Studijní programy FA VUT 2015-2016

5/16 15/16

STUDIJNÍ PROGRAMY 2015/16 NA FAKULTĚ ARCHITEKTURY

Obsah Informace o Vysokém učení technickém v Brně Historie a současnost VUT v Brně ........................................................................................... 2 Organizační struktura univerzity ............................................................................................. 4 Akademický senát VUT v Brně ................................................................................................. 6 Vědecká rada VUT v Brně......................................................................................................... 7 Součásti VUT v Brně.................................................................................................................. 8

Informace o Fakultě architektury VUT v Brně Historie Fakulty architektury VUT ........................................................................................ 10 Organizační struktura FA VUT .............................................................................................. 12 Akademický senát FA VUT ..................................................................................................... 14 Vědecká rada FA VUT ............................................................................................................. 14 Poradní orgány děkana .......................................................................................................... 15 Ústavy a Centra fakulty architektury ................................................................................... 16

Informace o studiu na Fakultě architektury VUT v Brně Úvod ........................................................................................................................................ 19 Studijní a zkušební řád VUT .................................................................................................. 22 Směrnice č. 4 děkana FA VUT pro studium v BSP a MSP 2015/2016 ................................ 50 příloha č. 1 – Časový plán studia v akademickém roce 2015/2016 ........................ 60 příloha č. 2 – Strukturovaný seznam předmětů v BSP ............................................. 63 příloha č. 3 – Strukturovaný seznam předmětů v MSP ............................................ 67 příloha č. 4 – Odevzdávání prací ................................................................................ 70 příloha č. 5 – Jednací řád zkušebních komisí v BSP a MSP ....................................... 73 příloha č. 6 – Pravidla zahraniční výměny studentů 2015/2016 .............................. 75 Směrnice č. 5 děkana FA VUT pro studium v DSP 2015/2016 ........................................... 89 Stipendijní řád VUT v Brně .................................................................................................. 116 Směrnice č. 6 děkana FA VUT pro udělování stipendií pro období 9/2015–8/2016 ...... 123 Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně ........................................................................ 125 Studijní skupiny 2015/2016 ................................................................................................ 127

1

Historie a současnost VUT v Brně VZNIK ČESKÉ VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ V BRNĚ V roce 1849 rozhodl Zemský sněm Markrabství moravského o zřízení Technického učiliště v Brně. Stanovil, že nový ústav nebude mít charakter školy vysoké a měl být utrakvistický – český a německý. Dvojjazyčnost nové školy se projevovala nejen v tom, že na ní studovali žáci čeští i němečtí, ale také v tom, že na ní přednášeli učitelé obou národností žijících na Moravě a že k výkladu látky používali svého rodného jazyka. Škola zpočátku sídlila v budově na Dornychu 24, činnost zahájila slavnostně 14. ledna 1850.

Postupem doby našla škola důstojné umístění v nové budově, dokončené roku 1860 na dnešním Komenského náměstí, a stále zdokonalovala svoji činnost. Zákon č. 92 ze 4. května 1873 ji dokonce povýšil na vysokou školu technického směru. Jestliže se však odborná úroveň školy zvyšovala, její národnostně smířlivý charakter brzy zmizel. Germanizační tlaky pořád sílily a vedení školy je podporovalo; ostatně oficiální dokumenty školy od samého počátku vycházely jen v němčině. V roce 1876 se na škole přestalo vyučovat češtině dokonce i jako nepovinnému jazyku. Není se tedy co divit, že čeští profesoři odtud dříve či později rozhořčeně odcházeli.

Zrušení univerzity v Olomouci se postupem doby ukazovalo stále víc jako opatření nešťastné.

Technické učiliště v Brně ji nahradit nemohlo. Především proto, že dlouho nemělo charakter vysoké školy. A pak také proto, že mělo speciální zaměření výuky, od univerzitního odlišné.

Navíc na brněnském technickém učilišti spoustě lidí vadil jeho zdůrazňovaný německý charakter. Proto tedy česky hovořící mládež z Moravy, pokud chtěla získat univerzitní vzdělání, musela odcházet na studia jinam – nejčastěji do Vídně, ale také do Prahy, do Krakova či Solnohradu. Široké vrstvy obyvatelstva si začaly uvědomovat, že se stala chyba. Že v soustavě vysokého školství a vědy na Moravě vznikla citelná mezera. Proto se velmi brzy ozvaly hlasy, volající po obnově moravské univerzity. Ne však již v Olomouci, nýbrž v Brně, jako zemském hlavním městě. Měla se stát nejen nástrojem vzdělání národní pospolitosti, ale také zbraní proti německému nacionalismu. O druhou českou univerzitu se proto strhl prudký politický boj, často přerůstající v pouliční bitvy.

Oprávněnost českého požadavku zpochybnit nešlo, žádná z rakouských vlád si tím však nechtěla znepřátelit německé nacionály. Až nakonec vláda Františka Antonína hraběte Thuna dospěla k šalamounskému řešení: univerzitu na Moravě sice Čechům nedáme (a němečtí nacionálové tak nebudou mít příčinu k protestům), ale předložíme mocnáři ke schválení návrh na zřízení české vysoké školy technické, která nespokojeným Čechům ukáže dobrou vůli Vídně.

Rakouský císař a uherský král František Josef I. dekret o založení české vysoké školy technické v Brně po delším váhání 19. září 1899 podepsal.

2

VE SVOBODNÉM STÁTĚ (1918 - 1938) Ve svobodném Československu se hlavní město Moravy stalo důležitým univerzitním centrem a česká vysoká škola technická se podílela na vzniku a počátečním fungování Masarykovy univerzity. Pro její existenci bylo dvacet let první Československé republiky obdobím velkého rozkvětu: hned v roce 1919 byl v jejím rámci zřízen odbor architektury, jehož se v předchozích desetiletích bezúspěšně domáhala.

V letech 1918-1938 se česká vysoká škola technická definitivně etablovala jako vážená a uznávaná vysoká škola a díky tomu také rostl počet jejich studentů: nejvíce – 1657 – ji navštěvovalo ve školním roce 1931/1932. Od roku 1937 nesla název „Česká vysoká škola technická Dra. Edvarda Beneše“.

HLEDÁNÍ NOVÝCH CEST (1989 – 2009) Komunistický režim spoutával jednotlivce i celou společnost. Destrukce totalitního systému v letech 1989 a 1990 otevřela Vysokému učení technickému v Brně dokořán dveře k zásadní proměně v moderní vzdělávací instituci, která snese srovnání s nejvyspělejšími školami stejného typu kdekoli na světě. V prvé řadě to umožnil jednak návrat akademických svobod českým vysokým školám, jednak rozsáhlá samospráva, jíž se v souladu se zákonem těší.

Vědecké a správní orgány – především Akademický senát a Vědecká rada – o jejichž personálním obsazení zaměstnanci a posluchači školy rozhodují, stanovují základní směry jejího dalšího vývoje. Od roku 1990 se výrazně rozšířil jeho studijní a vědecký záběr, což se mimo jiné projevilo vznikem nových fakult.

NA PRAHU TŘETÍHO TISÍCILETÍ Cesta brněnské techniky za uplynulých 110 let byla dramatická a komplikovaná. Z jejích osudů jednoznačně vyplývá, že vrcholného vzepětí a mimořádných úspěchů dosahovala v dobách respektujících lidská práva a svobody, v dobách vládnoucí demokracie, v dobách otevřenosti a rovných příležitostí pro všechny. Z hlediska uplynulého století lze říci, že vývoj po roce 1989 byl VUT v Brně v Brně mimořádně příznivý. Přes všechny slabosti a nedostatky obnovující se demokracie vzniklo v Československu a poté v České republice klima vhodné pro dynamický, všestranný rozvoj školy. Možnost svobodné volby otevřela do jejího čela cestu schopným, podnikavým a všestranně respektovaným osobnostem. Jejich zásluhou se VUT v Brně změnilo v moderní školu, která vychází z dobrých tradic a snaží se na ně navazovat.

3

Organizační struktura VUT Vedení univerzity Rektor prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc. tel.: +420 541 145 200 e-mail: rektor@vutbr.cz

Prorektor pro studium a záležitosti studentů prof. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc., dr. h. c. tel.: +420 541 145 207 e-mail: prorektor-vzdelavani@ro.vutbr.cz

Prorektor pro tvůrčí rozvoj prof. Ing. Lubomír Grmela, CSc. tel.: +420 541 145 206 e-mail: prorektor-vyzkum@ro.vutbr.cz

Prorektorka pro marketing a vnější vztahy doc. Mgr. Irena Armutidisová telefon: +420 541 145 114 e-mail: prorektor-marketing@ro.vutbr.cz

Prorektorka pro zahraniční vztahy prof. Ing. Marcela Karmazínová, CSc. tel.: 541 145 218 e-mail: prorektor-zahranici@ro.vutbr.cz

Prorektor pro rozvoj doc. Ing. Vojtěch Bartoš, Ph.D. tel.: +420 541 145 232 e-mail: prorektor-rozvoj@ro.vutbr.cz

4

Rektorát a centrální pracoviště Kvestor doc. Ing. Ladislav Janíček, Ph.D., MBA tel.: +420 541 145 555 e-mail: kvestor@ro.vutbr.cz

Tisková mluvčí PhDr. Jitka Vanýsková tel.: +420 541 14 5503 e-mail: vanyskova@ro.vutbr.cz

Kancelář rektora Sekretariát rektora Odbor kvality

Stanislava Cíhová

541 145 202

cihova@ro.vutbr.cz

Jana Kalužová

541 145 201

kaluzova@ro.vutbr.cz

Ing. Aleš Nosek, Ph.D. 541 145 241

nosek@ro.vutbr.cz

Odbor strategického řízení a rozvoje

541 145 261

molik@ro.vutbr.cz

Právní odbor

Mgr. Josef Sobotka

541 145 360

sobotka@ro.vutbr.cz

Sekretariát kvestora

Petra Šabatová

541 145 500

sabatova@ro.vutbr.cz

Personální a mzdový odbor

Ing. Pavel Suchánek

541 145 216

suchanek@ro.vutbr.cz

Odbor veřejných zakázek

Mgr. Petr Jelínek

541 145 374

jelinek@ro.vutbr.cz

Stavebně technický odbor

Ing. Petr Marvan

541 145 344

marvan@ro.vutbr.cz

Ekonomický odbor

Ing. Iveta Šiková

541 145 318

sikova@ro.vutbr.cz

Odbor provozní

Ing. Jiří Durec

541 144 200

durec@ro.vutbr.cz

Odbor dopravy

Lubomír Macků

541 148 650

macku@ro.vutbr.cz

541 144 510

krejci@ro.vutbr.cz

Kancelář kvestora

Odbor ekonomických systémů Archiv

PhDr. Renata Krejčí

5

Akademický senát VUT v Brně www.vutbr.cz/o-univerzite/organizacni-struktura/organy/akademicky-senat předseda

doc. Dr. Ing. Petr Hanáček

místopředseda

Ing. Tomáš Mejzlík prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc.

Komora akademických pracovníků AS VUT předseda

prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc.

člen

Ing. Petr Beneš, CSc. Ing. Albert Bradáč, Ph.D. prof. Ing. Jiří Burša, Ph.D. Mgr. Art. Žaneta Drgová prof. Ing. Eva Gescheidtová, CSc. MgA. Tomáš Hrůza Ing. arch. Bohumila Hybská doc. Ing. Jiří Kunovský, CSc. Mgr. Helena Musilová Ing. Tomáš Opravil, Ph.D. RNDr. Pavel Popela, Ph.D. PaedDr. Milan Slezáček Ing. Lenka Smolíková, Ph.D. doc. Ing. Miloslav Steinbauer, Ph.D. prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. prof. Ing. Jiří Vala, CSc.

Studentská komora AS VUT předseda

Ing. Tomáš Mejzlík

člen

Ing. arch. Marta Bímová Ing. Petr Dvořák Ing. et Ing. Michaela Fiedlerová Bc. Václav Hummel Mgr. Jana Kořínková Bc. Tomáš Krejčí Ing. Pavel Maxera Bc. Libor Zvěřina

6

Vědecká rada VUT v Brně www.vutbr.cz/o-univerzite/organizacni-struktura/organy/vedecka-rada Vědecká rada VUT projednává dlouhodobý záměr VUT, schvaluje studijní programy, pokud jejich schválení nepatří do působnosti vědecké rady nebo umělecké rady fakulty, vykonává působnost v řízení ke jmenování profesorem a v habilitačním řízení v rozsahu stanoveném zákonem o vysokých školách. Vyjadřuje se k otázkám, které jí předloží rektor.

Vědecká rada - lidé předseda prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc. člen doc. Mgr. Irena Armutidisová

prof. Dr. Ing. Zdeněk Kůs

doc. Ing. Vojtěch Bartoš, Ph.D.

Ing. arch. Vlasta Loutocká

prof. Ing. Ladislav Buřita, CSc.

prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc.

prof. Ing. Jarmila Dědková, CSc.

Ing. Ilona Müllerová, DrSc.

Ing. Jaroslav Doležal, CSc., dr. h. c.

prof. Ing. Drahomír Novák, DrSc.

prof. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc., dr.h.c.

Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA

prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA

prof. Ing. Miloslav Pekař, CSc.

Ing. Miloš Filip

prof. Ing. arch. Petr Pelčák

prof. akad. soch. Michal Gabriel

prof. Dr. Ing. Zbyněk Raida

prof. Ing. Lubomír Grmela, CSc.

prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, dr.h.c.

prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D.

prof. Ing. Robert Redhammer, PhD.

prof. PaedDr. Radek Horáček, Ph.D.

prof. Ing. Petr Sáha, CSc.

doc. MgA. Milan Houser

doc. Ing. et Ing. Stanislav Škapa, Ph.D.

doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc.

doc. Ing. Aleš Vémola, Ph.D.

prof. Ing. Tomáš Hruška, CSc.

prof. Ing. Stanislav Veselý, CSc.

prof. Ing. Marcela Karmazínová, CSc.

prof. RNDr. Peter Vojtáš, DrSc.

doc. Ing. Jaroslav Katolický, Ph.D.

prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc.

Ing. Jaroslav Klíma

prof. Ing. Radimír Vrba, CSc.

prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc.

prof. Ing. Martin Weiter, Ph.D.

prof. Ing. Jan Kovanda, CSc.

doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc.

7

Součásti VUT v Brně Fakulty Fakulta architektury (FA)

Fakulta výtvarných umění (FaVU)

Poříčí 5, 639 00 Brno

Rybářská 125/13/15, 603 00 Brno

tel.: 541 146 600

tel.: 541 146 850

http://www.fa.vutbr.cz

http://www.ffa.vutbr.cz

Fakulta stavební (FAST)

Fakulta strojního inženýrství (FSI)

Veveří 331/95, 602 00 Brno

Technická 2896/2, 616 69 Brno

tel.: 541 141 111

tel.: 541 141 111

http://www.fce.vutbr.cz

http://www.fme.vutbr.cz

Fakulta chemická (FCH)

Fakulta podnikatelská (FP)

Purkyňova 464/118, 612 00 Brno

Kolejní 2906/4, 612 00 Brno

tel.: 541 149 301

tel.: 541 141 111

http://www.fch.vutbr.cz

http://www.fbm.vutbr.cz

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT)

Fakulta informačních technologií (FIT)

Technická 3058/10, 616 00 Brno

Božetěchova 2, 612 66 Brno

tel.: 541 141 111

tel.: 541 141 144

http://www.feec.vutbr.cz

http://www.fit.vutbr.cz

Vysokoškolské ústavy

Další součásti

Centrum sportovních aktivit (CESA)

Centrum výpočetních a informačních služeb

http://www.cesa.vutbr.cz

(CVIS) - https://www.vutbr.cz/cvis

Středoevropský technologický institut (STI) http://www.ceitec.vutbr.cz Ústav soudního inženýrství (ÚSI) http://www.usi.vutbr.cz

Institut celoživotního vzdělávání (ICV) http://www.lli.vutbr.cz/ Koleje a menzy (KaM) - www.kam.vutbr.cz Nakladatelství Vutium (VUTIUM) – http://www.vutium.vutbr.cz Ústřední knihovna (ÚK) - www.vutbr.cz/uk

8

Fakulta architektury VUT v Brně Poříčí 273/5, 639 00 Brno tel. 541 146 600 fax 541 146 605 e-mail info@fa.vutbr.cz web www.fa.vutbr.cz facebook https://www.facebook.com/favut

9

Historie fakulty Česká škola architektury v Brně byla ustavena po vzniku československého státu, v roce 1919, kdy se naplnily dlouholeté snahy o zřízení odboru architektury a pozemního stavitelství na České vysoké škole technické v Brně. Ve školním roce 1919/1920 byl otevřen první ročník studia a děkanem byl jmenován architekt prof. Karel Hugo Kepka.

Nový odbor se vytvářel postupně. Zpočátku zajišťovali výuku někteří učitelé odboru inženýrského stavitelství, avšak brzy přicházeli učitelé noví. Prvními profesory byli architekti prof. Karel Hugo Kepka a prof. Emil Králík. Po nich byli postupně jmenováni prof. Adolf Liebscher, prof.

Vladimír Fischer, prof. Jaroslav Syřiště a prof. Jiří Kroha. Prostorové umístění odboru architektury a pozemního stavitelství nebylo dobré. Teoretické předměty byly umístěny v hlavní budově české techniky, odborné ústavy byly umístěny v neutěšených prostorách v najatých bytech činžovních domů. K výstavbě samostatného pavilónu pro odbor architektury a pozemního stavitelství, plánovaného od poloviny dvacátých let, nedošlo a odbor byl z nájemních budov přestěhován až v roce 1934 do strojnického pavilónu a do třetího patra tehdejší novostavby právnické fakulty na ulici Veveří.

Za hospodářské krize hrozilo též brněnské škole architektury nebezpečí, že zanikne. Zrušení školy bylo však díky úsilí profesorského sboru, studentů a podpoře veřejnosti zažehnáno.

Přestože se nepodařilo v období první republiky plně dobudovat odbor architektury a pozemního stavitelství na České vysoké škole technické v Brně, vykonal se za dvacet let trvání ve svízelných podmínkách velký kus práce. Brněnská škola architektury se v tomto období rozvinula ve výraznou školu, kde bylo architektonické studium pozvednuto na evropskou úroveň. Škola se stala jedním ze středisek teoretické a tvůrčí práce, z něhož čerpala česká pokroková avantgarda.

V době nacistické okupace se četní učitelé a studenti odboru architektury a pozemního stavitelství aktivně zúčastnili národního odboje a řada z nich byla vězněna i v koncentračních táborech. Zahynuli Vladimír Krondl, Jaroslav Poledník, Hugo Foltýn, Vladimír Neumann a další.

V roce 1945 došlo k obnově brněnské techniky se samostatným odborem architektury a pozemního stavitelství. Muselo se vynaložit mnoho úsilí k zajištění prostorového vybavení, nahrazení osobních ztrát v učitelském sboru a ke zvládnutí velkého počtu studentů, kteří chtěli v co nejkratší době dohnat to, co okupací zameškali. Odbor architektury a pozemního stavitelství byl v poválečných letech doplněn o prof. Antonína Kuriala, prof. Bohuslava Fuchse, prof.

Bedřicha Rozehnala, prof. Vincence Makovského, prof. Miloslava Kopřivu a prof. Aloise Krále.

Prvním poválečným rektorem České vysoké školy technické v Brně byl zvolen architekt prof.

Jaroslav Syřiště.

10

Nový zákon o vysokých školách z května 1950 zavedl fakultní zřízení a začlenil příbuzné ústavy do kateder jako základních pracovišť. Původní odbory byly povýšeny na fakulty. Na Fakultě architektury a pozemního stavitelství vzniklo z někdejších 11 ústavů 5 kateder. Na fakultách byly vytvořeny nově organizované děkanáty, došlo k ustavení fakultních rad (později vědeckých rad) a fakulty začaly pracovat na novém základě.

Díky vlivu osobnosti prof. Bohuslava Fuchse nedošlo ke zrušení fakulty a jejímu začlenění do tehdejší Vojenské akademie, ale k 1. září 1956 byla obnovena brněnská technika v téměř celém původním rozsahu s novým názvem Vysoké učení technické v Brně. V čele školy byl od roku 1958 architekt prof. Vladimír Meduna. V roce 1960 byla Fakulta architektury a pozemního stavitelství sloučena s Fakultou inženýrského stavitelství v nově ustavenou Fakultu stavební.

Prvním děkanem Fakulty stavební byl architekt prof. Zdeněk Alexa.

V polovině sedmdesátých let byla zvažována prospěšnost studia architektury v rámci jednotné Fakulty stavební. Sloučením fakult nebylo dosaženo očekávaného zkvalitnění výuky oboru architektury a stavby měst, neboť nebyly dostatečně respektovány specifické potřeby výchovy architektů. Proto byla v roce 1976 vyčleněním ze stavební fakulty ustanovena samostatná Fakulta architektury se studijním oborem architektura a územní plánování. Prvním děkanem fakulty byl jmenován doc. František Bartek. V průběhu konce sedmdesátých a v osmdesátých letech byla jmenována řada dalších profesorů fakulty. Od roku 1987 byl děkanem prof. Miroslav Martinek.

Po listopadu 1989 byl zvolen novým děkanem Fakulty architektury prof. Ivan Ruller. Začala cesta zásadní reorganizace. Byla přijata nová koncepce studia architektury a změněna struktura fakulty. Z původních kateder byly vytvořeny ústavy a zaveden nový dvoustupňový model studia - bakalářský a magisterský. V roce 1994 stanul v čele fakulty děkan prof. Alois Nový.

Podařilo se více otevřít školu odborné veřejnosti a navázat kontakty s domácími i zahraničními spolupracovníky. Od roku 2000 vedl fakultu doc. Josef Chybík. Škola prošla další reorganizací, došlo ke vzniku nových pracovišť – ateliérů, ústavů a center. V roce 2006 převzal vedení školy prof. Vladimír Šlapeta. Fakulta prošla řadou strukturálních změn, posílila svoji pozici na mezinárodním poli a navázala spolupráci s řadou organizací v zahraničí. V letech 2010 až 2014 vedl školu doc. Josef Chybík. V současné době vede školu doc. Jan Hrubý. Dochází k nové reorganizaci školy, vzniku nových pracovišť a orientaci na aktuální potřeby ve vzdělání architektů.

11

Organizační struktura FA VUT Vedení fakulty Děkan doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc. místnost č. A105 tel: +420 541 146 601 fax: +420 541 146 605 e-mail: dekan@fa.vutbr.cz

Proděkan pro výuku Ing. arch. Jan Kratochvíl tel.: +420 541 146 713 e-mail: prodekan-vzdelavani@fa.vutbr.cz

Proděkan pro vědu doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. tel.: +420 541 146 673 e-mail: prodekan-vyzkum@fa.vutbr.cz

Proděkan pro rozvoj doc. Ing. arch. Antonín Novák tel.: +420 541 146 700 e-mail: prodekan-dislokace@fa.vutbr.cz

Proděkan pro vnější vztahy MgA. Ing. arch. Petr Šmídek, Ph.D. tel.: +420 541 146 675 e-mail: prodekan-zahranici@fa.vutbr.cz

12

Děkanát Tajemník fakulty Mgr. Filip Havlíček tel: +420 541 146 602 e-mail: havlicekf@fa.vutbr.cz Milada Odvárková - sekretářka děkana .... tel. 541 146 603 .... odvarkova@fa.vutbr.cz

Studijní oddělení Mgr. Dita Havlová – vedoucí ..............tel. 541 146 620 .............. havlovad@fa.vutbr.cz Jitka Juránková ....................................tel. 541 146 622 ............. jurankova@fa.vutbr.cz Lucie Fišerová, DiS. .............................tel. 541 146 624 ............. fiserova@fa.vutbr.cz Provozní doba Po a St 9:00 - 11:00, 13:00 - 15:00, Čt 9:00 - 11:30

Personální oddělení Ing. Eva Klímková ................................tel. 541 146 604 ............. klimkova@fa.vutbr.cz Provozní doba Po až Čt 8:00 - 10:30, 13:00 - 14:00, Pá 8:00 - 10:30

Ekonomické oddělení Ing. Čeněk Bidman ..............................tel. 541 146 630 .............. bidman@fa.vutbr.cz Marie Girethová ..................................tel. 541 146 632 .............. girethova@fa.vutbr.cz Romana Devečková ............................tel. 541 146 634 ............. deveckova@fa.vutbr.cz Provozní doba Po až Čt 9:00 - 10:30, 13:00 - 15:00, Pá 9:00 - 10:30

Koordinátor vnějších vztahů a tvůrčích aktivit Ing. arch. Nicol Galeová .....................tel. 541 146 692 .............. pr@fa.vutbr.cz

Podatelna a pokladna Jana Pátková ........................................tel. 541 146 631 .............. patkova@fa.vutbr.cz Provozní doba Po až Pá 9:00 - 11:00, 13:00 - 14:00

Provozní oddělení a správa budov Petr Hasala ...........................................tel. 541 146 610 Martin Troják .......................................tel. 541 146 610

13

Akademický senát FA VUT http://www.fa.vutbr.cz/pages/senat.aspx?lang=cz&menu=1 Předsedkyně

doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D.

Členové

Ing. arch. Jan Foretník, Ph.D.

tel. 541 146 686

Michael Gabriel doc. Ing. arch. Karel Havliš Ing. arch. Pavel Jura Bc. Tereza Kvapilová doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský Ing. arch. David Mikulášek Ing. arch. Jan Mléčka , Ph.D. Bc. Lucie Nippertová MgA. Jan Šebánek

Vědecká rada FA VUT Předseda

doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc.

Členové interní

doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc. prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc. prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D. prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc. prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA

Členové externí

prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek prof. Ing. arch. Akad. arch. Ivan Petelen, PhD. doc. Ing. Karel Tuza, CSc. prof. Ing. arch. Petr Urlich, CSc. Ing. arch. Martin Zedníček

14

Poradní orgány děkana FA VUT Kolegium děkana

Rada studijního programu

doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc.

Ing. arch. Jan Kratochvíl - předseda

Ing. arch. Jan Kratochvíl

doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr. - ÚN

doc. Ing. arch. Antonín Novák

Ing. arch. Jiří Marek - ÚN

doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D.

doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D. - ÚS

Ing. arch. MgA. Petr Šmídek, Ph.D.

Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D. - ÚN

Mgr. Filip Havlíček

MgA. Jan Šebánek - ÚZ

doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D.

doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D.

doc. ing. arch. Josef Hrabec, CSc. prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc. prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. Mgr. Dita Havlová

Knihovní rada doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. - předseda Anna Hošťálková doc. Ing. arch. Karel Havliš doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr. Ing. arch. Vítězslav Nový

Rada pro informační systém

doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D.

doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. - předseda

Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D.

Ing. arch. Jan Foretník, Ph.D.

MgA. Ing. arch. Petr Šmídek, Ph.D.

Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D. Ing. arch. Jan Mléčka, Ph.D. doc. Ing. Jan Viktorin, CSc.

Oborová rada oboru architektura

Oborová rada oboru urbanismus interní členové: prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. - předseda doc. Ing. arch. Karel Havliš

interní členové:

doc. Ing. arch. Dr. Gabriel Kopáčik

doc. ing. arch. Josef Hrabec, CSc. - předseda

doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D.

doc. Ing. arch. Jaroslav Drápal, CSc. doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc. externí členové:

externí členové: Ing. arch. Zdeňka Hladišová, CSc. prof. Ing. arch. Bohumil Kováč, Ph.D. doc. Ing. arch. Jiří Löw

prof. Ing. Jiří Damec, CSc. prof. Ing. arch. Julián Keppl, CSc. Ing. arch. Martin Zedníček

15

Ústavy fakulty architektury Ústav teorie Vedoucí prof. Ing. arch. Šlapeta Vladimír, DrSc.

541 146 724

slapeta@fa.vutbr.cz

541 146 740

koutny@fa.vutbr.cz

doc. Ing. arch. Drápal Jaroslav, CSc.

541 146 721

drapal@fa.vutbr.cz

doc. Ing. arch. Hrabec Josef, CSc.

541 146 681

hrabec@fa.vutbr.cz

doc. Ing. arch. Hrubý Jan, CSc.

541 146 726

hruby@fa.vutbr.cz

541 146 683

bohac@fa.vutbr.cz

doc. Ing. arch. Havliš Karel

541 146 690

havlis@fa.vutbr.cz

doc. Ing. arch. Palacký Jiří, Ph.D.

541 146 673

palacky@fa.vutbr.cz

prof. Ing. arch. Urbášková Hana, Ph.D.

541 146 679

urbaskova@fa.vutbr.cz

doc. Ing. arch. Wittmann Maxmilián, Ph.D.

541 146 732

wittmann@fa.vutbr.cz

541 146 752

meixner@fa.vutbr.cz

541 146 762

chybik@fa.vutbr.cz

doc. Ing. Petříčková Monika, Ph.D.

541 146 686

petrickova@fa.vutbr.cz

doc. Ing. Žabičková Ivana, CSc.

541 146 754

zabickova@fa.vutbr.cz

Ing. Mikulík Vít, Ph.D. et Ph.D.

541 146 764

mikulik@fa.vutbr.cz

Ing. Suchánek Petr, Ph.D.

541 146 763

suchanek@fa.vutbr.cz

Profesoři prof. Ing. arch. Koutný Jan, CSc. Docenti

Odborní asistenti Ing. arch. Boháč Ivo, Ph.D. Vědečtí pracovníci

Ústav stavitelství Vedoucí doc. Ing. Meixner Miloslav, CSc. Profesoři prof. Ing. Chybík Josef, CSc. Docenti

Odborní asistenti

Asistenti Ing. Mikeš Stanislav Ing. Svoboda Jiří

16

mikes@fa.vutbr.cz 541 146 765

qasvoboda@fa.vutbr.cz

Ústav zobrazování Vedoucí doc. Ing. arch. Makovský Zdeněk

541 146 711

makovsky@fa.vutbr.cz

541 146 712

navratil@fa.vutbr.cz

Ing. arch. Kratochvíl Jan

541 146 713

kratochvil@fa.vutbr.cz

MgA. Šebánek Jan

541 146 713

sebanek@fa.vutbr.cz

541 146 714

barta@fa.vutbr.cz

541 146 700

novak@fa.vutbr.cz

prof. Ing. arch. Pelčák Petr

541 146 671

pelcak@fa.vutbr.cz

prof. Ing. arch. Ruller Ivan

541 146 662

ruller@fa.vutbr.cz

prof. Ing. arch. Urbášková Hana, Ph.D.

541 146 679

urbaskova@fa.vutbr.cz

prof. Ing. arch. Zemánková Helena, CSc.

541 146 680

zemankova@fa.vutbr.cz

doc. Ing. arch. Glosová Dagmar, CSc.

541 146 650

glosova@fa.vutbr.cz

doc. Ing. arch. Havliš Karel

541 146 690

havlis@fa.vutbr.cz

doc. Ing. arch. Kopáčik Gabriel, Dr.

541 146 693

kopacik@fa.vutbr.cz

doc. Ing. arch. Poslušná Iva, Ph.D.

541 146 657

poslusna@fa.vutbr.cz

Ing. arch. Františák Luboš, Ph.D.

541 146 694

frantisak@fa.vutbr.cz

Ing. arch. Hybská Bohumila

541 146 742

hybska@fa.vutbr.cz

Ing. arch. Kristek Jan, Ph.D.

541 146 675

kristek@fa.vutbr.cz

Ing. arch. Marek Jiří

541 146 703

marek@fa.vutbr.cz

Ing. arch. Mikulášek David

541 146 661

mikulasek@fa.vutbr.cz

Ing. arch. Mléčka Jan, Ph.D.

541 146 743

mlecka@fa.vutbr.cz

Ing. arch. Nový Vítězslav

541 146 661

novyv@fa.vutbr.cz

MgA. Ing. arch. Šmídek Petr, Ph.D.

541 146 675

smidek@fa.vutbr.cz

Ing. arch. Žalmanová Petra, Ph.D.

541 146 702

zalmanova@fa.vutbr.cz

Docenti doc. Ing. arch. Navrátil Aleš, Ph.D. Asistenti

Ostatní zaměstnanci Bárta Benjamin

Ústav navrhování Vedoucí doc. Ing. arch. Novák Antonín Profesoři

Docenti

Odborní asistenti

17

Asistenti Ing. arch. Jura Pavel

541 146 661

jura@fa.vutbr.cz

Ing. arch. Sochor Jan

541 146 661

sochor@fa.vutbr.cz

Ing. arch. Foretník Jan, Ph.D.

541 146 653

foretnik@fa.vutbr.cz

Ing. arch. Ponešová Barbora, Ph.D.

541 146 652

krejcova@fa.vutbr.cz

Vědečtí pracovníci

Centra fakulty architektury Knihovna FA http://knihovna-fa.webnode.cz/ Vedoucí Hošťálková Anna

541 146 640

hostalkova@fa.vutbr.cz

Barák Martin, DiS.

541 146 641

barak@fa.vutbr.cz

Pavlíková Jitka

541 146 641

pavlikova@fa.vutbr.cz

Ostatní zaměstnanci

Výpočetní centrum http://www.fa.vutbr.cz/pages/centra/vypocetni/index.htm Vedoucí doc. Ing. Viktorin Jan, CSc.

541 146 770

viktorin@fa.vutbr.cz

541 146 771

koutna@fa.vutbr.cz

Blümel Miroslav

541 146 777

blumel@fa.vutbr.cz

Ing. Košťál Rostislav

541 146 773

kostal@fa.vutbr.cz

541 146 609

kralik@fa.vutbr.cz

Odborní asistenti RNDr. Koutná Hana, Ph.D. Ostatní zaměstnanci

Modelové centrum FA http://www.fa.vutbr.cz/home/mc Vedoucí Králík Martin

18

INFORMACE O STUDIU na Fakultě architektury VUT v Brně Úvod Pro studium na FA platí Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (dále Zákon o vysokých školách), příslušné vnitřní předpisy VUT doplněné směrnicemi děkana FA a vnitřní předpisy FA. Vnitřními předpisy VUT, které se vztahují ke studiu na FA jsou: 

Statut VUT



Studijní a zkušební řád VUT



Stipendijní řád VUT



Disciplinární řád VUT

Vnitřními předpisy FA jsou: 

Statut FA VUT



Směrnice 1 - směrnice děkana FA pro přijímací řízení do BSP



Směrnice 2 - směrnice děkana FA pro přijímací řízení do MSP



Směrnice 3 - směrnice děkana FA pro přijímací řízení do DSP



Směrnice 4 - směrnice děkana FA pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu (doplňuje Studijní a zkušební řád VUT, část první a druhou)



Směrnice 5 - směrnice děkana FA pro studium v doktorském studijním programu (doplňuje Studijní a zkušební řád VUT, část třetí)



Směrnice 6 - směrnice děkana FA pro udělování stipendií (doplňuje Stipendijní řád VUT)

Kód studijního programu

Název studijního programu a studijní obory

B3501

Architektura a urbanismus Architektura

N3501

prez.

komb.

Titul Bc.

4

-

2

-

Architektura a urbanismus Architektura

P3501

Délka studia

Ing. arch.

Architektura a urbanismus

Ph.D.

Architektura

4

4

Urbanismus

4

4 19

Studium na Fakultě architektury nabízí vzdělání v oblasti umění, stavitelství, architektury, urbanismu a designu. Poskytuje specializované vzdělání pro vysoce kvalifikované architekty v oblasti architektonického a urbanistického navrhování, interiéru a výstavnictví, rekonstrukcí a památkové péče, územního plánování a teorie architektury.

Strukturované studium bylo na Fakultě architektury zavedeno v akademickém roce 1990/1991.

Bakalářský studijní program prezenční forma čtyřletého studia, zakončeného titulem Bc. Cílem studia je výchova univerzálního odborníka v oblasti architektury a projektanta-architekta. Bakalář je připravován pro činnost v architektonicko-stavebních projektových kancelářích a dalších institucích v oblasti výstavby a architektury. Je schopen řešit základní úlohy navrhování staveb obytných, občanských, výrobních, včetně rekonstrukcí památek, a to od širších vazeb až po technický detail.

Předpokládá se, že absolvent bakalářského studijního programu bude mít statut zaměstnance. Dlouhodobější praxí, jejíž limit stanoví Česká komora architektů, se autorizačním procesem může změnit ve statut autorizované osoby.

V průběhu bakalářského studia student zpracovává úkoly dané studijním programem, které jsou zakončené zápočtem, klasifikovaným zápočtem nebo semestrální zkouškou. V posledním 8. semestru studia zpracovává bakalářskou práci, jejíž obhajoba je součástí státní závěrečné zkoušky obsahující ústní část ze tří profilových předmětů.

Magisterský studijní program prezenční forma dvouletého studia, zakončeného titulem Ing. arch.

Cílem studia je příprava absolventa - architekta, jako odborníka - tvůrčího pracovníka, který v celém komplexu své profese zvládne projekční a řídící činnost v procesu investiční výstavby.

Současně mu jeho kvalifikace umožní vykonávání činností v orgánech státní správy. Důsledně je dbáno toho, aby získané vzdělání vytvořilo základní předpoklady k činnostem, které budou splňovat všechny atributy optimální tvorby životního prostředí a principů udržitelného rozvoje.

Cílem studijního programu je také zajistit takový stupeň absolventovy vzdělanosti, aby v rámci jeho odborné způsobilosti v procesu autorizace – při vstupu do České komory architektů, prokázal požadované znalosti a dovednosti.

V rámci prvních tří semestrů studia student absolvuje vždy předměty 4 základních skupin: navrhování, teoretické, technické a zobrazovací.

Specializovaný modul, jehož součástí je specializovaný ateliér a modulový seminář, si student volí dle zaměření pro celé studium. Tyto předměty jsou strukturovány do návrhové části a do 20

teoretické, která díky časové dotaci dává možnost začlenit přednášky, exkurze, analýzy, speciální konzultace související s tématem specializace.

V průběhu studia student zpracovává úkoly dané studijním programem, které jsou zakončené zápočtem klasifikovaným zápočtem nebo semestrální zkouškou. Státní závěrečná zkouška v magisterském studijním programu ve 4. semestru se člení na dvě části, které se vzájemně prolínají a doplňují. První částí je ústní zkouška z profilových předmětů, ve druhé části se jedná o obhajobu diplomové práce. Student má tak za úkol prokázat vědomosti a schopnosti, jež ho mohou opravňovat k samostatné tvůrčí činnosti.

Doktorský studijní program prezenční forma nebo kombinovaná forma čtyřletého studia zakončeného titulem Ph.D. Cílem studia je pěstování schopnosti vědecké práce na problému, který student zvolí z nabídky témat doktorského studia každoročně znovu vypisovaných. Při jeho řešení prokazuje samostatnost, zvládnutí metodiky vědecké práce, zejména analýzu problému a syntézu získaných poznatků a jejich tvůrčí aplikaci do navrhovaného řešení. Student je připravován pro dráhu vědeckého a pedagogického pracovníka.

Studium se člení na obory: architektura, urbanismus. V prvních třech semestrech zahrnuje studium přednáškové kurzy a zkoušky podle individuálního studijního plánu - celkem 6 zkoušek z odborných předmětů (3 povinné a 3 volitelné) a zkoušku z neslovanského jazyka.

Doktorandi – absolventi magisterského studia příbuzného oboru – absolvují 5 zkoušek z volitelných předmětů, celkem tedy 8 zkoušek z odborných předmětů. Při práci na tématu disertace zpracuje student v průběhu 1. semestru studia osnovu disertační práce, ve které vymezí téma a jeho návaznosti, prameny, metody a cíle řešeni. V rámci vědecké přípravy se podílí na řešení konkrétního vědeckého výzkumného úkolu. Splnění studijní části individuálního programu prokáže student vykonáním dílčích zkoušek, vykonáním státní doktorské zkoušky a s předložením „Pojednání ke státní doktorské zkoušce“.

Studium se ukončuje veřejnou obhajobou disertační práce, kterou má student prokázat schopnost samostatně vědecky pracovat.

Fakulta v akademickém roce 2015/2016 nabízí studium v bakalářském, magisterském i doktorském studijním programu pro zahraniční studenty na základě bilaterálních smluv v anglickém jazyce (příloha č. 6 Směrnice č. 4).

21

Úplné znění

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ ze dne 21. července 2011

ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně (dále jen „VUT“) je podle § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) vnitřním předpisem VUT a obsahuje pravidla pro studium v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných na VUT. 2. Pravidla upravující uskutečňování studijního programu obsahuje vnitřní norma VUT vydaná podle čl. 4 odst. 4 Statutu VUT, jež rovněž vymezí kmenovou fakultu, na níž jsou studenti bakalářského nebo magisterského studijního programu (dále jen „studenti“) nebo studenti doktorského studijního programu (dále jen „doktorandi“) zapsáni.

3. Pro účely tohoto řádu se za fakultu považuje také vysokoškolský ústav podílející se na uskutečňování studijního programu. Úkony, které podle tohoto řádu koná děkan, koná v případě studentů zapsaných na VUT rektor nebo osoba jím zmocněná.

Článek 2 Akademický rok a časové členění studia 1. Akademický rok se člení na zimní a letní semestr.

2. V každém semestru je zpravidla 13 týdnů výuky a zpravidla 5 týdnů zkouškového období.

22

3. Výuka je organizována v prezenční formě studia zpravidla podle týdenních rozvrhů, v distanční a kombinované formě zpravidla podle semestrálních rozvrhů.

4. Pro výuku mohou být studenti rozděleni do přednáškových a studijních skupin. Způsob jejich vytváření stanoví směrnice fakulty.

5. Rektor každoročně spolu se stanovením začátku akademického roku stanoví začátek výuky v každém semestru.

6. Děkan následně vyhlásí časový plán akademického roku pro fakultu. Časový plán akademického roku stanovuje zejména: a) začátek a konec zkouškového období a prázdnin v jednotlivých semestrech, b) konečný termín pro vykonání zkoušek v akademickém roce, c) termíny pro kontrolu studia, d) období, v němž se konají státní závěrečné zkoušky, a termíny pro podávání přihlášek ke státním zkouškám.

ČÁST DRUHÁ USTANOVENÍ PRO STUDIUM V BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

DÍL 1 ORGANIZACE STUDIA Článek 3 Studijní plány 1.

Základním výukovým modulem studijního plánu bakalářského nebo magisterského studijního programu je zpravidla jednosemestrální studijní předmět (dále jen „předmět“).

2. Ucelená soustava předmětů tvoří blok předmětů.

3. Před zahájením uskutečňování studijního programu kmenová fakulta1 zveřejní strukturovaný seznam předmětů, jejichž absolvování je nutnou podmínkou pro řádné ukončení studijního programu. Tento seznam je strukturován takto: e) seskupuje předměty do semestrů a ročníků, případně stupňů studia, f)

vymezuje podmínky návaznosti předmětů,

g) vymezuje skupiny jednotlivých předmětů na povinné, povinně volitelné a volitelné.

1

čl. 4 odst. 4 písm. a) Statutu VUT. 23

Každý předmět uvedený v tomto seznamu má dokumentaci podle čl. 8. Takto strukturovaný seznam spolu s dokumentací předmětů tvoří studijní plán studijního oboru (dále jen „obor“) studijního programu.

4. Studijní plán oboru studijního programu je základem pro vytváření studijního plánu studenta bakalářského nebo magisterského studijního programu.

5. Ve výjimečných případech může děkan studentovi na jeho písemnou žádost udělit výjimku z pravidel pro sestavování studijního plánu. Při zachování obsahové části studijního programu lze upravit průběh studia a termíny kontroly studia studentům, kteří chtějí absolvovat část studia na jiné vysoké škole, zejména v zahraničí, nebo si chtějí rozšířit své poznatky stáží nebo jinou podobnou aktivitou. Při rozhodování děkan přihlédne zejména k dosaženým studijním výsledkům studenta a charakteru plánovaných aktivit. Důvodem pro udělení výjimky mohou být i jiné závažné, zejména zdravotní důvody. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

Článek 4 Rady studijního programu 1. Děkan kmenové fakulty jmenuje rady studijních programů pro bakalářské a magisterské studijní programy. Úkolem rad je: a) navrhovat studijní plány oborů studijního programu, včetně obsahu státní závěrečné zkoušky, a změny ve struktuře předmětů, b) sledovat a hodnotit studium příslušného studijního programu.

2. Strukturu rad, jejich pravomoci, funkční období jejich členů a podrobnou náplň jejich činnosti stanoví děkan.

Článek 5 Kreditový systém Pro kvantifikované hodnocení průběhu studia v bakalářských a magisterských studijních programech uskutečňovaných na VUT se užívá jednotný kreditový systém kompatibilní s ECTS (dále jen „ECTS“): a) jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční zátěže studenta při standardní době studia, b) každému předmětu v rámci daného studijního programu je přiřazen počet kreditů, který vyjadřuje relativní míru zátěže studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu v daném oboru, c) zakončením předmětu předepsaným podle čl. 6 získá student počet kreditů přiřazený danému předmětu, d) kredity získané v rámci jednoho studijního programu se sčítají, e) počet získaných kreditů je nástrojem pro kontrolu studia,

24

f)

pro řádné ukončení studia ve studijním programu je nutné získat počet kreditů rovnající se alespoň šedesátinásobku standardní doby studia v předepsané skladbě předmětů.

Článek 6 Způsob zakončení studia předmětu 1. Předmět je zakončen: a) udělením zápočtu, b) udělením klasifikovaného zápočtu, c) vykonáním kolokvia, d) vykonáním zkoušky, e) vykonáním zkoušky po předchozím udělení zápočtu, nebo f)

vykonáním klauzurní zkoušky po předchozím udělení zápočtu.

2. Předmět, jehož absolvování je ve studijním plánu oboru povinné a který student nezakončil, si musí zapsat znovu. Předmět lze znovu zapsat jednou. Předmět, který student již zakončil, si nesmí znovu zapsat.

Článek 7 Způsoby výuky a její zabezpečení 1. Způsoby výuky jsou zejména přednášky, semináře, ateliéry, projekty, různé typy cvičení, workshopy, řízené konzultace, odborné praxe a exkurze, výuka v terénu.

2. Způsoby výuky uvedené v odstavci 1 jsou charakterizovány takto: a) b)

c) d)

e)

f) g)

přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané disciplíny, problémů a jejich vzorových řešení, semináře, ateliéry a projekty jsou způsoby výuky, kde je akcentována samostatná práce studentů.

Významnou součástí této výuky je prezentace výsledků vlastní práce a kritické diskuse, cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách nebo zadané k samostatnému nastudování za aktivní účasti studentů, řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultaci a kontrole úkolů zadaných k samostatnému zpracování. Tento způsob výuky je dominantní v distanční formě studia, odborné praxe slouží k prohloubení znalostí a dovedností získaných studiem a k ověření jejich aplikace v praxi; slouží též k doplnění znalostí a k seznámení se s metodami práce zejména v mimoškolních institucích, exkurze slouží zejména k tomu, aby se studenti seznamovali s metodami práce zejména v mimoškolních institucích, výuka v terénu slouží k praktické aplikaci teoretické výuky.

25

3. Individuální konzultace doplňují výuku. Rozsah a způsob jejich poskytování upravuje směrnice fakulty.

4. Součástí studijních činností studenta je zadávaná a vlastní samostatná práce.

5. Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatní výuce je kontrolovaná. Stupeň a způsoby kontroly jsou dány v dokumentaci předmětu podle čl. 8.

6. Personální zabezpečení výuky: a) b) c) d) e)

garanty předmětu mohou být profesoři a docenti, v odůvodněných případech může garantováním předmětu děkan pověřit i jiného akademického pracovníka. přednášky vedou profesoři a docenti, v odůvodněných případech může vedením přednášky děkan pověřit i jiného akademického pracovníka, s pověřením garanta předmětu mohou specifické typy přednášek vést odborníci z praxe, na jiných formách výuky dle odst. 2 písmen b) až g) se mohou podílet i doktorandi, vedoucí zaměstnanec ústavu nebo katedry (dále jen „vedoucí zaměstnanec ústavu“) je povinen sledovat výuku zabezpečovanou danou katedrou nebo ústavem (dále jen „ústav“) a dbát o její úroveň, podkladem pro hodnocení výuky jsou rovněž výsledky plynoucí z hodnocení výuky studenty.

Článek 8 Dokumentace předmětu 1. Dokumentace předmětu je v českém a anglickém jazyce a obsahuje zejména: a) b) c) d) e) f) g)

název předmětu, kód předmětu a typ, vyučovací jazyk, příslušnost k typu studijního programu (bakalářský, magisterský, doktorský), ročník studia, semestr, rozsah předmětu (počet hodin v týdnu nebo semestru s rozdělením podle způsobu výuky), h) počet kreditů, i) jméno garanta, j) název ústavu zabezpečujícího výuku předmětu, k) učební cíle (popis kompetencí, schopností, znalostí a dovedností, kterých dosáhne student absolvováním studijního předmětu), l) prerekvizity (výčet vstupních znalostí), m) obsah předmětu (anotace, osnova), n) základní a doporučená studijní literatura, o) způsoby výuky (zejména přednáška, cvičení apod.),

26

p)

pravidla hodnocení a ukončení předmětu (způsoby průběžné kontroly studia, podmínky pro udělování zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu, forma a podmínky pro vykonání zkoušek a způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu).

2. Dokumentace předmětu je zveřejněna prostřednictvím informačního systému VUT, nesmí být měněna v průběhu semestru a student je povinen se s ní seznámit.

Článek 9 Studijní poradenství 3. Fakulta poskytuje studentovi informace nutné pro jeho studium, zejména zajišťuje poradenství pro vytváření jeho studijního plánu.

4. Pro zabezpečení činností uvedených v odstavci 1 fakulta vytváří poradenskou a informační strukturu, která je vymezena směrnicí fakulty.

DÍL 2 OVĚŘOVÁNÍ A HODNOCENÍ STUDIJNÍCH VÝSLEDKŮ Článek 10 Ověřování studijních výsledků Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení předmětu zápočtem, klasifikovaným zápočtem, kolokviem nebo zkouškou.

Článek 11 Zápočet a klasifikovaný zápočet 1. Zápočtem se potvrzuje, že se student aktivně účastnil na práci během semestru a splnil požadavky, jimiž bylo udělení zápočtu na začátku výuky předmětu podmíněno, případně prokázal odbornou způsobilost rozpravou při kolokviu.

2. Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se úroveň požadovaných aktivit hodnotí klasifikačním stupněm.

3. Student, kterému nebyl udělen zápočet nebo klasifikovaný zápočet, může požádat o přezkoumání. Ve věci udělování zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu rozhoduje s konečnou platností vedoucí zaměstnanec ústavu. Uděluje-li zápočet vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne s konečnou platností děkan.

4. Zápočet nebo klasifikovaný zápočet je nutné získat nejpozději do konce zkouškového období semestru, v němž byl předmět vyučován. Ve výjimečných případech může tuto

27

lhůtu na žádost studenta doporučenou příslušným učitelem prodloužit vedoucí zaměstnanec ústavu. Uděluje-li zápočet vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne s konečnou platností děkan.

5. Pokud student nezíská zápočet nebo klasifikovaný zápočet z předmětu, jehož absolvování je pro daný studijní program povinné, a který má student zapsán podruhé, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

6. Udělení nebo neudělení zápočtu (klasifikovaného zápočtu) se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50) příznakem udělení nebo neudělení zápočtu, datem a identifikací učitele. V případě klasifikovaného zápočtu se uvádí klasifikační stupeň ECTS a dále bodové hodnocení (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty.

7. Neudělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje.

Článek 12 Kolokvium, klauzurní zkouška a zkouška 1.

Kolokviem se rozumí ukončení předmětu rozpravou o problematice předmětu, případně vypracováním písemné práce zabývající se dílčí tématikou předmětu. Kolokvium se hodnotí slovy „prospěl“ nebo „neprospěl“.

2.

Klauzurní zkouškou se rozumí zakončení předmětu na základě klauzurní práce a je specifikována vnitřním předpisem fakulty. Klauzurní zkouška je hodnocena klasifikačním stupněm ECTS a dále bodovým hodnocením (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty.

3.

Zkouškou se zjišťuje komplexní zvládnutí látky vymezené v dokumentaci předmětu prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a schopnosti získané poznatky samostatně a tvůrčím způsobem aplikovat. Míru zvládnutí problematiky a plnění průběžných požadavků hodnotí učitel klasifikačním stupněm ECTS a dále bodovým hodnocením (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty.

4.

Zkoušky jsou: a) písemné, b) ústní, c) kombinované.

5. Termíny a místa zkoušek, jakož i způsob přihlašování ke zkoušce a způsob stanovení zkoušejících musí být s dostatečným předstihem přiměřeným způsobem zveřejněny. Podrobnosti o organizaci zkoušek a lhůty pro jejich vykonání v akademickém roce stanoví směrnice fakulty.

6. Student, který byl klasifikován stupněm „F“, má právo konat opravnou zkoušku. Opravné termíny jsou nejvýše dva. Podrobnosti o opakování zkoušek a počtu opravných termínů

28

stanoví po schválení akademickým senátem fakulty směrnice děkana fakulty. Pokud směrnice děkana schválená akademickým senátem fakulty nestanoví nižší počet opravných termínů, opravné termíny jsou dva.

7. Na žádost studenta nebo z vlastního podnětu může vedoucí zaměstnanec ústavu rozhodnout o konání zkoušky před komisí, kterou jmenuje. Je-li zkoušejícím vedoucí zaměstnanec ústavu, o konání zkoušky před komisí rozhoduje a komisi jmenuje děkan.

8. Pokud student nevykoná zkoušku z předmětu, jehož absolvování je pro daný studijní program povinné a který má student zapsán podruhé, je mu studium ukončeno podle §56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje §68 zákona.

9. Klasifikace zkoušky se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50). Součástí zápisu do dokumentace o studiu je klasifikační stupeň ECTS, datum konání zkoušky nebo datum konání její poslední části a identifikace zkoušejícího a dále bodové hodnocení (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty.

10. Student má právo se od zkoušky odhlásit nejpozději 24 hodin před jejím začátkem.

Student, který se od zkoušky odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen.

Odstoupí-li student od zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné omluvy, nebo jeho omluva není přijata, hodnotí se známkou „F”. Student se může z vážných, zejména zdravotních důvodů omluvit i dodatečně, nejpozději do pátého dne od určeného termínu pro konání zkoušky. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností vedoucí zaměstnanec ústavu. Je-li zkoušejícím vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne s konečnou platností děkan.

11. Pokud student u zkoušky porušil závažným způsobem její řádný průběh, je klasifikován stupněm „F“. Hrubé porušení pravidel může být považováno za disciplinární přestupek.

Článek 13 Klasifikační stupnice Při hodnocení předmětů studijního plánu se užívá klasifikační stupnice ECTS:

KLASIFIKAČNÍ STUPEŇ ECTS

BODOVÉ HODNOCENÍ

ČÍSELNÁ KLASIFIKACE

POZNÁMKA

A

100-90

1

Excellent

Výborně

B

89-80

1,5

Very good

Velmi dobře

C

79-70

2

Good

Dobře

D

69-60

2,5

Satisfactory

Uspokojivě

E

59-50

3

Sufficient

Dostatečně

F

49-0

4

Failed

Nevyhovující

29

ÄŒlĂĄnek 14 StudijnĂ­ prĹŻmÄ›r 1. StudijnĂ­ prĹŻmÄ›r studenta ve studiu v danĂŠm celku studia je vyjĂĄdĹ™en vztahem:

đ?‘†đ?‘ƒ =

∑(đ??žđ?‘? ∗ đ?‘?đ?‘?) ∑(đ??žđ?‘?)

kde Kp je poÄ?et zĂ­skanĂ˝ch kreditĹŻ za pĹ™edmÄ›t p zakonÄ?enĂ˝ zkouĹĄkou nebo klasifikovanĂ˝m zĂĄpoÄ?tem, Zp je Ä?Ă­selnĂĄ klasifikace zkouĹĄkou nebo klasifikovanĂ˝m zĂĄpoÄ?tem zakonÄ?enĂŠho pĹ™edmÄ›tu p, a kde se sÄ?Ă­tĂĄ pĹ™es vĹĄechny pĹ™edmÄ›ty absolvovanĂŠ studentem v danĂŠm celku studia zakonÄ?enĂŠ zkouĹĄkou nebo klasifikovanĂ˝m zĂĄpoÄ?tem (Ä?l. 55 odst. 2). StudijnĂ­ prĹŻmÄ›r lze rovněŞ urÄ?it jako vĂĄĹženĂŠ prĹŻmÄ›rnĂŠ bodovĂŠ hodnocenĂ­, stanovĂ­-li tak smÄ›rnice fakulty.

2. Studijní průměr se uŞívå zejmÊna pro: a) b)

pĹ™iznĂĄnĂ­ prospÄ›chovĂŠho stipendia, pro stanovenĂ­ celkovĂŠho hodnocenĂ­ studia (Ä?l. 26).

3. Pro ĂşÄ?ely relativnĂ­ho hodnocenĂ­ podle ECTS se do informaÄ?nĂ­ho systĂŠmu zadĂĄvĂĄ bodovĂŠ hodnocenĂ­ klasifikovanĂŠho zĂĄpoÄ?tu, klauzurnĂ­ zkouĹĄky a zkouĹĄky. U fakult, kterĂŠ nepouŞívajĂ­ bodovĂŠ hodnocenĂ­, bude centrĂĄlnÄ› provedena transformace.

DĂ?L 3 PRĹŽBÄšH STUDIA ÄŒlĂĄnek 15 Kontrola studia a podmĂ­nky pro pokraÄ?ovĂĄnĂ­ ve studiu 1. V kaĹždĂŠm akademickĂŠm roce je ve stanovenĂ˝ch termĂ­nech kontrolovĂĄno, zda student zĂ­skal v danĂŠ Ä?ĂĄsti studia poÄ?et kreditĹŻ v pĹ™edepsanĂŠ struktuĹ™e stanovenĂŠ studijnĂ­m plĂĄnem studijnĂ­ho programu. Pokud tuto podmĂ­nku nesplnĂ­, je mu studium ukonÄ?eno podle § 56 odst. 1 pĂ­sm. b) zĂĄkona. Na postup pĹ™i rozhodovĂĄnĂ­ v tĂŠto vÄ›ci se vztahuje § 68 zĂĄkona.

2. Ve vĂ˝jimeÄ?nĂ˝ch a odĹŻvodnÄ›nĂ˝ch případech, zejmĂŠna z dĹŻvodĹŻ zdravotnĂ­ch, mĹŻĹže dÄ›kan studentovi na jeho pĂ­semnou Şådost splnÄ›nĂ­ nÄ›kterĂŠ z podmĂ­nek stanovenĂ˝ch pro pokraÄ?ovĂĄnĂ­ ve studiu prominout. SouÄ?asnÄ› stanovĂ­ podmĂ­nky pro dalĹĄĂ­ prĹŻbÄ›h studia.

ÄŒlĂĄnek 16 Pro potĹ™ebu evidence studentĹŻ je moĹžnĂŠ v prĹŻbÄ›hu prvnĂ­ho semestru studia provĂĄdÄ›t kontrolu ĂşÄ?asti studentĹŻ na cviÄ?enĂ­ch, seminåřích a na vĂ˝uce v atelierech. OpakovanĂĄ neomluvenĂĄ neĂşÄ?ast ve vĂ˝uce s kontrolovanou ĂşÄ?astĂ­ mĹŻĹže bĂ˝t dĹŻvodem pro ukonÄ?enĂ­ studia 30

pro neplnění studijních povinností. Pravidla pro provádění kontroly studia během prvního semestru studia stanoví směrnice fakulty.

Článek 17 Zápis do dalšího roku studia 1. Student, který splnil podmínky pro pokračování ve studiu, nebo mu byla povolena výjimka podle čl. 3 odst. 5 nebo čl. 15 odst. 2, má právo se zapsat do dalšího roku studia.

2. Při zápisu si student zapisuje předměty daného studijního programu v souladu s pravidly příslušného studijního programu a studijního plánu.

3. Vyučuje-li určitý předmět více učitelů, má student právo výběru z nich. Způsob a termíny výběru upraví směrnice fakulty.

4. Zápisy se konají v termínech stanovených děkanem.

5. Pokud se student bez omluvy nezapíše ve stanoveném termínu nebo není-li jeho omluva přijata, jeho studium je ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Omluva se podává děkanovi nejpozději do 5 pracovních dnů po termínu zápisu. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

Článek 18 Přerušení studia 1. Na základě písemné žádosti studenta děkan stanoví dobu přerušení studia tak, aby byly dodrženy všechny zásady studijního a zkušebního řádu v souladu s příslušným studijním programem.

2. Přerušení studia v době, kdy je předpoklad pro nesplnění studijních povinností, nelze povolit.

3. Děkan přeruší studentovi studium z vlastního podnětu v případě, že student neuhradí splatný peněžní závazek vůči VUT, zejména poplatek za studium vyměřený v souladu s §58 odst. 3 a 4 zákona. Studium bude přerušeno na standardní dobu studia.

4. Přerušení studia v průběhu prvního semestru studia je možné pouze ve výjimečných případech, zejména z důvodů zdravotních.

5. Přerušení studia se zpravidla ukončuje k začátku semestru.

6. Studium lze přerušit i opakovaně. Celková doba přerušení studia nesmí překročit standardní dobu studia v příslušném studijním programu.

7. Pominou-li důvody přerušení studia podle odstavce 1, může děkan na žádost studenta přerušení studia ukončit i před uplynutím povolené doby jeho přerušení a stanovit další

31

průběh studia. Pominou-li důvody přerušení studia podle odstavce 3, rozhodne děkan i před uplynutím doby přerušení studia o ukončení tohoto přerušení.

8. Jestliže v době přerušení studia student studoval na jiné fakultě a konal tam zkoušky, může mu na jeho žádost doporučenou vedoucím zaměstnancem ústavu zajišťujícím odpovídající předmět na fakultě děkan uznat odpovídající zkoušku vykonanou na jiné fakultě se stanovením kreditového ohodnocení. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

9. Dnem přerušení studia přestává být osoba studentem, přičemž dnem ukončení přerušení studia jí vzniká právo opětovného zápisu do studia. Osoba, která se nejpozději do pěti pracovních dnů po uplynutí lhůty stanovené pro přerušení studia bez omluvy nedostaví k zápisu, nebo jejíž omluva není přijata, ztrácí právo na opětovný zápis do studia. O přijetí omluvy rozhoduje děkan.

10. Studium může být přerušeno studentovi, který nevykonal státní závěrečnou zkoušku, až do doby jejího opakování.

Článek 19 Zanechání studia Rozhodne-li se student studia zanechat, oznámí své rozhodnutí písemně děkanovi.

Článek 20 Uznání části studia 1. Uznávání části studií získaných na jiné vysoké škole v České republice a v zahraničí podporuje akademickou mobilitu. Při uznávání části studií se postupuje podle zásad uvedených v odstavcích 2 až 7.

2. Studentovi, který absolvoval studium ve studijním programu nebo jeho část nebo studuje v jiném studijním programu na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, lze na jeho písemnou žádost uznat absolvované části studia nebo jednotlivé zkoušky. Povinností studenta, který žádá o uznání části studia, je doložit potvrzení o absolvování studia nebo předmětu, o získaném počtu kreditů a klasifikaci a dále potvrzenou anotaci absolvovaných předmětů. Při rozhodování se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho části, na kreditové hodnocení jednotlivých absolvovaných předmětů studijního programu, na prospěch při studiu a dobu, která uplynula od ukončení dosavadního studia, a je respektována dohoda o studiu v rámci mobility.

3. Uznání části studia lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek. Vnitřní předpisy Vysokého učení technického v Brně 4. Uznané části studia nebo jednotlivým uznaným zkouškám se přiřadí kreditové hodnocení odpovídající danému studijnímu programu v souladu s dohodou o studiu v rámci mobility.

32

5. Studentům, kterým byla uznána část studia, se do doby studia započte počet roků odpovídající celkovému kreditovému hodnocení uznané části studia. Přitom se vychází z tempa studia předpokládajícího jeho řádné ukončení ve studijním programu za dobu rovnou standardní době.

6. Úspěšným absolventům celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů, pokud se stanou studenty studijního programu, mohou být uznány kredity, které získali v programu celoživotního vzdělávání až do výše 60 % kreditů potřebných k řádnému ukončení studia.

7. O uznávání částí studia rozhoduje děkan.

DÍL 4 ŘÁDNÉ UKONČENÍ STUDIA Článek 21 1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu.

Student studium absolvuje, pokud získá počet kreditů v předepsané skladbě rovný minimálně šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia a vykoná státní závěrečnou zkoušku, jejíž součástí v bakalářském studijním programu je zpravidla obhajoba bakalářské práce, v magisterském studijním programu obhajoba diplomové práce.

2. Dnem řádného ukončení studia je podle § 55 odst. 1 zákona den, kdy byla vykonána státní závěrečná zkouška nebo její poslední část.

Článek 22 Státní závěrečná zkouška 1. Členění státní závěrečné zkoušky na části a jejich obsah určuje studijní program. Pravidla pro organizaci a průběh státních závěrečných zkoušek stanoví směrnice fakulty.

2. Státní závěrečnou zkoušku nebo kteroukoli její část lze jednou opakovat.

3. Při opakování státní závěrečné zkoušky student opakuje tu její část, ze které byl klasifikován stupněm „F“.

4. Poslední část státní závěrečné zkoušky lze konat nejpozději dva roky po uplynutí standardní doby studia ve studijním programu studenta, nejpozději však do doby ukončení akreditace studijního programu. Pokud student do této doby nevykoná státní závěrečnou zkoušku, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Postup při rozhodování v této věci se řídí § 68 zákona.

33

5. O průběhu státní závěrečné zkoušky je veden protokol, do kterého se uvádí průběh a hodnocení obhajoby diplomové nebo bakalářské práce a ostatních částí státní závěrečné zkoušky a celková klasifikace státní závěrečné zkoušky podle čl. 25. Přílohou protokolu je posudek oponentů a hodnocení vedoucího bakalářské nebo diplomové práce. Formu protokolu stanoví směrnice rektora.

Článek 23 Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky 1. Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. Předsedu a členy komise jmenuje na návrh rady studijního programu děkan v souladu s § 53 odst. 2 zákona.

2. Zkušební komise je nejméně pětičlenná.

3. Jednání zkušební komise řídí její předseda. Jednací řád zkušebních komisí a způsob jejich svolávání stanoví směrnice fakulty.

4. Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny jejích členů.

Článek 24 Bakalářská nebo diplomová práce a její obhajoba 1. Bakalářskou nebo diplomovou prací student prokazuje, že je schopen řešit a ústně a písemně prezentovat zadaný problém a obhájit své vlastní přístupy k řešení. Bakalářská a diplomová práce se vzájemně liší charakterem zadaných problémů a rozsahem a hloubkou jejich zpracování. Bakalářská práce se vypracovává, je-li součástí studijního plánu. Vypracování diplomové práce je součástí studijního plánu.

2. Zadání bakalářské nebo diplomové práce obsahuje zejména stručnou charakteristiku problematiky úkolu, cílů, kterých má být dosaženo, základní literární prameny, jméno vedoucího diplomové práce a termín jejího odevzdání. Vedoucím bakalářské nebo diplomové práce může být i odborník z praxe.

3. Bakalářskou nebo diplomovou práci lze se souhlasem vedoucího práce předložit v cizím jazyce. V tomto případě, pokud se nejedná o slovenštinu, musí práce obsahovat rozšířený abstrakt v českém jazyce.

4. Vedoucí bakalářské nebo diplomové práce a její oponent nebo oponenti, které jmenuje vedoucí zaměstnanec ústavu, vypracují posudky k této práci. Student musí být s nimi seznámen nejpozději tři dny před konáním její obhajoby.

5. Při obhajobě bakalářské nebo diplomové práce student nejprve uvede hlavní výsledky své práce a poté se vyjádří k připomínkám uvedeným v hodnocení vedoucího práce a v posudku nebo posudcích oponenta nebo oponentů. Dále následuje diskuse.

34

6. Pokud student bakalářskou nebo diplomovou práci neobhájí, komise rozhodne, zda tuto práci doplní, nebo zcela přepracuje nebo vypracuje práci s jiným zadáním. Zdůvodnění svého rozhodnutí uvede komise do protokolu o státní závěrečné zkoušce.

7. Pokud student ve stanoveném termínu bez omluvy bakalářskou nebo diplomovou práci neodevzdá nebo jeho omluva není přijata, je klasifikován stupněm „F“. Omluva se podává děkanovi, který o jejím přijetí s konečnou platností rozhodne.

Článek 25 Hodnocení státní závěrečné zkoušky 1. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky se klasifikují samostatně. O klasifikaci státní závěrečné zkoušky a jejích částí se komise usnáší na neveřejném zasedání. Pro klasifikaci se užívá klasifikační stupnice ECTS podle čl. 13. Návrh na klasifikaci je přijat, získá-li většinu hlasů přítomných členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje předseda.

2. Celková klasifikace státní závěrečné zkoušky vychází z klasifikací jejích jednotlivých částí, přičemž: a) pokud je jedna část státní závěrečné zkoušky klasifikována stupněm „F“, celkový výsledek je „F“, b) celkový výsledek státní závěrečné zkoušky je klasifikován stupněm „A“, právě když jsou všechny její části klasifikovány stupněm „A“, c) v ostatních případech o celkové klasifikaci B, C, D a E rozhoduje komise.

3. Pokud je student klasifikován stupněm „F“, komise se usnese na odůvodnění, které uvede do protokolu o státní závěrečné zkoušce a se kterým je student seznámen.

4. Pokud se student bez omluvy ke státní závěrečné zkoušce nedostaví nebo jeho omluva není přijata, posuzuje se, jako by u státní závěrečné zkoušky neprospěl. Omluva se podává děkanovi, který o jejím přijetí s konečnou platností rozhodne.

Článek 26 Celkové hodnocení studia 1. Celkové hodnocení řádně ukončeného studia je: a) prospěl s vyznamenáním, b) prospěl velmi dobře, c) prospěl.

2. Student, který prospěl s vyznamenáním, obdrží vysokoškolský diplom s vyznamenáním.

3. Vysokoškolský diplom „s vyznamenáním“ obdrží absolvent, který byl při státní závěrečné zkoušce klasifikován stupněm „A“ a v průběhu celého studia ve studijním programu vedoucího k získání vysokoškolského vzdělání a udělení akademického titulu dosahoval vynikající studijní výsledky. Vynikající studijní výsledky jsou vyjádřené váženým studijním 35

průměrem nepřevyšujícím hodnotu 1,50. Vysokoškolský diplom „prospěl velmi dobře“ obdrží absolvent, který byl při státní závěrečné zkoušce hodnocen alespoň stupněm „C“ a v průběhu celého studia ve studijním programu vedoucího k získání vysokoškolského vzdělání a udělení akademického titulu dosahoval velmi dobré studijní výsledky. Velmi dobré studijní výsledky jsou vyjádřené váženým studijním průměrem nepřevyšujícím hodnotu 2,00.

ČÁST TŘETÍ USTANOVENÍ PRO STUDIUM V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

DÍL 1 ORGANIZACE A USKUTEČŇOVÁNÍ DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU Článek 27 Oborová rada 1. Oborová rada vymezená § 47 odst. 6 zákona má nejméně 5 členů, které jmenuje a odvolává po projednání v příslušné vědecké nebo umělecké radě (dále jen „vědecká rada“) v souladu s vnitřní normou VUT podle čl. 4 odst. 4 Statutu VUT děkan kmenové fakulty.

Děkan rovněž stanoví počet členů oborové rady a jejich funkční období.

2. Ve své činnosti se oborová rada řídí jednacím řádem, který stanoví rovněž způsob volby jejího předsedy. Jednací řád vydá po projednání s oborovou radou děkan.

3. Způsob vytvoření společné oborové rady podle § 47 odst. 6 zákona stanoví příslušná dohoda.

Článek 28 Oborová rada zejména: a) vyjadřuje se k návrhům na školitele, b) schvaluje návrhy témat samostatné vědecké, výzkumné, vývojové činnosti nebo samostatné teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění pro příslušný studijní program předložené školiteli (dále jen „téma doktorského studia“) a návrhy témat dizertačních prací,

36

c) projednává změny ve struktuře studijních předmětů, které jsou součástí příslušného studijního programu, d) navrhuje složení komisí pro přijímací zkoušky do příslušného studijního programu, e) posuzuje návrhy komisí pro přijímací zkoušky a předkládá děkanovi návrh na přijetí uchazečů studium, f)

vyjadřuje se k maximálnímu počtu doktorandů, které může školitel vést,

g) vyjadřuje se k individuálním studijním plánům doktorandů a k jejich případným změnám, h) projednává hodnocení doktorandů předložená školiteli, i)

doporučuje děkanovi ukončení studia doktoranda pro neplnění studijních povinností.

Tohoto jednání oborové rady se může na vlastní žádost zúčastnit doktorand; o tomto jednání oborové rady budou doktorand i jeho školitel s dostatečným předstihem informováni,“

j)

hodnotí působení školitelů a závěry předkládá děkanovi,

k) hodnotí nejméně jednou za rok úroveň uskutečňování studijního programu a závěry předkládá děkanovi kmenové fakulty, respektive děkanům dalších fakult nebo statutárním zástupcům právnických osob, které se na uskutečňování studijního programu podílejí, l)

iniciuje návrhy na úpravy studijního programu ve vztahu k podmínkám akreditace,

m) schvaluje obsah a rozsah státní doktorské zkoušky, n) navrhuje předsedy a členy komisí pro státní doktorské zkoušky a pro obhajoby dizertačních prací.

Článek 29 Školitel 1. Školitel je osobnost v oblasti tvořící vědecké a tvůrčí zaměření studijního programu rozhodující pro personální zabezpečení studijního programu z hlediska jeho akreditace a z hlediska jeho uskutečňování ve vztahu k doktorandovi.

2. Školitelem může být profesor nebo docent nebo po schválení vědeckou radou fakulty významný odborník v oblasti, která tvoří zaměření studijního programu. Školitele ustanovuje a odvolává děkan, který vymezí jeho funkční období.

3. Témata doktorského studia, která školitel navrhuje, jsou zejména v souladu s jeho vlastní výzkumnou činností, přičemž přihlíží k zaměření pracoviště školitele a pracoviště, do něhož je začleněn doktorand (dále jen „školicí pracoviště“).

Článek 30 Individuální studijní plán 1. Individuální studijní plán, podle něhož studium doktoranda ve studijním programu probíhá, stanoví doktorandovi zejména:

37

a) obsahové zaměření jeho samostatné vědecké, výzkumné, vývojové činnosti nebo samostatné teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění a jeho vlastní vzdělávací činnosti s ohledem na oborovou specializaci a téma dizertační práce, b) studijní předměty, které je doktorand povinen absolvovat, c) činnosti související s tvůrčí činností, zejména stáže a pobyty na jiných pracovištích, účast na konferencích, seminářích, letních školách, d) jeho pedagogické působení v souladu se směrnicí fakulty, e) časové rozvržení studia.

2. Formu zpracování individuálního studijního plánu stanoví směrnice fakulty.

3. Individuální studijní plán a případné úpravy v něm zpracovává s doktorandem školitel, který jej po vyjádření vedoucího zaměstnance školicího pracoviště předkládá oborové radě k vyjádření. Individuální studijní plán a jeho změny schvaluje děkan.

Článek 31 Studijní předměty doktorského studijního programu 1. Studijní předměty doktorského studijního programu jsou stanoveny tak, aby doktorand ve spolupráci s učitelem získal dostatečný přehled odpovídající současnému stavu poznání v oblasti, do níž patří zaměření dizertační práce.

2. Studijní předměty vedou a zkoušejí profesoři, docenti nebo další významní odborníci v příslušných oblastech.

3. Studijní předměty jsou zakončeny zkouškou.

4. Studijní předměty mají dokumentaci, která obsahuje zejména: a) název předmětu, b) rozsah předmětu, c) jména učitelů předmětu, d) obsahovou anotaci předmětu, e) osnovu předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky, f) literaturu, na níž je předmět vystavěn, a literaturu doporučenou studentům, g) způsob zakončení předmětu.

Dokumentace studijního předmětu je zveřejněna zejména prostřednictvím informačního systému VUT. 5. Výuka studijního předmětu je založena v závislosti na počtu doktorandů, kteří tento předmět studují, buď na přednáškách organizovaných pro skupinu studentů, jejíž minimální počet stanoví děkan, seminářích nebo na řízeném samostatném studiu s konzultacemi.

6. Studijní předmět lze zapsat nejvýše dvakrát.

38

Článek 32 Zkouška ze studijního předmětu doktorského studijního programu 1. Termín zkoušky stanoví zkoušející zpravidla po dohodě s doktorandem. O konání zkoušky je vždy informován školitel.

2. Zkouška je veřejná a může mít formu kolokvia.

3. Pro hodnocení zkoušky se užívá klasifikační stupnice výborně, velmi dobře, dobře, nevyhovující, v případě kolokvia prospěl, neprospěl.

4. Doktorand, který byl klasifikován stupněm nevyhovující nebo neprospěl, má právo konat opravnou zkoušku. Pokud zkoušku opět nevykoná, má právo konat zkoušku před komisí.

Komisi z podnětu školitele jmenuje příslušná oborová rada. Předsedou komise je zpravidla člen oborové rady, jejími členy jsou vždy školitel a učitel daného studijního předmětu.

Termín této zkoušky stanoví předseda komise. O výsledku zkoušky rozhoduje komise na neveřejném zasedání. Návrh klasifikace je přijat, vysloví-li se pro něj většina přítomných členů komise. O zkoušce konané před komisí je veden zápis.

5. Klasifikace zkoušky se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50).

6. Nevykoná-li doktorand zkoušku ze studijního předmětu předepsaného jeho studijním plánem před komisí podle odstavce 4 ani při druhém zápisu, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

7. Pokud se doktorand bez omluvy ke zkoušce nedostaví nebo jeho omluva není přijata, hodnotí se stupněm nevyhovující. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností předseda příslušné oborové rady.

Článek 33 Hodnocení a kontrola plnění individuálního studijního plánu 1. Doktorand zpravidla jednou za rok referuje na školicím pracovišti o svém studiu, výsledcích řešení tvůrčích úkolů a o přípravě dizertační práce.

2. Doktorand každoročně v termínu stanoveném děkanem vypracuje písemnou zprávu o výsledcích své činnosti, která je jedním z podkladů pro jeho hodnocení školitelem.

3. Školitel pravidelně hodnotí plnění studijních povinností doktoranda a hodnocení předkládá příslušné oborové radě. Období hodnocení doktorandů stanoví směrnice fakulty.

4. Při nevyhovujícím hodnocení doktoranda navrhne školitel po vyjádření vedoucího zaměstnance školicího pracoviště příslušné oborové radě projednání návrhu na ukončení studia doktoranda podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Tento postup může iniciovat též

39

vedoucí školicího pracoviště nebo oborová rada. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

5. Doktorand se zapisuje do dalšího roku studia v termínech a za podmínek stanovených směrnicí děkana. Pokud se doktorand bez omluvy nezapíše ve stanoveném termínu nebo není-li jeho omluva přijata, jeho studium je ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.

Omluva se podává děkanovi. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

Článek 34 Přerušení studia v doktorském studijním programu 1. Na základě písemné žádosti doktoranda doporučené jeho školitelem může děkan studium přerušit. O této skutečnosti je informován školitel.

2. Studium lze souvisle přerušit nejvýše na dobu dvou let. Studium lze přerušit i opakovaně.

Celková doba přerušení studia nesmí překročit dva roky. Výjimky z důvodů zejména zdravotních může povolit děkan.

3. Pominou-li důvody přerušení studia, může děkan na žádost doktoranda přerušení studia ukončit i před uplynutím povolené doby jeho přerušení.

4. Jestliže v době přerušení studia doktorand studoval na jiné fakultě nebo vysoké škole a konal tam zkoušky, může mu na jeho žádost doporučenou školitelem a oborovou radou děkan uznat odpovídající zkoušku vykonanou na jiné fakultě nebo vysoké škole.

5. Osoba, která se nejpozději do pěti pracovních dnů po uplynutí doby přerušení studia bez omluvy nedostaví k opětovnému zápisu do studia nebo jejíž omluva není přijata, ztrácí právo na opětovný zápis do studia. O přijetí omluvy rozhoduje děkan.

Článek 35 Zanechání studia v doktorském studijním programu Rozhodne-li se doktorand studia zanechat, oznámí své rozhodnutí písemně děkanovi. Pokud doktorand v rámci studia přijal závazky vyplývající z řešení projektů, hlavní nebo doplňkové činnosti definované smluvním vztahem, je povinen tento smluvní vztah řádně ukončit.

Článek 36 Uznání částí studia v doktorském studijním programu 1. Doktorandovi, který absolvoval studijní program nebo jeho část nebo studuje jiný studijní program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, lze na jeho písemnou žádost uznat absolvované části studia nebo jednotlivé zkoušky. Při rozhodování se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho části, na prospěch při studiu, na výsledky vlastní tvůrčí činnosti a dobu, která uplynula od ukončení předchozího studia.

40

2. Uznání části studia lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek.

3. O uznávání částí studia rozhoduje na návrh školitele a po vyjádření oborové rady děkan.

DÍL 2 STÁTNÍ DOKTORSKÁ ZKOUŠKA Článek 37 1. Při státní doktorské zkoušce má student prokázat hluboké teoretické vědomosti v oboru dizertační práce a získání požadovaných vědomostí a znalostí z oblasti studia, včetně metodologických východisek vědecké práce. Její obsah vychází zejména z tématu doktorského studijního programu, dizertační práce a individuálního studijního plánu doktoranda.

2. Součástí státní doktorské zkoušky je diskuse související s tématem dizertační práce na základě pojednání předloženého doktorandem. Toto pojednání obsahuje zejména kriticky zhodnocený stav poznání v oblasti tématu dizertační práce, vymezení předpokládaných cílů dizertační práce a charakteristiky zvolených metod řešení. Rozsah pojednání určí oborová rada.

3. Státní doktorskou zkoušku nebo její část lze jednou opakovat.

4. O průběhu státní doktorské zkoušky je veden protokol. Jeho formu stanoví směrnice rektora.

Článek 38 Přihlašování ke státní doktorské zkoušce 1. Ke státní doktorské zkoušce se doktorand může přihlásit po splnění všech povinností předepsaných jeho individuálním studijním plánem.

2. Spolu s přihláškou předloží doktorand přehled aktivit vykonaných během svého studia v doktorském studijním programu a pojednání podle čl. 37 odst. 2, včetně přehledu uveřejněných prací, respektive vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl.

3. Způsob přihlašování ke státní doktorské zkoušce a dokládání náležitostí podle odstavce 2 stanoví směrnice fakulty.

4. Ke státní doktorské zkoušce je doktorand povinen se přihlásit nejpozději do konce 5. semestru v případě tříletého DSP a do konce 6. semestru v případě čtyřletého DSP. Nesplnění tohoto termínu je důvodem ukončení studia. Ze závažných důvodů může děkan na žádost doktoranda a se souhlasem školitele a oborové rady termín prodloužit.

41

5. Doktoranda, který byl zapsán ke studiu před dnem účinnosti tohoto ustanovení a nesplňuje podmínku podle odstavce (4), seznámí se změnou Studijního a zkušebního řádu VUT studijní oddělení fakulty. Termín státní doktorské zkoušky stanoví školitel v nejkratším možném termínu.

Článek 39 Zkušební komise pro státní doktorské zkoušky 1. Státní doktorská zkouška se koná před zkušební komisí. Komise je stálá nebo je jmenována „ad hoc“. Komise „ad hoc“ může být ve specifických případech jmenována i v případě, že je ustanovena komise stálá. Předsedu a členy komise jmenuje na návrh oborové rady děkan v souladu s § 53 odst. 2 a 3 zákona. Členem komise je rovněž školitel doktoranda.

2. Zkušební komise je nejméně pětičlenná.

3. Jednání zkušební komise řídí její předseda. Jednací řád zkušebních komisí a způsob jejich svolávání stanoví směrnice fakulty.

4. Předseda zkušební komise pověří jednoho z jejích členů s výjimkou školitele doktoranda, aby připravil a přednesl jako podklad pro jednání zkušební komise stanovisko k doktorandem předloženému pojednání.

5. Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny jejích členů.

Článek 40 Hodnocení státní doktorské zkoušky 1. Státní doktorská zkouška je klasifikována stupněm prospěl nebo neprospěl.

2. Na neveřejném zasedání zhodnotí zkušební komise průběh státní doktorské zkoušky a rozhodne hlasováním o její klasifikaci.

3. K dosažení klasifikace „prospěl“ je zapotřebí většiny hlasů všech členů zkušební komise.

4. Pokud je doktorand při státní doktorské zkoušce klasifikován stupněm „neprospěl“, uvede se do protokolu odůvodnění, které je sděleno doktorandovi.

5. Pokud se doktorand bez omluvy ke státní doktorské zkoušce nedostaví nebo jeho omluva není přijata, posuzuje se, jako by u zkoušky neprospěl. Omluva se podává děkanovi do pěti pracovních dnů od termínu státní doktorské zkoušky, který o jejím přijetí s konečnou platností rozhodne.

6. Nevykoná-li doktorand státní doktorskou zkoušku ani v opravném termínu, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Postup při rozhodování v této věci se řídí § 68 zákona.

42

DÍL 3 DIZERTAČNÍ PRÁCE A JEJÍ OBHAJOBA Článek 41 Dizertační práce 1.

Dizertační práce je buď: a) samostatná práce zpracovaná podle odstavce 2 obsahující výsledky řešení vědeckého či tvůrčího úkolu, nebo b) tematicky uspořádaný soubor uveřejněných prací.

2.

Dizertační práce se člení zejména na tyto části: a) přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem dizertační práce, b) cíl dizertační práce, c)

výsledky dizertační práce s uvedením nových poznatků, jejich analýzu a jejich význam pro realizaci v praxi nebo pro další rozvoj vědního oboru,

d) seznam použité literatury, e) seznam vlastních prací vztahujících se k tématu dizertační práce.

Součástí dizertační práce může být rovněž dokumentace inženýrských nebo uměleckých děl. Její součástí je vždy souhrn v českém a anglickém jazyce zpravidla v rozsahu jedné strany.

3.

Dizertační práce se předkládá v jazyce českém, slovenském nebo anglickém. Se souhlasem oborové rady lze předložit dizertační práci i v jiném jazyce.

4.

Formální úpravu dizertační práce stanoví směrnice rektora.

5.

Jsou-li v souboru uveřejněných prací podle odstavce 1 písm. b) práce, jichž je doktorand spoluautorem, musí být vymezen podíl doktoranda a doložen prohlášením spoluautorů o jeho přínosu k jednotlivým pracím.

Článek 42 Řízení o obhajobě dizertační práce 1. K obhajobě dizertační práce se může doktorand přihlásit po vykonání státní doktorské zkoušky.

2. Spolu s přihláškou k obhajobě dizertační práce doktorand předkládá: a) dizertační práci v počtu stanoveném fakultou, b) teze dizertační práce v počtu stanoveném fakultou, c) přehled aktivit vykonaných během jeho studia v doktorském studijním programu, včetně seznamu publikovaných prací a prací k publikaci přijatých, respektive seznamu vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl, a ohlasy těchto prací a děl,

43

d) uveřejněné práce nebo rukopisy prací, které jsou k uveřejnění přijaty, spolu s doklady o jejich přijetí k uveřejnění, e) stanovisko školitele doktoranda k dizertační práci.

3. Způsob podávání přihlášek k obhajobě dizertační práce stanoví směrnice fakulty.

4. Řízení o obhajobě dizertační práce je zahájeno doručením přihlášky.

5. Pokud přihláška k obhajobě dizertační práce splňuje náležitosti podle odstavce 2, je postoupena oborové radě k dalšímu řízení.

6. Nesplňuje-li přihláška k obhajobě dizertační práce náležitosti podle odstavce 2, děkan řízení přeruší a vyzve doktoranda, aby ve stanovené lhůtě nedostatky odstranil, jinak řízení zastaví.

Článek 43 Teze dizertační práce 1. Teze dizertační práce obsahují ve stručné formě základní myšlenky, metody, výsledky a závěry dizertační práce ve struktuře stejné jako u dizertační práce. Rozsah stanoví směrnice rektora.

2. Teze dizertační práce, které doktorand předkládá spolu s přihláškou k obhajobě dizertační práce, obdrží všichni členové komise pro obhajobu dizertační práce a oponenti.

3. Po úspěšné obhajobě dizertační práce jsou teze dizertační práce se zapracovanými připomínkami formulovanými v závěrech komise pro obhajobu dizertační práce publikovány v souladu se směrnicí rektora.

Článek 44 Komise pro obhajobu dizertační práce 1. Obhajoba dizertační práce se koná před komisí pro obhajobu dizertační práce, která je stálá nebo je jmenována „ad hoc“. Komise „ad hoc“ může být ve specifických případech jmenována i v případě, že je ustanovena komise stálá. Předsedu a členy komise jmenuje na návrh oborové rady děkan. Školitel není členem komise pro obhajobu dizertační práce.

2. Komise pro obhajobu dizertační práce je nejméně pětičlenná. Alespoň dva členové komise jsou osoby jiné než členové Akademické obce VUT. 3. Jednání komise pro obhajobu dizertační práce svolává a řídí její předseda.

4. Komise pro obhajobu dizertační práce je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři čtvrtiny jejích členů. Pro přijetí návrhu je nutná většina hlasů všech členů komise.

44

Článek 45 Oponenti dizertační práce a jejich posudky 1. Komise pro obhajobu dizertační práce jmenuje nejméně dva oponenty dizertační práce, z nichž nejvýše jeden může být z fakulty nebo instituce, kde práce vznikla. Oponentem nemůže být jmenován školitel, přímý nadřízený nebo podřízený doktoranda. Děkan může oponenty jmenovat členy komise pro obhajobu dizertační práce.

2. Oponent vypracuje na dizertační práci písemný posudek.

3. Oponent se v posudku vyjádří zejména: a) k aktuálnosti tématu dizertační práce, b) zda dizertační práce splnila stanovený cíl, c) k postupu řešení problému a k výsledkům dizertační práce s uvedením konkrétního přínosu doktoranda, d) k významu pro praxi nebo rozvoj vědního oboru, e) k formální úpravě dizertační práce a její jazykové úrovni, f) zda dizertační práce splňuje podmínky uvedené v § 47 odst. 4 zákona.

4. Pokud oponent nevypracuje posudek nejpozději do 2 měsíců ode dne jmenování, může komise pro obhajobu dizertační práce jmenovat jiného oponenta.

5. Nevyhovuje-li posudek podmínkám podle odstavce 3, vyzve komise pro obhajobu dizertační práce oponenta, aby posudek doplnil nebo přepracoval. Pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, komise jmenuje jiného oponenta.

6. Oponentní posudky musí být zaslány všem členům komise pro obhajobu dizertační práce a doktorandovi alespoň 15 dnů před konáním obhajoby.

Článek 46 V případě, že některý z oponentů nedoporučí dizertační práci k obhajobě, může doktorand požádat o přerušení řízení o obhajobě dizertační práce, aby mohl svou práci doplnit nebo přepracovat. O této žádosti rozhoduje na základě doporučení komise pro obhajobu dizertační práce a příslušné oborové rady s konečnou platností děkan.

Článek 47 Obhajoba dizertační práce 1. Obhajoba dizertační práce je vědeckou rozpravou mezi doktorandem a oponenty, členy komise pro obhajobu dizertační práce a ostatními účastníky obhajoby.

2. Obhajoba dizertační práce je veřejná. Datum a místo konání musí být oznámeno na úřední desce příslušné fakulty alespoň dva týdny předem.

45

3. Obhajoba dizertační práce se koná zpravidla do šesti měsíců od zahájení řízení. Doba přerušení řízení se do této doby nepočítá.

4. Pokud dizertační práce nebyla obhájena, lze se k nové obhajobě přihlásit nejdříve za rok.

Není-li dizertační práce obhájena ani napodruhé, studium doktoranda se ukončí podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

5. Dizertační práci je nutné odevzdat k obhajobě nejpozději do 7 let ode dne zápisu do studia.

Pokud ji v této lhůtě doktorand neodevzdá, jeho studium se ukončí podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Na základě žádosti doktoranda doporučené školitelem a příslušnou oborovou radou může děkan tuto lhůtu v odůvodněných případech výjimečně prodloužit.

Článek 48 1. Komise pro obhajobu dizertační práce dbá o to, aby se obhajoba konala do 30 dnů po doručení posudků od všech oponentů, popřípadě po jejich doplnění nebo přepracování (čl. 45 odst. 5). O překročení lhůty je nutno vyrozumět děkana, který ji může přiměřeně k důvodům prodloužit.

2. Obhajoba dizertační práce probíhá za účasti oponentů. Jestliže se výjimečně některý z nich nemůže obhajoby zúčastnit, může se obhajoba konat za podmínky, že nepřítomný oponent podal kladný posudek. V tomto případě se posudek nepřítomného oponenta čte.

Přítomen musí být alespoň jeden oponent.

3. Obhajobu dizertační práce řídí předseda komise pro obhajobu dizertační práce, výjimečně z jeho pověření jiný člen komise.

4. Při obhajobě dizertační práce se postupuje zpravidla takto: a)

předsedající zahájí obhajobu, představí doktoranda, sdělí téma dizertační práce a seznámí komisi pro obhajobu dizertační práce s přehledem jeho publikovaných vědeckých prací, resp. jím vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl,

b)

doktorand vyloží podstatný obsah a hlavní výsledky své dizertační práce,

c)

školitel seznámí komisi pro obhajobu dizertační práce se svým stanoviskem k práci doktoranda a k obhajované dizertační práci,

d)

oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků,

e)

doktorand zaujme stanovisko k posudkům oponentů, zejména k námitkám, připomínkám a dotazům,

f)

předsedající zahájí diskusi, které se mohou zúčastnit všichni přítomní.

5. Obhajoba dizertační práce zpravidla netrvá déle než 2 hodiny.

6. V neveřejném zasedání zhodnotí komise pro obhajobu dizertační práce za účasti oponentů a školitele obhajobu dizertační práce a v tajném hlasování rozhodne o jejím výsledku. K úspěšné obhajobě dizertační práce je zapotřebí většiny hlasů všech členů 46

komise. Po rozhodnutí o výsledku obhajoby dizertační práce se komise usnáší většinou hlasů přítomných členů komise na odůvodnění rozhodnutí. S rozhodnutím a jeho odůvodněním je doktorand seznámen.

7. O obhajobě dizertační práce je veden protokol, jehož přílohou jsou posudky oponentů.

Závěry komise pro obhajobu dizertační práce obsahují rovněž stanovisko k tezím dizertační práce a případné požadavky na úpravy pro jejich publikaci. Formu protokolu stanoví směrnice rektora.

8. O obhajobě dizertační práce informuje předseda komise pro obhajobu dizertační práce příslušnou oborovou radu a děkana.

DÍL 4 ŘÁDNÉ UKONČENÍ STUDIA V DOKTORSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU Článek 49 Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla obhájena dizertační práce.

ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Článek 50 Dokumentace o studiu 1. Dokumentace o studiu slouží k zápisu, uchovávání a zpracování údajů souvisejících se studiem jednotlivých studentů a doktorandů.

2. Dokumentace o studiu je součástí informačního systému VUT v Brně. Podrobnosti o vedení studijní dokumentace stanoví směrnice fakulty.

3. Součástí dokumentace o studiu je závěrečná práce.

4. Bakalářské, diplomové a dizertační práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě pracoviště VUT, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny.

47

5. Ustanovení odstavce 4 se použijí, pokud zvláštní právní předpisy o ochraně duševního vlastnictví nebo obchodního tajemství2 nestanoví jinak.

Článek 51 Styk studenta s fakultou V jednáních o studijních záležitostech může být student zastupován svým zplnomocněným zástupcem.

Článek 52 Ukončení studia 1. Nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle tohoto řádu, je dnem ukončení studia den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci (§ 56 odst. 1 písm. b) zákona).

2. Student je povinen nejpozději ke dni ukončení studia odevzdat potvrzený a podepsaný výstupní list jako doklad o vypořádání všech vzájemných závazků mezi ním a VUT či fakultou.

Článek 53 Způsob náhradního doručování Rozhodnutí ve věcech: a) udělení výjimky z pravidel pro stanovení studijního plánu podle čl. 3 odst. 5, b) přerušení studia podle čl. 18 nebo čl. 34, c) uznávání částí studia nebo zkoušek podle čl. 20 nebo čl. 36, d) ukončení studia podle čl. 11 odst. 5, čl. 12 odst. 8, čl. 15 odst. 1, čl. 17 odst. 5, čl. 22 odst.

4, čl. 32 odst. 6, čl. 40 odst. 6 a čl. 47 odst. 4 lze studentům a doktorandům do vlastních rukou doručovat přímo na kmenové fakultě nebo poštou. Rozhodnutí je doručeno dnem jeho převzetí, dnem odepření zásilku převzít nebo uplynutím tří dnů od jejího uložení na poště. Nepodaří-li se rozhodnutí podle písmen a) až c) doručit, je vyvěšeno na úřední desce fakulty. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho doručení.

Článek 54 Pochvaly a ocenění 1. Podle čl. 42 odst. 4 Statutu VUT uděluje rektor jako ocenění mimořádných výsledků studenta nebo doktoranda během jeho studia Cenu rektora.

2

Např. zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 17 až 20 obchodního zákoníku.

48

2. Ocenění za výsledky studia udělované fakultou určuje směrnice fakulty.

ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 55 Přechodná ustanovení 1. V případě kolize ustanovení tohoto řádu s důsledky dosavadních studijních předpisů se postupuje tak, aby student nebo doktorand v přechodovém období neutrpěl újmu.

2. Doba přerušení studia před 1. lednem 1999 se do doby studia nezapočítává.

Článek 56 Závěrečná ustanovení 1. Zrušuje se Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně zaregistrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 2. července 2004 pod čj. 21 214/200430.

2. Tento řád byl v souladu s § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen Akademickým senátem VUT dne 21. září 2010 a 16. listopadu 2010.

3. Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

4. Tento řád nabývá účinnosti dnem nabytí platnosti. *** Změny Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně byly schváleny podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, Akademickým senátem Vysokého učení technického v Brně dne 22. února 2011 a dne 17. května 2011.

Změny Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně nabývají platnosti podle § 36 odst.

4 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Změny Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně nabývají účinnosti dnem 1. září 2011.

doc. Dr. Ing. Petr Hanáček, v. r.

prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, v. r.

předseda Akademického senátu

rektor

49

směrnice č. 4 děkana Fakulty architektury VUT v Brně

PRO STUDIUM V BAKALÁŘSKÉM A MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU 2015/2016 Oddíl č. 1

Úvodní ustanovení 1.

Směrnice č. 4 děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu (dále jen směrnice) v akademickém roce 2015/2016 doplňuje Studijní a zkušební řád VUT v Brně (s výjimkou části třetí, dále jen SZŘ) jako vnitřní předpis k organizaci a uskutečňování bakalářského a magisterského studijního programu na Fakultě architektury VUT v Brně.

2.

Standardní délka studia bakalářského studijního programu (dále BSP) na FA VUT v Brně je 8 semestrů. Přesáhne-li však délka studia 10 semestrů, platí student dle § 58 odst. 3 zákona č. 111/98 Sb. poplatky spojené s jeho studiem.

3.

Standardní délka studia magisterského studijního programu (dále MSP) na FA VUT v Brně jsou 4 semestry. Přesáhne-li však délka studia 6 semestrů, platí student dle §58 odst. 3 zákona č. 111/98 Sb. poplatky spojené s jeho studiem.

Oddíl č. 2

Akademický rok a časové členění studia 1.

Přednáškovou skupinu tvoří studenti jednoho ročníku.

2.

Studijní skupinu tvoří přibližně jedna čtvrtina studentů ročníku. Velikost studijní skupiny se pohybuje od 20 do 25 studentů. Rozdělení do studijních skupin se uplatňuje ve výuce plošné.

3.

Rozvrhovou skupinu tvoří studenti, kteří jsou přihlášeni do jednotlivých předmětů tam, kde je to možné. Jsou to především ateliéry a povinně volitelné předměty v BSP a volitelné semináře v MSP.

50

4.

Studijní plán BSP je standardně strukturován do 1. až 4. ročníku. Poslední (8.) semestr je vymezen pro práci na bakalářské práci.

5.

Studijní plán MSP je standardně strukturován do 1. až 2. ročníku. Poslední (4.) semestr je vymezen pro práci na diplomové práci.

6.

Z časového hlediska probíhá výuka v rocích studia, které udávají dobu, během níž student postupně absolvuje předepsané předměty studijního plánu.

7.

Časový plán akademického roku je přílohou č. 1 této Směrnice.

Oddíl č. 3

Studijní plány 1.

Strukturovaný seznam předmětů studia je přílohou č. 2 a č. 3 této Směrnice.

2.

Zápisy a absolvování předmětů povinných a povinně volitelných jsou povinné. Zápisy a absolvování předmětů volitelných jsou dobrovolné. Za volitelné předměty se rovněž považují všechny povinné a povinně volitelné předměty absolvované dobrovolně nad rámec studijního plánu.

Oddíl č. 4

Rada studijního programu 1.

Rada studijního programu (dále jen Rada) je sestavena z děkanem jmenovaných akademických pracovníků FA VUT v Brně a proděkana pro výuku.

2.

Jednotliví členové jsou jmenováni na funkční období jednoho akademického roku.

3.

Členství v Radě je nezastupitelné.

4.

Předsedou Rady je proděkan pro výuku.

5.

Rada je usnášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů.

6.

Rozhodnutí Rady je platné, jestliže pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů.

7.

Pro revokaci usnesení Rady musí hlasovat nadpoloviční většina členů Rady.

8.

Rada může hlasovat veřejně nebo tajně. O způsobu hlasování rozhoduje předseda Rady.

9.

Do náplně činnosti Rady patří kromě činností vyjmenovaných v článku 4, odst. 1) SZŘ VUT v Brně ještě posoudit otevření povinně volitelných předmětů v bakalářském studijním programu a volitelných seminářů v magisterském studijním programu,

10. Rada vydává doporučení děkanovi ve věcech vyjmenovaných v článku 4, odst. 1) SZŘ VUT v Brně a oddílu 4, odst. 9 této Směrnice.

51

Oddíl č. 5.

Kreditový systém 1.

Každému předmětu studijního plánu zakončenému zkouškou, zápočtem, nebo klasifikovaným zápočtem je zpravidla přiřazen počet kreditů, který odpovídá počtu hodin výuky týdně v jednom semestru. Předměty studijního plánu jednoho ročníku představují hodnotu 60 kreditů při stanoveném počtu 24 výukových hodin týdně v případě BSP a 24 výukových hodin týdně v případě MSP v jednom semestru.

2.

Kredity jsou přiřazeny předmětům povinným a povinně volitelným, nikoliv předmětům volitelným nebo absolvovaným dobrovolně nad rámec studijního plánu.

Oddíl č. 6.

Způsob výuky a její zabezpečování 1.

Těžištěm výuky na FA VUT v Brně je předmět Ateliérová tvorba.

2.

Ateliérovou výuku v BSP vedou interní a externí učitelé pověření vedoucím Ústavu navrhování.

3.

Způsob a forma zpracování a odevzdání projektu je dána zadáním vedoucího práce v souladu s časovým plánem akademického roku, příloha č. 1 a č. 4 této Směrnice.

4.

V ateliérové výuce si mohou studenti zvolit učitele a téma práce registrací přes intranet FA VUT. Učitelé pak určí počet studentů, které budou učit, při snaze o to, aby jejich pedagogická kapacita byla naplněna.

5.

Studenti se přihlásí do ateliérové výuky příslušného ústavu v termínu vyhlášeném děkanem, zpravidla v závěru předcházejícího semestru.

6.

Studenti mají v rámci BSP za povinnost absolvovat jednou ateliérovou výuku v rozsahu měřítka:  ateliér malé stavby – DŮM

7.



ateliér velké stavby – DŮM A MÍSTO



ateliér souboru staveb – MĚSTO A MÍSTO



dvakrát volné téma

Studenti BSP si volí ateliérový projekt v rozsahu měřítka i volného zadání s přihlédnutím k vazbě na jednotlivé semestry: 1. ročník

1. sem

52

2. ročník

3. ročník

4. ročník

2. semestr

3. semestr 4. semestr 5. semestr

6. semestr 7. semestr 8. semestr

základy arch. navrhování

ateliér malé stavby

volné zadání

ateliér velké stavby

ateliér souboru staveb

volné zadání

bakalářská práce

8.

Nepřihlásí-li se student ve stanoveném termínu do Ateliérové tvorby, ztrácí nárok na volbu učitele a tématu. Termíny a postup při vypisování témat a přihlašování studentů stanoví vyhláška proděkana pro výuku.

9.

Studenti BSP jsou povinni přijít k první konzultaci zadání ateliéru do 14 dnů od začátku semestru. Ti, kteří si bez omluvy zadání v určeném termínu nevyzvednou, musí si předmět opakovaně zapsat v dalším roce studia.

10. Studenti BSP mají za povinnost absolvovat ve 3. ročníku (letní semestr) jeden povinně volitelný předmět a ve 4. ročníku (zimní semestr) jeden povinně volitelný předmět. Student si vybírá z celkové nabídky povinně volitelných předmětů pro oba ročníky BSP. Nezapíše-li se student ve stanoveném termínu, ztrácí nárok na volbu tohoto předmětu.

Každý povinně volitelný předmět je možno otevřít v případě alespoň 5 přihlášených studentů.

11. Povinný předmět Stavební projekt si registrují studenti 4. ročníku BSP za obdobných podmínek jako předmět ateliérová tvorba, tj. volí si učitele a téma.

12. Studium v MSP je organizováno do modulů. Moduly odpovídají odbornému zaměření specializovaných ateliérů. Studijní plán modulu sestává z přednášek společných pro všechny studenty ročníku, individuálně vybraného specializovaného ateliéru a výběru z nabídky volitelných seminářů.

13. Student zapsaný do 1. ročníku MSP si volí modul a specializovaný ateliér.

14. Student se přihlašuje do modulů a specializovaných ateliérů registrací přes intranet FA VUT ve stanoveném termínu.

15. Vedoucí ateliéru má právo vybrat si ze studentů přihlášených v prvním kole, pokud je jejich počet nadměrný. Z důvodu vysokého počtu uchazečů, či z důvodu nepřijatelných předchozích výsledků studia je v pravomoci vedoucího specializovaného ateliéru uchazeče odmítnout.

16. Studenti MSP budou zařazeni do modulů s přihlédnutím k jejich zájmu a výběru učitelů.

Konečné rozdělení bude zveřejněno nejpozději týden před zahájením výuky. V týdnu po zveřejnění je možno reagovat na případné závažné důvody ke změně zařazení studenta do modulu nebo specializovaného ateliéru. Studenti, kteří nevyužili možnosti volby, budou do ateliérů zařazeni proděkanem pro výuku.

17. Dnem zahájení výuky na FA vstoupí rozdělení studentů do modulů v platnost a je závazné pro celé studium v MSP. Vzhledem k charakteru ateliérové tvorby, nelze zapsané moduly či ateliéry v průběhu MSP měnit.

53

Oddíl č. 7

Studijní poradenství 1.

Informace poskytuje studentovi fakulta prostřednictvím studijního oddělení ve věcech organizačních. Ve věcech individuální skladby studijního plánu pak proděkan pro výuku.

Oddíl č. 8

Ověřování studijních výsledků 1.

Účast na průběžných kontrolách studia (kritiky, kontrolní testy, domácí práce, klauzurní práce apod.) v plánovaných termínech je povinná a je nedílnou součástí závěrečného hodnocení výsledků studia.

2.

V rámci ateliérové tvorby se v průběhu každého semestru uskuteční nejméně tři kritiky.

Oddíl č. 9

Zápočet a klasifikovaný zápočet 1.

Studentovi, který získal zápočet z předmětu zakončeného zápočtem a zkouškou a neukončil tento předmět vykonáním zkoušky do konce příslušného akademického roku, je při opakovaném zápisu předmětu tento zápočet uznán, nezmění-li se podmínky udělení zápočtu.

2.

Ateliérové práce se odevzdávají tak, aby mohly být vystaveny v příslušných ateliérech včetně klasifikace vedoucích učitelů, a to ve zkouškového období probíhajícího semestru (viz příloha č. 1 Časový plán). Přesný termín odevzdání a podmínky pro získání klasifikace stanoví vedoucí ateliérů a zveřejní ho na začátku semestru.

3.

Pokud student neodevzdá kompletní práci ve stanoveném termínu a řádně se neomluví, nebo jeho omluvu vedoucí ústavu neuzná, hodnotí se klasifikačním stupněm F (nevyhovující). Student, jehož ateliérová práce byla hodnocena známkou F, nemůže získat klasifikovaný zápočet v náhradním termínu. Řádně omluvenému studentovi může vedoucí ústavu určit náhradní termín odevzdání práce. Hodnocení práce odevzdané v náhradním termínu je stejné jako u práce odevzdané v termínu řádném.

Oddíl č. 10

Zkouška 1.

54

Zkoušky na FA jsou ústní, písemné nebo kombinované (písemné a ústní).

2.

O druhu zkoušky (ústní, písemné, kombinované) rozhoduje vedoucí ústavu. U kombinované zkoušky je konání druhé části zkoušky (ústní) podmíněno úspěšným absolvováním první (písemné) části zkoušky.

3.

Zkušební testy písemných zkoušek připravují a opravují přednášející učitelé. Ústní zkoušku koná student zpravidla u přednášejícího učitele. Výjimečně může vedoucí ústavu pověřit zkoušením i jiného učitele.

4.

Zkoušky konají studenti zejména ve zkouškovém období. Zkoušky včetně opravných termínů musí být vykonány do 31. července příslušného akademického roku. V srpnu již nemohu být z důvodu elektronických zápisů vypisovány žádné termíny zkoušek.

5.

Řádné termíny a místa konání zkoušek v bakalářském i magisterském studijním programu jsou proděkanem pro výuku zveřejněny formou rozvrhu zkoušek nejpozději týden před začátkem zkouškového období na intranetu. Garanti jednotlivých předmětů zveřejní konání 1. a 2. opravného termínu zkoušek na intranetu nejpozději v 1. týdnu zkouškového období v souladu s bodem 6 tohoto oddílu.

6.

Pokud se student nedostaví ke zkoušce v řádném termínu, nebo od ní odstoupí nebo byl klasifikován známkou F (nevyhovující), může vykonat zkoušku ve dvou opravných termínech. Termíny určí a zveřejní v dostatečném předstihu garant příslušného předmětu. Řádně omluvenému studentovi dle článku 12, odst. 10) SZŘ VUT v Brně určí garant předmětu náhradní termín konání zkoušky. V tomto případě je tento termín považován za první ze tří možných.

Oddíl č. 11

Klasifikační stupnice 1.

Pro hodnocení úrovně požadovaných aktivit klasifikovaným zápočtem a úrovně znalosti problematiky předmětu zkouškou se pro zápis do výkazu o studiu a do informačního systému na Fakultě architektury používá klasifikační stupnice ECTS.

2.

Klasifikace se do výkazu o studiu zapisuje ve formě: písmeno / odpovídající počet celých bodů (např. A/95).

3.

Pro potřebu centrální evidence jsou písmena vyjádřena přiřazenými hodnotami uvedenými v tabulce článku 13 SZŘ VUT.

Oddíl č. 12

Průměrná klasifikace studenta 1.

Pro výpočet váženého studijního průměru jsou písmena vyjádřena přiřazenými hodnotami uvedenými v článku 14, odst. 1) SZŘ VUT. 55

Oddíl č. 13

Zápis do dalšího roku studia 1.

Zápisy se konají v termínech stanovených děkanem v souladu s vyhlášeným časovým plánem akademického roku. Zápisy studentů do 1. ročníku BSP a 1. ročníku MSP probíhají prezenční formou, zápisy studentů do 2. - 4. ročníku BSP a 2. ročníku MSP probíhají elektronicky.

2.

Student si zapisuje povinné a povinně volitelné předměty studijního plánu příslušného ročníku a předměty nižšího ročníku, které neabsolvoval. Může si zapsat předměty vyššího ročníku, které chce studovat s předstihem a volitelné předměty.

3.

Řádně absolvované předměty nelze znovu zapsat. Povinné a povinně volitelné předměty si může student opakovaně zapsat pouze jednou (viz SZŘ VUT, článek 6, odst. 2).

4.

Do prvního roku studia si student zapíše všechny předměty studijního plánu 1. ročníku BSP.

5.

Do dalšího roku studia se student může zapsat při dodržení zásad stanovených SZŘ VUT a těchto podmínek: a)

minimální součet kreditů, které student získal za všechny předchozí roky studia, musí v BSP odpovídat uvedeným hodnotám: zápis do roku studia BSP 2. rok studia 3. rok studia 4. rok studia zápis do roku studia MSP 2. rok studia

požadovaný počet dosažených kreditů 45 kreditů 95 kreditů 135 kreditů požadovaný počet dosažených kreditů 42 kreditů

b)

vážený studijní průměr (VP) za všechny předchozí roky studia nesmí přesáhnout hodnotu 2,5.

c)

úspěšné absolvování minimálně jednoho ateliéru v předchozím roce studia.

Oddíl č. 14

Přerušení studia 1.

Celková přípustná doba přerušení studia nesmí překročit standardní dobu studia – v BSP 4 roky, v MSP 2 roky (článek 18 SZŘ VUT).

2.

Student MSP však musí požádat děkana fakulty o stanovení podmínek pro další pokračování studia v MSP vzhledem k průběhu a obsahu specializovaných modulů MSP.

56

Oddíl č. 15

Uznání části studia 1.

Student, který absolvoval část předchozího studia na stejné nebo jiné vysoké škole příbuzného zaměření, může požádat o uznání jednotlivých předmětů nebo celých ročníků s ohledem na obsah příslušného ročníku studijního programu. Uznány jsou zpravidla předměty hodnocené A, B, C s datem absolvování ne starším 5 let ke dni zápisu.

2.

Uznávání části studia absolvovaného v zahraničí podléhá ustanovením článku 20, odst. 2) až 7) SZŘ VUT. V případě studia v délce jednoho nebo více semestrů dle pravidel obsažených v příloze č. 6 této Směrnice je studentovi uznáno studium jako celek za každý jednotlivý semestr včetně příslušného počtu kreditů.

Oddíl č. 16

Řádné ukončení studia 1.

K řádnému ukončení studia musí student získat 240 (210+30 za bakalářský projekt) kreditů v bakalářském studijním programu a 120 (90+30 za diplomní projekt) kreditů v magisterském studijním programu.

Oddíl č. 17

Státní závěrečná zkouška 1.

Studium BSP je ukončeno státní závěrečnou zkouškou v bakalářském studijním programu.

2.

Studium MSP je ukončeno státní závěrečnou zkouškou v magisterském studijním programu.

3.

Státní závěrečná zkouška v BSP se člení na tyto části: a) ústní zkouška z předmětů: Navrhování staveb; Stavitelství; Teorie, vývoj a dějiny architektury a urbanismu (uskuteční se v 7. semestru BSP), b) obhajoba bakalářské práce (uskuteční se v 8. semestru BSP).

4.

Státní závěrečná zkouška v MSP se člení na tyto části: a) ústní zkouška z předmětů: Teorie architektury a urbanismu; Legislativa v architektonické praxi (uskuteční se ve 3. semestru MSP), b) obhajoba diplomové práce (uskuteční se ve 4. semestru MSP).

5.

Obhajoby bakalářské práce nebo diplomové práce jsou organizovány Ústavem navrhování.

6.

Ústní zkouška, která je součástí státní závěrečné zkoušky, se koná odděleně. Zkušební termíny jsou uvedeny v příloze č. 1. – Časový plán akademického roku této Směrnice.

57

7.

Zařazení studentů do jednotlivých termínů bude zveřejněno nejpozději do konce zimního semestru. Pokud se student nedostaví nebo od zkoušky odstoupí, ztrácí nárok na první termín. Omluvu přijímá pouze děkan FA nejpozději 3 dny před konáním zkoušky. Za organizaci ústních závěrečných zkoušek jsou, při dodržení této Směrnice, odpovědni garanti určení děkanem.

8.

Obhajoba bakalářské nebo diplomové práce je poslední částí státní závěrečné zkoušky v příslušném studijním programu a může se uskutečnit až po vykonání ústní zkoušky.

Oddíl č. 18

Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky 1.

Jednací řád zkušebních komisí je přílohou č. 5. této Směrnice.

2.

Za svolání komise pro státní závěrečné zkoušky odpovídají vedoucí příslušných ústavů.

Oddíl č. 19

Bakalářská nebo diplomová práce 1.

Bakalářská nebo diplomová práce jsou vysokoškolské kvalifikační práce BSP a MSP obhajované před státní závěrečnou komisí jmenovanou děkanem fakulty. Jejich zpracování a odevzdání probíhá dle zadání vedoucího práce v souladu s časovým plánem akademického roku, příloha č. 1 a č. 4 této Směrnice, a dle Směrnice rektora č.2/2009.

2.

Témata bakalářských prací vypisují vedoucí bakalářských prací po projednání v Radě studijního programu. Zadání bakalářské práce obdrží studenti od svých učitelů.

3.

Témata diplomových prací vypisují vedoucí diplomových prací po projednání v Radě studijního programu. Zadání diplomové práce obdrží studenti od svých učitelů.

4.

Rada studijního programu může vyslovit souhlas s tématem bakalářské nebo diplomové práce, které jí v dostatečném časovém předstihu předloží k projednání student.

5.

Bakalářskou a diplomovou práci vedou akademičtí pracovníci: profesoři, docenti, Ph.D. a autorizované osoby.

6.

Student, který úspěšně splnil všechny studijní povinnosti BSP a získal 210 kreditů a úspěšně absolvoval ústní část státní závěrečné zkoušky, obdrží písemné zadání bakalářské práce dle Časového plánu akademického roku, příloha č. 1 této Směrnice.

7.

Student, který úspěšně splnil studijní povinnosti MSP a získal 90 kreditů a úspěšně absolvoval ústní část státní závěrečné zkoušky, obdrží písemné zadání diplomové práce dle Časového plánu akademického roku, příloha č. 1 této Směrnice.

8.

58

Bakalářská i diplomová práce (dále jen kvalifikační práce) je výhradně prací jednotlivce.

9.

Termín odevzdání kvalifikační práce je uveden v Časovém plánu akademického roku.

10. Ve výjimečných případech může děkan určit náhradní termín odevzdání řádně omluvenému studentovi, který neodevzdal včas svou kvalifikační práci.

11. Student, který odevzdá kvalifikační práci ve stanoveném termínu a práce je posouzena nezávislou porotou, vedoucím práce a oponentem, může dokončit studium v příslušném studijním programu státní závěrečnou zkouškou v řádném termínu.

12. Student, který neodevzdá svou kvalifikační práci v řádném termínu, takže jeho práce není posouzena nezávislou porotou, může zpracovat a obhájit práci s novým zadáním v řádném termínu v následujícím akademickém roce.

13. Rozhodne-li komise pro státní závěrečné zkoušky v příslušném studijním programu, že student, jehož kvalifikační práce je hodnocena známkou F, musí práci vypracovat s novým zadáním v následujícím akademickém roce.

Oddíl č. 20

Hodnocení státní závěrečné zkoušky 1.

Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky v BSP nebo MSP hodnotí bakalářskou nebo diplomovou práci na základě obhajoby studenta s přihlédnutím k hodnocení vedoucího práce a návrhu klasifikace oponenta. Viz příloha č. 5 - Jednací řád zkušebních komisí 2015/2016.

Oddíl č. 21

Závěrečné ustanovení 1.

Tato Směrnice nabývá účinnosti dnem 1. září 2015.

2.

Současně se ruší Směrnice děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu ze dne 1. září 2014.

doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc. děkan Fakulty architektury VUT v Brně

59

příloha č. 1 doplňující směrnici děkana FA pro studium v BSP a MSP

ČASOVÝ PLÁN STUDIA 2015/2016 BAKALÁŘSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM 26.6.2015 zápisy studentů 1. ročníku BSP 1.9.2015 zápisy studentů po přerušení studia a přijatých do BSP, příp. MSP na odvolání zápisy studentů do 2., 3. a 4. ročníku BSP probíhají elektronicky

VÝUKA 21.9.2015 25.9.2015 21.9.-18.12.2015 21.12. 2015 - 1.1.2016

zahájení výuky 1.- 4. ročníku BSP imatrikulace studentů 1. ročníku 13 týdnů výuky zimního semestru vánoční prázdniny

8.1.2016

odevzdání + výstava ateliérových prací

1., 2., 3. ROČNÍK BSP 4.1.- 5.2.2016 8.2.-6.5.2016 9.5.-10.6.2016* 18.5.2016

5 týdnů zkouškové období 13 týdnů výuky letního semestru 5 týdnů zkouškové období odevzdání + výstava ateliérových prací

4. ROČNÍK BSP 4.1.- 15.1.2016* 18.1.- 22.1.2016 25.1.2016

2 týdny zkouškové období 1 týden termíny pro opravné zkoušky kontrola ukončení studia v BSP

ŘÁDNÉ UKONČENÍ BAKALÁŘSKÉHO STUDIA

8.- 12.2.2016*

termíny konání ústní částí státní zkoušky řádné termíny konání ústních zkoušek z Navrhování staveb, Stavitelství a Teorie, vývoje a dějin architektury a urbanismu opravný termín

15.2.-6.5.2016 9.5.2016 9.5.2016 10.5.2016 23. a 24.5.2016* 10.6.2016

12 týdnů bakalářská práce odevzdání bakalářské práce vedoucímu + elektronická forma odevzdání bakalářské práce k hodnocení a prezentaci zasedání nezávislé poroty závěrečná část státní zkoušky - obhajoba bakalářského projektu promoce bakalářů

1.- 5.2.2016*

*/ přesná data konání budou zveřejněna vyhláškou

60

MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM ZÁPIS 12.6.2015 zápisy studentů 1. ročníku MSP přijatých bez přijímací zkoušky 22.6.2015 zápisy studentů 1. ročníku MSP přijatých na základě přijímací zkoušky zápisy studentů do 2. ročníku MSP probíhají elektronicky

VÝUKA 21.9.2015 21.9.-18.12.2015 21.12. 2015 - 1.1.2016 8.1.2016

zahájení výuky 1.- 2. ročníku MSP 13 týdnů výuky zimního semestru vánoční prázdniny odevzdání + výstava ateliérových prací

1. ROČNÍK MSP 4.1.- 5.2.2016* 8.2.-6.5.2016 28.3.2016 9.5.-10.6.2016* 18.5.2016

5 týdnů zkouškové období 13 týdnů výuky letního semestru velikonoční pondělí 5 týdnů zkouškové období odevzdání + výstava ateliérových prací

2. ROČNÍK MSP 4.1.- 15.1.2016* 18.- 22.1.2016* 25.1.2016

2 týdny zkouškové období 1 týden termíny pro opravné zkoušky kontrola ukončení studia

ŘÁDNÉ UKONČENÍ MAGISTERSKÉHO STUDIA termíny konání ústní částí státní zkoušky 28.1.- 5.2.2016*

8.- 12.2.2016

řádné termíny konání ústních zkoušek z Teorie architektury a urbanismu, z Legislativy v arch. praxi opravný termín

22.2.-13.5.2016 16.5.2016

12 týdnů diplomová práce odevzdání diplomové práce vedoucímu učiteli + elektronická forma

16.5.2016 17.5.2016 30. a 31.5.2016* 17.6.2016

odevzdání diplomové práce k hodnocení a prezentaci zasedání nezávislé poroty závěrečná část státní zkoušky - obhajoba diplomové práce promoce inženýrů

*/ přesná data konání budou zveřejněna vyhláškou 61

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2016 / 2017 BAKALÁŘSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM den otevřených dveří přijímání přihlášek instruktáž dozoru při TZ talentová zkouška náhradní termín talentové zkoušky vyhodnocení talentové zkoušky instruktáž členů zkušebních komisí 2. část přijímací zkoušky náhradní termín 2. části přijímací zkoušky zápis přijatých

3.11.2015 v 15:00 (gaudeamus 3.-6.11.2015) do 30.11.2015 7.1.2016 12. – 22.1.2016 26. – 27.1.2016 leden 2016 1.6.2016 6. – 8.6.2016 13.6.2016 28.6.2016 + 1.9.2016

MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM přijímání přihlášek zápis přijatých bez přijímací zkoušky přijímací zkouška pro ty, co nevyhověli podmínce přijetí bez př. zkoušky zápis přijatých, kteří uspěli při přijímací zkoušce

do 15.3.2016 10.6.2016 15.6.2016 30.6.2016

DOKTORSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM přijímání přihlášek přijímací zkouška zápis přijatých

62

do 31.3.2016 2.6.2016 září 2016

příloha č. 2 doplňující směrnici děkana FA pro studium v BSP a MSP

STRUKTUROVANÝ SEZNAM PŘEDMĚTŮ V BSP 2015/16 1. ročník BSP ZIMNÍ SEMESTR Kód

Název

př.

cv.

uk

ústav

TY1 TY2

typologie I - obytné stavby

1

0

zk

UN

doc. Glosová

1

typologie II - veřejné stavby

1

0

z

UN

arch. Nový

1

DR1

dějiny architektury 1

2

0

zk

UT

doc. Hrubý

2

ZAR

základy architektury

2

2

klz

UT

doc. Drápal

8

K0A1

architektonická kompozice

2

1

z, zk

UT

doc. Drápal

3

PS1

pozemní stavitelství 1

2

2

z, zk

US

Ing. Suchánek

4

TK1

teorie konstrukcí 1

2

1

z, zk

US

doc. Petříčková

3

MAG

matematika a geometrie

2

2

klz

US

doc. Meixner

4

VT1

výtvarná tvorba 1

0

2

klz

UZ

doc. Navrátil

2

VY1

výpočetní techniky 1

0

(2)

z

VC

doc. Viktorin

(2)

14

12

26

hodin týdně

garant

kred

30

LETNÍ SEMESTR Kód

Název

př.

cv.

uk

ústav

ZAN

základy architektonického navrh.

0

5

klz

UN

prod. výuka

8

TY3

typologie III - veřejné stavby

2

0

zk

UN

arch. Nový

2

IAV1

interiér a výstavnictví

1

1

klz

UN

arch. Mléčka

2

DR2

dějiny architektury II

2

0

zk

UT

doc. Hrubý

2

U11

základy a vývoj urbanismu

2

1

z, zk

UT

prof. Koutný

3

SOA

soudobá architektura

2

0

klz

UT

prof. Šlapeta

2

PS2

pozemní stavitelství II

2

2

z, zk

US

Ing. Suchánek

4

TK2

teorie konstrukcí II

1

1

z, zk

US

doc. Petříčková

2

VT2

výtvarná tvorba II

0

2

klz

UZ

doc. Navrátil

2

VY2

výpočetní techniky II - 2D+3D

0

(2)

z

VC

RNDr. Koutná

(2)

BA1

angličtina

0

(2)

z

FAST

prod. výuka

(1)

12

16

28

hodin týdně

garant

kred

30

63

2. ročník BSP ZIMNÍ SEMESTR Kód

Název

př.

cv.

uk

AT1

ateliér malé stavby - DŮM

0

8

klz

UN

prod. výuka

11

TY4

typologie IV-průmyslové stavby

1

0

zk

UN

prof. Zemánková

1

TY5

typologie V-zemědělské stavby

1

0

zk

UN

prof. Urbášková

1

ORP

obnova a rekonstrukce památek

2

0

zk

UT

doc. Hrabec

2

DR3

dějiny architektury III

2

0

zk

UT

doc. Hrubý

2

PS3

pozemní stavitelství III

2

2

z, zk

US

prof. Chybík

4

NK1

nosné konstrukce I

1

1

z, zk

US

doc. Petříčková

2

GEK

geodézie a kartografie

0

2

klz

US

doc. Meixner

2

VT3

výtvarná tvorba III - barva

0

2

klz

UZ

MgA. Šebánek

2

VY3

výpočetní techniky III - 3D poč. grafika

0

2

klz

VC

RNDr. Koutná

BA2

angličtina

0

(2)

z

9

19

28

hodin týdně

ústav garant

FAST prod. výuka

kred

2 (1) 30

LETNÍ SEMESTR Kód

Název

př.

cv.

uk

ATI

ateliér velké stavby - DŮM A MÍSTO

0

8

klz

UN

prod. výuka

11

DR4

dějiny architektury IV

2

0

zk

UT

doc. Hrubý

2

U22

urbanismus - stavba měst

2

2

z, zk

UT

doc. Wittmann

4

APE

aplikovaná ekologie

1

1

z, zk

UT

prof. Koutný

2

PS4

pozemní stavitelství IV

2

2

z, zk

US

prof. Chybík

4

NK2

nosné konstrukce II

1

1

z, zk

US

doc. Petříčková

2

VT4

výtvarná tvorba IV

0

2

klz

UZ

doc. Navrátil

2

VY4

výpočetní techniky IV - 3D max

0

(2)

z

VC

doc. Viktorin

(2)

BA3

angličtina

0

(2)

z

8

20

28

hodin týdně

64

ústav garant

FAST prod. výuka

kred

(1) 30

3. ročník BSP ZIMNÍ SEMESTR Kód

Název

př.

cv.

uk

ústav

AT3

ateliér souboru staveb - MĚSTO A MÍSTO

0

8

klz

UN

prod. výuka

11

DR5

dějiny architektury V

2

0

zk

UT

doc. Hrubý

2

URK

urbanistické kompozice

2

1

z, zk

UT

doc. Wittmann

3

U23

sídla a osídlení

1

0

klz

UT

prof. Koutný

1

NK3

nosné konstrukce III

2

1

z, zk

US

doc. Petříčková

3

TB1

technika budov I

1

2

z, zk

US

Ing. Svoboda

3

PR1

prostředí staveb I

1

1

klz

US

Ing. Suchánek

2

VT5

výtvarné tvorba V

0

2

klz

UZ

arch. Kratochvíl

2

BA4

angličtina

0

2

zk

FAST

9

17

26

př.

cv.

uk

ústav

hodin týdně

garant

prod. výuka

kred

3 30

LETNÍ SEMESTR Kód

Název

AT4

ateliér-VOLNÉ ZADÁNÍ 1

0

8

klz

UN

prod. výuka

14

TEA

teorie a estetika architektury

2

0

zk

UT

doc. Drápal

2

UR5

urbanismus - územní plán

1

1

klz

UT

prof. Koutný

2

SOC

sociologie

1

0

zk

UT

prof. Koutný

1

TB2

technika budov II

1

2

z, zk

US

Ing. Svoboda

3

PR2

prostředí staveb II

1

1

z, zk

US

Ing. Suchánek

2

TIN

technické infrastruktura

2

0

klz

US

doc. Meixner

2

VT6

výtvarné tvorba VI

0

2

klz

UZ

MgA. Šebánek

2

* povinně volitelný předmět

0

2

klz

2

8

16

24

30

hodin týdně

garant

kred

Nabídka volitelných předmětů Kód AKR ATV DEM1 FIG FO1 ISA PSA LAR RIO TNB

Název Architektonická kritika Architektonické tvarosloví Design manuál I Figurální kresba Fotografie a architektura I Inženýrské stavby v architektuře Prostor a světlo v architektuře Lidová architektura Rekonverze uvolněných industriálních objektů Teorie navrhování B

uk klz klz klz klz klz klz klz klz klz klz

ústav UT UT UN UZ UN US UT UT UN UN

garant doc. Drápal doc. Hrubý prof. Pelčák MgA. Šebánek arch. Ponešová doc. Petříčková doc. Palacký doc. Hrabec prof. Zemánková prof. Pelčák

kred 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 65

4. ročník BSP ZIMNÍ SEMESTR Kód

Název

př.

cv.

uk

ústav

AT5

ateliér-VOLNÉ ZADÁNÍ II

0

8

klz

UN

garant prod. výuka

14

DV1

dějiny výtvarného umění I

2

0

zk

UT

prof. Sedlák

2

TVK

tvorba krajiny

2

0

klz

UT

prof. Koutný

2

SP1

stavební právo I

1

0

zk

US

arch. Umlášková

1

SPR

stavební projekt

0

5

klz

US

doc. Meixner

5

AST

stavební techniky

2

0

klz

US

doc. Meixner

2

VT7

výtvarná tvorba VII

0

2

klz

UZ

doc. Makovský

2

* povinně volitelný předmět

0

2

klz

2

SZZ

navrhování staveb

zk

prod. výuka

SZZ

stavitelství

zk

prod. výuka

SZZ

teorie, vývoj a dějiny architektury a urbanismu

zk

prod. výuka

hodin týdně

7

17

24

př.

cv.

uk

kred

30

LETNÍ SEMESTR Kód

Název

BP

bakalářský projekt

ústav

24 hodin týdně

0

garant prod. výuka

24

24

Název Aktuální architektura vnitřního prostoru Architektura, geometrie a výpočetní technika Design manuál II Microstation v urbanismu Materiály, konstrukce a technologie energeticky úsporného stavitelství Interpretace architektury Neviděné město Zásady navrhování ekologických staveb Parametrický design Prostor a tvar Rekonstrukce památek v praxi Sanace staveb Prostor v moderní architektuře Teorie navrhování B2 Vědomá modernizace obytných budov I

uk klz klz klz klz klz

ústav UN UN UN UN US

klz klz klz klz klz klz klz klz klz klz

UT UN UN UZ UT UT US UT UN US

kred 30 30

Nabídka volitelných předmětů Kód AAP AGV DEM2 EPM EUS INA1 NEM NES PAD KOV RPP SAS SMA1 TNB2 VM1

66

garant arch. Mléčka arch. Foretník prof. Pelčák arch. Františák prof. Chybík doc. Hrubý arch. Foretník prof. Urbášková arch. Kratochvíl doc. Palacký doc. Hrabec doc. Žabičková prof. Šlapeta prof. Pelčák doc. Meixner

kred 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

příloha č. 3 doplňující směrnici děkana FA pro studium v BSP a MSP

STRUKTUROVANÝ SEZNAM PŘEDMĚTŮ V MSP 2015/16 Studium v magisterském studijním programu je organizováno do modulů. Moduly odpovídají odbornému zaměření specializovaných ateliérů. Studijní plán modulu sestává z přednášek společných pro všechny studenty ročníku, individuálně vybraného modulového specializovaného ateliéru a výběru z nabídky povinně volitelných předmětů.

Student zapsaný do 1. ročníku magisterského studijního programu si volí modulový specializovaný ateliér. Student se přihlašuje do modulového specializovaného ateliéru přes INTRANET FA ve stanoveném termínu, a to ve dvou kolech.

Vedoucí ateliéru má právo vybrat si studenty, převyšuje-li počet přihlášených jeho kapacitu.

Z důvodu vysokého počtu uchazečů, či z důvodu předchozích nepřijatelných výsledků studia je v pravomoci vedoucího modulového specializovaného ateliéru uchazeče odmítnout.

Studenti budou zařazeni do modulových specializovaných ateliérů s přihlédnutím k jejich zájmu a výběru učitelů.

Dnem zahájení výuky na FA vstoupí rozdělení studentů do modulů v platnost a je závazné pro celé studium v MSP. Vzhledem k charakteru ateliérové tvorby nelze modulové specializované ateliéry v průběhu MSP měnit.

Modulové specializované ateliéry MSP vedou interní nebo externí učitelé. Externí učitel musí mít ve svém týmu alespoň jednoho z interních členů ateliéru, který zajišťuje příslušný modul.

Seznam modulů modul název modulu

ústav garant modulu

M1

ARCHITEKTURA MĚSTA

UN

doc. NOVÁK

M2

RES PUBLICA

UN

prof. RULLER

M3

STAVBA, PROSTOR, MĚSTO

UN

prof. PELČÁK

M4

UMĚNÍ V UMĚNÍ

UZ

doc. MAKOVSKÝ

M5

POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO A POSTAGRÁRNÍ KRAJINA

UN

doc. HAVLIŠ

M7

ARCHITEKTONICKÝ PROSTOR

UN

prof. ZEMÁNKOVÁ

M8

TEORIE A ARCHITEKTONICKÁ TVORBA

UT

prof. ŠLAPETA

67

1. ročník MSP ZIMNÍ SEMESTR Kód

Název

př.

cv.

uk

ústav

AxZ

modulový specializovaný ateliér M1-8

0

12

klz

UN

garant M

18

MxZ

modulový seminář I. M1-M8

2

0

klz

UN

garant M

2

SAU

soudobá architektura a urbanismus

2

0

zk

UT

prof. Šlapeta

2

SMT

stavební materiály a technologie

2

0

zk

US

doc. Meixner

2

PES

prostředí a energetika staveb

2

0

klz

US

Ing. Suchánek

2

GRT

grafické techniky

0

2

klz

UZ

doc. Navrátil

2

0

2

klz

2

8

16

24

30

povinně volitelný předmět* hodin týdně

garant

kred

LETNÍ SEMESTR Kód

Název

př.

cv.

uk

ústav

AxL

modulový specializovaný ateliér M1-8

0

12

klz

UN

garant M

18

MxL

modulový seminář II M1-M8

2

0

klz

UN

garant M

2

TEU

teorie architektury a urbanismu

2

0

zk

UT

prof. Koutný

2

SPK

** speciální konstrukce M1-M4, M7-M8

2

0

zk

US

doc. Petříčková

2

URS

** urbánní strategie M5

UN

doc. Havliš

TES

technika staveb

2

0

klz

US

Ing. Svoboda

2

PRE

prezentace

0

2

klz

UZ

arch. Kratochvíl

2

povinně volitelný předmět*

0

2

klz

2

8

16

24

30

hodin týdně

garant

kred

Nabídka volitelných předmětů – ZIMNÍ SEMESTR Kód ABH2 BLZ DVU INA2 MOR MVU1 SSS2 SVT TNM1 VIZ VMB

68

Název Architektonické bariéry – handicap II Dějiny architektury blízkého východu v kontextu evropské civilizace Dějiny výtvarného umění Interpretace architektury Morfologie města Moderní vývoj a teorie urbanismu I Symbolika sakrálních staveb II Scénografie - výstavní tvorba Teorie navrhování Emotivní vizualizace Vědomá modernizace obytných budov II

uk klz klz

ústav UN UT

garant arch. Žalmanová arch. Boháč

kred 2 2

klz klz klz klz klz klz klz klz klz

UT UT UT UN UN UN UN UZ US

prof. Sedlák doc. Hrubý prof. Koutný arch. Kristek arch.Mléčka arch. Mléčka prof. Pelčák arch. Kratochvíl doc. Meixner

2 2 2 2 2 2 2 2 2

Nabídka volitelných předmětů – LETNÍ SEMESTR Kód

Název

uk

ústav

AAP2 DJ2 DPS FO2 KDT KST MVU2 PRM PSS PUS SEI SMA2 TNM2 VYM2

Aktuální architektura vnitřního prostoru-design Umělecká řemesla Diagnostika prostředí staveb Fotografie a architektura II Kulturní dědictví a tvorba architekta Konverze staveb Moderní vývoj a teorie urbanismu Plánování rozvoje města a regionu Poruchy a sanace staveb Proces trvale udržitelného stavitelství Stavitelství a environmentální inženýrství Prostor v moderní architektuře Teorie navrhování Pokročilé architektonické vizualizace a animace

klz klz klz klz klz klz klz klz klz klz klz klz klz klz

UN UN US UN UN UN UN UT US US US UT UN VC

garant arch. Žalmanová arch. Marek Ing. Suchánek arch. Ponešová prof. Zemánková prof. Zemánková doc. Havliš prof. Koutný doc. Žabičková doc. Žabičková prof. Chybík prof. Šlapeta prof. Pelčák doc. Viktorin

kred 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

2. ročník MSP ZIMNÍ SEMESTR Kód

Název

př.

cv.

uk

ústav

AxZ2

modulový specializovaný ateliér

0

12

klz

UN

garant M

18

MxZ2

modulový seminář III

2

0

klz

UN

garant M

2

ARP

architekt v praxi

2

0

klz

UN

prof. Ruller

2

SPZ

aplikované stavební právo a předpisy

2

0

klz

US

JUDr. Řehořková

2

KPS

konstrukce pozemního stavitelství

2

0

zk

US

prof. Chybík

2

RES

realizace staveb, podnikání a finance

2

0

zk

US

doc. Meixner

2

DSP

design stavebních prvků

0

2

klz

UZ

doc. Makovský

2

OCZ

odborný cizí jazyk

zk

UT

prod. výuka

3

SZZ

teorie architektury a urbanismu

zk

prod. výuka

SZZ

legislativa v architektonické praxi

zk

prod. výuka

hodin týdně

10

14

24

př.

cv.

uk

ústav

24

SZZ

UN

24

24

garant

kred

33

LETNÍ SEMESTR Kód

Název

DPx

diplomová práce M1-M8 hodin týdně

0

garant garant M

kred 30 30

69

příloha č. 4 doplňující směrnici děkana FA pro studium v BSP a MSP

ODEVZDÁVÁNÍ PRACÍ 2015/2016 A. ODEVZDÁVÁNÍ ATELIÉROVÝCH PRACÍ Výstupy předmětu ateliérová tvorba v BSP a MSP jsou odevzdávány dle zadání vedoucího práce a v souladu s časovým plánem akademického roku v rozsahu daném dokumentací předmětu AT1, AT2, AT3, AT4-5; A1-7Z. 1. Termíny odevzdání:

zimní semestr 2015/2016

8.1.2016 do 24.00 hod.

letní semestr 2015/2016

18.5.2016 do 24.00 hod.

2. Formy odevzdání: A - elektronická

- úvodní obrázek (zmenšenina plakátu), formát .jpg (250x150 px)

(intranet FA)

- 5 obrazových příloh dokumentujících ateliérovou práci, formát .jpg (1600x1200 pixelů) (obrázky jsou určeny pro prezentaci Vaší práce na webu fakulty) - textová část (anotace ateliérového projektu), formát .doc

B - listinná

- průvodní zpráva

(vedoucímu práce)

- výkresová – viz dokumentace příslušného předmětu - prezentační panel – struktura obsahu odpovídá dokumentaci projektu - model

3. Zveřejnění práce: V termínech daných Časovým plánem akad. roku (příloha č. 1 Směrnice děkana č. 4) a dle zadání vedoucího práce student vystaví v určených prostorách prezentační panel své práce včetně hodnocení. výstava ateliérových prací

70

zimní semestr 2015/2016

od 8.1.2016

letní semestr 2015/2016

od 18.5.2016

B. ODEVZDÁVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÝCH KVALIFIKAČNÍCH PRACÍ - VŠKP - rozumí se bakalářské, diplomové a disertační práce 1.

VŠKP práce budou odevzdávány dle zadání vedoucího práce a v souladu s časovým plánem příslušného akademického roku v rozsahu daném studijní dokumentací. Způsob odevzdávání prací se řídí „Směrnicí rektora č. 2/2009“ a „Dodatkem č. 1 k této směrnici“, která stanoví jejich předepsanou strukturu, formální úpravu, způsob odevzdávání, zveřejňování a uchovávání.

2.

Termíny odevzdání:

bakalářská práce 2016

9.5.2016

obsah forem a časový rozpis bude stanoven vyhláškou diplomová práce 2016

16.5.2016

obsah forem a časový rozpis bude stanoven vyhláškou 3.

Formy odevzdání: Student fakulty odevzdává úplnou verzi práce (kompletní dle zadání), předepsaná forma obsahově shodná: A – elektronická (použije systém StudIS VUT, modul MOJE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE) Elektronická podoba obsahuje jeden soubor ve formátu .pdf (hlavní část práce obsahuje zadání práce, průvodní zprávu) a jeden soubor ve formátu .zip (přílohy – obsahuje prezentační panel, všechny ostatní výkresy, max. velikost 50 MB).

Aktivity studenta související s odevzdáváním VŠKP a realizované ve Studis, v modulu MOJE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE: 1)

vloží požadovaná data – anotaci a klíčová slova (česky a anglicky)

2)

vloží elektronickou verzi své VŠKP (Hlavní dokument - formát .pdf a Přílohu – formát zip)

3)

potvrdí vložené údaje (odsouhlaseno studentem) – vygeneruje se „Prohlášení studenta o shodě listinné a elektronické formy VŠKP“

4)

vytiskne „Prohlášení studenta o shodě“, podepíše student i vedoucí práce a v den odevzdání BP, resp. DP předá studijní referentce.

B – listinná (odevzdává k hodnocení nezávislou porotou) Listinná verze musí obsahovat vlastní projekt (situace, půdorysy, řezy, pohledy, perspektivy, průvodní zprávu, prezentační panel ve formátu B1, seznam příloh, doporučené přílohy).

Aktivity vedoucího práce související s odevzdáváním VŠKP budou zpřesněny vyhláškou měsíc před termínem odevzdání.

71

4.

Zveřejnění práce: Student odevzdává prezentační panel formátu B1 podlepený kapadeskou, umístěný pro vystavení před obhajobou práce v prostorách Fakulty architektury.

Předepsané rozvržení panelu (viz následující schéma) je závazné.

dokumentace projektu (situace, půdorysy, řezy, pohledy, vizualizace, zpráva…)

* *volný pruh o výšce 7cm pro umístění jednotného označení vysokoškolské kvalifikační práce

Pro prezentaci Vaší práce na webu fakulty jsou určeny obrázky odevzdané přes intranet FA – levé menu – odevzdání projektu -

úvodní obrázek (zmenšenina plakátu), formát .jpg (250x150 pixelů)

-

5 obrazových příloh dokumentujících odevzdávanou práci, formát .jpg (1600x1200 pixelů)

-

anotace projektu, formát .doc (max. 3500 znaků) – kopie anotace (česky a anglicky) v modulu „Moje závěrečná práce“

5.

Posudky vedoucího a oponenta kvalifikační práce (zodpovídá vedoucí práce): Termín vložení do IS VUT a dodání podepsaných originálů na studijní oddělení:

6.

bakalářská práce

16.5.2016

diplomová práce

23.5.2016

disertační práce

nejpozději 5 dní před obhajobou

Zveřejnění hodnocení státní závěrečné zkoušky: Následující den po obhajobě - poslední části SZZ - provede studijní oddělení.

72

příloha č. 5 doplňující směrnici děkana FA pro studium v BSP a MSP

JEDNACÍ ŘÁD ZKUŠEBNÍCH KOMISÍ 2015/2016 A. JEDNACÍ ŘÁD ZKUŠEBNÍCH KOMISÍ PRO STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY - ÚSTNÍ ČÁST 1. Děkanem jmenovaná komise může zahájit svou práci v min. počtu 3 při zachování přítomnosti příslušného zkoušejícího každého předmětu, který je obsahem ústní části zkoušky. Tajemník komisi seznámí s průběhem státní zkoušky. Komise se dohodne na časovém postupu. V případě absence předsedy či některého z delegovaných zkoušejících, kontaktuje tajemník proděkana pro studium, případně studijní referentku.

2. Tajemník pozve studenta k vylosování otázky či okruhu z každého předmětu, delegovaný zkoušející upřesní, popř. vymezí její znění. Otázky zaznamená tajemník do protokolu o státní závěrečné zkoušce.

3. Studentovi je přímo v místnosti konání zkoušky vymezen čas na písemnou přípravu. (BSP v délce 25 minut, MSP v délce 15 minut).

4. Po uplynutí doby přípravy pozve tajemník dalšího studenta k zadání otázek a vyměření jeho času na přípravu a předchozí student je vyzván k prezentaci svých odpovědí v jím zvoleném pořadí. Členové komise mohou položit doplňující dotazy.

5. Po odchodu studenta a hostů se komise poradí, pak je student zavolán a předseda oznámí hodnocení jednotlivých zkoušek1) s respektováním pravidel uvedených v čl. 13 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně.

6. Tajemník zaznamená průběh obhajoby včetně podrobných reakcí studenta, dále klasifikaci jednotlivých předmětů do protokolu, předseda komise a její členové podepíší protokol.

(Protokoly odevzdá tajemník ihned po ukončení zkoušek referentce studijního oddělení).

Klasifikační stupnice A výborně

B velmi dobře

C dobře

D uspokojivě

E dostatečně

F nevyhovující

90 - 100 bodů

80 - 89 bodů

70 - 79 bodů

60 - 69 bodů

50 - 59 bodů

0 - 49 bodů

1

1,5

2

2,5

3

4

73

B. JEDNACÍ ŘÁD ZKUŠEBNÍCH KOMISÍ PRO STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY – OBHAJOBY VYSOKOŠKOLSKÝCH KVALIFIKAČNÍCH PRACÍ (BAKALÁŘSKÉ NEBO DIPLOMOVÉ PRÁCE) 1. Děkanem jmenovaná komise může zahájit svou práci v min. počtu 3. Tajemník komisi seznámí s průběhem státní zkoušky, dohodne se na časovém postupu. Komise se dohodne na časovém postupu. V případě absence předsedy, kontaktuje tajemník proděkana pro studium, případně studijní referentku.

2. Tajemník pozve a představí všechny studenty a členy komise. V případě stejného zadání všech obhajujících studentů tajemník, případně vedoucí práce, seznámí se zadáním práce.

Následuje, pokud mají studenti připravenu, prezentace analýz 3. Komise je tajemníkem seznámena s profilem obhajujícího studenta (studijní průměr, hodnocení ústních částí státní závěrečné zkoušky), poté případně vedoucím práce s předloženým projektem, hodnocením vedoucího práce a návrhem klasifikace oponenta.

4. Student obhájí svou práci a po přečtení posudků oponenta a vedoucího práce reaguje na případné připomínky a zodpoví dotazy členů komise.

5. Po odchodu studenta a hostů se komise poradí, pak je student zavolán a předseda oznámí, zda uspěl či ne.

6. Rozhodne-li komise, že student svou kvalifikační práci neobhájil (je hodnocena známkou F), musí práci vypracovat s novým zadáním v následujícím akademickém roce.

7. Tajemník zaznamená průběh obhajoby včetně podrobných reakcí studenta a klasifikace do protokolu, komise se dohodne na hodnocení státní závěrečné zkoušky - obhajoby (čl.

13 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně) a na ocenění děkanem či jiných cenách, předseda komise a její členové podepíší protokol. (Protokoly odevzdá tajemník ihned po ukončení obhajob referentce studijního oddělení).

8. Jsou zavoláni všichni studenti, předseda zhodnotí zkoušky, oznámí výsledky, rozloučí se se studenty před vstupem do praxe.

9. Tajemník upozorní studenty, že mají na studijním oddělení děkanátu potvrdit svoji účast na promoci.

Klasifikační stupnice

74

A výborně

B velmi dobře

C dobře

D uspokojivě

E dostatečně

F nevyhovující

90 - 100 bodů

80 - 89 bodů

70 - 79 bodů

60 - 69 bodů

50 - 59 bodů

0 - 49 bodů

1

1,5

2

2,5

3

4

příloha č. 6 doplňující směrnici děkana FA pro studium v BSP a MSP

PRAVIDLA ZAHRANIČNÍ VÝMĚNY STUDENTŮ 2015/2016 1. Tato pravidla upravují podmínky realizace studijních pobytů na zahraničních vysokých školách architektonického zaměření a pracovních stáží u zahraničních architektonických firem na základě platných smluv a dohod o spolupráci, a jsou platná pro studenty FA VUT v Brně v akademickém roce 2015/2016.

2. FA VUT v Brně podporuje vedle studijních pobytů v zahraničí také rozvoj mezinárodní spolupráce a společných akademických aktivit: konference, výstavy, workshopy, apod.

3. Zajištění kvalitního průběhu oboustranné spolupráce mezi školami, podávání informací o specifikách zahraničního studia a jazykových předpokladech, včetně supervize studentů FA VUT v Brně v průběhu jejich studijního pobytu v zahraničí, přebírají kontaktní osoby pro zahraniční oblasti partnerské spolupráce – vybraní pedagogové FA VUT v Brně podle oblasti partnerské výměny (viz tabulka). Koordinace, metodické pokyny, souhlas s uzavíranými bilaterálními smlouvami a další dílčí rozhodnutí podléhají na úrovni Fakulty – koordinátorovi zahraničních výměn – proděkanovi pro vnější vztahy, na úrovni Rektorátu VUT – institucionálnímu koordinátorovi Odboru zahraničních vztahů.

Kontaktní osoby FA VUT v Brně doc. Ing. arch. Karel Havliš Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D.

doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann doc. Ing. arch. Aleš Navrátil, Ph.D. prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc. Ing. arch. Jan Foretník,Ph.D. doc. Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D. prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. Ing. Vítězslav Nový

Oblasti partnerské spolupráce TU Graz TU Wien, Uni Stuttgart, UP Madrid, UP Valencia, CEU Cardenal Herrera Valencia, Uni de Alcalá, TU Tampere, Uni Brighton, KTH Stockholm, Uni Lusiada Lisboa, IIT Chicago, Uni Liechtenstein, Uni Lucerne, STU Bratislava, METU Ankara, TU Zagreb, Fontys University of Applied Sciences (Tilburg) TU Yildiz Istanbul PT Milano HTW Saarbrücken, Uni Strathclyde Glasgow, UBO Brest, ENSA Marseille, ENSA Montpellier, ENSA Nancy, ENSA Normandie, ENSA Rennes, KU Leuven (Campus Ghent) UACEG Sofia, Fachhoschule Bern Fachhochschule Münster, University of Ljubljana, University of Applied Sciences (Tallinn), Tallinn University of Technology Fachhochschule Salzburg

Aktuální seznam partnerských škol: www.fa.vutbr.cz/home/international/IOFA/PARTNERS.html 75

4. Finanční podmínky zahraniční výměny upravují směrnice Rektorátu VUT, Útvaru vnějších vztahů. Výši grantů pro jednotlivé země v daném akademickém roce stanovuje Národní agentura pro evropské vzdělávací programy www.naep.cz (Erasmus / Pro studenty / Stipendia). Vyjíždějící se zavazuje splnit podmínky stanovené Rektorátem VUT, upravené patřičnými smlouvami a dohodami. Vyjíždějící se rovněž zavazuje splnit podmínky mu uložené Fakultou architektury, formulované – proděkanem pro vnější vztahy a proděkanem pro studium FA VUT v Brně v této doplňující směrnicí. Výše poskytovaných stipendií je stanovována individuálně podle druhu stáže a cílové země výjezdu. S účinností od 1.6.2014 mohou sociálně slabí studenti požádat o navýšení stipendia programu Erasmus+ (viz Erasmus+ Programme Guide). Studijní a pracovní stáže zahraničních studentů programu Erasmus+, kteří vyjedou v rámci této mobility do země svého původu, jsou povolovány jako pobyty s nulovým grantem (tzn. student neobdrží stipendium). Student má jinak práva a povinnosti jako ostatní Erasmus+ studenti. S účinností od 1.8.2008 v souvislosti se studijními a pracovními stážemi mobilitního programu Erasmus platí rovněž následující nařízení Rektora: Student ukončí stáž a neodkladně vrátí poměrnou část stipendia Erasmus, dojde-li v průběhu zahraničního pobytu k ukončení jeho studia na VUT v Brně, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o ukončení studia na VUT v Brně nebo ke dni ukončení studia ze zákona č.111/1998 Sb., zákon o vysokých školách v platném znění – viz Rozhodnutí Rektora č.15/2008.

5. Zahraniční studijní pobyt je třeba chápat především jako doplňkovou součást studia v bakalářském, magisterském, či doktorském programu. Jejím smyslem je především rozšíření a obohacení okruhu znalostí a dovedností nad vlastní rámec studia na domovské fakultě. V této souvislosti je omezena maximální délka studijního pobytu v rámci řádného studia v rámci každého studijního programu (BSP, MSP, nebo DSP). Pracovní stáž lze realizovat pouze v rámci MSP a DSP. Upřesňující podmínky viz dále v texu.

6. Studenti fakulty mají možnost během studia vycestovat: 6.1. na základě uzavřených bilaterálních smluv v rámci programů evropské spolupráce (Erasmus+) a to na studijní pobyt a pracovní stáž, 6.2. v rámci programů spolupráce se zahraničními univerzitami (tj. těch, s nimiž mají VUT, nebo FA VUT uzavřené dohody o spolupráci i mimo rámec výše uvedených programů, např. prostřednictvím rozvojových programů MŠMT jako Free Movers, nebo na základě platných dohod Memorandum of Understanding), 6.3. nad rámec uzavřených dohod a výše uvedených výměnných programů, na základě individuálního výběru a vlastního financování studentem (v některých případech je možné získat finanční podporu z programu Free Movers nebo z RP MŠMT) a potvrzení přijetí ke studiu na zahraniční instituci, následně po odsouhlasení proděkanem pro vnější vztahy a proděkanem pro studium.

76

7. Obecné podmínky realizace studentských mobilit programu Erasmus+ stanovuje Odbor zahraničních vztahů Rektorátu VUT. 8. Výběr studentů, se zájmem o studium či práci v zahraničí v rámci bodů 6.1. a 6.2. je v kompetenci Fakulty architektury, která musí při výběru respektovat Obecné podmínky realizace studentských mobilit. Proděkan pro vnější vztahy zajistí, aby výběr probíhal nestranně, transparentně a koordinovaně. Všichni studenti, kteří splňují Kvalifikační podmínky pro mobilitu studentů, musí být informováni o možnosti přihlásit se do výběrového řízení. Proděkan pro vnější vztahy zajistí rovný přístup ke všem studentům splňujícím Obecné podmínky realizace studentských mobilit.

9. Vysílající instituce uchová seznam všech studentů a učitelů, kteří se přihlásili do výběrového řízení, a rovněž záznam o průběhu tohoto výběrového řízení a jeho výsledcích, a to po dobu pěti let.

9.1. Účelem výběrového řízení je vybrat vhodné studenty pro studijní pobyt nebo pracovní stáž v zahraničí a tyto vybrané studenty doporučit ke studiu zahraniční partnerské škole – na základě předem daných kritérií. Tato kritéria jsou volena tak, aby byly poskytnuté rovné šance uchazečům, splňujícím podmínky uvedené v bodě 13., bez rozdílu pohlaví, národnosti, rasy a stávajícího ročníku studia na VUT. Součástí výběrového řízení je posouzení portfolia, studijních výsledků, předpokladů jazykových a komunikačních schopností. Úspěch ve výběrovém řízení pořádaném fakultou však neznamená automatické přijetí ke studiu na zahraniční školu, ani automatické přijetí na pracovní stáž. Seznam uchazečů, vybraných ve výběrovém řízení bude postoupen příslušným zahraničním partnerským školám. Studenti vybraní ve výběrovém řízení vyplní přihlášky ke studiu (zpravidla formou on-line formulářů). Zahraniční partnerská škola následně vyrozumí naši fakultu o přijetí / nepřijetí ke studiu. Přijetí zahraniční firmou na pracovní stáž si studenti vybraní ve výběrovém řízení vyřizují sami a individuálně.

9.2. Na většině zahraničních škol probíhá výuka zahraničních studentů v místním jazyce nebo je upravena bilaterální smlouvou. Požadujeme proto od uchazečů získat před podáním přihlášky na zahraniční školu certifikát dokladující znalost jazyka / jazyků na zahraniční školou požadované úrovně. FA VUT v Brně neposkytuje finanční podporu na doplňkové jazykové kurzy studentům.

9.3. Před výjezdem musí být student řádně zapsán do dalšího ročníku studia a musí mít splněny všechny studijní povinnosti. Každý student, vyjíždějící v letním semestru, má povinnost mít před výjezdem splněny všechny studijní povinnosti za zimní semestr studia.

77

9.4. Přihláška do výběrového řízení pro studium v zahraničí obsahuje:  vážený studijní průměr za dobu vysokoškolského studia (váhami jsou počty udělených kreditů za daný předmět) – bude doplněno Studijním oddělením po odevzdání přihlášek,  potvrzení o jazykových zkouškách na úrovni odpovídající požadavkům přijímající školy (viz dokumenty: Intranet FA – Pokyny proděkana pro studium, Výuka jazyků 2014-2015 a Seznam zahraničních partnerských škol pro výběrové řízení v daném roce.  životopis v anglickém jazyce (může být součástí portfolia),  webový odkaz na vlastní elektronické portfolio, obsahující soubor vlastních a původních prací, zpracovaných nejen během studia na FA – portfolio bude umístěno na webovém portále http://issuu.com (veřejně dostupné na internetu), studenti DSP namísto portfolia předloží souhlas svého školitele.

9.5. Přihláška do výběrového řízení na pracovní stáž v zahraničí obsahuje:  Studentem vyplněný formulář přihlášky do výběrového řízení na pracovní stáž (je přílohou Vyhlášení VŘ),  Poznámka: Dokument závazné přihlášky „TRAINING AGREEMENT AND QUALITY COMMITMENT” je trojstranou dohodou, kterou student uzavírá s fakultou, univerzitou a s hostovskou organizací. Potvrzení této dohody všemi zúčastněnými stranami je požadováno nejpozději měsíc před výjezdem a předání kopie dohody Mgr. Havlové je podmínkou vycestování).  Dokumenty ke stažení: http://www.vutbr.cz/studium/studium-a-staze-v-zahranici/pracovni-staze-studentu-erasmus-plus  Doporučujeme proto studentům získat potvrzení o přijetí zahraniční firmou co nejdříve po vyhlášení výsledků výběrového řízení.  potvrzení o jazykových zkouškách,  životopis v anglickém jazyce (může být součástí portfolia),  webový odkaz na vlastní elektronické portfolio, obsahující soubor vlastních a původních prací, zpracovaných nejen během studia na FA – portfolio bude umístěno na webovém portále http://issuu.com (veřejně dostupné na internetu), studenti DSP navíc k portfoliu předloží souhlas svého školitele.

9.6. Z přihlášených uchazečů vybere odborná komise vhodné kandidáty, na základě posouzení kvality předloženého portfolia, studijních výsledků a zhodnocení předpokladů jazykových a komunikačních schopností individuálně. Maximální počet studentů, kteří mohou na pracovní stáž v daném roce vycestovat, stanoví před konáním výběrového řízení děkan fakulty. Výsledky výběrového řízení budou oznámeny po ukončení řízení na intranetu.

78

9.7. Uchazeči, kteří byli vybráni pro studium v zahraničí, podepisují studijní plán - „Learning Agreement“ – dokument, obsahující informace o délce a obsahu studia na zahraniční univerzitě. Doporučuje se zapsat si ateliérový projekt (ARCHITECTURE STUDIO) a maximum zahraničních předmětů (optimálně 30ECTS/semestr), které jsou kompatibilní s předměty vyučovanými na FA. Studentům se doporučuje zvolit si poměr mezi ateliérovým projektem, technickými a teoretickými předměty (architektura a urbanismus) rovnoměrně s třetinovým podílem. Před výjezdem je student povinen tento studijní plán projednat s proděkanem pro studium (pro podrobnosti o nabízených předmětech se uchazeči obracejí na kontaktní osobu příslušné oblasti partnerské spolupráce v zahraničí). Bez schváleného studijního plánu nelze výjezd do zahraničí realizovat. Každý student musí být před výjezdem do zahraničí zapsán do dalšího ročníku studia a musí mít splněny veškeré studijní povinnosti, tj. vykonány veškeré zkoušky a zápočty za předchozí ročník nebo semestr studia.

9.8. Zahraniční oddělení FA informuje zahraniční univerzity o vybraných uchazečích, kteří uspěli ve výběrovém řízení. Studenti, kteří byli ve výběrovém řízení vybráni ke studiu na partnerské univerzitě v zahraničí, požádají zahraniční univerzitu o přijetí ke studiu (vyplní tzv. International Student Application Form, dokument bývá zpravidla k dispozici na webových stránkách příslušné univerzity s uvedením termínu, do kdy je přihlášku nutno podat). Studenti, kterým zahraniční škola následně potvrdí jejich přijetí zpravidla vydáním akceptačního dopisu, začnou co nejdříve v předstihu s vyhledáním odpovídajícího ubytování v zahraničí (možnosti ubytování v zahraničí bývají často velmi omezené a nájemné se platí na několik měsíců předem).

9.9. Studenti, kteří byli vybráni ke stáži v rámci programu Erasmus + a nemohou nastoupit ke studiu/práci v zahraničí, musí tuto skutečnost neprodleně oznámit zahraničnímu oddělení FA VUT v Brně. Zahraniční oddělení FA následně informuje Odbor zahraničních vztahů Rektorátu VUT v Brně.

9.10. Student oznámí datum svého nástupu ke studiu na zahraniční univerzitě do 14 dnů na Zahraniční oddělení FA VUT v Brně.

9.11. Po návratu z partnerské zahraniční univerzity je student povinen provést finanční vyúčtování na Odboru zahraničních vztahů Rektorátu VUT v Brně a rovněž je povinen informovat zahraniční oddělení FA VUT v Brně o svém návratu. Proděkan pro vnější vztahy ve spolupráci se Studijním oddělením FA a proděkanem pro studium poté přistoupí k uznávání zahraničních stáží (k uznání zápočtů a zkoušek, které student absolvoval na zahraniční univerzitě, viz oddíl č. 11 a 12.).

79

9.12. V případě odřeknutí stáže v zahraničí ze strany studenta, bude podle možností uvolněné místo nabídnuto náhradníkům vybraným ve výběrovém řízení.

10. Ve výběrovém řízení na pracovní stáže a ostatní formy mobilit popsané v bodě 6.2. bude sestaven předběžný pořadník vybraných uchazečů. Počet vybraných studentů bude záviset na počtu aktuálně dostupných míst a prostředků. K uzavření trojstranné dohody o pracovní stáži, Smlouvy Free Movers apod. bude přistoupeno až na základě předložení originálu studentem uzavřené pracovní smlouvy s přijímající zahraniční firmou, respektive potvrzení o přijetí ke studiu zahraniční univerzitou, Zahraničnímu oddělení FA VUT v Brně (Mgr. Havlová). Termín pro předkládání uzavřených nebo předjednaných smluv není pevně stanoven, avšak předpokládá se časové krytí zahájení stáže se zahájením semestru.

Další pokyny stran uzavření patřičných smluv – viz Zahraniční oddělení FA (Mgr. Havlová).

Do 15.7.2015 musí vybraní studenti vyjíždějící v ZS předložit originály podepsaných smluv.

SEZNAM FORMULÁŘŮ PŘI VÝJEZDU – ERASMUS+ 2015/2016 VYŘÍDIT - PŘED VÝJEZDEM KDO

CO

TERMÍN

FORMULÁŘE

KOMU ODEVZDAT

POZNÁMKA

ZO FA Informuje zahraniční univerzity o vybraných studentech Zahraniční Zašle elektronicky studentům formuláře přihlášek/odkazy na on-line formuláře + informace o univerzita nabídce předmětů, ubytování, začátku semestru, termínu pro podání přihlášky, informace o Orientation week, jazykových kurzech apod. Pokud jsou veškeré informace vyvěšeny na webu zahraniční školy, vyplňte formuláře a přineste je na ZO FA. Student Vyplnit Application Form

Stanovuje zahraniční univerzita, pokud není stanoveno jinak – nejpozději do 1/2 května,

Application Form - na webu zahraniční školy, (popřípadě na webu VUT)

Podepsaný může se jednat také originál přinést na o vyplnění on-line ZO FA - vyřizuje pí. přihlášky Havlová

Např.

Accommodation Application atd.

- poskytne zahraniční univerzita

Donést na ZO FA spolu s Application Form - vyřizuje pí.

Havlová

- Stockholm do 15.4.

- Brighton do 30.4.

80

Student Vyplnit další formuláře požadované zahraniční univerzitou

Stanovuje zahraniční univerzita, pokud není stanoveno jinak - nejpozději do 1/2 května

Student Zjistit si nabídku studijních programů na zahraniční univerzitě

Co nejdříve, na některých školách je nabídka vyvěšena až na začátku semestru

Univerzity mohou požadovat zaslání životopisu, portfolia, motivačního dopisu, výpisu předmětů absolvovaných na FA apod.

Webové stránky jednotlivých univerzit / informace předá koordinátor na zahraniční univerzitě

Student Vyplnit Stanovuje zahraniční Learning univerzita, pokud Agreement a není stanoveno jinak nechat - nejpozději do 1/2 potvrdit na května ZO FA - Stockholm do 15.4. vyřizuje pí.

- Brighton do 30.4.

Havlová

Learning Předat na ZO FA Agreement - na spolu webu zahraniční s Application Form univerzity / VUT

Zahraniční Vydá Letter univerzita of Acceptance (akceptační dopis)

Student Uzavření finanční dohody a převod na účet

Pokud nabídka předmětů není včas známa, zapište si předmět “Architectural Studio” za 30 ECTS kreditů/semestr (zbylé předměty lze doplnit po příjezdu na hostitelskou univerzitu ve formuláři Changes to Learning Agreement), Learning Agreement přineste k odeslání zároveň s přihláškou.

Pokud bude doručeno studentovi, ten jej předá ZO FA vyřizuje pí. Havlová, pokud bude doručeno ZO FA, bude předáno na Rektorát a oznámení studentovi.

Min. 14 dnů před výjezdem, ne dříve než 1 měsíc před odjezdem

Odbor zahraničních vztahů na Rektorátu vyřizuje pí.

Doubravská a p.

Lády

Přinést s sebou: Learning Agreement potvrzený zahraniční univerzitou, elektronický zápis do dalšího ročníku studia, osobní číslo, číslo bankovního účtu.

Student / Vyplnit pracovní Training stáž Agreement (trojstranná dohoda o pracovní stáži)

Training Agreement (potvrzený přijímající firmou) v termínech stanovených OZV Rektorátu VUT

Training Agreement / na webu VUT/ ZO FA

Podepsaný a potvrzený finální dokument přinést na ZO FA - vyřizuje pí. Havlová

Studenti 4.ročníku BSP mohou vycestovat nejdříve až po zápisu do MSP (červen).

81

11. Akademické uznávání 11.1. Před výjezdem do zahraničí si student sestaví konkrétní program studia (studijní plán – Learning Agreement) pro studium na přijímací instituci, který v písemné podobě předloží ke schválení na zahraničním oddělení FA VUT v Brně, případně po předchozí konzultaci s přijímající institucí (příslušným koordinátorem). Learning Agreement představuje studijní smlouvu, závaznou pro vysílající a přijímající instituci i pro studenta. Ve studijní smlouvě musí vysílající instituce stanovit minimální požadavky, které jsou nutné pro splnění zvoleného programu studia (studijního plánu) na přijímající instituci.

11.2. Podpisem smlouvy vysílající instituce prohlašuje, že:  souhlasí se zvoleným programem studia (studijním plánem) studenta na přijímající instituci,  zvolený program studia (studijní plán) není v rozporu s osnovami studijního programu studenta na vysílající instituci,  zajistí plné uznání studia absolvovaného na přijímající instituci jako řádné součásti studia na vysílající instituci,  pracovní stáž není součástí studijního programu na FA VUT v Brně, proto za absolvování pracovní stáže v zahraničí nebudou přiděleny kredity. Vysílající instituce uzná studentovi pracovní stáž zaznamenáním do dodatku k diplomu.

11.3. Povinností studenta je zajistit:  splnění zvoleného programu studia (studijního plánu) na přijímací instituci, tzn. splnění minimálních požadavků stanovených ve studijní smlouvě,  aby všechny změny ve studijní smlouvě byly písemně odsouhlaseny jak přijímající, tak vysílající institucí, a to ihned jakmile nastanou.

11.4. Po skončení studijního pobytu se student zavazuje předložit Zahraničnímu oddělení FA VUT v Brně tato základní potvrzení:  kopii potvrzení o délce studijního pobytu (Potvrzení o studiu na zahraniční škole Confirmation of Study),  přehled dosažených výsledků (tj. Transcript of Records – podle předepsaného vzoru), systém hodnocení ECTS,  anotace absolvovaných předmětů v anglickém jazyce,  a ostatní dokumenty uvedené v tabulce „Vyřídit před návratem”.

11.5. Pokud se přehled dosažených výsledků neshoduje se schváleným programem studia (studijním plánem) na přijímající instituci a student nesplní minimální požadavky stanovené ve studijní smlouvě (absolvování minimálně jednoho ateliéru navrhování za semestr je nutnou podmínkou uznání studijní stáže), posoudí vysílající instituce celkový přínos studijního pobytu a stanoví případné 82

sankce (např. opakování ateliérového projektu, vrácení části nebo celé přidělené finanční podpory, apod.).

11.6. Uznání studia na přijímající instituci může být odmítnuto pouze tehdy, když student nesplní požadavky stanovené přijímající institucí nebo jiným způsobem nesplní podmínky požadované účastnickými institucemi pro plné uznání. V takovýchto případech může být student požádán o vrácení přidělené finanční podpory. Toto ustanovení neplatí tehdy, pokud studentovi ve splnění požadovaných studijních povinností zabránily takové okolnosti, které nemohl ovlivnit a které oznámil proděkanu pro vnější vztahy na vysílající instituci a se kterými byla zároveň vyrozuměna Národní agentura. Ta také musí písemně potvrdit svůj souhlas.

12. Uznání části studia Uznávání části studií získaných na jiné vysoké škole v České republice a v jiné zemi evropského regionu probíhá v souladu s čl. 20, odst. 2-7 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně.

13. Podmínky účasti ve výběrovém řízení na zahraniční stáže Souhrnné výběrové řízení na studijní pobyty a pracovní stáže v rámci programu Erasmus+ je určeno pro studenty Fakulty architektury VUT v Brně, řádně zapsané ke studiu v některém ze studijních programů BSP, MSP a DSP. Zájemce o zahraniční stáž musí mít splněny veškeré studijní povinnosti, tj. vykonány veškeré zkoušky a zápočty za předchozí ročník nebo semestr studia. Student vyjíždějící na studijní pobyt musí mít řádně ukončen minimálně 2. semestr BSP, v případě pracovních stáží musí mít student ukončen 1. ročník MSP, respektive 3. semestr DSP.

SEZNAM FORMULÁŘŮ PŘI VÝJEZDU – ERASMUS+ 2015/2016 VYŘÍDIT - PŘED NÁVRATEM KDO

CO

Student Zapsat si vybrané předměty podle nabídky poskytnuté zahraniční univerzitou

Student Nechat si v zahraničí potvrdit dokument Confirmation of Erasmus Study Period

TERMÍN Stanovuje zahraniční univerzita, pokud není stanoveno jinak nejpozději do 1/2 května Před odjezdem ze zahraničí

FORMULÁŘE Changes to Original Proposed study programme / Learning Agreement

Originál ze zahraniční školy / formulář ke stažení z webu OZV Rektorátu VUT Brno

KOMU ODEVZDAT Zaslat na ZO FA v Brně prostřednictvím zahraničního oddělení hostitelské školy Originál doručit na Rektorát, p.

Ládymu, kopie na ZO FA pí.

Havlové

POZNÁMKA Vyřídit si nejpozději během prvního měsíce studia v zahraničí

Nechat si potvrdit formulář zahr. univerzitou – data zahájení a ukončení pobytu jsou klíčová pro přidělenou výši grantu (rozpočítává 83

se na měsíce, raději rozsah pobytu a krácení grantu ověřit v předstihu na Rektorátu VUT) Student Vyplnit Závěrečnou zprávu pro Rektorát VUT Student Vyplnit Závěrečnou zprávu pro FA

Zahraniční univerzita

Zašle dokument Transcript of Records – většinou na ZO fakulty

Podle instrukcí Rektorátu VUT

Před zápisem do dalšího semestru/ro ku studia na FA nejpozději do 31.7.

Vzor Závěrečné zprávy (ZO FA, pí. Havlová)

vyřizuje pí.

Havlová zaslat emailem

Vybrané e-zprávy budou vyvěšeny na webu FA

Formulář zahraniční školy

Pokud bude doručeno studentovi, ten jej předá ZO FA vyřizuje pí.

Havlová, pokud bude doručeno ZO FA, bude kopie předána na Rektorát.

Jedná se o “vysvědčení o studiu”, je potřebné pro uznání kreditů a zápis do Diploma Supplement (doplňku k diplomu).

Koordinátor na FA pro danou univerzitu zajistí překlad názvů předmětů do AJ a provede případný přepočet kreditů na ECTS. Výhradně v anglickém jazyce

Student Zažádat si o výpis anotací k absolvovaným předmětům na ZO zahraniční univerzity a odeslat je společně s Transcript of Records na ZO FA VUT v Brně

84

Student / Zasílat pravidelné pracovní měsíční reporty estáž mailem na ZO FA

každý měsíc během stáže

Student / Potvrzení o délce pracovní konání pracovní stáž stáže

Před odjezdem ze zahraničí

Formulář ke stažení z webu Oddělení mobilitních programů Rektorátu VUT

Pokud bude doručeno studentovi, ten jej předá ZO FA vyřizuje pí.

Havlová, pokud bude doručeno ZO FA, bude předáno na Rektorát vyřizuje pí.

Havlová zasílat e-mailem Originál doručit na Rektorát, p.

Doubravské, kopie na ZO FA pí.

Havlové

Po kontrole budou reporty vyvěšeny na webu ZO FA Nechat si potvrdit formulář zahr. firmou – data zahájení a ukončení pobytu jsou klíčová pro přidělenou výši grantu

13.1. Přehled variant studijních a pracovních mobilit v průběhu studia na FA VUT v Brně: Program Ročník Semestr

2.

3

4

BSP 3.

5 6

1.var.studijní 2.var.studijní 3.var.studijní 1.var.pracovní

MSP 4.

7

1.

8

1

DSP 2.

2

3

1.

4

1

2.

2

3

3.

4

5

4.

6

7

8

Y X

X

2.var.pracovní 3.var.pracovní

Y Y Y

X – možnost studia pouze na vybraných zahraničních školách (viz bod 13.3.a) Y – pouze po splnění povinné výuky v DSP

13.2. Podmínky pro studenty v bakalářském studijním programu: studenti mohou vycestovat na studijní pobyt za těchto podmínek: a) stávající studenti 1. a 2. ročníku BSP mohou vycestovat v následujícím akademickém roce na jeden semestr (zimní nebo letní) nebo na celý školní rok.

Poznámka k bodu a): maximální celková délka zahraniční stáže v rámci řádného studia BSP je stanovena na 1 rok. b) stávající studenti 3. ročníku BSP se nemohou do výběrového řízení hlásit, neboť ve 4. ročníku BSP nelze na studijní stáže vyjíždět c) stávající studenti 1., 2., 3. ročníku BSP a studenti 4. ročníku, kteří nebudou v akademickém roce 2015/16 zpracovávat bakalářskou práci, mohou vycestovat na pracovní stáž do zahraničí v průběhu prázdnin (např. červen až září 2016) za předpokladu, že bude dodržena podmínka minimální délky stáže 2 měsíce. Informace o možnostech vycestování podá Rektorát VUT. 13.3. Podmínky pro studenty v magisterském studijním programu: studenti mohou vycestovat na studijní pobyt a pracovní stáž za těchto podmínek: a) stávající studenti 4. ročníku BSP - studijní pobyt mohou vycestovat v následujícím akademickém roce pouze na jeden semestr (letní), nebo pouze u vybraných zahraničních škol ¬ TU Graz, TU Wien, Uni Liechtenstein, KTH Stockholm, TU Tampere – mohou studovat na celý školní rok, v případě Uni Strathclyde-Glasgow na zimní semestr. Ve výběrovém řízení budou vybráni předběžně, vycestovat mohou až po zápisu do MSP, který proběhne v červnu 2015.

85

Poznámky: Studenti se před výjezdem musí zapsat do modulu MSP a svůj výjezd konzultovat (před jeho započetím) s vedoucím příslušného modulu. Studentům bude následně po doručení (ke konci příslušného semestru) dokumentů Learning Agreement, Confirmation of Attendance a Transcript of Records studijnímu oddělení FA (paní Juránkové) uznána studijní stáž v plném rozsahu (30 ECTS/semestr). b) stávající studenti 1. ročníku MSP – pracovní stáž mohou vycestovat na pracovní stáž – od 3. semestru, po odsouhlasení vedoucím MSP modulu a v max. délce 2 semestry.

Poznámka: Požadavky na plnění studijních povinností viz níže.

Pro studenty ve 4. semestru MSP platí - diplomová práce bude vypracována a obhájena na FA VUT v Brně. Studenti před výjezdem musí svůj výjezd konzultovat (před jeho započetím) s vedoucím příslušného modulu.

PRACOVNÍ STÁŽE V MSP v akademickém roce 2015/2016 – požadavky na plnění studijních povinností: Pracovní stáže na FA jsou realizovány v souladu s Podmínkami stanovenými DZS-NAEP bez uznání kreditů, konkrétně s Přílohou III: Závazky příjemce týkající se mobility, odd. 2. Plné uznávání, kde je uvedeno: „Za studijní pobyty a pracovní stáže, které jsou součástí studijního programu, udělí vysílající instituce plné uznání, nejlépe přidělením kreditů ECTS. V případě pracovní stáže, která není součástí studijního programu, poskytne vysílající instituce uznání minimálně tak, že pracovní stáž zaznamená do dodatku k diplomu, anebo pokud to není možné, zaznamená ji do studentova výpisu výsledků studia.”

Souhlas vedoucího specializovaného modulu, kde je student registrován, je nutno mít již v době podání přihlášky do výběrového řízení.

MINIMÁLNÍ POČET KREDITŮ PRO ZÁPIS DO 2. ROČNÍKU MSP JE 42.

Podmínky výjezdu v jednotlivých semestrech MSP: 2. roč. MSP – pracovní stáž lze realizovat až po absolvování 1. ročníku MSP, počínaje zimním semestrem v maximální délce 2 semestry, 2. roč. MSP – je důležité, aby student dodržel následující termíny: - termín ukončení praxe (tj. termín návratu zpět na FA) v případě výjezdu jen v zimním semestru je stanoven na 20.1.2016, - termín ukončení praxe (tj. termín návratu zpět na FA) v případě výjezdu na dva semestry je stanoven na XXXXXX,

86

- v obou případech již však nelze dále pokračovat státní zkouškou, z důvodu dosažení nedostatečného počtu kreditů, potřebného pro uzavření studia, - Student musí počítat s opakovaným zápisem celého 2. ročníku v následujícím ak. roce, včetně opakovaného zápisu předmětů zimního semestru v následujícím ak. roce. Při neúspěšném absolutoriu některého předmětu však následuje ukončení studia.

13.4. Podmínky pro studenty v doktorském studijním programu: studenti DSP mohou vycestovat na studijní pobyt a pracovní stáž za těchto podmínek: Student může vycestovat na studijní pobyt a pracovní stáž (Erasmus+, Free Movers apod.) se souhlasem svého školitele až po řádném ukončení 3. semestru DSP. V případě, že student splní všechny náležitosti povinné výuky v DSP již ve 2. semestru DSP, může následně vycestovat již ve 3. semestru DSP. Vztahuje se na studenty v prezenční i v kombinované formě studia DSP na FA VUT v Brně.

Maximální celková délka zahraniční stáže v rámci řádného studia DSP je stanovena na 1 rok.

14. Oblast činnosti kontaktních osob pro zahraniční oblasti partnerské spolupráce (seznam viz tabulka v bodě č. 3):  Zajištění a udržování aktivních, přátelských a informovaných kontaktů se zahraničními institucemi.  Podpora reciproční výměny studentů a učitelů.  Účast na učitelských mobilitách (TM).  Zajištění přehledu nabízených předmětů na zahraničních školách.  Součinnost při sestavení a plnění individuálního studijního plánu (Learning Agreementu) s vyjíždějícími studenty.  Dohled na průběh výuky českých studentů v zahraničí, účast na výuce a na kritikách v zahraničí – v rámci učitelských mobilit, účast na kritikách zahraničních studentů na FA v Brně.  Podpora a mentorství přijíždějícím zahraničním studentům na FA v Brně.

87

NABÍDKA POVINNĚ VOLITELNÝCH PŘEDMĚTŮ VYUČOVANÝCH V ANGLICKÉM JAZYCE

88

kód

nabídka aktuálních předmětů (předmět nemusí být pro malý počet zájemců v daném semestru otevřen)

název anglicky

ústav

garant

počet kreditů

ST1

ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ I

studio - FREE ASSIGNMENT I

UN

doc. Palacký

16

ST2

ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ II

studio - FREE ASSIGNMENT II

UN

doc. Palacký

16

6X8

Konverze staveb

Conversion of buildings

UN

prof. Zemánková

2

2M6

Management a valorizace kulturního dědictví

Management and valorize of cultural heritage

UN

prof. Zemánková

2

UTP

Urbanismus V - územní plánování

Urbanism V - territorial planning

UT

doc. Wittmann

4

ZAA

Zahradní architektura

Landscape architecture

UT

doc. Wittmann

3

3M6

Plánování města a regionu

Development planning of the city and region

UT

doc. Wittmann

2

EURK

Urbanistická kompozice

Urban Composition

UT

doc. Wittmann

3

ENES

Základy navrhování ekologických staveb

Fundamentals Designing of Ecological Buildings

UT

arch. Novák

2

ARC

Architektura 20. století

Architecture of 20th century

UT

prof. Šlapeta

3

1M6

Soudobá architektura

Contemporary architecture

UT

arch. Šmídek

2

SCA

Statika stavebních konstrukcí

Structural calculations

US

doc. Žabičková

2

BUS

Stavební konstrukce, prostředí a energie

Building Structures, environment and Energy

US

Ing. Suchánek

2

BSA

Základy konstrukcí pro architekty

Basic Structures for Architects

US

doc. Petříčková

2

RHE

Rhinoceros

Rhinoceros

UN

arch. Foretník

4

VE2

Výpočetní techniky II - 2D modelování

Computer technology II – 2D modelling

UN

arch. Foretník

4

FIG1

Figurální kreslení

Figural drawing

UZ

MgA. Šebánek

2

VT9

Výtvarná tvorba I - kresba

Art I - drawing

UZ

doc. Navrátil

2

VT8

Výtvarná tvorba III - barva

Art III - colour

UZ

doc. Navrátil

2

VT10

Výtvarná tvorba IV - kresba

Art IV - drawing

UZ

doc. Navrátil

2

směrnice č. 5 děkana Fakulty architektury VUT v Brně

PRO STUDIUM V DOKTORSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU 2015/2016 Oddíl č. 1

Úvodní ustanovení 1. Tato směrnice upravuje v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění (dále jen zákon) a dále dle vnitřního předpisu VUT v Brně: „Studijní a zkušební řád VUT v Brně“, část třetí (Ustanovení pro studium v doktorských studijních programech), Disciplinárním řádem pro studenty VUT v Brně a Statutem Fakulty architektury VUT v Brně pravidla pro studium v doktorském studijním programu uskutečňovaném na Fakultě architektury VUT v Brně.

2. Standardní doba studia je 4 roky. Maximální doba studia je o tři roky delší, než je standardní doba studia. Po uplynutí standardní doby studia může doktorand (dále též jen student DSP nebo doktorand) požádat děkana fakulty o postup do dalšího roku studia.

Povolit postup ve studiu, pokud přesahuje standardní dobu studia, je možné pouze přestupem do kombinované formy studia.

Děkan fakulty může povolit přestup z prezenční do kombinované formy studia na základě písemné žádosti studenta, po schválení školitelem a po projednání v příslušné oborové radě DSP. Ve zcela mimořádných případech např. při získání výzkumného projektu může děkan fakulty studentovi prodloužit prezenční formu studia o úměrnou část, avšak jen do maximální doby studia. Studentovi nemůže být udělena výjimka, pokud nemá složenou státní doktorskou zkoušku.

Studium v doktorském studijním programu je možné na základě schváleného ISP a v souladu s Oddílem č. 9 této směrnice absolvovat i ve zkrácené době.

Disertační práci je nutné odevzdat k obhajobě nejpozději do sedmi let ode dne zápisu do studia. Pokud ji v této lhůtě doktorand neodevzdá, jeho studium se ukončí podle § 56 odst.

1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Na základě žádosti doktoranda, doporučené školitelem a oborovou radou, může děkan tuto lhůtu v odůvodněných případech výjimečně prodloužit.

89

3. Podmínkou přijetí ke studiu DSP na Fakultu architektury VUT v Brně je řádné ukončení magisterského studia na vysokých školách v ČR i v zahraničí a úspěšné absolvování přijímacího řízení, ve kterém uchazeč prokazuje zájem i odborné předpoklady pro vědeckou práci. Přijatí uchazeči, absolventi magisterského studijního programu příbuzného oboru jsou povinni absolvovat navíc dva volitelné předměty podle oddílu 10, odst. 3 této Směrnice.

4. DSP obsahuje přednáškové kurzy a semináře povinných a povinně volitelných předmětů a zkoušky. Ukončuje se státní doktorskou zkouškou (SDZ) a obhajobou disertační práce.

SDZ zásadně předchází obhajobě disertační práce a nekoná se tentýž den.

5. Maximální počet doktorandů vedených jedním školitelem je doporučen na 5 studentů. O výjimce rozhoduje děkan.

6. Návrhy témat disertačních prací (dále jen „témata”) předkládají školitelé a následně je schvalují oborové rady. Schválená témata bere na vědomí vědecká rada fakulty. Na jedno téma může být přijat pouze jeden uchazeč.

Oddíl č. 2

Obory a oborové rady doktorského studijního programu 1. Fakulta architektury VUT v Brně (dále jen FA nebo fakulta) je oprávněna uskutečňovat studium v doktorském studijním programu (dále též jen DSP nebo doktorské studium) Architektura a urbanismus dle platné akreditace ve studijních oborech Architektura 3501V002 a Urbanismus 3501V009 ve formě prezenční nebo v kombinované formě (uskutečňována na školicím pracovišti garantujícím individuální studijní plán studenta).

2. Změnu oborů uvedených v odst. 1 navrhuje děkan fakulty po schválení ve vědecké radě fakulty Akreditační komisi, která navržené obory zřizuje.

3. Oborová rada oboru architektura a oborová rada oboru urbanismus DSP (dále též jen OR nebo oborové rady) jsou zřízeny děkanem dle § 47 odst. 6 zákona a jednají v souladu s Jednacím řádem oborových rad doktorského studijního programu uskutečňovaného na Fakultě architektury VUT v Brně.

4. Každá jednotlivá OR má minimálně pět členů, z nichž nejméně dva členové nejsou zaměstnanci FA. Funkční období OR stanovuje děkan fakulty.

5. Členy OR mohou být profesoři, docenti a další významní odborníci.

6. Členy OR jmenuje a odvolává děkan po projednání Vědeckou radou FA. 7. Předsedu OR volí ze svého středu její členové na prvém zasedání OR podle § 47, odst. 6 zákona způsobem uvedeným v Jednacím řádu oborových rad doktorského studijního programu uskutečňovaného na Fakultě architektury VUT v Brně.

90

8. Oborová rada doktorského studijního programu zejména: a) vyjadřuje se k návrhům na školitele, b) schvaluje návrhy témat samostatné vědecké, výzkumné a vývojové činnosti pro příslušný studijní obor, které předkládají školitelé (dále jen „téma doktorského studia“), c) projednává změny ve struktuře studijních předmětů, které jsou součástí příslušného studijního programu, d) navrhuje složení komisí pro přijímací zkoušky do příslušného studijního programu, e) posuzuje návrhy komisí pro přijímací zkoušky a předkládá děkanovi návrh na přijetí uchazečů o studium, f)

vyjadřuje se k maximálnímu počtu doktorandů, které může školitel vést,

g) vyjadřuje se k individuálním studijním plánům doktorandů a jejich případným změnám, h) projednává hodnocení doktorandů předložená školiteli, i)

vyjadřuje se k přerušení studia a doporučuje děkanovi ukončení studia doktoranda pro neplnění studijních povinností; jednání OR se může na vlastní žádost zúčastnit student,

j)

hodnotí působení školitelů a závěry předkládá děkanovi,

k) hodnotí nejméně jednou za rok úroveň uskutečňování doktorského studijního programu a závěry předkládá děkanovi fakulty, l)

iniciuje návrhy na úpravy studijního programu ve vztahu k podmínkám akreditace,

m) schvaluje obsah a rozsah státní doktorské zkoušky, n) navrhuje předsedy a členy komisí pro státní doktorské zkoušky a pro obhajoby disertačních prací.

9. Garantem doktorského studijního programu může být pouze profesor nebo docent, který je akademickým pracovníkem fakulty podle § 70 odst. 1 a 2 zákona o vysokých školách.

Oddíl č. 3

Školicí pracoviště a práva a základní povinnosti studenta DSP 1. Školicími pracovišti garantujícími individuální studijní plán studenta v prezenční formě studia jsou Ústavy fakulty, na kterých působí školitelé akreditovaných oborů doktorského studijního programu.

2. Základem studijních povinností je plnění individuálního studijního plánu (dále jen ISP) pod vedením školitele.

3. Student DSP musí po celou dobu studia spolupracovat se svým školitelem a řídit se jeho pokyny.

91

4. Vedoucí školicího pracoviště určí studentovi DSP v prezenční formě jeho školicí pracoviště.

5. Studium v DSP probíhá dle ISP. ISP a případné úpravy v něm zpracovává s doktorandem školitel, který jej po vyjádření vedoucího zaměstnance školicího pracoviště předkládá oborové radě k vyjádření. ISP a jeho změny schvaluje děkan.

6. Student DSP v prezenční formě studia má v každém akademickém roce nárok na šest týdnů souvislého volna. Výjimky je možné dohodnout s doktorandem v ISP. 7. V případě předpokládané nepřítomnosti na školicím pracovišti delší než tři dny z důvodu nemoci je doktorand prezenčního studia povinen o této skutečnosti informovat svého školitele a vedoucího školicího pracoviště nejpozději do dvou dnů od zahájení nepřítomnosti.

Oddíl č. 4

Zápis ke studiu 1. Přijímání uchazečů ke studiu v DSP na fakultě je upraveno směrnicí děkana pro přijímací řízení v doktorském studijním programu Architektura a urbanismus na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně pro daný akademický rok. Směrnici schvaluje akademický senát fakulty.

2. Sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči o studium v DSP (dále jen „uchazeč“) právo na zápis do studia.

Uchazeč o studium v DSP se stává studentem dnem zápisu do studia. Termín zápisu je stanoven děkanem fakulty na začátek daného akademického roku. Osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia. Doktorand je členem akademické obce fakulty a vztahují se na něj práva a povinnosti vyplývající ze zákona a vnitřních předpisů VUT a fakulty.

3. Uchazeči, který byl ke studiu přijat, zaniká právo na zápis do doktorského studia, jestliže se ve stanovené lhůtě k zápisu: a) nedostavil a neomluvil se, b) nedostavil a omluvil se, ale jeho omluva nebyla uznána děkanem.

Oddíl č. 5

Formy DSP 1. DSP se uskutečňuje na Fakultě architektury VUT v Brně těmito formami: a) prezenční b) kombinovaná

92

Oddíl č. 6

Prezenční DSP 1. Prezenční DSP je forma studia, v níž hlavní činností doktoranda je organizovaná příprava k vědecké práci, vykonávaná na školicím pracovišti.

2. Doba studia prezenčního DSP na Fakultě architektury VUT v Brně je stanovena bez přerušení na 4 roky od zápisu včetně obhájení disertační práce (Zákon č. 111/98 Sb.).

3. Součástí DSP je pedagogická praxe, sloužící především k rozvinutí prezentačních schopností. Tato praxe probíhá po dobu minimálně 6 semestrů v rozsahu průměrně 4 hodin týdně. Nevztahuje se na doktorandy v kombinované formě studia. Výjimky z této pedagogické praxe povoluje vedoucí školicího pracoviště po dohodě se školitelem.

4. Od 1. ročníku se doktorand zapojuje do tvůrčí činnosti Ústavu.

5. Studenti v prezenční formě studia pobírají řádné měsíční stipendium, jehož výše je každý rok stanovena Rozhodnutím děkana.

Oddíl č. 7

Kombinovaná forma studia DSP 1. Tato forma je kombinací prezenční a distanční formy v průběhu vzdělávacího procesu.

Způsob plnění studijních požadavků a časové rozvržení jednotlivých etap stanoví individuální plán studia.

2. Doktorandi v kombinované formě DSP nepobírají řádné měsíční stipendium.

3. V odůvodněných případech může děkan na žádost doktoranda kombinované formy studia převést do formy prezenční. Žádost musí být podpořena školitelem a projednána v příslušné oborové radě.

Oddíl č. 8

Průběh a náplň studia 1. Průběh studia se řídí ISP. Povinná výuka studijních předmětů DSP probíhá po dobu čtyř semestrů dle „Časového plánu výuky“. Pátý až osmý semestr doktorského studia je primárně určen k výzkumu a k publikování dosažených výsledků a zpracování disertační práce.

2. Náplň studia v doktorském studijním programu představuje 3 povinné předměty ukončené zkouškami, 3 povinně volitelné předměty ukončené zkouškami, (případně 5 volitel-

93

ných předmětů ukončených zkouškami pro doktorandy, kteří jsou absolventy magisterského studia příbuzného oboru ve smyslu Oddílu č. 1, odst. 3 této směrnice) a 1 zkoušku z cizího (neslovanského) jazyka. Standardně je preferován anglický jazyk.

3. V rámci práce na tématu disertační práce se doporučuje, aby doktorand v průběhu 1. ročníku studia zpracoval osnovu disertační práce (ve které vymezí především téma a jeho návaznosti, prameny podkladů, metody a cíle řešení) a analýzu současného stavu řešené problematiky na základě studijní literatury.

4. Splnění studijní části individuálního programu prokáže student DSP vykonáním dílčích zkoušek a státní doktorské zkoušky. Zkoušky se konají zpravidla ve zkouškovém období následujícím po ukončení přednášek.

5. Studenti doktorského studia v prezenční formě mají možnost se v průběhu studia zúčastnit volitelného studijního pobytu bez přerušení studia na zahraniční univerzitě nebo na zahraničním vědecko-výzkumném pracovišti, který využijí k prohloubení svých odborných znalostí v souladu se zaměřením a tématem disertační práce. V případech, kdy pobyt nesouvisí s doktorským studiem, je doktorand povinen studium přerušit. Stáž na zahraniční vysoké škole může být uskutečněna nejdříve po vykonání SDZ. Stáž doporučuje školitel a oborová rada. Ve výjimečných případech může děkan povolit zahraniční stáž po úspěšném absolvování 1. ročníku studia.

6. Součástí přípravy doktoranda je jeho zapojení do výuky. Doktorand prezenční formy doktorského studia je v průběhu studia povinen absolvovat pedagogickou praxi. Pedagogická praxe probíhá zpravidla po dobu minimálně 6 semestrů a neměla by v průměru překročit rozsah 4 vyučovacích hodin týdně, max. však 100 vyučovacích hodin za semestr.

Tento rozsah nesmí být bez souhlasu doktoranda a školitele překročen. Pedagogická praxe probíhá pod vedením školitele nebo jiného zkušeného pedagoga školicího pracoviště. Skladbu pedagogických aktivit (cvičení, vedení projektů apod.) určí doktorandovi vedoucí školicího pracoviště po dohodě se školitelem. Svoji pedagogickou praxi zapisuje doktorand do Informačního systému VUT. 7. Cílem doktorského studia je připravit studenta na vědecko-výzkumnou tvůrčí práci. Proto je doktorand povinen zapojit se do odborných a pedagogických aktivit fakulty a tvůrčím způsobem k nim přispívat. Součástí těchto povinností je i účast doktorandů, studujících v prezenční formě studia, v komisi státní závěrečné zkoušky, komisi státní doktorské zkoušky a komisi obhajoby disertační práce na pozici tajemníka, a při dozoru a hodnocení u přijímacích zkoušek. Plnění studijních, tvůrčích a dalších povinností pro příslušný akademický rok se řídí individuálním studijním plánem.

94

Oddíl č. 9

Individuální studijní plán a jeho změny 1. Individuální studijní plán (ISP) je základním dokumentem individuální odborné výchovy doktoranda ve studiu v doktorském studijním programu. Je stanoven školitelem po dohodě s doktorandem a písemně formulován na předepsaném formuláři. ISP je závazný dokument, podle kterého je realizováno obsahově i časově studium a samostatná vědeckovýzkumná činnost doktoranda, související s řešením jeho disertační práce podle Oddílu č. 18 této Směrnice. Musí být zpracován do jednoho měsíce od zápisu do 1. ročníku studia.

2. Individuální studijní plán je projednáván po vyjádření vedoucího školicího pracoviště v příslušné oborové radě. Na její doporučení ho schvaluje děkan fakulty. Případné změny, úpravy a aktualizace v ISP jsou projednávány obdobným způsobem.

3. Individuální studijní plán, podle něhož studium doktoranda ve studijním programu probíhá, stanoví doktorandovi zejména: a) obsahové zaměření jeho samostatné vědecké, výzkumné, vývojové činnosti a jeho vlastní vzdělávací činnosti s ohledem na oborovou specializaci a téma disertační práce, b) studijní předměty, které je doktorand povinen absolvovat, c) činnosti související s tvůrčí činností, zejména stáže a pobyty na jiných pracovištích, účast na konferencích, seminářích, letních školách, d) jeho pedagogické působení v souladu s čl. 6, odst. 5 této směrnice, e) časové rozvržení studia, zejména následující termíny: -

ukončení zkoušek z povinných a povinně volitelných předmětů a zkoušky z jazyka, vykonání státní doktorské zkoušky, odevzdání disertační práce

4. Individuální studijní plán a případné úpravy v něm zpracovává na předepsaném formuláři a v Informačním systému VUT s doktorandem školitel. Po vyjádření školicího pracoviště předkládá ISP oborové radě k vyjádření, a to do 30 dnů od zápisu doktoranda ke studiu.

Individuální studijní plán a jeho změny schvaluje děkan.

5. Změny v ISP nebo ve studiu studijního programu mohou představovat: a) změnu obsahové náplně ISP – navrhovanou změnu v ISP povoluje příslušná oborová rada na základě návrhu školitele v souvislosti s každoročním upřesněním ISP nebo i mimo tento termín, b) změnu časového harmonogramu ISP (prodloužení studia) - povoluje děkan na základě žádosti doporučené školitelem a vedoucím školicího pracoviště; školitel přikládá návrh na úpravu harmonogramu ISP, odsouhlasený příslušnou oborovou radou,

95

c) přerušení studia – povoluje děkan na základě žádosti doktoranda projednané se školitelem a vedoucím školicího pracoviště, d) změnu formy studia – povoluje děkan na základě žádosti doporučené školitelem a vedoucím školicího pracoviště; školitel přikládá návrh na úpravu ISP, odsouhlasený příslušnou oborovou radou.

6. Změny podle odstavce 5 písm. a) předkládá školitel po dohodě s doktorandem, změny podle odstavce 5 písm. b) až d) jsou možné pouze na základě písemné žádosti doktoranda adresované děkanovi.

7. V dalších letech školitel předkládá Hodnocení studenta doktorského studia a doktorand předkládá sebehodnocení (na předepsaných formulářích, nebo prostřednictvím Informačního systému VUT) – vždy za uplynulý akademický rok tj. za období od 1.9. předešlého kalendářního roku do 31.8. běžného roku. Hodnocení musí být odevzdáno nejpozději do 19.9. na Studijní oddělení FA referentce pro vědu a výzkum.

V tomto hodnocení školitel upřesňuje ISP pro následující akademický rok.

8. Zpráva o splnění studijních povinností a vědeckovýzkumné činnosti včetně volitelné zahraniční praxe a minimální pedagogické praxe (sebehodnocení doktoranda) se předpokládá v následující časové struktuře: Postup do 2. ročníku:  minimálně 3 zkoušky ze studijních předmětů daných studijním plánem doktorského studia, včetně zkoušky z cizího jazyka,  minimálně 1 publikační výstup (typu příspěvek na konferenci, semináři, nebo workshopu, vystavená práce související s tématem doktorského studia a publikování odborného článku v českém nebo zahraničním odborném periodiku), viz Tab. 1, (článek/příspěvek publikovaný nebo přijatý k publikování) odpovídající tématu disertační práce se strukturou vědecké práce. Uvažují se podíly autorů (požadavek 100 % u každé z publikací, nebo součet podílů autorů u více publikací v celkové hodnotě 100 %).

Postup do 3. ročníku:  všechny zkoušky z 1. ročníku a minimálně 2 zkoušky z 2. ročníku ze studijních předmětů daných studijním plánem doktorského studia, Podání přihlášky ke Státní doktorské zkoušce (Oddíl č. 17 této směrnice) V průběhu třetího ročníku je doktorand povinen podat přihlášku ke státní doktorské zkoušce (dále jen SDZ), a to: a) do konce 5. semestru čtyřletého DSP v prezenční formě, b) do konce 6. semestru v případě čtyřletého DSP v kombinované formě, pokud splnil:  všechny zkoušky ze studijních předmětů daných studijním plánem DSP,

96

 minimálně 2 publikační výstupy (typu příspěvek na konferenci, semináři, nebo workshopu, vystavená práce související s tématem doktorského studia a publikování odborného článku v českém nebo zahraničním odborném periodiku), viz Tab. 1, (článek/příspěvek publikovaný nebo přijatý k publikování) odpovídající tématu disertační práce se strukturou vědecké práce. Uvažují se podíly autorů (požadavek 100 % u každé z publikací, nebo součet podílů autorů u více publikací v celkové hodnotě 100 %) a 1 publikační výstup (typu odborná monografie, kapitola v odborné monografii, publikování příspěvku v recenzovaném sborníku, jako autor, nebo spoluautor. Splnění této podmínky musí doktorand doložit (např. výpisem z Informačního systému VUT a přiloženým separátem článku s odkazem na databáze, kde je článek uveden apod.) a 1 odbornou nebo grantovou aktivitu (typu organizace výstav, workshopů, podání nebo řešení grantů (PsV, IRP, MŠMT apod.) na úrovni řešitele nebo spoluřešitele, studijní pobyt v zahraničí).  publikační a odbornou nebo grantovou činnost doktorand musí doložit (např. z Informačního systému VUT, přiloženým separátem článku s odkazem na databáze, kde je článek uveden apod.).

Postup do 4. ročníku:  úspěšné složení SDZ,  studenti prezenční formy studia mají povinnost doložit podání minimálně 1 přihlášky do grantové soutěže (juniorské PsV, IRP, MŠMT apod.) na úrovni řešitele nebo i na úrovni spoluřešitele, podané v průběhu doktorského studia.

Podání přihlášky k obhajobě disertační práce (Oddíl č. 19 této směrnice)  přihlášku k obhajobě disertační práce společně s disertační prací by měl doktorand podat ve 4. ročníku doktorského studia,  disertační práci by měl doktorand odevzdat do konce 7. semestru studia v prezenční i v kombinované formě studia,  měl by mít publikovány (nebo přijaty k publikování) minimálně 3 publikační výstupy celkem (typu příspěvek na konferenci, semináři, nebo workshopu, vystavená práce související s tématem doktorského studia a publikování odborného článku v českém nebo zahraničním odborném periodiku s autorským podílem 100 % nebo více výstupů s celkovým součtem autorských podílů doktoranda v hodnotě 100 %),  publikovány (nebo přijaty k publikování) minimálně 2 publikační výstupy celkem typu odborná monografie, kapitola v odborné monografii, příspěvek v recenzovaném sborníku nebo periodiku, jako autor, nebo spoluautor (jeden z článků doktorand předkládal již k SDZ, druhý zpracoval v průběhu 3. a 4. ročníku studia),  doložené minimálně 2 odborné nebo grantové aktivity (typu organizace výstav, workshopů, podání nebo řešení grantů (juniorských PsV, IRP, MŠMT apod.) na úrovni řešitele nebo spoluřešitele, studijní pobyt v zahraničí),  publikační činnost doktorand musí doložit (např. z Informačního systému VUT, přiloženým separátem článku s odkazem na databáze, kde je článek uveden apod.).

97

Tab. 1 Přehled počtu a typu publikací a aktivit potřebných pro splnění podmínek tvůrčí činnosti pro postup ve studiu Minimální počet publikací / aktivit Typ publikace / aktivity Publikační výstupy typu příspěvek na kon-

1. roč.

2. až 3.

Celkem

roč.

k SDZ*

4. roč.

Celkem

1

1

2

1

3

0

1

1

1

2

0

1

1

1

2

**

ferenci, semináři, nebo workshopu, vystavená práce související s tématem doktorského studia a publikování odborného článku v českém nebo zahraničním odborném periodiku s autorským podílem 100 % nebo více výstupů s celkovým součtem autorských podílů doktoranda v hodnotě 100 %.

Publikační výstupy typu odborná monografie, kapitola v odborné monografii, publikování příspěvku v recenzovaném sborníku nebo periodiku, jako autor, nebo spoluautor.

Odborné a grantové aktivity typu organizace výstav, workshopů, podání nebo řešení grantů (juniorských PsV, IRP, MŠMT apod.) na úrovni řešitele nebo spoluřešitele, studijní pobyt v zahraničí. * publikace a aktivity k podání přihlášky k SDZ ** publikace a aktivity k podání přihlášky k obhajobě dizertační práce

Oddíl č. 10

Studijní předměty doktorského studijního programu a zkoušky 1. Povinné předměty DSP pro všechny obory studia, které doktorandi absolvují v 1. roce studia: D01 Metodika vědecké práce, 1. ročník, zimní semestr D02 Teorie a vývoj urbanismu, 1. ročník, zimní semestr D03 Teorie a vývoj architektury, 1. ročník, letní semestr

98

D04 Světový jazyk – zkouška z cizího jazyka, doktorand má povinnost zkoušku složit do konce 1. ročníku 2. Povinně volitelné předměty DSP, z nichž je doktorand povinen absolvovat nejméně tři, z toho nejméně jeden předmět v letním semestru 1. ročníku a zbývající v zimním semestru 2. ročníku: a) Obor Architektura: DA1 architektonická typologie, DA2 ochrana a obnova památek, DA3 interiér a výstavnictví, DA4 konstrukce v architektuře, DA5 výtvarné dílo v architektuře, DA6 výpočetní technika v architektuře, DA7 prostředí v architektuře, DA8 stavitelství v architektuře. b) Obor Urbanismus: DU1 rozvoj měst a regionů, DU2 prognózování, plánování a řízení urbanistického rozvoje, DU3 tvorba a ochrana krajiny, DU4 rozvoj a koordinace technické infrastruktury, DU5 koncepce rozvoje měst, DU6 problémy městských center, DU7 počítačová podpora v urbanistické tvorbě.

3. Dva volitelné předměty navíc (podle odd. 1, odst. 3) jsou povinni absolvovat ti doktorandi, kteří nejsou absolventy magisterského studia v oboru architektura nebo urbanismus. Tyto předměty určí příslušná oborová rada z volitelných předmětů příslušného oboru DSP na Fakultě architektury VUT v Brně. Absolvování těchto předmětů bude zařazeno v průběhu 2. a 3. semestru studia obdobně jako ostatní volitelné předměty.

4. Doktorandi mají možnost výběru povinně volitelných předmětů z oborů Architektura i Urbanismus a to tak, že si mohou zapsat 1 (2 - u doktorandů podle odstavce č. 3 tohoto oddílu) povinně volitelný předmět z druhého oboru.

5. Studijní předměty DSP jsou stanoveny tak, aby doktorand ve spolupráci s učitelem získal potřebné teoretické vědomosti a znalosti odpovídající současnému stavu vědeckého poznání v oblasti, do níž náleží zaměření DSP.

99

6. Studijní předměty vedou a zkoušejí profesoři, docenti nebo další významní odborníci v příslušných oblastech. Studijní předměty jsou zakončeny zkouškou. Pro hodnocení studijní předmětů se užívá klasifikační stupnice A - F. 7. Studijní předmět lze zapsat nejvýše dvakrát.

8. Dokumentace studijních předmětů je vymezena Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně VUT (dále jen SZŘ) a je zveřejněna prostřednictvím Informačního systému VUT. 9. Výuka studijních předmětů je organizována formou přednášek, seminářů, konzultací a samostatného studia. Časový plán přednášek a seminářů DSP je stanoven v časovém plánu akademického roku. Účast na organizované výuce je kontrolována. Činnost učitele v DSP je započítávána do jeho pedagogického úvazku.

10. Výuka cizího jazyka v doktorském studiu není fakultou zajišťována. Zkoušku z cizího jazyka zabezpečují vyučující Kabinetu jazyků Ústavu společenských věd FAST VUT v Brně, více informací viz: http://spv.webnode.cz/anglictina/doktorske-studium/ 11. Pro hodnocení zkoušky z cizího jazyka se užívá klasifikační stupnice „výborně“, „velmi dobře“, „dobře“, „nevyhovující“.

12. Doktorand, který byl hodnocen klasifikačním stupněm F (nevyhovující), má právo konat opravnou zkoušku. Pokud zkoušku opět nevykoná, má právo konat zkoušku před komisí.

Komisi na žádost doktoranda doručenou školiteli jmenuje příslušná oborová rada. Předsedou komise je zpravidla člen oborové rady, jejími členy jsou vždy školitel a vyučující daného předmětu. Termín této zkoušky stanoví předseda komise. O výsledku zkoušky rozhoduje komise na neveřejném zasedání. Návrh klasifikace je přijat, vysloví-li se pro něj většina přítomných členů komise. O zkoušce konané před komisí je proveden zápis.

13. Nevykoná-li doktorand zkoušku ze studijního předmětu předepsaného jeho studijním plánem před komisí podle odst. 12 tohoto čl. ani při druhém zápisu, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

14. Pokud se doktorand bez omluvy ke zkoušce nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, hodnotí se stupněm nevyhovující. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností předseda oborové rady.

15. Výsledné hodnocení zkoušky ze studijního předmětu zapíše zkoušející do Informačního systému VUT. 16. Platnost zkoušky je pět let od data jejího vykonání.

100

Oddíl č. 11

Hodnocení a kontrola doktorského studijního programu 1. Provádí se ročníková kontrola studia. Doktorand 1. ročníku musí splnit své studijní povinnosti do 31.8. příslušného akademického roku. Dalšími termíny kontroly jsou odevzdání přihlášky ke státní doktorské zkoušce s předepsanými přílohami a odevzdání přihlášky k obhajobě disertační práce s předepsanými přílohami. Splněním studijních povinností se rozumí složení ročníkových zkoušek dle ISP a splnění podmínek stanovených pro postup do dalšího ročníku – viz Oddíl č. 9, odst. č. 8 této směrnice.

2. Doktorand prezenční a kombinované formy studia minimálně jednou za akademický rok referuje na školicím pracovišti o průběhu svého studia, dosažených výsledcích řešení tvůrčích úkolů a o přípravě disertační práce. Písemnou zprávu o výsledcích své činnosti, která je jedním z podkladů pro jeho hodnocení školitelem, vypracuje a předá školiteli do 30. června příslušného kalendářního roku. Pokud student DSP absolvoval v hodnoceném období odbornou stáž (včetně pobytů na zahraniční univerzitě nebo na zahraničním vědecko-výzkumném pracovišti), zahrne zprávu o výsledcích odborné stáže, včetně kontaktů na konzultanty, do předkládané zprávy. Veškeré informace uvedené v písemné zprávě o výsledcích své činnosti je doktorand povinen doložit, je-li k tomu vyzván.

3. Pro hodnocení a kontrolu studia doktoranda platí ustanovení čl. 33 Studijního a zkušebního řádu VUT. Hodnocení doktoranda (podle odst. 3, čl. 33 Studijního a zkušebního řádu VUT) je upraveno touto směrnicí (viz Oddíl č. 9, odst. č. 7).

4. Vyplněné hodnocení školitelem a sebehodnocení doktoranda podléhá supervizi prováděné komisí složenou z proděkana pro vědu, vedoucích oborových rad a děkana. Účast všech členů komise na supervizi je fakultativní, účast proděkana je nezbytná. Nesprávně nebo neúplně vyplněná hodnocení komise vrátí k přepracování vedoucímu pracoviště.

Komise může s odůvodněním změnit hodnocení provedené v sebehodnocení doktoranda, pokud údaje neodpovídají skutečnosti nebo pokud je hodnocení jednotlivých aktivit neúměrné. Výsledky hodnocení po supervizi jsou dokladem pro nenárokovou složku stipendií, popřípadě pro rozhodování o dalším studiu doktoranda.

5. Výsledky hodnocení jsou především podkladem pro rozhodnutí o dalším pokračování studia – pokud není hodnocení doloženo v řádném termínu a bez závažných důvodů (dlouhodobé onemocnění doktoranda nebo školitele), komise provádějící supervizi navrhne ukončit studium.

6. Výsledky hodnocení budou dále sloužit pro sestavení pořadníku všech doktorandů podle dosažených bodů a ke stanovení mimořádných odměn doktorandům na základě Oddílu č.

4, odst. 3, Směrnice č. 6, Směrnice děkana FA VUT v Brně pro udělování stipendií pro dané období akademického roku.

101

7. Při neplnění úkolů stanovených v ISP navrhne školitel po vyjádření vedoucího zaměstnance školicího pracoviště oborové radě projednání návrhu na ukončení studia doktoranda podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Tento postup může iniciovat též vedoucí školicího pracoviště nebo oborová rada. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

Oddíl č. 12

Učitelé a garanti v DSP 1. Učiteli v DSP mohou být profesoři a docenti nebo ve zvláštním případě všeobecně uznávaní externí odborníci.

2. Jednotlivé předměty DSP zajišťují jejich garanti, které na návrh oborové rady po schválení ve vědecké radě fakulty jmenuje děkan. V jednotlivých předmětech DSP mohou působit po projednání v příslušné oborové radě další učitelé školícího pracoviště s vědeckou hodností nebo akademickým titulem Ph.D. nebo akademicko-vědeckým titulem mu na roveň postaveným. Garanti předmětů DSP zpracovávají předepsanou pedagogickou dokumentaci jednotlivých předmětů DSP. 3. Činnost učitele v DSP je započítávána do jeho pedagogického úvazku podle zvláštního předpisu děkana.

4. Povinností učitele v DSP je zapsat doktorandovi hodnocení vykonaných zkoušek z příslušných studijních předmětů nejpozději k datu 31.8. do Informačního systému VUT.

Oddíl č. 13

Školitel a školitel–specialista 1. Školitel je osobnost v oblasti tvořící vědecké a tvůrčí zaměření DSP, která má rozhodující význam pro personální zabezpečení studijního programu z hlediska jeho akreditace a z hlediska jeho uskutečňování ve vztahu k doktorandovi. Školitel je interním učitelem FA VUT v Brně.

2. Školitelem může být profesor, docent, doktor věd (DrSc.) a další významný odborník v oblasti, která tvoří zaměření DSP. Školitele ustanovuje a odvolává po schválení vědeckou radou FA děkan. Při ustanovení školitele vymezí děkan jeho funkční období.

3. Školitel navrhuje témata DSP pro přijímací řízení v příslušném akademickém roce. Témata schvaluje OR. Školitel navrhuje témata v souladu s vlastní vědeckou, výzkumnou a vývojovou činností, přičemž přihlíží k zaměření pracoviště školitele a pracoviště, do něhož je začleněn doktorand (dále jen školicí pracoviště). Školitel o činnosti svého doktoranda informuje školicí pracoviště minimálně jednou ročně v rámci kontroly plnění ISP. 102

4. Maximální počet doktorandů vedených jedním školitelem je doporučen na 5 studentů. O možnosti vést vyšší počet doktorandů rozhoduje děkan fakulty.

5. Školitel se podílí na vzdělávání doktoranda zejména tím, že: a) sestavuje za účasti doktoranda jeho ISP, b) dbá o zapojení studenta do výzkumné, pedagogické a další tvůrčí činnosti školicího pracoviště, c) provádí průběžnou kontrolu plnění ISP doktoranda. Pravidelně, nejméně jednou za rok, předkládá vedoucímu školicího pracoviště a předsedovi příslušné oborové rady hodnocení plnění ISP v písemné formě, d) poskytuje studentovi konzultace při zpracování disertační práce, e) vyjadřuje se k žádostem studenta týkajícím se studia, f)

spolupracuje se svým doktorandem na alespoň jedné odborné publikaci (typu recenzovaný odborný článek nebo článek ve sborníku) během doby studia doktoranda, s tím, že se může jednat i o publikaci, kterou má doktorand povinnost publikovat dle ISP,

g) v období studia, přiměřeně ke své tvůrčí spoluúčasti, je spoluautorem výsledků činnosti doktoranda, h) podporuje dodržování standardní doby studia DSP, i)

účastní se státní doktorské zkoušky (dále jen „SDZ”) a obhajoby disertační práce svého doktoranda včetně neveřejné části. Nemůže být členem komise pro SDZ a komise pro obhajobu disertační práce, které o jeho doktorandovi rozhodují.

6. V případě, že téma disertační práce vyžaduje potřebu specifického vedení nebo profesních konzultací, které nemůže vykonávat školitel, je jmenován školitel–specialista, který zabezpečuje se školitelem dohodnutou část odborné výchovy doktoranda. Školitelem–specialistou je zpravidla přední odborník a navrhuje ho školitel. Školitele–specialistu po schválení předsedou příslušné oborové rady jmenuje děkan.

Oddíl č. 14

Přerušení studia a vyloučení ze studia 1. Na základě písemné žádosti doktoranda, doporučené jeho školitelem a po vyjádření předsedy příslušné oborové rady, může děkan fakulty ze závažných důvodů studium přerušit.

2. Studium lze souvisle přerušit nejvýše na dva roky. Studium lze přerušit i opakovaně v celkovém součtu ne však na dobu delší 2 let. Výjimky, zejména z důvodů zdravotních, může povolit děkan fakulty.

103

3. Pominou-li důvody přerušení studia, může děkan na žádost doktoranda přerušení studia ukončit i před uplynutím povolené doby jeho přerušení.

4. Jestliže v době přerušení studia doktorand studoval DSP na jiné fakultě nebo vysoké škole a konal tam zkoušky, může mu na jeho žádost doporučenou školitelem a oborovou radou děkan uznat odpovídající zkoušku vykonanou na jiné fakultě nebo vysoké škole.

5. Osoba, která se nejpozději do pěti kalendářních dnů po uplynutí doby přerušení studia bez omluvy nedostaví k opětovnému zápisu do studia, nebo jejíž omluva není přijata, ztrácí právo na opětovný zápis do studia. O přijetí omluvy rozhoduje děkan.

6. Doktorandovi prezenční i kombinované formy studia, který překračuje standardní dobu studia prodlouženou o jeden rok od prvního zápisu k doktorskému studiu a současně má složenou státní doktorskou zkoušku, bude studium přerušeno do doby konání obhajoby disertační práce.

7. Ze studia je vyloučen student, který: a) byl ke studiu přijat v důsledku svého podvodného jednání, b) byl uznán vinným z disciplinárního přestupku.

Oddíl č. 15

Uznání části studia 1. Děkan může, na základě žádosti doktoranda doporučené školitelem a po vyjádření garanta předmětu, uznat výsledky zkoušek, vykonaných v rámci předcházejícího obdobného doktorského studia, pokud od jejich vykonání neuplynulo více než 5 let. Součástí žádosti je výpis absolvovaných předmětů, potvrzení o klasifikaci a anotace absolvovaného předmětu (absolvovaných předmětů). Pokud doktorand studoval na jiné vysoké škole, potvrzení vydává příslušná vysoká škola. O uznání výsledků jednotlivých předmětů lze požádat nejpozději do zahájení výuky v akademickém roce, ve kterém je předmět podle individuálního studijního plánu předepsán.

2. Student, který absolvoval část studia doktorského studijního programu na FA VUT v Brně může při novém přijetí požádat o uznání jednotlivých absolvovaných předmětů. Uznány mohou být předměty s datem absolvování ne starším 5 let k datu opětovného přijetí. Při opětovném přijetí ke studiu je student zařazen pouze do kombinované formy studia a délka studia se úměrně krátí.

104

Oddíl č. 16

Sociální zabezpečení studentů DSP v prezenční formě studia 1. Doktorand v prezenční formě studia může souběžně působit jako učitel, a to na doporučení a se souhlasem školitele. Maximální rozsah úvazku stanoví zvláštní předpis děkana.

2. Bez přerušení studia může doktorand absolvovat stáž na zahraniční vysoké škole, pokud její zaměření souvisí s jeho doktorským studiem. Stipendium je doktorandovi přiznáno v plné výši v případě, že doba trvání stáže nepřekročí 6 měsíců. Při stážích nad 6 měsíců doktorand po celou dobu stáže stipendium nepobírá. V případech, kdy pobyt nesouvisí s doktorským studiem, je doktorand povinen studium přerušit. Stáž na zahraniční vysoké škole může být uskutečněna nejdříve po vykonání SDZ. Stáž doporučuje školitel a oborová rada. Ve výjimečných případech může děkan povolit zahraniční stáž po úspěšném absolvování 1. ročníku studia.

3. Všeobecné zdravotní pojištění doktoranda upravují příslušné předpisy.

4. Doktorandi v prezenční formě studia mají stejná práva jako studenti bakalářského a magisterského studijního programu.

Oddíl č. 17

Státní doktorská zkouška a zkušební komise pro státní doktorské zkoušky 1. Základní náležitosti, způsob a forma přihlašování ke zkoušce a hodnocení státní doktorské zkoušky (dále SDZ) jsou obsaženy v dílu 2. Státní doktorská zkouška Studijního a zkušebního řádu VUT (čl. 37 – 40).

2. Termín konání SDZ je stanoven individuálním studijním plánem doktoranda. Podání přihlášky k SDZ musí předcházet nejméně 2 měsíce před plánovaným termínem jejího konání. Ke SDZ se doktorand může přihlásit po splnění všech studijních povinností předepsaných ISP. Ke státní doktorské zkoušce je doktorand povinen se přihlásit nejpozději: a) do konce 5. semestru čtyřletého DSP v prezenční formě, b) do konce 6. semestru v případě čtyřletého DSP v kombinované formě.

3. Žádost o povolení státní doktorské zkoušky odevzdá doktorand na předepsaném formuláři na Studijním oddělení FA VUT v Brně. Ve smyslu čl. 38, odst. 2 Studijního a zkušebního řádu VUT předloží doktorand spolu s přihláškou požadované přílohy stanovené touto směrnicí. Pojednání ke SDZ lze předložit v jazyce českém, slovenském nebo anglickém.

105

4. Doktorand je povinen k přihlášce ke SDZ předložit: a) 2x pojednání, v listinné podobě, o tématu disertační práce (dále též jen „pojednání“).

(Pojednání se předkládá v rozsahu 20 normovaných stran formátu A4 v českém, slovenském nebo anglickém jazyce. Pojednání obsahuje zejména kritické zhodnocení stavu vědeckého poznání v oblasti tématu disertační práce, vymezení předpokládaných cílů disertační práce a charakteristiky zvolených metod řešení), Pojednání ke státní doktorské zkoušce musí mít tyto náležitosti: - název disertační práce – česky a anglicky - klíčová slova – česky a anglicky - cíl práce – česky a anglicky - popis úkolu – česky a anglicky - použité vědecké metody zkoumání - použitou literaturu - česky b) vlastní životopis, c) přehled aktivit vykonaných během svého studia v DSP, včetně přehledu uveřejněných prací. Doklad o publikační a odborné nebo grantové činnosti doktorand musí doložit (např. z Informačního systému VUT, přiloženým separátem článku s odkazem na databáze, kde je článek uveden apod.). d) stanovisko školitele doktoranda ke zpracovanému pojednání k disertační práci, e) pojednání odevzdané v elektronické podobě ve formátu PDF (na flash disku, nebo CD/DVD).

5. SDZ se konají v termínech vyhlášených v příslušném akademickém roce Oborovou radou a zveřejněných na internetových stránkách fakulty. Celková doba trvání SDZ by neměla přesáhnout 1,5 hodiny. SDZ je veřejná. a) SDZ se koná před zkušební komisí. Komise je jmenována „ad hoc“. Předsedu a členy komise (včetně termínu a místa konání) a to nejpozději 4 týdny před konáním SDZ, jmenuje na návrh oborové rady děkan v souladu s § 53 odst. 2) a 3) zákona. Při sestavování komise pro SDZ se přihlíží i ke studijnímu zaměření doktoranda dle ISP. Členem komise je rovněž školitel doktoranda. Členové zkušební komise jsou o termínu a době konání SDZ informováni dopisem. Školitel doktoranda pověří jednoho ze svých studentů DSP funkcí tajemníka. Tajemník není člen komise. b) Předseda zkušební komise pověří jednoho z jejích členů, s výjimkou školitele doktoranda, aby připravil a přednesl jako podklad pro jednání zkušební komise stanovisko k doktorandem předloženému pojednání. Oponentní posudek v písemné formě musí být předán doktorandovi a všem členům komise pro SDZ alespoň 15 dnů před konáním SDZ. c) Zkušební komise je nejméně pětičlenná. d) Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny jejích členů.

106

e) Jednání komise řídí její předseda. Předseda komise pověří jednoho z jejích členů, s výjimkou školitele doktoranda, aby připravil a přednesl jako podklad pro jednání zkušební komise stanovisko (oponentní posudek) k doktorandem předloženému pojednání. f)

Průběh SDZ je následující: a. předseda zahájí SDZ, představí doktoranda, sdělí téma disertační práce a seznámí komisi s přehledem jeho publikovaných vědeckých prací, b. doktorand přednese v cca 15minutovém referátu podstatné myšlenky pojednání o tématu disertační práce, představí již dosažené výsledky a plánovaný postup řešení disertační práce, c.

školitel seznámí komisi se svým stanoviskem k pojednání a k práci doktoranda,

d. oponent přednese podstatný obsah svého posudku zpracovaného k pojednání, doktorand zaujme stanovisko k posudku oponenta, zejména k námitkám, připomínkám a dotazům, e. předsedající zahájí rozpravu, které se mohou zúčastnit všichni přítomní, f.

doktorand je vyzván, aby reagoval na otázky a připomínky členů komise,

g. na neveřejném zasedání zhodnotí zkušební komise průběh SDZ a rozhodne hlasováním o její klasifikaci.

6. Při státní doktorské zkoušce (dále SDZ) má doktorand prokázat hluboké teoretické vědomosti a znalosti z oblasti studia a schopnost tyto vědomosti a znalosti využít k rozvoji teorie v oboru disertační práce. Obsah SDZ vychází zejména ze zaměření doktorského studijního programu a studijního oboru a ISP doktoranda. Obvykle se SDZ skládá ze dvou částí: z ústní zkoušky ze širšího vědního základu a z obhajoby písemného pojednání.

7. Ústní zkouška ze širšího vědního základu má prokázat celkový přehled, znalosti a tvůrčí předpoklady doktoranda ve studovaném oboru včetně osvojení základních metod vědecké práce. Rozsah zkoušené problematiky je rámcově vymezen absolvovanými povinnými a volitelnými odbornými předměty a je upřesněn předsedou zkušební komise před zahájením zkoušky.

8. Písemné pojednání obsahuje zhodnocení problematiky dané oblasti, formulaci východisek, cílů a záměrů disertace. Obhajoba pojednání (dále obhajoba) má prokázat připravenost doktoranda ke zpracování disertační práce. V rámci obhajoby pojednání je možno dále precizovat název a obsah disertační práce.

9. Obě části SDZ se hodnotí samostatně. Hodnocení SDZ je provedeno hlasováním v neveřejné části zasedání státní doktorské komise (klasifikační stupně „prospěl“ a „neprospěl“) podle čl. 40 Studijního a zkušebního řádu VUT. Pro celkové hodnocení státní doktorské zkoušky klasifikačním stupněm „prospěl“ musí být obě části zkoušky hodnoceny stupněm „prospěl“.

10. O průběhu SDZ je veden protokol. Jeho formu stanoví směrnice rektora.

107

11. Pokud je doktorand při SDZ klasifikován stupněm „neprospěl“, uvede se do protokolu odůvodnění tohoto hlasování, které je sděleno doktorandovi.

12. Pokud se doktorand bez omluvy ke SDZ nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, posuzuje se, jako by u zkoušky neprospěl. Omluva se podává děkanovi fakulty nejpozději do pěti pracovních dnů od termínu SDZ. Ve výjimečných případech, zejména ze zdravotních důvodů, je možné akceptovat podání omluvy i dodatečně. O přijetí či nepřijetí omluvy rozhodne s konečnou platností děkan.

13. Státní doktorskou zkoušku lze jednou opakovat v opravném termínu.

14. Nevykoná-li doktorand SDZ ani v opravném termínu, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Postup při rozhodování v této věci se řídí § 68 zákona.

15. Platnost státní doktorské zkoušky je pět let ode dne jejího vykonání.

Oddíl č. 18

Disertační práce a teze disertační práce 1. Disertační práce Disertační práce je samostatnou vědeckou prací, která obsahuje původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění (§47, odst. 4 zákona č.111/1998 Sb.). Náležitosti disertační práce upravuje čl. 41 Studijního a zkušebního řádu VUT. 2. Disertační práce se předkládá v českém, slovenském nebo anglickém jazyce. Součástí disertační práce je vždy shrnutí, a to v českém (nebo slovenském) i anglickém jazyce, zpravidla v rozsahu jedné strany.

3. Disertační práce se člení zejména na tyto části: a) cíl disertační práce a metody použité při řešení disertační práce, b) kritické zhodnocení současného stavu řešeného problému, který je předmětem disertační práce, c) výsledky disertační práce s uvedením nových poznatků (jasně vymezený přínos autora v návaznosti na současnou úroveň poznání ve zkoumané oblasti), jejich analýzy a významu pro další rozvoj vědního oboru a praxi, d) seznam použité literatury, e) seznam vlastních prací vztahujících se k tématu disertační práce, f)

součástí disertační práce může být rovněž dokumentace architektonických děl.

4. Formální úpravu disertační práce stanoví směrnice rektora.

5. Strukturu, náležitosti a uspořádání Vysokoškolské kvalifikační práce (VŠKP) včetně postupu odevzdávání VŠKP na FA VUT v Brně upravují Zásady pro vypracování závěreční disertační práce pro daný akademický rok vydané děkanem fakulty.

108

6. Teze disertační práce Teze disertační práce obsahují ve stručně vyjádřené formě teoretická východiska, použité metody, výsledky a závěry disertační práce ve struktuře stejné jako u disertační práce.

Teze disertační práce mají doporučený rozsah do 30 normovaných stran formátu A4.

7. Teze disertační práce, které doktorand předkládá spolu s přihláškou k obhajobě disertační práce, obdrží spolu s pozvánkou všichni členové komise pro obhajobu disertační práce a oponenti.

8. Po úspěšné obhajobě disertační práce jsou teze disertační práce (se zapracovanými připomínkami formulovanými v závěrech komise pro obhajobu disertační práce) publikovány v souladu se směrnicí rektora.

Oddíl č. 19

Řízení o obhajobě disertační práce 1. Náležitosti řízení o obhajobě disertační práce upravují čl. 42 - 48 Studijního a zkušebního řádu VUT. 2. Začátkem čtvrtého roku studia předloží doktorand k revizi pracovní verzi (koncept) disertační práce, 1x elektronicky ve formátu PDF a 1x svázaný v kroužkové vazbě. Pověřený člen oborové rady FA prověří formální správnost předloženého konceptu disertační práce a závěry zformuluje v Posudku formální úpravy disertační práce.

K obhajobě disertační práce se může doktorand přihlásit po splnění všech podmínek daných ISP (Oddíl č. 9 této směrnice), po vykonání státní doktorské zkoušky a po úspěšné interní obhajobě disertační práce na školicím pracovišti. Podkladem pro uspořádání interní obhajoby je Posudek odborníka formální úpravy disertační práce. Z interní obhajoby je pořízen zápis. Následně do jednoho měsíce a po zapracování připomínek k formální úpravě požádá doktorand o zahájení disertačního řízení.

3. Žádost o obhajobu disertační práce podá doktorand na předepsaném formuláři, který je přístupný na webových stránkách fakulty. Spolu s přihláškou k obhajobě disertační práce doktorand předkládá:  4x svázanou disertační práci v konečné verzi (v nerozebíratelné vazbě opatřené deskami, náležitosti desek VŠKP upravuje výše uvedená směrnice rektora č. 2/2009),  1x prohlášení doktoranda o shodě listinné a elektronické verze podepsané doktorandem a školitelem,  15x teze disertační práce (viz čl. 43 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně), instrukce pro autory viz stránky nakladatelství VUTIUM – http://www.vutium.vutbr.cz/rs.php?key=proautorycz,  stručný životopis, 109

 přehled aktivit a výsledků vykonaných během studia v DSP, zejména seznam publikovaných a k publikaci přijatých. Doklad o publikační a odborné nebo grantové činnosti doktorand musí doložit (např. z Informačního systému VUT, přiloženým separátem článku s odkazem na databáze, kde je článek uveden apod.),  doklad o uveřejnění původních výsledků práce nebo o výsledcích přijatých k uveřejnění (separát článku),  stanovisko školitele doktoranda k disertační práci, zejména k její obsahové stránce z hlediska jejího významu pro rozvoj vědního oboru a praxi,  zápis z interní obhajoby na školicím pracovišti podepsaný vedoucím školicího pracoviště,  powerpointovou prezentaci (ve formátu .PPT, nebo .PDF) k obhajobě, vytvořenou podle předepsané šablony. a) Řízení o obhajobě disertační práce je zahájeno doručením přihlášky. b) Nesplňuje-li přihláška k obhajobě disertační práce náležitosti podle odstavce č. 3 toho Oddílu, děkan řízení přeruší a vyzve doktoranda, aby ve stanovené lhůtě nedostatky odstranil, jinak řízení zastaví.

4. Komise pro obhajobu disertační práce a) Obhajoba disertační práce se koná před komisí pro obhajobu disertační práce, která je jmenována „ad hoc“. Předsedu a členy komise jmenuje na návrh oborové rady děkan. Školitel je povinen se obhajoby zúčastnit, není však členem komise pro obhajobu disertační práce. (čl. 44 Studijního a zkušebního řádu VUT). b) Komise pro obhajobu disertační práce je nejméně pětičlenná. Alespoň dva členové komise nejsou členy Akademické obce VUT. c) Jednání komise svolává a řídí její předseda, v odůvodněných případech jím pověřený jiný člen komise. d) Komise pro obhajobu disertační práce je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři čtvrtiny jejích členů. Pro přijetí návrhu o úspěšně složené obhajobě disertační práce je nutná většina kladných hlasů všech členů komise. e) Zapisovatelem pověřuje školitel jednoho ze svých doktorandů. Zapisovatel není členem komise pro obhajobu.

5. Oponenti disertační práce a jejich posudky a) Komise pro obhajobu dizertační práce jmenuje nejméně dva oponenty disertační práce, z nichž alespoň jeden musí být profesor nebo doktor (DrSc.) a nejvýše jeden může být zaměstnancem fakulty nebo instituce, kde disertační práce vznikla. Oponentem nemůže být jmenován školitel, přímý nadřízený nebo podřízený doktoranda. b) Oponent vypracuje na disertační práci písemný posudek, ve kterém se vyjádří zejména k: a. aktuálnosti tématu disertační práce, 110

b. splnění cílů stanovených v disertační práci, c.

metodám použitým při vypracování disertační práce,

d. postupu řešení problému a k výsledkům disertace s uvedením konkrétního přínosu doktoranda, e. významu pro rozvoj vědního oboru a praxi, f.

formální úpravě disertační práce a její jazykové úrovni.

c) Pokud oponent nevypracuje posudek na disertační práci nejpozději do dvou měsíců ode dne jmenování, může komise pro obhajobu disertační práce jmenovat jiného oponenta. d) Nevyhovuje-li posudek podmínkám podle bodu b) tohoto odstavce (odst. č. 5), vyzve předseda komise pro obhajobu disertační práce oponenta, aby posudek doplnil nebo přepracoval. Pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, jmenuje komise jiného oponenta. e) Oponentní posudky musí být v elektronické podobě doručeny všem členům komise pro obhajobu disertační práce a doktorandovi alespoň 15 dnů před konáním obhajoby a současně zveřejněny v Informačním systému VUT. Předseda i členové komise dále obdrží teze disertační práce, životopis a přehled publikační činnosti doktoranda. f)

V případě, že některý z oponentů nedoporučí disertační práci k obhajobě, může doktorand požádat o přerušení řízení o obhajobě disertační práce, aby mohl svou práci doplnit nebo přepracovat. O této žádosti rozhoduje na základě doporučení oborové rady s konečnou platností děkan fakulty.

6. Obhajoba disertační práce a) Obhajoba disertační práce je vědeckou rozpravou mezi doktorandem a oponenty, členy komise a ostatními účastníky obhajoby v českém jazyce. b) Obhajoba dizertační práce je veřejná. Datum a místo konání musí být oznámeno na úřední desce fakulty alespoň dva týdny před termínem obhajoby disertační práce. c) Pokud se doktorand bez omluvy k obhajobě nedostaví nebo jeho omluva není přijata, posuzuje se to, jako by u obhajoby neprospěl. Omluva se podává děkanovi fakulty písemně nejpozději do dne konání obhajoby. Ve výjimečných případech, zejména ze zdravotních důvodů, je možné akceptovat podání omluvy i dodatečně. O přijetí či nepřijetí omluvy rozhodne s konečnou platností děkan. d) Obhajoba disertační práce se koná zpravidla do šesti měsíců od zahájení řízení. Doba přerušení řízení se do této doby nezapočítává. e) Pokud disertační práce nebyla obhájena, lze se k nové obhajobě přihlásit nejdříve po uplynutí jednoho kalendářního roku a nejpozději do tří let od termínu obhajoby.

Není-li disertační práce obhájena ani napodruhé, je doktorandovi studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

111

f)

Disertační práci je nutné odevzdat k obhajobě nejpozději do sedmi let ode dne zápisu do studia. Pokud ji v této lhůtě doktorand neodevzdá, jeho studium se ukončí podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Na základě žádosti doktoranda, doporučené školitelem a oborovou radou, může děkan tuto lhůtu v odůvodněných případech výjimečně prodloužit.

g) Předseda komise pro obhajobu disertační práce dbá na to, aby se obhajoba disertační práce konala do 30 dnů od doručení posudků od všech oponentů, popřípadě po jejich doplnění nebo přepracování. h) Obhajoba disertační práce probíhá za účasti oponentů. Jestliže se výjimečně některý z nich nemůže obhajoby zúčastnit, může se obhajoba konat za podmínky, že nepřítomný oponent hodnotil disertační práci kladně. V tomto případě se posudek nepřítomného oponenta čte. Přítomen musí být alespoň jeden oponent. i)

Obhajoba zpravidla netrvá déle než dvě hodiny.

j)

Na veřejném zasedání při obhajobě disertační práce se postupuje zpravidla takto: a. předsedající zahájí obhajobu, představí doktoranda, sdělí téma disertační práce a seznámí komisi s přehledem jeho publikovaných vědeckých prací, resp. jím vytvořených architektonických děl, b. doktorand přednese v cca 15minutovém referátu cíle, použité metody, postup řešení a hlavní výsledky své disertační práce, c.

školitel seznámí komisi se svým stanoviskem k obhajované disertační práci a k průběhu studia doktoranda,

d. oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků, e. doktorand zaujme stanovisko k posudkům oponentů, zejména k námitkám, připomínkám a dotazům, f.

předsedající zahájí diskusi, které se mohou zúčastnit všichni přítomní.

k) V rámci neveřejného zasedání zhodnotí komise pro obhajobu disertační práce za účasti oponentů a školitele obhajobu disertační práce a v tajném hlasování členů komise rozhodne o jejím výsledku. K úspěšné obhajobě disertační práce je zapotřebí většiny kladných hlasů všech členů komise. Po rozhodnutí o výsledku se komise usnáší většinou hlasů na odůvodnění rozhodnutí. S rozhodnutím a jeho odůvodněním je doktorand ihned seznámen. l)

O obhajobě disertační práce je veden protokol, jehož přílohou jsou posudky oponentů. Závěry komise pro obhajobu disertační práce obsahují rovněž stanovisko k tezím disertační práce a případné požadavky na úpravy pro jejich publikaci. Formu protokolu stanoví směrnice rektora.

m) O obhajobě disertační práce informuje předseda komise oborovou radu a děkana fakulty (čl. 48 odst. 8 Studijního a zkušebního řádu VUT).

112

Oddíl č. 20

Ukončení studia 1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v doktorském studijním programu.

Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla obhájena disertační práce. Absolventu doktorského studijního programu náleží doklad o ukončení studia, tj. vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu.

2. Studium se dále ukončuje: a) zanecháním studia - rozhodne-li se doktorand studia zanechat, oznámí své rozhodnutí písemně děkanovi fakulty. Pokud doktorand v rámci studia přijal závazky vyplývající z řešení projektů, hlavní nebo doplňkové činnosti definované smluvním vztahem, je povinen tento smluvní vztah vypořádat a řádně ukončit, b) na návrh oborové rady pro neplnění studijních povinností, c) neodevzdáním disertační práce do sedmi let (viz čl. 9, odst. 6 této směrnice) od zahájení studia (viz čl. 18, odst. 6 této směrnice), d) nenastoupením do studia po přerušení, e) vyloučením ze studia, f)

odnětím akreditace studijního programu,

g) zánikem akreditace studijního programu.

3. Na postup při rozhodování podle odstavce 2 b) – 2 e) se vztahuje § 68 zákona.

Oddíl č. 21

Dokumentace o studiu 1. Dokumentace o studiu je vedena v písemné formě a uchovává se po dobu 10 let od ukončení studia.

2. Základní dokumentaci tvoří materiály z přijímacího řízení, ISP, roční hodnocení, protokol o SDZ a obhajobě disertační práce, rozhodnutí o přerušení studia a opětovném zápisu, rozhodnutí o ukončení studia, zápisy o disciplinárním řízení, případně další materiály náležící do matriky studentů ve smyslu §88 zákona č.111/1998 Sb. o vysokých školách. Součástí dokumentace o studiu je závěrečná práce a teze disertační práce. Dokumentace o studiu je součástí Informačního systému VUT v Brně.

113

Oddíl č. 22

Pochvaly a ocenění 1. Za vynikající výsledky ve vědeckovýzkumné, odborné a tvůrčí činnosti během studia může děkan studentovi udělit mimořádnou odměnu. Podkladem je hodnocení a kontrola DSP – viz Oddíl č. 11 této směrnice.

Oddíl č. 23

Doktorské stipendium a mimořádné stipendium v DSP 1. Je upraveno směrnicí č. 6 děkana FA VUT v Brně pro udělování stipendií pro dané období akademického roku.

2. Minimální výši doktorského stipendia pro doktorandy v prezenční formě studia a mimořádné stipendium v DSP stanovuje děkan FA VUT v Brně Rozhodnutím pro daný akademický rok.

Oddíl č. 24

Přechodná a závěrečná ustanovení 1. Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 1. září 2015.

2. Současně se ruší Směrnice děkana Fakulty architektury VUT v Brně č. 5 pro studium v doktorském studijním programu ze dne 1. září 2014.

3. Doktorand, který nastoupil do doktorského studia v akademickém roce 2014/2015 musí mít před přihlášením ke SDZ složeny všechny zkoušky a 1 publikační výstup (typu příspěvek na konferenci, semináři, nebo workshopu, vystavená práce související s tématem doktorského studia a publikování odborného článku v českém nebo zahraničním odborném periodiku s autorským podílem 100 % nebo více výstupů s celkovým součtem autorských podílů doktoranda v hodnotě 100 % a 1 publikační výstup (typu odborná monografie, kapitola v odborné monografii, publikování příspěvku v recenzovaném sborníku, jako autor, nebo spoluautor). Tuto skutečnost musí doktorand doložit (např. výpisem z Informačního systému VUT, přiloženým separátem článku s odkazem na databáze, kde je článek uveden apod.) a 1 odbornou nebo grantovou aktivitu (typu organizace výstav, workshopů, podání nebo zpracování juniorských grantů (PsV, IRP, MŠMT apod.) na úrovni řešitele nebo spoluřešitele, studijní pobyt v zahraničí).

4. Doktorand, který nastoupil do doktorského studia v akademickém roce 2012/2013 a dříve musí mít před přihlášením ke SDZ složeny všechny zkoušky a publikován nebo přijat k publikování 1 publikační výstup (typu odborná monografie, kapitola v odborné monografii, publikování příspěvku v recenzovaném sborníku, jako autor, nebo spoluautor). Tuto 114

skutečnost musí doktorand doložit (např. výpisem z Informačního systému VUT, přiloženým separátem článku s odkazem na databáze, kde je článek uveden apod.).

5. Doktorand, který vykonal SDZ do 1. 9. 2015 s hodnocením „prospěl“, musí mít před odevzdáním doktorské disertační práce publikované minimálně 3 publikační výstupy. Tuto skutečnost musí doktorand doložit (např. výpisem z Informačního systému VUT, přiloženým separátem článku s odkazem na databáze, kde je článek uveden apod.).

6. V případě kolize ustanovení této směrnice s ustanoveními předpisů upravujících studium v DSP před její účinností se postupuje tak, aby doktorand v přechodném období neutrpěl újmu.

doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc. děkan FA VUT v Brně

115

STIPENDIJNÍ ŘÁD VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ ze dne 1. září 2012

ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Úvodní ustanovení Tento Stipendijní řád Vysokého učení technického v Brně je podle § 17 odst. 1 písm. g) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), vnitřním předpisem Vysokého učení technického v Brně (dále jen „VUT“) a obsahuje pravidla pro přiznávání stipendií studentům v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných na VUT.

Článek 2 1. Studentům se přiznávají tato stipendia: a) prospěchové stipendium, b) mimořádné stipendium, c) doktorské stipendium, d) ubytovací stipendium a e) sociální stipendium.

2. O stipendiích podle čl. 3 až 7 rozhoduje děkan fakulty, která zajišťuje organizační a právní stránku uskutečňování studijního programu a na níž jsou studenti tohoto studijního programu zapsáni (dále jen „kmenová fakulta“). Přiznává stipendium prospěchové, mimořádné nebo stipendium doktorské.

3. O ubytovacím stipendiu rozhoduje a přiznává je podle § 91 odst. 2 písm. e) zákona z pověření rektora prorektor pro studium a záležitosti studentů; organizační stránku zajišťuje Centrum výpočetních a informačních služeb VUT, za právní stránku odpovídá Útvar studijních záležitostí rektorátu VUT.

116

4. Rozhodnutí o stipendiích lze studentům do vlastních rukou doručovat přímo na kmenové fakultě nebo poštou. Rozhodnutí je doručeno dnem jeho převzetí, dnem odepření zásilku převzít nebo uplynutím tří dnů od jejího uložení na poště. Nepodaří-li se rozhodnutí doručit, je vyvěšeno na úřední desce kmenové fakulty. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho doručení.

5. Pro účely tohoto řádu se za kmenovou fakultu považuje i vysokoškolský ústav podílející se na uskutečňování studijního programu a za děkana ředitel tohoto vysokoškolského ústavu.

ČÁST DRUHÁ STIPENDIA PRO STUDENTY BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ Článek 3 Prospěchové stipendium 1. Studentovi bakalářského nebo magisterského studijního programu, který v předcházejícím akademickém roce nebo ve stanovené etapě studia dosáhl vynikajících studijních výsledků, bude přiznáno prospěchové stipendium. Výši prospěchového stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro prospěchové stipendium a kterým bylo prospěchové stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků. Prospěchové stipendium se stanovuje na základě váženého studijního průměru (čl. 14 Studijního a zkušebního řádu VUT). Podrobnosti stanoví směrnice děkana.

2. Prospěchové stipendium se vyplácí po dobu akademického roku, nestanoví-li směrnice děkana jinak. Termíny vyplácení stipendia stanoví rektor.

3. Prospěchové stipendium se přestává vyplácet za měsíc, ve kterém: a) student přerušil nebo ukončil studium, b) bylo zjištěno, že student prokazatelně neplní studijní povinnosti, c) nabylo právní moci rozhodnutí o uložení sankce za disciplinární přestupek.

Článek 4 Mimořádné stipendium 4. Mimořádné stipendium je stipendium jednorázové, které lze přiznat zejména: a) za vynikající studijní výsledky během celého studia, b) za práci a významné vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí výsledky,

117

c) za vynikající sportovní výsledky, zejména v souvislosti s reprezentací VUT, d) za významnou činnost konanou ve prospěch fakulty, VUT a akademické obce, e) jako výpomoc v mimořádné tíživé sociální situaci.

1. Mimořádné stipendium může být přiznáno na podporu studia v zahraničí v rámci programu podporovaného VUT. 2. Mimořádné stipendium se zpravidla přiznává na žádost studenta nebo na návrh vedoucího zaměstnance příslušné katedry nebo ústavu.

3. Mimořádné stipendium lze přiznat i opakovaně.

4. Výši mimořádného stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro mimořádné stipendium a kterým bylo mimořádné stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků.

ČÁST TŘETÍ STIPENDIA PRO STUDENTY DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ Článek 5 Doktorské stipendium 1. Studentovi v prezenční formě studia v doktorském studijním programu se přiznává doktorské stipendium. Minimální výši doktorského stipendia stanoví vnitřní norma děkana fakulty nebo ředitele vysokoškolského ústavu vydaná pro daný akademický rok.

2. Na návrh školitele a po souhlasu příslušné oborové rady může děkan výjimečně přiznat doktorské stipendium v prvním roce po skončení standardní doby studia.

3. Výši doktorského stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro doktorské stipendium a kterým bylo doktorské stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků s přihlédnutím zejména k: a) dosaženým studijním výsledkům, b) dosaženým výsledkům vědecké, umělecké nebo další tvůrčí činnosti studenta a jejich prezentace, c) délce předchozí odborné praxe, d) pedagogickým a dalším aktivitám na VUT. Výši stipendia lze měnit i během akademického roku.

4. Doktorské stipendium se vyplácí po dobu akademického roku. Termíny výplaty stanoví rektor.

118

5. Doktorské stipendium se přestává vyplácet za měsíc, ve kterém: a) student přerušil nebo ukončil studium, b) bylo zjištěno, že student prokazatelně neplní studijní povinnosti, c) nabylo právní moci rozhodnutí po uložení sankce za disciplinární přestupek.

Článek 6 Mimořádné stipendium 1. Studentům doktorských studijních programů lze za významnou činnost konanou ve prospěch fakulty, VUT a akademické obce nebo za vynikající studijní výsledky a výsledky v jejich vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti přiznat jednorázově nebo opakovaně mimořádné stipendium.

2. Studentům doktorských studijních programů může být přiznáno mimořádné stipendium určené na podporu studia v zahraničí v rámci programu podporovaného VUT. 3. Výši mimořádného stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro mimořádné stipendium a kterým bylo mimořádné stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků.

ČÁST ČTVRTÁ MIMOŘÁDNÁ STIPENDIA VYPLÝVAJÍCÍ ZE SMLUV NA ŘEŠENÍ ÚKOLŮ VÝZKUMU A VÝVOJE Článek 7 Studentům zejména doktorských studijních programů lze přiznat jako mimořádné stipendium též stipendium vyplývající ze smluv uzavřených mezi VUT a právnickou osobou poskytující účelové prostředky na řešení úkolů výzkumu a vývoje.

ČÁST PÁTÁ MIMOŘÁDNÉ STIPENDIUM PŘIZNANÉ REKTOREM Článek 8 1. Za významnou činnost konanou ve prospěch VUT nebo jako součást ceny rektora může rektor přiznat studentům jednorázové stipendium. Výši tohoto stipendia stanoví rektor podle počtu přiznaných stipendií a podle objemu finančních prostředků.

119

2. Rektor může přiznat na žádost studenta mimořádné stipendium v případě výrazného oslabení nebo ztráty schopností studenta nebo jeho rodiny pokrýt náklady spojené s jeho studiem nebo plnit studijní povinnosti z důvodu náhlých a významných změn v životě studenta nebo jeho rodiny. Výši stipendia a kritéria stanoví vnitřní norma VUT. 3. Rektor může přiznat studentům stipendium v dalších případech hodných zvláštního zřetele, a to i bez žádosti. Stipendium schvaluje kolegium rektora.

ČÁST ŠESTÁ UBYTOVACÍ STIPENDIUM Článek 9 1. Ubytovací stipendium může být přiznáno studentovi, který: a) je studentem bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu v prezenční formě studia, b) studuje v prvním studijním programu nebo ve studijním programu na něj navazujícím, nebo přestoupil z jednoho studijního programu do jiného a předchozí studium mu bylo uznáno, nebo studijní program předcházející aktuálnímu studijnímu programu ukončil zanecháním tohoto studia písemným ohlášením do 31. října téhož roku, kdy se do něho zapsal; v případě souběžně studovaných programů je studentovi přiznáno nejvýše jednou, a to v tom studijním programu, ve kterém byl do studia zapsán dříve, c) nepřekročil standardní dobu studia ani v žádném ze souběžně studovaných studijních programů, d) je státním občanem České republiky nebo je osobou, která má na území České republiky povolený trvalý pobyt, nebo je státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Islandu, Norska, Lichtenštejnska) nebo Švýcarské konfederace, e) není studentem studujícím v rámci: − zahraniční rozvojové pomoci (vládní stipendista) a mezinárodních smluv, − programu AKTION a CEEPUS, f)

nemá místo trvalého pobytu v okresech Brno-město a Brno-venkov.

2. Ubytovací stipendium může být přiznáno z dalších důvodů zvláštního zřetele hodných i v případě, že student nesplňuje jednu nebo více podmínek uvedených v odstavci 1.

120

Článek 10 1. Podkladem pro přiznání ubytovacího stipendia jsou údaje zjištěné z Matriky studentů.

2. Ubytovací stipendium se přiznává na základě žádosti studenta; termín, formu a způsob podávání žádosti stanoví rektor směrnicí pro příslušný akademický rok.

Článek 11 1. Výši ubytovacího stipendia stanovuje rektor. Výše ubytovacího stipendia je dána poměrem objemu finančních prostředků na ubytovací stipendia a počtem studentů, kterým bylo podle čl. 9 ubytovací stipendium přiznáno.

2. Výplaty ubytovacích stipendií jsou prováděny zpětně ve čtyřměsíčních intervalech.

ČÁST SEDMÁ SOCIÁLNÍ STIPENDIUM Článek 12 1. Sociální stipendium se přiznává studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě podle § 17 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, jestliže rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Stipendium ve výši 1 620 Kč se přiznává po standardní dobu studia na deset měsíců v akademickém roce.

2. Nárok na stipendium prokazuje student písemným potvrzením vydaným na jeho žádost orgánem státní sociální podpory, který přídavek přiznal, že příjem rodiny zjišťovaný pro účely přídavku na dítě za kalendářní rok uvedený v potvrzení nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Potvrzení pro účely přiznání stipendia platí po dobu 21 měsíců od uplynutí roku, za který byl příjem rodiny zjišťován. Nárok na stipendium může student uplatnit za určité časové období pouze jednou.

3. Žádost o sociální stipendium student podává nejpozději do jednoho měsíce ode dne zápisu do studia, pokud mu nebyl přídavek na dítě podle § 17 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů přiznán po zápisu do studia; v tomto případě může podat žádost kdykoliv v průběhu akademického roku.

4. Nezbytnou náležitostí žádosti o sociální stipendium je závazek studenta informovat neprodleně studijní oddělení fakulty o případné změně v přiznání přídavku na dítě.

5. Termíny vyplácení sociálního stipendia stanovuje směrnice rektora.

121

ČÁST OSMÁ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 13 Výplaty stipendií jsou prováděny bezhotovostně. Student je povinen pro tento účel uvést do informačního systému své bankovní spojení. Pro výplatu všech typů stipendií je student povinen užívat pouze jeden bankovní účet. Za správnost bankovního účtu v informačním systému VUT, na který jsou vyplácena stipendia studenta, je plně odpovědný příslušný student.

Článek 14 Závěrečná ustanovení 6. Zrušuje se Stipendijní řád VUT registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 22. srpna 2006 pod čj. 16 396/2006-30, ve znění pozdějších změn.

7. Tento řád byl podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen Akademickým senátem VUT dne 22. 5. 2012.

8. Tento řád podle § 36 odst. 4 zákona nabývá platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

9. Tento řád nabývá účinnosti od akademického roku 2012/13.

122

doc. Dr. Ing. Petr Hanáček, v. r.

prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, dr. h. c., v. r.

předseda Akademického senátu

rektor

směrnice č. 6 děkana Fakulty architektury VUT v Brně

PRO UDĚLOVÁNÍ STIPENDIÍ PRO OBDOBÍ 01.09.2015 – 31.08.2016 Oddíl č. 1

Úvodní ustanovení Směrnice děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro udělování stipendií (dále jen směrnice) doplňuje Stipendijní řád Vysokého učení technického v Brně jako vnitřní předpis k udělování stipendia na Fakultě architektury VUT v Brně.

Oddíl č. 2

Prospěchové stipendium 1. Prospěchové stipendium se na FA studentům BSP a MSP neuděluje.

Oddíl č. 3

Mimořádné stipendium 1. Mimořádné stipendium se na FA studentům v BSP a MSP uděluje v případech, které uvádí Stipendijní řád VUT v Brně (část druhá, čl. 4) 2. Formou mimořádného stipendia se na FA pravidelně odměňují: 

nejlepší bakalářské práce - Cena a odměny děkana FA,



nejlepší bakalářské práce - Ceny a odměny nezávislé poroty,



nejlepší diplomová práce - Cena a odměny děkana FA,



nejlepší diplomové práce - Ceny a odměny nezávislé poroty,



nejlepší zpráva ze zahraničního studijního pobytu.

3. Mimořádné stipendium může být rovněž přiznáno na podporu studia v zahraničí v rámci programu podporovaného FA VUT v Brně.

Oddíl č. 4

Doktorské stipendium 123

1. Základní ustanovení V souladu se Stipendijním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana č. 5/2015 pro studium v doktorském studijním programu 2015/2016 (dále jen DSP) se pro doktorandy v prezenční formě studia stanovuje Rozhodnutím děkana pro příslušný akademický rok, minimální výše doktorského stipendia. Tato směrnice dále stanovuje podmínky pro přiznání mimořádného stipendia studentům DSP v prezenční formě studia za výsledky v jejich tvůrčí a výzkumné činnosti. Výše stipendia je stanovena na základě výše dotace na stipendia studentů doktorského studijního programu z MŠMT. Termíny výplaty doktorského stipendia jsou stanoveny na začátku každého akademického roku a jsou zveřejněny na nástěnce děkanátu FA. Doktorand v průběhu studia může bez jeho přerušení absolvovat studijní pobyt na zahraniční univerzitě, nebo na zahraničním vědecko-výzkumném pracovišti v souladu se zaměřením a tématem disertační práce. Stipendium je doktorandovi přiznáno v plné výši v případě, že doba trvání stáže nepřekročí 6 měsíců. Při stážích v délce převyšující dobu 6 měsíců doktorand stipendium nepobírá po celou dobu stáže.

2. Mimořádné stipendium v DSP Hodnocení studentů DSP za jejich tvůrčí a výzkumnou činnost je dáno zvyšováním kvality a úrovně DSP v souladu s doporučením Akreditační komise a Dlouhodobým záměrem FA VUT v Brně. Dalším podstatným důvodem hodnocení je motivace studentů DSP k vyšší publikační, odborné a grantové aktivitě.

3. Za vynikající výsledky ve vědecko-výzkumné, odborné a tvůrčí činnosti během studia může děkan fakulty udělit doktorandovi mimořádnou odměnu ve smyslu čl. 6 Stipendijního řádu VUT v Brně. Podkladem k rozhodování bude ročníkové Hodnocení a kontrola DSP ve smyslu Oddílu č. 11. Směrnice děkana č. 5 pro studium v DSP. 4. Mimořádné stipendium může být doktorandovi v prezenční formě studia vyplaceno i v případě krátkodobého studijního či výzkumného výjezdu na jinou zahraniční univerzitu nebo na zahraničním vědecko-výzkumném pracovišti. Výše stipendia se bude odvíjet od míry za individuální přístup u doktoranda ke studiu a jeho publikačním výsledkům a bude úměrná dostupným prostředkům.

Oddíl č. 5

Závěrečné ustanovení 1. Tato Směrnice nabývá účinnosti dnem 1. září 2015.

2. Současně se ruší Směrnice č. 6 děkana Fakulty architektury pro udělování stipendií na FA VUT v Brně ze dne 1. září 2014.

124

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ ze dne 23. května 2008

Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Tento Disciplinární řád pro studenty Vysokého učení technického v Brně (dále jen „Disciplinární řád“) je podle § 17 odst. 1 písm. h) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) vnitřním předpisem Vysokého učení technického v Brně (dále jen „VUT“).

2. Disciplinárním přestupkem je podle § 64 zákona zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy VUT a jeho součástí.

Článek 2 Projednávání disciplinárního přestupku 1. Disciplinární přestupek studenta projednává disciplinární komise fakulty, na níž je student zapsán; disciplinární přestupek studenta, který není zapsán na žádné fakultě, projednává Disciplinární komise VUT (dále jen „disciplinární komise“).

2. Disciplinární komise je šestičlenná a funkční období jejích členů je dvouleté. Členství je nezastupitelné.

3. Osoba oprávněná jmenovat členy disciplinární komise jmenuje zároveň předsedu disciplinární komise a tajemníka. Tajemník vykonává organizační a administrativní úkony nutné pro zabezpečení činnosti disciplinární komise. Tajemník zejména vykovává funkci pořizovatele zápisu z jednání disciplinární komise.

4. Jednání disciplinární komise svolává písemně nejpozději 7 dní předem její předseda.

Disciplinární komise zasedá podle potřeby. Disciplinární komise je usnášeníschopná, je-li přítomna alespoň nadpoloviční většina jejích členů.

5. Část jednání disciplinární komise, kdy je zjišťován skutkový stav věci, je veřejná.

6. Studentovi, jehož disciplinární přestupek má být projednán, musí být předvolání doručeno do vlastních rukou alespoň se čtrnáctidenním předstihem. Předvolání lze studentovi do vlastních rukou doručovat 125

a) přímo na fakultě, která zajišťuje organizační a právní stránku uskutečňování studijního programu a na níž jsou studenti tohoto studijního programu zapsáni, nebo b) přímo na vysokoškolském ústavu podílejícím se na uskutečňování studijního programu, nebo c) poštou.

Předvolání je doručeno dnem jeho převzetí, dnem odepření zásilku převzít nebo uplynutím tří dnů od jejího uložení na poště. Nepodaří-li se předvolání doručit, je vyvěšeno na úřední desce fakulty a v případě, že student není zapsán na žádné fakultě, na úřední desce VUT. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho doručení.

7. O návrhu sankce rozhoduje disciplinární komise hlasováním. Návrh je přijat, získá-li většinu hlasů všech členů disciplinární komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

8. O jednání disciplinární komise pořizuje tajemník zápis, do kterého se zaznamenávají skutečnosti relevantní pro rozhodnutí o uložení sankce. Přítomný student se má právo k nim vyjádřit. Zápis podepisuje předseda disciplinární komise a tajemník, který odpovídá za jeho úplnost a správnost.

Článek 3 Závěrečná ustanovení 1. Zrušuje se Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 22. srpna 2006 pod č.j. 16 396/2006-30.

2. (2) Tento Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně byl v souladu s § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen Akademickým senátem VUT dne 6. května 2008.

3. Tento Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

4. Tento Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně nabývá účinnosti dnem nabytí platnosti.

126

doc. RNDr. Josef Dalík, CSc., v. r.

prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, v. r.

předseda Akademického senátu

rektor

Studijní skupiny 2015/2016 1. ročník BSP I. skupina

II. skupina

III. skupina

IV. skupina

1. Babik Pavol

Hrončeková Barbora

Lukáš Adrian

Stavař Adam

2. Bardina Daria

Hošek Milan

Mach Karel

Stehlík Daniel

3. Bartlová Lucie

Hudínková Veronika

Malinková Markéta

Sukopová Dagmar

4. Bařina Štěpán

Illéš Juraj

Mandáková Denisa

Šimurdová Magdaléna

5. Bilasová Markéta, Mgr.

Ivkovičová Natálie

Matějíček Jakub

Šindlář Josef

6. Blechová Lenka

Juřicová Magdaléna

Mateová Klára

Šoborová Adéla

7. Brunová Susanna

Khaver Anna

Menšík Daniel

Španiller Jiří

8. Bučková Anna

Klingová Zuzana

Mikulová Marie

Štecová Dominika

9. Buzová Magdaléna

Kolářová Barbora

Mokrášová Nina

Šutvajová Zuzana

10. Čechová Alžbeta

Kotek Petr

Mžiková Michaela

Šváb Viktor

11. Červeňová Mária

Kotlabová Anna

Navrátil Zdeněk

Ťažiar Marek

12. Doubrava Šimon

Kousalová Barbora

Nemec Martin

Titz David

13. Dufková Barbora

Krejčí Johana

Olbertová Miriam

Trlicová Martina

14. Feriancová Laura

Křenek Roman

Ondruch Matěj

Truncová Eva

15. Fojtová Lucie

Křížová Lucie

Pešková Jitka

Vaculík David

16. Gilar Tomáš

Kubová Marianna

Pešková Klára

Valová Veronika

17. Gomboš Michal

Kučmínová Ema

Pchálek Arnošt

Vicanová Nela

18. Habartová Vendula

Kudličková Kateřina

Přibyl Jan

Vlková Agáta

19. Hanák Dominik

Lackovičová Lenka

Přikrylová Monika

Vršanová Dominika

20. Handl Dominik

Lamačková Zuzana

Richterová Nataša

Vymazalová Tereza

21. Handlíř Tomáš

Lanžhotská Klára

Rozsypal Petr

Vymětal Bedřich

22. Hemková Eliška

Laslová Martina

Rušarová Eva

Walterová Klára

23. Hertelová Viola

Leznarová Kateřina

Slámová Nikola

Záděrová Lucie

24. Horáková Alžběta

Lučková Diana

Stachová Anna

Zádrapová Lucie

25.

Zhoř Přemysl

127

2. ročník BSP I. skupina

III. skupina

1. Alexová Jitka

Krivchenkov Yaroslav

Pavlásková Lenka

2. Bednařík Matěj

Kropšová Zuzana

Pisarčík Ľubomír

3. Bolcek Roman

Kubíčková Karolína

Ptáček Matouš

4. Brahmi Jakub

Kučera Vít

Ptáčník Martin

5. Bulková Katarína

Kučírková Veronika

Rapušáková Jasna

6. Domiňáková Michaela

Kuklínková Nela

Skrušný Petr

7. Drbal Jaroslav

Kůřil Filip

Smrček Petr

8. Drgala Andrej

Kysela Vladimír

Solár Michal

9. Falathová Katarína

Lazor Matúš

Šana Václav

10. Frimmel Martin

Ligasová Lucia

Šmídová Lucie

11. Hejkal Václav

Mačková Klára

Šperlová Zuzana

12. Hermanová Ada

Menšík David

Štrba Šimon

13. Hodek Pavel

Menšíková Kateřina

Štuříková Blanka

14. Hronovská Táňa

Moravčíková Kristína

Tomaschek Adam

15. Husárová Anette

Mottl Marcel

Urbášek Jan

16. Jankovichová Ludmila

Munková Karolína

Valíčková Hana

17. Javůrková Terezie

Muzikářová Veronika

Vepřková Adéla

18. Jurková Kristýna

Nekolná Alena

Wojtek Tomáš

19. Káčerová Ivica

Netrefová Klára

Závacká Paulína

20. Kapraľová Kristína

Pacolová Kateřina

Zobačová Eliška

21. Karásková Natálie

Pagáč Martin

Žvak Ondřej

22. Kóňová Patrícia

128

II. skupina

3. ročník BSP I. skupina

II. skupina

III. skupina

IV. skupina

1. Al-Gibury Hanin

Hrušková Ludmila

Maloň Marek

Štrejbarová Pavlína

2. Ambrosová Katarína

Hudečková Kristína

Malůšek Jan

Tučková Markéta

3. Bakalíková Veronika

Jetelina Martin

Marečková Kateřina

Turčanová Terézia

4. Belšíková Hana

Juránek Marek

Měřínský Michal

Uherková Ivona

5. Burešová Karolína

Kala Josef

Mokrá Lucie

Uhrová Kristýna

6. Bušová Kateřina

Karaba Lukáš

Mráz Ondřej

Václavíková Lucie

7. Cihlář Jan

Kobyliaková Tatiana

Müllerová Markéta

Váchová Veronika

8. Czapek Jakub

Kopiláková Zuzana

Ochotná Barbora

Vinklárková Eliška

9. Čánský Pavel

Kovalová Mária

Panáčková Miroslava

Vítek Filip

10. Čenovská Kateřina

Kovaříková Petra

Porubská Dominika

Vítková Kateřina

11. Černeyová Natália

Křídová Nikola

Promna Denisa

Vítková Kateřina

12. Čížová Gabriela

Kubovič Marko

Rábeková Katarína

Vlček Marek

13. Daňová Veronika

Kučavík Patrik

Severová Anna

Vlková Kateřina

14. Darda Lukáš

Kuklová Alexandra

Schieferdecker Jan

Voráčová Michaela

15. Formánek Jakub

Kuric Alexander

Schleider Jan

Vrzgula Lukáš

16. Fučíková Jarmila

Langnerová Karolina

Slouková Hana

Zachrlová Martina

17. Fuchs Filip

Lenčéšová Lenka

Soviš Vladimír

Zámečníková Barbora

18. Heralecký Vojtěch

Ličko Peter

Bc. Stibůrková Nikola

Zatloukal David

19. Hoffová Monika

Livovská Lucia

Šellongová Slavka

Zatloukalová Denisa

20. Holíková Petra

Lososová Ivana

Šlesingerová Veronika

Zavřelová Jana

21. Kačmář Filip

Lysá Karolína

Šmeidlerová Adéla

Zbellová Zuzana

22.

Machainová Eva

Zvolská Tereza

23.

Malíková Marieta

Žáková Michaela

129

4. ročník BSP I. skupina

130

II. skupina

III. skupina

1. Amoussa Jasmína

Kalouda Petr

Poláková Katarína

2. Bartoňková Barbara

Kaňovský Adam

Potůčková Kristýna

3. Bauer Karel

Kekel Roman

Půček Ondřej

4. Blažíčková Kristýna

Klaška Martin

Remišová Lenka

5. Bocán Matúš

Kopcová Monika

Richterová Veronika

6. Bomberová Eva

Kozák Jan

Sazama Martin

7. Boušková Linda

Koževnikovová Natálie

Střeštíková Vendula

8. Burian Vít

Križanovská Ivana

Svíbová Tereza

9. Černá Tereza

Kumstátová Nikola

Svoboda Marek

10. Černo Michal

Kyška Stanislav

Šafarčík Martin

11. Dočekalová Veronika

Levíčková Lenka

Šebová Petra

12. Dolinová Zuzana

Májek Jan

Šestáková Petra

13. Egrt Martin

Marek Vojtěch

Ševčíková Alžběta

14. Filáková Zuzana

Martinčeková Jaroslava

Šiarny Lukáš

15. Frolík Jakub

Mezei Peter

Štýbnar Vojtěch

16. Galková Ivana

Moráviková Patrícia

Timonina Eliya

17. Hajšelová Katarína

Mrlíková Markéta

Tomcová Barbora

18. Hanžl Jakub

Mrlinová Lucie

Ugwitz Martin

19. Helešic David

Musálek Filip

Uřídilová Valentýna

20. Heřmanský Pavel

Mušková Mária

Vala Jiří

21. Horčičková Anastázie

Novotník Adam

Valíček Martin

22. Hudec Adam

Obrusníková Magdalena

Vik Ondřej

23. Chlad Roman

Očadlíková Veronika

Vostalová Helena

24. Chovančík Radek

Patočková Martina

Zelníčková Tereza

25. Jakubík Marek

Pavlíková Iveta

Zlámal Filip

26. Jankových Lucie

Pavlovská Romana Ema

1. ročník MSP I. skupina

II. skupina

III. skupina

IV. skupina

1. Adamus Jan

Horňasová Tereza

Lichtnerová Eliška

Schweizerová Tabea

2. Babka Tomáš, Ing.

Iepur Ecaterina

Malík Lukáš

Slováček Jakub

3. Balaščáková Petra

Ildža Lukáš

Malý Filip

Sluková Marianna

4. Baťková Kateřina

Jánsky Matúš

Melichárková Karolína

Spáčilová Ingrid

5. Bělica Ondřej

Jindrák Matěj

Mihaľák Peter

Staroňová Lenka

6. Buryová Tereza

Juráš Ján

Mihalco Jan

Stejskal Ivo

7. Kateřina Červinková

Juríčková Barbora

Miková Karolína

Sýkorová Alexandra

8. Čučka Pavel

Kažimír Oliver

Moutelíková Veronika

Sysel Tomáš

9. Čulenová Martina

Kinnert Filip

Mrázková Iva

Šandera Lumír

10. Daniel Jáchym

Kisová Barbora

Mrkvicová Petra

Šašinka Jaromír

11. Dohnalová Kamila

Koťová Marie

Müllerová Aneta

Šatalíková Anna

12. Domčíková Radka

Koudelková Tereza

Nováková Natalie

Ševčíková Veronika

13. Dorňáková Monika

Krajan Viktor

Novotný Ondřej

Šimoník Luděk

14. Drnovská Adéla

Krátka Barbora

Pástor Matúš

Štancl Michal

15. Dušková Barbora

Krůpa Miloslav, Ing.

Peklanský Matúš

Šumbera Roman

16. Ertl Jakub

Kříž Marek

Plášková Karolína

Švancarová Kristýna

17. Feňo Radomír

Kudelová Barbora

Preininger Petr

Teplá Tereza

18. Figlovská Petra

Kupka Tomáš

Procházková Gabriela

Tomanová Jana

19. Filo Karol

Kůs Martin

Provázková Petra

Trojanová Kristýna

20. Gabriel Michael

Kuznetcova Anna

Půžová Lenka

Tvrdá Veronika

21. Gutmanová Daniela

Kvaššay Lukáš

Rolinc Jan

Vazhnenko Anna

22. Halinár Matej

Kvietková Veronika

Řehořová Martina

Vrabcová Anežka

23. Hašlová Silvie

Lachman Pavel

Saida Ondřej

Vu Petra

24. Honzírková Marcela

Langer Jan

Selnarová Elisabeth

Zárubová Veronika

25. Horáčková Markéta

Leharová Alexandra

131

2. ročník MSP I. skupina

III. skupina

IV. skupina

1. Ambrus Adam

Iarmolinska Violetta

Maťaťa Tomáš

Stiborová Ivana

2. Bartoš Karel

Ieromenko Alina

Matoušek Jaroslav

Strnková Markéta

3. Boiko Svitlana

Jánošíková Zuzana

Mihola Václav

Struhařík Daniel

4. Buganská Petra

Jestřábová Lucie

Miketová Veronika

Szakácsová Diana

5. Čermáková Anna

Ježková Tereza

Minenko Sergey

Szewczyková Aneta

6. Dzianová Hana

Koláček Petr

Nedbalová Adéla

Šafářová Monika

7. Fabián Martin

Kolář Vojtěch

Nippertová Lucie

Šebestová Pavla

8. Foltýn Kryštof

Kotova Tetiana

Novotná Tereza

Šotnarová Jana

9. Franková Tereza

Kozubová Markéta

Obršál Norbert

Švarcová Marie

10. Gábor Tomáš

Krajčová Petra

Olivíková Barbora

Valentová Veronika

11. Gorejová Andrea

Křivánek Martin

Ottopalová Veronika

Valošková Tereza

12. Gregorová Ivana

Kubát Jan

Palenčar Ondrej

Vankušová Katarína

13. Habancová Anežka

Kubík Lukáš

Pavlasová Lenka

Vašut Štěpán

14. Habrovec Lukáš

Kuda Daniel

Petrová Markéta

Vilímková Radka

15. Hartl Aleš

Kvapilová Tereza

Proisl Daniel

Voznicová Denisa

16. Hegrová Kateřina

Leitgebová Kristýna

Ptáčková Lenka

Wilczek Stanislav

17. Hlavičková Alžběta

Ličmanová Eva

Ráčková Michaela

Zámečník Marek

18. Hrubá Lenka

Ľuptáková Lenka

Sirová Kristýna

Zelenková Jitka

Stepanova Arina

Žižková Karolína

19. Chlupová Jana

132

II. skupina

2015