UDRŽITELNÁ EVROPA SE RÝSUJE DÍKY ZELENÉ DOHODĚ. NEZŮSTANE ČESKO POZADU?

EKONOM

European Green Deal, neboli Zelená dohoda pro Evropu, je nadějným udržitelným projektem Evropské unie. Od jeho představení uplynul jeden rok, a ač je teprve v začátcích, slibuje mnohé. Kromě zřejmého pokroku v oblasti zlepšení kvality životního prostředí to je také možnost zapsat se do pomyslného žebříčku jako vůbec první klimaticky neutrální kontinent. Jaké konkrétní kroky jsou v plánu? A bude mít projekt dostatečnou podporu napříč členskými zeměmi, včetně té naší?

Autor: Kristýna Šafářová

European Green Deal (dále jen EGD) nabízí poměrně ambiciózní vizi budoucnosti – během následujících desetiletí, konkrétně do roku 2050, se má Evropa proměnit v zelený, klimaticky neutrální kontinent s udržitelnou ekonomikou. Zastoupeny jsou takřka všechny klíčové sektory – inovace v průmyslu, čistější veřejná doprava, technologické investice, dekarbonizace energetiky, soběstačnost ve stavebnictví, ochrana lesů, udržitelnost zemědělství, a v neposlední řadě i kvalita potravin. Ochrana klimatu je tak pouze jednou složkou komplexního projektu.

Evropská komise v loňském prosinci představila harmonogram plánu klíčových opatření, jejich implementaci i finanční nástroje, jimiž chce dosáhnout stanoveného cíle. Tím je Evropa šetrně využívající své zdroje v rámci cirkulární ekonomiky, bez emisí a znečištění, zato s obnovenou biodiverzitou. V průběhu uplynulého roku byly postupně představeny některé pilíře, na nichž EGD stojí. K dnešnímu dni jsou to následující projekty:

Evropská průmyslová strategie, opírající se o tři faktory: ekologickou transformaci, digitální transformaci a zvýšení konkurenceschopnosti na globálním trhu. Klíčovým programem je tu zejména větší integrace vnitřního evropského trhu a podpora malých a středních podniků – s pomocí inovací, redukce byrokracie a zpřístupnění finančních prostředků a investic.

Akční plán pro oběhové hospodářství přichází s myšlenkou udržitelné výroby a spotřeby. Jde hlavně o prodloužení životaschopnosti výrobků, jejich opětovné využití, a podpoření recyklace. Potraviny, textil i elektroniku zde spojuje jediné – snaha co nejvíce zamezit tvorbě a hromadění odpadu, a vhodně nahradit produkty na jedno použití i jednorázové obaly těmi trvanlivými. Důležitým bodem je i zamezit přidávání mikroplastů do výrobků a vyšší míra jejich zachycování ve všech fázích výroby tak, aby neunikaly do okolního prostředí či lidského těla.

„Farm to fork strategy“ je strategií týkající se zemědělství a výživy. Ta si klade za cíl především zajistit kvalitu potravin, snížení používání pesticidů o 50 % a hnojiv alespoň o 20 %, snížení podávání antimikrobiálních látek hospodářským zvířatům o 50 %, rozšíření ekologického zemědělství na 25 % evropské půdy, a v neposlední řadě také zredukovat plýtvání potravinami na polovinu. To vše do roku 2030.

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 spojuje ochranu přírody, obnovu ekosystému a biodiverzity. Hlavními body jsou zřízení chráněných oblastí alespoň na 30 % pevniny a 30 % evropských moří, dále obnova lesů a přirozeného toku řek či zastavení úbytku opylovačů. Na ochranu biodiverzity by mohla být vytvořena také nová pracovní místa – podle odhadů Evropské komise jich na činnosti spojené s ochranou přírody bude potřeba až půl milionu.

Strategie EU pro integraci energetického systému a pro vodík přináší nová řešení vedoucí k dekarbonizaci energetického průmyslu, nulovým emisím skleníkových plynů do roku 2050, a orientaci na obnovitelné zdroje energie.

Renovační vlna představuje klíčové změny evropského stavebnického sektoru, jakožto jednoho z největších konzumentů energie, a zároveň producenta až třetiny emisí. Zahrnuje zejména přestavbu a renovaci budov tak, aby byly energeticky efektivnější.

Redukce emisí metanu jako druhého nejrozšířenějšího skleníkového plynu, jež znečišťuje ovzduší a ohrožuje zdraví, je také jednou z priorit. Redukce těchto emisí o 50 % do roku 2050 by mohla snížit teplotní růst o 0.2 °C, a významně tak přispět ke zpomalení globálního oteplování.

Strategie chemických látek pro udržitelnost má za cíl zbavit životní prostředí toxických chemikálií, inovovat výrobu bezpečných a udržitelných látek, a chránit tak klima i zdraví evropské populace. Globálně by měl být propagován také zákaz výroby a exportu některých nebezpečných chemikálií.

Nejnověji představený projekt, rozvoj offshore větrných elektráren, je podrobněji popsán na následujících stránkách.

EUROPEAN GREEN DEAL = EVROPA, KDE:

se do roku 2050 nebudou produkovat žádné čisté emise skleníkových plynů b

ude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů

nebude opomenut žádný jednotlivec ani region

Podpora a angažovanost členských států bude zásadní

Ačkoli svou podporu EGD vyjádřila velká část členských zemíEU, najdou se i takové, které se s programem dohody zcela neztotožňují.Mezi nimi je i většina států V4, Česko nevyjímaje.

Již na jaře tohoto roku byla slyšet kritika z úst ministra průmyslua obchodu Karla Havlíčka i některých českých europoslanců.Ta se týkala především údajných přílišnýchpožadavků, kterým bude mít Česko jakožto jedna z nejprůmyslovějšíchzemí EU problém dostát. Vše je navíc ještěumocněno současnou koronavirovou krizí, jež u mnoha zemípravděpodobně odsune pozornost upírající se k životnímuprostředí do pozadí.

Objevují se ale i hlasy volající po větším důrazu na plnění EGD. Deset členských států obávajících se odsunutí dohody kvůli ekonomických dopadům koronaviru již v létě vyzvalo EU, aby svůj zelený program nepřestala prosazovat. V opačném případě podle nich riskuje, že sama sebe uvězní v „ekonomice fosilních paliv“ na příštích několik dekád.

V podobném duchu se vyjádřil například i ředitel Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol pro web Climate Home News. Podle něj mají vlády nyní jedinečnou šanci na vytvoření strategie pro nový start ekonomiky po pandemii, a udržitelnost i přechod k čistší energii by v ní měly hrát klíčovou roli.

V neposlední řadě je tu také iniciativa z letošního podzimu mířící přímo ke státům střední a východní Evropy, které Zelenou dohodu do té doby nepodpořily dostatečně. Ta sdružuje přes 180 neziskových organizací a jiných místních iniciativ vyzývajících vlády svých zemí k aktivnější účasti na udržitelné obnově ekonomiky.

„Tento rok byl extrémně náročný, ale zároveň jsme viděli, jak rychle dokážeme společně jednat v případě urgentní potřeby. Neumím si představit větší motivaci k radikální transformaci naší společnosti, než jakou je naděje v zachování životního prostředí, ve kterém budou moci žít i budoucí generace. Obnova ekonomiky musí jít ruku v ruce s uzdravováním Země,“ dodává pro web EURACTIV jedna ze signatářek výzvy, ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová.

Green Deal & Česko

V příštím roce navíc začíná další šestileté programové období – během něj by podle webu EURACTIV Česká republika měla čerpat z evropského rozpočtu přes 900 miliard korun, z nichž nejméně 30 % musí být vynaloženo na ochranu klimatu.

Andrea Ćirlićová z poradenské agentury pro EURACTIV uvádí, že potenciál je u nás vysoký: „Na základě analýzy, kterou jsme provedli v rámci společné iniciativy s Evropskou nadací pro klima jsme zmapovali české prostředí, a vytipovali jsme více než 70 projektů s tím, že do konečného seznamu tisíce zelených projektů pro celou Evropu se dostalo 54. Jsou to projekty, které by měly být připraveny pro implementaci v následujících dvou letech.“

Podporu EGD u nás otevřeně deklarovalo například hlavní město Praha, které rovněž žádá o evropské prostředky na zelenou obnovu. Primátor Zdeněk Hřib vidí největší potenciál vzniku zelených inovací právě ve městech. „Z mého pohledu by bylo vhodné, aby Evropská unie vnímala tento fakt, a skutečně města podpořila v té zelené obnově po covidu, která bude klást důraz i na inovace jako takové… Podstata je, aby potřebné investice spojené s nápravou ekonomických důsledků covidu zároveň přispěly k překonávání výzev souvisejících s klimatickou změnou,“ říká pro EURACTIV.

Situace okolo EGD v Česku je zřejmě poněkud rozpačitá právě proto, že se nejvyšší veřejní představitelé nemohou shodnout na tom, do jaké míry jsou pro nás řešení spojená s ochranou klimatu klíčová.