Vědkyň přibývá, jejich kariéra ale končí dříve

VĚDKYŇ PŘIBÝVÁ,

JEJICH KARIÉRA ALE KONČÍ DŘÍVE

Autor: Barbara Kytková

VĚDA A VÝZKUM

Žen ve vědě rok co rok přibývá. Jejich kariéra však většinou netrvá tak dlouho, jako je tomu u jejich mužských protějšků, říká nizozemská studie. Ta kromě toho ze vzorku téměř šesti milionů vědců po celém světě zjistila, že muži se rychleji dostávají do vedoucích pozic a častěji publikují.

V současné době mají ženy větší šanci začít s výzkumnou kariérou, než tomu bylo před 20 lety, odhaluje studie vedená Ludo Waltmanem, vědcem na Leiden University v Nizozemsku. Ten se se svými kolegy ponořil do obrovské citační databáze Scopus. V té zkoumali publikační kariéru asi šesti milionů výzkumných pracovníků po celém světě, kteří v letech 1996 až 2018 napsali nejméně tři články. Tým zveřejnil svá zjištění na serveru arXiv.org1.

Autoři studie zjistili, že podíl žen začínajících vědeckou dráhu se postupem času zvyšoval. V roce 2000 tvořily ženy 33 % výzkumných pracovníků začínajících svou publikační kariéru. Jejich počet vzrostl v posledních letech na 40 %. Waltman tvrdí, že ačkoli výsledky nejsou překvapivé, je důležité, že nyní existují konkrétní statistiky potvrzující tento trend pro mnoho zemí i pro mnoho vědeckých oborů.

Ve fyzikálních vědách, matematice a strojírenství jsou autoři-muži zastoupeni mnohem častěji než ženy, a to i v posledních letech. V průměru také publikovali o 15–20 % více prací.

Publikační činnost mužů je vyšší, ale jen minimálně

Waltman a jeho tým se chtěli dobrat i toho, zda ženy publikují kontinuálně, nebo zda jejich publikační činnost s časem klesá. Výsledkem je, že u žen je méně pravděpodobné, že budou pokračovat v publikování bez ohledu na to, v jakém roce zahájily svou kariéru. Z toho nizozemští autoři předpokládají, že kariéra výzkumnic je v podstatě kratší. V různých oblastech však existují markantní rozdíly.

Pokud však vezmeme v potaz i velmi dobře známý problém, že se obecně daří mužům postupovat do vedoucích vědeckých pozic častěji než ženám, byly výsledky studie pro jejich autory překvapivé. Publikační činnost se totiž u obou pohlaví příliš neliší, protože ve vybraném vzorku ve výsledku ženy zaostávají o pouhá 2 %. I tak autoři studie připomínají, že vědecká kariéra není jen o počtu publikací.

Studie má však jeden zásadní nedostatek: nepracovala s daty z Indie a Číny, které dohromady představují přibližně jednu třetinu světové populace.

Nejistá pracovní smlouva a absence flexibility

Nedávný australský průzkum zjistil, že v asijsko-tichomořské oblasti pandemie koronaviru ještě prohloubila nerovnosti mezi ženami a muži, přičemž téměř polovina všech vědkyň si nebyla schopna kvůli lockdownu přizpůsobit svou práci. Průzkum Australské akademie věd zjistil, že pouze 56 % žen, které se musí věnovat mimo vědu i rodičovství, má flexibilní pracovní režim. Toto krize ještě zhoršila, protože ženám často bránila v přístupu k výzkumným zařízením, snížila jejich produktivitu a ohrozila jejich duševní zdraví. Studie uvádí, že došlo ke snížení kvality a množství výzkumných publikací, což pravděpodobně v budoucnu poškodí jejich vyhlídky na financování.

Výzkum dále zjistil, že ženy často nemají jistou pracovní smlouvu, přičemž 39 % vědkyň na počátku kariéry dostává smlouvu na dobu určitou, u 23 % tento problém přetrvává i v polovině kariéry.

Zastoupení žen mezi absolventy v oblasti STEM (koncept zaměřený na čtyři obory – přírodní vědy Science, technologie Technology, techniku Engineering a matematiku Mathematics) bylo hluboko pod 50 %, v některých zemích dokonce pouhých 15 %, zjistil výzkum. Ženy, které obecně nemají dostatečné zastoupení ve STEM, mají větší pravděpodobnost, že zůstanou v juniorních pozicích s nejistým úvazkem.