Page 1

Časopis Ekonomické fakulty JU

Vydání 20 / Leden 2018

TourConf plný emocí

Téma čtvrtého ročníku konference vzbudilo velký ohlas

Hořké banány z Panamy a Kostariky Se Stanislavem Komínkem o podmínkách pěstování banánů ve Střední Americe

Česko jako polovina Pekingu Mise zástupců EF na čínské univerzity

Gabriela Hlásková: Život je v našich rukou Rozhovor s úspěšnou absolventkou EF EFektiv / Strana 1


EFektiv

časopis Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity ISSN: Vydavatel:

Adresa: Web: Odpovědný redaktor: E­‑mail: Autoři článků:

Sazba:

2336-3053 Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Studentská 787/13 370 05 České Budějovice www.ef.jcu.cz Petr Štumpf pstumpf@ef.jcu.cz Petr Štumpf Vít Miláček Ondřej Skopec Ladislav Uhlíř Jan Šalamoun

Michal Jánský Vychází čtvrtletně

EFektiv / Strana 2


NA EF 4 VÝUKA Společný česko-německofrancouzský studijní program má první absolventy

6

NA EF 16 FAIRTRADE Hořké banány z Panamy a Kostariky

18 ROZHOVOR Ostrovní dobrodružství

PŘEDSTAVUJEME Miroslava Vlčková

absolventky EF Michaely Dudové

EF 8 ÚSPĚCHY Věda, která boří mýty

22 REPORTÁŽ Sladký život doktorandů?

ísla

10

AKCE EF téma č Letošní TourConf ovládly emoce

12

ABSOLVENT EF téma č Gabriela Hlásková: Je možné obracet věci k lepšímu

ísla

EF NA CESTÁCH 24 LIDÉ Mise na čínské univerzity

28 OHLÉDNUTÍ Kde všude se skrývá matematika? EFektiv / Strana 3


VÝUKA NA EF

Společný česko-německofrancouzský studijní program má první absolventy Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity se může pochlubit prvními absolventy, kteří úspěšně dokončili studium v mezinárodním studijním programu typu joint degree Regionální a evropský projektový management. Při slavnostních promocích převzali diplom s označením tří evropských univerzit. Oproti běžným double degree programům, kde studenti absolvují výuku na dvou univerzitách, účastníci joint degree programu s anglickým názvem Regional and European Project Management studovali a získali diplom v rámci jednoho studia dokonce na třech evropských univerzitách. Navíc získali doplněk k diplomu od německé partnerské univerzity a certifikát Francouzsko-německé univerzity (UFA/DFH), která tyto třístranné studijní obory s účastí německých a francouzských univerzit zastřešuje. Díky dlouhodobé spolupráci se podařilo vytvořit společný program v navazujícím magisterském studiu, na kterém se tak podílí kromě Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity také francouzská Université de Bretagne-Sud a Westsächsische Hochschule Zwickau v Německu. Studium není pro každého Zájemci v průběhu studia rotují po všech třech univerzitách, na každé z nich stráví minimálně jeden semestr. Musí tak být schopni zvládat EFektiv / Strana 4


studium v němčině, angličtině i francouzštině, zahraniční studenti pak v Česku absolvují i základní kurz češtiny. „Studium není pro každého, jelikož předpokladem je znalost třech světových jazyků. Studenti píší například i diplomovou práci nebo alespoň její část v jiném než mateřském jazyce,“ vysvětluje Kamil Pícha z Katedry obchodu a cestovního ruchu. „Na podzim letošního roku promovalo na naší fakultě prvních šest studentů – čtyři z Francie a dva z Německa,“ dodává Kamil Pícha.

Uplatnění na mezinárodní úrovni „Absolventi jsou ovšem velmi dobře připraveni pro uplatnění ve vysoce multikulturním prostředí, zvládají principy fungování a politik Evropské unie a dokáží pracovat v mezinárodních týmech, a to jak v rámci podniků, tak i státních a regionálních institucí,“ vyzdvihl přednosti netypického studia proděkan pro zahraničí Marek Šulista. NAPSAL PETR ŠTUMPF

„Absolventi jsou velmi dobře připraveni pro uplatnění ve vysoce multikulturním prostředí.“ EFektiv / Strana 5


PŘEDSTAVUJEME

Miroslava Vlčková

Vždy mám radost z toho, když vidím, jak studenti dosahují studijních úspěchů.

V prvním čísle letošního roku vám představujeme Miroslavu Vlčkovou: fanynku adrenalinových sportů, předsedkyni Akademického senátu EF a absolventku s bohatou praxí, která si přednášením na univerzitě plní sen. „Již od první třídy jsem chtěla pracovat ve školství,“ prozrazuje na úvod. Cesta za jejím učitelským snem však byla dlouhá. Po absolvování oboru Účetnictví a finanční řízení podniku se rozhodla nejprve nabrat zkušenosti z praxe, aby je poté mohla předávat studentům. Účetnictví se věnuje již 20 let. Má několikaletou praxi na pozici hlavní účetní v auditované obchodní korporaci s více než dvěma sty zaměstnanci. Na univerzitě působí od roku 2009. „Splnila jsem si sen a účetnictví přednáším. Je to práce velmi pestrá, zábavná a zcela mne naplňuje. Ráda se neustále vzdělávám a následně předávám získané znalosti a dovednosti. Vždy mám radost z toho, když vidím, jak studenti dosahují studijních úspěchů. Když pak přijdou, pochválí či poděkují, tak vím, že svou práci dělám dobře,“ vysvětluje svůj zápal pro výuku.

EFektiv / Strana 6

Od roku 2016 je také předsedkyní Akademického senátu EF, ve kterém zasedá spolu s dalšími zvolenými studenty a pedagogy. „Minulý akademický rok byl vzhledem k novelizaci vysokoškolského zákona náročnější, upravovalo se a schvalovalo několik zásadních dokumentů jak za Ekonomickou fakultu, tak i za Akademický senát EF,“ podotýká. Senát má pro fungování fakulty zásadní význam, jelikož se právě na jeho zasedáních schvaluje například rozdělení finančních prostředků fakulty, podmínky pro přijetí ke studiu, strategický záměr fakulty a další. Po náročném dni v učebnách nebo na půdě senátu ráda tráví čas s rodinou, čte, ale také aktivně sportuje. „Preferuji adrenalinové sporty. Věnuji se horolezectví, potápím se, ale také jsem skákala padákem,“ uzavírá výčet svých zálib předsedkyně Akademického senátu EF Miroslava Vlčková.

NAPSAL ONDŘEJ SKOPEC


EFektiv / Strana 7


ÚSPĚCHY EF

Věda, která boří mýty Pro Ekonomickou fakultu netypické výzkumy z dílny Katedry regionálního managementu sklízí úspěch a boří mýtus o vnímání přehrad jako všespásné ochraně před povodněmi a vnáší nové světlo na pěstování vlastních potravin jako tradici, hobby, životní styl a významnou součást neformální ekonomiky.

Výzkumy, které v poslední době realizovali vědci Ekonomické fakulty, především pak na Katedře regionálního managementu, se zabývaly pěstováním vlastních potravin a vnímáním povodní mezi místními obyvateli. Výsledky obou těchto výzkumů se prosadily v prestižních vědeckých časopisech. Obě práce se od sebe významně liší, první výzkum se zakládá na poměrně malém vzorku dotazovaných, druhý naopak vychází z rozsáhlého mezinárodního šetření. Co obě práce spojuje a co stojí za jejich úspěchem? Povodně jako něco přirozeného První výzkum dokazuje, že pokud se zabýváte něčím potřebným a neprozkoumaným, pak se i s relativně malým počtem respondentů dá dělat velká věda. Výzkum vnímání povodní ukazuje, jak křehké je spoléhání se jen na velké nákladné přehrady, protože ani ty nedokáží zastavit opravdu velkou vodu. „Také překvapivě odhaluje, že lidé žijící v nivách řek vnímají povodně jako něco přirozeného, s čím je třeba se sžít a nikoliv proti tomu bojovat betonem,“ vysvětluje Miloslav Lapka. Rozsah a mezinárodní měřítko jsou naopak unikátní ve výzkumu zabývajícím se socio-

EFektiv / Strana 8

„Lidé žijící v nivách řek vnímají povodně jako něco přirozeného, s čím je třeba se sžít a nikoliv proti tomu bojovat betonem.“

demografickými vlivy na pěstování vlastních potravin. „Výzkum pomáhá poodhalit roušku neformální ekonomiky jdoucí nikoliv proti, ale paralelně s tržním modelem,“ poznamenává Jan Vávra. Zahrádkařením proti proudu Jít ve vědě mimo hlavní proud není snadné. Je to především tvrdá práce, která stojí za těmito vědeckými úspěchy. „Ze začátku se mi smáli, že se zabývám zahrádkařením,“ dodává s úsměvem Jan Vávra, který má s tématem pěstování vlastních potravin velké plány. Již teď pracuje na dalších výzkumech, které by mohly odhalit nejen ekonomický potenciál tohoto fenoménu. NAPSAL ONDŘEJ SKOPEC


EFektiv / Strana 9


AKCE EF

Letošní TourConf ovládly emoce Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity zorganizovala na začátku prosince už čtvrtý ročník konference TourConf pro odborníky z oblasti cestovního ruchu. Akce, která se koná každé dva roky v Českých Budějovicích, přilákala více než osm desítek odborníků z veřejné, soukromé i akademické sféry. Na letošním ročníku, zaměřeném na téma smart destinace cestovního ruchu, byla také poprvé představena technologie pro měření emocí návštěvníků.

EFektiv / Strana 10


Pod záštitou náměstka hejtmanky Jihočeského kraje Josefa Knota se uskutečnil čtvrtý ročník konference TourConf s podtitulem Cestovní ruch, partnerství a spolupráce, který byl v letošním roce tematicky zaměřen na téma smart destinace cestovního ruchu. „Jde především o chytrá řešení například dopravy, veřejné správy, ale i jednotlivých služeb v destinacích cestovního ruchu. Cílem konference je už od jejího počátku v roce 2011 výměna zkušeností a znalostí mezi soukromým, veřejným a akademickým sektorem a navázání spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu v jižních Čechách,“ vysvětluje hlavní organizátor konference Petr Štumpf z Katedry obchodu a cestovního ruchu.

„Podle emočních reakcí lze například lépe uspořádat expozice v muzeích nebo jiných turistických atraktivitách a tím dopřát návštěvníkům intenzivnější zážitek.“

Smart přednášející „Na letošní ročník jsme jako přednášející pozvali ředitele Jihočeské centrály cestovního ruchu Jaromíra Poláška, ze zahraničních hostů pak držitelku německé ceny za rozvoj cestovního ruchu Katju Leveringhaus, která založila a provozuje svůj řetězec velmi inovativních hotelů, nebo Ľudmilu Novackou z Ekonomické univerzity v Bratislavě, která představila koncept Bratislavy jako smart regionu,“ shrnuje Petr Štumpf, který na konferenci rovněž informoval o probíhající spolupráci univerzity s městy a organizacemi destinačního managementu v jižních Čechách. „Už počtvrté sestavujeme profily návštěvníků v Českých Budějovicích, letos jsme rozšířili spolupráci také na celou oblast Českobudějovicko-Hlubocko a navázali další spolupráci s Píseckem a Blatnou. Na sběru dat o návštěvnících spolupracujeme i s Národním parkem Šumava,“ dodává Petr Štumpf.

měření emocí návštěvníků, která byla vyvinuta na Ekonomické fakultě Jihočeské univerzity. Technologii zde poprvé veřejnosti představil Viktor Vojtko, vedoucí Katedry obchodu a cestovního ruchu. „Pro účastníky jsme připravili ukázku dvou způsobů, jakými lze měřit emoce návštěvníků destinací nebo turistických atraktivit. Kromě klasických dotazníků, které však mohou emoce značně zkreslovat, vyvíjíme v současné době na naší fakultě zařízení, které je schopno podle fyziologických stavů člověka zachytit jeho emoční reakce,“ vysvětluje Viktor Vojtko. Technologie může mít i zcela praktické využití v cestovním ruchu. „Podle emočních reakcí lze například lépe uspořádat expozice v muzeích nebo jiných turistických atraktivitách a tím dopřát návštěvníkům intenzivnější zážitek,“ uzavírá vedoucí Katedry obchodu a cestovního ruchu.

Jak měřit emoce Účastníci konference se však asi nejvíce těšili na praktickou ukázku využití technologie pro

NAPSAL PETR ŠTUMPF

EFektiv / Strana 11


ABSOLVENT EF

Gabriela Hlásková: Je možné obracet věci k lepšímu Vystudovala obor Řízení a ekonomika podniku a dnes působí na generálním ředitelství pojišťovny Kooperativa. Ing. Gabriela Hlásková do této společnosti nastoupila již při studiích jako stážistka. Co je zapotřebí k tomu, aby se člověk vypracoval ze spodních řad na vyšší pozice a co se jí podařilo na Ekonomické fakultě založit? Dočtete se v následujícím rozhovoru.

Paní inženýrko, jste úspěšnou absolventkou Ekonomické fakulty, dnes působíte na generálním ředitelství v jedné z největších pojišťoven působících na tuzemském trhu. Jaká byla Vaše cesta k tomuto zaměstnání? Začínala jsem „odspoda“. Nastoupila jsem ještě při škole na dvouletou stáž na místní centrálu. Postupně jsem si prošla všechny oblasti činností, vyzkoušela si práci lidí, pochopila jejich problémy a náhledy. Až později jsem nastoupila na generální ředitelství, kde se mi všechny tyto znalosti zúročily. Díky čemu, myslíte, jste tam, kde jste? Byla to poctivá práce, jak doufám (smích), a velká porce štěstí, která mi umožnila další posun. Samozřejmě také to, že jsem se nepřestávala učit. Dálkově jsem si udělala ještě druhou vysokou školu a několik různorodých kurzů. Co je dnes hlavní náplní Vaší práce? Jsem na pozici specialisty CSR (Corporate Social Responsibility, pozn. red.), což praktic-

EFektiv / Strana 12

ky znamená, že vytvářím a realizuji preventivní programy pro naše klienty i pro celou veřejnost. Dnes se nejvíce věnujeme dopravní bezpečnosti. Co Vás na takové práci nejvíce baví? Rozmanitost snad ve všech ohledech - témata, lidé, s nimiž komunikuji, lidské osudy, motivátory i to, že lidé nejsou lhostejní a snaží se zlepšovat prostředí, ve kterém žijí. Je to pro mne kompenzace pesimismu, který je dnes ve společnosti silně zakořeněn, a také vize toho, že je možné věci obracet k lepšímu. Byla jste si během vysoké jistá tím, jakým směrem se po ukončení studia vydáte? Měla jsem velmi jasnou představu, která se však vůbec nenaplnila. Čekalo mě totiž zapojení do rodinného podniku. V posledním semestru jsem to přehodnotila a dospěla k názoru, že více se naučím jinde a to nejlepší pak mohu implementovat třeba právě v rodinném podniku.


„Pokud chceme získat víc, než je řekněme průměr, pak musíme také více investovat a přinášet přidanou hodnotu jiného pohledu na věc.“

Co podle Vás člověk musí mít, aby našel dobré uplatnění a kariérně vyrostl? Domnívám se, že pokoru, sebevědomí, schopnost naslouchat, ale také umět obhajovat své myšlenky, být kreativní ve vymýšlení nových řešení a mít štěstí. Pokud chceme získat víc, než je řekněme průměr, pak musíme také více investovat a přinášet přidanou hodnotu jiného pohledu na věc, což považuji za největší devizu studentů obecně. Jak zpětně pohlížíte na vysokoškolská léta? Vzpomínám, že jsem neustále někam spěchala (smích). Byly to pěkné roky a obzvlášť poslední semestry, kdy „bylo něco ve vzduchu“. EFektiv / Strana 13


„Pro mne je důležitější vize toho, jak chci žít, nikoli její dílčí cíle, které se mohou a budou průběžně měnit.“

Co tím myslíte? Ty chvíle vzrušení, strachu, stresu a těšení se zároveň. Víte, že se neúprosně blížíte ke konci studia. I ti nejotrlejší začínají obcházet pracovní pohovory a každá diskuze začíná otázkou „kolik už máš stránek“. Nikoho to nenechává klidným. A pak nastane ten moment, kdy uděláte státnice a máte pocit, že na světě není nic, co byste nedokázal. A v tomto rozpoložení děláte nové životní kroky. Není nic lepšího. Angažovala jste se při studiu i nějak „navíc“? Kromě prací a několika stáží to byla dobročinná činnost, členství v mimouniverzitních

studentských spolcích a v posledním ročníku jsme také založili Diskuzní klub na EF. Jak takový nápad vznikl? Na diskuzi jsem byla zvyklá z gymnázia. Tvorba názorů, myšlenkové pochody, úroveň diskuze i různorodost názorů a morálních standardů na mne velmi zapůsobily. To mi na vysoké škole chybělo. Prostor na názor. První ročníky jsem sice diskuzní klub hledala (bezúspěšně), ale v tom posledním již nebylo na co čekat. Doktorku Martinu Krásnickou ten nápad zaujal a za necelé dva týdny už bylo první setkání. Co Vám z vysoké školy v pracovním životě nejvíce chybí? Stýská se mi po mnohých spolužácích i po tom, že jsou na vysoké škole zajímavá témata a poznatky servírovány, tak říkajíc, na podnose. Dnes mi zabere mnoho času hledání kvalitních zdrojů, ověřených témat a informací, jež mají přínos pro mou práci nebo rozhled. Prozradíte na závěr nějaká Vaše zatím nesplněná kariérní přání? Mám jich mnoho a stejně jako dosud, některá se splní, některá přehodnotím a jiná prostě nevyjdou. Ničím z toho se nesmíme nechat zastavit. Je to život a je v našich rukou. Pro mne je důležitější vize toho, jak chci žít, nikoli její dílčí cíle, které se mohou a budou průběžně měnit.

NAPSAL VÍT MILÁČEK

EFektiv / Strana 14


EFektiv / Strana 15


FAIRTRADE NA EF

Hořké banány z Panamy a Kostariky Na půdě Ekonomické fakulty se na konci října loňského roku uskutečnilo setkání na téma Banány a jejich pěstitelé se Stanislavem Komínkem z brněnské nestátní a neziskové organizace NaZemi. Během své cesty po Panamě a Kostarice zkoumal spolu s dalšími účastníky výpravy z Ekumenické akademie pracovní podmínky lidí zaměstnaných na banánových plantážích.

EFektiv / Strana 16


Stanislav Komínek přijal pozvání k diskuzi od Řídící skupiny pro Fairtrade na Ekonomické fakultě. Při promítání fotografií se s účastníky z řad studentů i pedagogů podělil o čerstvě nabyté zkušenosti, které získal během cest po banánových plantážích v Panamě a Kostarice. „Během setkání poukázal pan Komínek na problémy spojené s konvenčními způsoby pěstování banánů, se kterými se široká veřejnost nesetkává. Z promítaných snímků a komentářů bylo na první pohled vidět,

pro tyto lidi obrovské. Nemůže s nimi sice

jaké problémy se skrývají v produkci tohoto chutného ovoce,“ zhodnotil přínos této akce vedoucí Řídící skupiny Jan Šalamoun.

cukru, bavlny a dalších komodit sloužících k výrobě produktů určených především pro spotřebu ve vyspělých zemích světa. K odstranění, zamezení či redukci by měly sloužit mimo jiné různé formy certifikací, jako jsou právě Fairtrade, direct trade nebo kompletní změna přístupů ke spotřebnímu chování ve vztahu k udržitelné spotřebě.

Obavy o zdraví i o život Na svých cestách vedli zástupci organizace NaZemi a Ekumenické akademie rozhovory s více než stovkou lidí, kteří čelí nízkým mzdám, nuceným přesčasům, nebezpečným pracovním podmínkám a potlačování odborů. Většina dialogů s producenty byla vedena anonymně z důvodu obavy o jejich zdraví i životy. „Riziko vstupu do odborových organizací je

být rozvázán pracovní poměr, avšak na druhé straně pak bývá ukončen s jejich rodinnými příslušníky,“ uvedl při své prezentaci Stanislav Komínek. Z tohoto tedy vyplývá mimo jiné velká obava při potencionálním odkrývání nezákonných pracovních podmínek. Kde Fairtrade pomáhá Tyto problémy se však netýkají pouze produkce banánů, ale také kávy, kakaa, třtinového

NAPSALI JAN ŠALAMOUN A PETR ŠTUMPF

EFektiv / Strana 17


ROZHOVOR

Ostrovní dobrodružství absolventky EF Michaely Dudové Již na střední škole toužila poznávat jiné kultury a jazyky. Definitivní rozhodnutí zkusit život v zahraničí přišlo v posledním roce studia na Ekonomické fakultě. Řeč je o absolventce oboru Obchodní podnikání Michaele Dudové, se kterou jsme si povídali například o programu Au pair a životě v Irsku či stáži v mezinárodní společnosti na Mallorce.

Co vás vedlo k tomu vyjet do zahraničí?

Corku. Městečko je to malé, zato ale zná-

Život v zahraničí a cestování mě lákalo už

mé po celém Irsku. Především díky black

na střední škole, kdy jsem se začala zajímat

puddingu, což je vlastně tmavý prejt a právě

o Au pair programy. Ty podle mě nabízejí

Clonakilty je s touto irskou pochoutkou spo-

snadnou a vcelku levnou možnost, jak žít

jeno již mnoho generací. Také se zde nachází

po nějakou dobu v zahraničí. Skutečně odjet

množství tradičních irských barů, kde skoro

jsem se ale rozhoupala až po pár letech,

každý večer vystupují nejen místní umělci.

ve třeťáku na vysoké škole.

Pár kilometrů od města se potom nachází jedna z nejhezčích pláží v Irsku - Inchydoney.

Kam jste tedy nakonec odjela? Původně jsem chtěla odjet do USA, už jsem měla i pohovor v agentuře. Nakonec jsem se

Určitě jste podnikala také výlety, můžete doporučit nějaká zajímavá místa k navštívení?

rozhodla, že pro začátek zkusím Evropu a pří-

Měla jsem volné víkendy, kdy jsem společně

padně po pár měsících můžu odjet do USA.

s ostatními au pair podnikala výlety po Irsku.

Rodinu jsem si našla bez agentury a po prv-

Určitě doporučuji oblast západního Corku,

ním Skypu jsem měla jasno. Domluvili jsme

kde se nachází krásné pláže, zátoky a malá

se, že u nich strávím jeden rok a začátkem

útulná městečka. Nejlepší je pronajmout si

července 2015 jsem odlétala směr Dublin.

auto a projet celé pobřeží. Povinností je určitě navštívit Dublin s mnoha památkami, zaujme

Kde v Irsku jste bydlela?

jistě Guinness pivovar a Jameson destilérka.

Bydlela jsem v malém, sotva pětitisícovém

Dále mohu doporučit zavítat do univerzit-

městečku Clonakilty v oblasti západního

ního města Galway nebo Národního parku

EFektiv / Strana 18


„Irové jsou velmi přátelští pohodáři, co rádi pomohou v nesnázi.“

EFektiv / Strana 19


Killarney. Irsko má opravdu spoustu míst, která stojí za navštívení, a myslím, že každý si tu přijde na své.

and New Business Development pro Evropu, Blízký východ a Afriku.

Jak zpětně hodnotíte rok v Irsku?

Náplň práce spočívala v komunikaci s potenciálními klienty, zejména tour operátory a online cestovními kancelářemi, sbírání informací o nich, vyhodnocování potenciálu a případné uzavření smlouvy o spolupráci. Dále jsem sjednávala inspekce v hotelích pro naše klíčové klienty nebo pomáhala key account manažerům s péčí o naše významné zákazníky. Dennodenně jsem byla v kontaktu s naším prodejním týmem z Evropy, ale i account manažery sídlícími v Dubaji, Jihoafrické republice nebo severní Africe.

Pro mě byl rok v Irsku, ať už bych měla hodnotit Au pair program či samotnou zemi, naprosto super zkušenost. Díky Au pair je možné poznat místní kulturu a lidi jiným pohledem. Řekla bych, že více zblízka. Člověk se totiž stane součástí jiné rodiny, pozná, jak to funguje jinde. Popravdě jsem byla velmi příjemně překvapena, Irové jsou velmi přátelští pohodáři, co rádi pomohou v nesnázi. Naprosto mě očarovala irská kultura - irské tance, hudba, bary s živou hudbou. Odjížděla jsem bez větších očekávání, nikdy jsem se nijak extra nezajímala o Irsko a irskou historii, každopádně si mě tahle „zelená a věčně upršená“ země získala a vidím v ní druhý domov. Kam vedly vaše kroky po zkušenostech z Irska? Po roce v Irsku se mi stále nechtělo vrátit do České republiky, a proto jsem se rozhodla odjet do Španělska a učit se španělštinu. Opět jsem se rozhodla pro ostrov, tentokrát Mallorcu. Zpočátku jsem tu byla jako au pair, ale poté jsem si našla stáž v jedné společnosti, která se zaměřuje na cestovní ruch. Z původního plánu zůstat tu jen pár měsíců sešlo a zatím zůstávám na Mallorce na dobu neurčitou (úsměv). O jakou společnost se jedná? A jak jste se k ní dostala? Pracovní pozice jsem hledala na webových stránkách, a to jak konkrétních podniků, tak i na pracovních portálech. Nakonec se mi zalíbila stáž jednoho z největších B2B poskytovatelů ubytování, transferů, letenek, vstupenek – Hotelbeds. Společnost v té době hledala vhodného adepta na pozici Sales support

Co stáž na této pozici obnáší?

To zní zajímavě. Jak probíhá komunikace v takovéto globální společnosti? Podnikovým jazykem v Hotelbeds je angličtina, zejména prodejní tým musí mluvit velmi dobře anglicky, přičemž výhodou, ne-li podmínkou, je pak další světový jazyk. Takže v rámci našeho oddělení jsem mohla komunikovat v angličtině, při kontaktu s jinými oddělení bylo občas nezbytné komunikovat ve španělštině. Zmínila jste, že na vašem oddělení se komunikovalo anglicky. Byli jeho součástí tedy kromě Španělů i pracovníci jiných národností? A jací jsou Španělé jako kolegové? Náš pracovní tým byl velmi rozmanitý, pracovala jsem s lidmi ze Španělska, ale také Velké Británie, Ruska, Itálie, JAR, SAE aj. Španělé jako kolegové jsou velmi přátelští, rádi se vším pomůžou. Na druhou stranu ale mají na všechno spoustu času, takže něco dokončit potom trvá déle, než je třeba. Ale samozřejmě se najdou i výjimky (úsměv).

NAPSAL LADISLAV UHLÍŘ

EFektiv / Strana 20


„Španělé mají na všechno spoustu času, takže něco dokončit potom trvá déle, než je třeba.“

EFektiv / Strana 21


REPORTÁŽ

Sladký život doktorandů? Žijí tak trochu ve stínu svých starších kolegů, na pomezí mezi studenty a akademiky. O jejich činnosti má většina z nás jen mlhavé představy. Kdo jsou, proč jsou tady a co vlastně dělají? Je jejich život spíše slast nebo strast? Zpovídali jsme doktorandy naší fakulty, abychom poodhalili roušku tajemství, která je obklopuje.

EFektiv / Strana 22


Na otázku, co vlastně dělají, shodně odpovídají: hodně. Kdo by si myslel, že skládání zkoušek a psaní seminárních prací už je pro ně pasé, ten by se velice mýlil. Svůj čas tráví samozřejmě prováděním vlastního výzkumu, nezbytného k vypracování disertační práce. Průběžné výstupy jezdí prezentovat na konference u nás i v zahraničí. Samozřejmě mají ovšem i řadu dalších povinností. Účastní se výzkumných projektů, společně s ostatními členy katedry vedou také několik cvičení svých školitelů nebo mají i řadu drobnějších úkolů, jako je třeba vypomáhání na Vítání prváků. A ještě musí často stíhat i svou rodinu nebo další zaměstnání. Přinést něco světu Stojí všechna ta práce zato? Proč do toho vlastně šli? „Učení mě baví,“ vysvětluje svou motivaci Nikola Židová. Pravda je, že někdo si chce jen prodloužit mládí, ale nechybí ani touha světu něco přinést, třeba manuál stress managementu, kterému se právě Nikola věnuje. Sen o Nobelově ceně Většina doktorandů na Ekonomické fakultě se shodne na tom, že vás to musí hlavně bavit. „Mám ráda vědu a sním o Nobelově ceně. Baví mě i učit, ale jen ty, které to zajímá,“ se smíchem dodává další doktorandka z naší fakulty a možná budoucí laureátka nejprestižnějšího vědeckého ocenění. Cestování jako bonus Velkou příležitostí je cestování v rámci studia, ať už na povinnou stáž, nebo na odborné konference, třeba i do Benátek, kterou podnikla Nikola Židová. Cestování však není jediným benefitem studia. „Velká zkušenost je pro mne potkávat se s osobnostmi jako je profesor Vaněček,“ poznamenává Nikola. Další výhodou je fakt, že během studia nasbírají doktorandi

kromě vědomostí a dovedností také řadu kontaktů, přátel a spolupracovníků z ostatních univerzit, soukromé sféry a především ze zahraničí. Nezbývá než doktorandům na Ekonomické fakultě popřát hodně sil v jejich vědeckém i pedagogickém úsilí.

NAPSALI ONDŘEJ SKOPEC A PETR ŠTUMPF

EFektiv / Strana 23


LIDÉ EF NA CESTÁCH

Mise na čínské univerzity Zástupci Ekonomické fakulty se na konci září vydali do Číny. Cílem cesty nebylo poznávání památek tradiční čínské kultury ani okukování nově vybudovaných pekingských mrakodrapů, ale navazování partnerských vztahů s čínskými univerzitami. Číně se v současné době věnuje čím dál tím větší pozornost. Aby také ne, dle některých odhadů má být do roku 2025 nejvýkonnější ekonomikou světa. O čem konkrétně jeli na čínskou půdu zástupci EF jednat?

Již v květnu letošního roku se podařilo Jiho-

uvádí dále Robert Zeman. Ve studiu čínských

české univerzitě se dvěma čínskými univer-

studentů na naší fakultě potom vidí především

zitami navázat partnerské vztahy, když byla

ekonomickou příležitost. „Čínské obyvatelstvo

na úrovni rektorů podepsána memoranda

již dávno nelze obecně považovat za žijící

o spolupráci. Konkrétně šlo o pekingskou uni-

v chudobě, jak by se mohl leckdo domnívat.

verzitu Beijing University of Civil Engineering

Naopak. Lidé žijící v přímořských oblastech,

and Architecture a od Pekingu asi 120 km vzdá-

zejména Pekingu, si dnes už dopřávají vyšší

lenou Beiyang College. Právě návštěva těchto

životní úrovně než někteří Evropané. Střední

univerzit a osobní setkání s jejich zástupci byly

třída v Pekingu je bohatší v porovnání s českou

jedněmi z hlavních cílů cesty. Během té se na-

střední třídou a co se týče dolarových mili-

víc podařilo navázat spolupráci s další čínskou

ardářů dle časopisu Forbes, předběhla Čína

univerzitou - Hebei Oriental University.

co do počtu už i Spojené státy. Kdo zde chce

Česko jako polovina Pekingu Navazování vztahů s Číňany obecně není jed-

studovat vysokou školu, musí platit vysoké školné od jednoho do osmi tisíc amerických dolarů za rok.“

noduché. Iniciátorem je obvykle česká strana. „Číňané nemají nutnou potřebu angažovat se

Myšlenka vedení Ekonomické fakulty je jed-

v České republice. Když Číňanovi řeknete, že

noduchá. V případě, že by se čínští studenti

jste ze státu, který má deset milionů obyvatel,

zúčastnili studia na EF, platili by zde školné, byť

představí si stát velký ani ne jako polovina

pravděpodobně nižší než doma. Pokud by se

Pekingu,“ prozrazuje nabyté zkušenosti Robert

naplnily plány vedení a na fakultě by studova-

Zeman, jeden z členů delegace a vedoucí

lo i několik desítek čínských studentů ročně,

Katedry ekonomiky.

mohla by fakulta získat nezanedbatelný zdroj

Nežijí v chudobě

mají oproti čínským nevýhodu, že jsou převáž-

Co ale může partnerství s čínskými univerzita-

ně financovány z jediného zdroje – státního

mi naší Ekonomické fakultě přinést? „Vedení

rozpočtu,“ říká vedoucí Katedry ekonomiky.

fakulty si od toho slibuje především navá-

„Ty čínské jsou zásluhou školného a sponzor-

zání spolupráce v oblasti výměny studentů

ských darů absolventů, kteří úspěšně podnikají,

a realizace vědecko-výzkumných projektů,“

výrazně kapitálově silnější,“ dodává.

EFektiv / Strana 24

příjmů pro svůj rozvoj. „České vysoké školy


„Když Číňanovi v Pekingu řeknete, že jste ze státu, který má deset milionů obyvatel, představí si stát velký ani ne jako polovina Pekingu“.

EFektiv / Strana 25


Studenti EF do Číny

s čínskými univerzitami. Bezplatnou příležitostí

Možná si říkáte, co taková spolupráce přinese

pro studenty by potom byla možnost navázání

studentům Ekonomické fakulty? „Stejně tak

kontaktů se studenty partnerských univerzit

jako by se čínští studenti mohli účastnit studia

pomocí e-mailové komunikace. Vedoucí

na EF, je zájem umožnit studentům EF získat

Katedry ekonomiky vidí v možnostech komu-

zkušenosti v Číně,“ ujišťuje Robert Zeman. Zde

nikace s čínskými studenty velký potenciál

ale narážíme na problém vysokých nákladů

především v obchodní oblasti. „Pokud někdo

na tamní studium. „Pokud se to podaří vyjed-

dělá obchod, je to o kontaktech,“ dodává.

nat, počítá se spíše s variantou, že by studenti

Vezměte si, že si budete chtít nechat vyrobit

EF mohli vyjet do Číny v rámci programu

vlastní produkt v Číně nebo zajistit dodávku

Erasmus+,“ vysvětluje dále garant spolupráce

materiálu z Číny pro firmu, ve které budete

EFektiv / Strana 26


zrovna pracovat. Místní známost by pak byla určitě výhodou. Výzkumná spolupráce s Čínou Co se týče vědy a výzkumu, bylo ze strany naší fakulty zpracováno devět výzkumných témat, která byla prezentována čínským partnerům. „Spolupráce by mohla probíhat v rámci evropského grantového programu Horizon 2020. Získání čínského partnera pak výrazně zvýší šanci Ekonomické fakulty z tohoto programu

dosáhnout na grant,“ přidává Robert Zeman a upozorňuje, že v rámci cesty byla objevena také možnost grantových projektů, které jsou vypisovány jednotlivými provinčními vládami. Do budoucna se tak naskýtá možnost, že čínská strana přijde s nabídkou, aby se Ekonomická fakulta účastnila jako partner výzkumu probíhajícího v Číně.

NAPSAL VÍT MILÁČEK

EFektiv / Strana 27


OHLÉDNUTÍ

Kde všude se skrývá matematika? Druhý pátek v listopadu loňského roku proběhla na půdě Ekonomické fakulty akce, jejímž cílem bylo originální formou přiblížit na školách tradičně méně oblíbený obor – matematiku.

EFektiv / Strana 28


EFektiv / Strana 29


Katedra aplikované matematiky a informa-

Jak vyrobit flexagon

tiky již potřetí připravila pro žáky základních

Akce proběhla tradičně v pavilonu učeben „F“,

škol z Českých Budějovic a Vodňan zábavné

přičemž vždy probíhaly souběžně tři tematic-

dopoledne s názvem „Kde všude se skrývá

ky odlišné přednášky. Bylo pouze na žácích,

matematika“.

kterou z nich navštíví. Více než polovinu všech

Zájem s jiskřičkami zvědavosti

účastníků například přilákal pro mnohé jistě tajemný název Flexagony. A ti určitě neodcházeli

Matematika bývá stereotypně vnímána jako

zklamaní. Nedozvěděli se totiž pouze to, co se

poměrně nudný obor. Leckoho by proto asi

za neznámým výrazem skrývá, ale dokonce se

překvapil pohled na zhruba stovku dětí, které

naučili některé flexagony sami vyrobit.

netrpělivě vyčkávaly začátek akce. Ty totiž

Hanojské věže

rozhodně nevypadaly otráveně z představy,

S velkým zájmem napříč širokým věkovým

že je čeká několik hodin právě s matematikou.

spektrem se setkaly také přednášky zaměřené

Naopak, v očích se jim blýskal zájem s jiskřič-

na matematické rébusy. Zde byly představeny

kami zvědavosti.

například Hanojské věže, přičemž si žáci se zá-

EFektiv / Strana 30


jmem vyslechli také matematické pozadí řešení tohoto hlavolamu. V závěru přednášky proto mohla proběhnout soutěž tříčlenných týmů v co nejrychlejším vyřešení rébusu. Napětí při soutěži bylo srovnatelné se sportovními utkáními, snad jen hlasité povzbuzování, vzhledem k nutnosti soustředění soutěžících, nebylo slyšet. Nejúspěšnější řešitelé jako odměnu získali mimo jiné právě Hanojské věže. O zajímavé ceny se soutěžilo i na jiných přednáškách. Například v bloku zaměřeném na geometrii mohli účastníci vyhrát geometrické hlavolamy. S finanční matematikou se žáci mohli seznámit po celé dopoledne v počítačové učebně. Téma v porovnání s ostatními nezní možná

tolik lákavě, přesto je ale pravděpodobné, že někteří z účastníků jej budou hodnotit jako nejpřínosnější. Lze se s ním totiž běžně setkat v reálném životě. S podporou ministerstva Povedené dopoledne bylo finančně podpořeno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prostřednictvím projektu Mládež kraji a také Radou dětí a mládeže Jihočeského kraje RADAMBUK. Organizátorem akce byl student oboru Ekonomická informatika Jan Pech a garantkou Klára Vocetková z Katedry aplikované matematiky a informatiky. NAPSAL LADISLAV UHLÍŘ

EFektiv / Strana 31


časopis Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity

EFektiv | ISSN 2336-3053 | Vydává Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích | www.ef.jcu.cz

EFektiv / Strana 32

Efektiv 01 2018  
Efektiv 01 2018  
Advertisement