Boj nejen s plasty. Zbavit oceány odpadů pomáhají také velké společnosti

BOJ NEJEN SPLASTY. ZBAVIT OCEÁNY ODPADŮ POMÁHAJÍ TAKÉ VELKÉ SPOLEČNOSTI

Světový oceán trápí plastové odpady. Jejich množství se odhaduje natriliony alidé produkují každým dnem další. Řešení problému mohou přinést projekty, najejichž financování se vrámci společenské odpovědnosti podílejí také velké firmy.

Autor: Filip Šmejkal

Viditelný odpad na vodní hladině představuje jen menšinu plastového odpadu. Větší část se nachází přímo ve vodě ve formě mikrovláken, které škodí organismům vodních živočichů a v konečném důsledku také lidem. I tak představují nečistoty plovoucí na vodní hladině problém. Vlivem pohybu vodních mas se kumulují a tvoří tak obrovské plochy. Největší z plastových ostrovů, vědci nazývaný Velká tichomořská odpadková skvrna, svou rozlohou předčí Německo i Francii.

Způsob, jak zbavit vody světového oceánu odpadu, se snaží naleznout množství projektů vedených vědci či soukromými firmami. Ambiciózní plány často financují právě velké společnosti v rámci své politiky společenské odpovědnosti, ani tak však vynaložené prostředky kvůli nepřetržitému nárůstu množství produkovaného odpadu dosud výrazný úbytek nečistot v mořích nepřinesly.

BOJ SE SKVRNOU

O generální úklid oceánů se díky štědré podpoře velkých společností i crowdfundingu snaží nezisková organizace The Ocean Cleanup, kterou založil už ve svých 19 letech Nizozemec Boyan Slat. Za cíl si dává zbavit vodní hladinu 90 procent odpadu. Pro svou ideu plovoucích sítí získal důvěru také nizozemské vlády a i přes počáteční neúspěchy se projekt dočkal realizace. Tým kolem mladého vynálezce se zaměřuje na vyčištění zmiňované Velké tichomořské odpadkové skvrny. V tomto území sbírá odpady zařízení s 800 metrů dlouhou sítí a s dosahem do hloubky čtyř metrů.

Jak upozorňuje Matthias Egger, vědec působící v organizaci, dodnes přitom není přesně zmapované, jak se vlastně plast doprostřed Pacifiku dostane. „Abychom tento problém vyřešili, musíme porozumět jeho podstatě. Určení původu plastů tvořících skvrnu je nezbytné pro naši další snahu o její úklid a omezení dalších zdrojů znečištění ze strany ostatních organizací.“ Slova profesora z univerzit ve švýcarském Bernu a anglickém Bristolu poukazují zejména na otázku likvidace velkého množství odpadu jeho vhozením do řek v ekonomicky méně vyspělých zemích světa. Zakladatel organizace Boyan Slat zase upozorňuje na potíže s nešetrným používáním rybářských sítí tvořících část posbíraného materiálu.

PLAVKY Z ODPADU

Mezi možnosti, jak podpořit sběr plastů z moře, patří jejich smysluplná recyklace. Nezisková organizace Parley for the Oceans založená německým designérem Cyrillem Gutschem se ve spolupráci s výrobcem sportovního oblečení podílí na proměně posbíraných plastových odpadků v recyklovanou přízi, ze které je možné vyrábět oděvy. „V Par-

PŮVOD PLASTŮ NALEZENÝCH VEVELKÉ TICHOMOŘSKÉ ODPADKOVÉ SKVRNĚ PŮVOD PLASTŮ, KTERÉ MÍŘÍ DOOCEÁNU VŘEKÁCH*

Japonsko (34%) Čína (32%) Korejský poloostrov (10%) USA (7%) Ostatní (17%) Filipíny (36%) Indie (13%) Malajsie (7%) Čína (7%) Ostatní (37%)

*podle našeho modelu 1 000 řek

Zdroj: The Ocean Cleanup

Odpadky posbírané organizací The Ocean Cleanup

ley for the Oceans chceme, aby se oceány staly důležitou součástí debaty o klimatické změně. Naším cílem je zvýšit povědomí veřejnosti a inspirovat ostatní ke spolupráci, která může přispět k ochraně a zachování oceánů,“ vysvětluje designér.

Plavky, mikiny či sportovní boty vyrobené převážně z materiálu, který se nashromáždí během uklízení, se staly součástí stálé nabídky společnosti a získané peníze pomohou vyčistit další část světových vod. I přes relativně vysoké ceny jednotlivých modelů se zboží vyrábí po milionech kusů, projekt tak sklízí úspěch. Mediální pozornost přinesly projektu i běžecké kampaně v aplikacích pro sledování sportovních výkonů, během kterých proměnil sponzor každý uběhnutý kilometr v americký dolar věnovaný na projekty zaměřené na čištění a ochranu moří.

POPELNICE VE VODĚ

Další způsob, jak hladině světového oceánu pomoci od tun odpadků, našel australský startup s názvem Seabin. Jak už název napovídá, tým společnosti vyrábí plovoucí nádoby se schopností filtrovat vodu a zbavit ji tak nečistot. Mořskou popelnici, jak zní doslovný český překlad přístroje, lze umístit na mořském pobřeží, kde dokáže zachytit odpad od listí až po plastová mikrovlákna. Seabin je možné vybavit také částí, jež dokáže z vodní hladiny absorbovat oleje na ropné bázi, uplatnění tak najde ve všech místech s rušnou lodní dopravou.

Vodu nasává směrem do vnitra zařízení čerpadlo s výkonem 25 tisíc litrů za hodinu, nevýhodu tak představuje nutnost zapojení přístroje ke zdroji elektrické energie. Provoz jedné „popelnice“ však denně vyjde podle společnosti v přepočtu na méně než 25 korun. Vynález údajně zachytí 3,9 kilogramu odpadů za den, tedy necelých 1,5 tuny nečistot ročně. Společnost už umístila v mořích 860 zařízení a celkově tak zbavila světový oceán několika tisíc tun odpadu.

ODPAD JAKO SUROVINA

Množství plastového odpadu v oceánu může při použití vhodné technologie posloužit také jako zdroj energie. Univerzity i firmy z celého světa se snaží vyvíjet co nejefektivnější způsob, jak plasty recyklovat na tekuté palivo. Například startup Agilyx vyvinul technologii pro zpracování polystyrenu, ze získaného materiálu pak lze vyrábět další plastové výrobky. Přestože se znečištěné oceány nacházejí od českých hranic poměrně daleko, i Česko může přispět k omezení množství nevyužitelného odpadu. Rovněž kvůli nízkému podílu recyklovaných plastů tak na našem území podobnou technologii vyvíjí také české společnosti. Úspěchy sbírá například startup POL OIL, jehož technologie dokáže z odpadu vyrobit olej vhodný k dalšímu použití v petrochemickém průmyslu.