Kaufland | Kdo chce a umí, má cestu k postupu otevřenou

Gabriela Janstová, Kaufland

KDO CHCE A UMÍ, MÁ CESTU K POSTUPU OTEVŘENOU

O hladký chod distribučního centra společnosti Kaufland v Modleticích se dlouhodobě stará mimo jiné i vedoucí úseku logistiky Gabriela Janstová. Zodpovídá za bezproblémový tok zboží od příjmu od dodavatele až po dodání na obchodní dům.

Autor: Aneta Střechová

S Gabrielou jsme si povídali nejen o náplni její práce a plánovaných novinkách, ale také o rozvržení mužů a žen ve vedoucích funkcích.

Původní profesí jste učitelka. Jak se stalo, že teď pracujete jako vedoucí úseku logistiky?

Do firmy Kaufland jsem nastoupila v lednu 1998 na pozici asistentky vedoucího skladu. Žádné předchozí zkušenosti s logistikou jsem neměla. V době dovolených za mnou přišel můj nadřízený s tím, zda bych mohla zaskočit na příjmu zboží ve skladu. Obrátil se na mě proto, že systémově jsem příjem zboží uměla, stačilo se pouze naučit fyzickou kontrolu. Mně se práce ve skladu natolik zalíbila, že jsem se již zpátky na pozici asistentky nevrátila a začala jsem pracovat jako pracovník skladu. Náplní mé práce byla kontrola zboží, příjem zboží do systému, vytvoření paletových listů, zaskladnění zboží a vedení skladových karet. V tomto období jsem se také naučila používat manipulační techniku, a dokonce také obsluhovat vysokozdvižný vozík.

A jak vaše cesta pokračovala?

Jak se počet otevíraných filiálek zvyšoval, narůstal i počet přijímaných palet. Začaly se profilovat jednotlivé pozice a já jsem se přes pozici PC operátorky dostala až ke směnové vedoucí příjmu zboží. Postupně nám náš pronajatý sklad v Líbeznicích u Prahy začal být

těsný, a proto jsme se v dubnu 2002 přestěhovali do nového, ale hlavně vlastního distribučního centra v Modleticích, které v té době bylo největším skladem ve střední a východní Evropě. V novém skladu jsem začínala jako vedoucí příjmu nonfood, po dvou letech jsem dostala na starosti celé oddělení nonfood a za další rok jsem si přibrala ještě celní sklad. V roce 2007 jsem se stala vedoucí úseku nonfood a skladu technického a materiálového zabezpečení prodejen. O rok později mi ke stávajícím skladům přibyla zodpovědnost i za největší sklad distribučního centra v Modleticích – FOOD. Za tyto sklady jsem s malou přestávkou kvůli mateřské dovolené zodpovědná dodnes.

Co přesně vaše práce obnáší?

Má oblíbená definice logistiky je, že jsme zodpovědní za dodání správného zboží ve správném množství na správné místo ve správný čas. Konkrétně řešíme tok zboží (food i nonfood) a technický/ kancelářský materiál od příjmu od dodavatele až po dodání na obchodní dům.

Jaké systémy při práci používáte?

Všichni pracujeme v systému SAP R/3, je to velice sofistikovaný program, který má širokou škálu využití pro různá oddělení. Filiálky v něm tvoří objednávky, my je generujeme, vyskladňujeme, vedeme zásoby, účtujeme příjem i výdej, udržujeme kmenová data artiklů, využíváme ho k analýzám obrátkovosti zboží, ke zpětné dohledatelnosti, k vytváření layoutu atd. V SAPu pracují opravdu téměř všichni včetně např. personálního oddělení. Zaměstnanci distribučního centra používají při vyskladňování systém „pick by voice“, kdy mají na uších sluchátka s mikrofonem, do kterých jim chodí skladové příkazy. Teno systém funguje na bázi navigace v autě. Byli jsme jedni z prvních, kteří uvolnili ruce komisním pracovníkům tím, že se zbavili skenerů. Benefit, který jsme tímto získali, je samozřejmě vyšší produktivita zaměstnanců.

Využíváte i nějaké technické „vychytávky“?

Na podzim roku 2006 jsme otevřeli jako první potravinářský řetězec v ČR tzv. hochregal. Jedná se o automatický zakladač palet. Tento zakladač má kapacitu 11 000 paletových míst. Denně přes něj při dvanáctihodinové směně projde cca 1 500 palet na příjmu a 1 500 palet na výdeji zboží. Pro manipulaci s takovým množstvím palet jsou potřeba pouze tři zaměstnanci, kteří je fyzicky přijmou. Pouze pro porovnání s konvenčním regálovým skladem, kdy palety musí zaskladnit pracovník na vysokozdvižném vozíku, je při jeho produktivitě cca 30 palet za hodinu potřeba při dvanáctihodinové směně 8,3 pracovníka pouze na zaskladnění/vyskladnění plus cca 2,5 pracovníka na kontrolu příjmu. Celkem tedy téměř čtyřnásobek pracovníků.

Letos otevřete v Olomouci tzv. AKL. O co se jedná?

Jedná se o automatický sklad vychystávání zboží, který standardně funguje již několik let v Kauflandu v Německu a Polsku. Naše AKL bude mít 114 000 skladových pozic pro umístění cca 10 000 druhů zboží. Rozdíl proti standardnímu vyskladnění je ten, že při klasickém vyskladnění zaměstnanec objíždí dle skladového příkazu pozice, ze kterých vychystává kartony, proti tomu v AKL zaměstnanec stojí na místě a zboží přijíždí za ním. Díky této technologii jsme schopni zvýšit až třikrát produktivitu výdeje zboží, zlepší se ergonomie a zároveň počítáme s tím, že se významně sníží inventurní diference, spotřeba fólie a odpisy na zboží.

Jste zářným příkladem ženy na svém místě. V mnoha firmách však stále většinu vyšších pozic zastávají muži. Jak vnímáte tuto problematiku?

Když to vezmete z historického hlediska, byly po staletí role ženy a muže jasně dané. Nemyslím si, že ženy jsou horšími vedoucími než muži, ale právě vzhledem k minulosti a tradiční roli ženy jako matky nemají možnost, jak to dokázat. Možná svou roli hraje i to, že se kariéra buduje v mladém věku, kdy ženy často dají před kariérou přednost založení rodiny a péči o děti a domácnost. Ve chvíli, kdy už má žena děti odrostlé a mohla by se plně věnovat práci, je už stará. V 50 se už kariéra buduje těžko.

Musím říci, že jsem měla ohromné štěstí, že se mým zaměstnavatelem stala firma Kaufland. Jednou z věcí, za kterou si této společnosti vážím, je to, že je pro ni nejdůležitější, zda člověk na vykonávání pozice v managementu firmy má, nebo nemá. Je jedno, jestli jde o ženu, muže, vyučeného nebo vysokoškoláka. Kdo chce a umí, má cestu k postupu otevřenou.

Vidíte v této oblasti nějaký posun?

V některých odvětvích stále ještě platí, že žena musí být minimálně jednou tak dobrá než muž, aby si vyšší post zasloužila. Celosvětově se však podíl žen na vedoucích pozicích zvyšuje, což je dobře. Například my v Kauflandu máme aktuálně v managementu firmy 59 % žen.

Co se podle vás mohou učit ženy od mužů a muži od žen?

Domnívám se, že pro obě pohlaví je prospěšné, pokud se doplňují. Muži jsou racionálnější, jejich přímočarost může žena krotit. Často se stává, že mají různé pohledy na řešení určitých situací, což vlastně ve výsledku nemusí být špatně, jelikož si vzájemně otevírají nové obzory a možnosti.

Vnímáte nějaký rozdíl ve stylu vedení v závislosti na pohlaví?

Ženy obvykle nejsou tak ješitné jako muži, jsou empatičtější, diplomatičtější. Muži jsou pragmatičtější, přímí, nechodí kolem horké kaše. Upřímně si myslím, že nejlepší varianta je, pokud je management firmy namíchaný.

Gabriela Janstová

Původně pracovala jako učitelka na 1. stupni základní školy. V roce 1998 nastoupila do společnosti Kaufland jako asistentka vedoucího skladu. V následujících 10 letech si prošla několika různými pracovními pozicemi a od roku 2008 pracuje jako vedoucí úseku logistiky.