EFektiv / Leden 2014 by Ekonomická fakulta

Časopis Ekonomické fakulty JU

Ve stínu Sevilly První díl nové rubriky Studenti bez hranic

Adrenalin a hmyz S Martinou Plánskou o organizování Gastrofestu

Život mezi tygry S Janem Vávrou o stáži na univerzitě v Missouri

Jak se dělá festival O filmovém Festivalu Černá věž s Milanem Plevou

Vyhraj tričko EF! Stačí jedna vtipná hláška a triko může být tvé

Vydání 04 / Leden 2014

EFektiv

časopis Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity ISSN: Vydavatel:

Adresa: Web: Odpovědný redaktor: E-mail:

2336-3053 Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Studentská 787/13 370 05 České Budějovice www.ef.jcu.cz Ing. Radim Dušek dusek@ef.jcu.cz

Autoři článků:

Ing. Radim Dušek Ing. Petr Štumpf Ing. Jan Vávra, Ph.D. Bc. Gabriela Čadová Bc. Edita Ranftlová Ing. Marcela Rešlová

Grafik:

Ing. Ondřej Machart Vychází čtvrtletně

EFektiv / Strana č. 1

O Gastrofestu s Martinou Plánskou na str. 9

Přání děkana EF do roku 2014 Co nám přeje pan děkan do nového roku?

Vyhraj tričko EF! Stačí trocha smyslu pro humor a triko může být tvé

Veronika Ježková Vedoucí centra celoživotního vzdělávání na EF JU

Život mezi tygry Aneb stáž na univerzitě v Missouri Téma čísla

Bezpečná hřiště Jak může téma diplomové práce dopomoci k práci i vítězství.

Přepadení v Kolumbii Drsný příběh absolventky Marcely Rešlové

Adrenalin a grilovaný hmyz Rozhovor s Martinou Plánskou, organizátorkou Gastrofestu

Jak se dělá festival Rozhovor s Milanem Plevou o Festivalu Černá věž

Studenti bez hranic Jak se žije a studuje v srdci španělské Sevilly? Téma čísla

Podzimní dění Kdo za námi přijel na závěr roku 2013

Gaudeamus 2013 Ohlédnutí za tradiční akcí, kde nechyběla ani EF JU

Lidé EF na cestách O Řecku a Řecích s Gabrielou Čadovou EFektiv / Strana č. 2

Přání děka Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážené studentky, vážení studenti, přestože je začátek nového roku spojován především s předsevzetími a přáními do budoucna, dovolte mi, abych se nejprve ohlédl nazpět za rokem uplynulým. V roce 2013 se nám na Ekonomické fakultě podařilo společným úsilím dosáhnout řady úspěchů, za které bych chtěl jak pedagogům, tak především studentům upřímně poděkovat. Naše fakulta se stala jako vůbec první v České republice fakultou fairtraidovou, zajistili jsme výuku odborných předmětů v angličtině pro více než padesát studentů ze zahraničí, uspořádali jsme dvě letní školy pro studenty z Austrálie a USA, zorganizovali jsme již šestý ročník veletrhu pracovních příležitostí Jobday, poprvé se uskutečnilo stínování manažerů, našim studentům se podařilo připravit vůbec první ročník Miss Jihočeské univerzity, naši nyní již absolventi fakulty byli úspěšní v celorepublikových soutěžích diplomových prací - Martin Smetana získal první místo v soutěži Diplomky

EFektiv / Strana č. 3

ana EF do roku 2014 na stojáka a Sandra Ryjáčková byla vítězkou devátého ročníku Ceny Františka Egermayera České společnosti pro jakost, připravili jsme pro středoškolské studenty první ročník volejbalového turnaje, měli jsme možnost se na fakultě setkat s celou řadu významných a zajímavých osobností. Dalším úspěchem, který bych zde chtěl rovněž zmínit, je, že se nám společně podařilo vydat první ročník neboli první čtyři čísla časopisu Ekonomické fakulty. Velké poděkování za to patří autorům jednotlivých článků, které jsou, a doufám, že se mnou budete souhlasit, velice zajímavé, šéfredaktorovi časopisu Radimovi Duškovi, který vytvářel a připravoval spolu s dalšími kolegy obsahy jednotlivých čísel a v neposlední řadě rovněž i designerovi Ondřeji Machartovi, mimo jiné našemu absolventovi, za nádherné zpracování časopisu.

Pokud se zamýšlím nad tím, jak bude vypadat rok následující, přeji nám všem, aby byl ještě lepší než ten předchozí. Doufám, že se nám podaří společně naplnit naše předsevzetí, kterými jsou například otevření studentského obchůdku, zahájení činnosti klubu absolventů, změna webových stránek fakulty, vylepšení výukových prostor, zkvalitnění výuky v jednotlivých předmětech, zajištění účasti zajímavých hostů na přednáškách a rovněž mimo jiné i to, aby se nám podařilo naplnit druhý ročník našeho časopisu EFektiv zajímavými články. Dovolte mi, abych Vám do nového roku 2014 popřál hodně úspěchů, zajímavá setkání, četnou inspiraci a v neposlední řadě rovněž i hodně zdraví, štěstí a pohody. doc. Ing. Ladislav Rolínek, Ph.D. děkan Ekonomické fakulty

NÁŠ ČASOPIS MĚNÍ NÁZEV – JSME EFEKTIV Od letošního roku se budete setkávat s fakultním časopisem pod novým názvem – EFektiv. Vzhledem k tomu, že do budoucna již nebylo z právních důvodů možné využívat původní název našeho fakultního časopisu EkonomIQ, rozhodla se Ekonomická fakulta přistoupit ke změně jeho jména. Bulletin vzniká hlavně pro studenty, proto jsme vás chtěli zapojit do tvorby nového názvu časopisu EF. V polovině loňského listopadu proto byla vyhlášena soutěž, v rámci které mohli studenti celé JU zasílat své návrhy na originální název fakultního bulletinu. Z necelé padesátky potenciálních názvů byl nakonec vybrán návrh, jehož autor, student Jiří Staněk z EF, získal finanční odměnu ve výši 1 000 Kč. „Při vymýšlení nového názvu jsem vycházel se sloganu fakulty Společně a EFektivně - chtěl jsem přijít s takovým jménem časopisu, které by s naším sloganem přímo souviselo,“ vysvětloval šťastný výherce při přebírání hlavní ceny. Nový název fakultního časopisu je tedy na světě!

EFektiv / Strana č. 4

Představujeme...

Veronika Ježková Tentokrát vám představujeme Ing. Bc. Veroniku Ježkovou, Ph.D., vedoucí Centra celoživotního vzdělávání na EF JU. V září minulého roku se po přestávce, která byla způsobena mateřskou dovolenou, vrátila do pozice vedoucího Centra celoživotního vzdělávání (CCV) Veronika Ježková. Zmíněné pracoviště zajištuje na EF široký okruh vzdělávacích aktivit nad rámec prezenčního a kombinovaného studia. Jde například o zájmové kurzy pro širokou veřejnost, vzdělávací aktivity pro zájemce z řad seniorů, rozšiřující kurzy pro studenty JU či specifické vzdělávací aktivity pro zaměstnance fakulty. Od počátku svého fungování se CCV zapojuje do evropských projektů s tematikou dalšího vzdělávání. Podle mínění Veroniky tyto aktivity významně přispěly k rozvoji celoživotního vzdělávání na EF a k zásadnímu rozšíření nabídky kurzů. Právě v oblasti řízení projektů má Veronika rozsáhlé zkušenosti. Po absolvování Obchodně podnikatelského oboru a doktorského studia působila nejdříve jako projektový manažer v neziskových organizacích, regionálních uskupeních i komerčních společnostech a poté stála u zrodu CCV na Ekonomické fakultě. Navíc vystudovala andragogiku v profilaci na personální management, což je obor, který se přímo váže k její práci.

EFektiv / Strana č. 5

„Mým základním mottem je, aby se na našem pracovišti klienti setkávali s maximální péčí a vynikajícím servisem. Proto svou budoucnost vidíme zejména v poskytování takových služeb, které co možná nejvíce usnadňují studium na fakultě. Ráda spolupracuji s kreativními lidmi, kteří jsou spolehliví, vstřícní, hledají alternativy a neříkají věty typu “To stačí“. Rozdíl je totiž vždy v lidech. Souhlasím s tím, že dokonalost spočívá v jednoduchosti. Všichni, s nimiž se setkáváme, mohou být našimi učiteli,“ vysvětluje Veronika. Mezi hlavní Veroničiny zájmy patří kromě tříletého syna Mikuláše také architektura, užité a konceptuální umění, literatura a cestování. A jak vedoucí CCV nejraději relaxuje? „Volný čas trávím nejčastěji v přírodě, ráda se dívám do krajiny a snažím se vnímat její rovnováhu. Pokud je člověk spojen s přírodou, nalézá inspiraci a harmonii i sám pro sebe, a to se odrazí nejen na jeho práci,“ uzavírá Veronika Ježková.

EFektiv / Strana Ä?. 6

Bezpečná hřiště pomohla studentce k vítězství Absolventka Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zpracovávala svou diplomovou práci na téma kvality a bezpečnosti dětských hřišť. To jí umožnilo setkat se s odborníky, navázat kontakty a následně i získat zaměstnání v oboru. Něčím navíc, odměnou a satisfakcí za její studijní úsilí, je pro Sandru Ryjáčkovou vítězství v prestižní celostátní soutěži o nejlepší diplomovou práci, kterou už podeváté udílí Česká společnost pro jakost. Každý student řeší během svého studia zásadní otázku: Kde budu pracovat po ukončení studia? Někteří studenti

diplomové práce. Přitom právě závěrečná práce může být pro studenty odrazovým můstkem, příležitostí, jak navázat kontakty a hlouběji

hledají aktivně zaměstnání už během školy, jiní si tuto otázku kladou až po závěrečných zkouškách a obhajobě bakalářské nebo

proniknout do světa praxe a do konkrétní problematiky.

EFektiv / Strana č. 7

Sandra Ryjáčková, dnes již absolventka Ekonomické fakulty, je toho důkazem. Pro diplomovou práci si po dohodě s vedoucí Ing. Hanou Doležalovou, Ph.D., zvolila téma s názvem Kvalita a bezpečnost dětských hřišť v kontextu značky kvality „Hřiště-sportovištětělocvična - OVĚŘENÝ PROVOZ“. „Můj zájem o oblast ochrany spotřebitele vzbudila přednáška zástupce ředitele České obchodní inspekce pana Mgr. Havlíčka u nás na fakultě a na podobné téma jsem psala už bakalářskou práci. V době, kdy jsem se rozhodovala o tématu diplomky, jsme s vedoucí práce zjistily, že do Programu Česká kvalita přibyla nová značka, tak byla volba jasná. Jedná se o oblast, kterou dosud nikdo jako závěrečnou práci nezpracovával, neexistuje ani žádná jiná souhrnná publikace, která by se komplexně a objektivně tímto tématem zabývala,“ přibližuje téma své diplomové práce Ryjáčková. Během zpracování se samozřejmě musela setkat i s řadou odborníků, kteří se problematikou kvality a bezpečnosti zabývají v praxi. Informace a kontakty, které díky tomu získala, se jí nehodily jen pro závěrečnou práci. Intenzivní zájem

o problematiku kvality a bezpečnosti dětských hřišť v Českých Budějovicích pomohl nakonec Sandře Ryjáčkové uplatnit tyto nově nabyté zkušenosti při hledání zaměstnání. „Jsem velmi ráda, že jsem našla uplatnění v oboru. V současné době pracuji jako vrchní inspektorka u České obchodní inspekce, kde se zabývám právě bezpečností hraček a hřišť pro děti,“ popisuje svou současnou pozici absolventka Ekonomické fakulty. Dosáhla ale ještě jednoho významného úspěchu. Česká společnost pro jakost uděluje od roku 2005 Cenu Františka Egermayera za nejlepší studentské práce v oblasti kvality a systémů jejího řízení, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo v oblasti péče o kvalitu života občanů. Cenu za nejlepší diplomovou práci za rok 2013 převzala 12. listopadu v Národním domě v Praze právě Sandra Ryjáčková. EFektiv / Strana č. 8

Nekonečný a a grilovaný h

Rozhovor s organizátorkou festivalu Gastrofest Mart

EFektiv / Strana č. 9

adrenalin hmyz

tinou Plรกnskou

Autor fotografie: Sharon Lapkin

EFektiv / Strana ฤ . 10

nemusí být jen čistý tác v závodce nebo nepropálený ubrus v restauraci. Před 17 lety ředitel tehdejšího českokrumlovského hotelu Bohemia Gold Vladimír Tůma, nynější ředitel a majitel Gastrofestu, vymyslel gastronomickou výstavu Gastro Krumlov ´96. Bylo osloveno přes 700 hoteliérů, restauratérů, producentů potravin i nápojů a jiných gastronomických subjektů. První jihočeská gastronomická výstava sklidila fenomenální úspěch a tradice byla na světě.

Organizaci letošního ročníku jste měla na starosti právě Vy – jak jste se k této zajímavé pozici dostala?

Další ročník festivalu Gastrofest, který se uskutečnil ve dnech 7. – 9. listopadu, přilákal na českobudějovické výstaviště nejenom příznivce dobré kuchyně. Lví podíl na úspěchu této tradiční akce má také studentka EF Martina Plánská, která je hlavní organizátorkou festivalu. Martino, můžete našim čtenářům představit českobudějovický Gastrofest a zmínit, co bylo inspirací ke vzniku této již tradiční akce? Mezinárodní gastronomický festival Gastrofest je místem setkání lidí se stejnou láskou a tou je gastronomie. Zviditelňujeme ji jako odvětví kultury, seznamujeme gastronomickou veřejnost s novými výrobky, technologiemi a novými trendy ve výrobě i odbytu, snažíme se dokázat, že česká gastronomie má velkou snahu se učit a rozvíjet. Myšlenka ke vzniku tohoto veletrhu byla prostá - ukázat, že kultura stravování EFektiv / Strana č. 11

V období středoškolských studií na hotelové škole jsem absolvovala praxi u pořádající agentury v oblasti cateringu. Této činnosti jsem se při dalším studiu na EF dlouhodobě věnovala formou brigády. Když jsem dokončila bakalářské studium, opustil firmu kolega, který Gastrofest spoluorganizoval, a tato pozice byla nabídnuta mně.

V současné době rovněž dálkově studujete EF. Daří se Vám úspěšně sloučit pozici organizátorky veletrhu a zároveň studentky? Zatím ano, ale jestli to bude úspěšné spojení i do budoucna, se uvidí až při nejbližším zkouškovém období.

Vraťme se k organizaci festivalu. Jaké hlavní činnosti byly v rámci přípravy Gastrofestu ve Vaší kompetenci? Vykonávám zejména obchodní činnosti - navštěvování konkurenčních veletrhů a získávání potencionálních vystavovatelů, přípravu doprovodného programu jako např. Gourmet rendez-vous, což je setkání kuchařů z 36 zemí na kuchařském podiu, nebo Gastrofest rendez-vous, které spočívá

“

Držíme se hesla: Je to honička být na trhu jednička.

v setkávání zástupců odborných škol ze zahraničí. Na starosti jsem měla také veškeré PR aktivity, tj. články do novin, tiskové konference, billboardovou kampaň, výstavářské služby a mnoho dalších činností.

Jak vypadal Váš typický pracovní den v posledních měsících před konáním akce? Těžko popsat typický den přípravy festivalu, protože každý z nich byl specifický. Pokud však mohu vyjádřit dvěma slovy každý den, tak to byl „nekonečný adrenalin“, který mi teď po skončení Gastrofestu neuvěřitelně chybí.

Další ročník akce je úspěšně za Vámi. Co se podle Vás povedlo a kde naopak vidíte prostor ke zlepšení?

Troufám si říct, že se povedlo vše. Spokojenost vystavovatelů a návštěvníků nám to jen potvrzuje, i když neustálé zlepšování je samozřejmě náš hnací motor do dalšího Gastrofestu. Držíme se hesla: „Je to honička být na trhu jednička“. Takže zlepšení v příštím ročníku jistě bude znát.

Ochutnala jste také některé pochoutky z letošní nabídky festivalu? Co pro Vás bylo největším gurmánským zážitkem? Bohužel problém je, že během výstavy nestíhám ochutnávat téměř nic. Avšak při přípravných akcích jsem jenom degustovala. Jsme totiž gastronomická agentura, která nejenže pořádá gastronomický festival, ale jako doplněk k této činnosti realizujeme i cateringové služby. Degustační menu

EFektiv / Strana č. 12

“

Připravit takovouto akci je opravdu celoroční práce.

krokodýla, hroznýše, velblouda, lamy či žabích stehýnek na Gastrofestu bylo v našem podání, kolegové šéfkuchaři z našeho týmu připravili znamenité gurmánské speciality. Velkou chválu jsem však slyšela i na chobotnici, kterou připravovala řecká restaurace Poseidon z Písku a na švédské masové kuličky připravované přímo kuchařem ze Švédska. Největší gurmánský zážitek však mnoho návštěvníků mělo především v expozici mexické restaurace Amigo, která nabízela grilovaný hmyz – cvrčky, červy a sarančata.

Co Vás čeká v dalších měsících? Pracuji již na přípravě dalšího ročníku. Ono se to nezdá, ale připravit takovouto akci je opravdu celoroční práce. Právě plánujeme cestu do Bratislavy na gastronomický veletrh Danubius Gastro, kde se stáváme

EFektiv / Strana č. 13

taktéž vystavovateli a prezentujeme náš českobudějovický Gastrofest.

A otázka na závěr – máte z letošní organizace Gastrofestu nějaký humorný zážitek, o který byste se podělila se čtenáři? Humorných zážitků bylo tolik, že uvést všechny nelze. Jeden však zmíním. Gastronomická celebrita Martin Polačko z televizního pořadu „Když vaří táta“ prezentoval na kuchařském podiu Gourmet rendez-vous kalifornskou gastronomii. Když vystoupení dokončil, kolegyně za ním přišla s papírem a propiskou pro recepturu jeho pokrmu jako podklad pro vytvoření kuchařky. Pan Polačko si ale myslel, že se jedná o fanynku a i s věnováním se jí na ten kus papíru pouze podepsal.

EFektiv / Strana Ä?. 14

Studenti bez

Jak se žije a studu

V nové rubrice „Studenti bez hranic“ vám budeme přinášet z se rozhodli využít možnosti studovat v zahraničí. Jako první Ranftlová, studentka oboru ŘEP, která díky programu ERASM ve španělské Seville.

EFektiv / Strana č. 15

z hranic:

uje v Seville

zážitky studentů naší fakulty, kteří se o své zkušenosti podělí Edita MUS tráví zimní semestr na univerzitě

EFektiv / Strana č. 16

studenti jsou na univerzitách obvykle přijímáni velice vřele. Největší motivací ke studiu v zahraničí pro mne bylo určitě zlepšení komunikace v cizích jazycích, a to především v angličtině. Myslím si totiž, že učit se jazyk ve školních lavicích je mnohem obtížnější, i když je to samozřejmě pro každého zcela nezbytný základ. Stejně jako ostatní „Erasmáky“ mě také lákala jiná kultura, cestování a možnost získání jiného úhlu pohledu na studovaná témata.

Do výběrového řízení na studijní pobyt v rámci programu Erasmus jsem se přihlásila na jaře minulého roku. Dříve jsem chtěla vyjet do zahraničí spíše pracovně,

“

K přijetí do programu Erasmus bylo nutné vyplnit přihlášku a napsat motivační dopis v anglickém jazyce či v jazyce vybrané země. Při výběru je u přihlášených studentů EF brán v potaz studijní průměr, ročník studia a již zmíněný motivační dopis. Každý student si může vybrat tři preferované univerzity, na které může být dle výsledků dosažených ve výběrovém řízení přijat. V praxi pak většinou na jednu zahraniční univerzitu odjíždějí dva studenti EF.

Vycestovat za hranice v rámci studia je mnohem jednodušší než nalezení adekvátního zaměstnání.

protože se mi zdálo obtížné absolvovat semestr souběžně v zahraničí a v Čechách. Po několika neúspěšných pokusech mi ale došlo, že vycestovat za hranice v rámci studia je mnohem jednodušší než nalezení adekvátního zaměstnání. Erasmus pobyty jsou navíc dobře organizovány a zahraniční EFektiv / Strana č. 17

Všechny důležité informace nám byly sděleny na informační schůzce a s vyplňováním dokumentů nám pomohl fakultní referent pro zahraniční vztahy. Já jsem si nakonec vybrala španělskou Sevillu, město na řece Guadalquivir, které má okolo

800 tisíc obyvatel a leží na jihu Španělska v Andalusii. Zvolila jsem si jej na základě zájmu o místní kulturu a jazyk, ale důležitou roli hrálo samozřejmě i příjemné počasí, které je pro tuto oblast charakteristické. Z hlediska odbornosti mne velice zajímal pohled na zdejší ekonomickou krizi. Sevilla je vyhlášená svým flamencem, jídlem a býčími zápasy. Ve městě se nacházejí nádherné památky, dokonce rektorát univerzity je v jedné z nich umístěn. Pro své studium jsem si zvolila předměty vyučované v anglickém jazyce. Místní

“

studijní systém je od našeho odlišný především v tom, že hodiny nejsou rozděleny na přednášky a cvičení. Docházka na většinu hodin není povinná, studenti ale musí splnit závěrečnou zkoušku v jednom termínu, který je univerzitou předem stanoven. V případě, že student v zimním semestru v některé ze zkoušek neuspěje, může ji znovu absolvovat až v letním zkouškovém období. Jak jsem již zmínila, účast na hodinách není povinná, přesto je ale velkou výhodou, protože pokud má student uspokojivou docházku, nemusí po zvládnutí dvou průběžných testů alespoň na 50 % absolvovat

Kvalita výuky je podle mého názoru zcela srovnatelná s výukou na EF. EFektiv / Strana č. 18

závěrečnou zkoušku. Kvalita výuky je podle mého názoru zcela srovnatelná s výukou na EF. Na některé předměty si studenti připravují prezentace nebo projekty, jinde je důležitější spíše aktivita v hodině, která může tvořit i 20 % závěrečného hodnocení. Dobrou přípravou na studium ve Španělsku pro mě byl týdenní Erasmus pobyt v Litvě zvaný Youth in action, na kterém jsem si poprvé vyzkoušela, jak náročné na pozornost je vyslechnout několik hodin přednášek v anglickém jazyce. Ve Španělsku se však moje schopnosti v oblasti komunikace v cizím jazyce velice rychle zlepšují. Jedna z nejdůležitějších věcí na Erasmu je nalezení kvalitního ubytování, protože bydlení není v případě nespokojenosti jednoduché změnit. Dá se najít s pomocí velkého množství inzerátů po celé Seville, ale většinou je nutné ovládat alespoň základy španělštiny. Místní mluví anglicky jen výjimečně. Existuje i možnost hledání přes studentské organizace, což však bývá o něco dražší. Zpočátku mi chvíli trvalo, než jsem si zvykla na španělský způsob života, který obnáší věčné čekání. Při vyřizování dokumentů ve škole byli všichni ochotní, ale všechno

EFektiv / Strana č. 19

“

O Erasmu koluje mezi fám a mýtů, ale určitě a zkuste si to na vlastn

trvalo velice dlouho. Někdy se mi zase stalo, že v době, kdy měla začít přednáška, jsem v učebně seděla úplně sama. Při komunikaci v obchodě nebo restauraci jsem například mnohokrát zažila, že obsluha v půlce hovoru se mnou musí najednou nutně mluvit se známým nebo telefonovat. Nejlepším řešením je tedy naladit se na jejich životní styl a být v pohodě. O Erasmu koluje mezi studenty mnoho fám a mýtů, ale určitě o nich nepřemýšlejte a zkuste si to na vlastní kůži. Jsem si jista tím, že Erasmus výjezd zvládnou i studenti s horší jazykovou vybaveností, o to lepší však bude jejich pokrok. Funguje zde mnoho studentských organizací, takže můžete poměrně levně cestovat a rychle se seznámit s dalšími lidmi, například na akcích, které jsou pořádány speciálně pro Erasmus studenty.

i studenty mnoho ě o nich nepřemýšlejte ní kůži. EFektiv / Strana č. 20

Návrat na místo činu -

Ve dnech 5. – 8. listopadu 2013 se v Brně uskutečnil již 20. ročník veletr jako v předešlých letech měla u stánku Jihočeské univerzity svého zástu SPEU Markéta Lašťovičková. Jak hodnotí svojí misi na veletrhu? V listopadu roku 2006 jsem se jako středoškolačka vypravila společně se spolužáky na veletrh vysokých škol Gaudeamus do Brna. Tenkrát jsem byla ještě skálopevně přesvědčená o tom, že na vysokou školu nepůjdu, ale jak už to tak bývá, vše dopadlo jinak a já jsem v září 2007 nastoupila na Ekonomickou fakultu

EFektiv / Strana č. 21

Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. O šest let později jsem se na tomto veletrhu objevila znovu, avšak ne jako vystrašený zájemce o studium, ale v roli absolventky a velvyslankyně EF. A jak to všechno začalo? V pondělí 4. listopadu se skupinka veselých

- Gaudeamus 2013

rhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus. Stejně upce také Ekonomická fakulta, kterým byla čerstvá absolventka oboru

komunikativních studentů, respektive zástupců fakult JU sešla před rektorátem. Bylo nás osm vyvolených z téměř celé univerzity – chyběl pouze zástupce Pedagogické fakulty. Cesta do Brna probíhala bez problémů do té doby, než jsme se vinou GPS navigace ztratili ve spleti brněnských ulic při vyzvedávání některých

filmů určených k promítání na veletrhu. „Tady doleva. Ne tady ne, až támhle. Tak a teď ještě 160 metrů a bude kruhový objezd, kde na druhém výjezdu odbočíme,“ znělo z úst našeho statečného navigátora Dana. Namísto kruhového objezdu se však objevil tunel a ztratili jsme se úplně. Nakonec se nám po dlouhém bloudění podařilo nalézt místo

EFektiv / Strana č. 22

převzetí zásilky a o hodinu později jsme dorazili i do hotelu.

Jakmile jsme přijeli před náš pavilon, už se na nás smál sytě červený stánek JU.

Zajímavé bylo, že pokud přišli zájemci o studium se svými spolužáky či kamarády, tak je zřídkakdy zajímala finanční stránka věci. Když ale dorazili studenti spolu s rodiči, tak otázka „Na kolik vyjde život studenta v Českých Budějovicích?“ byla jednou ze zásadních. Došlo však i na kurióznější

Zájemci o studium na EF k němu přicházeli většinou v pravidelných vlnách po 5 až 10 lidech. Takže jsem si při „přednášení“ o studiu na EF připadala tak trochu jako průvodkyně na zámku. Studenti se nejčastěji zajímali o to, jaké máme na fakultě obory a jak probíhá přijímací řízení. Dále padaly otázky na úroveň výuky cizích jazyků a matematiky, možnosti získání praxe při studiu, zázemí fakulty a zapojení do programu Erasmus.

dorazy. Padla například otázka na poměr studentek a studentů na naší fakultě. Dotyční pánové si pak pochvalovali, že na EF je více studentek než studentů. Avšak nejvíce mě odzbrojila reakce jednoho mladíka, který se zajímal o studium na EF. Když jsem se ho po skončení svého výkladu, ve kterém jsem se zmínila i naší menzu, zeptala, zda má ještě nějaké další otázky, reagoval pohotově: „Ne, nemám - pizza za 42 korun! Nic víc vědět

Druhý den ráno zazvonil budík v 6:05 a po snídani jsme vyrazili na výstaviště.

EFektiv / Strana č. 23

nepotřebuju. Jdu na Jihočeskou!“ Večery byly ve znaku volné zábavy, takže každý se svým volným časem naložil tak, jak uznal za vhodné – ať to byly nákupy, schůzky s přáteli z Brna, či posezení u „kryglu“ (půllitru piva). Z výčtu večerní zábavy

Ve chvílích, kdy bylo na veletrhu málo návštěvníků, prošla jsem si oba pavilóny sama, přičemž jsem ochutnala vynikající zmrzlinu ze smetany, cukru a tekutého dusíku, naučila jsem se správně čistit chrup, nechala si změřit EKG, zrak a procento tuku v těle. Prohlédla jsem si také stánky ostatních univerzit a zjišťovala, na jaké atrakce lákají zájemce o studium. Byla to například výměna kol u formule, letový simulátor, 3D tiskárny, zbraně, obrněná vozidla, detektor lži, pivo, taneční simulátory či zmíněná zmrzlina. V porovnání se stánky ostatních univerzit musím uznat, že stánek JU nezapadl, naopak nové grafické pojetí loga Jihočeské univerzity bylo nepřehlédnutelné. Navíc jsme jako jediná univerzita měli ve stánku akvárium, jehož obyvatel, rak pruhovaný, zaujal velké množství návštěvníků. Když stručně shrnu celou výpravu na veletrh Gaudeamus 2013, tak musím říci, že to pro mne byl zážitek, na který nezapomenu. Byla to nejen zajímavá zkušenost, ale také čest reprezentovat fakultu, kterou jsem vystudovala. Když se ohlédnu zpět, tak mě popravdě mrzí, že již nejsem studentkou EF, ale její absolventkou. Na tento veletrh jsem tedy jela poprvé a naposledy. Nicméně doufám, že za tyto čtyři listopadové dny se nám podařilo získat dostatek zájemců o studium na naší univerzitě a splnit tím tak hlavní cíl naší výpravy.

mě nejvíce učarovala večeře v podobě vynikajícího tatarského bifteku v Pivovaru na Mendlově náměstí a posezení v zapadlé nekuřácké pivnici, kde točili Pelhřimovské nefiltrované pivo, tzv. špínu. Bez zábavy jsme nebyli ale ani přes den na veletrhu. Studenti z jiných univerzit se činili s různou propagací a maskoty univerzit. Právě maskoti se promenádovali skrz oba pavilóny veletrhu a zastavovali se často i u našeho stánku. EFektiv / Strana č. 24

VELKÁ ZIMNÍ SOUTĚŽ

VYHRAJ TRIČKO EF Zima je sice v plném proudu, ale zatím jste si své sáňky a lyže asi moc neužili. Zato prváci si v areálu JU kvalitně „zalyžovali“ již v září při svém pasování do studentského stavu. O čem asi při této absurdně vyhlížející činnosti diskutovali?

Doplň bublinu vpravo vtipnou hláškou, pošli ji do konce února na dusek@ef.jcu.cz a můžeš vyhrát slušivé tričko s logem EF!

EFektiv / Strana č. 25

EFektiv / Strana Ä?. 26

Život mezi tygry a na University of M

Na tříměsíční stáž na University of Missouri v USA se v rámci projektu postdoktorand Jan Vávra (30), který se na EF zabývá především sociáln

EFektiv / Strana č. 27

Autor fotografie: Adam Procter

aneb stáž Missouri

Katedry strukturální politiky EU a rozvoje venkova dostal její ními a ekonomickými aspekty změn klimatu a spotřebou energie.

EFektiv / Strana č. 28

Díky meziuniverzitní smlouvě o spolupráci a dobrým kontaktům docentky Evy Cudlínové a doktora Miloslava Lapky s Department of Rural Sociology pro mne byla tato studijní cesta jasnou volbou, ale zároveň také velký krok do neznáma. Trochu jsem se obával, že rurální sociologie se zabývá jen venkovem a jméno státu Missouri také nezní tak atraktivně jako například New York nebo Kalifornie. Jak se časem ukázalo, Missouri je pro Středoevropana naprosto přirozenou volbou.

Univerzita University of Missouri, kterou téměř nikdo nenazve jinak než zkráceně Mizzou, se nachází ve stotisícovém městě Columbia, ležícím přibližně na půli cesty mezi St. Louis a Kansas City. Byla založena v roce 1839, což z ní dělá nejstarší univerzitu na západ od Missouri (obdoba středoevropské pýchy „na sever od Alp“).

“

Výzkum a výuka na CAFNR

Když jsem se při odjezdu na stáž ptal, co tam budu celé tři měsíce dělat, na katedře mi řekli, že budu kolegům v Americe koukat přes rameno a byli velmi blízko pravdy. Díky záštitě profesora Sandyho Rikoona a otevřenosti jeho spolupracovníků jsem chodil na schůze, seznamoval se s kolegy a nasával 1908 je také univerzita členem atmosféru. Kromě toho jsem Association of American také navštěvoval několik kurzů Universities, organizace, a stal se tak vlastně falešným jež sdružuje 62 nejlepších studentem, který může všude výzkumných univerzit chodit, poslouchat, ale pokud v zemi. Department of Rural sám nechce, nemusí psát Sociology, kde jsem byl úkoly. Této výhody jsem rád na stáži, spadá pod Division využil, protože způsob výuky of Applied Science, patřící byl poměrně intenzivní, k College of Food, Agriculture v podstatě na každou hodinu and Natural Resources. Jelikož bylo třeba se nějak připravit Američané vše zkracují, i této a v kurzech pro magisterské fakultě neřekne nikdo jinak nebo doktorské studium než zkratkou CAFNR. Fakulta se každý týden četlo několik

Náklady na život studenta se mohou vyšplhat až na 40.000 dolarů.

V současnosti zde na 19 fakultách studuje 34 tisíc studentů. Univerzita se pyšní několika zvláštnostmi - má vůbec první světovou fakultu žurnalistiky (založena 1908), vlastní elektrárnu a největší výzkumný univerzitní jaderný reaktor na světě. Od roku

EFektiv / Strana č. 29

spojující v sobě zemědělské, přírodovědecké i sociálně vědní obory je co do počtu grantů nejvýkonnější z celé univerzity, v některých oborech se dokonce řadí mezi nejlepší dvacítku pracovišť na světě.

textů a psalo několik esejí, či alespoň krátkých zhodnocení, tzv. reaction papers. Byl jsem velmi zvědavý, čím vším se zabývá tamní rurální sociologie a byl jsem velmi překvapený. Jedním z hlavních výzkumných

Jesse Hall, hlavní administrativní budova univerzity byla postavena na konci 19. století. Obdobně vypadá celá nejstarší část univerzitního kampusu.

EFektiv / Strana č. 30

peníze na bydlení, pomůcky, knihy a podobně. Celkové náklady na život studenta se tak mohou vyšplhat až na 40 tisíc dolarů, což je

nenajdou dobrou práci, mají velký problém. Na druhou stranu, doktorandům a magistrům, pokud jsou zapojeni do výzkumu, může

pořád mnohem méně než na prestižních soukromých univerzitách, ale je to skoro celý průměrný plat. Absolventi končí studium s obřími hypotékami, a pokud

být odpuštěno školné a ještě dostávají plat. Zajímavou tradicí jsou i dary úspěšných absolventů. Není zas tak neobvyklé, že důchodci, kteří promovali před desítkami

Tygr, jsou prostě všude. témat katedry byly potraviny, respektive jejich nedostatek. Nedá se říci, že by obyvatelé Missouri trpěli hladem, ale nekvalitní stravování, riziko nedostatku potravin a závislost na potravinových bankách nebo vládních podpůrných programech jsou tam rostoucím problémem, i přes to, že společnost jako celek bohatne. Výzkum na Mizzou je jednoznačně na velmi vysoké úrovni, což je dáno kombinací píle jednotlivců, administrativní a technickou podporou a také velkou konkurencí.

Cena vzdělání Jak se říká, každá legrace něco stojí a to platí pro univerzitní vzdělávání v USA dvojnásob. Školné za jeden rok vyjde studenta asi na 20 tisíc dolarů. Pokud pochází z Missouri, tak na méně než polovinu, protože je univerzita dotována ze státního rozpočtu. K tomu je ovšem třeba připočítat EFektiv / Strana č. 31

V pivovaru Anheuser-Busch v St. Louis se vyrábí pivo Budweiser. Ač nejsem pivovaru. Nesdílel jsem nadšení průvodců nad tím, že se do piva přidává rýž

let, dají své fakultě či katedře dar několik milionů dolarů, prostě proto, že se jim dobře daří a mají pocit, že k tomu přispělo i vzdělání, jež získali

foodu bývá celkem plná i po večerech. Úkolů a projektů je v průběhu semestru totiž opravdu hodně. Pro mě to představovalo velmi

na Mizzou.

stimulující prostředí, kdy jsem se mohl po večerech věnovat pracovním restům z domácí tisíce kilometrů vzdálené fakulty. Pokud se na univerzitě nepracuje nebo nepořádá

Sport a místní zvyky Studentské centrum, jakási kombinace letištní haly, jídelny, studovny a fast-

m původem z Českých Budějovic, neodolal jsem a šel na exkurzi že a ochutnávky mi daly za pravdu. Budvar vítězí na celé čáře!

nějaká studentská aktivita (sbírky, protesty, diskuse a další, kterých je opravdu požehnaně), fandí se sportu. Univerzitní sport je v USA naprostý fenomén, na Mizzou jsou hlavním lákadlem americký fotbal a basketbal. Vzhledem k tomu, že jsem byl v Columbii v zimním období na počátku roku, vládl basketbal. Identifikace s týmem je velmi silná, na zápasy chodí studenti, akademici i ostatní obyvatelé města a okolí a šestnáctitisícová hala bývá vyprodaná. Sám jsem navštívil jeden zápas, který místní Tygři vyhráli, atmosféra byla vynikající. Tím se konečně dostávám k titulku článku. Vše v Mizzou je spojeno s tygry, tygr je maskotem univerzity od konce 19. století. Již přes třicet let to není jen tak bezejmenný tygr, ale tygr Truman, pojmenovaný na počest prezidenta Harryho Trumana, rodáka z Missouri. Tygr má v kampusu sochu, barvy univerzity jsou zlatá a černá a v místních obchodech můžete koupit v podstatě vše s motivem tygra.

Drobné kulturní šoky Navštívíme-li cizí kulturu, můžeme snadno utrpět nějaký kulturní šok při setkání s něčím absolutně novým či zvláštním. Česká a americká kultura

EFektiv / Strana č. 32

Na rurální sociologii bylo celkem běžné, že se starší lidé vracejí do školy, aby si doplnili vzdělání, na které nebyl v mládí čas. Kombinované studium neexistuje, všichni musí splnit to samé. Na obrázku jsou účastníci kurzu Sociology of Consumption and Consumerism a profesorka Mary Grigsby (první zleva v dolní řadě). Osazenstvo kurzu je velmi různorodé.

nejsou tak zásadně odlišné a o americké kultuře se toho ve světě ví hodně, takže mé šoky byly jen velmi drobné, nicméně zajímavé. Snad každý ví, že Američané jezdí všude autem. Město Columbia není výjimkou, centrum města i univerzita jsou dobře dostupné i na kole, ale chce-li člověk zajet na větší nákup, musí vzít auto a jet do gigantického shopping mallu na okraji města. Vezmemeli v úvahu jejich kupní sílu, stojí litr benzínu v přepočtu asi 10–15 korun. Když jsem se jich poťouchle ptal, co by dělali, kdyby benzín zdražil třikrát, nedokázali si to ani představit. K obrazu správného

EFektiv / Strana č. 33

Američana patří i stravování ve fast-foodech s plastovými příbory na jedno použití. Tak to fungovalo i ve studentském centru, s čestnou výjimkou jednoho fast- foodu, jenž nabízel skutečné železné příbory a bramborovou kaši – ten jsem často nostalgicky navštěvoval. Hovořím-li o jídle, mohu zmínit, že jsem velký úspěch u spolubydlících i kolegů slavil s tradičním bramborovým salátem a vepřovým řízkem. Ale i v Americe se někdy šetří. Příkladem, který mě nejvíce překvapil, bylo topení. Většina domů, které jsem v Columbii navštívil, měla velmi slabé zdi a vytopit takové stavby bude

Zima na počátku roku 2013 byla v Missou celá univerzita a zkolabovala doprava ve m

asi dost drahé. Proto se topí málo. Standardem v bytě, který jsem sdílel se spolubydlící, bylo 17 °C. Někteří kolegové se překvapeně tvářili, že i to je přílišný luxus!

Závěrem… Chcete-li poznat něco jiného než ta nejvyhlášenější turistická místa, mohu vřele Missouri doporučit. Nahlédnete pod pokličku skutečného života amerického Středozápadu a můžete pochopit mnoho historických souvislostí, a s tím souvisejících hodnot, i těch, jež jsou nám celkem vzdálené. V návaznosti na mou stáž se povedlo domluvit podmínky pro semestrální studijní pobyt pro studenty naší katedry na CAFNR. Tři studentky navazujícího magisterského studia SPEU se vydaly na semestr do Missouri již v srpnu 2013 a se svými zkušenostmi se se čtenáři fakultního časopisu podělí v některém z jeho dalších čísel.

University of Missouri Columbia, MO 65211, US Přezdívka: Tigers, Mizzou Maskot: Tygr Truman Míra přijetí: 81.5% (2012) Založeno: 1839 Barvy: Černá a zlatá Web: http://missouri.edu/

uri největší za poslední desetiletí. Kvůli tomu, že napadlo asi půl metru sněhu, byla na několik dní zavřena městě i okolí. Takovými detaily, jako uklidit kola, se opravdu nikdo netrápil.

EFektiv / Strana č. 34

Přepadení v Kolumbii Napínavý příběh Marcely Rešlové, čerstvé absolventky EF

EFektiv / Strana č. 35

EFektiv / Strana Ä?. 36

EFektiv / Strana Ä?. 37

O tom, že ne všude je pro křehkou Evropanku zcela bezpečno, se přesvědčila Marcela Rešlová, čerstvá absolventka EF. Hned po promoci sbalila batoh a vyrazila poznávat Jižní Ameriku. V Kolumbii, kde zakotvila jako učitelka angličtiny, zažila doslova “horké” chvilky. Čtvrtek 10. října 2013, 6:45 hod. El Espinal, Tolima, Kolumbie Chystám se jako každé čtvrteční ráno cvičit. Potřebuju v bance vyměnit dolary za pesa, tak si říkám, že to vezmu jedním vrzem, ať už tam odpoledne nemusím. Ručník, voda, klíče, peněženka, pas – všechno nahážu do bavlněné tašky a vyrážím vyzvednout Basira, mého Afghánského kolegu, který bydlí po cestě do centra. Je svěží ráno, teplota pouhých 21° a mírně pofukuje. Přicházím zezadu k domu, kde mě zastavují José a Alberto, jeho Kolumbijští spolubydlící, kteří tam mají malou dílnu. „Jé, my u sebe zrovna nemáme klíče, budeš to muset obejít. Měj se, chao.“

tašku. V tu chvíli je zpátky v sedle a ujíždí pryč. Rozbíhám se za ním a křičím: „Chyťte ho!“ Chlapi na ulici se otočí směrem ke mně, ale nikdo nic neudělá. Kluk zatáčí do postranní uličky. Je pryč. Šok. Hněv! Beznaděj. Teprve teď si všímám své zakrvácené paže. Bolest v návalu vzrušení necítím. Z bezpečnostních důvodů u sebe nikdy pas nenosím. Po 3 týdnech života v Kolumbii jako učitelka angličtiny, jsem si ho s sebou vzala poprvé a ostatně i naposled. Varování o tom, že na ulici není bezpečno, jsem nebrala na lehkou váhu, nicméně jsem tomu na malém městě zas tak nevěřila. Teď už jsem mnohem opatrnější. Peníze, doklady a klíče nosím na těle, do kabelky dávám jen zbytečnosti. Pokaždé, když se večer vracím z práce domů, opatrně

Pár kroků navíc mě nezabije. Avenida Betania je postranní ulice vedoucí na autobusové nádraží lemovaná domy, pár restauracemi a obchody. Těsně před 7 hodinou ranní se na ulici sem tam někdo mihne, kolem se ochomýtne zvědavý pes či projede starý scooter. Stojím před vchodem, klepu na dveře - jednou, podruhé, potřetí a nic. V duchu spílám na Basira, že určitě zaspal, když v tom si periferně všimnu neobvyklého pohybu. Někdo u chodníku pokládá kolo a zezadu se ke mě blíží. Snad soused si něco zapomněl, říkám si. Pootočím hlavu a ve zlomku vteřiny mi dochází, že je něco špatně. A sakra! Zírám na rezavou čepel nože pod mými žebry. Kluk na mě syčí: „Dej mi tu tašku.“ Já ji instinktivně přitáhnu blíž k tělu, o krok uskočím a začínám ječet. Výrostek trochu znejistí, asi to nečekal. „Drž hubu a dej mi tu tašku!“ Otáčím se. Chci utéct. On po mě hmátne a nožem přeřezává EFektiv / Strana č. 38

se rozlížím, zda není někdo poblíž. Zkušenost mě poučila a jizva na ruce je mi neustálou připomínkou tohoto „zážitku“. Měsíc jsem čekala, jestli se pas neobjeví. Zprávy v novinách a rádiu o tom patřičně informovaly a místní měli u hrnku kávy či láhve piva o čem klábosit. Bohužel se tak nestalo. Začala jsem tedy zjišťovat, co obnáší získání pasu nového. Nejbližší česká ambasáda v Peru mi sdělila, že si mám na velvyslanectví nějakého státu EU vyřídit náhradní cestovní dokument pro cestu do Limy. Jak Francouzi, tak Němci i Španělé by mě však oprávnili jen k návratu do ČR, ne pro cestu do jiného státu. Co teď? Bez dokladů EFektiv / Strana č. 39

a bez možnosti překročit hranice. Nakonec jsem se po 2 týdnech neustálého telefonování a mailování domluvila s českou ambasádou, že mi cestovní průkaz pošlou na Honorární konzulát do Bogoty. Jak to tak chodí, den po vyřízení a odeslání všech dokumentů do Peru, jsem se dozvěděla, kdo je ten výrostek, co mě okradl! Má u sebe moje doklady a za přiměřenou finanční odměnu mi je ochoten je vrátit. Tak to je Kolumbie. Policie samozřejmě nezmůže nic a lidé by zloděje ani neudali. Kdo ví, co by jim totiž mohl udělat příště…

Vodopád Dettifoss - Foto Petr Štumpf

O dalších cestovatelských zážitcích Marcely Rešlové z cest po celém světě se můžete dočíst v 2. čísle časopisu Jihočeské univerzity Journal.

EFektiv / Strana č. 40

Mým úkolem je nalév

EFektiv / Strana č. 41

vat do motoru benzín Rozhovor s ředitelem filmového Festivalu ČERNÁ VĚŽ, Milanem Plevou

EFektiv / Strana č. 42

V Českých Budějovicích se ve dnech 27. – 30. listopadu 2013 konal již potřetí charitativní Festival amatérských a studentských filmů ČERNÁ VĚŽ. Čtyřdenní program nabídl několik promítacích pásem, během kterých diváci zhlédli zhruba polovinu z 95 přihlášených filmů. Celou akci uzavřel Galavečer vítězů s doprovodným programem a především s vyhlášením vítězných autorů, kteří se sjeli do Českých Budějovic ze všech koutů republiky. Organizátoři věnovali veškerý výtěžek ze vstupného českobudějovickému Centru Bazalka, které se stará o děti s těžkým kombinovaným postižením.

EFektiv / Strana č. 43

Realizační tým tvořili převážně studenti a absolventi Ekonomické fakulty JU včetně ředitele festivalu Milana Plevy.

Milane, studuješ ekonomii, tak proč zrovna filmový festival? Film je můj největší koníček, už od dětství mě fascinoval a vždycky jsem chtěl být režisérem. Proto jsem začal natáčet vlastní amatérské filmy, ale příjímací zkoušky na FAMU nevyšly. A protože mě na natáčení filmů vždy nejvíce bavila produkční práce s lidmi, organizování a řízení celého projektu, rozhodl jsem se jít studovat EF.

A jak jsi přišel na myšlenku filmového festivalu?

Vodopád Dettifoss - Foto Petr Štumpf

Zhruba před třemi roky jsem přestal natáčet filmy, protože je to strašně časově náročné, ale zase mi bylo smutno po světě amatérského filmu, takže jsem se rozhodl vytvořit filmový festival, kde mohu uplatnit své znalosti. Baví mě to a zároveň jsem stále v kontaktu s filmovou tvůrčí prací.

Pomáhá ti někdo? Samozřejmě. Mám kolem sebe tým skvělých aktivních lidí. Všichni jsme spojeni s Jihočeskou univerzitou, většina z nás s Ekonomickou fakultou. Každý má v týmu svou roli. Například PR manažer, guest koordinátor, marketingový manažer nebo produkční. Mou úlohou je potom vést a koordinovat celý tým, nalévat do motoru benzín a kontrolovat, zda vše šlape tak, jak má. K tomu si nechávám na starosti evidenci přihlášených filmů a komunikaci s filmaři. Vždy se hodí pomocná ruka, takže doufám, že pro příští ročník se naše řady rozšíří o další zapálené zájemce z řad spolužáků.

Co takový člověk musí umět, aby se stal členem realizačního týmu? Bereme každého, kdo je aktivní a dokáže se nadchnout pro celý projekt. Učíme se za pochodu jeden od druhého a na konkrétních praktických situacích a problémech. Ať už se jedná o komunikaci s médii, vyjednávání s partnery, tvorbu konceptu

a strategie nebo psaní projektových žádostí.

Taková čtyřdenní akce asi něco stojí, kde berete peníze? Rozpočet se pohybuje kolem sedmdesáti tisíc korun a zatím se nám pokaždé podařilo uspět s projektovou žádostí v rámci dotačního programu Think Big Nadace Telefónica. A pak je to o tom vyjednat partnery poskytující slevu nebo barterové plnění za naše marketingové balíčky. Příští rok nás čeká náročnější fundraising, neboť budeme hledat nový zdroj financování. Letos jsme totiž v Think Big mohli žádat o podporu naposledy.

Jak se letošní ročník vydařil? Proběhlo vše na sto procent? Z hlediska organizace se většina věcí podařila. Podle mě se úspěch a neúspěch odvíjí vždy jen od lidí. Konkrétně od jejich zápalu a zodpovědnosti. Náš tým odvedl skvělou práci a nemám k nim prakticky žádnou výtku. Celá akce je ale tak velká, že jsou do ní samozřejmě zapojeni i další lidé mimo realizační tým, kdy my trochu ztrácíme kontrolu a musíme zkrátka věřit. Vždy je kam růst a co zlepšovat. Jsem ale přesvědčen, že českobudějovické publikum ocenilo celou čtyřdenní akci a především náš záměr dát šanci lidem, kteří jsou nezkušení a začínající a logicky nemusí splňovat jejich představy o dokonalosti. Ať už se jedná o filmy, účinkující nebo moderátory.

Jednu z cen předával i pan rektor, prof. Libor Grubhoffer. On je takový filmový fanoušek? Osobní účasti pana rektora si velmi vážíme. Dostal od nás pozvání, které s radostí přijal, a na Galavečeru vítězů předal ocenění Akureyri Fotopro Petrnás Štumpf za nejlepší velkofilm. Jeho -účast EFektiv / Strana č. 44

znamenala velkou morální podporu, neboť víme, že je velmi vytížený. Na podobnou otázku se ho ptali během večera i moderátoři, tak mohu jen citovat: „Filmů, které mám rád, je strašně moc. Jedním z mých nejoblíbenějších jsou Všichni dobří rodáci.“

Celá akce je charitativní. Kolik jste vybrali pro děti s postižením? Dětem z Centra Bazalka jsme mohli předat přes 15.000 Kč, což je více než v minulém roce. Přál bych si, aby charitativních akcí jako je ta naše, bylo co nejvíce a o děti s postižením bylo dobře postaráno. Být prospěšný pro své okolí mě životně naplňuje. A naštěstí máme takový názor v týmu všichni. Finanční motivaci žádnou nemáme a ani po ní neprahneme. Ke štěstí nám stačí plný sál a úsměv na tvářích diváků, vysoký výtěžek pro děti s postižením, slova uznání od autorů a nezapomenutelná atmosféra.

Co tě čeká teď? Už plánuješ další ročník? Teď si dám pár týdnů oddech od festivalových myšlenek. Potřebuji si některé věci urovnat v hlavě s odstupem času, protože jsou příliš čerstvé a silné. A také mám své studijní povinnosti. Až opadnou emoce a budu schopen hodnotit letošní ročník objektivně, tak se sejdeme s realizačním týmem a promluvíme si o dalších možnostech, konceptu a fundraisingu.

EFektiv / Strana č. 45

EFektiv / Strana Ä?. 46

Podzim na EF Kdo za námi zavítal na závěr roku?

Petr Kallista (17. říjen)

JUDr. Jaroslav Svejkovský (18. listopad)

Kouč a ředitel Expertní skupiny Callisto Kouč a poradce Petr Kallista, který pomohl několika společnostem zvýšit obraty v řádech desítek procent i v době krize, prozradil studentům EF, jak rozpoznat manipulaci. Navíc posluchačům poradil, jaké manipulační techniky mohou v obchodních jednáních praktikovat, aniž by porušovali etické normy a zároveň byli při jednáních úspěšní.

Člen Legislativní rady Vlády ČR Na EF zavítal také právník Jaroslav Svejkovský, který se jako člen Legislativní rady Vlády ČR podílel na tvorbě nového občanského zákoníku. Studenty informoval o jeho struktuře a o zásadních změnách, které s sebou jeho zavedení do praxe přinese.

Afia Asimoa Owusu (26. listopad)

Milan Hrabovský (27. listopad)

V návaznosti na fairtrade aktivity na EF vystoupila na naší fakultě členka Asociace farmářů bio-kakaa Afia Asiomoa Owusu z Ghany. Na zajímavé přednášce zmínila postup

Ředitel divize vývoje společnosti Microsoft Top manažer společnosti Microsoft seznámil nejen studenty EF, ale také návštěvníky z řad studentů středních škol, s konceptem situačního

pěstování kakaa a dotkla se také aktuálních problémů týkajících se nízké životní úrovně farmářů.

vedení lidí. Při následné diskuzi jim na základě svých manažerských zkušeností a příkladů z praxe přiblížil, jak efektivně vést různorodý tým pracovníků.

EFektiv / Strana č. 47

Foto: leggephoto.com

Jitka Chromá, Vilma Pelcová, Renata Krulichová (21. listopad) Personální manažerky ČSOB Kariérní centrum EF opět uspořádalo přednášku personálních manažerek ČSOB, na které se studenti dozvěděli, jak se připravit na přijímací pohovor nebo jak by měl vypadat správně napsaný životopis. V rámci navazujícího workshopu si studenti vyzkoušeli různé aktivity, které jsou využívány při výběru zaměstnanců v rámci assessment centra.

Martin Hausenblas (25. listopad) Předseda sdružení Podnikáme bez korupce Známý český podnikatel a filantrop Martin Hausenblas, předseda sdružení Podnikáme bez korupce a bojovník za udržitelnost, se opět setkal se studenty EF. Debatoval s nimi o svém životním příběhu a podnikatelských začátcích. Navíc zmínil také netradiční přístupy k efektivnímu řízení firem a motivoval posluchače k rozjezdu vlastního podnikání.

Tereza Houštecká (10. prosinec)

Petr Gapko (11. prosinec)

Personální manažerka společnosti Deloitte Díky návštěvě personalistky Terezy Houštecké si studenti EF mohli v rámci workshopu na vlastní kůži vyzkoušet, jak probíhá přijímací řízení

Hlavní ekonom GE Money Bank Není management jako management. O tom, jak moc je v podniku rozdílná pozice manažera a risk manažera, seznámil studenty ekonom

v mezinárodní auditorské společnosti Deloitte a zda by při něm obstáli.

Petr Gapko.

EFektiv / Strana č. 48

Oživení

LIDÉ EF NA CESTÁC

Ačkoli neznala řecký jazyk a kul trvalo, než pochopili, proč je zd dobrovolně žít a pracovat téměř Řecka přijela, ačkoliv je daleko o Galas bylo velké překvapení, že vyšel v lokálním řeckém deníku

EFektiv / Strana č. 49

í v Agio Galas

CH: GABRIELA ČADOVÁ

lturu, odjela ze své země a přijela do Řecka. Lidem ve vesnici de a co tady bude dělat. Divili se, že se někdo z jiné země rozhodne ř 2 měsíce v jejich malé vesnici. Zdá se ale, že Gábina nelituje, že do od svého domova a moderní civilizace. Pro první české turisty v Agio je zde někdo, kdo mluví česky. Tolik na úvod parafráze článku, který o Gabriele Čadové, studentce EF, která strávila léto v Řecku.

EFektiv / Strana č. 50

V červnu 2013 jsem v rámci kulturní stáže přes organizaci AIESEC odletěla na 6 týdnů na slunný řecký ostrov Chios. Splnila jsem si tak svůj dlouholetý sen, vycestovat do zahraničí. Můj projekt, na kterém jsem se měla v Řecku podílet, se jmenoval „NGO for Change“ a globálně byl zaměřen na pomoc neziskovým a nevládním organizacím v Řecku. Probíhal současně ve čtyřech řeckých městech a mělo do něj být zapojeno 60 stážistů. Realita byla trochu jiná. Na projektu v Chiosu jsme byly jen dvě – já a Helen z Estonska. V malé vesnici na severovýchodě ostrova se z nás staly průvodkyně pro anglicky (popřípadě česky nebo estonsky) mluvící turisty. Prováděly jsme je po jeskyni, v kostele a v malé galerii. Ostrov Chios je pátý největší řecký ostrov. Dá se říct, že je to zatím turisty neobjevená destinace. Na celém ostrově žije asi 50 tisíc obyvatel, polovina z nich pak v hlavním městě Chios. Téměř před 200 lety žilo na ostrově více než 120 tisíc lidí, ale po EFektiv / Strana č. 51

tureckém masakru v roce 1822 zbylo jen 1200 obyvatel. Převážná většina jich byla zabita nebo zotročena. Důvodem tureckého útoku na Chios je, že ostrov je známý pro pryskyřici stromu řečík lentišek, tzv. mastix. Z něj se dnes vyrábí kosmetika, mýdla, zubní pasty, cukrovinky nebo likéry. Tento strom je nejvíce rozšířen na jihu ostrova a nikde jinde na světě neroste. Život na ostrově je, s výjimkou hlavního města, hodně pomalý a pohodový. Lidé se tu dožívají velmi vysokého věku. Pláže jsou velké a nepřelidněné. Místní lidé jsou velmi věřící, proto se po celém ostrově vyskytuje mnoho kostelů, které obyvatelé náležitě zvelebují. K zajímavostem ostrova patří legenda, podle které se zde narodily dvě slavné osobnosti – básník Homér a mořeplavec a objevitel Ameriky Kryštof Kolumbus. Téměř 70 km od hlavního města Chiosu leží vesnice Agio Galas, kde jsem 6 týdnů převážně bydlela a pracovala. Agio Galas v překladu znamená Svaté mléko. Název pochází z dávných dob, kdy lidé věřili, že voda kapající v jeskyni ze skály je mléko od Panny Marie a má léčivé účinky. Voda má lehce bílou barvu, protože ve skále je obsaženo kalcium. Ve vesnici žije 20 stálých obyvatel, všichni jsou v důchodovém věku. EFektiv / Strana č. 52

Nejstaršímu obyvateli je 99 let, a přesto žije velice aktivním životem. Byly jsme ubytované v malém domku hned vedle opravené budovy bývalé školy. První dojem z vesnice byl hrozným šokem - polorozpadlé domky, nikde nikdo, žádný internet, skromné ubytování. Měla jsem pocit, že tohle nemůže být pravda. Přiznávám, že představa šesti týdnů v takových podmínkách mě z počátku zaskočila. První dva týdny pobytu jsem se vždy těšila na dny volna strávené ve městě, postupem času jsme se ale z města těšila zpět do naší klidné vesničky. Místní lidé jsou neuvěřitelně srdeční a pozitivní, ale chvíli jim trvalo, než si na nás zvykli. Po dvou týdnech už nás EFektiv / Strana č. 53

zvali k sobě domů na kávu. Domky vesničanů jsou hodně skromné, mají betonovou podlahu, všude spoustu věcí a svaté obrázky. Pobyt na ostrově ve mně zanechal

5 dní v týdnu pracovaly a 2 dny měly volno, které jsme trávily ve městě. Náš pracovní den vypadal následovně: ráno jsme připravily stoly v taverně, posnídaly a otevřely

hluboký dojem, protože tohle místo, a především naše vesnice, má duši.

obchod se suvenýry. Pak jsme už jen čekaly, než přijdou turisté. Byly dny, kdy jsme se celý den nezastavily a byly naopak dny, kdy se vůbec

Stáž probíhala tak, že jsme

nic nedělo. V průvodcování jsme se s Helen střídaly. Nejvíce turistů bylo z Řecka,

nálezů byla obydlena 6000 let př. n. l. Dnes zde žije už jen asi 20 netopýrů.

těhotní andělé. Je to z důvodu, že tato Panna Marie je patronkou těhotenství

na druhém místě Holanďané a v menších skupinkách také Češi, Norové, Francouzi, Turci, Američané nebo Angličané. Prohlídka začínala v jeskyni, která je největší na ostrově. Vznikala miliony let a podle archeologických

Další část prohlídky zavedla turisty do kostela Panny Marie Svatého mléka, který byl postaven mezi 13. a 14. stoletím. Dominantou kostela je dřevěná stěna z platanového dřeva z roku 1721, kde každého zaujali

a nenarozených dětí. Obědvalo se až kolem páté nebo šesté večer a večeřelo se pozdě v noci, většinou kolem desáté, výjimečně i v půl dvanácté večer. Téměř všechny suroviny pocházely z ostrova. EFektiv / Strana č. 54

EFektiv / Strana Ä?. 55

Po práci jsme buď odpočívaly na terase našeho domku, chodily na procházky nebo jsme jely někam na tradiční řeckou zábavu. Ve dnech volna jsme byly ubytované u nějakého místního člena AIESEC. Je zajímavé, že řečtí studenti mají ubytování na kolejích zdarma, stejně tak i jídlo v menze. Ale mnoho z nich bydlí v pronájmu. Například náš častý hostitel, Vasillis, bydlí sám v bytě 3+1. Volné dny jsme trávily na pláži nebo na výletech, které jsme si uspořádaly samy. V rámci poznávacího výletu jsem se podívala do vesnice Armolia, která je vyhlášená ručně malovanou

keramikou a již zmíněnými mastixovými stromy. Dále jsem navštívila středověkou vesnici s klášterem Nea Moni, který patří do seznamu UNESCO. V klášteře platí pravidlo, že se zde musí ženy zahalit, takže jsou u vstupu k dispozici dlouhé sukně a šátky. V kostnici kláštera jsou kosti zavražděných Řeků z dob masakru v roce 1822. Zajímavá byla návštěva vesnice Anavatos, kde v současné době žije pouze 1 obyvatel. Původní vesnice stála na vrcholu kopce, po zemětřesení se postavila nová vesnice o něco níže, po dalším zemětřesení se zatím poslední část vesnice postavila ještě níž.

Vyprávění bych chtěla uzavřít mými poznatky o Řecích a Řecku. Kdo zde byl, tak ví, že se toaletní papír nehází do záchodu. Chvíli mi trvalo, než jsem si na to zvykla. Místní mezi sebou rádi hovoří řecky a neberou ohled na to, že jim třeba někdo nerozumí. Milují život a užívají si ho, nejčastěji u jídla a posezení s přáteli. Stoluje se tak, že se všechno jídlo nanosí na talířích na stůl, kde si každý bere, co chce, a sedí se, dokud není všechno snědeno. Tradiční řecká kuchyně je celkem zdravá, ale Řekové si rádi dopřejí i hranolky a velmi smažená jídla. Nikdo zde nikam nespěchá – nezažila jsem, aby Řek přišel na místo určení

EFektiv / Strana č. 56

včas. Půlhodina zpoždění byla naprosto normální. V autě nepoužívají bezpečnostní pásy a nemají problém řídit auto, když předtím pili alkohol. Mají totiž výmluvu – „jsme Řekové.“ Velký význam má v Řecku svatba, třeba náš šéf měl na té své více než 600 hostů. Z místních pochoutek jsem vyzkoušela pravý řecký jogurt, kozí maso, kohouta, musaku, kapary, fíky, tradiční ouzo, domácí víno nebo pálenku z fíků – souma. Večer se v Řecku nepije pivo, ale víno, což jsem jako Češka nemohla pochopit. Ceny jsou zde o něco vyšší než u nás. Pivo a alkohol obecně jsou tu hodně drahé. V mnoha restauracích si automaticky účtovali 1 euro navíc za osobu u stolu, za které jsme dostali například pečivo nebo na závěr jídla malou flaštičku mastixového likéru. Pro obsluhu je navíc problém, když jdete ve skupince lidí a každý by chtěl zaplatit zvlášť. Jeden zvnás musel zaplatit celý účet a pak jsme se mezi sebou vyrovnali. Dalším typickým znakem Řecka je obrovské plýtvání s igelitovými taškami, které jsou všude zdarma. Koupila jsme si například malou sušenku a prodavačka mi ji hned dávala do igelitky. I přes zmíněné kulturní rozdíly bylo těch 43 slunných dní, které jsem v Řecku prožila, báječným zážitkem a splněním mého snu.

EFektiv / Strana č. 57

EFektiv / Strana Ä?. 58

EFektiv časopis Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity

EFektiv | ISSN 2336-3053 | Vydává Ekonmická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích | www.ef.jcu.cz