Kopaničárské slavnosti

50. JUBILEJNÍ

KOPANIČÁRSKÉ SLAVNOSTI

STARÝ HROZENKOV DRIETOMA

vznik kopaničárských slavností Půlstoletí konání Kopaničárských slavností ve Starém Hrozenkově, jedné z nejvýznamnějších kulturně-společenských akcí regionu, si zaslouží připomenout jejich historii. První ročník se konal v roce 1956 ve dnech 25. a 26 srpna, ale tradice setkávání se občanů na moravsko-slovenském pomezí je mnohem starší. Jak uvádí ve sborníku k 10. ročníku slavností dlouholetý předseda přípravného výboru Miroslav Fiurášek: "Tradice Kopaničářských slavností je bohatá. Již ve dvacátých letech se sešli obyvatelé moravsko-slovenských Kopanic na společné slavnosti, aby dokumentovali jednotu obou našich národů a na důkaz upřímného bratrství zasadili tehdy přímo na pomezí lípu, živý to symbol družby a společné práce pro rozkvět společné vlasti Čechů a Slováků."

Lípa bratrství, zasazená na hranici, se stala symbolem Kopaničárských slavností i družební spolupráce občanů i obcí na pomezí jak v době společného Československého státu, tak po jeho rozdělení v roce 2003. Slavnostní sázení lípy 30. dubna 1922, zachycuje dobová kronika.

Slavnost sázení „Lípy bratrství“ na hranici moravsko - slovenské, která pro nepříznivé počasí nemohla se konati 23. dubna 1922, konala se příští neděli 30. dubna 1922. Poněvadž i v ten den se zdálo, že počasí nebude příznivo, nebyla účast taková, jak jsme očekávali, přece však asi 2.000 lidí. Sokolská Povážská župa Štefánikova dorazila na místo dříve a poslala nám naproti vojenskou hudbu 17. pěšího pluku z Trenčína.

Slavnostní průvod ze Starého Hrozenkova na hranici 30. dubna 1922

3

vznik kopaničárských slavností a bratskej lásky, ktorý čin tento náš vedie, prenikol celý národ a ujal sa v ňom tak pevne, jako je zakotvený v našich sokolských srdciach. Na zdar!

Autor: bratr Gustav Abel, učitel a jednatel Sokola v Drietome 2) Bošáca: „Sadým ťa lipka bratstva, keď spadly púta rabstva.

Ujmi sa, lipka milená, ty, symbol vekov, Slovana.

Slavnostní koncert Posádkové hudby z Trenčína

V průvodu našem, který o 1/2 jedenácté vyšel od hostince „U Lavických“, byly jednotky sokolské: Uherský Brod, Bojkovice (s pobočkami Pitín, Krhov, Bzová, Starý Hrozenkov, Komňa a Luhačovice). Jakmile dorazili jsme k bratřím slovenským na hranici, nastal nejdojemnější okamžik slavností - sbratření. Sokolské prapory - Trenčínský a Uh. Brodský - sklonily se k sobě přes hraniční kámen a Slovák s Češkou podali si ruce. Hudba při tom hraje národní hymny, shromáždění stojí tiše s obnaženými hlavami - slzy v očích. Starosta Povážské župy Štefánikovy promluvil o bratrství československém, starosta pobočky ve Starém Hrozenkově o významu slavnosti a „Lípy bratrství“, načež zasazena lípa, pod jejíž kořeny vloženy ve skleněných pouzdrech pamětní spisy. Pro případ ztráty nebo poškození některého z nich, uvádím jejich doslovné znění: 1) Drietoma: „Sme si plne vedomi toho, že v jednote je sila, v bratstvu a svornosti spása, mier a pokoj nášho národa, stojíme preto pevne na podklade československej vzájomnosti, pracujúc na jéj upevnení. Cielom tým sadíme za účasti Sokola a čestného obecenstva Považia a súsednej Moravy tuto „Lipu bratstva“ na rozhraní moravsko - slovenskom, želajúc si zo srdca, aby cit svornosti

4

Žiť budeš potom tisíc rokôv a videť našich vnukôv ach, šťastných - v lásce bratstva.

Ty kvitnúť budeš mnoho liet, keď já už budem v hrobe tlieť.

Keď mladosť tvoja dávno pominie, a šedina rokôv i teba ovinie, ó, vzpomeň, lipka, na mňa!

A pošli, lipka na môj rov len jeden malý lístok tvoj, pošepnúť mi len tich pár slôv, či svorne žije národ Slovanov.“ Autor: bratr Juraj Gavalec, člen Sokola v Bošáci 3) Starý Hrozenkov: „Budoucím! Podepsaní členové pobočky Sokola ve Starém Hrozenkově, účastníci slavnosti sázení „Lípy bratrství“ na moravsko - slovenské hranici 30. dubna 1922, vkládají tento pamětní spis pod kořeny naší památné lípy. Jest naším vroucím přáním, aby tato lípa vyrostla v mohutný strom, jehož kořeny, pevně tkvíce v zemi moravské i slovenské, ať jsou nám i budoucím vždy příkladem, jak jest nutno ve svornosti a lásce milovati a brániti zemi, která jest naší vlastí.

vznik kopaničárských slavností

Slavnostní obřad sázení Lípy bratrst ví

A jako předkové naši hájili svobodu vlasti a národa až do posledního dechu, tak stůjme i my, Slováci a Češi, i Vy, budoucí, v jednom šiku jako pevná hráz proti všem vlnám cizáctví a zpátečnictví. Nás pak, kteří dočkali jsme se vytouženého osvobození svého národa a vlasti, kteří však dosud za volnost národa vésti musíme těžký boj, proti zlobě a neuvědomělosti lidské, pomněte budoucí!“ Autor: František Macek, řídící učitel a starosta Sokola ve Starém Hrozenkově Zatím lípa zasazena - při čtení těchto pamětních listů - a kácen pak maďarský hraniční kámen. Bili do něho kladivem Češi i Slováci a ukončil básník bratr Gavalec se slovy: „Dosial si ná delil, ale už nebudeš!“ Bratři Sokola Drietomského a Starohrozenského zapěli při slavnosti mužské sbory „Čo

čušíš, Slovákov mužný“ a „Hej, Slované“. Panu presidentu Masarykovi odeslán pozdravný telegram.

Následoval koncert vojenské hudby v útulném tom lesním zákoutí. Bez tance, křiku a obvyklého „výletního rozjaření“ radovali se, seznamovali se účastníci slavnosti až do chvíle rozloučení. O půl třetí odpoledne odešla župa Štefánikova, načež my s hostmi Drietomskými i okolními odešli jsme do Hrozenkova, kde o 4. hodině sehrál zdejší Sokol operetku „Z Českých mlýnů“. Večer byl československý večírek, při němž Drietomští sehráli jednoaktovku „Matka“, načež až do půlnoci střídala se hudební čísla našeho učitelského oktetta se zpěvy mužskými a smíšenými - Drietomskými..

Oproti zprávám časopisů, které nám vesměs

5

vznik kopaničárských slavností

Účastníci obřadu sázení Lípy bratrst ví

uznávaly zásluhu Drietomských, konstatuji zcela objektivně, že větší část práce vykonal Sokol Starohrozenský a z něho zase nejvíce učitelé místní, ze Žítkové a z Vápenic. Finanční tíhu slavnosti nesl téměř Hrozenský Sokol sám. Mravní výsledek slavnosti ovšem byl veliký. Rozepsaly se o ní časopisy nejen Sokolské a krajinské, nýbrž i velké denní listy.

Do kroniky zapsal: František Macek, řídící učitel a starosta Sokola Starohrozenského Ještě dále bychom do historie vztahů Čechů, Moraváků a Slováků mohli jít v souvislosti s nedalekou legendární horou Velkou Javořinou, kde se od roku 1964 konají obdobné slavnosti bratrství Čechů a Slováků. Zde například připomínají slavnostní charakter střetnutí v srpnu 1845 na podnět Samuela Jurkoviče, setkání českých a slovenských studentů v roce 1947, mohutný výlet na Javorinu v roce 1860. I přes vyhrožování a zákazy ze strany Uher se občané obou národů sešli i v letech 1880 a 82. Pod hrozbou trestů pak bylo v roce 1887 přesunuto setkání na moravskou stranu do Filipova údolí u Velké nad Veličkou, na kopanice U Sabotů, na pohraniční louky "Tomčalky" nebo do Luhačovic. Tradici bratrských vztahů udržovaly

6

Měšťanské besedy z Uh. Hradiště, Strážnice, Hodonína a pobočka Československé jednoty založené v Uh. Brodě v roce 1902. Na počátku XX. století se občané scházeli pod Velkou Javořinou spontánně a po vzniku ČSR byla tradice obnovena setkáním v roce 1922. Poslední před II. světovou válkou pak proběhlo v roce 1933. Po válce byl na Javořině uspořádán 1. 9. 1945 I. národní sjezd československé vzájemnosti, o dva roky později pak II. sjezd. V následujících 17 letech se na Javořině konaly jen drobné výlety, poněvadž tradici převzaly v roce 1956 Kopaničárské slavnosti. Na Javořině byla tradice obnovena až v roce 1964 v rámci oslav 20. výročí SNP - vznikly Slavnosti bratrství Čechů a Slováků.

Organizátoři sázení Lípy bratrst ví v roce 1922 Rudolf Zavadil a Gustav Abel na Kopaničárských slavnostech v roce 1968

kopaničárské slavnosti 1956 - 1966

Soubor Kopaničár na slavnostech v roce 1960

Ale vraťme se k historii Kopaničárských slavností, které vznikly i v důsledku poválečného rozvoje zaostalých Kopanic, a k hodnocení prvního desetiletí, jak ho viděl M. Fiurášek: „Kopaničářské slavnosti bratrství Čechů a Slováků si v průběhu předcházejících ročníků plně získaly srdce tisíců návštěvníků, kteří na nich nacházejí nejen příjemné osvěžení v překrásné přírodě a radostnou pohodu při hodnotných kulturních programech, ale i nezapomenutelné zážitky při setkáních se svými přáteli. Každoročně se do Starého Hrozenkova vracejí, aby se opět stali účastníky velké kulturně politické události, která už dávno přerostla rámec pořádajících okresů Uherské Hradiště a Trenčín.“ Zajímavé informace o zrodu Kopaničárských slavností poskytuje i článek Gustáva Kalače v bul-

letinu k 10. ročníku slavností, z něhož citujeme: „Kopaničiarske slávnosti naväzujú na Slávnosti bratstva, ktoré sa organizovali v prvých rokoch po oslobodení do r. 1951 na Vláre a do r. 1952 aj na Javorine. Po týchto rokoch stratili slávnosti na svojom pôvodnom rozsahu, ich organizovanie ochablo, takže sa stali viac iba vecou niekoľkých nadšených vlastencov moravsko - slovenského pomedzia. Do roku 1955 bola atmosféra obdobia kultu osobnosti pre rozsáhlejšie oživotvorenie tradície týchto spoločných podujatí neveľmi prajná. Podstatný obrat nastal v roku 1956. Na podnet Odboru kultúry Krajského národného výboru v Bratislave bola v prvej polovici mája 1956 zvolaná do Piešťan pracovná porada zástupcov okresov Trenčín, Trnava, Piešťany, Uherský Brod a Valašské

7

kopaničárské slavnosti 1956 - 1966

Starohrozenská svatba na slavnostech v roce 1960

Klobouky. Na porade sa zúčastnili i zástupcovia Štátnych kúpeľov Piešťany, Luhačovice a Trenčianske Teplice. Popri rade organizačných otázok, spojených s výmenou koncertov hudobných telies medzi kúpeľnými strediskami a iných programov medzi mestami týchto okresov, sa ako ťažisková otázka vynorila potreba kultúrno-spoločenského povznesenia ľudu kopaníc oboch strán moravsko-slovenského pomedzia. Zástupcovia okresov Uherský Brod a Trenčín sa podujali túto zásadu čo najskôr realizovať. Preto ešte v máji 1956 navštívil inšp. kultúry ONV Uherský Brod M. Večeřa Odbor kultúry ONV v Trenčíne, kde sa rozhodlo o usporiadaní Kopaničiarskych slávností družby Čechov a Slovákov v Starom Hrozenkove.“

8

Začátkem června se pak v hrozenské škole sešli zástupci okresu Trenčín M. Poruban a G. Kalač, zástupci okresu Uh. Brod M. Večeřa a V. Matula, za Osvětovou besedu Starý Hrozenkov M. Fiurášek, J. Kopunec a V. Valíček. Přítomni byli i předseda MNV Starý Hrozenkov a správce OB Drietoma.

Tak vznikl přípravý výbor Kopaničárských slavností, který vyhlédl stráň vhodnou pro přírodní amfiteátr a sestavil základní organizační a programovou koncepci slavností. Začátky nebyly jednoduché, chyběly zkušenosti z pořádání tak rozsáhlé akce, mimo jiné chyběl cement na výstavbu pódia (dodaly ho pak Cementárny v Hornom Srní). Zapojili se brigádníci z Trenčína, Bojkovic a Uh. Brodu, pomohlo i vojsko z Trenčína a pochopitelně obča-

kopaničárské slavnosti 1956 - 1966 né Starého Hrozenkova. A tak se 25. srpna mohly na stráni nad amfiteátrem rozzářit vatry, na pódiu se roztančily soubory písní a tanců obou okresů a přes nepříznivé počasí přišlo kolem tří tisíc diváků. Tradici Kopaničárských slavností zahájil jejich první ročník...

Jistě nebude bez zajímavosti připomenout si, jak byl koncipován program úvodních ročníků. První ročník v roce 1956 zahájilo v sobotu 25. 8. slavnostní otevření nové osmileté střední školy, v kulturním programu účinkovali pěvecký sbor Dvořák z Uh. Brodu a domácí soubory dětský soubor školy a dechová hudba. Následoval zbojnický večer (TS Merina Trenčín a Kopaničár Starý Hrozenkov), ohňostroj a lidová veselice. Neděli zahájil budíček, pak vystoupily dětské soubory písní a tanců z Nového Mesta n.V., Dolnej Súče, Biskupic a Starého Hrozenkova. Po koncertu DH Merina Trenčín následoval slavnostní průvod krojovaných skupin a vystoupení souborů písní a tanců (Trenčan, PTŠ z Nového Mesta n.V., Veličan, Světlovan z Bojkovic, soubor z Vápenic a Kopaničár. Slavnosti ukončily lidové veselice na hlavním pódiu, „u Bače“ a „u Vodníka“. Jen pro zajímavost - vstupné na sobotu bylo 8, na neděli 10 Kčs.

Druhý ročník v roce 1957 zahájilo 10. srpna otevření rybníka JZD Starý Hrozenkov a pořad Večer u vatry bratrství a míru (CM Viléma Zahradníka z Uh. Hradiště, Světlovan z Bojkovic, Družba z Trenčína, Jánošík z Nového Mesta n.V. a lidový vypravěči Jožo Klopec z Trenčína a Slávek Zapletal ze Starého Hrozenkova). V neděli po budíčku se konaly přehrávky dechových hudeb z okresu Uh. Brod, následovalo vystoupení dětských souborů ze Starého Hrozenkova, Uh. Brodu, Biskupic a Korytné. Po koncertu dechových hudeb proběhl průvod krojovaných skupin a hlavní program slav-

lidov ý v ypravěč josef lebánek

ností (CM Světlovanu, Kopaničár Starý Hrozenkov, soubor ze Strání, Kubran, Olšava z Uh. Brodu, soubor z Vápenic, Merina z Trenčína, vojenský soubor Valach ze Znojma a lidoví vypravěči Josef Lebánek z Vápenic a Vašek Mlýnek z Kuželova). Lidová veselice proběhla na třech pódiích.

Třetí ročník začal 2. srpna Večerem u vatry družby a míru (Javorina ze Strání, Merina Trenčín, Zálesí

9

kopaničárské slavnosti 1956 - 1966 Kopaničár, Pěvecký sbor z Trenčína, Soubor písní a tanců Německo - sovětského přátelství z Eislebenu (NDR), Trenčan, Valach Znojmo, Jánošík Brno a lidoví vypravěči Slávek Zapletal ze Starého Hrozenkova a Ján Merka z Halenkova. Slavnosti byly tradičně zakončeny lidovou veselicí.

Koncepce programu, postavená na vystoupení folklorních souborů, se zachovala i v dalších letech. Při hodnocení první dekády byly kladně hodnoceny i průvody, které dokladovaly bohatost lidové tradice v regionu. Kopaničárské slavnosti v té době také podnítily řadu dalších aktivit na pomezí.

Konaly se pracovní konference, setkání kulturních a osvětových pracovníků, odborářů, účastníků odboje, družby škol, meziokresní soutěže požárníků, zdravotních hlídek atd.

A ještě jednou Gustáv Kalač: „Odvtedy prerástli Kopaničiarske slávnosti družby na slávnosti bratstva našich národov. Plnia to významné poslanie, ktoré im bolo správne predurčené. Upevňujú a prehlubujú bratské vztahy medzi Čechmi a Slovákmi nielen na pomedzí, ale v celej našej vlasti.“

legenda kopanic - františek šopík

Luhačovice, Valach Znojmo, Jánošík Brno a lidoví vypravěči Ujo Matúš z Jánošíka a Josef Lebánek z Vápenic). Po ohňostroji následovala lidová veselice. Nedělní program byl podobný jako v předchozích ročnících - budíček, koncert dechové hudby a program dětských souborů (OSŠ Starý Hrozenkov, Radost‘ Trenčín, soubor z Biskupic, Olšavěnka Uh. Brod, OSŠ Trenčianske Teplice a mládežnická dechovka z Horného Srní). Po koncertu dechové hudby prošel odpoledne z obce do amfiteátru průvod krojovaných skupin a v hlavním programu vystoupily soubory: Družba Trenčín, domácí

10

Poznámka redakce: Vzhledem k tomu, že řadu let byl používán název „Kopaničářské slavnosti“ (oproti současnému „Kopaničárské slavnosti“), je v dobových citacích užita původní verze.

kopaničárské slavnosti 1967 - 1990

Soubor Dolina ze Starého Města - XVII. KS v roce 1972

V prvních deseti letech si Kopaničárské slavnosti získaly významné postavení mezi nadregionálními kulturními akcemi v Československu. Staly se lidovou slavností s převážně folklorně laděným programem a odborářské organizace a zemědělská družstva podnikaly na slavnosti zájezdy. O akci pochopitelně měly v tehdejší politicko - společenské atmosféře zájem i stranické a státní orgány, které na slavnosti posílaly své delegace. Ve druhé polovině šedesátých let ideologický tlak v republice poněkud polevil, přesto například v červenci roku 1968 vedl delegaci ÚV KSČ a vlády Gustáv Husák. Po srpnové invazi a v období totality se snažili pořadatelé vtisknout akci ideový a politický charakter - oficiálně to byly Okresní národní výbory v Uherském Hradišti a Trenčíně, obvykle pod zaštitou (v roce 1970 například ministerstev kultury ČSR a SSR a Jihomoravského KNV), pozdě-

ji obce Starý Hrozenkov a Drietoma (v roce 1980 pod záštitou ONV Uh. Hradiště a Trenčín). V osmdesátých letech byl pořadatelem slavností Výbor Kopaničárských slavností se sídlem ve Starém Hrozenkově (získal ocenění „Vyznamenání za vynikající práci“) a tvořili jej zástupci obcí Starý Hrozenkov a Drietoma, Okresních národních výborů a okresních kulturních zařízení v Uh. Hradišti a Trenčíně, jejichž pracovníci se starali především o program a propagaci. Připomeňme alespoň některá jména aktivních organizátorů. Za obec Starý Hrozenkov to byli především učitelé Josef Kopunec, Vojtěch Valíček, Miroslav Fiurášek a později starosta Pavel Michalec, za obec Drietoma předsedové MNV Ján Kluka (1954 - 1966), František Plško (1967 - 1982) a Ján Bobotský (1983 - 1989), za okresní kulturní zařízení v Uh. Hradišti Miroslav Potyka a Anna Maděričová a Trenčín Anna Koníková a Jaroslav Mi-

11

kopaničárské slavnosti 1967 - 1990

Soubor Kubran na XVII. Kopaničárských slavnostech v roce 1972

kolášek. Až do konce sedmdesátých let probíhaly Kopaničárské slavnosti každoročně, obvykle druhý nebo třetí víkend v červenci, v osmdesátých letech se začaly střídat se Slavnostmi bratrství Čechů a Slováků na Javořině. (V letech konání Slavností na Javořině probíhaly ve Starém Hrozenkově tzv. „malé“ Kopaničárské slavnosti se zredukovaným programem.) V roce 1972 byla k 50. výročí zasazení Lípy bratrství zasazena na hranici druhá Lípa bratrství.

Program slavností získal více méně ustálenou podobu. Páteční večer (pokud se konal) patřil obvykle divadelnímu či filmovému představení, tradiční se stalo Setkání mládeže u Lípy bratrství (v sobotu před hlavním programem, později v pátek večer).

Součástí slavností býval i slavnostní průvod, své pevné místo měly koncerty dechových hudeb. Sobota odpoledne a neděle patřila převážně folklorním souborům (dospělých i dětských) z obou stran hranice, příležitostně vystupovaly i zahraniční kolektivy. Sobotní večer míval spíš estrádní, na popularní umělce zaměřený obsah, např. Divadlo Rokoko (Darek Vostřel, Jiří Šašek, Laďka Kozderková, Karel Hála a Karel Štědrý), Helena Růžičková, Helena Vondráčková, Milan Drobný, Milan Chladil,

12

Buřinky Petra Dudeška, Pavel Bobek se skupinou Groš, Věra Špinarová a skupina Nota bene, Country beat Jiřího Brabce, skupina Zelenáči apod. Sobotní hlavní pořad byl obvykle „ideově“ nazván „Večer u vatry bratrství a míru“, byl zahajován zapálením vatry, končil jej slavnostní ohňostroj a odpálení dělobuchů. Následovaly lidové veselice.

Oficiální zahájení slavností bylo většinou záminkou k prezentaci stranických delegací a delegací okresních, krajských i ústředních státních orgánů.

Slavnosti byly „věnovány“ vždy politické dominantě roku, stejně jako tehdy všechny významné kulturně-společenské akce v republice (výročí Osvobození, SNP, VŘSR, založení KSČ, Mezinárodnímu roku míru atd.). Tato snaha vedla k takovým absurditám, že např. v roce 1982 byly slavnosti věnovány: „37. výročí Osvobození Československa, 38. výročí SNP, 65. výročí VŘSR a 60. výročí vzniku SSSR“! Až koncem osmdesátých let přibylo na plakáty výročí v podstatě nejdůležitější - „k 70. výročí vzniku ČSR“ (např. v roce 1988). Přes tento ideologický „nános“ si program Kopaničárských slavností po celou dobu udržoval neoficiální statut lidové slavnosti s převážně folklorním programem.

Jako příklad uvádíme programy několika ročníků.

Olšava z Uh. Brodu - XVIII. KS v roce 1973

kopaničárské slavnosti 1967 - 1990

dechová hudba vlčnovjanka na slavnostech v roce 1980

XV. KOPANIČIARSKE SLÁVNOSTI 10. - 12. júla 1970 piatok - celovečerní film sobota - Spevom k srdcu (spevy, tance a ľudové rozprávanie moravsko-slovenského pomedzia) - Jubilejne stretnutie pri Lipe bratstva - IV. ročník Cyklistického preteku bratstva cez Biele Karpaty - Pozdravy Kopaniciam (Dolněmčan Dolní Němčí, Kubran z Kubry) - Koncert dychovej hudby - Večer pri vatre bratstva a mieru (vystúpenie divadla Rokoko z Prahy) - Slávnostný ohňostroj - Ľudové veselice nedela - Koncert dychovej hudby - Prehliadka ľudových krojov a módneho

obliekania (Slovač Uh. Hradiště, Makyta Púchov, Odevné závody Trenčín) - Slávnostny koncert Slováckeho dychového orchestra - Manifestácia bratstva a mieru (prejav vedúceho delegace ÚV KSČ a vlády ČSSR, vystúpenie Československého súboru piesni a tancov - Ľudové veselice

Setkání mládeže u Lípy bratrst ví (1973)

13

kopaničárské slavnosti 1967 - 1990

součástí některých ročníků byly slavnostní průvody

XXV. KOPANIČÁŘSKÉ SLAVNOSTI 4. - 6. července 1980 pátek - filmové představení sobota - Koncert krojovaných DH Drietomanka a Vlčnovjanka - Večer u Vatry bratrství a míru (manifestace pracujících, Hradišťan Uh. Hradiště, Country beat Jiřího Brabce) - Ohňostroj, lidové veselice neděle - Koncert dechové hudby Šarovec - Setkání pionýrů u Lípy bratrství - Zpívám zpěv míru (Selčianka, Selčan, Kopaničárek, Kopaničár, pěvecká skupina OB Trenčianska Teplá, Dolinečka, skupina Zelenáči - Lidové veselice XXVI. KOPANIČÁŘSKÉ SLAVNOSTI 10. a 11. července. 1982 sobota

14

- Setkání mládeže u Lípy bratrství - Beseda s kosmonautem - Koncert DH Šarovec z Hluku a Domu odborů Stará Turá - Večer u Vatry bratrství a míru (manifestace pracujících, SĽPT Družba Trenčín, Milan Drobný se skupinou) - Slavnostní ohňostroj - Lidové veselice neděle - Slavnostní průvod účinkujících - Z Lopeníka na dvě strany (komponovaný program folkloru moravsko-slovenského pomezí - SZŠ Trenčianska Turná, Selčianka, Selčan, Rozmarín, JZD Záblatie, Novobošáčan, Rozmarýn Uh. Brod - Újezdec, Světlovan Bojkovice, Kopaničárek a Kopaničár Starý Hrozenkov, Veleťánek, Olšavěnka, ženy z Březové, vypravěč Josef Lebánek - Lidové veselice

kopaničárské slavnosti 1967 - 1990

Kopaničár na slavnostech v roce 1986

XXVII. KOPANIČÁŘSKÉ SLAVNOSTI 7. a 8. července 1984 sobota - Koncert DH Stříbrňanka - Večer u Vatry bratrství a míru (manifestace pracujících, Slovenský lidový umělecký kolektiv s premiérovým programem) - Buřinky Petra Dudeška - Slavnostní ohňostroj, lidové veselice neděle - Setkání mládeže u Lípy bratrství - průvod do areálu slavností - Folklorní soubor Trogir (Jugoslávie) - Společným hlasem (Trenčan a Družba z Trenčína, Kopaničár ze Starého Hrozenkova a Světlovan z Bojkovic) - Lidové veselice

XXVIII. KOPANIČÁŘSKÉ SLAVNOSTI 12. a 13. července 1986 sobota - Vítáme vás (Kopaničár, Kopaničárek, Drietomáčik) - Koncert DH Rozvojanka a Trenčianska dvanáctka - Módní přehlídka družstva Slovač Uh. Hradiště - Manifestace bratrství a míru (soubor Višénka z Podmoskevské oblasti, Pavel Bobek se skupinou divadla Semafor Groš) - Slavnostní ohňostroj, lidové veselice neděle - Koncert DH Boršičanka a Bodovanka - Setkání mládeže u Lípy bratrství - Pod sluncem míru (dětský folklor - Hájek Velehrad, Dřínky Šumice, Kopaničárek Starý Hrozenkov, Radosť Trenčín)

15

kopaničárské slavnosti 1967 - 1990 - Setkání na Kopanicích (Březovjan, Javorina, Kopaničár, Večernica, Merinka) - Lidové veselice XXIX. KOPANIČÁŘSKÉ SLAVNOSTI 9. a 10. července 1988 sobota - Setkání mládeže u Lípy bratrství - Koncert DH Topolanka - Vítáme vás (Kopaničár a Kopaničárek Starý Hrozenkov) - Módní přehlídka Klubu mladých módních tvůrců Uh. Hradiště - Manifestace bratrství a míru (soubory Kunovjan a Trenčan) - Věra Špinarová a skupina Nota bene - Ohňostroj, lidové veselice

Závěr hlavního programu XXVIII. KS v roce 1986

16

neděle - Koncert DH Rozmarýnka a Nemšovanka - Setkání na Kopanicích (Kubra, Merinka, Nivničané, Kohútek, Kopaničárek, Kopaničár) - Vystoupení zahraničních souborů (Limingan Huorisoseurra Finsko, Obrzanie Polsko) - Lidová veselice

Listopadové události v roce 1989 změnily politicko - společenskou situaci v Československu, což se pochopitelně odrazilo i v pořádání Kopaničárských slavností.

kopaničárské slavnosti 1967 - 1990

Slovenské soubory jsou vždy ozdobou Kopaničárských slavností - družba z trenčína

diváci a hosté kopaničárských slavností v roce 1980

17

Kopaničárské slavnosti 1990 - 2010

XXXII. ročník kopaničárských slavností v roce 1992

Poslední dvacetiletí historie Kopaničárských slavností je ve znamení výrazných změn jak v organizaci, tak v celkovém zaměření akce. To hlavní - lidová slavnost družby obou národů s důrazem na folklorní tradici - to přetrvalo a zůstalo. Vymýcen byl však jakýkoliv politický a ideologický podtext, přestože na slavnosti přijíždějí významné osobnosti politického života obou států. Jedná se však vždy jen o návštěvu, podporu slavností a družby, ale bez politických proklamací, bez projevů. Pořadatelství v těchto letech je plně v rukou pouze obou družebních obcí Starého Hrozenkova a Drietomy a jejich představitelů (Milan Vaculík - Ing. Viliam Ištok, JUDr. Jozef Kluka, Ing. Igor Humecký),

18

s přípravou programů a jejich realizací a propagací pomáhají Klub kultury Uh. Hradiště (PhDr. Jaroslav Zapletal, Mgr.A. Antonín Mach, Miroslav Potyka) a Trenčianského osvetového strediska Trenčín (Mgr. Vladimír Zvalený, Jaroslav Mikolášek, Štefan Sádecký, Jarka Kohutová). Od roku 2000 se slavnosti konají pod záštitou hejtmana Zlínského kraje a predsedu Trenčianského samosprávneho kraja.

Velká pozornost byla věnována rekonstrukcím přírodního areálu Kopaničárských slavností. Vedle drobnějších úprav proběhla první velká přestavba za 6 milionů Kč v letech 2004 - 2005 za přispění Ministerstva financí České republiky. Částečně bylo zastřešeno jeviště, za jevištěm byl vybudován

Kopaničárské slavnosti 1990 - 2010 objekt s prostorem pro šatny, programový štáb a sociální zařízení, rozšířeno bylo hlediště a vyměněny lavice, vznikl zastřešený prostor pro zvukaře atd. Druhá přestavba v celkové výši 9,5 milionu Kč, která bude dokončena k jubilejnímu 50. ročníku slavností, je financována z programu „Cezhraničnej spolupráce Slovenská republika - Česká republika 2007 - 2013“. Tento projekt je finacován Evropskou unií. Pokračovalo zastřešení jeviště a rozšíření hlediště, dobudování šaten, v areálu vyrostly dva stylové objekty (informační budova, zázemí pro hosty), kvalitnější je sociální zázemí a především vznikl v místě bývalého „malého“ podia zastřešený prostor pro cca 1.000 lidí, který umožňuje v případě deště pokračovat v upraveném hlavním programu.

Ustálila se koncepce programu slavností. Pátek je věnován Setkání občanů u Lípy bratrství s následným kulturním programem v kulturním domě (besedy u cimbálu, Kopaničár a hosté, Setkání gajdošů apod.) Sobotní program zahajuje kolem patnácté hodiny v přírodním areálu odpoledne koncert dechové hudby, následuje blok folklorních souborů z obou republik, večer je věnován „odlehčenému“ vystoupení bavičů a hudebních skupin různých žánrů. Po tradičním slavnostním ohňostroji následují lidové veselice na několika místech areálu (s dechovkami, cimbálovými muzikami a instrumentálními skupinami). V neděli dopoledne se koná slavnostní mše svatá s následným koncertem dechové hudby na náměstí ve Starém Hrozenkově. V areálu začíná program po obědě koncertem dětské dechové hudby, následuje blok folklorních souborů dětských i dospělých z obou republik, případně ze zahraničí, a program uzavírá vystoupení zajímavých interpretů jiných než folklorních hudebních žánrů. Slavnosti pak končí

lidovou veselicí. Program je doplňován jarmarkem lidových uměleckých výrobců.

V uvedeném období prakticky na všech slavnostech vystupovaly soubory Kopaničár a Kopaničárek ze Starého Hrozenkova, jen málokdy chyběl dětský soubor Nezábudky z Drietomy. Představila se celá řady špičkových folklorních souborů z obou republik, například Družba Trenčín, Veličan, Dolina Staré Město, Olšava Uh. Brod, Včelaran z Bílovic, Kunovjan z Uh. Hradiště, Pentla z Boršic, Lipovjan, Trenčan, Vsacan Vsetín, Lúčka Svatobořice - Mistřín, Považan, Merina Trenčín, Břeclavan, Folklorní studio Buchlovice, Turiec, Liborčan, Velička s Horňáckou cimbálovou muzikou Martina Hrbáče, Vršatec, Kašava Zlín, Cifra Uh. Hradiště, Drienovec, Světlovan Bojkovice, Váh, Folklorní skupina Míkovice, Rozmarýn Újezdec, Danaj Strážnice, Považan, Vlčnovjan, Mladosť, Večernica, Hořeňák, Brezovan, Pobedimčan, Radošov Veselí n.M., Slovácký soubor Kyjov, Slovácký krúžek Praha, Handrlák Kunovice, Krajňanec, Magura, Zobor a další. Vystoupily i zahraniční soubory - Dolcainers (Španělsko), Wrzosy (Polsko), Darlowianie (Polsko), Buhuni (Tchaj - wan), Cantabile (Polsko). Z dechových

tradiční akcí slavností je setkání u lípy bratrst ví

19

Kopaničárské slavnosti 1990 - 2010 hudeb jsme viděli např. Drietomanku, Bučkovanku, Budvarku, Komoranku, Boršičanku, Komňany, Hrozenčanku, Hrozenčany, DDH Drietoma, Javorinku a další. V sobotních večerních pořadech estrádního typu to byli např. DH Moravanka, Helena Růžičková, Jiřina Bohdalová a Petr Novotný, Izer a Dobrodinský, Ivan Mládek a Banjo Band, YOYO Band, Kaiser a Meluš, František Nedvěd, Brněnská Moravěnka, Natalika, skupina Patrola, Josef Náhlovský, Lojzo, The Backwards, Senzi Senzus, Drišlak atd. V nedělním závěrečném programu jsme viděli např. Viktorky, Schovanky, Svatý Pluk z Uh. Hradiště, Docuku, Fleret s Jarmilou Šulákovou, AG Flek, Vlastu Redla a další.

Ne vždy přálo slavnostem počasí. Například v roce 1997 proběhl pouze náhradní program, když mnohé soubory se kvůli povodním do Starého Hrozenkova vůbec nedostaly. Také sobotní pořad v roce 2009 dokonale „vypršel“. Vzhledem k zastřešenému pódiu a nově vybudovanému krytému prostoru pro 1.000 diváků mohou být pořadatelé jubilejních slavností klidnější.

Srdečně vás na 50. ročník Kopaničárských slavností zveme!

50. KOPANIČÁRSKÉ SLAVNOSTI Starý Hrozenkov 16. 7. - 18. 7. 2010 Pátek 16. 7.

18.00 Setkání u Lípy bratrství 18.45 Slavnostní otevření a požehnání rekonstruovaného areálu Kopaničárských slavností, vystoupí soubor Kopaničár a ženský sbor Čečera ze Starého Hrozenkova 21.00 Kulturní dům: Setkání gajdošů a Vašek Kovářík, uvádí Marcela Vandrová

20

Sobota 17. 7.

14.30 Setkání gajdošů, Spevácká skupina Chotár Horná Súča, Podšable Komňa, FSk Kýčer Turá Lúka, Slovácký soubor Kyjov, FSk Večernica, Kopaničár Starý Hrozenkov, slavnostní zahájení 50. KS, Olšava Uh. Brod, FS Vršatec Dubnica n.V. 20.30 Robo Kaiser a Peter Meluš Josef Náhlovský 21.45 RICHARD KRAJČO a skupina KRYŠTOF 23.00 Slavnostní ohňostroj a lidové veselice (DH Drietomanka a Vracovjáci, CM Strýci, skupiny Pell Mell, Next Page, Sory a Generace) Neděle 18. 7.

10.30 Slavnostní mše svatá - celebruje Mons. Jan Graubner 11.30 koncert DH Hrozenčané na náměstí Areál slavností 13.00 Vystoupení DDH Dolná Súča, DFs Čajka Horná Súča, DFs Kopaničiarik Myjava, DFS Kopaničárek Starý Hrozenkov, DFs Nezábudky Drietoma, FS Pentla Boršice, FSk Latovec Dolná Súča, FS Nadeje Paříž (Francie), FS Světlovan Bojkovice, FS Váh Půchov, FS Velička Velká nad Veličkou a HCM Martina Hrbáče 17.30 HANA a PETR ULRYCHOVI a skupina JAVORY 19.00 Lidová veselice (DH Bodovanka a VSP Band) Změna programu vyhrazena Obecní síň (stará škola č.p. 111) TRADICE KOPANIČÁRSKÝCH SLAVNOSTÍ (výstava fotografií, výtvarných děl a dokumentů)

obec STARÝ HROZENKOV

pohled na starý hrozenkov

Obec Starý Hrozenkov je přirozeným centrem Moravskch Kopanic, které jsou součástí Moravského Slovácka. Tvoří jednu z jeho charakteristických součástí. Rozkládají se v Bílých Karpatech, v prostoru mezi Straňanským a Starohrozenkovským průsmykem až k Šanovu. V jejich středu se vypíná hora Velký Lopeník. Dělíme-li Moravské Slovácko na část rovinnou „Dolňácko“, na část podhorskou „Horňácko“, představují horskou, třetí část Kopanice. Prostírají se na úbočích a v údolích Bílých Karpat.

Název Kopanice vznikl od zvláštního způsobu hospodaření. Vesnice netvoří komplex souvislých osad vzniklých podél komunikací (silnicový typ), ani nejsou nepravidelně nahloučeny na svazích údolí (typ svahový). Usedlosti jsou zde roztroušeny po úbočích, stráních, údolích a kopcích daleko od sebe. Tvoří pravý horský typ bydlení. Kolem každé chalupy jsou soustředěna chudá pole, která pro svůj svah byla obdělávána převážně ručně,

motykou. Tato políčka nazývají zdejší obyvatelé kopanice. Odtud přešel název na celou oblast.

Vlastní Kopanice tvoří pět vesnic. Jakýmsi jejich centrem je Starý Hrozenkov v údolí Krátkovského potoka. Střed vesnice je vytvořen jako silnicový typ, ale na úbočích a stráních jsou starohrozenkovské kopanice. V okruhu Velkého Lopeníka (912 m), Malého Lopeníka (845 m) a Mikulčina vrchu (799 m) jsou roztroušeny pravé kopaničárské vesnice Lopeník, Vápenice a Vyškovec. Pátá obec Žítková leží severně od Starého Hrozenkova, po pravé straně Krátkovského potoka. Do oblasti vlastních Kopanic zasahují i katastry sousedních obcí (Pitín, Komňa, Bzová, Bystřice pod Lopeníkem ). Ke Starému Hrozenkovu inklimuje i část Drietomských, Sučanských a Chocholanských Kopanic.

Obec Starý Hrozenkov se nachází v malebném prostředí Chráněné krajinné oblasti a dnes již i biosférické rezervace Bílé Karpaty. Poloha na průsmyku předurčila Hrozenkovsko již k rannému osídle-

21

obec STARÝ HROZENKOV

hody a dožínky jsou tradiční akcí ve starém hrozenkově

ní. První organizované osídlení vzniklo současně s moravskouherskou hranicí v 11. století. Nešlo však o poddanskou vesnici, ale o osídlení rozptýlené po celém území obce, která tehdy zahrnovala katastry nynějších obcí Žítková, Vyškovec, Vápenice a do roku 1791 i Lopeník a velkou část území okolních obcí moravských i slovenských.

Bylo to svobodné pohraničí zvané též „Hrozné Pusty“ nebo „Pusty Hrozinkow“, Což dalo vzniknout názvu Hrozinkow nebo Rozinkow, od 19. století Starý Hrozenkov.

První přímá písemná zmínka pochází z r. 1261, kdy věnoval Přemysl Otakar II. část území zvané Vysoká Lhota na potoku Hrozinkově vizovickému klášteru Smilheim. Po roku 1600, kdy zesílil vliv Světlova, byla na současném místě založena ves

22

Hrozinkov obydlená obyvateli okolních samot. Krajina trpěla vojenskými vpády Tatarů, Turků, Kumánů, Kuruců a řady dalších. Kritické období přečkával lid v okolních horách. Kraj poskytoval útočiště různým psancům z doby po husitských válkách a bělohorské porážce. Základem obživy byl především chov hovězího dobytka doplněného zemědělstvím. Pěstoval se zde ječmen, oves, škripica (křibice lesní), později pohanka, žito a pšenice, řepa a brambory. Z ovocných stromů švestky na slivovici, jabloně, hrušky, vlašské ořechy a třešně. Dříve se ovoce po domácku sušilo a vyváželo do Budapešti. Život zde byl tvrdý, komplikovaný administrativními zásahy vrchnosti, které zde zakazovaly jakoukoliv výrobu i podomáckou, mimo zemědělství, což vedlo k hospodářskému zaostávání kraje.

obec STARÝ HROZENKOV

rekonstrukce areálu slavností

Lid se pak déle držel svých tradic, čímž se zachoval národopisný svéráz vyjádřený krojem, výšivkami, písněmi, nářečím, stavbami a zvyky.

Ke kulturním památkám Starého Hrozenkova náleží Farní kostel Narození Panny Marie v pozdně barokním stylu z roku 1774, barokní socha sv. Jana Nepomuckého a také u rybníka stojící kaple ze 17. století.

V roce 1956 byla vybudována moderní budova školy, která vévodí celému kopaničárskému kraji.

V 18. století byl ve St. Hrozenkově celní úřad, v době cholery v r. 1831 kontumační ústav. Na Dolině byla cholerová stanice, všichni kdo jeli z Uher na Moravu se museli vykoupat v ohromných kádích s horkou vodou a nějakými dezinfekčními přípravky (údaj podle lidové tradice). V polovině minulého století tu stával celní a třicátkový úřad, tři mlýny, pila a dvě hospody. Silnice z Uherského Brodu byla vybudována jako poštovní v roce 1841, jezdily po ní dostavníky a u soutoku Vlčího potoka s Hrozenkovským byly stáje pro čerstvé koně, pro jejich přepřahání. Rekonstrukce silnice jako magistrály Brno-Uherské Hradiště-Trenčín se prováděla až v letech 1936 – 1939. V současné době je to mezinárodní hlavní silnice E 50.

Severně od obce byly v minulosti v tratích Skalky a Šagátky rozházeny obrovské čedičové a andezitové balvany, které byly používány jako stavební kámen. Koncem dvacátých let se začalo s průmyslovou těžbou, napřed na Šagátkách, pak se těžba přesunula západním směrem na Skalky. Začaly se hloubit lomy a vystavěly se stovky metrů úzkokolejné dráhy a pozemní lanovka. V r. 1932 byl postaven nový drtič a pomocné budovy. Provoz byl vybaven sekačkami na kostky pro povrch již vzpomínané magistrály. Od drtiče byla postavena visutá lanová dráha do středu obce, kterou se dovážely výrobky z kamene do zásobníku. V sedmdesátých letech došlo ke zrušení visuté lanovky a pro přesun kamene byla postavena nová silnice z údolí Vlčího potoka. Těžba byla později utlumena a v r. 1982 zastavena.

K velkým změnám došlo ve Starém Hrozenkově po roce 1990. Vybudoval se vodovod a rozvody vody po celé obci, přivaděč vede až spod Mikulčina Vrchu.

prohlídka nově v ybudovaného kry tého prostoru

23

obec STARÝ HROZENKOV Dále to byla např. nová kanalizace a napojení většiny domů na ČOV, plošná plynofikace, rozšíření a nový povrch na místních komunikacích, rekonstrukce všech chodníků, dům s pečovatelskou službou pro 21 nájemníků, 71 nových bytů, nové náměstí se sochou svatého Jana Křtitele, nádstavba věže kostela včetně věžních hodin, rekonstrukce středu obce a generální rekonstrukce kulturního domu, vybudování dvou kempů, veřejného koupaliště, sportovní hala, generální oprava základní a mateřské školy, nová hasičská zbrojnice a mnoho jiných akcí. V neposlední řadě je to přestavba areálu Kopaničárských slavností.

Bohatý je i kulturní život. Vedle Kopaničárských slavností se v obci koná v druhé půli června Mo-

dožínkov ý průvod

24

ravsko-slovenský festival dechových hudeb, začátkem září pak Hody a dožínky s krojovaným průvodem obcí. První týden v adventu je to rozsvěcování vánočního stromu, kde vystupují žáci MŠ a ZŠ a všechny místní soubory - působí zde dechové hudby Hrozenčané a Hrozenčanka, folklorní soubory Kopaničárek a Kopaničár s muzikami, ženský sbor Čečera, mužský sbor z Vápenic a Gajdoši z Kopanic. V minulosti byl velmi známý divadelní soubor, který např. s inscenací hry Kubo se v sedmdesátých letech probojoval až na národní přehlídku. Všechny tyto kolektivy se podílejí na udržování a rozvíjení tradiční lidové kultury Kopanic.

Milan Vaculík, starosta Starého Hrozenkova

Obec DRIETOMA

Pohľad na obec Drietoma

Obec Drietoma s rozlohou 3.583 ha patrí medzi najväčšie v okrese Trenčín. Hrozenkovským priesmykom je vstupnou bránou z Moravy na Slovensko. Severnú a severozápadnú časť územia tvorí pohorie chráneného krajinného územia Bielych Karpát. Južnú časť územia tvorí krajinný celok Považské Podolie. Malou časťou obec zasahuje do Trenčianskej kotliny. Katastrálne územie leží v nadmorskej výške 215 – 771 metrov nad morom.

V obci žije 2.222 obyvateľov a je súčasťou Bielokarpatsko – trenčianskeho mikroregiónu.

Prvá písomná zmienka o obci je z roku 1244.

V tejto dobe existovala Horná Drietoma (Drietoma Superior), Dolná Drietoma (Drietoma Interior) a viacero roztrúsených osád. Najväčší význam mala

trhová osada Svitava, ktorú založili husiti vracajúci sa zo Slovenska. Obec trpela častými záplavami.

Najväčšie boli v roku 1866, 1920 a v roku 1972.

Sú indície o tom, že cez obec viedla Jantárová cesta. Pri ceste na Velehrad navštívil obec svätý Metod. V roku 1461 sa tu stretol kráľ Matej so svojou snúbenicou Katarínou, dcérou Jiřího z Podebrad.

Po skončení bitky troch cisárov pri Slavkove v roku 1805 navštívil obec ruský cár Alexander. Ubytovaný bol v dome u Petrivalských.

V obci je postavený rímsko-katolícky neorenesančný kostol a evanjelický kostol. Z historických stavieb sú v obci zachované 2 kaštiele. V kaštieli rodiny Chorinských sídli obecný úrad. Kaštieľ rodiny Borčických, postavený v r. 1829, prešiel

25

Obec DRIETOMA

Rímsko-katolícky kostol sv. Kataríny

rekonštrukciou v rámci projektu cezhraničnej spolupráce „Za kultúrou do Starého Hrozenkova a Drietomy“. Rekonštrukčné práce boli vykonané v r. 2009, 2010. Kaštieľ dostal novú strechu, nové okná, dvere a kompletne novú fasádu.

Obec Drietoma sa môže pochváliť i svojimi rodákmi, ktorí sa preslávili vo svete. Čestné miesto zastáva hornodrietomský rodák Ján Pettko, narodený 16.11.1812. Absolvoval evanjelické lýceum v Bratislave a akadémiu v Prešove. Po skončení štúdia bol pridelený do Kremnice a v roku 1843 bol menovaný vedúcim katedry geológie, mine-

26

ralógie a paleontológie na štiavnickej akadémii.

V geografických vedách sa zdokonaľoval vo Viedni, v roku 1843 bol menovaný zástupcom a neskôr prvým riadnym profesorom geologických vied na štiavnickej Akadémii a súčasne aj banským radcom a dopisujúcim členom Uhorskej vedeckej akadémie. Pettko viedol katedru plných 28 rokov.

Zomrel 26.10.1890, pochovaný je v Bratislave.

O vedeckých prácach a praktickej činnosti tohto drietomského rodáka sa pochvalne vyjadrujú aj súčasní odborníci. Pettko vychoval Dionýza Štúra, ktorý v jeho práci pokračoval. Je autorom

Obec DRIETOMA

Symbol vzájomnosti pri lipe bratst va na pomezí

geologickej mapy okolia Banskej Štiavnice, ktorá bola v tom čase najlepšou prácou svojho druhu.

Na jeho počesť bol nazvaný sulfidický minerál z Kremnice Pettkoit. Pri príležitosti 75.výročia jeho úmrtia bola v Drietome na budove kaštieľa dňa 24. októbra 1964 odhalená pamätná tabuľa.

V období humanizmu a renesancie vyrástli na strednom Považí osobnosti, ktorých život a dielo možno prirovnať k elite svetových európskych básnikov. K nim patrí aj drietomský rodák, básnik a vzdelanec, Juraj Koppay. Narodil sa v polovici 16.storočia v Drietome. V roku 1674 žil krátko v kláštore sv. Jána v Lefantovciach pri Nitre. Potom sa dostal do styku s poprednými osobnosťami vtedajšieho života v Prahe a vo Viedni. On, alebo niektorý z jeho príbuzných, bol kastelánom v Meziřičí na Morave a vo Vadúze v Lichtenštajnsku.

Max Stern sa narodil v roku 1836 v Drietome.

Vlastnil obchod so sklom. Bol priekopníkom čiernobielej fotografie v Uhorsku a dvorným fotografom cisára. Presťahoval sa s rodinou do Trenčína, tu si otvoril ateliér a svoje služby poskytoval aj vo fotosalóne v Trenčianskych Tepliciach. Verne zdokumentoval stavebné zmeny Trenčína, prírodné krásy Považia a celej bývalej Trenčianskej župy.

Vojech Vikár narodil sa 8. decembra 1903 v Drietome. Tu aj vyrastal u starých rodičov menom Mátzi, kde starý otec zastával miesto nadlesného.

Po ukončení základnej školy nastúpil na Gymnázium v Trenčíne. Patril medzi prvých absolventov tohto gymnázia, ktoré ukončil s vyznamenaním v roku 1921. Študoval s takými významnými osobnosťami ako bol napr. Daniel Okáli, spoluzakladateľ časopisu DAV. Po maturite odchádza na Karlovu univerzitu do Prahy, kde študoval odbor matematika-fyzika. V roku 1926 bol promovaný a začal učiť na Reálnom gymnáziu v Trstenej na Orave.

Po jednoročnom pôsobení sa vracia späť do Trenčína. Nastupuje dráhu stredoškolského profesora na trenčianskom gymnáziu a od roku 1945 ako jeho riaditeľ až do dôchodku v roku 1967.

Ignác Eckmann bol posledným známym členom židovskej náboženskej obce Ilava. Narodil sa v roku 1883 v Drietome. Zomrel v Bratislave 6. júla 1971 a pochovaný je na starobylom židovskom cintoríne v Ilave. Tento odborne vzdelaný podnikateľ vynikol ako zakladateľ známej kníhtlačiarne v Ilave. V čase l. svetovej vojny bola jeho činnosť

Nová v ýstavba by tov ých domov

27

Obec DRIETOMA

Časť pešej zóny so sedliackym domom

zastavená a obnovená bola až v roku 1918, kedy prijal prvého učňa Pavla Schlesingera. Postupne vyučil v kníhtlačiarni i ďalších. Jeho prvý vytlačený týždenník bol Illava hétfonap, neskôr mesačník stredného Považia Náš cieľ .

Peter Lehocký patrí medzi predných súčasných akademických sochárov Slovenska. Narodil sa 11. februára 1944 v Drietome. Študoval na Strednej priemyselnej škole strojníckej v Novom Meste nad Váhom, odbor presná mechanika a optika.

V rokoch 1962 - 1967 pracoval ako konštruktér v n. p. Konštrukta v Trenčíne. V roku 1973 absolvoval štúdium na Vysokej škole výtvarných umení v Bratislave, oddelenie tvarovania výrobkov spotrebného priemyslu u doc. V. Kautmana. Po ukončení štúdii sa venuje dizajnu, sochárskej tvorbe,

28

kresbe a v posledných rokoch aj holografii. Pôsobí v Trenčíne a v Bratislave, kde od roku 1986 externe vyučuje na Slovenskej vysokej škole technickej, odbor dizajn. Od roku 1994 pôsobí ako riadny člen pedagogického zboru na Slovenskej vysokej škole technickej, na katedre dizajnu.

Pavol Stopka sa narodil 14. júla 1911 ako najmladší z troch synov tesára a maloroľníka Jozefa Stopku. Do vienka dostal predovšetkým talent a lásku k ľudovej piesni a hudbe. Základy hudobnej abecedy získal už v rodine - starý otec bol organistom a otec kapelníkom dedinskej dychovej hudby a hráčom na Es - klarinete. Ako samouk sa venuje štúdiu dejín hudobnej harmónie a inštrumentácie.

V roku 1941 začína pracovať v bývalej továrni Tiberghien ( dnešná Merina) ako hospodár hudby.

Obec DRIETOMA

Zvonica na Evanjelickom cintoríne

Táto funkcia však mohla byť využitá len na polovicu úväzku a druhú polovicu 8 - hodinového pracovného času pracuje ako robotník. Až o dva roky neskôr, keď do závodnej hudby prichádza dirigent Karol Pádivý, pracuje už v oblasti hudby na plný úväzok. Obaja si výborne rozumejú a tvorivo spolupracujú. V roku 1962 začína aj externe vyučovať na ĽŠU v Trenčíne ako učiteľ hry na trubku, pozauna a klarinet. Hrá, diriguje, zbiera ľudové piesne, učí, zakladá nové dychové súbory na okolí a sám začína komponovať. Vďaka jeho úsiliu sa i drietomska dychovka objavuje na platniach a začína spolupracovať s rozhlasom a televíziou.

Rodina Komenských pochádzala z obce Komňa, ktorá leží na moravskej strane Bielych Karpát.

V prvej polovici 17. storočia odišiel Ján Komenský na Slovensko a istý čas žil v Soblahove. Pred rokom 1633 sa presťahoval zo Soblahova do Hornej Drietomy (dnešná Drietoma). Usadil sa v prostredí, kde žila početná komunita moravských a českých pobielohorských exulantov. Stal sa poddaným jed-

nej zo štyroch častí Hornej Drietomy, známej pod menom Biskupská ulica. Táto časť sa nachádzala na juhovýchode dnešnej obce a patrila medzi majetky nitrianskeho biskupstva, spravovanej z centra tohto panstva na Považí z Dolnej (Kostolnej) Drietomy. Tieto skutočnosti vyplynuli z výpovede Jána Komenského a jeho manželky Kataríny, rod. Múdrej, zo dňa 4. mája 1633. Vtedy obaja manželia vystupujú ako svedkovia v záležitosti susedských sporov zemana Mikuláša Bugara a jeho manželky Kataríny so zemanom Petrom Mýtnikom.

Ján Komenský vykonával v Drietome mlynárske remeslo. V manželstve Jána Komenského a Kataríny, rod. Múdrej, sa narodil syn Juraj. Dáta jeho narodenia sa zatiaľ nepodarilo zistiť. Juraj Komenský podľa všetkého navštevoval trenčianske evanjelické gymnázium. Neskôr sa stal pedagógom na evanjelickom gymnáziu v Košiciach. Keď sa uchádzal o udelenie meštianstva v tomto východoslovenskom meste, potreboval potvrdenie o svojom legitímnom manželskom pôvode. Dňa 3. marca 1651 mu ho vydala na príkaz trenčianskeho richtára pred senátorom Andrejom Kubranským a mestským fiškálom Samuelom Káčerom v prítomnosti drietomských svedkov - zemana Juraja Rakolubského st. z Rakoľub a Malej Chocholnej, Michala Kardoša z Kardošovej Viesky a Hornej Drietomy, drietomského poddaného Jána Blažejoviča (Blažejovicha), patriaceho Ilešháziovcom a ďalšieho drietomského poddaného Jána Sekerku, patriaceho vdove po Andrejovi Balažovi. (Záznam sa zmieňuje okrem iného o tom, že Juraj Komenský patrí ku vzdelaným mužom s humanitným vzdelaním (literatus). Na základe predloženého dokladu sa stal Juraj Komenský dňa 7. decembra 1651 košickým mešťanom, pričom zaplatil mestu Košice prijímací poplatok vo výške 8 zlatých.

29

Obec DRIETOMA Pre potreby občanov bola postavená v obci základná škola s materskou školou, kultúrny dom, hasičská zbrojnica a zdravotné stredisko, v ktorom ordinuje praktický lekár pre dospelých, detský a zubný lekár. V budove je umiestnená lekáreň a slovenská pošta.

V obci sídli viacero podnikateľských subjektov ako výrobca liehovín Imperator s. r. o., potravinový výrobca Sojaprodukt s. r. o., Rutex Trade s. r. o., Jozef Múdry – pletiareň, stavebná firma Eko-stavsol, Poľnohospodárske družstvo podielnikov, Drevointeriér, Drevobyt, Jaroslav Mego - stolárstvo, Oresi Slovakia s. r. o., Berendsen Textil Servis s. r. o., Robotic SK s. r. o., Hitaschi Power Tools Slovakia s. r. o., Distrimplex Europe Centrale s. r. o., Kamenárske služby, Zetr SK s. r. o., firma Herde - krby, Prospecta Group s. r. o., Kovoobrábanie C & M s. r. o., Kovovýroba Václav s. r. o., Rantech, Osexpo s. r. o., BKP Slovakia s. r. o., Arte Vetro s. r. o., Zelinger Slovakia, Les s. r. o., LESY Slovenskej republiky, viacero obchodov s potravinami, pohostinstvá, 2 motoresty, zmenáreň, autoservisy, teleservis a Benzina Slovakia.

Medzi tradičné kultúrno-spoločenské podujatia patria vítanie jari a stavanie mája, deň detskej radosti spojený s juniálesom, spoluorganizovanie Kopaničiarskych slávností s družobnou obcou Starý Hrozenkov, medzinárodný festival dychový hudieb, stretnutie so staršími občanmi, Hubertova jazda, rozsvietenie vianočného stromčeka, tradičná obecná zabíjačka a fašiangová veselica s pochovávaním basy.

Obec je známa hlavne tradíciou dychovej hudby, ktorej začiatky siahajú do roku 1866. V súčasnosti drží štafetu a robí dobré meno obci dychová hudba Drietomanka.

30

Veľmi dobre si vedie i folklórna tanečno – spevácka skupina detí, ktorá vystupuje pod názvom „Nezábudky“ a zmiešaná spevácka skupina dospelých.

Drietomski futbalisti majú zastúpenie v kategórii žiakov, dorastencov a dospelých. Futbalový areál je vybudovaný na dobrej úrovni, futbalisti majú možnosť trénovať na viacúčelovom ihrisku s umelým trávnikom. Priaznivci stolného tenisu sú združení v klube Euro 2000.

V obci aktívne pracuje viacero spolkov, ako napríklad miestna organizácia Červeného kríža, Jednota dôchodcov, Poľovnícke združenie, Slovenský zväz záhradkárov, Slovenský zväz chovateľov a Klub sklalničkárov. V máji 2010 bol založený obecný hasičský zbor, ktorý má svoju zbrojnicu a hasičské auto.

Obec ma vypracovaný plán hospodárskeho a sociálneho rozvoja a dokončuje nový územný plán. Je plynofikovaná, obyvateľstvo je zásobované vodou z obecného vodovodu. Na jeseň 2010 sa začne výstavba celoobecnej splaškovej kanalizácie.

JUDr. Jozef Kluka starosta obce Drietoma

Víťaz celoslovenskej anket y „Strom roka 2008“ v miestnom parku

2010