jména akcent na okamžitost a bezprostřednost, s níž afekt tělo zasahuje, či z jiného pohledu na odtrženost afektivní zkušenosti od materiální roviny – afekt se tak může jevit buď jako kauzální vztah mezi podnětem a odezvou, nebo jako nezachytitelná síla proudící mezi těly a objekty. Jak nicméně připomíná Eugenie Brinkemová, „afektivní obrat je, a také vždy byl, pluralitní“,4 a lze tudíž nacházet rozličná pojetí afektů, mezi nimi i taková, která se těmto dvěma pastem mohou vyhnout a umožnit přesněji popsat afektivní jevy i mimo sféru žité reality.
1.1 Afektivní obrat v humanitních a sociálních studiích Prvopočátky afektivního obratu bylo možné zaznamenat již v polovině 90. let: v té době vycházely z rostoucí nedůvěry vůči diskurzivně zaměřeným teoretickým modelům a také z přehodnocení úlohy materiality, tělesnosti či emocionality. „Průkopníci“ afektové teorie, jako byli Brian Massumi a Eve Kosofsky Sedgwicková,5 se vymezovali především vůči dvěma myšlenkovým proudům: lingvistickému poststrukturalismu a psychoanalýze. První z nich vadil hlavně svou „hermeneutikou podezření“,6 tedy potřebou začlenit všechny myslitelné jevy (včetně těch narušujících a problematizujících) do logiky označovacího systému či mocenských vztahů, druhý opakovaným stvrzováním duality mezi subjektem a objektem, tělem a myslí a vnitřním a vnějším, jež měla na vnímání emocí v západním světě zásadní vliv. Postupně vznikal soubor odlišných, avšak vzájemně protkaných diskursů, které se snažily definovat afekt (případně redefinovat jistý druh emocí) jako intenzitu, jež zmíněným strukturám a dualitám uniká. Mezi nejvýraznější oborové diskurzy o afektu patří a) psychologický, opírající se o myšlenky Silvana Tomkinse, který chápal afekty jako komplexní, přenosné singularity, jež uvádějí in4
Eugenie Brinkema, The Forms of the Affects, s. xii.
5 Viz dvě studie jmenovaných autorů, které jsou považovány za iniciační a dodnes patří mezi nejvíce citované: Brian Massumi, The Autonomy of Affect. Cultural Critique 31, 1995, č. 2, s. 83–109; Eve Kosofsky Sedgwick – Adam Frank, Shame in the Cyber‑ netic Fold: Reading Silvan Tomkins. Critical Inquiry 21, 1995, č. 2, s. 496–522.
6 Tento pojem v návaznosti na Paula Ricoeura často používala právě Sedgwicková. Viz např. Eve Kosofsky Sedgwick, Touching Feeling: Affect, Pedagogy, Performativity. Durham: Duke University Press 2003, s. 124–126.
20
Afekt, výraz, performance