančně – poradenské společnosti a následně obchodníka cennými papíry. Ve společnosti cRIf – czech credit Bureau, a.s. se od podzimu 2021 věnuje primárně oblasti ESG a uvedení EGS řešení a produktů cRIf na český a slovenský trh. data, informace a principy uplatňované v rámci ESG faktorů doplňují čistě finanční pohled na fungování obchodních společností způsobem, který nabídne možnost komplexního

Proč a jak vyhodnocovat úroveň udržitelného podnikání?

cRIf proto pro své zákazníky pravidelně pořizuje a zpracovává data z veřejných zdrojů, negativní indikátory z veřejných rejstříků a institucí, stejně jako ukazatele obecnějšího charakteru vztahující se k oblastem, ve kterých firmy působí. Provádí také pravidelné stahování obsahu firemních webových stránek na úrovni IČ a sémantickou analýzu jejich obsahu s cílem najít informace z oblasti ESG. Kvantitativní ESG skóre cRIf stanovuje na základě syntézy interních i externích informací a řady ukazatelů z pokročilých matematických modelů rizik spojených s udržitelností s cílem zohlednit pozitivní i negativní informace k dané konkrétní společnosti.

Společnosti mají možnost získávat od cRIfu různé nástroje a řešení ESG otázek v oblasti obchodní spolupráce od jednoduchých dávek základních ESG dat přes výstupy z datových modelů včetně například uhlíkové stopy obchodních firem, vyhodnocení fyzického rizika a rizika transformace na klimaticky neutrální ekonomiku až po kvantitativní a kvalitativní ESG skóring a konzultace v oblasti ESG dat a nástrojů spolu s integrací ESG dat do risk managementu.

Vyplatí se firmám dodržování ESG principů? držet se zásad udržitelného podnikání se firmám určitě vyplatí, přičemž principy ESG mnohé z nich již uplatňují, aniž by takové chování formálně deklarovaly. Pro komplexní pochopení rizik spojených s udržitelným podnikáním však nesmí zapomínat ani na potřebné vyhodnocování ESG principů u svých dodavatelů. Je zřejmé, že rovněž banky, pojišťovny a další významné společnosti budou stále častěji vyžadovat od svých obchodních partnerů nezávislé odborné hodnocení udržitelnosti jejich aktivit. Jak všichni dobře víme, kdo je připravený, nebývá překvapený.

Z DODAVATELSKÉHO ŘETĚZCE

Jsme česká poradensko-technologická společnost, která od roku 2004 poskytuje své služby v oblasti Supply Chain Managementu největším výrobním podnikům a retailovým prodejcům na celém světě.

54 horizont point udržitelnost
VÝROBA DISTRIBUČNÍ LOGISTIKA PROCESY A INFORMAČNÍ SYSTÉMY BUSINESS INTELLIGENCE SALES AND OPERATIONS PLANNING SUPPLY CHAIN MANAGEMENT ÚDRŽBA ŘÍZENÍ ZÁSOB PRODUKTOVÉ PORTFOLIO DYNAMICKÁ SIMULACE SKLADOVÁ LOGISTIKA
SOFTWARE Pomáháme firmám řídit a vylepšovat jejich dodavatelské řetězce. Platforma “VERITICO” v sobě spojuje pokročilé matematické modely a umělou inteligenci. AUTOMATIZACE CM MY CY CMY
CONSULTING

Jdeme cestou kvality

S ředitelkou a majitelkou firmy Kv. Řezáč, s.r.o. Martinou Kyselkovou jsme si povídali nejen o tradicích, ze kterých vyrostla její společnost, ale také o tom, jak udržet vysokou kvalitu pro tuzemské zákazníky i export a čím se dokáže odlišit od konkurence.

Navázali jste na více než stoletou historii textilní firmy, která patřila vaší rodině. Povězte nám, jak se vám daří rozvíjet rodinný podnik? Na začátku stál můj pradědeček a v jeho textilce se vyráběly šály, vlněné látky a šátky. Poté, co se stal starostou Tišnova, se jeho podnikání přestalo dařit a jeho továrny postupně zkrachovaly.

Zůstala mu jen textilka, kterou předal synovi, mému dědečkovi, a ten prokázal obchodní talent a schopnosti vést podnik, dostal textilku zpátky na výsluní. U řeky Svratky postavil novou továrnu, ale bohužel pak přišel rok 1948, znárodnění a místo elegantních doplňků se zde začaly v šedesátých letech vyrábět sítě. Po revoluci byl naší rodině majetek v restituci navrácen a my jsme se snažili výrobu sítí a lan udržet.

To se vám povedlo a dnes jste jednou z největších síťařských firem v Česku. Po privatizaci to ale nejspíš nebylo jednoduché… Když nám továrnu vrátili, tak se moje maminka jako nejstarší dcera společně s mým tatínkem nejdříve vyrovnali s jejími sestrami a tatínek podnik vedl až do roku 2009, kdy jsem nastoupila na scénu já.

Jste jedinou majitelkou a ředitelkou společnosti. Jaká byla vaše cesta na tuto pozici?

Součástí firmy jsem se stala až v roce 2002, kdy mě o to požádal můj tatínek a já jsem nastoupila do obchodního oddělení. Předtím jsem vystudovala chemii, pracovala v oboru, a když byly děti malé, tak jsem učila. Později jsem působila ve firmě, která měla blízko k naší výrobě, a tak jsem mohla následně u nás uplatnit nabyté znalosti. Zpočátku jsem se věnovala hodně zahraničnímu obchodu a díky tomu, že jsem dobře jazykově vybavená, se mi dařilo naši značku prezentovat na světovém trhu. Součástí mé práce byla účast na veletrzích, marketingové aktivity. V Japonsku jsme koupili síťovací stroj a rozvíjeli dál výrobu. V roce 2009, kdy jsem po svém tatínkovi firmu přebrala, přišla krize, ale naštěstí jsme byli bez dluhů a společnost neměla žádné úvěry. Krizi se podařilo překlenout.

Jaká je vaše firemní filozofie a jak vypadá dnešní chod společnosti?

Jsme tradiční výroba a ctíme tradiční hodnoty. A snažíme se vyrábět co nejkvalitnější produkt a dodávat jej klientům v co nejkratším čase. dlouho jsme pracovali na tom, abychom nebyli závislí na velkoobchodních řetězcích. Vyrábíme dnes především pro koncového zákazníka, jde o produkty na míru. S tím jde ruku v ruce investice do nového webu i nových marketingových strategií.

Máte velmi široké portfolio produktů. Které odvětví je pro vás klíčové?

Našim stěžejním odvětvím je sport. Jsme ale významným dodavatelem i do průmyslu. Ať už jde o sítě pro vagony na převoz šrotu, nebo různé jiné typy ochranných sítí. Sítěmi můžete dobře nahradit například pletivo a ochránit tak například i dětská hřiště, máme objednávky od zemědělců, do škol dodáváme šplhací lana, švihadla, šplhací sítě. dodáváme také sítě a lana hasičským sborům.

Máte velmi kvalitní produkty a díky tomu se vám daří i v exportu. Do jakých zemí vyvážíte nejčastěji? dnes dodáváme například do Švýcarska, Švédska a Norska. To jsou země, kde si jako dodavatel důvěru budujete delší dobu, proto nám velmi záleží na udržení co nejvyšší kvality našich produktů. Všechno, co můžeme, si vyrábíme sami, abychom měli co nejlepší kontrolu. Nakupujeme jen vlákno s UV stabilizací a pouze od certifikovaných výrobců.

Kolik máte zaměstnanců?

Momentálně pětatřicet, což je pro nás málo. Je to na hranici, ale nemůžeme přijmout člověka bez odborné znalosti. Učňovské školství v našem oboru upadá a populace lidí, kteří tu práci umějí, stárne. Byly doby, kdy jsme měli padesát zaměstnanců. Snažíme se co nejvíce využívat stroje, ale ve výrobě je velký podíl ruční práce. Lidská zručnost je tady nenahraditelná.

Máte tři děti a ve firmě s vámi pracuje nyní i starší syn. . . Starší syn zastává pozici ředitele výroby, mladší syn tento rok dokončuje střední školu a dcera je umělecky zaměřená. Občas nám pomáhá s prezentací firmy a marketingovými aktivitami. Jednou v budoucnu bych samozřejmě firmu ráda dětem předala, ale zatím je potřeba, aby se toho ještě hodně naučily.

Jaké chystáte pro své klienty novinky a jaké plány máte do budoucna?

S inovacemi přicházíme průběžně, sledujeme trendy v oboru a pružně reagujeme na přání našich zákazníků. Momentálně jsme zavedli novinku, se kterou přišel starší syn – koupili jsme stroj na oplétání kabelů. Jde o záležitost, která je spojená s retro designem. Oplétají se takto kabely do historických aut, šňůry k lampám a také si tento prvek oblíbili i současní designéři.

Stále se snažíme zlepšovat naši prezentaci, brzy spustíme nový web a máme také po mnoha letech i nové logo. Abychom obstáli na trhu, zůstáváme věrní své cestě kvality a vstřícnosti k zákazníkům.

horizont point export 57 56 horizont point export

Pavel Finger

Člena představenstva cRIf czech credit Bureau, a.s. je absolventem ČVUT v oboru Ekonomika a řízení. Působil v oblasti projektů organizace výstavby jaderných elektráren, pracoval na různých pozicích v bankovnictví, od finančního analytika až po ředitele odboru řízení úvěrového rizika. dále působil v České bankovní asociaci na úrovni předsedy Komise pro společné projekty bank a v představenstvech a dozorčích radách řady společností. Je národním koordinátorem pro sdružení bankovních specialistů Eurobanking. Od roku 2002 je členem představenstva cRIf, kde je odpovědný za vývoj a prodej produktů pro oblast týkající se řízení úvěrového rizika, ratingových / scoringových nástrojů a dodávky ekonomických informací.

Profesní cesty nebývají často jednoduché, a to rozhodně platí i pro Pavla fingera. Začínal jako typický strojař na smíchovské průmyslovce, poté úspěšně absolvoval ČVUT, fakultu strojní. Konstrukční nadání v sobě ale neshledal, zaujalo ho spíše matematické modelování, a tak nakonec jeho oborem na strojní fakultě byla ekonomika a řízení. Odtud vedla cesta k jeho první profesní kariéře do Energoprojektu, projekčního ústavu, kde měl po několika málo letech možnost projektovat postup výstavby jaderné elektrárny Temelín. dodnes považuje síťové grafy zobrazené na mnoha formátech A0 za svůj největší úspěch. Jenomže po havárii v Černobylu se plánovaný rozvoj jaderné energetiky zpomalil a přišla sametová revoluce a s ní nové výzvy. A tak po krátkém, ale příjemném působení v roli podnikatele nastoupil do finančního sektoru jako finanční analytik. Byla to obrovská příležitost se naučit spoustu věcí od bankovních produktů a matematického modelování rizika až po principy fungování světové ekonomiky. Léta strávená v Investiční a Poštovní bance a Československé obchodní bance se vyplatila

a posunula Pavla fingera více do oblasti ekonomických informací. I když v profesním životě dorostl do vyšších manažerských postů, vždy rád uplatňoval svoje znalosti z oblasti finančního řízení a matematicko-statistických metod. Během let v bankovním sektoru měl neopakovatelnou možnost jako člen představenstva nebo dozorčí rady účastnit se budování televize Premiéra TV (dnes Prima TV), poznat fungování pivovaru Radegast, prožít část úspěšného podnikání Gramofonových závodů v Loděnici (dnes GZ Media) a získat další zkušenosti od špičkových manažerů a ekonomů.

S touto dobou byly spojeny i další příjemné možnosti, jako byla návštěva olympijských her v Atlantě a Naganu, spolupráce s Národní galerií či krátký studijní pobyt v USA.

V profesním životě ale narůstal zájem o informatiku, obor, který se rychle rozvíjel s vývojem informačních technologií.

A tak se z bankéře stal s nástupem do představenstva společnosti cRIf – czech credit Bureau informatik. Tady byla možnost nejen mít přístup k pokročilým technologiím, ale také se naučit „best practice“ ve světě. Znalosti z bankovního

sektoru se zde snadno uplatnily, stejně jako záliba v modelování obchodních rizik či zkušenosti z řízení firem.

Během svého téměř dvacetiletého působení ve společnosti tady byla například možnost vyvinout iRating – nástroj pro ekonomické hodnocení firem nebo obcí a vybudovat unikátní sw platformu pro poskytování obchodních informací cribis. Zajímavá je i jeho nová aktivita ve společnosti cRIf, a sice vybudování služeb pro hodnocení udržitelného podnikání firem uváděného pod názvem Synesgy.

Působení, dnes můžeme říci informatika, Pavla fingera v cRIf – czech credit Bureau umožnilo také navázání cenných pracovních a osobních přátelství. Vedle dlouhodobého působení v představenstvu Hospodářské komory hlavního města Prahy to je aktivní role odborného garanta v podnikatelských soutěžích provozovaných Agenturou Helas. Tyto aktivity vedly i ke spolupráci s řadou skvělých lidí. Nelze zde nevzpomenout dnes již bohužel zesnulého prof. Michala Mejstříka a neuvést zakladatelku Agentury Helas paní Helenu Kohoutovou.

58 horizont point člen expertního týmu

Návrat k tradicím a lokálnosti

Romana Bartschová, majitelka a zakladatelka společnosti Naturprodukt cZ, která působí na českém trhu již třicet let, nám představila vlastní produktovou řadu i gastronomický koncept a společně jsme se vrátily v čase do jejích podnikatelských začátků. Z porevolučního podnikání v garáži založeného na dovozu zahraničních produktů z léčivých bylin se společnost rozrostla v uvědomělou rodinnou firmu s pětapadesáti zaměstnanci, která klade důraz na lokálnost a udržitelnost.

Váš byznys stojí na několika nohách. Vyrábíte vlastní zdravé produkty, provozujete stylovou restauraci a dále pracujete s portfoliem produktů vašich partnerů. Co stálo za rozhodnutím pustit se do podnikání? firmu jsem založila před třiceti lety a na úplném začátku to byla souhra několika okolností. Jako mladá inženýrka čerstvě po škole jsem narážela na fakt, že ve firmách nechtěli jít do rizika a zaměstnat mladou ženu, která by mohla brzy skončit na mateřské. A potom už stačil jen impulz, který mi dala moje prababička, a stála jsem na začátku své podnikatelské cesty. celá naše rodina pochází z Valašska. Moji rodiče přišli do zdejšího regionu za prací, na Valašsko jsme vždycky jezdili právě za prababičkou a rodinu dodnes pravidelně navštěvujeme. Moje prababička byla známá valašská vyšívačka, která dostala za své umění výšivky a udržování tradic dokonce ocenění od Václava Havla. Byla to navíc hodně akční žena, společenská a věřící, chodila pravidelně na mše do kostela a měla okolo sebe vždy velký okruh lidí. Jednou jsme za ní přijeli a ona měla přání, abych jí sehnala Švédské kapky. Tenkrát jsem pro ně jela do Německa, kde jsme měli

příbuzné, a přivezla jsem první Švédské kapky. A prababička je hned prodala a chtěla další. Kapky jsme kupovali nejprve v síti běžných lékáren v Německu a postupem času jsme si začali vybírat i jiné produkty, které u nás nebyly, a získali jsme i obchodní zastoupení. Některé značky prodáváme dodnes.

Dnes však máte v portfoliu i vlastní produkty. Co vás k tomu nápadu přivedlo?

Tento nápad vznikl v době, kdy od nás odešel náš významný dodavatel, který chtěl fúzovat, a my si naopak přáli zachovat vlastní autonomii. Rozhodli jsme se, že půjdeme vlastní cestou, a začali jsme vyvíjet naše produkty. Zahájili jsme výrobní činnost a stali se i potravinářským podnikem, protože vyrábíme ovocné a bylinné sirupy. A v kooperaci s jinými firmami i další produkty. Sirupy navazují na naši rodinnou tradici a jde o původní rodinné receptury. Takto sirupy vyráběla právě ta moje prababička, která stála na začátku podnikání. Já jsem ty receptury zdědila jako rodinný klenot a postupem času jsme je začali ještě vylepšovat. Jsou v nich pouze přírodní složky, skutečné ovoce a byliny, které si

60 horizont point zdraví

z velké části sami pěstujeme a nakupujeme od prověřených dodavatelů. Naše sirupy jsou zajímavé i tím, že ovocnou složku u mnoha sirupů odšťavňujeme a není tam pak ani trochu přidané vody, přidáváme jen vzácné silice v takovém množství, které je tělu prospěšné. Tyto finální receptury vznikají jednak ve spolupráci s Baťovou univerzitou ve Zlíně a také s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze. Necháváme si u nich pravidelně přezkoušet kvalitu. Stále navazujeme na naši minulost, dobu, kdy to celé začalo.

Jak se firma v průběhu let rozrůstala, stal se z ní přirozenou cestou rodinný podnik. Kdo je dnes ve firmě s vámi?

Prvních osm let jsme měli sídlo u nás doma v garáži, a když přišli rodiče z práce a bratr ze školy, tak se pořád pracovalo. Na úplném začátku jsem prodávala produkty sama na trzích. Vzala jsem si tenkrát na prezentaci náš kempinkový stůl, se kterým jsme jezdili na dovolenou, a až postupem času jsem pak začala rozšiřovat prodejní tým a ladit formu prodeje. Následoval prodej do lékáren, ale ty začátky byly hodně těžké. V každém ohledu jsem si svou cestu musela sama najít, protože podnikání v Čechách bylo stále ještě v plenkách a například v lékárnách jako by nevěřili tomu, že mohou nakupovat od někoho, kdo jen tak přijde s nabídkou a novým produktem. Musela jsem do Prahy na ministerstvo a tam jsem dostala doporučující dopis, se kterým jsem pak po lékárnách chodila. Po těch osmi letech rodiče už přestali pracovat a tatínek, který byl stavař, architekt – ředitel Vítkovických staveb – měl trochu obavy z toho, jak vše bude dál fungovat. To už jsme si ale pronajali první kanceláře a sklad. Společnost rostla a rodiče i s bratrem se mnou už ve firmě zůstali. dnes u nás pracuje i švagrová, děti se do firmy narodily a od začátku nám pomáhaly. Tím, že jsme byli na začátku hodně malí a vyrostli od nuly úplně přirozeně, jsme pořád zvyklí být u všeho.

Vy jste původně vystudovala ekonomii, která pro vás byla v podnikání dobrým základem. Jaké byly vaše ambice ještě v době studií, předtím, než jste se pustila do podnikání? Původně jsem chtěla učit, ale nedostala jsem se na pedagogickou školu, proto volba padla na ekonomii. Učení a mentoring je pořád můj sen. Možná někdy v důchodovém věku budu přednášet a předávat lidem své vědomosti

a poznatky. Vystudovala jsem na Karlově univerzitě speciální kurz Léčivé byliny. Tím, že máme zahrady a navázali jsme na tradice našich předků, dávalo mi to velký smysl. Z bio sadu naší rodiny, kde nikdy nebyla žádná chemie, pocházejí například bylinky pro echinaceové kapky a žaludeční kapky, které sami vyrábíme. Jsme stejně jako před třiceti lety zpátky u těch našich předků, co koupili sad, a u té prababičky, která to celé začala. Samozřejmě že jsme naše receptury vyladili podle moderních vědeckých poznatků, podle zdravotního tvrzení, protože dnes do všeho zasahuje Evropská unie.

Jaké jsou dnes vaše klíčové produkty?

Ta vlajková loď a velká srdcovka, to jsou momentálně naše sirupy, které vyrábíme tady nedaleko ve vesnici. Jako rodinná firma jsme s těmi sirupy začínali ve sklepě u nás doma a postupně jsme se vypracovali a udělali si podle hygienických předpisů v maličkém výrobu. Brzy jsme ale zjistili, že nám to nestačí a chtěli bychom se ucházet do roka i o nějakou normu a o zakázky. Na začátku jsme měli obrat jen 70 000,

druhý rok už to bylo 300 000, teď už jsme udělali přes dva miliony a pomaličku kráčíme dál. Poslední tři roky jsme se u těch sirupů zaměřovali především na to, abychom zmodernizovali, co vymysleli naši předkové. A také aby vše bylo vyráběno podle správné výrobní praxe. Spolupracujeme proto i s akademickou půdou. chceme navíc, aby do budoucna byly produkty udržitelné a už nám v Itálii na míru dokonce vyrábějí plničku, abychom toho dosáhli. Manufaktura zůstane zachována, ale obsah, co se dostane do lahve, bude prostý zárodků – laicky řečeno. Těší nás, jak jsou naše sirupy oblíbené, a mnoho zákazníků nám říká, že jim například náš tymiánový sirup pomohl na rýmu nebo kašel a při nachlazení. Levandulový sirup si u nás kupují na uklidnění. Pracujeme s potravinami, ne s léčivy, ale jsou to potraviny, které se prodávají v lékárnách a ve zdravých výživách a které svět akceptuje, protože odběratelé znají naši kvalitu výroby. Naší technologií, kdy používáme hodně speciální maceráty a přírodní šťávy, jsme unikátní. Myslím, že v Čechách tímto způsobem sirupy nikdo nevyrábí. chtěli bychom takovou kvalitu do budoucna zachovat, proto nejdeme do velkých řetězců. Mnoho firem vám vyrobí sirup jen z cukrové vody a koncentrátu, ale takhle my vůbec nepracujeme. Sirupy jsou navíc součástí naší vize, co se týče udržitelnosti. Jsou lokálně vyrobené, balené ve skle a ze surovin našeho sadu.

Máte ale i řadu potravinových doplňků… Ano. dalším naším produktem, který je velmi oblíbený, je právě IQ Mag. To je řada, kterou vyrábíme u nás. Zákazník si najde přesně takové magnezium, které mu vyhovuje. Máme například oblíbené tablety vhodné například pro manažery a vytížené lidi, kdy ráno je v tabletě více kyseliny listové a ve večerní dávce pak více hořčíku a vitaminu B12 Najdete tam magnezium vhodné před sportem nebo proti svalovým křečím. Je to široká řada a každý zákazník si najde ten svůj produkt. O účinky magnezia se zajímám již celých třicet let a spolupracujeme s Palackého univerzitou v Olomouci, kde jsme měli různé projekty a podíleli se na vývoji. Spolupracovali jsme také na vývoji produktu se sylimarinem, který vedl profesor Šimánek. Začal sám užívat vysoké dávky produktu, na jehož vývoji pracoval. Ostropestřec mariánský, který obsahuje právě sylimarinový komplex jako účinnou látku, bývá často zařazován jako podpůrná léčba.

Všimla jsem si, že vyrábíte také řadu zaměřenou na ústní hygienu. V čem je výjimečná?

Jde o medicinální ústní hygienu s glukanem, esenciálními oleji a stahující složkou, která působí proti zánětům v ústní dutině i proti paradontóze. Vše je čistě na přírodní bázi. Glukany jsou navíc další účinnou složkou, kterou se zabývám téměř celou dobu svého podnikání. Péče o ústní dutinu je stále podceňovaná a pokud člověk trpí nějakými záněty, ohrožuje i své vnitřní orgány a celkovou imunitu.

Co vás na podnikání stále baví?

Podnikání je krásná práce, která vám otevře dveře do mnoha oborů. Baví mě právě ta pestrost, i když je skutečně náročné učit se stále tolika novým věcem.

Jaký máte soukromý sen do budoucna?

chtěla bych mít trochu víc volna a ráda bych jednou přednášela o bylinách, abych tím byla prospěšná pro firmu i v případě, že by ji převzala budoucí generace.

Silymarin forte obsahuje extrakt získaný ze semen ostropestřce mariánského a vitamin d Ostropestřec mariánský přispívá ke zdraví jater, trávení, čištění organismu.

Glucadent je zubní pasta s přidaným mikronizovaným betaglukanem. Působí antimikrobiálně a protizánětlivě. Přispívá ke snížení krvácivosti dásní.

horizont point zdraví 63 62 horizont point zdraví

Barevnější svět

Od dětského snu být fotbalistou se dostal Martin Písařík přes zahraniční obchod až k automobilovému průmyslu. díky odvětví, ve kterém pracuje, dělá svět barevnější, a to doslova.

Interaction je společnost se širokým portfoliem služeb, jejichž základem jsou lakovací materiály, příslušenství a technologie do lakoven. Přestože je Martin Písařík založením spíše introvert, ve vedení týmu a manažerské pozici se přímo našel. Jeho schopnost naslouchat lidem, chuť spolupracovat, jako by byly jeho vlastní. Martin Písařík se cítí se nejspokojenější, když všechno funguje. díky zdravému selskému rozumu, dobré intuici a dobře postavenému týmu se mu podařilo překonat krizová období a dále realizuje své vize, které posouvají firmu k dynamickému rozvoji.

Jaké byly začátky vašeho podnikání?

Na začátku byla vášeň pro automobily. V roce 1992 šlo ještě o podnikání na živnostenský list, o dva roky později byla založena společnost s ručením omezeným a já přišel na scénu (do firmy) ve chvíli, kdy se firma dostala do potíží. To se psal rok 1996. Ekonomické potíže se tenkrát podařilo překonat a od té doby jsme ušli pořádný kus cesty. Zejména začátek, postupná restrukturalizace společnosti a udržení firmy na trhu, to bylo dost náročné období a přinášelo výzvy pro všechny zúčastněné. Jsem rád, že se nám to podařilo. dnes má firma mezinárodní přesah a patří mezi stálice a lídry na našem trhu.

Když se vrátíme do dětství a studentských let, jaké byly vaše vysněné profese a co vás nakonec dovedlo k oboru, ve kterém jste se prosadil? Bavily mě přírodní vědy, chemie, matematika, biologie, rád jsem hrál fotbal a sportoval. Přímo vysněnou profesi jsem neměl, tedy kromě dětských snů stát se fotbalistou. Mám rád přírodu a dovedl jsem si představit tenkrát nějaký obor okolo zemědělství, který by mě bavil, ale nakonec to dopadlo všechno jinak. Školu jsem dokončil těsně po revoluci a v té době se začaly dít a fungovat věci úplně jinak než předtím. Nakonec jsem si našel práci v Praze a nejdříve jsem se věnoval zahraničnímu obchodu, ale relativně brzy se mi podařilo profesně usadit v automobilovém průmyslu. K oboru i do firmy mě přivedla touha něco ukázat a sobě něco dokázat. Nakonec vést tuhle firmu byla daleko větší výzva, než jsem si tenkrát uměl představit.

Jak vás působení v Interaction posunulo?

I když nejsem majitelem firmy, mám tu výhodu a volnou ruku, že firmu mohu řídit, jako bych jím byl. To mě ostatně motivuje a firmu rozvíjím dlouhodobě. Stanovuji si cíle nejen pro okamžitý profit, dobrý pocit a výplatu na účtu, ale s ohledem na rozvoj firmy a její budoucnost. Zkušeností mám za ta léta hodně, ale mohu říct, že nejvíce spoléhám na firmu a naše lidi v ní. Vždy jsme společně našli cestu z kritických situací, a že jich za ta léta nebylo málo.

Zabýváte se komplexními dodávkami lakovacích materiálů, příslušenství a technologií do lakoven, karosáren a průmyslových provozů, projekční, servisní a školicí činností. To je velmi široký záběr. Co je na vaší práci nejkomplikovanější?

Ano, máme celkem široký záběr, protože není možné spoléhat pouze na jeden produkt či zákaznickou skupinu. Příjmy musí plynout z vícero zdrojů, aby firma mohla vyrovnávat případné výkyvy z té či oné příjmové skupiny. Asi nejkomplikovanější je interně sladit vše, aby to mezi sebou fungovalo. Když pominu procesy, tak je to o spolupráci a zejména o komunikaci.

Co vás motivuje v životě a v práci?

Mě motivuje nejvíce právě ta práce, pak samozřejmě také výsledek a dobrý pocit z toho, co se nám povedlo. Motivuje mě fungující kolektiv a to, že se můžeme spolehnout jeden na druhého.

Sílu překonávat těžkosti vidím právě ve schopnosti důvěřovat sám sobě a týmu. To je předpoklad pro vyřešení mnoha problémů. Moje osobní rada je vždy se nejdříve nad problémem zamyslet, poradit se společně, přijít s myšlenkou, plánem a akcí, v další fázi zatnout zuby a nakonec zamakat a tím potíž vyřešit.

Na co jste osobně hrdý?

Na to, co všechno se nám ve firmě za daných podmínek podařilo, na to, co jsme dokázali a jak firma nyní funguje.

Co pro vás znamená úspěch?

To, co lidé běžně považují za úspěch, pro mě znamenalo vždy hodně, ale postupem času už jsem více soudný a vidím, že jsou v životě i jiné hodnoty.

Na která svá osobní rozhodnutí v rámci firmy jste pyšný? Jako první firma v oboru jsme se začali zajímat o podporu učňovských škol, pořádání soutěží pro lakýrníky a studenty, osvětu lakování. Udělali jsme svou akademii, rekvalifikaci, školicí a vzdělávací středisko.

Máte nějakou osobní filozofii nebo pomyslné desatero, něco, čeho se v tomto směru držíte celý život? Myslím, že v globálu není potřeba mít žádná desatera, filozofii nebo leckdy svazující návyky. Je potřeba rozumně vycházet s okolím, naslouchat, dělat si názor a řídit se zdravým rozumem a intuicí.

Jaký nejtěžší moment jste musel v podnikání překonat? Těch momentů bylo samozřejmě více. Z počátku rozpadající se firma a slabé cash flow, zaměstnanci z řad přátel majitelů, interní spolupráce a komunikace regiony versus Praha.

V dalších letech se například příležitostně objevovalo ne úplně korektní chování konkurence a situace z toho vyplývající.

V nedávných letech to byl zase úbytek odbytu díky menší poptávce, tlak na fluktuaci a v poslední době jsme také zažili výzvu jménem pandemie. Všechny tyto situace se ale daly řešit a nakonec se povedlo se s nimi srovnat, zvládnout je a vyjít posílení a zkušenější.

V každém oboru se občas vyskytnou takové turbulence a překážky. Co vám dává sílu těžkosti překonávat a jít dál, jakým způsobem hledáte řešení?

Co byste rád ze svých zkušeností předal mladší generaci? Byl bych rád, kdyby nebyli dnešní mladí lidé tak naivní a nemysleli si, že jim v životě všechno projde. Někdy to na mě působí, že přemýšlejí jen o tom, jaká mají práva, a zapomínají na povinnosti. Není možné si myslet, že se někdo nakonec postará, a že vždy všechno tak nějak (dobře) dopadne. Bez usilovné práce a zodpovědnosti to nikdy nešlo.

Co je pro vás osobně v životě a podnikání nejdůležitější?

Pocit, že to, co dělám, dělám správně a dělám to pro lidi. Pocit, že moje práce někomu prospívá.

Kdy se cítíte nejspokojenější?

Když všechno funguje.

horizont point rozhovor 65 64 horizont point rozhovor

Být v rovnováze

Čajové zahrady na Srí Lance jej svou vůní, malebností a zdánlivou nekonečností okouzlily natolik, že se v devadesátých letech pustil do podnikání se sypaným čajem. Čajová kultura i filozofie pěstitelských zemí se staly jeho vášní, která trvá už sedmadvacet let.

Petr Zelík svou firmu po rodinné diskusi pojmenoval podle latinského názvu pro čtyřlístek. Tento symbol mu přinesl štěstí, které jej společně s jeho houževnatostí a pílí pomohlo vyvést ze všech dosavadních svízelných situací. V roce 1988 absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Když pak v září 1989 končil povinnou základní vojenskou službu, přemýšlel, jak se životem dále naložit. Několik týdnů poté přišla sametová revoluce a s ní zásadní změny ve společnosti, které jeho aktivitám postupně pomohly udat správný směr. Rodák z Lipníku nad Bečvou se z Prahy vrátil na Moravu a začal pracovat v olomoucké Sigmě v zahraničněobchodním oddělení. Jeho angažmá však vydrželo jen pár měsíců, místní poměry byly velmi spjaté s předrevoluční dobou a Petr Zelík tenkrát vyhodnotil, že by se tu ničemu novému nepřiučil. V lednu 1990 se tedy přemístil do Slušovic, které si nesly pověst socialistického zázraku. Možnost poznat nové metody práce se nabízela. Porevoluční kvas však zastihl také tento podnik a došlo k rychlému rozkladu jeho aktivit. Spolu se čtyřmi dalšími kolegy proto založili soukromou společnost s cílem rozvinout obchodní činnost. Brzy poté se jim naskytla příležitost distribuovat čaje Teekanne, které tenkrát v Československu nikdo neznal. Ovládali jazyky, rozuměli ekonomii, trh byl poměrně prázdný a úspěch se rychle dostavil. Relativně brzy však zjistili, že mají každý trochu jiné představy o fungování firmy a o dva roky později zůstali už pouze dva. V létě 1992 jsme již byli etablovaným velkoobchodem s potravinami, v jehož portfoliu byly vedle čajů také žampiony, müsli, oříšky nebo džusy. V takto rozptýlené činnosti ale Petr pokračovat nechtěl. Impulzem pro další změnu mu byla cesta na Srí Lanku, po které rozhodnutí k obratu dozrálo. Ostrov jej

okouzlil. Vůně čerstvého čaje na svěže zelených plantážích, příjemní, skromní lidé, souznění s přírodou. Byl to zážitek srovnatelný s tím, jako když člověk poprvé v životě spatří moře – vůně čaje a za obzor se valící zahrady s čajovníky jako by byly paralelou na bezbřehý, solí nasycený oceán…

Rozhodl jste se tedy pro sypaný čaj?

Ano, rozhodl jsem se, že původní firmu opustím, a v létě 1993 jsem založil Oxalis. K rozjezdu firmy jsem použil prostředky získané z dosavadního podnikání a otevřel ve Zlíně velký čajový dům – koncept čajovny a prodejny pod jednou střechou. Na začátku 90. let však lidé sypaný čaj téměř neznali, bylo značně obtížné jim sdělit, co vlastně nabízíme. Na trhu se objevovaly výhradně porcované čaje v nálevových sáčcích. O druhové pestrosti čajové nabídky ve svobodném světě obyvatelé východní Evropy neměli potuchy. První roky nepřinášely žádný ekonomický úspěch. V roce 1995 jsem stál opět na začátku, původní kapitál však byl téměř vyčerpán. Spásným nápadem, který zákazníkům sypané čaje přiblížil, bylo zavedení skleněných dóz na prodejny. Lidé tak najednou měli možnost prohlédnout si strukturu čaje, sami nadzvednout víko a nechat se oslovit vůní. dalším impulzem k prosperitě bylo otevření prodejen na frekventovaných místech v Praze – ve Vinohradském Pavilonu a centru Černý Most. Úspěch pak na sebe nenechal dlouho čekat. Začali se ozývat regionální návštěvníci našich pražských prodejen, kterým se tento koncept zalíbil. chtěli otevřít vlastní podobné provozovny na různých místech republiky. Zrodil se velkoobchod, postavily se základy budoucí franšízové spolupráce.

66 horizont point lifestyle

Jste na trhu sedmadvacet let, co vás stále motivuje?

Zpočátku mou hlavní motivací byla vášeň pro čaj. Tento nápoj je pro mě srdeční záležitostí a nikdy pro mne neznamenal pouze obchodní komoditu. Potřebuji, aby moje podnikání mělo nějaký přesah, aby pokud možno neslo poslání do budoucna.

Snažím se dále rozvíjet své myšlenky, hledat nové aktivity.

V Praze ve Vodičkově ulici jsme před časem otevřeli koncept s názvem coffeetearia. Jde o čajo-kávový bar v moderním střihu, kde si člověk může v klidu uprostřed metropole ochutnat naše nejlepší čaje či kávy z naší pražírny. Na stejné adrese je také umístěna prodejna s naším kompletním sortimentem, a to jako jediná v tuzemsku. V dalším patře je pak umístěn provoz určený k pořádání workshopů a školení, kterému jsme dali název czech Tea centre. Sem budeme zvát provozovatele čajových zahrad a kávových plantáží, aby zde své projekty představili. Zde chceme široké i odborné veřejnosti ukázat, jak vypadá párování čaje se zážitkovou gastronomií, pořádat paralelní degustace čaje a vína nebo nechat účastníky sestavit vlastní čajové směsi.

V našem slušovickém sídle pak máme ambici vytvořit zákaznické centrum s čajovým a kávovým muzeem, kinosálem promítajícím filmy z pěstitelských zemí, pořádat pravidelné exkurze.

Co považujete za úspěch?

Za úspěch považuji fakt, že má práce je mým velkým koníčkem. dělám opravdu to, co mě baví. Bohužel má takto postavený život jen menšina lidí. V čaji jsem se doslova našel. Je to nejen fantastický nápoj, který uhasí žízeň, dokáže povzbudit činnost mozku, koncentrovat mysl, je součástí buddhistických meditací. Je zároveň velmi úzce propojen s východní filozofií nadhledu a klidu duše, což je mi velmi blízké. Jsem vděčný, že mi život umožnil být součástí čajové kultury, být v trvalém spojení s pěstitelskými zeměmi dálného východu.

Co byste rád stihnul?

Rád bych přečetl většinu odborných knih z mé bohaté sbírky čajové a kávové literatury, ale také z jiných oblastí. chtěl bych se zdokonalovat v cizích jazycích, navštívit další pěstitelské země. Velmi rád bych Oxalis transformoval na zážitkovou firmu, přiblížil zpracovatelské procesy spojené s čajem a kávou široké veřejnosti.

Co byste si přál?

Nejvíce si přeji, aby mé blízké okolí bylo zdravé, šťastné a spokojené. Jako krásnou třešničku na dortu bych v budoucnu viděl to, kdyby alespoň jedno z mých dětí převzalo otěže firmy.

Tamara Šindelářová

Tamara Šindelářová do světa managementu a obchodu vstupuje již přes pětadvacet let a pomáhá lidem v těchto oborech profesně růst prostřednictvím unikátních vzdělávacích metod.

text Kateřina Černá foto Michaela Dzurna

díky dlouholetému spojení s konzultační společností Palatinum, která působí v oblasti performance managementu, se jí daří profesně posouvat stovky lidí. Je součástí expertního týmu Podnikatelské platformy Helas. Tamara Šindelářová je žena, která vás dokáže překvapit v mnoha směrech. drobná, pečlivě upravená blondýnka v elegantních šatech rozhodně nepůsobí jako typická máma tří malých dětí. Vyzařuje z ní profesionalita, nadhled a klid. díky své obchodní, manažerské a konzultační praxi měla možnost poznat silné i slabé stránky mnoha lidí, jejich zažité vzorce chování návyky a stala se dobrým průvodcem i rádcem na jejich cestě k úspěchu. Velkou odměnou pro ni je, že obchodníci, manažeři a sales manažeři, se ve své profesní kariéře dokážou dlouhodobě udržet na špici. Tamara je navíc opravdovým příkladem ženy, která našla způsob, jak skloubit svůj vlastní profesní život s tím soukromým. Na cestě k úspěchu si uvědomila, že je důležité dělat, co nás baví, to, v čem je člověk dobrý, vidí v tom smysl, s lidmi, které má rád a že je důležité zůstat normální a nohama na zemi.

Co máte na své práci nejraději?

Jak jsem zmiňovala – je to kombinace toho, že můžu pracovat v oboru, který má obrovskou přidanou hodnotu, a zároveň práci skloubit s péčí o rodinu. Velkou pomocí, abych to zvládala, je pro mě moje rodina, blízké okolí a kolegové v Palatinu. Pracovně je to parta lidí, kteří věří, že vzdělání dělá svět lepším místem pro život. Je pro mě důležitá atmosféra, ve které spolupracujeme jako tým a stavíme na silných hodnotách. Baví nás vyvíjet nové produkty a vidět hmatatelné výsledky. Odměnou je, že nás zákazníci vnímají jako odborníky, profíky a zároveň lidi, co dávají své práci něco navíc než jen to, k čemu se smluvně zavázali. Spolupodílíme se na jejich úspěchu, na jejich dlouhodobé a úspěšné kariéře. A to je moc hezký pocit.

Našla jste si svou unikátní cestu… Myslím, že má přidaná hodnota je v kombinaci několika věcí, které se vzájemně doplňují. Pohybuji se v oboru, který jsem vystudovala, a baví mě kontakt se zákazníky, pečovat o ně, tvořit s nimi řešení, která jim pomáhají. Umím naučit řemeslo obchodu a managementu všechny, kteří chtějí být v těchto oblastech dlouhodobě úspěšní. Propojuji teorii s praxí a zaměřuji se na klíčové věci, které pak v praxi u zákazníků fungují. Navíc mám o zákazníky opravdový zájem a jsem pyšná, že jsou úspěšní a já jsem v pozadí.

Specializací vaší společnosti Palatinum je rozvoj obchodu a managementu. Proč je práce na školení obchodních týmů dnes ještě důležitější než v minulosti? dnešní doba je dynamická, rychlá, změnová, přináší nové situace, na které je potřeba flexibilně reagovat, jinak vám utečou příležitosti a konkurence bude brzy před vámi. To, co platilo před rokem či dvěma, dnes již neplatí, je důležité vymýšlet způsoby, jak věci dělat jinak a neustrnout. Přizpůsobení se novým situacím je klíčem k úspěchu. V dnešní době více než kdy předtím roste význam komplexního prodeje u klientů, kteří potřebují řešení šitá na míru. Je důležité během jednání vnímat u klientů, co potřebují, a pomoci jim specifikovat svá očekávání. Obchodní týmy, které procházejí našimi tréninky, učíme dobře naslouchat a pokládat vhodné otázky tak, aby byly přínosem a inspirací pro klienty. Na

70 horizont point xxxxx horizont point xxxxx 71 horizont point člen expertního týmu 71

základě dobrého průzkumu pak hledají zajímavou kombinaci řešení, které je pro klienta tou nejvýhodnější cestou. Je to taková kreativní skládanka, která vyžaduje velmi seniorní obchodní dovednosti. Na stranu druhou u jednoduchého komoditního prodeje je zase naopak obrovský tlak na cenu, proto pomáháme týmům zaměřit se na to, jak nejlepší cenu vyjednat.

V čem jste unikátní?

Určitě je to ve využívání rozvojové metody učení, kterou nikdo jiný na českém trhu nemá. Vytvořili jsme unikátní manažerský program založený na metodě učení, kterou používá Universita v Oxfordu – Oxfordské koučování pro manažery a Solution Selling pro zkušené obchodníky. Metoda, kterou používáme při práci, není encyklopedicky zaměřená. V programu se účastníci učí vyhledávat informace, nezávisle přemýšlet a prezentovat svůj názor – jak písemně, tak ústně. Účastníci se setkávají na pravidelných tutoriálech, které jsou vždy dva dny v kvartálu. Výhodou tutoriálů je vyloženě osobní přístup tutora. Ten má na setkání maximálně deset účastníků. Během roku účastníci píšou esej na téma z jejich oboru, které si vybrali, a tím je zajištěna jejich osobní motivace. Práce nad esejí jim přináší užitek a aplikují ji do své praxe již během programu. Čas mezi tutoriály věnují samostudiu a učí se své závěry ověřovat minimálně u dvou zdrojů. Během období mezi tutoriály je účastníkům k dispozici kouč, který s nimi pracuje, aby je podpořil. Probíhá to tak, že se každý měsíc setkávají a účastník programu má možnost si utřídit myšlenky s koučem. Během programu si účastníci rozvíjejí klíčové hodnoty pro jejich život, jako je například spolehlivost, zodpovědnost či proaktivita. V závěru období obhajují výsledek své práce. Závěrečná obhajoba se také drží principu, že logická argumentace, vyváženost a originalita jsou důležitější než encyklopedické znalosti.

Práce obchodníka je velmi specifická a náročná. Je s ní spojeno i určité procento neúspěchu, který se člověk musí naučit zvládat…

Obchod je v něčem podobný sportu. Sportovec také nevyhraje každý závod a z prohry se umí poučit. Ve sportu jsou navíc tři medaile. V obchodě je to jen jedna – získáte, nebo nezískáte zakázku. Obchodník musí být zvyklý na stálý tlak. To k obchodnickému řemeslu prostě patří.

Kdo jsou vaši klienti a jak často se k vám vracejí?

Jedná se o společnosti, které neprodávají jen cenou, ale chtějí se udržet na špičce ve svém oboru. firmy a lidé, kteří jsou ambiciózní, kteří věří, že se lze zlepšit a že má smysl se o to stále pokoušet. Lidé tvořiví, hraví, kteří rádi zkoušejí nové cesty. Nebojí se udělat chyby a hledají cesty, jak se dál rozvíjet. Přibližně 80 % firem se nám opakovaně vrací. Toto číslo považujeme za důkaz spokojenosti a toho, že skutečně pomáháme a že dokážeme věci změnit a posunout pozitivním směrem.

Co jste se o sobě dozvěděla na cestě za úspěchem? Spíš bych řekla, co jsem si uvědomila. že je důležité dělat, co vás baví, v čem je člověk dobrý, uživí ho to, vidí v tom smysl, s lidmi, které má rád, a že je důležité zůstat normální a nohama na zemi. A že úspěch nedělají ty věci, které jsou navenek „lesklé“, ale ty, kdy člověk prohrává či je na pomyslném dně, a je to jen o jeho schopnostech se z neúspěchů poučit, zlepšovat se a o disciplíně a vůli chtít zase vyhrávat a dostat se na až vrchol. A udržet se tam.

Co je vaším profesním přáním, snem?

Aby práce obchodníka byla prací prestižní a oceňovanou. Aby lidé vnitřně uznali, že obchodník a manažer je řemeslo, které má svá pravidla a kvalifikaci. že je to práce velmi náročná a nemůže ji dělat každý. Zároveň mým snem je, aby vzdělání a rozvoj byly pro lidi zásadní hodnotou, a ne jen povinností.

Aby pochopili, že vlastní zlepšování je klíčem k úspěšné budoucnosti celé společnosti.

72 horizont point xxxxx
člen expertního týmu

Spojení přírody a industriálního stylu

S paní darjou daňkovou z rodinné firmy dANĚK NÁBYTEK jsme si povídali o tom, jak inspirativní může být, když sejdeme z vyšlapané cesty a pustíme se do něčeho úplně nového. Koncept propojení přírody, industriálního stylu, tradic a současného světa přinesl originální řadu nábytku, která na českém trhu nemá konkurenci.

Jste firma, která vyrostla díky profesionálnímu a preciznímu zpracování kovu a výrobě kovových prvků a kovového nábytku. Jaké byly začátky vašeho podnikání a co vás přivedlo k tomuto oboru? První zkušenosti s podnikáním v naší rodině má můj manžel. Vše začalo v roce 1994, kdy mu bylo třicet čtyři let a impulzem byla nejspíš mladická chuť něco nového zkusit a založit firmu s kamarády, což bylo v porevolučních letech obvyklé. Začali podnikat ve výrobě pojízdné skladovací technologie do velkých hal a mrazíren. Manžel byl jedním z jednatelů a současně generálním ředitelem. Tento produkt v průběhu dvaceti let spolu s týmem konstruktérů postupně zdokonalili a zmodernizovali. V roce 2009 manžel získal ocenění v prestižní soutěži podnikatelů a manažerů „Manažer roku“ za úspěšné vedení společnosti v období krize. Naše firma

se postupně rozvíjela a časem vstoupil do společnosti i zahraniční investor. Během těchto let jsem se i já stala součástí výrobní společnosti a začala pracovat na pozici personální ředitelky. Postupně se k nám připojil i náš syn. V hloubi duše v nás tehdy začala klíčit představa o čistě vlastním podnikání, tentokrát jen s rodinou. Já, manžel a syn, neboť jsme si oporou a můžeme si navzájem ve všem důvěřovat. Společnost Mobile Storage, s.r.o. je rodinný projekt založený v roce 2014, spojuje rodinnou tradici a historii s moderní technologií. Zabývá se opět skladovací technologií, produktem, který je pro nás výzvou již více než dvacet let.

Právě rodinné firmy jsou velkým bohatstvím naší země, stojí na pevných základech a často se jako rodina cítí i zaměstnanci. Jak jste už řekla, v posledních letech je součástí vašeho byznysu i váš syn. Jak máte rozděleny role?

Manžel je duší strojař, má na starosti výrobu a je hlavou nejen rodiny, ale i firmy. Já se starám o chod společnosti po praktické stránce. do mé kompetence spadá péče o zaměstnance, kontrola činností, marketing. Syn se věnuje obchodu. Je vedoucím projektových manažerů a přináší do naší společnosti svěží vítr v podobě inovativních nápadů, energie mládí a celkově jiného pojetí způsobu podnikání. Při výběru nových zaměstnanců vždy zdůrazňujeme hodnoty rodinné firmy, její principy založené na loajalitě, soudržnosti a vzájemné pomoci. Každý má své pracovní místo a pracovní povinnosti, ale současně musí být připraven pomoci kolegovi, když jde o to, splnit úkol.

Jak vnímáte největší výhody rodinného podnikání?

Je to vzájemná důvěra, podpora a neformální jednání. Velkou výhodou je, že můžeme mít porady i po nedělním obědě. dokážeme se někdy krásně pohádat, ale dezert s kávou nás vždy usmíří. do týmu patří i dcera, která je vždy ochotná jako právník vyřešit zapeklité situace a svým způsobem se jako externí poradce podílí na chodu firmy.

Kromě čistě kovového nábytku jste si ale vysnili také designovou řadu, která je kombinovaná s přírodním masivem – dubovým dřevem. Jak dlouho trvalo zhmotnit tuto úžasnou myšlenku?

horizont point design 75
text Kateřina Černá foto archiv

S myšlenkou využití stávajících komponentů pro naši výrobu, železa, ve spojení s něčím novým a originálním jsme si pohrávali přibližně tři roky. Vše začalo tím, že jsem chtěla do obýváku industriální knihovnu z dřeva a kovu. Manžel prohlásil: „To ti vyrobím. železo máme, dřevo přivezeme, necháme opracovat a naši kluci to smontují.“ A syn přišel s myšlenkou, co to zkusit nabídnout i ostatním. Těm, co ocení zručnou řemeslnou výrobu. Spojení železa, kovu, který je ve vesmíru nejvíce rozšířený a který znali a zpracovávali již staří Keltové s dubem, posvátným keltským stromem. Kus lidské historie přenesená v moderním pojetí do současnosti. A ještě jedno spojení nám tento koncept přirozeně přinesl. Nejvyšší bůh Keltů Taranis je totiž vždy vyobrazen s parožím. Pán lesa, jelen. A proč ne daněk? Takže daněk nábytek? A tak to všechno začalo.

Kdo je tvůrcem designu jednotlivých kousků?

O produktovou řadu pečuji já. Většinou nejdříve vše testuji doma, zda je to dost praktické a současně to má i nějakou estetickou hodnotu. Když se dočkám pochvaly od přátel, zařadím produkt do výroby.

Každý kus dřeva je originál, zachováváte jeho strukturu a charakter. Čím dřevo ošetřujete?

Všechny naše produkty jsou ošetřené olejem Osmo, který zajistí dlouhotrvající ochranu povrchu dřeva a krásný vzhled natřené plochy. Stačí jen tenký nános, a přesto je krycí síla vynikající. žádné stopy po štětci díky delší době zasychání povrchu s otevřenými póry. Olej vyplní póry dřeva a chrání před vlhkostí, nevytváří však povrchový nepropustný film, dřevo může dýchat. Přesto je odolný proti oděru, odpuzuje vodu i nečistoty. Je zcela bezbarvý, nechá vyniknout kráse dřeva a přírodní struktuře.

Co vás přivedlo právě k tomuto konceptu?

Líbí se mi propojení moderní doby s historií. Naše dřevo je opravdu kus dřeva, se všemi jeho nedokonalostmi, přírodními prasklinami, kresbami. A i v nedokonalosti je krása. Nesnažme se být dokonalí, mějme rádi přírodu i sebe ve svém originálu.

Čemu při výrobě přikládáte nevětší význam?

Zakládáme si na přesném zpracování kovových prvků

a takzvaném předchystání výrobku pro jednoduchou montáž doma. dřevo zpracováváme v Beskydech a námi vybraný stolař zpracuje každý kousek dřevěné desky dle přesného zadání. Při větší objednávce vysíláme naše montéry, aby zákazníkovi nábytek zkompletovali přímo na místě. Velmi trendy je také čistě industriální styl kovového nábytku.

V čem je tato vaše výrobní linie výjimečná?

Industriální nábytek je stále víc oblíbený pro svou vzdušnou eleganci, moderní tvary a jednoduchou údržbu. Je vhodný nejen do domácností, ale i do moderních kanceláří, barů a kadeřnictví. Je možné si vybrat mezi obdélníkem, čtvercem, kruhem, oválem a k tomu si zvolit design noh, rámů polic či barvu kovu.

Chystáte se tyto materiály ještě doplnit nějakým dalším prvkem? Neláká vás například sklo nebo nějaké jiné spojení?

Ještě donedávna jsem byla velkou obdivovatelkou skla a dřeva. A také v našem domácím interiéru tyto materiály dominovaly. V současné době však pociťuji chladnost skla a mám touhu nahradit ho něčím teplým, voňavým, přírodním. Myslím, že v dnešní hektické době je návrat k přírodním materiálům tou správnou volbou.

Co vám ve vašem podnikání dělá největší radost?

Mám ráda kolektiv lidí, nové výzvy. Ráda zkouším něco nového, stále mám plno nápadů. Ne vždy se všechny podaří zrealizovat, ale důležité je mít v životě nějakou vizi. Pro mě je důležitá cesta, ten cíl někde v dáli se může zdát nedostižný, ale když je cesta naplněná spoluprací s lidmi se stejným založením, pak už je cesta cílem.

Jaké máte dlouhodobé plány do budoucna?

Rádi bychom rozšířili portfolio výrobků tak, aby naše koncepce byla ucelenější a poskytovala širší nabídku pro využití jednotlivých produktů. Naší snahou je nabízet nábytek, který bude oceněn pro svou nadčasovost, kvalitu i design. chceme navázat spolupráci s designéry a ruku v ruce s nimi navrhovat interiéry odpovídající současným trendům. Jednoduché, účelné krásné. www.nabytekdanek.cz

76 horizont point design
nabytekdanek.cz

Jak řešit spory efektivně

Věděli jste, že je možné vyřešit spor, který by se u soudu vlekl roky, pomocí mediace? Se zapsanou mediátorkou Lucií Lamačovou jsme si povídali o tom, jak řešit spory obchodní či rodinné jinak než soudní cestou.

text Kateřina Černá foto archiv

Osobnost mediátora se dá s trochou nadsázky přirovnat k roli tlumočníka, který napomáhá vzájemnému pochopení stran v konfliktu. Shodou okolností jsem se osobně setkala zcela nedávno s mediací prakticky. Zkušenost to byla velmi pozitivní a během jedné návštěvy se podařilo můj dvouletý spor posunout k řešení. O to větší radost jsem měla, že se mohu o mediaci dozvědět něco více a prostřednictvím rozhovoru s profesionální mediátorkou ukázat cestu lidem, kteří kvůli vleklým sporům přicházejí o čas i peníze. Lucie Lamačová je dámou s obrovskou profesní i životní zkušeností. Přestože klame tělem a působí výrazně mladší, je matkou čtyř dětí a má za sebou stovky hodin mediací, vyřešených sporů a spokojených klientů. V pohodlí vzdušné, moderně zařízené kanceláře nedaleko Karlova náměstí mají klienti naprosté soukromí a prostor pokusit se najít řešení, které bude akceptovatelné pro obě strany. díky vedení mediátora si mohou lidé i v konfliktu zachovat svou tvář a co nejlepší možné vztahy.

Zaujal mne termín zapsaný mediátor. Co konkrétně to označení znamená?

Zákon o mediaci v České republice dovoluje takzvanou dualitu. Existují jak zapsaní, tak „nezapsaní“ mediátoři. Zapsaný mediátor je mediátor zapsaný v seznamu na Ministerstvu spravedlnosti, poté, co úspěšně složí státní zkoušku z mediace.

Ti, kteří v tomto seznamu zapsaní nejsou, bývají často označováni termínem akreditovaný mediátor. Znamená to absolvování akreditovaného kurzu mediace, tedy rovněž důkaz určité profesionality. Nutno podotknout, že i mezi těmi tak zvaně nezapsanými mediátory jsou někteří opravdu skvělí, léty

prověření kvalitní mediátoři. Pokud však do mediace přicházejí klienti na doporučení či nařízení soudu, věnují se jim výhradně ti zapsaní, tedy mediátoři zapsaní na zmiňovaném seznamu Ministerstva spravedlnosti ČR.

Když někdo o sobě prohlásí, že je mediátor a žádné vzdělání nemá…

Čistě teoreticky by se to mohlo stát a z právního hlediska je to možné. Na vizitku si označení „mediátor“ může napsat kdokoli, ale z lidského hlediska to samozřejmě v pořádku není. Je nutné si uvědomit značnou zodpovědnost, kterou na sebe mediátor mediací bere. V tento moment je asi dobré uvést, že složit státní mediační zkoušky může jen ten, kdo má již za sebou magisterské, tedy pětileté univerzitní studium. A vzhledem k tomu, že je mediace interdisciplinární obor, spojující pozitivní aspekty práva, psychologie, sociologie a do značné míry i ekonomie, jsou mediátoři původem často z výše uvedených profesí. Osobně myslím, že vzdělání je skutečně základ, a to jak ono magisterské (ať již v jakémkoliv oboru), či na to návazné mediátorské, ale (a to bych ráda zdůraznila) za neméně důležitou považuji profesionalitu a osobní zkušenost mediátora jako vyjednavače a určité předurčující vlohy, které jsou v tomto oboru nezbytné. A jaké to jsou? Určitě schopnost nenásilné, ovšem strategické komunikace optikou vyjednavače, schopnost empatie, respekt, charisma, důvěryhodnost a stabilita a v neposlední řadě rozhodně odvaha.

Při jaké příležitosti se člověk dostane k mediátorovi?

K mediátorovi může kdokoliv kdykoliv. Lidé mohou služby

78 horizont point mediace

mediátora využít při jakémkoliv sporu či konfliktu rovnou, případně mohou věc u mediátora pouze konzultovat, ale často přicházejí již od soudu. Jak jsem už zmínila, soudní cesta je oproti mediaci násobně delší a dražší, je ale rovněž o mnoho náročnější psychicky pro všechny zúčastněné. Tedy i pro děti, které se soudu sice neúčastní, ale často je to právě o nich. Výsledkem nebývá ve velké většině taková spokojenost jako z výsledku mediace. Soudy a soudci nemají ze své podstaty možnost ani prostor zahrnovat do svých rozhodnutí něčí přání, zohledňovat emoce a prožívání stran, to, co si lidé například kdysi slíbili a nemají na to nyní patřičný důkaz, a mnoho dalších skutečností, které my lidé vnímáme jako podstatu spravedlivého rozřešení pro sebe sama. Soudci se hlavně musí řídit zákony a důkazy, které soudu přinesete, a z povahy své práce nemají prostor řešit všechno to, co v mediaci řešit lze. dohoda, tedy smír, je v mediaci plně v kompetenci stran. Jen ony rozhodnou, co je pro ně jako kompromis či konsenzus výhodné, co jim dává smysl a za jakých okolností bude mezi stranami takzvaně čistý stůl. dennodenně se lidé dostávají do konfliktů, a ty jsou buď menší, či větší a některé eskalují v konflikty obrovské a zcela zásadní, například hodnotové, vztahové či zájmové. Konflikt lze ovšem vnímat i pozitivně, jako prostředek změny, který má možnost zmírnit či odstranit tlak a stres a nastolit nové, lepší zítřky… Vím, že pro lidi v konfliktu to na počátku mediace zní jako science fiction, ale lidé, co z mediace odcházejí s mediační dohodou „v kapse“, mají hotovo, vědí a nebojí se toho, co bude dál. Často pociťují obrovskou úlevu a spokojení. Mohou nadále využívat výhod korektního vztahu s druhou stranou, a přitom získali mnoho z toho, co pro ně bylo ještě před nedávnem nemyslitelné. A jak to dlouho trvá? Někdy jedno mediační jednání, tedy průměrně tři hodiny, někdy je mediačních jednání několik, ale rozhodně v řádech dní až týdnů. Závisí to na složitosti případu a míře ochoty stran vyjednávat.

Když to tedy shrneme, v čem jsou ty zásadní rozdíly mediace a řešení sporu soudní cestou?

Mediace je v samé podstatě dobrovolným procesem, kde si lze s pomocí třetí osoby, mediátora, vyjednat s druhou stranou dohodu, nebo chcete-li smír. V kompetenci mediátora je vést profesionálně a odborně mediační proces, na stranách je odpovědnost za dohodu. Možná bych zdůraznila, že na stranách je opravdu velká odpovědnost, jak celá věc dopadne,

zdali, případně jak rychle. Je to zcela zásadní odlišný přístup oproti soudnímu řízení. Tam rozhoduje direktivní soudní moc a strany výsledek přijímají. Záměrně nerozvádím možnosti odvolání, protože optika rozřešení autoritou je stále stejná. Lidé ve sporu si většinou možnost, že vyřešení je v jejich kompetenci a v kompetenci druhé strany, nepřipouštějí. Častým argumentem je, že každý chce přece něco jiného. Obvyklá představa je, že za těchto okolností není dohoda možná. Vysvětluji to názorně jako sto tisíc versus nula korun. A věřte mi, že některé případy mají na jedné straně o tři nuly víc a na druhé straně jdou do minusu. Tímto také bohužel občas argumentují někteří advokáti. Mediace je ale vhodná právě ze své podstaty pro tyto případy. A ačkoliv v úplném začátku jsou strany sporu často k možnosti se dohodnout skeptické, v 80 % odcházejí se smírem, v podobě mediační dohody, spokojené. Myslím, že zdrojem úspěchu mediačních řešení je mimo jiné i fakt, že je na konflikt nahlíženo jako na něco, co je zcela normální a běžné, něco, za co se není třeba stydět nebo z toho mít špatný pocit a obavu. Konflikt je běžná součást života a má, jak jsme si již řekli, i svá pozitiva.

Jde o to, jak ke konfliktu přistupovat. Vím, že lidé v konfliktu mají mnoho negativních představ a emocí a je důležité, aby si uvědomili, že tyto pocity jsou naprosto v pořádku. A že nemusí trvat několik let, jako při dlouhých soudních řízeních, že s odbornou pomocí mediátora mohou tyto situace být obratem minulostí.

Mám-li ještě pokračovat ve výhodách mediace pro strany konfliktu, nezanedbatelný je fakt, že jen strany konfliktu přesně vědí, co a jak naplní jejich očekávání a potřeby. To neví totiž ani soudce, ani mediátor. V mediaci je ovšem rozhodnutí v jejich kompetenci čili přizpůsobené právě jejich požadavkům na výsledek. A abych byla objektivní, mediace není všespásná a existují případy, kdy ji nelze realizovat. Jsou to například případy spojené s trestnou činností. Nebo případy, kdy jedna nebo obě strany nemají upřímnou snahu dohodnout se, něco skrývají, úmyslně lžou či zamlčují. Rovněž případy, kdy strany chtějí svoji pravomoc rozhodovat o sobě a svém případu odevzdat do rukou autority soudu, ať už z jakéhokoliv důvodu. Za mě je v pořádku i tato varianta a plně ji respektuji, ačkoliv ze zkušenosti vím, že i ty strany, které celé tři hodiny prvního mediačního jednání opakovaně avizují druhé straně, že odcházejí raději k soudu, se v průběhu toho samého jednání v naprosté většině nakonec dohodnou.

80 horizont point mediace
MEDIACE A ŠKOLÍCÍ CENTRUM www.etpactum.cz +420 775 220 474 lucie.lamacova@etpactum.cz Na Moráni 1957/5, Praha 2 - Nové Město 128 00 SLEVA 30% NA VŠECHNY KURZY PRO PLATFORMU HELAS DO KONCE 2023 NEBO MOŽNOST KURZU NA MÍRU Ing. LUCIE LAMAČOVÁ, Ph.D. Zapsaná mediátorka Lektorka a facilitátorka ET PACTUM

První dojem napodruhé neuděláš

Tohle varování jsem zaslechla v jedné z prvních přednášek z psychologie na fakultě. Proto dost záleží na tom, jaký ten první dojem je. Často si uděláme na někoho názor ještě před tím, než vůbec stihne otevřít ústa. A není to tím, že se světlo šíří rychleji než zvuk. Jistě, takový první dojem je poněkud povrchní a lze jej později změnit. Nicméně, chtěli byste, aby vaši zaměstnanci při svém jednání nejprve museli napravovat špatný první dojem?

text Darina Vodrážková foto archiv

Dobře vypadat je do značné míry důležité. Nejde o módu, ale spíše o dodržování etikety. Každý zaměstnavatel si tedy přeje, aby jeho tým, který se potkává s klienty, věděl, jak vystupovat, a to včetně správného oblečení. V Podnikatelské platformě Helas se této oblasti věnuje třeba společnost RUTEX cZ s vlastní značkou cAMIA pod vedením majitelky Kamily Brzezinové. Mohla by podpořit i váš tým?

Uniforma budí respekt

Nejen ta vojenská. Uniformy nosí policisté, letušky, zdravotníci a záchranáři, řidiči, zaměstnanci obchodů, občerstvovacích řetězců, organizátoři… Profese, u nichž si přejeme, aby jejich nositelé byli snadno rozeznatelní od „civilistů“, aby jejich role byla na pohled čitelná, autorita zdůrazněná.

Před pár desítkami let byla tato oděvní symbolika výraznější a respekt vůči uniformám větší. Sami jejich nositelé na sebe spolu s daným oděvem brali větší pocit zodpovědnosti, důstojnosti svého postavení. Po čase však nad individuální „stavovskou ctí“ začalo vítězit pohodlí uniformity. Mnozí začali hřešit na anonymitu, kterou jim stejnokroj propůjčoval. Všichni přece věděli, že na zábavě se popral voják s hasičem, ale málokdo vnímal jejich obličeje. Až se pomaloučku vytrácela všeobecná úcta k „uniformám“, tedy k uniformovaným

profesím. Protože ne každý, kdo k nim patřil, si ji doopravdy zasloužil. Někdy uniforma dráždila i své nositele. Mládenci se jen s největším odporem nechali nasoukat do saka a kalhot vojenského rovnošatu, obecně přezdívaného „kopřiváky“. Myslím, že v době, kterou pamatuji, se ta matérie už z kopřivových vláken nedělala, ale příjemnější na omak rozhodně nebyla. A k tomu košile a bundošky z polyesteru… brr. Umím si představit, že tomu, kdo v tom mundůru prožil rok či dva, naskakují osypky jen při zaslechnutí slova uniforma. A přece…

Uniforma je elegantní

a svého nositele v očích okolí pozvedne. Pěkná a slušivá uniforma podporuje důstojnost profesí, které ji nosí – a tak přispívá k celkové kultivaci veřejného prostoru. Ovšem, aby tohle byla pravda, musí to být uniforma chytře až šmrncovně navržená, kvalitně provedená, správně padnoucí, snadno udržovatelná v perfektním stavu, na dotek příjemná, pohyb neomezující… Prostě, musí to být něco, co byste si rádi koupili, i kdybyste ji „nenafasovali“. Vzpomeňte si na tu podívanou, když kolem vás prochází posádka dopravního letadla. Zkuste si vybavit, jak ve „žlutém“ vlaku poprvé zazářily průvodčí, které se letuškám podobaly. A pomyslete i na školní uniformy, které zatím vídáme spíš v televizních příbězích,

horizont point design 83

ale které se s mezinárodními či soukromými školami začínají objevovat i u nás. I když taková špičková školní kolekce, jakou můžete vidět na webu Sunny canadian International School, vznikala ve spolupráci s RUTEX cZ téměř dva roky.

Jak se dělá správná uniforma docela těžko. U těch školních třeba musíte zajistit patnáct různých velikostí pro rozdílné postavy, varianty pro různé příležitosti (včetně slavnostní a sportovní). Musíte obstarat výrobu zajímavých detailů (knoflíčky s nápisy, jezdce na zipy s emblémy, ponožky s vytkávaným logem, rafinované límečky). A to všechno spolu přesně barevně sladit. Extrémně důležitý je výběr materiálů, aby byly pohodlné, příjemné a odolné vůči častému použití. Aby své nositele neomezovaly, ale podporovaly v jejich roli (studentů, záchranářů, prodavačů… pracovníků první linie). Smyslem uniformy totiž není potlačit individualitu, ale sladit a propojit tým, prostředí a situaci.

Uniforma jako součást firemní kultury

Proč si lidé kupují trička s názvy svých oblíbených kapel?

Protože chtějí světu sdělit, jaký mají vkus – a že právě tuhle hudbu mají rádi. co si – jako zaměstnavatel – přejeme? Aby naši lidé měli rádi svou firmu a chtěli světu pyšně sdělovat, že pracují právě tady. Ideální je, když zaměstnanec považuje svého zaměstnavatele za natolik zajímavého a prestižního, že se rád hlásí k jeho barvám. firmám záleží na reprezentaci. Máme krásné budovy. V nich nábytek a dekorace na míru, profesionální květinovou výzdobu. Ale když se rozhodneme pro jednotný vzhled zaměstnanců, toho nejdražšího „nástroje“, vybíráme podle ceny. Často pak zaměstnanci fasují kusy oděvu v různých odstínech, trička výhodně od jednoho, mikiny od jiného dodavatele. Velikostí je i dostatek, ale střih jeden. Materiál není pružný, může působit alergie, oblečení se špatně pere i žehlí a dlouho neudrží top vzhled. Taková uniforma

je pak kontraproduktivní nadvakrát. Nelahodí oku klienta a zaměstnanec ji nerad nosí. Pokud přesto musí, může ta nevole přerůst až v odchod z firmy. Tak to určitě nechceme.

Jak tedy obléknout firemní reprezentaci

V prvé řadě: kvalitně. A hezky. Snad jediná barva, která je na všem oblečení stejná, je bílá. U černé už to neplatí. A všechny ty modré, zelené, růžové – to je teprve něco. Na druhou stranu, když si necháte látku vyvzorovat dle své corporate identity, musíte odebrat nejméně 1000 metrů. Je to tedy cesta pro větší organizace. RUTEX cZ jim dokáže poskytnout návrh, vývoj a kompletní design uniforem i doplňků, vytvoří kolekci ve své modelárně a vzorkovně, a především pak řídí celou výrobu, na které se podílí řada ověřených specializovaných dodavatelů. V případě, že jsou nutné i velmi speciální individuální úpravy pro nekonfekční postavy, umí vytvořit tzv. měřenky. To je ovšem stále začátek. RUTEX cZ zákazníkům poskytuje i aplikaci cUM (camia Uniform Management), která významně ulehčuje správu uniforem ve firmě či škole. Zjednoduší evidenci, objednávky, přidělování, doplňování i vracení stejnokrojů. Pořádek vede k významným úsporám stejně jako služba „up-cyklace“, kdy RUTEX jednou za čas provede kompletní očistu a opravu celých kolekcí, které pak vrátí zpátky do oběhu. A pro ty části textilu, které už jako oděv skutečně dosloužily, se právě teď připravuje „život po životě“ – ve spolupráci s ruční papírnou by se mohly přeměňovat v bločky, poznámkové sešity či firemní novoročenky. Znovu tedy přispějí k dobrému dojmu, který společnost ve svých partnerech zanechá.

A to je to, co chceme. Kamila Brzezinová, majitelka RUTEX cZ, už před patnácti lety pochopila rčení The first look – the final decision. Zvolila si poslání pomáhat, aby se vaši klienti rozhodli pro vás.

CO DOKÁŽE ÚSPĚCH

CO DOKÁŽE ÚSPĚCH

Někdy úspěch přijde nečekaně brzy, jindy si na něj musíme roky počkat a překonat mnoho překážek. Jak se ale z úspěchu nezbláznit a zůstat sám sebou? I na tuto otázku můžete najít odpověď ve druhé části trilogie Svou vlastní cestou.

www.hnec.cz/svou-vlastni-cestou

SVOU VLASTNÍ CESTOU
TRILOGIE SVOU VLASTNÍ CESTOU

Váš profesní život je spojen s firmou PLUS. Co přesně v rozhodnutí podnikat hrálo největší roli a jaké milníky cítíte v životě společnosti jako ty zásadní?

Ve stavebnictví jsem se pohyboval od základní školy. To, že jsem musel začít podnikat, způsobily změny ve společnosti i ve firmě, kde jsem do té doby pracoval, které nastaly po roce 1989. Základním milníkem tedy bylo rozhodnutí osamostatnit se jako OSVČ a potom samozřejmě i to, že se mi to podařilo, aniž bych ztratil mou rodinu. Těmi dalšími významnými okamžiky bylo založení STAVEBNí fIRMY PLUS a také vstup mých dětí do firmy a jejich zapojení do práce ve firmě.

Dnešní doba je plná změn a je potřeba pružně reagovat. Hledáte nové cesty pro své podnikání, chystáte ještě nějaké novinky?

Vnímáme nejrůznější problémy, s nimiž je stavebnictví spojeno, a snažíme se na ně reagovat tím, že vyplníme mezeru na trhu. Konkrétně se jedná o zpracování stavebních sutí na certifikované výrobky pro stavebnictví a výrobu betonu, založenou na klasických i inovativních postupech, v nichž je nahrazováno stále méně dostupné kamenivo druhotnými surovinami.

Často nás posune pozitivním směrem i špatná zkušenost. Máte podobný zážitek?

Už to, co jsem právě řekl – podmínky v začátcích a to, že jsme překonali tyto problémy, nás posunuly tam, kde jsme. Pokud bych měl zmínit něco konkrétního, pak jedna stavba, k níž jsme přistoupili s menší pozorností, než bylo potřeba. důsledky se táhly dlouhou dobu. Tomu se snažím od té doby vyhnout. A obecně se dá říct, že je to i zkušenost s několika jedinci, kteří nejednali tak, jak jsem od nich očekával. I u mě už platí: „důvěřuj, ale prověřuj.“ Někdy lidé vnímají úspěšného člověka jako dítě štěstěny, někoho, komu prostě bylo dopřáno.

Jak velkou roli hrálo štěstí a kolik je ve vašem příběhu dřiny? O tom by měli mluvit jiní, protože mě samotnému se to špatně měří. Ale řeknu to takto: dřina byla základem všeho a při ní mě štěstí provázelo.

Co všechno jste musel pro svou kariéru/podnikání obětovat? Musím přiznat, že práce pro firmu byla velmi často na úkor rodiny. Rozhodně musím konstatovat, že jen díky pochopení manželky a dětí jsem mohl pracovat tak, jak firma a situace vyžadovala.

Úcta k lidem a odpovědný přístup

Od prvopočátku, kdy Jozef Anovčín v devadesátých letech zakládal STAVEBN í f IRMU P LUS, byla pro něj zásadní kvalita práce, kvalifikace a odpovědný přístup společně s ochranou životního prostředí. dnes již v rodinné firmě pracují i jeho synové a on sám stále přirozeně motivuje okolí svým nasazením i poctivým přístupem.

text Kateřina Černá foto Ondřej Košík

Pokud se zeptám na pomyslné desatero, nebo možná lépe filozofii či kodex vaší společnosti – za čím si pevně stojíte a co tvoří základy firmy PLUS v tomto směru? Především stavíme na tom, že jsme rodinná firma. A to v několika významech tohoto sousloví. Rodinná proto, že nám nejen patří, ale všichni v ní i pracujeme. Ale rodinná i proto, že chceme, aby byla rodinou pro naše spolupracovníky. No a za třetí proto, že do ní naši spolupracovníci přivádějí i své rodinné příslušníky. Z toho plynou ostatní hodnoty, které ctíme, a to je úcta k lidem a jejich práci, spravedlivé odměňování a poctivý přístup k našim klientům.

Jakou složitou situaci z vašich začátků si dokážete vybavit živě i dnes?

Z těch úplných začátků je to uzavření mé první smlouvy o dílo, ale také situace, kdy jsem napjatě čekal na platby za odvedenou práci, protože na peníze ode mě zase čekali moji spolupracovníci. Vlastně si vybavuji celkově podmínky, za nichž jsme tehdy pracovali a které se dnes zdají téměř neuvěřitelné.

Litujete nějakého rozhodnutí ve své kariéře? Vzal byste některé ze svých rozhodnutí zpět?

Litovat je nesprávné slovo. Všechno, co člověk udělá, má nějaký smysl. Vždyť člověk nikdy neví, jak by se jeho život odvíjel, kdyby mohl některá svá rozhodnutí změnit. Takže bych spíš řekl, že o některých rozhodnutích zpětně přemýšlím.

Co je pro vás v životě nejdůležitější?

Určitě je to na prvním místě rodina. Má vlastní. To je nejtolerantnější manželka na světě a děti, které byly motorem mého snažení. dále je to i rodina, z níž jsem vzešel, která mě formovala a byla pro mě oporou. A potom jsou to přátelé v tom pravém smyslu slova, a ti tvoří mou širší rodinu.

Největší satisfakce?

Když vidím, že firma i pod vedením mých synů roste a daří se plnit to, co od ní já chci a zaměstnanci očekávají.

Co pro vás znamená úspěch?

Spokojenost moje i mých blízkých.

86 horizont point rozhovor horizont point rozhovor 87

Co máš v hlavě, to se stane

Věra Babišová je majitelkou a jednatelkou společnosti A-GIGA, s. r. o., která byla založena v roce 2004, poté co se osamostatnila od společníků, se kterými od roku 1991 podnikala ve společnosti GIGA, s. r. o. Jako jedna z prvních v České republice se začala věnovat propojení byznysu a sociální činnosti.

text Kateřina Černá foto Michaela Dzurna Komunikativní, pozitivně naladěná a uvolněně elegantní. To byl první dojem, jaký na mne udělala majitelka společnosti A-GIGA Věra Babišová, která má s kontroverzní osobností Andreje Babiše, jak vtipně poznamenala, opravdu společné jen příjmení. S lehkostí vlastní všem Blížencům zvládá několik činností najednou a ve svém životě nezná slovo nuda. Těžko uvěřit, že je tato žena plná energie a plánů už dvojnásobnou babičkou. Jedním z pozitivních kroků její společnosti, na který může být pyšná, je to, že se podařilo spojit ekonomický úspěch firmy s pomocí druhým.

Jaké byly její začátky vašeho podnikání a co všechno stálo za rozhodnutím pustit se do toho?

Podnikat jsem začínala v roce 1991, tedy krátce po sametové revoluci, jako matka malého dítěte s vizí pořídit si ještě jedno, což se během podnikání také stalo. Myslím, že pro každého to byl v tomto přelomovém období krok do neznáma, protože společnost prodělávala velké změny a podmínky se měnily za pochodu. Jediným zdrojem inspirace nám byly zkušenosti ze zahraničí, ale ty mnohdy nebylo možné aplikovat v naší nepřipravené společnosti a právě se rodícím podnikatelském prostředí. Moje začátky byly ve znamení zastupování světových firem v oblasti distribuce spotřební elektroniky a počítačů.

Jaký nejtěžší moment jste musela v podnikání překonat?

Nebylo jich málo. Připadá mi, že s úspěchem v podnikání je to jako s hospodářským cyklem. Krize, deprese, oživení, konjunktura. Je to přesně tak, jak nás učili ve škole. Opakuje se to v nepravidelných periodách. Když se vám daří, nikdy nevíte, jestli se neobjeví nějaký nečekaný problém, který vám výrazně zkomplikuje život. À propos, makroekonomie je to, co by mne lákalo, kdybych ještě někdy začínala.

Jaké byly největší milníky v rozvoji společnosti?

Moje společnost A-GIGA, s. r. o. byla založena v roce 2004, kdy jsem se osamostatnila od mých společníků, se kterými jsem od roku 1991 podnikala ve společnosti GIGA, s. r. o. To byl první velký milník. druhým pak byl rok 2010, kdy jsme uvedli do provozu první call centrum ve věznici Vinařice a moje podnikání se postupně, přirozeně a automaticky začalo snoubit se sociální činností. dalším milníkem bylo v roce 2015 udělení rakouské ceny Sozial Marie, která je nejstarším evropským oceněním pro sociální inovace. To nám potvrdilo, že jdeme správným směrem a že „ Změna je možná“ – tak se totiž jmenoval náš oceněný projekt, v jehož duchu pokračujeme a neustále se vyvíjíme.

Jak takové podnikání spojené se sociální činností funguje?

Na začátku to byl především podnikatelský záměr. dnes je to

88 horizont point rozhovor

unikátní spojení byznysu a sociální práce. V roce 2010 jsme byli v tom ohledu první. Ve světě je obvyklé dělat byznys, který je ve svém důsledku sociální.

Jaký typ lidí ve výkonu trestu zaměstnáváte a jak velká je v tom podpora státu?

Zaměstnáváme převážně vězně s dlouhými tresty. Než takového člověka vyškolíte, tak to chvíli trvá. Stát stojí vězeňství 9 miliard ročně. Téměř 40 tisíc měsíčně stojí každý vězeň. Stát by se měl tedy starat o to, aby tohle všechno nemuselo jít z daní. Zaměstnávání vězňů je začátek takového procesu. Kdyby stát přidal trochu více na resocializaci, získá obrovské úspory v sociálním systému. Lidé, kteří u nás pracují, mají většinou minimální vzdělání, jsou z problematických rodinných a sociálních poměrů a často nemají žádnou pracovní zkušenost a jde o jejich úplně první zaměstnání. Aby bylo možné odsouzené navrátit zpět do normálního života, zaměstnávání se musí snoubit s řešením jejich finanční gramotnosti (dluhů), závislostí a vztahů v rodině i okolí.

Na co jste ve firmě hrdí?

Jsme hrdi na naši firemní kulturu, kdy jsme schopni skloubit ekonomický úspěch s pomocí druhým. dnes tak populární slovo inkluze bylo pro nás samozřejmostí ještě před tím, než definovala OSN v roce 2015 své Social development goals. Jen jsme o tom nevěděli a takto odborně jsme to nenazývali.

Jaká je vaše osobní filozofie nebo pomyslné desatero, něco, čeho se v tomto směru držíte celý život?

Vždy jsem chtěla žít smysluplný aktivní život mezi lidmi, se kterými je mi dobře, a s rodinou, která je nade vše. Nic více a nic méně.

Co byste ráda ze svých zkušeností předala mladší generaci?

Jeden můj bývalý společník říkával: „co máš v hlavě, to se stane.“ Tak úplně jednoduché to vždy není, ale podstata této věty platí. Škoda ale, že zkušenost je většinou nepřenositelná, a tak si musí každá generace projít životem od píky.

Co podle vás znamená úspěch? Úspěch pro každého člověka na světě může znamenat něco jiného. Pro mě úspěch znamená žít mezi lidmi, se kterými je

mi dobře. Ať už je to rodina, přátelé, kolegové v práci. K tomu, abyste byla takto úspěšná, tomu musíte strašně moc dát a po cestě překonáváte strašně moc překážek. A když je překonáte, dostanete se do toho bodu, kdy je vám s těmi lidmi dobře, kdy vám věří a mají vás rádi. A o nic víc není třeba v životě bojovat. Úspěch je pro mě žít šťastný život. A to není málo.

Jste držitelkou mezinárodní ceny za sociální inovaci, která se uděluje firmám aktivním v oblasti sociálního podnikání. Jaký jste měla pocit při přebírání ocenění?

Uvědomila jsem si v plné síle, že se podnikání opravdu dá spojit s pomocí lidem. V té chvíli jsem byla na naši firmu hrdá a cítila jsem se šťastná.

Jaké máte plány a vize v souvislosti s vaší firmou a co je pro vás prioritou? Kam by měla podle vás společnost ještě dojít?

Přála bych si, aby ty prvky propojení byznysu a sociální činnosti, které jsou inovativní a osvědčily se, byly použity v širším měřítku a aby stát ty naše zkušenosti, které jsou v některých projektech odborně evaluovány, použil v systémových změnách péče o sociálně znevýhodněné skupiny lidí.

Usilujete o zlepšení vztahu veřejnosti, institucí a zaměstnavatelů k znevýhodněným a obtížně zařaditelným skupinám lidí. Povězte nám něco více o vaší motivaci a způsobu podpory…

Za těch dvanáct let, co se věnuji sociálně vyloučeným, jsem vyslechla a někdy i částečně prožila mnoho osobních příběhů. Ne všechny dopadly dobře, ale mnohé ano. Když vidíte, že ten člověk začal úplně nový život, ale sám by to nedal, hřeje vás to u srdce. firma mu kromě zaměstnávání supluje částečně rodinu. Pomáhá se mu zbavit černé minulosti – řeší dluhy, závislosti, vztahy, volný čas – to je činnost, které říkáme doprovázení. V mnoha případech jde o mladé lidi, kteří díky nefunkčnímu rodinnému zázemí neměli dobrou startovací čáru. A dnes mají nové vlastní rodiny a potomky a žijí plnohodnotný, společnosti prospěšný život.

Jaké je vaše největší přání?

Aby všichni moji blízcí byli zdraví a žili spokojený život, aby moje stáří bylo až do konce aktivní.

JSME PROFESIONÁLNÍ PARTNER PRO INTERAKCI S VAŠIMI ZÁKAZNÍKY

A-GIGA je významným partnerem velkých českých společností v oblasti outsourcingu zákaznických procesů, akvizic a péče o zákazníka. Jsme schopni nabídnout vysokou profesionalitu a realizovat projekty v oblasti aktivního a pasivního telemarketingu. K zajištění vysoké kvality máme k dispozici tým zkušených školitelů a supervizorů.

Komerční call centrum otevírá nesrovnatelné možnosti zefektivnění a zkvalitnění služby klienta oproti internímu řešení. Díky systémové a technické podpoře, ale i díky rozsáhlému spektru nasbíraných zkušeností z různých oborů, je naše rma vždy o krok vpředu před interním řešením.

V nejvyšší možné míře se řídíme etiketou oslovování.

Našim klientům přinášíme cennou zpětnou vazbu od zákazníků.

Průběžně implementujeme nejmodernější technologie v oblasti komunikace a její kvality.

Jsme nositeli několika ocenění CZECH CONTACT CENTER AWARD.

Vytváříme inkluzivní remní kulturu. Každý se u nás cítí vítán.

A - GIGA s.r.o., Ibsenova 5, 120 00 Praha 2 Tel: (+420) 224 250 812, 603 506 050

e-mail: info@giga.cz 90 horizont point rozhovor
URL: www.a-giga.cz,

Úspěch je potřeba přijímat s pokorou

dámu, která se dokázala prosadit v ryze mužském oboru, vynesly na vrchol roky neúnavné práce, lidskost, přímost, preciznost a profesionalita společně s dobrou intuicí a pokorou.

Zdeňka Heyn Edlová už v roce 1993 společně s bývalým kolegou položili základy firmě Lubricant, s. r. o., která na českém trhu začala distribuovat speciální průmyslová maziva firmy OKS a několika dalších olejářských společností. „K rozhodnutí společně podnikat mě tehdy přivedla právě návštěva ve firmě OKS, která měla sídlo v Mnichově. Majitel

firmy nás přivítal čistou češtinou a po dlouhém, velmi přínosném rozhovoru přišel s nabídkou, abychom začali jeho společnost zastupovat na českém trhu. Po důkladném průzkumu trhu a zjištění, že v tomto oboru nebylo tehdy mnoho firem se stejným portfoliem produktů, jsme se s nadšením do spolupráce pustili, a když se pak po sedmi letech kolega vrátil podnikat zpět do Německa, stala jsem se stoprocentním vlastníkem,“ popisuje paní Zdeňka začátky a první úspěchy své firmy. Tento příběh úspěchu působí jako splněný sen, přitom by ji dříve nenapadlo ani pomyslet na to, že by se mohla prosadit v oboru, který byl tenkrát stejně jako dnes převážně výsadou mužů. Její vizí a cílem zůstává být pro obchodní partnery moderní firmou se širokým sortimentem, nabídnout také technický servis, školení i vývoj nových produktů. Klíčové je být pro zákazníky především kvalitním spolehlivým partnerem, který má co nabídnout. Postupem času se toto vše úspěšně dařilo, firma získala další dodavatele a v roce 2001 začala spolupráce s jejich největším dodavatelem maziv firmou carl Bechem GmbH. díky tomu se otevřely nové možnosti a brzy stali jedním z největších dodavatelů speciálních maziv pro subdodavatele automobilového průmyslu. Paní Zdeňka postupně založila další firmy na Slovensku, v Polsku a v Rumunsku. K tomu ovšem potřebovala dobrého partnera a společníka. Tím se stal Roman Navrátil, který je již dlouhá léta jejím nejbližším kolegou, prokuristou, nyní i obchodním a technickým ředitelem. Jeho bohaté zkušenosti byly vždy pro firmu obrovským přínosem. Ve společnosti Lubricant, s. r. o.

vlastní chemickou a technickou laboratoř, pracují na vývoji vlastní produktové řady, dále rozvíjejí technickou laboratoř aplikačních systémů pro nanášení maziv. Ve spolupráci s výrobcem v Německu pokračují na vývoji vodou ředitelného separátoru a rozvíjejí spolupráci s výrobcem odmašťovacích linek. Každá nová výzva vždy znamená posun vpřed hlavně díky tomu, že paní Zdeňku pohání energie lidí, kteří dělají svou práci rádi. Ne vždy šlo ale všechno v životě a podnikání podle plánu.

„Každý, kdo začal s podnikáním a tak jako já začínal firmu budovat úplně z ničeho, ví, že to není jednoduché a pokud chcete být úspěšní, znamená to se práci věnovat na sto procent. A to bych v začátcích nemohla dělat bez pomoci mých rodičů! Vše bylo pro mě nové, náročné, musela jsem se vzdělávat i technicky, absolvovat tribologické kurzy, protože jsem chtěla být úspěšná,“ vypráví sympatická podnikatelka. Právě díky tomu stoprocentnímu nasazení se paní Zdeňce rozpadlo první manželství. Tenkrát jí velmi pomohli rodiče, aby mohla dále firmu rozvíjet a rozšiřovat o další kvalitní spolupracovníky a nové dodavatele. do příběhu úspěšné podnikatelky se vrátilo za čas i osobní štěstí. díky svému podnikání se při spolupráci s firmou carl Bechem seznámila se současným manželem detlevem Heynem, který v této společnosti pracuje již sedmatřicet let jako senior technology manager global automotive.

„Musím říci, že je úžasné mít vedle sebe člověka, který je tak lidský, a přitom tak odborně na výši. Je to ten nejlepší člověk, jakého jsem si mohla přát. důležitá je pro nás vzájemná podpora a uznání. další pozitivní věcí je, že mám dvě dospělé skvělé děti, které již pracují se mnou ve firmě. Syn na pozici provozního ředitele a dcera je firemní právničkou,“ říká paní Zdeňka.

Z úspěchů se tedy mohou ve firmě radovat všichni společně. Paní Zdeňka měla navíc vždy to štěstí, že každý její osobní úspěch – ať už ten profesní, nebo soukromý – byl okolím radostně přijímán, a to se stalo tou nejlepší motivací. „Největší radost mám z toho, že moje práce přináší ovoce, mám ráda své spolupracovníky, každý úspěch, ať firemní, je úspěchem nás všech, všechny úspěšné obchody jsou náš společný úspěch, jsme tým. I teď v tomto nelehkém období držíme spolu.“

Za ta dlouhá léta podnikání se paní Zdeňka naučila využívat svých schopností, intuice, instinktu, příležitostí a s velkou pokorou ustála jak těžké chvíle, tak všechny ty krásné okamžiky naplněné prací. Zastává názor, že i negativní zkušenosti nás posouvají dál a máme se z nich poučit do budoucnosti. Úspěch je podle ní potřeba přijímat s obrovskou pokorou a být za něj vděční.

Paní Zdeňka je stále plná energie a optimismu, věří navíc, že každý problém má své řešení, tedy pokud nejde přímo o život.

A to doslova. Mezi nejtěžší okamžiky, které prožila, patřila totiž bezprostřední zkušenost s nemocí a odchodem blízkého člověka – maminky, která při ní vždy stála a podporovala ji. To jsou mezníky, situace, co řešení nemají, a člověk si je musí odžít a s pokorou přijmout. Běžné každodenní provozní problémy je zvyklá nahlížet s chladnou hlavou a často intuitivně najde to nejlepší řešení!

V podnikání pro ni bylo vždy důležité, aby lidé, kteří ve firmě pracují, uznávali podobné hodnoty jako ona. Aby měli rádi svou práci a vydali ze sebe co nejvíc, byli rovní, profesionální a kolegiální. díky této filozofii a štěstí i díky tomu, že si paní Zdeňka loajality váží, s ní většina kolegů pro Lubricant, s. r. o pracuje již dvacet let. „Považuji za úspěch to, že jsme společně vybudovali stabilní úspěšnou firmu, která se etablovala jak na domácím, tak zahraničním trhu, a jsem vděčná za spolehlivý tým spolupracovníků, kteří jsou opravdovými odborníky ve svém oboru!“

V dnešní nejisté a turbulentní době mnoho lidí začalo vnímat skutečné hodnoty jinou optikou než dosud, toho, co jsme brali jako samozřejmost, si vážíme a jsme hrdí na vše, co nás přesahuje. Paní Zdeňka jako majitelka rodinné firmy je hrdá na své spolupracovníky, na to, co společně za ta léta dokázali a vybudovali, na všechna ocenění, která obdržela, a na to, že i v těchto nelehkých časech se podařilo všechny spolupracovníky udržet a nikoho nemusela propustit. Je hrdá svou rodinu a také na Nadační fond Zdeňky Heyn Edlové, díky němuž pomáhá tam, kde je potřeba. Není jí lhostejná ani budoucnost naší planety, a tak začíná vyvíjet vlastní řadu ekologických maziv.

V životě je pro ni nejdůležitější spokojená a šťastná rodina. Miluje rodinná setkání, dnes už je dokonce babičkou dvou vnoučků. V podnikání je pro ni nejdůležitější stabilní tým spokojených spolupracovníků, díky němuž je pro své klienty seriózním partnerem, za kterým se budou rádi vracet.

92 horizont point rozhovor horizont point rozhovor 93
text Kateřina Černá foto archiv

na cestě k udržitelnosti

drobná blondýnka Andrea Bednářová s postavou i myšlením ultramaratonské běžkyně začala podnikat v pouhých čtyřiadvaceti letech. dnes má její firma ENVIROcONT globální dopad a pomáhá měnit naši společnost směrem k udržitelnosti a cirkulární ekonomice.

Jaké byly vaše vysněné profese a co vás nakonec dovedlo k oboru, ve kterém jste se prosadila?

Pamatuji si, že jsem jako malá chtěla být lékařkou, protože moje babička měla velké bolesti nohou a chtěla jsem ji vyléčit. dokonce jsem navštěvovala na gymnáziu i kurzy latiny. Se spolužačkami jsme chodily do dětského domova za dětmi, hrály jsme si s nimi, chodily společně na procházky a nosily jim dobroty nebo malé dárky. Po ukončení gymnázia jsem si ale vybrala studium na fakultě životního prostředí při UJEP, protože mě zajímaly přírodní vědy a bavila mě biologie, chemie i technologie. Přestože v České republice byla v té době ochrana životního prostředí v úplných začátcích, věděla jsem, že je to směr, který se bude do budoucna rozvíjet, a předpokládala jsem tedy i zajímavé možnosti uplatnění v praxi. Má kariéra započala skutečně prozaicky, z pohledu dnešní doby až úsměvně a zcela neskutečně. Během studií jsem byla na letní brigádě u společnosti PYRUS, která měla kromě zahradnického a stavebního střediska také středisko sanací starých ekologických zátěží. To byla oblast, která mě zajímala, a tak jsem po ukončení studia jedno odpoledne zaťukala přímo na dveře pana ředitele, představila se a sdělila mu, že bych měla zájem v jeho společnosti pracovat, a jednoduše jsme se na první schůzce domluvili. Nepsala jsem žádný životopis, neabsolvovala jsem žádné výběrové řízení. Něco takového by se v dnešní době už nejspíš nestalo. A tak jsem byla poprvé a naposledy ve svém životě na tři roky zaměstnaná. I tuto svou životní etapu vidím dnes jako velmi důležitou. V té době mě nenapadlo, že bych mohla podnikat, a ani jsem ve svém okolí nikoho takového neznala. U firmy PYRUS jsem se podílela na navrhování technologie sanací starých ekologických zátěží a odpovídala za vyhodnocování sanací a za monitoring podzemních, povrchových vod a monitoring podloží.

Vaše vyprávění působí tak, že jste byla ve firmě spokojená. Kde vznikl nápad začít podnikat? Během mého zaměstnání mě oslovil Ing. Josef Tomášek, se kterým jsem spolupracovala na sanacích, a požádal mě, zda bych se ujala jedné strojírenské firmy v Ústí nad Labem, která provozovala čistírnu odpadních vod a potřebovala pomoci s nastavením procesů vedoucích ke shodě s legislativou životního prostředí v oblastech ochrany vody, ovzduší, nakládání s odpady a dalšími. Nijak se to nekřížilo s mým

zaměstnáním a ředitel firmy PYRUS s tím souhlasil. Pracovala jsem na vedlejší pracovní úvazek pro tuto firmu, která se posléze stala naším prvním zákazníkem a je jím i dodnes. V té době jsem si uvědomila, že shodu s legislativou životního prostředí musejí ve svých provozech zajišťovat všechny výrobní firmy, a forma outsorcingu je v tomto případě velmi efektivním řešením. Zjistila jsem, že v té době v tomto oboru navíc nebyla téměř žádná konkurence. Využila jsem tedy příležitosti a v roce 1998 jsem ve svých čtyřiadvaceti letech založila společnost ENVIROcONT. Nejdříve jsem pracovala jako OSVČ a poté jsem v roce 2005 založila s. r. o. důvodem k tomuto kroku bylo jednoznačné oddělení soukromého a pracovního života. V té době jsme totiž s manželem plánovali založení rodiny.

Společenská odpovědnost, diverzita a rovné příležitosti jsou přirozenou součástí vaší firemní kultury. Cílem je dobře sladit firemní i rodinný život. Jak se to daří a z čeho máte největší radost?

Rovné příležitosti jsou součástí firemní kultury naší společnosti s cílem slaďování rodinného a pracovního života každého člena našeho týmu a zajištění rovných příležitostí všech, pokud jde o pracovní podmínky i odměňování za práci. Slaďování osobního a pracovního života se věnuji již řadu let. Začalo to zcela přirozeně a intuitivně v době, kdy se této problematice věnovala jen hrstka osvícených společností. Uvědomila jsem si, že výsledek práce každého člena našeho týmu ovlivňuje i spokojenost v osobním životě. Je to jednoduché, snažila jsem se a snažím se naplnit potřeby každého člena týmu a zajímám se o každého jednotlivě. Každý člen našeho týmu má své specifické potřeby, někdo pečuje o školní či předškolní děti, někdo o své rodiče. Z toho plynou různé potřeby každého jednotlivce a já se je snažím naplnit. Výsledkem je spokojenost všech, mých kolegů i zákazníků. V roce 2010 jsme byli osloveni centrem komunitní práce v Ústí nad Labem a bylo nám nabídnuta role partnera projektu Slaďování osobního a pracovního života a v rámci tohoto projektu jsme absolvovali velmi úspěšně prorodinný audit. Společenskou odpovědnost vnímám jako nedílnou součást naší společnosti. Podpoře projektů zaměřených na ochranu životního prostředí a zlepšování života v našem regionu se věnuji od roku 2001, a to zejména ve spolupráci s Ústeckou komunitní nadací. Od roku 2014 aktivně působím ve správní

horizont point rozhovor 95 94 horizont point rozhovor
Jsme
text Kateřina Černá foto Michaela Dzurna

radě nadace. Má spolupráce s nadací začala tím, že mě oslovila studentka, dcera mé kamarádky, která se v rámci programu pro studenty snažila získat finanční prostředky pro svůj projekt. Velmi mě zaujal koncept, kdy si studenti navrhnou projekt, získají prostředky na jeho realizaci a zrealizují ho. A tak jsem tento projekt podpořila. A od té doby spolupracuji s Ústeckou komunitní nadací intenzivně, každoročně podporuji osobně i se svou společností vybrané projekty. A dokonce se od roku 2003 pravidelně účastníme na realizaci projektů v roli dobrovolníků a také pořádáme na některé projekty finanční sbírky. do rozhodování, jaký projekt podpoříme, je zapojena celá firma a kolegové mají možnost vybrat si projekt, který je jim blízký. K účasti na praktické realizaci projektů zveme pravidelně naše zákazníky či naše rodiny. Pomáháme tak budovat povědomí podpory těchto projektů. Snažím se naše zákazníky propojovat s Ústeckou komunitní nadací. Řada našich zákazníků pomáhá neziskovkám, což je mnohdy živelné nebo nahodilé, a tato spolupráce jim nabízí systém a řád, pomůže s propagací projektů uvnitř i navenek firmy a pomáhá k budování dobrého jména našich zákazníků.

Můžete být konkrétní? Které z projektů byste ráda zmínila?

Velmi ráda bych zviditelnila několik významných projektů, které jsme realizovali jako dobrovolníci a podpořili je i finančně. Pro náš tým se stalo tradicí konání dobra a v Českém Švýcarsku jsme spolu s našimi rodinami, přáteli a zákazníky zanechali svou stopu. 20. výročí založení naší společnosti jsme oslavili vypuštěním šedesáti tisíc plůdků lososa obecného do řeky Kamenice. V darovací kampani se podařilo shromáždit 14 175 Kč, které byly předány Národnímu parku České Švýcarsko na nákup nových plůdků. Náš tým svou opakovanou účastí na tzv. dobroběhu Mattoni ½Maraton Ústí nad Labem v barvách Ústecké komunitní nadace podporuje dobročinné projekty v ústeckém regionu. Opakovaně jsme ve spolupráci s našimi zákazníky a rodinami pomáhali i finančně podpořili obnovu dolského mlýna, kterou realizuje Občanské sdružení dolský mlýn. Zúčastnili jsme se také opakovaně i s našimi rodinami úklidu lesa na Střížáku, který je nedaleko naší společnosti. Těší nás, že jsme mohli pomoci při vyčištění meandrovitého toku říčky chřibská Kamenice. u tohoto projektu jsme finančně a vlastním zapojením do prací mohli přispět k zachování přírodních krás pro naše budoucí generace. Ve spolupráci s Ústeckou komunitní nadací a Národním parkem České

Švýcarsko jsme zrealizovali k oslavě 15. výročí založení naší společnosti projekt „Vracení původních druhů dřevin“ na území Národního parku České Švýcarsko. K projektu jsme pozvali naše zákazníky a společně jsme v okolí skalního hrádku falkenštejn vysázeli více než tisíc sazenic původních druhů dřevin. další úroveň společenské odpovědnosti vnímám ve spolupráci s nově vznikajícími společnostmi, jako je například Reformát, se kterým jsme započali spolupráci v době, kdy jeho majitelky ještě studovaly, a mně se myšlenka podpořit nově vznikající společnost, která se navíc zabývá designem a výrobou produktů z odpadních materiálů, velmi zalíbila. Byli jsme jedním z prvních zákazníků Reformátu a od té doby pravidelně spolupracujeme. Reformát pro nás zajišťuje design a výrobu výrobků z odpadních materiálů, které pocházejí z naší společnosti, ale například i od našich zákazníků, jako jsou zbytky kůže, dřevěné piliny a další. Využili jsme takto naše staré vizitky, ty se staly součástí ručního papíru, který tvořil desky poznámkového bloku vyrobeného z odpadních papírů. Jako jedni z prvních jsme nechali vyrobit z odpadního tyveku sáčky na potraviny, které v té době ještě v marketech nebyly k dispozici. Naším cílem je navrhovat výrobky z odpadních materiálů, které se dají používat opakovaně, a tudíž naplňují filozofii trvalé udržitelnosti. Tyto výrobky jsou určeny pro naše zákazníky a obchodní partnery a s každým výrobkem z odpadních materiálů se pojí příběh, který svým zákazníkům předáváme.

Jaké máte plány a vize v souvislosti s vaší firmou a co je pro vás prioritou? Kam by měla podle vás společnost ještě dojít?

V roce 2023 oslaví naše společnost pětadvacet let výročí od založení, a to je úctyhodný počet let, po které s celým mým týmem kráčíme společnou cestou, společně měníme svět a společně jsme výjimeční. Budeme pokračovat dále na naší cestě zajišťování shody s právními požadavky životního prostředí a energie u našich zákazníků včetně zlepšování systémů řízení environmentálního, energetického managementu a dalších. To je základní kámen našich služeb. Mým cílem je navrhovat a realizovat udržitelné projekty u našich zákazníků, podporovat udržitelné projekty neziskových organizací finančně a podílet se na nich spolu s našimi zákazníky i rodinami v rámci dobrovolnictví. Toto je vzájemně propojené, naše práce má viditelné přínosy, podílíme se na zlepšování života v naší zemi i na celé Zemi, a to je úžasný pocit.

VÁŠ PARTNER PRO SPECIÁLNÍ

MAZIVA OLEJE

APLIKAČNÍ SYSTÉMY CHEMICKÉ PRODUKTY PORADENSTVÍ

LUBRICANT s.r.o.

Firma LUBRICANT s.r.o. je obchodně technická společnost působící na českém, slovenském, polském a rumunském trhu s mazivy již od roku 1993. Její jméno je zárukou kvality pro všechny zákazníky. Firma poskytuje úplný servis v oblasti mazání a aplikace maziv, včetně optimalizace logistiky, plynulosti dodávek a poradenské činnosti pro zákazníky. Sortiment obsahuje maziva, oleje, tuky, pasty, speciální průmyslová a potravinářská maziva, technologické kapaliny, chladicí kapaliny, emulze, konzervace, odmašťovací prostředky a linky, kluzné laky, separátory pro plastikářský průmysl a aplikační techniku pro různá odvětví průmyslu.

LUBRICANT RO OIL

695,

96 horizont point rozhovor
MAZIVA A OLEJE www.lubricant.cz
S.R.L.
Strada Mareșal Constantin
Rumunsko
223
LUBRICANT s.r.o. centrála Bezručova 1066 332 02 Starý Plzenec Česká republika T +420 377 454 901 F +420 377 454 907 E info@lubricant.cz LUBRICANT SK Kopčianska 15 85101 Bratislava Slovensko T +421 915 770 927 F +421 262 413 077 E info@lubricant.sk
Polska ul. Legionów 211 43-502 Czechowice –Dziedzice Polsko T +48 501 068 406 F +48 322 151 502 E biuro@lubricant.pl
str.
Prezan nr.84, et. 1, birou 32 Timișoara, 300
judet Timis
T +40 256
961 F +40 256 223 961 E info@lubricantrooil.ro
LUBRICANT

Touha pomáhat lidem

Svou touhu pomáhat lidem Jarmila Podhorná před více než dvaceti lety zhmotnila ve firmě NAdĚJE, která vyrábí v Brodku u Konice unikátní podpůrné prostředky z bylin a pupenů stromů.

text Kateřina Černá foto archiv, Kateřina Černá

I když Jarmila Podhorná původně celý svůj profesní život zasvětila dětem coby učitelka přírodopisu a chemie a působila také jako výchovná poradkyně, vždy milovala přírodu a přemýšlela, co by mohlo dětem s výukovými a výchovnými problémy pomoci, a přitom nemělo vedlejší účinky. Přemýšlela o bylinkách a darech přírody, studovala herbáře. Nakonec poté, co odešla do důchodu, si za uspořené finance ve sklepě svého malého domku vytvořila improvizovanou laboratoř a začala byliny macerovat a vyrábět tinktury. Jejími prvními klienty byli známí, přátelé a rodinní příslušníci. Když rozdala několik lahviček vlastnoručně vyrobených tinktur a viděla, jaké mají účinky a že skutečně lidem

pomáhají, byla si jistá, že je na správné cestě. Tenkrát se začal psát příběh úspěšné firmy, která má dnes rozsáhlý areál, vlastní unikátní zahrady, o něž se stará třiatřicet zaměstnanců a při sklizni pomáhají desítky brigádníků. dnes je uznávaná bylinkářka Jarmila Podhorná z Brodku u Konice nejen respektovanou odbornicí na gemoterapii a přírodní léčbu, ale také oceňovanou podnikatelkou a osobností, která přesáhla hranice regionu.

Jste žena, která se už léta věnuje výzkumu léčivých rostlin a dosahuje pozoruhodných výsledků. Kde se ve vás vzalo to obrovské zaujetí pro léčení bylinkami?

Učila jsem tady v Brodku u Konice pětatřicet let na škole a během svého učitelského působení jsem sledovala u dětí výukové problémy, které mají souvislost s těmi zdravotními. Jsou to problémy, které nejsou do dneška vyřešeny. Tenkrát jsem dělala také výchovnou poradkyni, což mě nesmírně bavilo. Sledovala jsem navíc různé alternativní přístupy v léčení. do roku 1989 takových informací bylo strašně málo. Sháněla jsem si knihy z ciziny a hledala možnosti, jak těm dětem pomoci, tak aby léčba neměla vedlejší účinky. Když jsem pak šla do důchodu, řekla jsem si, že bych chtěla lidem předat své poznatky a zároveň bych chtěla dělat něco konkrétního. Začala jsem jezdit na přednášky do Prahy a na jedné z nich pan Janča řekl, že kdyby někdo z našich bylin začal vyrábět tinktury, tak by vyrobil něco lepšího, než jsou ty drahé dovozové přípravky. Zaujalo mě to natolik, že jsem si doma přetvořila sklep a začala zkoušet, jestli se dají v takových podmínkách vyrobit, a především jestli to funguje. První bylinkou, kterou jsem použila k výrobě tinktury, byla třezalka, což je velmi známá bylinka našeho pásma se širokým spektrem působení. Je výborná na nervové problémy, spánek, mozkovou činnost, ale také je skvělá na léčení zánětlivých procesů. A tak jsem vyrobila několik lahviček a rozdala je těm, o nichž jsem věděla, že takové

problémy mají, a brzy jsem se dozvěděla, že mé tinktury lidem pomáhají. Někde se v průběhu dvou měsíců zlepšil spánek, jinde tenisový loket. Velkým překvapením pro mne bylo, že člověku, který měl roztroušenou sklerózu, to natolik pomohlo, že se začal lépe pohybovat a byl najednou i klidnější. A já jsem si řekla, že jsem na dobré cestě. Přicházeli první zákazníci, což byli často moji bývalí žáci. Na problém s močovými cestami jsem zpracovala lichořeřišnici, na problém se žlučníkem zase ostropestřec a pomaličku jsem zkoušela, jestli vše funguje. Kdybych tinktury tenkrát chtěla prodávat v obchodech, tak by to muselo jít přes Státní zdravotní ústav a ministerstvo. Navíc jsem je připravovala ve svém malém sklepě a tam kdyby přišla potravinářská inspekce, okamžitě by mi mou laboratoř zavřeli. A protože jsem to myslela vážně a viděla, že mé přípravky fungují, musela jsem začít vytvářet důstojné prostředí, které odpovídá všem standardům. Pronajala jsem si místnost ve zdravotnickém středisku. Nejdříve jednu, a pak, když už to bylo pět místností, jsem začala stavět na pozemku, který jsem pro tyto účely koupila. Nejdříve jsme tu měli v dolní části prodejnu a poradnu a nahoře kanceláře. To bylo nevyhovující, protože líh musel být uskladněn ve zvláštní budově, tak jsem musela koupit ještě další budovu, ta měla původně jen tři místnosti a jak rosteme, má jich třiadvacet. Postupně jsem se snažila vytvářet co nejvhodnější pracovní prostředí. V té době jsem se také seznámila s panem inženýrem dostálem, který pracoval na ministerstvu, a ten mi doporučil postavit to celé na zelené louce. Poradil mi, ať si vezmu úvěr na deset milionů a vybuduji na zelené louce celou výrobu, aby co nejvíce vyhovovala našim potřebám. Bylo to hodně peněz a měla jsem z takového kroku obavy, ale nakonec jsem našla odvahu a pustila se do toho. Koupila jsem dva hektary půdy a v centru Brodku u Konice jsem postavila velkou budovu, okolo níž jsou dnes naše zahrady. Ovšem splácet to bylo strašné. Nikdo mi nic nedal kromě jednorázové a v celkovém objemu zanedbatelné částky z Evropské unie.

Vaše zahrada je dnes světovým unikátem… Vybudovali jsme ji pro snadnější získávání pupenů rostlin, které je potřeba k výrobě gemoterapeutik. Je jediná svého druhu na světě. Máme ještě ukázkovou bylinkovou zahradu, kde najdete i cizokrajné bylinky z Vietnamu nebo z Číny a vedle nich roste například kotvičník, kozinec, kustovnice čínská či dangšen. Ukázkovou zahradu můžete navštívit a u každé rostliny najdete

horizont point zdraví 99 98 horizont point zdraví

stručný popis a návod, k jaké léčbě je vhodná. celý komplex tvoří kromě zahrad pět budov, které slouží k výrobě, prodeji i osvětě, tedy k přednáškám a seminářům. Poslední budovou je regenerační centrum, které slouží jednak pro diagnostiku zdravotních problémů například při léčbě pohybového aparátu, nebo při dýchacích, kožních či cévních problémech.

Vraťme se ale zase do minulosti. Jak se vám podařilo prosadit v takovém měřítku a dostat své přípravky mezi lidi?

Když máte něco úplně nového, o čem lidé nevědí a netuší, k čemu přesně to je, tak je s tím musíte nejdříve seznámit. Měla jsem to štěstí, že mě pan Janča pozval přednášet do Koutů, kde jsem se ocitla ve společnosti těch nejlepších bylinkářů. Měla jsem možnost o svých tinkturách povídat. Začali si mě pak zvát na přednášky do dalších vesnic a měst. Tenkrát se stala navíc ještě jedna věc, kterou jsem se dostala do povědomí lidí. V mém blízkém okolí byl člověk, který měl boreliózu a ta choroba nebyla ještě tolik rozšířená, moc se o ní nemluvilo. Tento člověk už byl třičtvrtě roku na neschopence a měl neuroboreliózu, jezdil do Olomouce na kliniku, kupoval si různé drahé prostředky, a nic se nedělo. A já jsem si řekla, že třeba je v naší přírodě něco, co by mohlo na boreliózu zafungovat. Vzala jsem herbáře a usilovně hledala, kde by byla nějaká zmínka o té nemoci. A našla jsem to až u pupenu topolu, kde byla zmínka, že tinktura zhotovená z pupenu topolu nám dává prostředek, který by mohl na boreliózu zabrat. Takže jsem zkusila vyrobit první tinkturu, předala jsem ji tomu člověku a on po dvou lahvičkách nastoupil za šest týdnů do práce. Bylo to velké překvapení i pro okolní lékaře. Já jsem si pak uvědomila ještě jednu věc. Zůstaly mu nervové a pohybové problémy. Hledala jsem pak způsob, jak tyto následky boreliózy zmírnit. A měla jsem štěstí, protože v pátém dílu herbáře Janča–Zentrich byla kapitolka (a to tenkrát jen pět stran) o gemoterapii, což je medicína pupenů. Tehdy pár výrobků dělali pan Janča a Pepa Zentrich pro své pacienty, jinak o tom nevěděl nikdo nic.

Byla jste tedy ve výrobě tinktur z pupenů průkopníkem… Říkala jsem si, že v tom pupenu je všechno to nejlepší, co rostlina má. A to jsem taky kdysi učila děti, že rostlina dá všechno, co má, do klíčku nebo pupenu. Vitaminy, minerální látky, stopové prvky a další látky s širokou působností.

A když pupeny zpracujeme, tak tento potravinový doplněk stimuluje centrální nervovou soustavu, zvyšuje imunitu organismu, omlazuje organismus. A tak jsem udělala první kúru. Kúru na doléčení boreliózy. To je dneska naše kúra č. 24, která obsahuje topol. Když berete gemoterapeutika, tak je také důležité pročistit organismus od odpadu, od toho, co se vám v něm za všechny roky poukládalo z jídla, z léků, z ovzduší. Čistícím je v našich kúrách často bříza. Borelióza vám vždycky napadá játra, takže tam zde i složky na podporu činnosti jater, a to pupeny jalovce. Na pohybový aparát černý rybíz, borovice a vinná réva. Tahle kúra je nejfrekventovanější. dnes už máme devětačtyřicet kúr na různé druhy problémů. Gemoterapeutika jsem začala vyrábět jako první v republice, a když děláte něco jako první, tak sice nemáte konkurenci, ale lidé o tom nic nevědí. Proto mě čekala ještě dlouhá a složitá cesta, abych to dostala lidem do povědomí. Takže jsem jezdila do Koutů, kde přednášeli pan Janča a Zentrich, a tam jsem se setkala s lidmi, kterým se moje přednášky líbily, začali mě zvát i do televize a do rozhlasu. Při tom všem jsem budovala nový areál. Ve dvaašedesáti jsem si vzala úvěr na deset milionů, a i když to bylo těžké, tak jsme všechno zvládli. Panu dostálovi vděčím ještě za jednu věc, kterou jsem díky němu realizovala. Řekl mi tenkrát, abych si na ty pupeny založila vlastní zahradu, jinak by mě mohl někdo osočit, že ničím přírodu nebo že to bylo chemicky ošetřeno. A tak jsem si nechala od Zahrady Olomouc ještě na zbytek toho pozemku udělat projekt, abych měla představu, jak by to vypadalo podle množství těch pupenů, co potřebujeme, což bylo vyčísleno na 25 milionů. Řekla jsem si, že to asi do smrti neuvidím, a dneska už to máme všechno vysazené a máme to i oplocené, už to roky funguje. Mám zaměstnaných třiatřicet lidí a kromě toho padesát až sto brigádníků ročně.

Plánovala jste, že budete pomáhat lidem, ale nejspíš jste neplánovala, že těch, kterým pomůžete, bude tolik… Ne, neplánovala. Mě na to navedly ty výukové a výchovné problémy dětí ve škole, které dodneška nejsou vyřešeny. chtěla jsem opravdu jen dělat něco, co by lidem pomáhalo. Velkým překvapením pro mě před několika lety bylo ocenění při výročí Univerzity Palackého, které jsem dostala společně s Bohdanem Pomahačem a dalšími asi pětačtyřiceti absolventy.

100 horizont point zdraví
   Doplněk stravy Doplněk z bylin jako podpora organismu proti virům a virovým onemocněním Tato kúra je sestavena z bylin a pupenových výtažků, které zvyšují imunitu a působí protivirově. Kúru lze doplnit i grepovým olejem na potírání. Možné i sestavení kúry dle Vašich individuálních potíží. Mgr. Jarmila Podhorná - NADĚJE, 798 46 Brodek u Konice 3 objednávky na tel./fax: 582 391 207, GSM: 737 525 301 poradna: 582 391 254 e-mail: objednavky@nadeje-byliny.eu, www.bylinnyherbar.cz www.nadeje-byliny.eu

Sestry do nepohody

Hana Pekárková je diplomovaná zdravotní sestra, absolventka vysoké školy a majitelka Pracoviště ošetřovatelské péče – agentury, kterou v Hradci Králové vybudovala úplně od základů. text Kateřina Černá foto Michaela Dzurna

Jejích padesát zaměstnanců dnes poskytuje domácí zdravotní a rehabilitační péči všem klientům bez rozdílu věku, pohlaví a diagnózy. Tato domácí zdravotní péče je poskytována na doporučení lékaře a je hrazena pojišťovnou. Paní Hana Pekárková spolupracuje s přibližně sedmdesáti lékaři a zajišťuje kromě domácí péče také pečovatelskou službu pro celý okres Hradec Králové a pomáhá pacientům šetřit náklady i díky půjčovně zdravotnických potřeb, kterou zajišťuje její druhá firma. Sestřičky v terénu nejen že řídí auta, ovládají tablety, různé přístroje jako například ventilátory, dávají pacientům infuze a dělají vše, co sestry v nemocnici, ale musejí také umět ve vypjatých situacích zachovat chladnou hlavu, v pravou chvíli projevit lidskost a empatii, spolupracovat s rodinou pacienta, a pokud je potřeba, i přeskočit plot nebo vlézt oknem, aby pacientovi pomohly. Nikdy totiž nevědí, v jakém stavu pacienta za dveřmi jeho bytu nebo domu najdou. Může být v ohrožení života nebo jen zmatený, někdy péči odmítá a sestra si musí nejdříve získat jeho důvěru. Sestry v terénu mají nejen široký záběr kompetencí, ale i široké srdce, do kterého se vejdou všichni malí i velcí pacienti. Takto začínala i Hana Pekárková, která se s ohledem na změny ve společnosti i ve zdravotnictví rozhodla v devadesátých letech postavit na vlastní nohy a pracovat jako sestra v terénu. V devadesátých letech probíhalo ve zdravotnictví mnoho změn a některá zařízení šla do privatizace. V té době byla rušena i geriatrická sestra a začaly se rozšiřovat pečovatelské služby v terénu. Paní Hana Pekárková byla zkušená diplomovaná zdravotní sestra, která v té době pracovala jako vrchní sestra v Okresním ústavu národního zdraví na psychiatrickém oddělení. Zařízení se mělo privatizovat, ale počítalo se jen s lékaři, a tak paní Hana začala hledat svou vlastní cestu. Rozhodla se pro samostatnou práci v terénu jako privátní sestra a začala vyřizovat vše potřebné, aby se mohla pustit do podnikání. Vzhledem k tomu, že byla opravdovou průkopnicí a jednou z prvních, tak bylo pro pojišťovnu oříškem například i pojištění činnosti. Začátky v pronajaté garsonce, kdy pochůzky po Hradci Králové paní Hana dělala ještě všechny pěšky, už jsou sice dávnou minulostí, ale i dnes si vzpomene, jak musela někdy ke svým pacientům skákat přes plot, když se nemohla dozvonit. Jak jí rodiče pomáhali finančně v době, kdy bylo potřeba pořídit si základní vybavení, jako jsou měřicí přístroje, například glukometr nebo tonometr. Následovalo pak ještě rozšíření

vzdělání a paní Hana si udělala maturitu i z rehabilitace. Pacientů přibývalo a začala jí vypomáhat spolužačka, která se starala o vlastní postižené dítě. V krátké době jednoho roku už ale paní Hana zaměstnávala sestry tři a začala být potřeba i auta. Rozjezd agentury byl velmi rychlý a tento raketový start si vyžádal několik let skutečně intenzivního nasazení. „domů jsem přicházela často až v šest večer a pak jsem ještě zpracovávala do dvou do rána dokumentaci. O sobotách a nedělích jsem měla také služby a stejně jako ve všední den vstávala v šest ráno,“ vypráví paní Hana o svých začátcích podnikání.

V roce 1993 byla založena Asociace domácí péče a paní Hana s ní díky svým zkušenostem začala spolupracovat, protože věděla, jak je těžké dostat se k informacím v tak dynamicky se vyvíjejícím odvětví. Paní Hana dokázala vždy dobře jednat s pojišťovnami a také poradit ostatním. Zástupci pojišťoven také často konzultovali problémy přímo s ní. Musela se v průběhu let mimo jiné začít věnovat osvětě a marketingu. chodila do živého vysílání TV, zadávala spoty do rozhlasu a dělala všechno proto, aby se zvýšilo povědomí o firmě i o domácí péči jako takové, naučila se ekonomiku i řešit právní záležitosti. A prvních deset let strávila ve velkém zápřahu. Její tatínek už byl v té době v důchodu a dělal jí zpočátku ekonoma i řidiče.

V roce 2006 už měla paní Hana deset zaměstnanců a podnikání jako fyzická osoba transformovala ve společnost s ručením omezeným. Začala stavět pro firmu vlastní sídlo a našla si také schopnou posilu v osobě Andrey Turkové, která přinesla svěží vítr a jako Hančina zástupkyně se od začátku snažila také firmu posunout kupředu. „Andrea hned vzala firmu za svou a dodneška se skvěle doplňujeme. Uvolnila mi ruce a nastartovala chuť rozšiřovat další činnost. V současné době máme osmnáct sester na plný úvazek a dalších osm na dohodu, a navíc jsme rozjeli také pečovatelskou službu, kde je dalších devatenáct pečovatelek a tři sociální pracovnice společně s firmou na půjčování zdravotních potřeb. Já osobně se už věnuji jen financím a jednání s pojišťovnami.“ Paní Hana touto trojicí provázaných služeb dokonale pokryje potřeby pacientů, jejichž stav vyžaduje odbornou péči a pomoc v domácích podmínkách. Nejde jen o starší nebo dlouhodobě nemocné osoby, ale často i o děti nebo lidi po úrazech. Svým pacientům dokáže díky půjčovně zdravotních potřeb, která skvěle doplňuje domácí péči, usnadnit rekonvalescenci

horizont point rozhovor 103 102 horizont point rozhovor

nebo dobu akutní nemoci. Ve výbavě mají nejen polohovací lůžka, vozíky, ale mají také největší množství kyslíkových koncentrátorů v republice. Každá sestra pro domácí péči musí umět pracovat samostatně, rychle se rozhodovat a reagovat. Pracuje sama v terénu, a to přináší samo o sobě spoustu komplikací a nepředvídatelných situací. Sestry mají také své odbornosti-specializace, ať už jde o čistě domácí péči, fyzioterapii nebo sestry fungující jako porodní asistentky. „dětští lékaři nás doporučují i v takových případech, kdy má maminka potíže s kojením nebo je potřeba speciální cvičení s dítětem,“ vysvětluje paní Pekárková, která díky svým zkušenostem a odbornosti působí také pro Ministerstvo zdravotnictví a doškolovací ústav v Brně jako členka pracovní skupiny.

„Ve svých šedesáti letech jsem dokončila vysokou školu, učím na fakultě komunitní péči, mám fungující firmu se spokojenými zaměstnanci, kteří se chovají jako velká rodina. “ Paní Hana za osobní úspěch považuje to, že je za ní vidět kus práce. To, že si dokázala splnit svůj sen, stejně jako že dokázala překonat některé své strachy a přijmout výzvy, jako například strach z řízení auta, nebo vystudovat v pokročilém věku vysokou školu. „Z počátku podnikání jsem měla strach z řízení auta a můj tatínek mi dělal řidiče. Já měla dlouho obavy z řízení ve složitějších dopravních situacích, ale nakonec jsem překonala sama sebe a tatínka vozila na oplátku do nemocnice, když už nemohl řídit sám. dnes je řízení dokonce můj oblíbený relax. Studiem vysoké jsem sama sobě chtěla ukázat, že to dokážu,“ vypráví paní Hana, která ani dnes, když už by měla být sedm let v důchodu, nezahálí a rozvíjí své podnikání. dnešní obraz její firmy je obrazem její silné vůle, přátelské povahy a touhy pomáhat lidem. Hana Pekárková dokázala vytvořit pro své sestry –a jsou mezi nimi i muži – skvělé podmínky. Vozový park dnes čítá padesát aut, sídlo firmy se rozrostlo a má nyní dvě budovy o rozloze 300 metrů čtverečních plus čtyři obytné kontejnery. Hana má zodpovědnost za padesát zaměstnanců ve svých dvou firmách a snaží se jim usnadnit práci. Třeba tím, že mohou používat v terénu tablety, čímž odpadá složité papírování a společná komunikace je efektivnější, nebo si zaměstnanci mohou v případě potřeby půjčit služební auto pro soukromé účely, v době pandemie byla schopná zaplatit učitelku a vyčlenit ve firmě prostor, aby bylo postaráno o děti zaměstnanců.

„Některé sestry jsou u nás již dvacet let. Jsou pyšné na naši firmu a vědí, že se mohou zaštítit mým jménem, které je v oboru dobrou značkou a synonymem kvality. Aby to tak zůstalo, osobně své zaměstnance honím, ať se stále vzdělávají. Platím jim konference, kam dostanou na celý den i auto a den předtím také volno,“ říká Hana Pekárková. celoživotní vzdělávání je ve zdravotnictví skutečnou nutností. Každá sestřička má svůj rajón, kde samostatně pracuje, ale pokud potřebuje například vystřídat, pomoci radou nebo jinak, kolegyně jí vždy vyjdou vstříc. domácí péči se věnují většinou sestry, které mají rády výzvy a samostatnost. Vidí se společně jen při různých firemních akcích a jinak se musí hodně spoléhat samy na sebe. Výjimkou nejsou ve firmě ani zdravotní bratři. „Mám je jako vlastní děti, jako jednu velkou rodinu a jsem připravená pomoci, pokud to jde. V týmu máme například maminku, která přišla s osmiměsíčním dítětem krátce poté, co ji opustil manžel, máme tady mámy se čtyřmi dětmi, paní Natálku z Ukrajiny, která je fyzioterapeutka se třemi dětmi, a všem se snažím zajistit podmínky pro práci, hlídání pro děti. dokonce se teď učím s Natálčiným osmnáctiletým synem na zkoušky z autoškoly, protože neumí ještě úplně dobře česky,“ vypráví paní Hana, která se svými zaměstnanci strávila velký kus života a věří, že když jsou spokojení, tak se chovají hezky i ke klientům, které mají na starosti.

díky podpoře z Evropských fondů má v plánu prostory ještě rozšířit a vybudovat týdenní stacionář, kde mohou klienti trávit čas od pondělí do pátku v případě, že se o ně rodina nedokáže postarat. V plánu je také vozový park vybavit elektroauty. Osobně ji mrzí, když její kolegyně z oboru své firmy prodávají zahraničním společnostem, vytrácí se osobní přístup a ztrácí hodnotu vše, o co celých třicet let v odvětví domácí péče bojovali. Největším přáním tedy je, aby se její firma se všemi zaměstnanci držela stále stejných zásad a pracovala tak kvalitně jako dosud.

104 horizont point rozhovor
www.interaction.cz VŠE PRO KAROSÁRNU A LAKOVNU VYBAVENÍ LAKOVEN A KAROSÁREN TECHNICKÁ PODPORA, KOLORISTIKA A PORADENSTVÍ AUDIT, OPTIMALIZACE A MANAGEMENT PROVOZU PROJEKTOVÁNÍ A VÝSTAVBA LAKOVEN ZÁRUČNÍ A POZÁRUČNÍ SERVIS ŠKOLENÍ A REKVALIFIKACE

Vytrvalost a spolupráce jako cesta k úspěchu

Majitelka firmy TRUSTAV Jana Nováková za své podnikání získala řadu ocenění. Jedním z nich je ocenění Výjimečná podnikatelka, což naprosto vystihuje její přístup. Aby lépe porozuměla památkářům, vystudovala jejich obor a dnes špaletová okna a repliky historických dveří na míru, které vytvářeli její truhláři, najdete na řadě míst památkové zóny Prahy i Karlových Varů.

Sny o budoucím povolání se u Jany Novákové rozplynuly ve chvíli, kdy kvůli politické minulosti svého tatínka nemohla začít studovat na filozofické fakultě. Ruské tanky v roce 1968 a celková změna klimatu ve společnosti zamíchaly mnoha osudy lidí žijících v tehdejším Československu. Stejně jako její rodiče tíhla Jana k učitelství a chtěla se věnovat především jazykům. Jediný obor, kam se však mohla přihlásit, byla Výrobně ekonomická fakulta VŠE v Praze, obor organizace a řízení průmyslu. Místo studia jazyků ji tedy čekaly matematika, statistika, fyzika a chemie. Její kariéra pak odstartovala nástupem do tehdy ještě socialistického průmyslového podniku, kde pracovala v materiálně technickém zásobování, zajišťovala dovozy materiálu a chtěla se věnovat obchodu, mít zajímavou a pestrou práci, stýkat se s lidmi. To se jí dařilo stejně tenkrát jako dnes. Pak přišla sametová revoluce a další možnosti rozvíjet se a plnit si sny. Krátce před tím, než Jana Nováková začala s podnikáním, byla náměstkyní třítisícového podniku. Pro někoho by to byla práce snů, ale na činorodou a kreativní Janu tahle pozice působila jako zlatá klec. Krásná kancelář, osobní asistentka ani dostatek volného času nebyly tou správnou motivací.

Nový začátek

Její touha zkusit něco nového, rozvíjet své schopnosti

a budovat vlastní projekt vyústila v založení vlastní společnosti. V té době se již podnikání věnoval její manžel a jeho stavební firma už měla své klienty. Jana si proto vybrala příbuzný obor a začala s kuchyněmi, sanitou a plovoucími podlahami, které se v té době staly trendem. K oboru ji tedy přivedly životní náhody. A další náhoda ji přivedla k založení firmy na výrobu dřevěných oken. Na začátku pracovala sedm dní v týdnu, nepočítala hodiny ani ujeté kilometry. dělala úplně všechno, co bylo potřeba, včetně zaměřování oken, nebo dokonce i úklidu. Podnikání naučilo Janu zodpovědnosti nejen za sebe, ale i za druhé a také nést důsledky svých rozhodnutí. Přineslo jí velkou svobodu, uznání, mnoho ocenění i peníze, zároveň ji ale o svobodu a peníze v jistém slova smyslu i připravilo. díky houževnatosti a optimismu se Janě podařilo všechny turbulence vybalancovat a těžkosti zvládnout s nadhledem.

Špaletová okna jako láska na první pohled

Nová etapa pro firmu začala ve chvíli, kdy se Jana v Praze doslova zamilovala do špaletových oken a rozhodla se, že je její společnost bude vyrábět. První velkou zakázkou

106 horizont point rozhovor

bylo 166 špaletových oken do Muzea hudby v Praze. díky tomu, že u památkových zakázek je potřeba řešení na míru a individuální přístup, není možné, aby to zvládl najatý obchodní zástupce, a proto je firma, která chce tyto služby poskytovat i objemově, omezena i technicky. Vše záleží na detailech, odborných znalostech a objektivním zhodnocení možností, což bez hlubokého vhledu do oboru vůbec nejde. Paní Janě kromě dlouholetých zkušeností pomáhá také vzdělání v oblasti památkářství, které je výhodou v případě, že jde o rekonstrukci historické stavby. Jde především o to, aby si budovy zachovaly svůj historický ráz, ale přitom odpovídaly současným nárokům na kvalitu. Ve firmě TRUSTAV tedy využívají moderních technologií, pořád je ale u atypických detailů důležitá ruční práce, dřevo potřebuje dotek lidských rukou, a přes technická vylepšení přitom vracejí budovám původní originální tvář. firma má velké zkušenosti nejen s výrobou špaletových oken, ale také s replikami historických dveří i renovací fasád.

vybudovala a které bych přála, aby jednou beze mě byla ještě lepší než se mnou,“ říká paní Jana, která chvíle odpočinku nejraději tráví se svou rodinou. Manžel Jaromír již své podnikání ve stavebnictví před časem ukončil, syn Michal se věnuje zcela jinému uměleckému oboru a vlastní castingovou agenturu. Velkou radostí je dospívající vnučka Nicolle, s níž Jana tráví co nejvíce času, pokud to jen trochu lze. „Jsem úplně normální žena, jsem čtyřicet let vdaná, vychovala jsem syna, pracuji od ukončení vysoké školy, na mateřské dovolené jsem byla jen jedenáct měsíců. Jsem asi docela pracovitá, důsledná, hodně náročná na sebe, ale i na ostatní, což je někdy trošku problém. Myslím si, že můj úspěch mají nejspíš na svědomí některé moje vlastnosti, ale hlavně na tom má zásluhu moje okolí. “

Pětadvacet let zkušeností

Téměř pětadvacet let se specializuje na veřejné budovy, bytové domy a kulturní památky po celé České republice.

„Jsem hrdá na to, že jsme ryze česká firma, která zvládne celý výrobní proces od začátku do konce. Jsem hrdá na své skvělé kolegy Honzu a Jakuba, kolegyni Janu, která se mnou pracuje od roku 1995. Na precizní práci svých truhlářů, z nichž Michal a Standa jsou ve firmě už od úplného začátku,“ vypráví sympatická podnikatelka, jejíž firma má milou rodinnou atmosféru a voní borovicovým dřevem. Jana jedná často v souladu se svou intuicí. Ne vždy se jí sice podaří odhadnout osobnost člověka na první pohled, ale zásadní je pro ni charakter člověka a snaha na sobě pracovat. další podmínkou je, aby kolega zapadl do kolektivu. V rodinné firmě jsou vždy dobré vztahy podmínkou. celý život Jana investovala zisk zpět do firmy a důležité je pro ni, aby společnost vzkvétala, rozvíjela se a bylo to vidět nejen navenek, ale i uvnitř. Ať už šlo o dobré ohodnocení a pracovní podmínky zaměstnanců, nebo novou fasádu budovy.

Životní motivace

„Nikdy jsem neměla nějaké vysoké životní nebo kariérní mety, a tak jsem se svým životem spokojená. dnes mě už nemotivují peníze a kariéra, ale snaha udržet firmu, kterou jsem

Sama bych nedokázala nic Mou práci dělá úspěšnou rodina, přátelé, spolupracovníci, nejsem individualista, sama bych nedokázala nic,“ prozradila nám na sebe paní Jana, která se prosadila ve stavebnictví přesto, že to není příliš „ženský“ obor a proniknout do něj nebylo jednoduché. Je toho názoru, že dnes mají ženy velké šance a možnosti se prosadit, pokud mají podporu rodiny. Jana osobně nemá pocit, že se musela něčeho vzdát, podnikání pro ni bylo volbou, která jí umožnila něco vybudovat. Je typem vytrvalce, jehož cesta k úspěchu je spíše běh na dlouhou trať než sprint. „Čím jsem starší, tím více upřednostňuji pokoru, respekt k druhým, vážím si slušných, poctivých a pracovitých lidí, obdivuji všechny, kteří se postarají o handicapované spoluobčany, lidi s velkým srdcem, prostě ‚rubáš nemá kapsy‘ a je hezké se ohlédnout a nestydět se,“ říká s úsměvem paní Jana, která si přeje pro sebe, svou rodinu, přátele a své zaměstnance zdravý kvalitní život a dostatek férově zaplacené práce. A protože ji znamení Vodnáře předurčuje k jistému druhu vizionářství, neopouštějí ji ani plány a vize do budoucna, i když je jí jasné, že postupně pomyslné veslo ve firmě převezmou mladší. Největším Janiným podnikatelským přáním je, aby TRUSTAV byl i nadále poctivou českou firmou, která si udrží na trhu stabilitu.

108 horizont point rozhovor
Našeoknavámsluší.Již25let. www.trustav.cz TRUSTAVcz okna.dvere.trustav

Trpělivost, pokora a víra v dobré věci

Klinická logopedka Ilona Kejklíčková, zakladatelka logopedické kliniky LOGO v Brně, patří mezi odborníky, kteří se zasloužili o nový, komplexnější přístup v léčbě poruch řeči, a to jak u dětí, dospělých, či lidí po mozkové cévní příhodě. Její originální a komplexní způsob léčby slaví úspěchy i v zahraničí. Ilona Kejklíčková je nejen průkopnicí nových metod, ale také autorkou odborných publikací.

Měla jsem to štěstí poprvé se setkat s klinickou logopedkou Ilonou Kejklíčkovou už před více než deseti lety, kdy jsme řešili potíže mého prvního syna. Tenkrát na nás oba silně zapůsobila svou pozitivní energií, hravostí a unikátním přístupem jak profesionálním, tak lidským. Stejné bylo naše setkání i tentokrát a její přístup k životu a k práci má stále tentýž pozitivní náboj a energii, kterou dokáže lidi strhnout a motivovat k práci na sobě. Téměř každé třetí dítě předškolního věku dnes trpí poruchou komunikace nebo vadou řeči, což je možné řešit logopedickou terapií. Přesto si někteří dospělí své nedokonalosti výslovnosti, jako je například ráčkování a šišlání, nesou celý život. Paní Ilona Kejklíčková je toho názoru, že na nápravu není nikdy pozdě, a proto se na její klinice setkáte nejen s dětmi, ale i s dospělými. Často její pomoc vyhledají manažeři, podnikatelé nebo právníci, kteří potřebují zlepšit artikulaci, zkultivovat svůj projev, nebo například zpomalit tempo řeči. Složitějších diagnóz se na klinice LOGO nebojí, naopak jsou vnímány jako výzvy pro celý tým lékařů a terapeutů. Klinika leží v klidném prostředí, a přitom v blízkosti centra Brna, a pobyty jsou zde velmi oblíbené nejen proto, že je malému či dospělému klientovi v krátké době k dispozici řada odborníků, kteří dokážou pomoci při řešení jeho problému, ale také proto, že se tu necítíte jako v typickém zdravotnickém zařízení, které mnoho lidí stresuje. Když projdete hlavním vchodem a octnete se na recepci, budete si připadat spíše jako v hotelovém komplexu s milým a empatickým personálem, kavárnou a možností posedět si v zahradě se vzrostlými stromy. Ilona Kejklíčková je opravdovou duší kliniky, která udává tón a vytváří výjimečnou atmosféru důvěry a profesionality a sama se v průběhu dne věnuje nejen řízení kliniky, ale také svým klientům. dnes jí ve firmě pomáhá i její dospělý syn, který zastává pozici finančního ředitele.

vzniku zdravotnického zařízení a následně uzavření Smlouvy o poskytování zdravotnické péče.

Byla logopedie váš vysněný obor?

Rozhodně jsem se logopedii nechtěla vůbec věnovat, zdála se mi nezajímavá. chtěla jsem být lékařkou, ale vzhledem k tomu, že mi brzy zemřel tatínek a maminka byla na všechny starosti i placení sama, musela jsem své přání přehodnotit a místo gymnázia jsem zvolila pedagogickou školu. Po maturitě jsem se pak rozmýšlela, co dál, a nejbližší lékařským vědám byla speciální pedagogika, tak logicky jsem pokračovala tímto směrem. Pak jsem asi jako všichni mladí lidé vyzkoušela několik pracovních příležitostí. Vždycky jsem byla takový ten akční typ, a dokonce jsem chtěla nastoupit jako pedagožka do ženské věznice, ale osud to zařídil jinak. Otěhotněla jsem a musela zvolit klidnější prostředí. Logopedie mi přišla zpočátku velice fádní, ale rozhodla jsem se to dělat jinak než ostatní. A nakonec jsem si našla svou unikátní cestu a v oboru působím už pětatřicet let.

Logopedii většina z nás má spojenou s dětskými vadami řeči. Vaši kliniku dnes ale navštěvují nejen děti, ale i dospělí…

Celý svůj profesní život pomáháte lidem, kteří mají potíže s řečí. Co vás dovedlo k podnikání? První bylo právě to rozhodnutí, že bych ráda pomáhala lidem, kteří mají potíže s řečí. Svou první poradenskou místnost jsem měla ve svém upraveném dětském pokoji, ale jak klientela narůstala, musela jsem začít přemýšlet o zřízení skutečné ambulance. A to už bylo o něco složitější, protože jsem neměla žádný vstupní kapitál. Následovalo vyřízení povolení ke

Ano, máte pravdu. dnes je u nás na klinice zhruba třicet procent dospělých, kteří se rozhodli řešit své neléčené potíže s řečí. Podle statistik nám těch dospělých klientů každý rok přibývá. Často přicházejí například lidé po úrazech hlavy, kdy bývá narušeno řečové centrum, při neurologických poruchách, afázii způsobené například mrtvicí nebo s neléčenou koktavostí. U nás na klinice máme tu výhodu, že kromě logopeda a té terapeutické části mají klienti k dispozici i lékařský tým včetně neurologa, rehabilitačního lékaře, ale i psychologa a fyzioterapeuty. Pravidelně se společně v tomto expertním týmu scházíme a řešíme společně složitější případy.

Je pravda, že v posledních letech přibývá dětí s vadami řeči? Ano, je to nejspíš dáno životním stylem. Je možné, že to má na svědomí i virtuální komunikace prostřednictvím mobilů a internetu, která omezuje běžnou komunikaci v rodinách. Postiženi bývají čtyřikrát častěji chlapci než dívky a pokud se problém s řečí projeví u děvčat, tak má většinou daleko hlubší

horizont point rozhovor 111 110 horizont point rozhovor
text Kateřina Černá foto archiv

společně pomáháme

.

příčiny. Souvisí to také s jemnou i hrubou motorikou. U nás na klinice proto sledujeme dítě takto komplexně.

Jak rychle se mohou dostavit pozitivní změny například u dospělých při nápravě vad řeči, které si nesou z dětství?

Mám v této oblasti velmi dobrou zkušenost. Ti lidé se rozhodli, že něco změní, a přistupují pak ke své vlastní mateřštině jako k výuce cizího jazyka. Ty výsledky se pak dostavují velice brzy. Pokud nejde o nějakou neurologickou příčinu, ale jen o nápravu výslovnosti, tak se změna dostaví už po měsíci nácviku.

Co vás motivuje?

Hledání nových cest v terapiích a nabídka řešení složitějších diagnóz.

Na co jste hrdá?

že se podařilo vybudovat jedinou logopedickou kliniku v České republice, která je zaměřena na poruchy komunikace komplexním přístupem mnoha zdravotnických odborností a která poskytuje poctivou, odbornou diagnostiku a péči, co dobře funguje.

Čeho se držíte celý život?

Poctivé práce a víry v dosažení vytyčených cílů.

Co je pro vás v životě a podnikání nejdůležitější?

Pokora a morální hodnoty.

Kdybyste měla charakterizovat krátce sama sebe, jaké vlastnosti vás předurčily k tomu, že jste ve svém oboru dnes úspěšná?

Určitě je to houževnatost, vytrvalost a schopnost dotahovat věci do konce. Myslím, že i pokora a slušnost jsou velice důležité. Maminka mne od dětství vedla k různým zajímavým činnostem, ať už to bylo hraní na klavír, zpěv, tanec nebo sport. To všechno jsem ve své profesi zúročila, bylo to v mém podnikání potřeba.

Jaké máte plány a vize a kam by měla podle vás společnost ještě dojít?

Předním produktem je týdenní diagnostický pobyt, jehož cílem je a let a a v nás na Na v a v a v a

po

• • e • • • • N • •

• • • • • • • •

kl

• logopedické pomůcky

• fyzioterapeutické pomůcky

• ergoterapeutické pomůcky

Přála bych si, abychom i nadále poskytovali kvalitní zdravotnickou péči, aby hlavně pacienti i naši kolegové byli na klinice spokojení a pracovali v pěkném a profesionálním prostředí rádi. i n i
Navštivte náš e-shop z

USNADŇUJEME PODNIKATELŮM JEJICH KAŽDODENNÍ BYZNYS

Náš webový portál pruvodcepodnikanim.cz je plný rad, které podnikatelům pomohou úspěšně posunout jejich byznys dál.

Firemní bankovnictví

pr uvod cepo dnik anim.c

www.csob.cz |
z

Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.