FARO FARNOST LIDEČKO Zaplacením dobrovolné částky můžete přispět na výrobu časopisu (výrobní cena je 5 Kč).
ADVENT
na roráty a pak už se nám zase nebude chtít a třeba bude obtížné se sejít večer u adventního věnce, abychom se společně pomodlili a třeba nás zase převálcují mnohé starosti a třeba... Ale nenechejme se odradit. Zadruhé máme s nadějí očekávat. To znamená těšit se, doufat, bdít, být pozorný, vyhlížet… Tak mě napadá, umíme se ještě na něco těšit? A umíme na něco čekat? My chceme všechno hned. I tak máme všichni málo času, proč na něco čekat? Očekávání člověku umožňuje, aby zůstal neustále mladý a připravený vydat se na cestu. Očekávání je obráceno vstříc k budoucnosti. Ne se strachem, ale s nadějí – On přijde a zachrání nás. S adventem je také spojena svátost smíření. Je třeba připravit nejen naše domovy, ale také naše srdce. Každý máme srdce a to je třeba připravit, aby Ježíš mohl přijít. P. Jan
V neděli 1. prosince vstoupíme do doby adventní a začneme přípravu na narození a příchod Ježíše Krista. Advent má své nezaměnitelné kouzlo a probouzí v nás touhu po obnovení vztahu k Bohu i k lidem. Je to čas, kdy znovu uslyšíme: „Pán je blízko.“, „Připravte cestu Pánu.“, „Ejhle, Hospodin přijde a všichni svatí jeho s ním…“ Je to čas, kdy se máme připravit na něco velikého a krásného, a kdy máme s nadějí očekávat, co Bůh pro nás připravil. A Bůh když něco dává, tak to stojí za to. Dvě věci je třeba udělat: Zaprvé se máme připravit. To znamená něco přichystat, upravit, nazdobit, zhotovit a třeba i pozměnit, urovnat… Všechno tohle je spojeno s námahou a my bychom možná raději objednali nějakou firmu a třeba i dobře zaplatili, aby to udělala za nás. Jenže tu přípravu musím udělat já. Já ve svém životě, ve své rodině, ve svém srdci. A je Naše duše vyhlíží Hospodina, on třeba začít hned a nepromarnit tu- sám je naše pomoc a štít. V něm to dobu milosti. Ono nás to bude se raduje naše srdce. (Ž 32) něco stát, třeba půjdeme jednou
Číslo dvanácté, listopad 2013
Z OBSAHU Advent Nové CD Adorare Setkání schol Katecheze Svatého otce Bohoslužba oběti Adventní cesta Střípky z farní kroniky V příloze: Malý průvodce adventní dobou
Stránka 2
Číslo dvanácté
VII. SETKÁNÍ SCHOL Letošní setkání připadlo na sobotu 2. listopadu. Sám nadpis prozrazuje, že se jednalo již o 7. ročník, a také tentokrát se prostory lidečkovského kulturáku mohly těšit hojné účasti schol z bližšího i vzdálenějšího okolí. Pozvání přijaly scholy z Pržna, Újezdu, Valašské Polanky, Valašských Klobouk, Študlova, Velkých Karlovic, Mysločovic a Střelné. Nechyběly samozřejmě ani scholy z naší farnosti. Setkání schol v Lidečku jsme se zúčastnili už po páté. Jako každý rok byl zábavný program pro mladší i starší děti ukazovačky, vtipné scénky, program venku s hasiči nebo s policií. Těšíme se na další setkání. (Delfíni, Študlov) Od rána byl pro účinkující připraven bohatý program, který provázel oba dva hudební bloky po celý den. V první části si mladší zpěváčci mohli vyzkoušet, jak by si poradili při požáru v roli hasičů, o kousek dál se naskytla možnost naučit se něco ze základů první pomoci nebo se podívat, jak to vypadá v policejním autě. Jako každý rok jsme měli možnost poslechnout si i jiné scholy, což pro nás může být opět nová inspirace v tom, co děláme. Obdiv patří také pořadatelům, kteří dokonale zvládli vymyslet program pro mladší i starší účastníky zároveň. (schola Horní Lideč) Po naplněném dopoledni nechyběl k obědu téměř tradiční guláš a ti, kteří rádi tvoří, v této polední pauze využili příležitosti k malování na sklo a všichni ostatní si mohli nechat ozdobit tváře barvami na obličej.
Jestli můžu mluvit za nás všechny, tak si myslím, že jsme si to náramně užili! Byla to úžasná sobota plná radosti, zpěvu a víry. Jako scholu nás to ještě více spojilo a sblížilo. Měli jsme na sebe hodně času a navzájem jsme se o sobě něco dozvěděli. Navíc jsme utužili vztahy s našimi duchovními, což je něco nádherného. Mezi všemi vzniklo pouto uzamčené láskou. Organizátorům patří obrovské díky! (schola Valašská Polanka) Když byli všichni posilnění, na řadu přišel koncert a o něco později scéna rovněž patřila klaunům, kteří vykouzlili úsměv na tváři nejednomu z nejmenších mezi námi. Ty starší mezitím potěšil svým slovem P. Josef Čunek. Letošní setkání schol mělo motto ,,Ať pomáhat není jenom fráze". Moc se mi to líbilo. Myslím, že to nebylo jen super setkání, ale i podpora v tom, co děláme. Každá schola byla jiná, a to je na tom to krásné. Součástí setkání byla i scénka, která poukazovala na to, že pořád někam spěcháme a nemáme čas na to důležité. (scholička Lidečko) Jakmile ve druhém bloku dozpívala poslední schola, následovala mše svatá s na ni navazujícími chválami, které udělaly za krásně prožitým dnem závěrečnou tečku. Na setkání schol jsem nebyl poprvé, proto vidím, jak toto dílo roste stále k lepšímu. Zásluhou pořadatelů zde panovala příjemná atmosféra a ze všeho, co se tu dělo, bylo cítit Boží přítomnost. (návštěvník setkání)
Faro
Stránka 3
NOVÉ CD SKUPINY ADORARE Mnozí z vás jistě zaznamenali, že v neděli 17. listopadu 2013 proběhl ve Valašských Kloboukách koncert křesťanské skupiny Adorare, kde své čestné místo zabíralo představení a žehnání nově vydaného CD s názvem „NECH SE VÉST“. Pro ty, kteří se koncertu Adorare nezúčastnili či prozatím jejich hudbu nemají v podvědomí, je připraven krátký rozhovor s Karolínou Vašků, členkou skupiny. Možná díky němu získáte inspiraci k milému vánočnímu dárku. Vaše nové album nese název „Nech se vést“. Jak název vznikl? Má spojitost s některou z písniček na CD? Ano, je to podle jedné písničky, kterou složil náš zpěvák a kamarád Filip Mana, který se nechal vést Bohem a vstoupil do kněžského semináře. Zpívá se v ní o tom, že by se člověk neměl spoléhat jen na sebe, že by se měl oddat, nechat Boha, ať řídí naše cesty, i když přijdou zlé překážky. Má to také jakousi symboliku, protože první CD se jmenuje „VOLÁME K TOBĚ“, druhé „V OTÁZKÁCH“ a na názvu pro třetí jsme se jasně všichni shodli. Jednoduše - nech se vést. O jaký hudební styl se vlastně jedná? Adorare se už při svém zrodu začalo orientovat spíše jako tvrdší křesťanská kapela. Některé písničky jsou ryze rockové, jiné zase klasicky gospelové. Využíváme elektrických kytar, bicích, kláves, fléten, houslí i saxofonu, ale na novém CD si snad všichni přijdou na své, protože jsme zabrousili do mnoha stylů a použili netradiční aranžmá.
Je na novém CD něco zvláštního/jiného než na těch předešlých? Například to, že je hudebně zcela odlišné od těch předcházejících. Jak už jsem zmínila, každá píseň je svým způsobem jiná. Texty jsou hodně k zamyšlení a pohráli jsme si s vícehlasy. Ráda bych ještě zmínila, že jsme také poprvé vydali i zpěvník, ve kterém jsou písně ze všech tří CD, včetně notových zápisů a dalších hlasů. A kde je možné CD i zpěvník zakoupit? Nové CD se zpěvníkem, ale i druhé CD „V OTÁZKÁCH“ je možné objednat přes naše webové stránky www.adorare.cz. Cena jednoho kusu je 200,- Kč, ale můžete si o něj říct taky někomu z nás. Bohužel první CD „VOLÁME K TOBĚ“ už není k dispozici, proto jsme se rozhodli, že si ho můžete legálně stáhnout taktéž na našich stránkách.
Stránka 4
KATECHEZE SVATÉHO OTCE MOC ODPOUŠTĚT HŘÍCHY (ZKRÁCENO) Když se Zmrtvýchvstalý Ježíš poprvé zjevil apoštolům, dechl na ně a řekl: „Přijměte Ducha svatého! Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ (Jan 20, 22-23). Ježíš je ve svém proměněném těle novým člověkem, jenž nabízí velikonoční dary, které jsou plodem Jeho smrti a vzkříšení. Jaké jsou to dary? Pokoj, radost, odpuštění hříchů, misijní poslání, ale především dar Ducha svatého, který je jejich zdrojem. Ježíšův dech provázený slovy, jimiž uděluje Ducha, indikuje předávání života, nového života znovuzrozeného z odpuštění. Ježíš dal apoštolům moc odpouštět hříchy. Je poněkud nesnadné chápat, jak může nějaký člověk odpouštět hříchy, ale tuto moc dává Ježíš. Bůh ve svém svrchovaném milosrdenství odpouští každému člověku, ale On sám si přál, aby ti, kdo patří Kristu a církvi, dostávali odpuštění prostřednictvím bratra, kněze. Ježíš nás tímto způsobem zve, abychom prožívali smíření také v církevní, komunitní dimenzi. A to je krásné. Církev, která je svatá a zároveň potřebuje pokání, nás na cestě obrácení provází celý život. Církev je služebnicí milosrdenství a raduje se, kdykoliv může tento božský dar nabízet. Mnozí možná nechápou církevní velikost a hloubku odpuštění, protože panuje neustálý individualismus a subjektivismus, což pociťujeme i my křesťané. Bůh zajisté odpouští každému kajícímu hříšníkovi osobně, ale křesťan je spojen s Kristem a Kristus je sjednocen s církví. Pro nás křes-
Číslo dvanácté
ťany je tu jeden dar navíc a také jeden závazek navíc: pokorně přitom přijímat službu církve. Musíme docenit tento dar, péči, ochranu a také jistotu, že mi Bůh odpustil. Jdu k bratru knězi a řeknu: „Otče, dopustil jsem se toho a toho…“ A on odpoví: „Odpouštím ti, Bůh ti odpouští.“. V té chvíli jsem si jist, že mi Bůh odpustil. Je krásné mít tuto jistotu, že mi Bůh vždy odpouští a neochabuje v odpouštění. Nesmíme přestat přicházet s žádostí o odpuštění. Je možné pociťovat zahanbení při vyjevování hříchů, ale naše maminky a naše babičky říkávaly, že je lepší se jednou začervenat než tisíckrát blednout strachy. Jednou se člověk začervená, ale hříchy jsou odpuštěny a jde se dál. Bůh nám odpuštění uděluje v církvi, je nám uděleno skrze službu našeho bratra, kněze. Také kněz je člověkem, který potřebuje milosrdenství. Také kněží mají zapotřebí se zpovídat, i biskupové, všichni jsme hříšníky. Také papež se zpovídá každé dva týdny, protože také papež je hříšník. Někdy lze slýchat, jak někdo tvrdí, že se zpovídá přímo Bohu… Ano, Bůh tě vždycky vyslyší, ale ve svátosti smíření posílá bratra, aby ti udělil odpuštění, jistotu odpuštění jménem církve. Nezapomínejme, že Bůh nám nikdy nepřestává odpouštět, a prostřednictvím služby kněze nás tiskne v novém objetí, umožňuje nám povstat a znovu se vydat na cestu. Taková je naše cesta, totiž neustále se pozvedat a znovu se vydávat na cestu. individualista – člověk, který prosazuje především své zájmy a cíle a stará se hlavně sám o sebe. Odmítá společenské vazby, vzájemnou závislost a solidaritu. subjektivní - jednostranný, zaujatý názor
Faro
Stránka 5
BOHOSLUŽBA OBĚTI - EUCHARISTICKÁ MODLITBA Po omytí rukou kněz zve k eucharistické modlitbě: „Modleme se, aby Bůh přijal oběť své církve“. Kněz zve, aby se celé shromáždění spojilo, aby mohl každý podle svého povolání přinášet Bohu oběť. V odpovědi „Ať ji přijme ke své slávě a spáse světa“ máme zachyceno to, co je důležité na každé bohoslužbě: konáme ji k Boží slávě a pro spásu světa, když se spolupodílíme na Ježíšově spasitelském díle, které započal na Golgotě a při každé mši svaté znovu koná. Máme si díky této odpovědi ještě uvědomit, že to co konáme, je dílo celé církve a koná ji celá církev – katolicita církve, nikdy nekonáme sami.
SUPER OBLATA Modlitba nad dary je krátká modlitba, která nám těsně před obětí připomíná, co se s dary má stát.
EUCHARISTICKÁ MODLITBA Střed celé mše svaté. Začíná dialogem Pán s vámi … a končí zvoláním Amen před otčenášem. Má dvě části: prefaci, která je „úvodem“ k euchartistické modlitbě (modlitba díkuvzdání, předzpěv k velké události) a kánon – pevný řád, to co je neměnné. Eucharistická modlitba má tři funkce: 1) chvála velkých činů Božích, 2) modlitba při stolování, 3) obětní modlitba. Při eucharistické modlitbě se modlíme k Otci a konáme tak skrze Ježíše Krista, pravého a jediného velekněze. Proto tato modlitba přísluší knězi, který je při mši svaté alter Christus, zástupce či přímo místo Ježíše Krista, druhý Ježíš Kristus. Celá eucharistická modlitba začíná dialogem. Ten naznačuje, že i když to tak snad nevypadá, tato modlitba je modlitbou celého shromáždění. Opět zaznívá pozdrav, který nám chce „v krátkosti a rychlosti“ připomenout, že Ježíš Kristus, náš Pán, je mezi námi. Vzhůru srdce. Máme je u Pána. Tímto chceme společně vyjádřit: jsme nasměrováni k Pánu, ke kterému se pozvedáme. Celé shromáždění se obrací k Vševládnému. A hledáme tak „to, co je nad námi.“ Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci. Je to důstojné a spravedlivé. Slova kněze jsou jakési předshrnutí celé preface, hlavní motto „úvodu“ k eucharistické modlitbě - díky. Slova lidu jsou souhlasem. A to nejen k tomu, že budeme děkovat, ale i k tomu, co kněz bude konat. Lid dává souhlas k tomu, aby kněz přistoupil k Ježíšově oběti. Bez lidu, tzn. bez společenství, by oběť mše svaté byla neúplná.
PREFACE Modlit se prefaci = Bohu děkovat! Vidíme, že tyto díky jsou formulovány dle jednotlivých dob, svátků. Je jich přes 70. To že začíná eucharistická modlitba díkuvzdáním nám také poukazuje na naši osobní modlitbu, která má začínat díky.
SANCTUS Na toto místo se dostalo asi v 5. století. Skrze trojí zvolání „Svatý, …“ vnímáme Trojici a vyznáváme tak Ježíšovo božství. Je to věta, kterou pokračuje preface - věta, která chválí Boha za jeho velké divy. Druhá polovina zpěvu „Požehnaný, jenž …“ jakoby již předjímala velikonoční oběť, kterou máme za malý okamžik vykonat. Můžeme si uvědomit, že přicházíme do spásné blízkosti Boha, kterou budeme zakoušet u Ježíšova stolu.
Stránka 6
Číslo dvanácté
Faro
Stránka 7
25. 11. 28. 11. 30. 11. 1. 12. 1. 12. 1. 12. 6. 12. 7. 12. 9. 12. 11. 12. 16. 12. 19. 12. 21. 12. 25. 12. 29. 12 29. 12. 29. 12. 31. 12. 4. 1. 2014 8. 2. 2014
adorační den farnosti (zahájení 9:30, ukončení 17:30) modlitba mužů (Lidečko 20:30) společná modlitba – vstup do doby ADVENTNÍ (Lidečko 19:00) začíná Rok rodiny žehnání adventních věnců mše svatá v Pulčíně (15:00) možná přijde i sv. Mikuláš adventní duchovní obnova (povede P. Josef Rosenberg) slavnost Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu setkání seniorů (9:30) modlitba se sestrami ze Štípy (Lidečko 18:00) modlitba mužů (Lidečko 20:30) předvánoční svatá zpověď (Lidečko, Horní Lideč: 9:00 – 12:00) koncert Scholičky (KD Lidečko 15:00) obnova manželských slibů koncert Kotáranky (Horní Lideč 16:00) mše svatá v Pulčíně (15:00) adorace a svátostné požehnání (Lidečko 23:30) Tříkrálová sbírka farní ples
NÁMĚTY K ADVENTU V příloze tohoto čísla farního časopisu máte malou pomůcku, jak společně v rodině prožít adventní večery - Malého průvodce adventní dobou. Na každý týden je zde nedělní evangelium a potom několik otázek, na které se pokuste odpovědět. Možná si doma občas povídáte a navzájem se dobře znáte a možná vás některé otázky ještě ani nenapadly a dozvíte se navzájem něco nového a možná jen tak prožijete společně s celou rodinou hezký večer. Začíná rok rodiny a bylo by moc dobře, kdyby každý pro svoji rodinu něco hezkého udělal. Třeba si našel čas na své nejbližší. Během adventu budeme chodit na roráty. Je to mše svatá v době adventní, kdy spolu s Pannou Marií očekáváme narození Ježíše a připravujeme se na Vánoce. Vy děti si neza-
pomeňte připravit lucerničky, které nám při mši svaté budou svítit a připomínat nám, aby i naše srdce zářilo dobrem a láskou. Adventní kalendář většinou dostávají děti. Počítají kolik dnů jim ještě schází do Vánoc a každý den si sní jednu čokoládku. Letos v kostele dostanete malý adventní kalendář do každé rodiny. Bude hlavně pro vás starší, můžete si ho přidělat třeba na ledničku a každý den se zkuste zamyslet nad jedním citátem z Písma svatého. Boží slovo je mocné – proměňuje naše srdce.
Lidé nás nekritizují hlavně proto, že jsme křesťané. Spíše jim vadí, že jimi nejsme naplno. (Vojtěch Kodet)
SVATBY Věra Povalačová a Ladislav Pechal
19. 10. 2013
KŘTY Sofie Juríčková Martin Pastorčák Daniel Jiří Matyáš
* 27. 10. 2013 * 27. 10. 2013 * 17. 11.2013
POHŘBY
NA PŘÍPRAVĚ ČASOPISU SE PODÍLELI Marek Filák Ludmila Fusková Sára Matůšová Adam Jeřábek P. Jan Ston
Farní úřad Lidečko Lidečko 37 756 15 Mobil farní úřad (+420) 733 741 148 Mobil P. Jan Ston (+420) 731 621 239 E-mail falidecko@ado.cz
Navštivte náš web farnost.lidecko.cz
Ludmila Garguláková Bohumil Martinek Josef Maňák Miloslava Marečková Anna Seidlová
* 2. 9. 1931 * 14. 2. 1932 * 25. 11. 1985 * 21. 9. 1935 * 19.9. 1954
+ 18. 10. 2013 + 22. 10. 2013 + 31. 10. 2013 + 5. 11. 2013 + 12. 11. 2013
STŘÍPKY Z FARNÍ KRONIKY Rok 1931 je charakterizován zvýšenou spolkovou činností. Protikatolické časopisy vyvěšené ve škole daly podnět nejen k oprávněné stížnosti rodičů, nýbrž i k reorganizování Lidové Jednoty. Dnes čítá Lidová Jednota v Lidečku na 500 členů. Také v Pulčíně začali katolíci probírati ospalé oči a založili si Lidovou Jednotu, ačkoliv nápor sociální demokracie a republikánů neznal mezí. Poněvadž se socialisté začali šířiti, ukázalo se, že je nutno organizovati dělníky. Skupina Všeodborového sdružení křesťanského dělnictva byla založena dne 2. února 1931. Nejsou pro ni právě nejvhodnější podmínky, ale doufáme, že ji pomůže držeti genstký systém při udělení podpor nezaměstnaným. Konečně i mládež byla zorganizována v nově založených skupinách Katolické Omladiny. Skupiny byly založeny ve všech obcích. V Lidečku má přes 100 členů, ve Střelné přes 40, v Lidči přes 30. V Pulčíně jsou opět podmínky nejtěžší, ale i tam se ukazuje chuť k životu. Druhý „Selkařský sjezd“ ve Valašských Kloboukách byl dílem pracovníků z naší farnosti. Aby byl probuzen větší zájem o odpolední pobožnosti byly s dětmi pořádány besídky (dětské pobožnosti) u jeslí a u oltáře panny Marie a v době postní adorační pobožnost. V Pulčíně v neděli svatodušní byl posvěcen kříž a nová zvonice, v níž je i oltář. Při této příležitosti byla v Pulčíně polní mše svatá i s kázáním. Na Boží Tělo za pěkného počasí krásně se vyjímal nový baldachýn. Letošního roku byl koupen nový fialový pluviál, černý kříž, burza na zaopatřování a jiné drobnější věci.