Etická kultura a podpora whistleblowerů na pracovišti předchází korporátním podvodům

Whistleblowing v dnešní době představuje zásadní nástroj při správě činnosti korporací. Umožňuje stávajícím či bývalým zaměstnancům anonymně upozornit úřady na neetické či nezákonné praktiky v zaměstnání, k nimž dochází se souhlasem či přímo nařízením vedení dotyčné společnosti. V neposlední řadě se to týká finančních záležitostí, přičemž whistleblowing v takovém případě může předcházet korporátním podvodům.

Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: The Conversation

Jak uvádí ve svém nedávném článku tým ekonomů, který vedla Hanen Khemakhemová z Université du Québec à Montréal, finanční whistleblowing je teď velké téma i v Kanadě. Podle všeho je velmi efektivní, právě díky němu je v zemi odhaleno asi 42 procent finančních podvodů, jež společnosti páchají.

Whistleblowing ale není jen významný nástroj pro organizaci správy společností v rámci státu, ale v ideálním případě je rovněž zakotvený v zákoně. V Kanadě jsou procedury whistleblowingu popsány v národní regulační legislativě v rámci National Instrument 52-110. Toto nařízení platí od roku 2004 a vztahuje se na všechny společnosti, které jsou kotované na burzách po celé Kanadě. Je v něm uvedeno, že představenstvo každé takové firmy musí prostřednictvím výboru pro audit zavést postupy, které zajistí anonymitu každému zaměstnanci, jenž chce odhalit spornou finanční záležitost.

Nedávný výzkum Khemakhemové a jejích kolegů nicméně ukázal, že správní rady ve skutečnosti nejsou těmi, kdo zavádějí zmíněné postupy pro whistleblowing. Členové představenstva jsou při jejich implementaci závislí na vedení společnosti, což nevyhnutelně vyžaduje vysokou úroveň důvěry mezi představenstvem a jejich manažerským týmem.

Khemakhemová s kolegy v rámci svého výzkumu uskutečnili rozhovory se členy představenstev vybraných největších kanadských veřejných společností a zároveň i s některými auditory. Členů představenstev se dotazovali na jejich zapojení do procedur whistleblowingu, což by mělo být součástí prevence finančních podvodů.

Ukázalo se, že oslovení členové představenstev v zásadě nevěřili, že by byli schopni zavádět potřebné procedury whistleblowingu, protože se cítí být velmi vzdáleni od každodenního provozu dotyčných společností. Zdůrazňovali však, že je důležité důvěřovat příslušným manažerským týmům v tom, že samy zavedou efektivní postupy whistleblowingu.

Jak prohlásil jeden ze členů představenstva: „Nemůžete zastavit tajnou dohodu, pokud se odehrává, ale v ideálním případě můžete

mít správně nastavené vhodné regulační mechanismy. Když chcete v maximální možné míře bránit finančním podvodům na nižších úrovních, velmi záleží na celkové atmosféře ve společnosti, která určuje tón všem zaměstnancům. To je nejdůležitější.“

Jak se svými spolupracovníky potvrzuje Khemakhemová, proces whistleblowingu funguje pouze v případě, že správní rada může důvěřovat svým manažerským týmům. To je možné jen tehdy, když má dotyčná společnost zdravou a etickou organizační kulturu. Bez ní by byly procedury whistleblowingu neúčinné.

Khemakhemová zdůrazňuje, že se jejich výsledky liší od předešlých studií. Většina z nich totiž tvrdí, že charakter členů představenstva hraje důležitou roli v prevenci podvodů, a to především tím, že pozitivně ovlivňuje fungování firmy.

V jedné z těchto dřívějších studií zjistili, že individuální charakteristiky, jako je nezávislost členů představenstev, tedy jejich nezapojení do provozu společnosti, a také finanční odbornost, souvisely s pozitivními výsledky whistleblowingu. V další studii zase dospěli k závěru, že méně vytížení členové správní rady a celkově menší správní rady představují cestu k pozitivnějším výsledkům whistleblowingu. Khemakhemová s kolegy se domnívají, že by jednou z příčin zmíněného rozdílu mohla být jimi použitá metoda dotazování. V minulosti se většina badatelů spoléhala především na veřejné dokumenty a používala korelační analýzu, aby odhalila vztahy mezi charakteristikami členů správních rad a příslušnými whistleblowingovými aktivitami. Autoři dřívějších studií podle Khemakhemové předpokládali, že vztah mezi kvalitou představenstva dané společnosti a výsledky procedur whistleblowingu v rámci společnosti odhaluje pozitivní vliv členů představenstva na implementaci postupů whistleblowingu.

Badatelé dospěli k závěru, že je na čase překonat tradiční filozofii řízení společností, která je založená na preventivní nedůvěře představenstva, zastupujícího zájmy akcionářů, vůči manažerským týmům, protože management obvykle sleduje vlastní zájmy. Namísto toho Khemakhemová a spol. navrhují, že by korporace měly podporovat zdravou etickou kulturu jako prostředek prevence finančních podvodů. Toho lze dosáhnout především s efektivním kodexem chování. Podle zprávy 2020 Report to the Nations by the Association of Certified Fraud Examiners ztrácejí společnosti s kvalitním korporátním kodexem chování kvůli podvodům o polovinu méně finančních prostředků. Zakotvení whistleblowingu v tom hraje významnou roli.

DOBROČINNÉ PROJEKTY FIREM:

ZALESŇOVÁNÍ I DELŠÍ MATEŘSKÁ

Autor: Filip Šmejkal

BYZNYS

Svoji odpovědnost vůči společnosti si uvědomuje čím dál více firem. Zajímavé projekty v této oblasti se realizují napříč světem. Kromě toho, že se díky nim zlepší vnímání podniku, přinášejí tyto aktivity firmám také růst ceny vlastní značky.

Vedle ekonomických ukazatelů se stává důležitým aspektem hodnocení úspěchu firem také jejich snaha o společenskou odpovědnost a udržitelnost. Tu u firem podmiňuje odpovědnost vůči životnímu prostředí a společnosti jako takové, ale rovněž rozumný přístup managementu k řízení podniku. Tato tři kritéria bývají často označována zkratkou ESG. Nedílnou součástí firemní kultury se stávají projekty, jejichž cílem je namísto generování zisku zlepšení životní úrovně obyvatel či přímo vlastních zaměstnanců, často nesoucí nálepku CSR.

Společenská odpovědnost, označovaná touto zkratkou, se stává pro firmy klíčovou potřebou při vytváření vlastní image. V poslední době se začínají v soukromém i veřejném sektoru hodnotit také cíle udržitelného rozvoje (anglicky zkráceně SDGs), které vyhlásila Organizace spojených národů. Mezi celkem 17 metami nechybí snaha o snižování nerovností nebo o ochranu životního prostředí.

Zelená Indie

K částem světa, kde společensky odpovědné firmy pomáhají zlepšovat životní úroveň obyvatelstva, patří jižní Asie. V největším státě regionu – v Indii – společnosti podporují drobné zemědělce, snaží se o šetrné hospodaření s půdou nebo zpracovávají plastový odpad o objemu vlastní produkce umělohmotných obalů. Zajímavým projektem, na kterém se v druhé nejlidnatější zemi světa podílelo hned několik průmyslových podniků z velkého konglomerátu, je zalesňování plochy o roz-

loze více než 2 760 km2. Pro představu, příroda se tak vrátila na území srovnatelné s velikostí Libereckého kraje. Obnova odlesněného území trvala společnostem několik let.

„Pokrok v zelených technologiích, inovativní nápady mileniálů z celého světa, velké možnosti komunikace a konektivita nepochybně přispívají k novému myšlení a k nalezení lepších řešení, která v nadcházejících letech zajistí jistotu a bezpečnější svět,“ napsal ve zprávě o udržitelnosti velké indické konglomerátní společnosti její někdejší výkonný ředitel Yogesh Chander Deveshwar. Vzrostlé stromy by pak zemědělci, kteří svoji neúrodnou půdu nechají takto zalesnit, měli mít možnost prodat na výrobu papíru. Za utržené peníze pak dokážou na svém pozemku hospodařit bez pomoci společnosti.

Mateřská dovolená standardem

Americké technologické společnosti nabízí často jako výraz své společenské odpovědnosti novopečeným maminkám či tatínkům dovolenou navíc. Ve Spojených státech přitom není plošně zavedena povinná placená mateřská ani rodičovská dovolená. Matky novorozenců nebo čerstvě adoptovaných dětí mají právo ve většině států pouze na neplacené volno po dobu 12 týdnů, a to jen v podnicích s 50 a více zaměstnanci. Světová zdravotnická organizace přitom doporučuje rodičům zůstat s nově narozeným dítětem minimálně o čtyři týdny déle.

Jeden z rodičů se díky CSR projektům firem může starat o dítě nejčastěji po dobu tří až pěti měsíců placené dovolené, některé technologické společnosti však poskytují až celý rok volna. Stejné podmínky platí také pro rodiče, který svého potomka adoptoval. Firmy také často nabízí matkám místnosti vyhrazené pro kojení dětí, navíc se rodičům snaží vyjít vstříc zkrácenými úvazky. I tak v těch největších technologických společnostech často ani třetinu zaměstnanců netvoří ženy.

Jiné americké korporace podporují své zaměstnance v aktivním životě. Jedna z velkých těžařských společností tak svým pracovníkům poskytuje příspěvek ve výši 500 dolarů za 20 hodin dobrovolnické práce, o který lze žádat až čtyřikrát ročně. Management významného výrobce kosmetiky zase vede své podřízené k filantropii – za každé dva darované dolary přispěje další dolar, v případě darů od penzistů pak dokonce dary rovnou zdvojnásobí. Celkový příspěvek firmy pak může dosáhnout i 20 tisíc dolarů, v přepočtu téměř půl milionu korun. Česko nezaostává

BYZNYS

Společenská odpovědnost přitom není cizí ani českým firmám. Ocenění sbírají projekty zaměřené na zvyšování zaměstnanosti osob s trestní minulostí, aktivity směřující k integraci osob se zdravotním postižením nebo k vícenásobnému využití vody v domácnostech. Tzv. šedou vodu z koupelen či kuchyní lze totiž díky novým technologiím použít například ke splachování. České stavebnictví uvažuje také nad recyklací stavebních materiálů. V rámci jednoho z projektů firma vyvinula technologii, pomocí které je možné ze suti vyrobit plnohodnotnou náhradu za přírodní kamenivo.

Nejlepší české CSR projekty hodnotí aliance Byznys pro společnost. Mezi nejodpovědnější firmy porotci zařadili například výrobce čaje, který z obalů svých výrobků zcela odstranil plasty a snížením hmotnosti papíru používaného k balení přispěl k eliminaci zbytečně vzniklého odpadu. Oceněny byly také projekty zaměřené na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny – soukromé společnosti jim v uplynulém roce poskytovaly zdarma telefonní poradenství, psychologickou pomoc nebo lekce češtiny.

Slovníček

CSR

Corporate Social Responsibility Společenská odpovědnost firem

ESG

Environmental, Social and Governance Udržitelné investování

SDGs

Sustainable Development Goals Cíle udržitelného rozvoje

Šéfredaktorka: Aneta Střechová sefredaktor@ekontech.cz | Inzerce: inzerce@ekontech.cz Redaktoři: Filip Šmejkal, Michal Hrubý, Stanislav Mihulka, Jan Tesárek redakce@ekontech.cz Vydavatel: ASA (Asociace studentů a absolventů), z.s., Vítězné náměstí 1, 160 00 Praha 6-Dejvice, IČ: 22729283 Číslo 57. | Termín distribuce: listopad 2022 | Registrace: MK ČR E 20872 | ISSN 2336-307X