Zuzana Fuksová, Cítím se jako Ulrike Meinhof

Ulrike Meinhof

Česká próza

Statusy a tweety Debut

Zuzana Fuksová Cítím se jako

fra

Ulrike Meinhof

Zuzana Fuksová Cítím se jako

Česká próza

fra

Zuzana Fuksová (1983) vystudovala sociální práci. V roce 2006 založila s Adélou Elbel skupinu Čokovoko (alba Best of!, 2008 a Hudba, 2011). V současné době žije v Praze.

fra

Zuzana Fuksová Cítím se jako Ulrike Meinhof

Zuzana Fuksová Cítím se jako Ulrike Meinhof Statusy a tweety

fra

Česká próza

Zuzana Fuksová Cítím se jako Ulrike Meinhof Editor Pavel Klusák Redakce Petr Borkovec Vydalo Fra, Šafaříkova 15, 12000 Praha 2, fra@fra.cz, www.fra.cz, roku 2016 jako svou 176. publikaci Vytiskla Tiskárna VS, Praha Vydání první © Éditions Fra, 2016 Text © Zuzana Fuksová, 2016 Author photo © Jana Plavec, 2016 ISBN 978-80-7521-044-9

BA022

1

Spala jsem ve vlaku a kavalírský Ukrajinec mě ve 2.00 vzbudil, aby mně nabídl plátkovou žvýkačku.

2

Televizáci v Brně říkají kávě „stlačená tma“.

3

Zuzana se připojil(a) ke skupinám Bára Basiková – život a dílo, Život Na Plný Plyn, „Idem u život, ne u drogu“, NOĆNI ŽIVOT ! =), Žijeme JAHODOVÝ ŽIVOT :)

4

Dívám se na TV, kde Milena Steinmasslová říká: „Tento pórkový quiche jsem pekla Salimovi po každém milování.“ (Salim byl arabský lékař, který jí zlomil srdce.)

5

Zuzana se připojil(a) ke skupinám Nesnáším dabing Zdeňka Mahdala, Konkrétní abstraktno, Miluju máslo, Míchaná vajíčka a Umakartová koupel.

6

Cvičitel na spinningu pustil AC/DC a řekl: „U tohodle kopečku bacha, aby se vám neutrhly nohy od zadku.“

7

Zuzana se stal(a) členem Nesnáším holení se (je spousta rychlejších a levnějších cest, jak si ublížit), Romantika a Rukola.

Zuzana Fuksová, Cítím se jako Ulrike Meinhof

7

8

Zuzana se připojil(a) ke skupinám Body Building, Boltec, Chlpaté pazuchy – hnus alebo moderna?, Miluju pořádek, nesnáším úklid!, Menstrual Majesty a TOULKY PŘÍRODOU .

9

Zuzana se přidal(a) ke skupině Sexy Jews.

10

Zuzana se připojil(a) ke skupinám sexy menopause, Menopause Mamas, MENOPAUSE , MAkE LoVe nO WaR a PŘÁTEL STVÍ a LÁSKA .

11

Publikum Jamese Colea. „Epic fail je, když se holka, co dělá v KFC , chová jako v KFC i mimo KFC .“

12

Odmítnout Novu je pocit jako podepsat Chartu 77 nebo odmítnout rande Bradu Pittovi s tím, že je uhrovatý zelenáč. Dobrý pocit.

13

Transvestita v rudých kozačkách: „Až umře Lívie – a to bude brzo – nabalím si Vaška.

Když to zmákla Dáša, tak proč ne já?“

14

Slovo dne: erůrrek. Tzn. malý error.

15

V postmoderně už ani matka není vždy jistá.

16

Dva kluci šli z hokeje. „A jakou jsi jí dal pusu?“ – „Takovou tu (zvuk mlasknutí).“

8

8–24

– „Seš debil, proč takovou?“ – „Protože asi panna, vole.“ 17

Pán říkal: „Chcu poslat stížnost prezidentovi Havlovi.“ Slečna: „Havel není už prezident.“ Pán: „Tak teda chcu poslat stížnost panu Havlovi.“

18

Odposlech, charakteristika: „Ona třeba vstává o hodinu dřív, aby upekla koláč a naskládala na něj borůvky do tvaru srdíčka.“

19

Punkeři na baru teď. „Ta holka byla bolavá, něco mezi výtlemem a umíráním.“

20

Příbuzný: „Bezdomovcům peníze dávám, ale musí u toho na něco hrát. A nesmí zpívat anglicky – to nesnáším.“

21

Kluk na rande: „Chtěl bych utonout v moři, ale mám malé dítě.“

22

Kluk na rande: „Považuji se spíše za fenomenologa.“

23

Kamarádky ze Sokola složily babičce k osmdesáti báseň a zarecitovaly ji v jejím obýváku. Bylo to samé „Věruška – beruška“. Babička je Jaruška, ale nechtěla jim kazit radost, tak ani nemukla.

24

Opravdu si nevymýšlím. Slečna nadávala prodavači v drogerii na Hybešové: „Je viZuzana Fuksová, Cítím se jako Ulrike Meinhof

9

dět, že jste „to“ dlouho neměl. Já jsem „to“ taky dlouho neměla. Běžte do prdele a nenavážejte se do mý mamky, je to dáma.“ 25

Sháním funkční levnou pramici pro ženu, kterou taťka zbouchl v 70’s a zkazil jí život.

Zn. Kupovala teď TV , takže strop je 4000,–.

26

Kluk v MHD lámal jednou rukou bébéčka na malé kousky, krmil svou holku prsty jako labuť a druhou ji ošmátrával. Slečna říkala: „Dneska má Adolf Hitler narozky.“

27

Spadla mně bageta na zem a vtom potkám nóbl známého, v kostěných brýlích a černém saku. Tak jsem dělala, že ji vyhazuju do kýbla, ale jak prošel, tak jsem ji snědla.

28

Zdál se mi sen o vývrtce na víno s rukojetí v podobě hlavy Sigmunda Freuda. Vývrtka stála 7 euro.

29

Příbuzný před odjezdem k moři: „Ahoj, jen ti volám, abys věděla, kdyby něco: zlato jsem schoval pod brambory. Pistola je pod ponožkama.“

30

Můj žák si za dva a půl měsíce nevyměnil košili, ale zase má přečteného celého Junga.

31

Slovenky u vedlejšího stolu: „Naša mačka je na tábore, aby sa dokázala socializovať – musí potkávať nových ľudí a psov.“

10

25–37

32

V květinářství. Květinářka: „Jedu zakázku pro komunisty.“ Zákazník: „Co chtějí?“ „Afrikánky, jak jinak.“

33

Paní si stěžovala: „Klukovi je třináct a už se válí s tou osumnáctiletou rakovinou, přefikanou feťačkou jiné rasy. Jsem jeho mama a zlámu mu nohy.“ Kluk: „Mamo, to je moje soukromí, udám tě.“

34

Zdálo se mně o novém charitativním projektu Heleny Houdové Latte Bosna. Ten spočívá v tom, že Helena každé zbídačené rodině v Bosně koupí jedno latte v kelímku, aby byli šťastní alespoň chvilku.

35

Měla jsem pubertu a mamka mně řekla: „Jestli budeš takhle sobecká, zůstaneš sama a stará, budeš jíst polívku a umělý řasy ti do ní budou padat. A ty sníš tu polívku i s řasama, protože ti nikdo neřekne, že tam spadly.“

36

Babička míjela plakát Lennyho Krawitze a říkala: „Jé, Lenin přijede.“

37

Vyklonila jsem se z okna, slyšela jsem zvuky štěněcího štěkání a kvičení. Nebyli to psi, to si hluché ženy něco povídaly.

Nebylo to tak roztomilé, jako kdyby to byly dvě Lassie. Když dva dělají totéž, není to totéž.

Zuzana Fuksová, Cítím se jako Ulrike Meinhof

11

38

Paní prodává na ulici voňavky: „Dobrý den, jsem z Centra krásy a potřebuju vaši pomoc!“ A paní v pojišťovně: „Vy jedete poznávat krásy světa?“ – „Jo.“ – „A navštívíte Svět?“ – „Co prosím?“ – „No, navštívíte Evropu nebo Svět?“ – „Svět.“

39

Chtěla jsem od taťky půjčit 21 000 na letenku. Taťka byl běhat, sáhl do pravé kapsy trenclí, tam je měl, zabalil mi je do igeliťáku. Nikdy se mi nezdála ta teorie, že se zabývá jen filmy o holokaustu. Jsem celý život pračkou peněz. Proto je ozbrojený. Proto mně ve čtyřech letech řekl, co chce na parte. Proto nám platil kurzy plavání, juda, Sokola, výtvarku, dramaťák, řecké tance. Abychom jednou převzali BYZNYS plný krve.

40

Něčí mamka: „No do tvýho otce jsem zamilovaná nebyla, byl divnej, pozval mě k sobě, že má hrnčířskej kruh, všude byly svíčky a sušený kytky, vytočila jsem si tam květináč, ptala jsem se, kde má manželku.

On říkal: „Utekla.“ Pak jsem ho viděla ještě jednou, pak jsem byla těhotná. Dcera: „Můžu to napsat na facebook?“ Něčí mamka: „Mně je to jedno.“

41

Bída udeřila v Brně! Dnes v 19.17 jsem u Zelného trhu viděla vlivného nakladatele – nebudu jmenovat – hrabat se v odpaďáku. Pochybuju, že mu tam spadla Bible nebo safír pro ženu.

12

38–46

42

Poučení z dneška: Radši natáčet softporno s chobotnicí než být DJ na party pre-důchodců. Šikana rentiérů: 1. „Co to hraješ za černošský sračky? (pozn.: Jacksona) Narvu ti tam svůj ajpod s Milanem Chladilem!“ (hurónský smích, jaký se to povedl vtip) 2. Paní chtěla polku, nedostala, vytrhla mikrák a sama si ji zazpívala. 3. Důchodce mi olízl ucho. 4. Pán řekl, že když mně bude připadat nějaká píseň hnusná, tak jim se bude líbit.

43

Prodávala jsem nějaké paní v obchodě jablka a říkala jsem: „Tyhle si vemte zadarmo, jsou hnusný, padaný a červivý.“ A paní byla sympatická a taky neměla ruce, jen takové ty pahýlky a smála se a řekla: „Na kráse nezáleží. Fakt.“

44

SMS od neznámé osoby: Milacku tak ja

sem pred bytem a ty tu nejsi a asi to tu pocuram mil pus.

45

S bratrem Na Bláhovce. Já: „Můžu si dát matonku, prosím?“ Číšník: „Vodu můžeš pít doma, vychlemté to pivo a běž dom.

A zaber, neboj se teho.“

46

Taťka řekl babičce, ať se zamyká, aby ji někdo neokradl. Babička se zamkla, klíč někam hodila, stálo tři stovky ji vysvobodit.

Zuzana Fuksová, Cítím se jako Ulrike Meinhof

13

47

Holka v centru kámošce: „Prosimtě, někdy mám úplně blonďatý momenty.“

48

Můj tata nabízí čokoládu: „Chceš čokoládu?“ Než stihnu říct „ne, jsem tlustá“, tata: „Tobě ju vlastně nedám, seš tlustá.“

49

Taipei: na záchodě po buddhistickým mnichovi to vonělo. Roušky proti chřipce se dají koupit kárované i v emo-stylu. Bouře nad Sydney se přehnala. Lidé v místnosti jí vepřo, knedlo, zelo.

50

Babička má zlepšovák: Už se nevyškrábe ke své rodině o byt výš, aby řekla, že nemá jídlo nebo nezapne telku: svou nespokojenost signalizuje bitím klackem o schody.

51

Sydney. Všichni tu vypadají spokojeně jak Lucka Borhyová, a to potvrzuje tezi, že šťastní lidi postrádají charisma, nemají v sobě ty husitský války a Kafku, ale Kajli Minog a surfy. Máme spolubydlícího, ten se snaží namluvit všem, že se holí hodinu, ale my všichni víme, že v té sprše dělá něco jinýho, páč mu fousy nerostou.

52

Jsou tady všichni plní ohledů, i když znám jenom prodavače chleba a oblečení. Prodavačka: „Jak ti to slušelo?“ Já: „Neslušelo.“ Ona: „Ou, to mě děsně mrzí.“ Prodavačka chleba: „Ten chleba si můžes zamrazit, ale věřím, že si ho užiješ krásně už teď.“

14

47–56

53

Moje mamka: „Byla u mě holka a říkala, že je prodavačka a nemůže sehnat práci kvůli pleti. A já jsem jí říkala: Dyť to akné není skoro vidět, máte to pěkný. Holka: Ale ne, kvůli tomu ne, ale protože jsem černá.“ Mamka řekla: „Tak jsem zjistila, že nemám předsudky.“

54

Odliv cz inteligence do Sydney, holka a kluk v cz hospodě, která se jmenuje Doma, asi první rande, on: „Ti říkám, dneska sou všude média, někdo spadne do potoka, hned se to dozvíš, ale jenom škaredý věci, ne třeba že se někdo dobře ožral. Říkám si někdy, vyhodím telku z okna, nechám si jen dývídýčko a budu šťastnej.“ Ona: „Já bych chtěla miminko, abych se s ním mohla mazlit a chodit na procházky, abych se nenudila.“

55

S bratrem v Modrých horách. Říkal, že na přírodě je dobrý to, že tam nejezdí šalina. Na mě je tam málo barev – strom vždycky hnědozelenej, kámen šedej. Pak jsme šli přes silnici a ptala sem se bratra, co to vydává za zvuky, a on, že si představuje, jak by explodoval, kdyby do něj narazilo auto.

56

Su v Taipei. Bydlím dneska s ňákýma sedmi holkama s rouškama. Na hajného čeká plachá srna a já toužím jet do Brna. Na roštu se peče prase a já toužím být doma Zuzana Fuksová, Cítím se jako Ulrike Meinhof

15

zase. Kapr v kádi má deprese a já chci žít zas na své adrese.

57

V Kuala Lumpur. Levný hotel má v pokoji postel, na posteli nalepenej záchod, nad záchodem sprcha, takže všecko se děje na jednom místě jako v studiových pohádkách brněnské telky. A okno není. Bolí mě ucho a nemám slivovici, tak si do něj dávám tampón s vodkou, ale bez džusu.

58

Hindu story, part 1: Eli, toto neříkej našemu tatovi, nebo nedostanes dárky: v malém městě Ipoh, pili jsme s taxikářem Royem, Indem. Říkal nám, že miluje Bruce Willise a že jsme jeho bradr a sistr a že nás vezme na hindu-disko. Ptala jsem se, jestli neva, že nemá v autě pásy a že pil lahev whisky. On ať ho neurazím, když jsme přátelé. Pak bollywood disko s dalšíma osmi chlapama s knírkama jako smetáky.

59

Hindu story, part 2: Royovi jsme museli koupit kýbl piva z USA . Zpěvák pro nás, wajt pípl, hodil do placu song z Robina Hooda.

Neměl osobní zónu, pořád nás nutil jíst čipsy, který nám strkal do ksichtu jako prasatům, a sahal na nás. Chtěli jsme utéct. On že nás doveze dom. Pak chtěl za to zdejší plat od nás a my jsme vyskočili z auta.

60

Po dědovi nevlastním zbyl pomeranč, co mu daroval tata Masaryk a on ho naložil

16

57–63

pak do láku. Já mám jen podepsaný Shalomáky a znám holku, co zná holku, co se líbala s někým z Chinaski, ale už neví s kým.

61

Hindu story, part 3: Schovali jsme se v netcafé, co se tam objevilo jako deus ex machina, a zdálo se to být happyend, jako když v upírským filmu začne svítat. Roy nás našel, proklel a dal Honzovi direkt do obličeje, ten teď má opuchlý pysk jak B. Tachecí. Pak policie, Roy dostal zjeba, líbal pojicajtovi uniformu, ale nám slíbil, že se pomstí. Už jsme v jiném městě, snad nás nedožene.

62

Penang: 1. Je tu tzv. líbací park, jeden pro celé město, všude jinde jsou francouzáky zakázaný. 2. Byznys s vrabci před chrámem – mají je v kleci, zaplatíte 10 kaček a můžete dva pustit na svobodu, něco jako odpustek, oni je pak zas chytnou a furt dokola. 3. Indky maji v kleci papouška, ten zobákem vytáhne kartu a ony vyvěští z té karty osud. To nejsou žádný metafory, tak to je.

63

Ženy pláčou 30–64krát ročně, muži jen 6–17krát, tvrdí vědci. Já jsem to počítala, minulý rok dvakrát, v obou případech v práci. Téměř se povedlo u filmu s Cameron Diaz, ale potlačila sem to. Ten film nedostal Oskara.

Zuzana Fuksová, Cítím se jako Ulrike Meinhof

17

64

V Kambodži: bratr včera snědl hada, aby si to mohl napsat do deníku. Jinak dost kolonialismus, krásné děti – takové, co tu nakupuje Angelina Jolie – vylízají z džungle a chcou napapat nebo prodat něco. Bratr s nima vede přísný dialog: „Jaktože nejseš ve škole, kluku?“ Kluk: „Byl sem ve škole ráno.“ Bratr: „Tak teď by ses měl podle mě učit, dělat úkoly.“ Kluk: „Bez práce nebudu mít co papat.“

65

Můj bratr je hrdina. Ne že by byl zlej, ale bojí se menšin. Když jsme byli malí, vždycky u oběda přepínal z ČT na Novu, aby se nemusel dívat na postižený. Říkal: „Myslím, že člověk nemá ubližovat člověku, a pohled na todle mi ubližuje jako člověku.“ A za naši cestu už masíroval mentoše, objal tranďáka a dnes jsme zpívali karaoke na balkóně tlustých filipínskych homosexuálů: Tinu Turner, ale i Radiohead.

66

To kluci (a holky, co nenosí mejkap) nikdy nepochopí, jaký je to pocit, koupit si nový boty. Je to asi jako když se můj tata dívá na pětihodinový záznam z Tour de France a povídá: „Totok je lepší než souložit s manekýnou.“

67

Ptám se čtrnáctileté sestry: „Co mně koupíš k Vánocům?“ Ona: „Asi svetr.“ – „Není to pro tebe drahý?“ Ona: „Ne, je to v pohodě, nejsem taková socka jako ty.“

18

64–73

68

Mluvila jsem s pánem, co umí mj. aramejsky a aztécky a překládal rok žalm 23 o pěti řádcích, neb nemohl najít správný rytmus. Taky tvrdil, že Ježíš souložil od svých 12 do 33 v Mexiku, a když s ním má ká­ moš­ka polemizovala, on na ni: „Dámo, jste tlustá kunda.“ A já jsem mu vynadala a on že jsem lesba! A u toho seděli dva dementní alternativci, kteří řekli, že tlustou neurazil, jen s ní vede „hravý sokratovský dialog“.

69

Dokud mamča funí, nejlíp je mi u ní. (lidová moudrost)

70

Prodavačka před obchodem kouří. Okolo jdou dva borci a přejí jí dobrou chuť. A ona říká: „Ještě že to ti Indiáni vymysleli.“

71

Holka na ulici vyčítala klukovi: „Nejseš schopnej napsat mně ani smajlíka!“

72

Žena taťky má špatnou zkušenost s muži, kterou rozšířila na všechny samce. Hlídala jsem jí psa, když musela na výslech k hasičům. Bála se, že náš pes její jezevčici připraví o věneček. Napsala mi: „Zuzanko, prosím, nedovol, aby váš pes Pacii ublížil.

Je hodný, ale je pes. Moc tě prosím a děkuji. Liduš.“

73

Vygooglovala jsem mamku, taťku, dědu, jen babička podle googlu nikdy nic neudělala.

Zuzana Fuksová, Cítím se jako Ulrike Meinhof

19

74

Příbuzný říkal: „Gratuluju ti k narozkám a tady máš ty peníze, i když ve svých skoro třiceti nejseš vdaná, nemáš děti, nemáš vysokou, nemáš práci a ani nebydlíš ve vlastním bytě! A tvůj kluk, místo aby byl na tvojí oslavě, je někde na výletě. S kým tam asi je?“

75

2 starší paní v kavárně 4 hodiny, útržky: Když dva udělají bankrot, to už zbývá jenom hup do Macochy. / Říkala sem jí, poď na půlnoční, a ona že na diskotéku.

Já ji řikam: Kdes nechala hodnoty? / Bejt s někym, to je dialog, ale musíš poslouchat toho druhýho monolog!

76

Tata nezná Madonnu a už vůbec ne drogy.

Ptá se: „Ten jont (vyslovuje jont) se strká do nosu? Já sem měl v šedesátých letech akorát elesdé, ale to jsem vypil, mně je kouření odporný.“

77

Už vím, co je generační propast. Dnes rozhovor s mladistvým delikventem na sídlišti, který nevěděl, jestli si má půjčit na DVD film Kokain, Šňup anebo Zabijáci lesbických upírek. Tak jsem se ho ptala, jestli už viděl Trainspotting, a on na to, že ve filmech pro pamětníky se nevyzná.

78

V rádiu Proglas kněz říkal, že „smrt člověka je jako play off v hokeji: můžete mít zbabranou celou sezónu (život), ale když

20

74–82

Photo © Jana Plavec, 2016

Ve vlaku jsem mluvila s Číňanem, který je na okružní jízdě Evropou. Byl v Paříži, ale tam se mu nelíbilo, protože jsou tam „drahý tenisky a lidi předstírají, že neumí anglicky“. Praha se mu moc líbí, protože je tam „čtyřicet stupňů“ jako v jeho provincii, „levný tenisky a lidi neumí anglicky, ale nepředstírají to“. Taky říkal, že v Česku je každý druhý obchod květinářství, což je sice infantilní, ale znamená to, že „Češi milují život“. Pak si šel prohlížet svého psa v Číně přes webkameru, kterou mu nainstaloval k pelíšku.

fra.cz

Photo © Jana Plavec, 2016

Ve vlaku jsem mluvila s Číňanem, který je na okružní jízdě Evropou. Byl v Paříži, ale tam se mu nelíbilo, protože jsou tam „drahý tenisky Novinky a lidi předstírají, že neumí anglicky“. Praha se Sławomir Mrożek, Ti, co mě mu moc líbí, protože je nesou tam „čtyřicet stupňů“ Adéla Knapová, Nemožnost nuly tenisky a lidi neujako v jeho provincii, „levný Guillermo Cabrera Infante, Tři truchliví tygři mí anglicky, ale nepředstírají to“. Taky říkal, že Ladislav Šerý, Nikdy nebylo líp je každý druhý obchod květinářství, Jurijv Česku Andruchovyč, Moskoviada je sice infantilní, Petrcož Borkovec, Zlodějíček ale znamená to, že „Češi milují život“.

Pak si šel prohlížet svého psa Álvaro Enrigue, Podchlazení v Číně přes webkameru, Krisztina Tóthová, Akvárium kterou mu nainstalovalŠrámková, k pelíšku.

Jana Zázemí Připravujeme

fra

Gabrielle Wittkopová, Nekrofil

fra.cz