Rozhovor s rektorem České zemědělské univerzity v Praze prof. Ing. Petrem Skleničkou, CSc.

Cesty při budování dlouhodobého vztahu s absolventy VŠ by měly být co nejvíc nápadité. Dnes nestačí jednou za čas poslat informační email.

Jaká je vaše vize, kam by se měla za vašeho působení ČZU posunout?

Ona se tam ČZU už roky posouvá. Jednak směrem k širšímu chápání našich tradičních oborů, kdy od zemědělství směřujeme k takzvaným vědám o životě. Propojení jednotlivých oborů v takto širším rámci umožňuje zkoumat a vyučovat v souvislostech a lépe postihnout podstatu problému. Klasickou ukázkou je aktuální adaptace na klimatickou změnu. Do té je nutné zapojit celou řadu oborů nejen z oblasti zemědělství, ale také vodního hospodářství, lesnictví, ekologie, sociologie, ekonomie, urbanizmu a dalších. Chci ale také, aby na konci mého rektorování byla ČZU kvalitou blíže nejlepším evropským univerzitám v oboru. Mezi univerzitami u nás i ve světě existuje tvrdé, ale poměrně zdravé konkurenční prostředí. Je to soutěž nejen o peníze, ale i o co nejlepší studenty a absolventy.

Které fakulty spadají pod ČZU? O jaké obory je největší zájem?

Máme šest fakult a jeden institut. Nejstaršími fakultami jsou Provozně ekonomická, Technická fakulta a Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Třemi novějšími jsou Fakulta lesnická a dřevařská, Fakulta životního prostředí a Fakulta tropického zemědělství. Institut vzdělávání a poradenství se věnuje pedagogickým aktivitám v odborných oblastech, které pokrývá naše univerzita. Zájem o jednotlivé obory se pořád mění, jejich atraktivita podléhá různým trendům. Ale stabilně si dobře vedou ekonomické obory, lesnictví, dřevařství, potravinářství nebo environmentální obory. Naší specialitou jsou obory zaměřené na oblast tropů a subtropů. Premiéru má letos obor Inovativní podnikání, který se učí podle úspěšného finského modelu. Studenti si v týmech založí firmu a na ní se vše učí prakticky.

Proč byste doporučil studium na ČZU, co mladým lidem přinese?

Naše obory jsou veskrze zaměřeny na kvalitu života. A právě kvalita života je ve vyspělém světě dnes hlavní prioritou. Dostatek kvalitní vody a zdravých potravin, udržitelné využívání zdrojů, adaptace na klimatickou změnu, ochrana přírody, rozvoj venkova atd. To jsou zajímavé a současně velmi moderní obory studia. Praktické a neodtržené od života. Máme moderní a přitom nejkrásnější a nejekologičtější kampus v zemi, ve kterém je radost prožít několik let plných poznání, ale i zábavy. Patříme mezi 2-3 % nejkvalitnějších univerzit na světě.

Jaký máte názor na studijní cesty do zahraničí či meziuniverzitní výměny a dohody? Myslíte si, že je výjezd do zahraničí pro studenta klíčová zkušenost?

Jet do zahraničí je pro dnešní studenty už téměř nezbytné. Nejenže si zlepší jazykové znalosti, ale především je to tak nějak pozitivně nakopne. Ze zahraničních studijních pobytů se nám vrací motivovaní a s nadhledem. ČZU má jednu z nejvyšších úrovní internacionalizace. Zhruba pětina našich studentů jsou cizinci, naši studenti vyjíždějí na zahraniční stáže do celé řady zemí, nejčastěji do Španělska, Anglie, Francie, Švédska, Německa, Nizozemí a Rakouska. Výjimkou nejsou ani studijní pobyty v USA nebo v Austrálii.

V čem je pro vás a pro ČZU důležitý vztah s absolventy univerzity, co vám z dlouhodobého hlediska přináší?

Naši absolventi jsou pro nás důležitou zpětnou vazbou. Skrze ně se pokoušíme vylepšovat naše studijní programy tak, aby přechod našich studentů do praxe byl co nejúspěšnější. S nimi spolupracujeme na výzkumných projektech. Dlouhodobě nás udržují v reálu, a jak se říká nohama na zemi. Akademická půda je přeci jen určitou bublinou, uvnitř které je snadné časem vypadnout z kontextu reálného života.

Jaká jsou podle vás největší úskalí pro udržení kontaktu s absolventy univerzity?

V Česku není bohužel tak dlouhá a úspěšná tradice spolupráce s absolventy, jako je tomu například v USA. Tady se to postupně učíme. Jde to ale dopředu, naši absolventi se rádi přijdou pochlubit svými úspěchy, my je stále častěji zveme ke spolupráci v aplikovaném výzkumu a inovacích. Ti se zajímavými nápady se účastní startupů nebo spin off firem, které univerzita podporuje. Někteří z nich se stávají dokonce významnými sponzory své alma mater.

V čem se mohou české VŠ zlepšit při budování dlouhodobého vztahu s absolventy?

Asi by ty cesty měly být co nejvíc nápadité. Dnes nestačí jednou za čas poslat informační email. Naše absolventy zveme jednou za rok na Zahradní slavnost, ale i na další akce, které pořádáme. Spolupráce na projektech je záležitostí spíše individuálních kontaktů, to se centrálně úplně řídit nedá. Poskytujeme našim absolventům i aktuální informace o zajímavých pracovních pozicích nebo kariérní poradenství. Ti, kteří o spolupráci se svou univerzitou stojí, mají dnes u nás celou řadu šancí, jak se přidat.

Je pro vás osobně nějaká univerzita inspirací pro to, jak pracuje a komunikuje s absolventy?

Obecně to jsou americké univerzity. Osobně mám zkušenosti z pobytů na Utah State University a na University of Massachusetts, ale téměř na každé americké univerzitě je to určitá norma. Alumni jsou tam hrdí na to, že mohou pomáhat své univerzitě v momentě, kdy jim to čas nebo finanční situace dovolí. Ta pomoc je zpravidla i velmi adresná a jde až na konkrétní katedry, projekty nebo akce.

V srpnu jste byl zvolen předsedou ČKR, jaká je vaše vize pro následující dva roky?

Mým cílem je především zajistit dostatek prostředků pro rozvoj našich vysokých škol. Našim vysokým školám sice už dva roky rostou rozpočty na vzdělávání a na výzkum, ale našim západním kolegům můžeme pořád závidět. Přitom jsou naše aktivity vystaveny konkurenčnímu prostředí v celosvětovém měřítku, kde bohatší univerzity zpravidla přitahují i nejlepší vědce a pedagogy, ale taky výborné studenty.

Jako tzv. „rektor všech rektorů“ máte aktuálně před sebou nějaké ambiciózní projekty v rámci ČKR a celého českého vysokého školství?

Pomáháme příslušným úřadům uvést v život dlouho chystanou metodiku hodnocení vysokých škol jako výzkumných organizací.

To není úplně jednoduchý úkol, protože na základě této metodiky se budou rozdělovat nemalé finanční prostředky. Chci proto za ČKR vyjednat takový systém, který bude spravedlivý a motivační pro všechny. Je strašně jednoduché poškodit jedny a zvýhodnit druhé. Chci také rozšířit a více profesionalizovat personální podporu ČKR. Doba je hektická a my připomínkujeme jeden zákon za druhým, vyjadřujeme se k nejrůznějším strategiím, programům atd. Potřebujeme mít kvalitní analýzy a podklady, na základě nichž budeme svá stanoviska vydávat. Avšak pravděpodobně mojí nejkomplikovanější ambicí bude snížit administrativní zátěž vysokých škol. Vývoj v posledních třiceti letech jde bohužel stále opačným směrem. Mrháme zbytečně čas a prostředky, které bychom mohli využít pro výuku nebo pro výzkum.

PROF. ING. PETR SKLENIČKA, CSC.

Vystudoval ČZU v Praze, kde působil nejprve jako děkan Fakulty životního prostředí, a nyní je zde v pozici rektora. Zároveň byl zvolen pro následující dva roky předsedou České konference rektorů.

„Proč jsem se rozhodl pro studium ČZU? Chtěl jsem studovat obor úzce spjatý s přírodou. Už jako střední školu jsem si vybral zemědělku a to i přes to, že jsem díky úspěchu v matematické olympiádě mohl bez přijímaček jít na jakoukoli střední školu v republice. Pracovat s krajinou, to byl můj sen. Sen, který se mi splnil.”