Borská pole - Plzeň - vývoj urbanismu

1938 - 2018

SEMSTRÁLNÍ PRÁCE - PP1

VÝVOJ AREÁLU LETIŠTĚ BORY

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

BORY - PLZEŇ

ÚVOD

ÚVOD KDE - KDY - PROČ

1946

1956

1998

2018

M 1:5000 Cílem této seminární práce bylo zmapovat postupný vývoj a zánik areálu letiště Bory, které zde vzniklo již v období první republiky. Tento areál se nachází na jihozápadní části města Plzně, která se nazývá Borská pole, a od roku 1996 se zde rozprostírá jedna z největších průmyslových městských zón v České republice. Práce si klade za cíl vyhledat a zmapovat zachované objekty původního letiště v dnešní průmyslové zóně. Pro uchopení jednotlivých vývojových dekád práce využívá pěti překreslených starých a současných map1, která reprezentují vždy určité přelomové období pro vývoj areálu od roku 1938 až do současnosti.

Na téma nevznikla zatím žádná publikace ani práce, která by mapovala území dnešní průmyslové zóny Borská pole. V několika internetových zdrojích dochází k chybným údajům ohledně doby výstavby letištních budov, tato práce přináší bližší přiblížení datace výstavby těchto budov.

1 - Mapy 1936, 1946 - www.lms.cuzk.cz (pozn. originál překreslen v CAD programu) Mapy 1956, 1998, 2018 - mapy.kr-plzensky.cz (pozn. originál překreslen v CAD programu)

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

1938

SOUČASNOST - 2018

2018 SOUČASNOST 09 02

01

02

02 02

02

02 08

02

H1 06

03 02 04

07

05

LEGENDA OBDOBÍ VÝSTAVBY BUDOV (MAPOVÁNO PRO DOCHOVANÉ STAVBY PRO R. 2018) 1938 - 1946 PŘED ROKEM 1937

M 1:5000

Současný stav "Městského industriálního parku Plzeň Borská pole", jenž se rozkládá na 105 ha, na niž se nachází 42 firem zaměstnávající dohromady k 31. 12. 2018 10, 200 lidí2. Celkové investice přesáhly částku 10 miliard korun2.

Kdysi rozsáhlé letiště pohltily velké průmyslové haly, které svým měřítkem překonávají již tak velké hangáry. Do dnešních dob se dochovalo jen několik posledních budov připomínající existenci letiště, především hangár č. 1, jehož výstavba započala již v roce 1937 - v mapě H1. Dnes již lze velmi těžce poznat, že se zde na jednom území podepsaly svou stopou dějiny téměř celého 20. století, propsané skrze budovy.

Na dalších schématech budou ukázany jednotlivé etapy vývoje území od roku 1938 až do současnosti, po každém schématu bude následovat letecký foto snímek z daného období.

01 - Obec Nová Hospoda 02 - Průmyslové haly 03 - Vědeckotechnický park

04 - Útulek pro zvířata v nouzi 05 - Plochá dráha 06 - Západočeská univerzita

07 - Borská věznice 08 - Bytová výstavba 09 - Kasárny

2 - Město Plzeň. Útvar koncepce a rozvoje [online]. 2019 [cit. 2019-12-01]. <https://ukr.plzen.eu/rozvoj-mesta/ukoncene-projekty/mestsky-industrialni-park-plzen-borska-pole/mestsky-industrialni-park-plzen-borska-pole.aspx>

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

1957 - 1998 1948 - 1958

SOUČASNOST - 2018

2018 SOUČASNOST 09 02

01

02

02 02

02

02 08

02

H1 06

03 02 04

07

Zdroj - mapy.kr-plzensky.cz

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

05

ČSR - 1938

1938 ČSR - VÝSTAVBA VOJENSKÉHO LETIŠTĚ 03

H1

01

02

04

LEGENDA OBDOBÍ VÝSTAVBY BUDOV (MAPOVÁNO PRO DOCHOVANÉ STAVBY PRO R. 2018) PŘED ROKEM 1937 První hangár pro letadla se objevil na Borských polích již v říjnu 1910 (v místech pozdějšího vojenského letiště), kdy sem byl přestěhován dřevěný hangár ze zrušeného Malesického letiště, které patřilo Českému aviatickému družstvu. Tento hangár měl být umístěn na místě dnešního čp. 1166 mezi ulicí Teslova a Univerzitní - v mapě č. 01. Hangár využívalo Aviatické sdružení Bohemia mezi roky 1913 - 1919, od roku 1919 již Západočeský aviatický klub. V roce 1923 tento hangár shořel. Po požáru hangáru byly vystavěny tři nové hangáry na novém místě, naproti dnešní Západočeské univerzitě v ulici Univerzitní - v mapě č. 02, jeden z hangárů pro sebe vybudovaly přímo Škódový závody.13 V roce 1937 začala výstavba vojenského letiště Plzeň II na Skvrňanech - v mapě H1 (Plzeň I je označení pro civilní letiště naproti dnešní univerzitě) a výstavba kasáren v severní části letiště (Zátiší) - v mapě č. 03. Vojenské letiště na Borských polích vzniklo z toho důvodu, že letiště Cheb bylo příliš blízko hranic a bylo tak v přímém ohrožení v případě vypuknutí války, proto bylo rozhodnuto vystavět vojenské letiště v Plzni a přesunout sem část vojenské letky.14 Součástí projektu letiště bylo i vybudování muničních skladů v lesích za hangáry, do dnešních dnů se zachoval jen jeden z nich - v mapě č. 04. Na leteckých záběrech z roku 1938 je možné pozorovat, že v té době byl již dokončen hangár a menší zděné budovy - v mapě H1. V tu dobu zde již byla letka Československé armády, letiště bylo vedeno jako vojenské letiště trvale obsazené vojenskou leteckou posádkou. Po mnichovské dohodě a zabrání tzv. Sudet, byla nová státní hranice pouhých 250 m od letiště. 15. března 1939 byly civilní soukromé letiště Plzeň I (uvádí se i jako pomocné vojenské) a vojenské Plzeň II obsazeny německými jednotkami. Obě tyto letiště byly posléze přebudovány. Kasárny v severní části nestihly být před příchodem Němců dokončeny, dostavěny byly až za německé okupace pro německou armádu. Tyto kasárny se dochovaly do dnešních dnů - v mapě č. 03.

13 - Město Plzeň. Encyklopedie Plzně [online]. 2018, poslední revize 14. 2. 2019 [cit. 2019-12-01]. <https://encyklopedie.plzen.eu/home-mup/?acc=profil_domu&load=206> 14 - Bořivoj Čech. Vrtulníky v česku [online]. 2010, poslední revize 15. 11. 2019 [cit. 2019-12-01]. <http://www.vrtulnik.cz/ww2/protektorat-plzen.htm>

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

M 1:5000

ČSR - 1938

1938 ČSR - VÝSTAVBA VOJENSKÉHO LETIŠTĚ 03

H1

01

02

Zdroj - lms.cuzk.cz

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

04

ČSR - 1946

1946 ČSR - LETIŠTĚ VYBUDOVANÉ NĚMCI

01

H3 H4

H2 D2 D1

H1

LEGENDA OBDOBÍ VÝSTAVBY BUDOV (MAPOVÁNO PRO DOCHOVANÉ STAVBY PRO R. 2018) 1938 - 1946

PŘED ROKEM 1937

Svůj největší rozvoj letiště zaznamenalo mezi roky 1941 - 1942, kdy zde německé Luftwaffe budovalo své výcvikové letiště. Vybudovalo celé nové letiště včetně zázemí, byly vystavěny tři velké hangáry, dva obloukové - v mapě H2, H3 a jeden pultový - v mapě H4, od německé firmy Junkers (Hangár č. 2 - č. 4) a dva menší obloukové od firmy Delta Flugzeughallen - v mapě D1, D2.10 Byla vybetonována i letištní dráha o rozměrech 600 x 80 m - v mapě č. 01. Na konci 2. světové války, v dubnu 1945, začínalo letiště Bory pociťovat blížící se bojovou frontu. Nad letištěm se začínali objevovat americké stíhací letadla, která útočila na pozemní cíle umístěné na letišti. V tu dobu se již na Borské letiště stahovaly bojové jednotky Luftwaffe z osvobozených částí Německé říše, spojeneckou armádou, aby kladly poslední odpor postupujícím spojencům. Letiště se 25. dubna 1945 stalo přímým účastníkem zničujícího náletu na Škódový závody, jelikož cílem náletu bylo i zmiňované letiště, nacházející se jižně od areálu Škódových závodů. Celkový svaz od 8th United States Army Air Force letící na Plzeň čítal 276 bombardérů typu B-17, z toho právě 78 letadel bylo určeno k bombardování letiště Bory. Cílem byly nejen samotné hangáry, ale i přistávací plocha.11 Nálet zničil hangáry č. 4 a 3 - v mapě H4, H3, několik bomb dle průzkumu dopadalo do lesa za letiště. Dne 6. května 1945 bylo letiště obsazeno americkými vojáky od 16th Armoured Division, která přijela od Nové Hospody po silnici Stod - Chotěšov - Zbůch, vojáci od německého Luftwaffe se bez boje vzdali. Již 8. května 1945 bylo letiště převzato do správy amerického letectva a pod kódovým označením R-89 sloužilo až do 5. září 1945 jako zásobovací a evakuační letiště, jedná se o jediné letiště svého druhu zřízené Američany na území Československa.12 Po opuštění letiště americkou armádou bylo letiště opět v rukou Československé armády.

10 - Bořivoj Čech. Vrtulníky v česku [online]. 2010, poslední revize 18. 11. 2019 [cit. 2019-12-01]. <http://www.vrtulnik.cz/ww2/protektorat-plzen2.htm>mu&load=206> 11- Leonard Streitfeldt. 389th Bomb Group Memorial Association [online]. [cit. 2019-12-01]. <https://www.398th.org/History/Veterans/History/Streitfeld/HFH_19450425_Pilsen.html> - World History Group. History Net [online]. [cit. 2019-12-01]. <https://www.historynet.com/world-war-ii-eighth-air-forces-324th-bomb-squadron-flew-on-the-pilsen-mission.htm> 12 - Wikipedia [online]. 2018, poslední revize 10. září 2019 [cit. 2019-12-01]. <https://en.Wikipedia.org/wiki/Advanced_Landing_Ground>

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

M 1:5000

ČSR - 1946

1946 ČSR - LETIŠTĚ VYBUDOVANÉ NĚMCI

01

H3 H4

H2 D1

H1

Zdroj - lms.cuzk.cz

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

D2

ČSSR - 1956

1956 ČSSR - ČSLA

01

02

LEGENDA OBDOBÍ VÝSTAVBY BUDOV (MAPOVÁNO PRO DOCHOVANÉ STAVBY PRO R. 2018) PŘED ROKEM 1937 M 1:5000

V 50. letech bylo letiště pod rukama nově vzniklé Československé lidové armády. Armáda převzala letištní budovy a hangáry po německém letectvu a přizpůsobila je pro vlastní účely. Došlo k úklidu vraků letadel, které se nacházely po celém areálu letiště a k opravám letištní plochy, budov, úklidu trosek hangárů a také především k modernizaci letiště. Modernizace nebyla nijak rozsáhlá, jelikož od roku 1950 již vznikalo nové letiště Plzeň-Líně, které Borské letiště později nahradilo7. K nově vybudovaným stavbám na letišti, když opomeneme několik budov posádky, byl betonový kryt palivové nádrže pro letecký benzín - v mapě č.

01. Stejné typy palivových bunkrů lze nalézt na letišti Líně, pravděpodobně při budování těchto bunkrů na letišti v Líních, byl vybudován i zde. Tento betonový kryt se dochoval do dnešních let a nachází se na dnešní konečné autobusové linky 30.

Západočeský aeroklub se nastěhoval po válce na jejich původní místo před válkou, ale již do nových prostorů, vybudované německým Luftwaffe - v mapě č. 02. Aeroklub zde fungoval s krátkou přestávkou (zákaz létání v roce 1948, trval až do poloviny roku 1949) až do 31. 3. 1996, kdy se přesunuly na letiště Letkov a ustoupily tak rozšiřující se Západočeské univerzitě8.

Až do roku 1963 se letiště Bory rozdělovalo na letiště Plzeň I - letiště Bory (civilní letiště ve východní části Bor) a na Plzeň II - letiště Skrvrňany (vojenské letiště v západní čátsti Bor), tehdy došlo ke zrušení letiště Plzeň I - letiště Bory a bylo přidruženo ke letišti Plzeň II. Letiště tehdy bylo jednotně pojmenováno jako letiště Plzeň - Bory9.

7 - Classic Trainers. Classic Trainers [online]. 2019 [cit. 2019-12-01]. <http://www.classictrainers.cz/cs/provas/historie-letiste-plzen-line/> 8 - Město Plzeň. Encyklopedie Plzně [online]. 2018, poslední revize 14. 2. 2019 [cit. 2019-12-01]. <https://encyklopedie.plzen.eu/home-mup/?acc=profil_domu&load=206> 9 - Bořivoj Čech. Vrtulníky v česku [online]. 2010, poslední revize 18. 11. 2019 [cit. 2019-12-01]. <http://www.vrtulnik.cz/ww2/protektorat-plzen2.htm>mu&load=206>

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

1948 - 1958 1938 - 1946

ČSSR - 1956

1956 ČSSR - ČSLA

01

Zdroj - mapy.kr-plzensky.cz

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

02

ČR - 1998

1998 ČR - VZNIK PRŮMYSLOVÉ ZÓNY

01 02

H2 D2 D1

H1

LO VA

Í ITN RZ IVE UN

TES

DAIMLER O

UNIVERZIT NÍ

VA

LEGENDA OBDOBÍ VÝSTAVBY BUDOV (MAPOVÁNO PRO DOCHOVANÉ STAVBY PRO R. 2018) 1938 - 1946 PŘED ROKEM 1937

M 1:5000

Stav k roku 1998, kdy dochází k rozvoji celého areálu Borských polí. V roce 1991 opouští letiště Bory Armáda České republiky, jelikož se stává nadbytečným vlivem snižování počtů armádních složek, a přesouvá také vrtulníky, do té doby dislokované na Borech, na letiště v Líních. V Líních se nachází, pouhých 6 km jižně od letiště Bory, rozsáhlé letiště budované již od roku 1950 s betonovou letištní dráhou dlouhou 2 450 m, odkud mohly vzlétat i proudová letadla3. Od roku 1991 do roku 1994 probíhají jednání mezi Armádou České republiky a městem Plzní o převodu nadbytečného letiště do majetku města Plzeň. Již v roce 1993 je zpracována SWOT analýza pro Borská pole pod názvem "plzeňský pokrok". Mezi roky 1994 a 1995 jsou zpracovávány studie pro infrastrukturu a využití jednotlivých území. V roce 1995 byl schválen nový územní plán, který změnil dosavadní využití Borských polí z území pro rozvoj Škódových závodů na území pro stavby lehkého průmyslu4.

Prvním podnikem, který se rozhodl vybudovat v jihozápadní části Plzně svojí halu byl Panasonic v roce 1996 - v mapě č. 01. Díky jeho rozhodnutí započala výstavba infrastruktury a rozsáhlé státní investice do její realizace - celkem 667 mil. korun5. Již v roce 1997 je v provozu Panasonic a zájemci o využití městské průmyslové zóny přibývají. Dalším z nich je francouzský obchod s potravinami Carrefour (otevřen 11. listopadu 1998)6 - v mapě č. 02. Již v roce 2004 jsou všechny pozemky prodány nebo zarezervovány. Ještě v roce 1998 je možné vidět 4 původní hangáry - v mapě H1-2, D1-2, které v té době sloužily jako sklady, a několik menších objektů. Je dobře pozorovatelné, že byla zachována původní poloha silnice v oblasti s hangáry a propsala se tak do dnešního urbanismu průmyslové zóny. Dnes se jedná o ulice Teslova, Univerzitní a Daimlerova.

3 - Classic Trainers. Classic Trainers [online]. 2019 [cit. 2019-12-01]. <http://www.classictrainers.cz/cs/provas/historie-letiste-plzen-line/> 4 - Emil Chochole, Jaroslav Pojar. Municipal Industrial Park Borska pole (prezentace). červen 2005.

5 - Město Plzeň. Útvar koncepce a rozvoje [online]. 2019 [cit. 2019-12-01]. <https://ukr.plzen.eu/rozvoj-mesta/ukoncene-projekty/mestsky-industrialni-park-plzen-borska-pole/mestsky-industrialni-park-plzen-borska-pole.aspx> 6 - Wikipedia [online]. 2018, poslední revize 20. 2. 2018 [cit. 2019-12-01]. <https://cs.Wikipedia.org/wiki/Carrefour>

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

1957 - 1998 1948 - 1958

ČR - 1998

1998 ČR - VZNIK PRŮMYSLOVÉ ZÓNY

01 02

H2 D1

H1

LO VA

VA

Í ITN RZ IVE UN

TES

DAIMLER O

UNIVERZIT NÍ

Zdroj - mapy.kr-plzensky.cz

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

D2

LEGENDA OBDOBÍ VÝSTAVBY BUDOV (MAPOVÁNO PRO DOCHOVANÉ STAVBY PRO R. 2018)

ČSR - VÝSTAVBA VOJENSKÉHO LETIŠTĚ - VYTYČENÉ BODY

PŘED ROKEM 1937

13 14

POPIS - ČSR - 1938

1938

06 03 04

02 05

01 05

11

H1

08

07

09 10

12

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

08

LEGENDA OBDOBÍ VÝSTAVBY BUDOV (MAPOVÁNO PRO DOCHOVANÉ STAVBY PRO R. 2018)

ČSR - LETIŠTĚ VYBUDOVANÉ NĚMCI - VYTYČENÉ BODY

1938 - 1946

PŘED ROKEM 1937

13 14

POPIS - ČSR - 1946

1946

06 03 04

02

H3 05

H4

D2 11

H2

01 05

H1

D1

08

07

09 10

12

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

08

LEGENDA OBDOBÍ VÝSTAVBY BUDOV (MAPOVÁNO PRO DOCHOVANÉ STAVBY PRO R. 2018) 1948 - 1958 1938 - 1946

ČSSR - ČSLA - POPIS VYTYČENÝCH BODŮ

PŘED ROKEM 1937

13 14

POPIS - ČSSR - 1956

1956

06 03 04

02

H3 05

H4

D2 11

H2

01 05

H1

D1

08

07

09 10

12

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

08

LEGENDA OBDOBÍ VÝSTAVBY BUDOV (MAPOVÁNO PRO DOCHOVANÉ STAVBY PRO R. 2018)

ČR - VZNIK PRŮMYSLOVÉ ZÓNY - POPIS VYTYČENÝCH BODŮ

1957 - 1998 1948 - 1958

1938 - 1946 PŘED ROKEM 1937

13 14

POPIS - ČSSR - 1998

1998

06 03 04

02 05

H4

D2 11

H2

01 05

H1

D1

08

07

09 10

12

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

08

LEGENDA OBDOBÍ VÝSTAVBY BUDOV (MAPOVÁNO PRO DOCHOVANÉ STAVBY PRO R. 2018) 1957 - 1998 1948 - 1958

SOUČASNOST - POPIS VYTYČENÝCH BODŮ

1938 - 1946 PŘED ROKEM 1937

13 14

06 03 04

02 05

01 05

11

POPIS - SOUČASNOST - 2018

2018

H1

08

07

09 10

12

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

08

01

1937 - SOUČASNOST Hangár byl navržen pro Československé vojenské letectvo v roce 1937 Ing. arch. Vojtěchem Kerhartem (1892 - 1978), který byl autorem například civilního letiště v Praze - Ruzyni z roku 1932 a dalších významných staveb v duchu funkcionalismu.15 Hangár č. 1 byl vystavěn a dodán Škódovými závody v Plzni16 a byl dokončen ještě před zabráním Sudet Němci v roce 1939. Již v srpnu 1938 je možné na leteckých snímcích pozorovat letiště osazené stálou leteckou posádkou. Po zabrání letiště německým Luftwaffe, posloužil hangár jako základ pro vybudování rozsáhlého výcvikového letiště. Hangár č. 1 byl doplněn o boční křídla na obou stranách pro osádku a zázemí letiště mezi roky 1941 až 1942, kdy probíhala výstavba letiště. Hangár unikl dopadu bomb v roce 1945 a posléze přežil i etapu vzniku průmyslové zóny.

Zajímavostí je, že hangár za všechna období využívaly celkem čtyři různé armády z jiných států. Po roce 1994 už nesloužil svému původnímu účelu, ale posloužil jako prostorný sklad. Hangár stále udržoval svůj původní vzhled z roku 1942 až na několik drobných oprav z dob využívání hangáru ČSLA letectvem. Kolem roku 2014 byl hangár zakoupen společností na přepravu zboží a jeho vnější vzhled byl změněn k nepoznání. Byla odstraněna původní skládací vrata z roku 1937 a celá budova byla obložena hliníkovým obkladem. Ač stavba již nevypadá jako hangár a téměř se neví o její existenci, je stálou připomínkou na kdysi velké letiště Plzeň - Bory a jediným, celkem ze šesti, dochovaným hangárem na Borech.

Střecha hangáru je pultová a je tvořena ocelovou příhradovou konstrukcí, která je dodnes zachována uvnitř hangáru, skryta pod podhledem. Dnes se nachází mezi dnešními ulicemi Teslova a Univerzitní pod č.p. 1071.

2018

01

HANGÁR Č. 1 - 01

01 HANGÁR Č. 1

1998

01

Letecký snímek z roku 1938 zachycující hangár č. 1. Lze pozorovat letouny Československé armády.

(Zdroj lms.cuzk.cz)

1956

Letecký snímek z roku 1946 zachycující hangár č. 1.

(Zdroj lms.cuzk.cz)

01

1946

01

15 - Wikipedia [online]. 2016, poslední revize 9. září 2019 [cit. 2019-12-01]. <https://cs.Wikipedia.org/wiki/Vojtěch_Kerhart> 16 - Město Plzeň. Encyklopedie Plzně [online]. 2018, poslední revize 14. 2. 2019 [cit. 2019-12-01]. <https://encyklopedie.plzen.eu/home-mup/?acc=profil_domu&load=206>

1938

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

Hmotové schéma hangáru č. 1. Původní stavba z roku 1937 je značena modrou, přístavby z let 1941 - 1942 jsou značeny růžovou. (Vlastní modelové zobrazení)

HANGÁR Č. 1 - 01

1937 - SOUČASNOST

Výkres hangáru od Ing. arch. Vojtěcha Kerharta - 1937 (Vojenský ústřední archiv Praha - Ruzyně)

Pohled na přední průčelí hangáru, v porovnání s výkresem lze pozorovat, že boční křídla byly přistavěny navíc, mezi lety 1941 - 1942. (Google StreetView 2012)

Fotografie z roku 1945 zachycující amerického vojáka u německého letadla - v pozadí je možné vidět hangár č.

1. (Zdroj vlastní)

Pohled z ptačí perspektivy na hangár č. 1 před přestavbou (Zdroj letistecr.cz)

Pohled na celé průčelí hangáru (Google StreetView 2012)

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

01 HANGÁR Č. 1

HANGÁR Č. 1 - 01

1937 - SOUČASNOST

Pohled na zadní stěnu hangáru a na jeho boční křídlo, které nebylo přestavěno. (Zdroj vlastní)

Pohled na hangár po přestavbě na sklad pro přepravní společnost kolem roku 2014.

(Zdroj vlastní)

Pohled na zadní stěnu hangáru a na jeho boční křídlo. (Zdroj vlastní)

Příhradová konstrukce střechy hangáru před zakrytím podhledem.

(Firma na provádění podhledů)

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

01 HANGÁR Č. 1

02

1941 - 13. září 2008 Hangár č. 2 byl vystavěn německým Luftwaffe mezi roky 1941 až 1942, během výstavby výcvikového letiště. Tento typ hangáru s obloukovou střechou vyráběla a dodala německá firma Junkers.17 Stejný typ byl hangár č. 3. Hangár č. 2 unikl, stejně jako hangár č. 1, náletu z 25. dubna 1945 a přežil i přeměnu letiště na průmyslovou zónu. Bohužel 13. září roku 2008 tento unikátní hangár podlehl plamenům a celá ocelová konstrukce se zřítila.18 Na jeho místě vzniklo parkoviště a administrativní budova.

2018

02 Hangár č. 2 z ptačí perspektivy - rok 2007. (Zdroj letistecr.cz)

HANGÁR Č. 2 - 02

02 HANGÁR Č. 2

1998

02

1956

Hangár č. 2 na letecké fotografii z roku 1946. (Zdroj lms.cuzk.cz) Hangár č. 2 v roce 1945 během užívání americkou armádou. Je možné pozorovat poškození okenních tabulí na hangáru a patrnou číslici 2 v horní části. (Zdroj vlastní)

1946

Fotografie z roku 1945 zachycuje množství vraků letadel, které se nacházeli po celém letišti. V pozadí je možné pozorovat hangár č.2.

(Zdroj vlastní) 17 - Bořivoj Čech. Vrtulníky v česku [online]. 2010, poslední revize 18. 11. 2019 [cit. 2019-12-01]. <http://www.vrtulnik.cz/ww2/protektorat-plzen2.htm>mu&load=206> 18 - Take-Off. Poslední hangár [online]. 2008 [cit. 2019-12-01]. <https://take-off.rajce.idnes.cz/Posledni_hangar/#Obraz337.jpg>

1956

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

02

HANGÁR Č. 2 - 02

02 HANGÁR Č. 2 1941 - 2008

Interiér hangáru č. 2, je možné vidět ocelové příhradové nosníky, které nesou střechu přes široký rozpon hangáru. (Zdroj letistecr.cz)

Již zborcená konstrukce střechy hangáru, která nevydržela vysokou teplotu při požáru hangáru.

(Zdroj rajce.cz)

13. září 2008 vypukl v hangáru požár, který byl údajně způsoben bezdomovci, kteří tou dobou opuštěný hangár využívali. (Zdroj rajce.cz)

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

Hangár č. 2 v době výstavby okolních hal průmyslové zóny, tehdy byl hangár využíván jako skladové prostory, poté byl prázdný. Rok 2007. (Zdroj letistecr.cz)

03

1941 - 1945 Hangár č. 3 byl vystavěn německým Luftwaffe mezi roky 1941 až 1942, během výstavby výcvikového letiště. Tento typ hangáru s obloukovou střechou vyráběla a dodala německá firma Junkers.19 Stejný typ byl hangár č. 2. Hangár č. 3 byl zasažen bombami během náletu 25. dubna 1945. Trosky hangáru byly na místě hangáru až do roku 1948-1949, poté byly uklizeny a betonová podlaha hangáru se využívala jako místo pro stání vozidel či letadel.

2018

03

HANGÁR Č. 3 - 03

03 HANGÁR Č. 3

1998 Trosky hangáru č. 3 v roce 1946. (Zdroj lms.cuzk.cz)

Hangár č. 3 před náletem 25. dubna 1945.

(Zdroj vlastní)

03

Trosky hangáru č. 3 v roce 1945. (Zdroj vlastní)

1956

03

1946

19 - Bořivoj Čech. Vrtulníky v česku [online]. 2010, poslední revize 18. 11. 2019 [cit. 2019-12-01]. <http://www.vrtulnik.cz/ww2/protektorat-plzen2.htm>mu&load=206>

1956

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

Trosky hangáru č. 3, v pozadí je možné vidět hangár č. 2 a 1, rok 1945. (Zdroj vlastní)

04

1941 - 25. duben 1945 Hangár č. 4 byl taktéž vybudován německým Luftwaffe v rámci výstavby výcvikového letiště Plzeň - Bory. Narozdíl od hangáru č. 2 a 3 neměl obloukové zaklenutí, ale měl pultovou střechu, obdobně jako hangár č. 1 z roku 1937. Hangár č. 4 byl zasažen jako hangár č. 3 bombami a jeho střecha s zřítila k zemi. Trosky hangáru č. 4 byly pravděpodobně odklizeny na přelomu roku 1945 a 1946. Betonová podlaha hangáru se dochovala do dnešních dnů a slouží jako skládka nepotřebné hlíny ze staveb na Borských polích, předtím byla využívána jako parkoviště pro vozidla či stojánka pro letadla.

2018

04

HANGÁR Č. 4 - 04

04 HANGÁR Č. 4

1998 Hangár č. 4 před náletem 25. dubna 1945.

(Zdroj vlastní)

04

1956

04

1946

Pozůstatky hangáru č. 4 po náletu z 25. dubna 1945 - fotografie z roku 1946. (Zdroj vlastní)

1956

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

Již odklizené trosky po hangáru č. 4 v roce 1946, zůstala jen betonová podlaha hangáru, která se dochovala do dnešních dnů.

(Zdroj lms.cuzk.cz)

05

1941 - 2000 (2007)

05

Dva menší obloukové hangáry vybudované Němci během roků 1941 a 1942 od firmy Delta Flugzeughallen20 unikly náletům spojeneckých bombardérů, ale bohužel byly odstraněny během výstavby průmyslové zóny v Plzni. První z nich byl odstraněn na přelomu století (na leteckých snímkách z roku 2002 již nestojí), druhý z nich byl odstraněn při výstavbě vědeckotechnického parku v Plzni v roce 2007, který se dnes nachází v části bývalého letiště Bory.

2018

05 05 1998

05 05 1956 Betonová podlaha malého obloukového hangáru v roce 2007.

(Zdroj letistecr.cz)

05

MALÉ OBLOUKOVÉ HANGÁRY - 05

05 MALÉ OBLOUKOVÉ HANGÁRY

1946

Jediný snímek, který zachycuje ještě stojící hangár od Delta Flugzeughallen, mezi hangáry č. 1 a 2. Fotografie z roku 1985.

(Zdroj vlastní) 20 - Bořivoj Čech. Vrtulníky v česku [online]. 2010, poslední revize 18. 11. 2019 [cit. 2019-12-01]. <http://www.vrtulnik.cz/ww2/protektorat-plzen2.htm>mu&load=206>

1956

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

05

1952 - SOUČASNOST Betonový palivový bunkr byl vybudován v rámci modernizace vojenského letiště Plzeň - Bory po roce 1952. V tu dobu probíhala výstavba letiště Plzeň - Líně, které se nacházelo pouhých 6 km od letiště Plzeň - Bory. Stejný typ bunkr lze nalézt právě na tomto letišti a nejspíše byly vybudovány ve stejném období. Bunkr sloužil pro ukládání leteckého benzínu a byl chráněn před nepřátelským náletem silnou betonovou skořápkou. Bunkr má na střeše vysazený keř, aby ho nebylo možné zpozorovat při leteckém průzkumu. Tento bunkr se zachoval až do dnešních dnů, kde je možné ho spatřit na konečné autobusové linky č. 30. Jeho vchody jsou v současné době zazděné a je tak uchráněn před vandaly.

2018

06

Palivový bunkr s viditelným zazděným vchodem a hustým keřovitým porostem na střeše bunkru. (Zdroj vlastní)

1998

06

1956

1946

PALIVOVÝ BUNKR - 06

06

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

06 PALIVOVÝ BUNKR

07

1937 - 1991 Budovy v lese vybudované při výstavbě letiště, které se zachovaly do dnešních dnů, patrně se jedná o trafostanice, které sloužily k provozu letiště. V roce 1991 patrně zanikly spolu s celým letištěm a na fotografiích z dalších let je možné pozorovat postupný rozklad obou budov.

Budova byla v roce 201021 znovu vystavěna s útulkem pro zvířata v nouzi, ale nejedná se již o původní budovu, pouze zachovává její půdorysný tvar. Slouží jako trafostanice. Dnes má č.p. 159, Slovanské údolí.

2018

07

1998

TRAFOSTANICE - 07

07 TRAFOSTANICE

07

1956

1946

07 Uprostřed leteckého snímku je možné pozorovat dvojici budov - rok 1938 (Zdroj lms.cuzk.cz)

Letecký snímek z roku 2002, je možné pozorovat již rozpadlou budovu.

(Zdroj lms.cuzk.cz)

21 - Městská policie v Plzni. Útulek pro zvířata v nouzi [online]. 2010 [cit. 2019-12-01]. <https://utulekplzen.cz/o-nas-soucasnost/>

1938

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

07

08

1950 (1952) - SOUČASNOST

08

Budovy nově vybudované Československou lidovou armádou mezi roky 1950 - 1952 jako budovy pro osádku letiště. Jako jedny z mála budov pro osádku se dochovaly do dnešních dnů, jelikož se jedná o zděné objekty, narozdíl od původních budov po německém letectvu, které byly převážně ze dřeva. Dnes jsou budovy využívány jako sídla firem, či sklady.

2018

08 08 1998

OBJEKTY ČSLA - 08

08 OBJEKTY ČSLA

08 08 Pohled na první z budov, která se nachází v ulici Teslova pod č.p. 1.

(Zdroj Google Street View)

1956

08

1946

Pohled na druhou budovu, která se nachází v ulici Univerzitní pod č.p. 33 a 35.

(Zdroj Google Street View)

1956

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

08

09

1937 - SOUČASNOST Budovy muničních skladů jsou vybudovány ve stejném roce jako hangár č. 1, tedy v roce 1937. Muniční sklady byly umístěny dále od letiště v lesích, aby při případné explozi nedošlo ke zranění či k poškození letadel. Tyto budovy byly postaveny celkem dvě, jedna z nich byla nejspíše zasažena bombou při náletu z 25. dubna 1945. Později byla opravena, ale narozdíl od nepoškozené budovy, se do dnešních dnů nedochovala. Byla odstraněna někdy po 90. letech. Dochovaná budova skladu je dnes nevyužívána a jsou zazděné všechny její vchody. V tomto stavu je již přes 10 let.

2018

09

1998

MUNIČNÍ SKLAD - 09

09 MUNIČNÍ SKLAD

09

Fotografie současného stavu muničního skladu. Všechny vchody jsou v současné době zazděné, aby bylo zabráněno využívání stavby. (Zdroj vlastní)

Pohled na sklad z druhé strany, stavba je stále celkem v kompletním stavu. (Zdroj vlastní)

1956

1946

Letecký snímek z roku 1938, zobrazuje již oba dokončené muniční sklady skryté v lesích za letištěm. 1945. (Zdroj lms.cuzk.cz)

09

Letecký snímek z roku 1946 ukazuje obě budovy muničních skladů, horní z nich byl zasažen pravděpodobně během náletu 25. dubna 1945. (Zdroj lms.cuzk.cz)

1938

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

09

10

? - SOUČASNOST Okop z hlíny vybudovaný poblíž skladu na munici byl pravděpodobně také určen ke skladování výbušnin. Kdy byl vybudován nelze na základě leteckých fotografií určit, jelikož je dobře ukryt v hustém lese. Do dnešních dnů se tento okop dochoval, ale je špatně pozorovatelný vlivem hustého lesního porostu, nicméně díky technologii LiDARu můžeme tento val dobře pozorovat.

2018

10 1998

OKOP PRO MUNICI - 10

10 OKOP PRO MUNICI

10 1956 Fotografie části okopu, která zobrazuje betonový sloupek osazený v okopu s ocelovým hákem, který nejspíše sloužil pro uchycení maskovací sítě. (Zdroj vlastní)

Snímek okopu, který je již špatně pozorovatelný vlivem hustého lesního porostu. (Zdroj vlastní)

1946

10

Pohled na LiDARový snímek terénu s viditelným okopem poblíž budovy skladu munice - červený obdélník.

(Zdroj ags.cuzk.cz)

1938

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

10

11

H1

1 3 2 5 4 6

25. duben 1945 - SOUČASNOST Následky náletu z 25. dubna 1945 lze pozorovat až do dnešních dnů, díky technologii LiDAR můžeme objevit krátery po bombách v lese za letištěm, kam dopadly při hromadném náletu na letiště. Krátery lze pozorovat i přímo na místě. Směr náletu symbolizuje směrová šipka v mapě, která byla určena na základě směru dopadu bomb. Tento směr odpovídá i směru letu letounu B-17 na unikátní fotografii níže z 25. dubna 1945. Fotografie je umístěna do schématu letiště. Podle výpovědi pilotů, nesl každý letoun B-17 20 x 250 lb bomby22, v krajině jich za sebou lze napočítat 17.

7 8 9 10 11 12 13

2018

14

15

16

17

H2

H3

D1 3

2 5 4 6

H2 D2

H1

7 8 9 10 11 12

D1

1 3

8 9 10 11 12

14

15

16

17

H2 14

SMĚR LETU

13

1956

7

13

H1

1

H4

2 5 4 6

D2

11

16

15

D2

11 17

H1 D1

1 3

2 5 4 6

7 8 9 10 11 12 13

1946

14 16

15

KRÁTERY PO BOMBÁCH - 11

11 KRÁTERY PO BOMBÁCH

17

SMĚR LETU H2 D2

H1 D1

1

1956

3

2 5 4 6

7 8 9 10 11 12 13

14 16

15

17

22 - World History Group. History Net [online]. [cit. 2019-12-01]. <https://www.historynet.com/world-war-ii-eighth-air-forces-324th-bomb-squadron-flew-on-the-pilsen-mission.htm>

LiDAR

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

H3 H4

25. duben 1945 - SOUČASNOST Unikátní fotografie z 25. dubna 1945 zachycující bombardéry B-17 nad Borským polem.

(Zdroj vlastní)

Krátery v lese za bývalým letištěm Bory, dnes jsou již pohlcovány přírodou a jejich vzhled připomínající kráter po výbuchu bomby, již není moc patrný. (Zdroj vlastní)

KRÁTERY PO BOMBÁCH - 11

11 KRÁTERY PO BOMBÁCH

Letecký snímek letiště Bory z 26. dubna 1945 po spojeneckém náletu 8th USAAF z 25. dubna 1945.

(Zdroj vlastní)

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

Střepina z bomby nalezená na okraji kráteru v zemině. (Zdroj vlastní)

12

1923 - 1996 Po vyhoření hangáru v roce 1923, který se nacházel v místech pozdějšího vojenského letiště, byly vystavěny tři nové hangáry v jihovýchodní části borských polí, kde se usídlil Západočeský aeroklub a Škodovy závody. Škodovce zde patřil největší hangár, který později v roce 1931 prodaly aeroklubu.23 Po okupaci německou armádou bylo letiště zabráno a využíváno německým Luftwaffe, které stejně jako vojenské letiště přestavělo a vybudovaly nové objekty. V případě letiště aeroklubu byly zbourány dosavadní hangáry a byly vystavěny budovy osádky v místech tehdejších hangárů a jeden menší hangár. Po skončení války se právě tyto budovy staly základnou pro Západočeský aeroklub, který zde působil až do roku 199624, kdy provoz letiště musel ustoupit rozvoji areálu Západočeské univerzity. Do dnešních dnů se zachovala jediná dřevěná budova, která byla vystavěna německým letectvem. Ještě do roku 2005 se zde nacházela budova do tvaru písmene "Z".

Hangáry Západočeského aeroklubu okolo roku 1935.

Jediná z dochovaných budov v ulici (Zdroj vrtulník.cz) Univerzitní pod č.p. E12.

(Zdroj vlastní)

2018

12

AEROKLUB - 12

12 AEROKLUB

1998

12 Letecký snímek z roku 1946.

(Zdroj lms.cuzk.cz)

Letecký snímek z roku 1938, je možné pozorovat tři hangáry.

(Zdroj lms.cuzk.cz)

1956

Letecký snímek z roku 1956, lze vidět, že byl přistavěn další hangár.

(Zdroj mapy.kr-plzensky.cz)

1946

12 2005 (Zdroj mapy.kr-plzensky.cz 23 - Město Plzeň. Encyklopedie Plzně [online]. 2018, poslední revize 14. 2. 2019 [cit. 2019-12-01]. <https://encyklopedie.plzen.eu/home-mup/?acc=profil_domu&load=206> 24 - Bořivoj Čech. Vrtulníky v česku [online]. 2010, poslední revize 15. 11. 2019 [cit. 2019-12-01]. <http://www.vrtulnik.cz/ww2/protektorat-plzen.htm>

1938

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

12

13 LETECKÁ KASÁRNA 1937 - SOUČASNOST Budova leteckých kasáren byla navržena Ing. arch. Vojtěchem Kerhartem roce 193725, stejně tak jako hangár č. 1 na borském letišti. Narozdíl od tohoto hangáru, nebyla dvojice budov kasáren dokončena před německou okupací a byly dostavěny až pod německou správou. Němci si zde zřídili své kasárny k přiléhajícímu rozsáhlému letišti Bory, které taktéž dostavěly. Po příchodu Američanů a zřízení amerického vojenského letiště z borského letiště, byla budova kasáren využívána jako velitelství amerických vojsk. Po odchodu Američanů byly kasárny využívány československou armádou. Je pozoruhodné, kolik armád se vystřídalo v jedné budově během jednoho roku - 1945. Budova kasáren byla využívána českou armádou až do roku 1998, V roce 2003 byla předána z rukou armády České republiky do majetku města Plzně zdarma. Plzeň původně zamýšlela vybudovat na místě depo pro autobusy a trolejbusy, z toho ale později sešlo. Město má v plánu prodat pozemek pod letištní kasárnou, což povede bohužel k demolici těchto kasáren a k výstavbě dalších průmyslových hal.26 Kasárny prozatím stojí do dnešních dnů a jsou stále opuštěné od té doby, co je opustila armáda. Podléhají velkému působení vandalů a z budovy, která ještě v roce 2003 měla střechu a okna, již mnoho nezbývá.

2018

13

1998

13

Letecký snímek z roku 1938 ukazuje, že budova kasáren ještě nebyla dokončena, narozdíl od hangáru.

(Zdroj lms.cuzk.cz)

Letecký snímek z roku 1946 zobrazuje již dokončené kasárny, které v tu dobu využívá československá armáda.

(Zdroj lms.cuzk.cz)

LETECKÁ KASÁRNA - 13

13

1956

13

1946

13 Fotografie kasáren v době, kdy sloužily jako velitelství amerického XXII. sboru a vlaje nad ní americká vlajka (Zdroj vlastní) 25 - Projekt Austerlitz [online]. 2004 [cit. 2019-12-01]. <https://www.austerlitz.org/cz/ing-arch-vojtech-kerhart-autor-pamatniku-na-zurani/> 26 - Dana Veselá, Plzeňský deník [online]. 2016 [cit. 2019-12-01]. <https://www.denik.cz/plzensky-kraj/mesto-proda-kasarna-v-zatisi-20160122-demh.html>

1938

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

Fotografie pořízená v roce 1945 od hangárů na letišti, v pozadí můžeme pozorovat dvojici budov kasáren.

(Zdroj vlastní)

LETECKÁ KASÁRNA - 13

13 LETECKÁ KASÁRNA 1937 - SOUČASNOST

Jižní průčelí letištní kasárny na Zátiší z roku 2012. (rajce.cz)

Obě budovy kasáren s pohledem na dvůr - rok 2012. (rajce.cz)

Zarostlá a opuštěná budova kasáren, která je postupně vandalizována. (rajce.cz)

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

Severní průčelí kasáren z ulice Ke Karlovu (rajce.cz)

14 MUŽSKÝ PRACOVNÍ TÁBOR (1943) 1945 - 1953 Na severovýchodní části Borských polí byl od března 1945 zřízen mužský pracovní tábor z bývalé dělnické ubytovny, kam byli přemístěni trestanci ze zrušeného tábora v Mirošově. Po skončení války byl tábor využit ke koncentraci německého obyvatelstva, odkud byly přesouváni do dalších táborů a posléze sloužil pro pracovně nasazené válečné zajatce. Po roce 1948 se stal místem, kam byly zavíráni lidé, kteří neodpovídali svými názory nebo postavením, nově nastolenému režimu.27 Mužský tábor byl v polovině 50. let 20. století zrušen. Do dnešních dnů se z tábora nezachovala žádná budova a na místě tehdejšího pracovního a výchovného tábora se dnes nacházejí průmyslové haly a ubytovny. O existenci tehdejšího tábora dnes již mnoho lidí neví, jelikož tábor nepřipomíná ani informační tabule.

Po válce byl v mužském táboře uvězněn i Emil Škoda, vnuk zakladatele Škodových závodů v Plzni a právoplatný dědic Škodových závodů, nejspíše z toho důvodu, že měl německé občanství. Bohužel se mu tábor na Borech stal osudným a 8. července 1945 umřel na zranění ve věznici plzeňského krajského soudu, která utrpěl při napadení jedním z dozorů v pracovním táboře.

Již od listopadu 1943 byl nad Borskými poli v části města zvané Karlov zřízen "Pracovní a výchovný tábor" (Arbeitserziehungslager) pro ženy ve věku 15 - 55 let, které uprchly z nuceného nasazení, porušily pracovní smlouvu nebo pracovní morálku, sabotovaly německé pracovní nařízení a jiné. Celkem mohlo být v táboře umístěno až 400 žen a odhaduje se, že táborem prošlo během války až 6000 žen. Tyto ženy byly nasazeny na těžké práce ve Škodovce. Nejnižší doba trestu byla 3 měsíce, průměrná doba výkonu trestu v táboře byla půl roku. Ženy v táboře dozorovaly německé bachařky. Dle výpovědi žen, které prošly tímto táborem, byly německé bachařky velmi kruté a podmínky v táboře byly obdobné jiným známějším pracovním táborům.

Během ničivého náletu na Škodovy závody v dubnu 1945 využily ženy paniky a utekly z tábora, tím byla ukončena činnost tohoto tábora.

Po válce sloužil americké vojenské správě jako repatriační středisko.28 Zanikl pravděpodobně někdy v 70. letech.

2018

14

1998

14

PRACOVNÍ TÁBOR - 14

14

1956

14

Již v roce 1956 po táboru zbývá jen několik budov.

(Zdroj mapy.kr-plzensky.cz)

1946

14

Současnost - Dnes je jen těžko představitelné, že se v těchto místech nacházel pracovní tábor. (Zdroj mapy.kr-plzensky.cz) 27 - Miroslav Eisenhammer, Inventáře a katalogy fondů Státního oblastního archivu v Plzni [online]. 2005 [cit. 2019-12-01]. <http://www.inventare.cz/pdf/soap-pn/soap-pn_ap0534_10173_internacni-tabor-mirosov.pdf> 28 - kolektiv autorů, V Plzni na Karlově. Katalog k výstavě v Západočeském muzeu. 2013

1938

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

Letecký snímek z roku 1946 zobrazuje mužský tábor v období, kdy sloužil jako sběrný tábor pro Němce.

Mužský tábor - modrá Ženský tábor - červená (Zdroj lms.cuzk.cz)

Borská pole, se svým areálem letiště, se změnila k nepoznání. Vojenské letiště budované od roku 1937 spolu s civilním z roku 1923 bylo pohlceno výstavbou průmyslové zóny Borská pole a existenci letišť dokládá pouze několik stále stojících budov a především velké množství fotografií, které byly pořizovány během celé existence letiště. Dnes již málokdo tuší, když projíždí přes Borská pole, že zde stávalo rozsáhlé letiště o čtyřech velkých hangárech a jedno z nejstarších civilních letišť v českých zemích.

ZÁVĚR

ZÁVĚR Po pádu režimu začalo být Borské letiště nadbytečné, jelikož pouhých 6 km od letiště Plzeň-Bory, se nacházelo tehdy ještě moderní letiště Plzeň-Líně. Pozemky letiště Bory byly převedeny pod město Plzeň od armády České republiky a město nemělo v zájmu letiště zachovat a využívat ho k letištnímu provozu. Bylo rozhodnuto vytvořit průmyslovou zónu, čímž vznikla největší městská průmyslová zóna v České republice. Přetvoření letiště na průmyslovou zónu bylo nevyhnutelné, Plzeň potřebovala získat pracovní pozice, namísto Škodových závodů, které po roce 1990 prošly privatizačním procesem a potýkaly se později s finančními problémy, což vedlo k postupnému zániku a propouštění. Závody byly rozděleny na dílčí podniky, které nesou logo Škodových závodů až do dnešních dnů. Důvodem k budování zóny nebyly pouze pracovní místa, ale také plocha pro vlastní rozvoj Plzně, kde mohl být jednotně soustředěn lehký průmysl v jednom areálu. S příchodem průmyslové zóny bohužel došlo k demolici budov letiště. Odstraněny byly postupně budovy pro osádku, které byly především ze dřeva a nebylo je možné znovu využít pro sklady či sídla firem. Jejich historická hodnota nebyla nijak vysoká, ač se jednalo o stavby již ze 40. let, nejednalo se o nikterak významné stavby. Větší škodou bylo odstranění menších obloukových hangárů a pozdější požár velkého obloukového hangáru č. 2 od firmy Junkers, který vyhořel zrovna v období, kdy se hovořilo ohledně jeho záchrany. Namísto něj vznikla kancelářská budova s parkovištěm. Poslední větší budovou, která dokládá existenci letiště je hangár č. 1 z roku 1937, který je přestavěn do podoby, která nepřipomíná hangár, a splývá tak s okolními průmyslovými halami. Přestavbou byl hangár sice uchráněn před demolicí, ale bylo zničeno spoustu původních detailů a částí. Hangár je v současné době využíván jako skladiště a tím je na dlouhou dobu uchráněn před demolicí.

Rozvoj průmyslové zóny sice počítal se zachováním alespoň těchto dvou hangárů, ale bohužel nedošlo k jejich plnohodnotné úpravě či přestavbě, která by zachovala původní vzhled a bylo by možné změnit využívání na jinou funkci, těžko odhadovat co by se stalo s hangárem č. 2, kdyby nevyhořel, ale lze se podívat na příklad staršího zachovaného hangáru č. 1 a jeho osud.

Poslední budovou, která udržuje svůj původní vzhled a stojí již od počátku vojenského letiště, je budova letištních kasáren v severní části Borských polí od významného českého architekta Vojtěcha Kerharta z roku 1938. Tato kasárna bohužel nenašla své využití od doby, co byly budovy včetně pozemků převedeny na město Plzeň od armády České republiky. Budovy tak nadále chátrají a město plánuje pozemky rozdělit a rozprodat, čímž dojde k demolici budov kasáren.

Bývalé letiště Berlín - Tempelhof, dnes sloužící jako volnočasový park.

V pozadí je možn vidět letištní budovy od architekta Ernsta Sagebiela.

(Zdroj bz-berlin.de)

Hangár ve Sklářích u Mariánských Lázní - stav k roku 2016 (Zdroj vrtulnik.cz)

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

Bývalé letiště Bory není letištěm Berlín - Tempelhof ani Mnichov - Schleissheim. Bory nemohly být zachovány jako letiště Tempelhof a využívány jiným způsobem, jelikož plocha letiště neměla pro Plzeň takové výhodné podmínky, jako mělo právě letiště Tempelhof pro Berlín. Letiště Tempelhof se nacházelo uprostřed města a přímo se nabízelo k vytvoření volnočasového parku, kdy byl areál letiště zachován, včetně původních budov od architekta Ernsta Sagebiela a vše si našlo nové využití. Budovy letiště našly nový provoz a letištní plocha je využívána jako rozlehlý park, který slouží i jako prostranství pro kulturní akce různého typu. Letiště Plzeň - Bory nemohly projít ani proměnou jako například zmíněné letiště Mnichov - Schleissheim, které má obdobné podmínky jako letiště Bory. Obě se nachází na okraji města, obě letiště byla dříve vojenská a po zrušení hledala nové využití. Letiště Mnichov - Schleissheim našlo využití, kde došlo k zachování původních budov a dokonce došlo na částečné udržení letového provozu, jelikož na jeho místě vzniklo největší letecké muzeum v Německu - Deutsches Museum Flugwerft Schleissheim. U letiště Plzeň - Bory by k takové změně jistě šlo také přistoupit, ale pracovní místa a rozvoj města měl tehdy větší prioritu.

U letiště Bory došlo k nalezení nového celkového využití území, které sice nerespektuje původní letiště, ale z hlediska využití území došlo k naplnění cíle a je tato proměna tak lepším výsledkem, než např. letiště Skláře u Mariánských Lázní. Letiště Skláře bylo taktéž vystavěno německým Luftwaffe během války a po válce sloužilo pro práškovací letadla pro JZD. Později, když přestalo být využíváno místní leteckou společností, šlo letiště do aukce, kdy bylo zakoupeno zemědělci, a tak v dnešním velkém hangáru od firmy Junkers parkují traktory a letištní přistávací plocha slouží jako rozsáhlá pastvina pro dobytek.

Dobrým příkladem, jak přistupovat k znovu využití hangárů se zachováním jeho částečného vzhledu je například transformace hangárů na bývalé americké vojenské letecké základně Hamilton ve městě Novato v Californii, která měla podobný osud jako letiště Bory. V 90. letech armáda letiště opustila a bylo převedeno pod místní správu. Ta zde vybudovala z celého areálu s hangáry bussines park. Hangáry byly přestavěny na kanceláře, kde došlo k zachování původního vzhledu, akorát hangárová vrata byla nahrazena zasklením. Dnes zde sídlí velké mezinárodní firmy a všechny kanceláře jsou obsazené. 29 Stav letiště před přestavbou na bussines park.

(Zdroj airfields-freeman.com)

ZÁVĚR

ZÁVĚR Již přestavěné hangáry na kanceláře.

(Zdroj airfields-freeman.com)

Dalším zajímavým příkladem, jak najít novou funkci pro letištní hangáry, je například projekt na znovu využití hangáru, kde se dříve montovaly letouny typu Concorde, v anglickém Bristolu na letišti Filton.

Architektonická kancelář Grimshaw Architects zde navrhla přestavbu komplexu tří hangárů, kde v prostřední části vznikne třetí největší aréna v Anglii a postranní hangáry budou sloužit pro výstavy, kongresy, stravování a volnočasové aktivity. Letiště Bristol - Filton se nevyužívá od roku 2012, hangáry společnosti Concorde jsou prázdné od roku 2003. Projekt na znovu využití hangáru by měl být realizován v roce 2023.30

29 - Paul Freeman, Abandoned & Little-Known Airfields [online]. 1998 [cit. 2019-12-08]. <http://www.airfields-freeman.com/CA/Airfields_CA_SanRafael.htm> 30 - BBC NEWS [online]. 2019 [cit. 2019-12-08]. <https://www.bbc.com/news/uk-england-bristol-50460591>

Střední největší hangár bude sloužit jako aréna, kde lze pořádat veškeré kulturní, sportovní a jiné akce.

(Zdroj bcc.com)

DAVID FOUD FA ČVUT 2019/2020

Vizualizace budoucí podoby komplexu trojice hangárů.

(Zdroj bcc.com)