Page 1

Časopis Ekonomické fakulty JU

10 let EF Ekonomická fakulta slaví své první kulaté narozeniny. Co si přát do další dekády?

Věc charakteru O řízení Budějovického Budvaru s Jiřím Bočkem

BenEFity Za co získáte potapěčský kurz či outdoorovou kameru?

Studenti a podnikání Studenti EF využívají příležitosti k podnikání

Vydání 17 / Duben 2017


EFektiv

časopis Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity

ISSN: Vydavatel:

Adresa: Web: Odpovědný redaktor: E­‑mail: Autoři článků:

Sazba:

2336-3053 Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Studentská 787/13 370 05 České Budějovice www.ef.jcu.cz Petr Štumpf pstumpf@ef.jcu.cz Petr Štumpf Ilona Křehká Kateřina Petříková Viktor Vojtko Monika Maříková Martin Babka Veronika Hrabáčová Milada Blahoutová

Ondřej Machart Vychází čtvrtletně

EFektiv / Strana 1


O řízení Budějovického Budvaru s Jiřím Bočkem. Rozhovor najdete na straně 15 Tém

3

EF slaví první kulatiny

7

Zdeněk Strnad

9

Simulační hry

11

ísla

21 Podnikat při studiu

Jakých bylo prvních 10 let s EF a co přinese další dekáda?

Reklamní agentura či dekorativní předměty - jak podnikají studenti

Poznejte všestranného sympatického člena Katedry práva

Poznejte nový program skvělých odměn za aktivitu při studiu

27 Absolvent Martin Sedláček

Komenského škola hrou s úspěchem ožívá na půdě EF

Příběh spolumajitele a jednatele společnosti DCD IDEAL, spol s.r.o.

33

Úspěch v hodnocení VŠ EF ovládla kategoriii Regionální rozvoj a sociální inkluze Tém

15

25 Sbírejte benEFity

Rozhovor s Jiřím Bočkem Inspirativní rozhovor s ředitelem Budějovického Budvaru

ísla

Vysokoškolákem nanečisto Reportáž z akce EF pro budoucí studenty ze středních škol

37 Youth Exchange v Litvě

S Kateřinou Petříkovou nejen o materialismu a konzumerismu

EFektiv / Strana 2


EFektiv / Strana 3


10 LET S EKONOMICKOU FAKULTOU

Ekonomická fakulta slaví první kulatiny V roce 2017 slaví Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích desáté výročí svého vzniku. Jakou cestu urazila od roku 2007, kdy se ekonomické obory na Jihočeské univerzitě osamostatnily? Jakých úspěchů dosáhla a jakým výzvám musela čelit? Úspěchy Mezi největší úspěchy fakulty patří jednoznačně vybudování a posílení její pozice mezi ostatními fakultami a vysokými školami v Česku. „O tom svědčí mimo jiné vzrůstající zájem uchazečů o studium na naší fakultě, celá řada spolupracujících podniků a institucí, a to jak domácích, tak i zahraničních,“ uvádí děkan Ekonomické fakulty Ladislav Rolínek. Velmi pozitivně je však vnímána i odezva od zaměstnavatelů a jejich zájem o absolventy naší fakulty. Jedním z výrazných úspěchů je i post první Fairtradové fakulty v České republice. Za úspěch lze bezesporu považovat i zavádění nových moderních metod do výuky, jako jsou manažerské simulační hry nebo projektová výuka. Například projekt „CoffeePoint“ se zaměřuje na podporu rozvoje kompetencí studentů k podnikání, v rámci studijní cesty do

rakouského Lince zase studenti řeší projekty z oblasti cestovního ruchu pro reálné zahraniční partnery. Překonání výzev Fakulta však od svého vzniku čelila také hned několika výzvám. „Už samotný vznik fakulty, kdy probíhalo nové nastavování procesů ve všech oblastech, které jsou fakultou zajišťovány, bylo samo o sobě náročné,“ vysvětluje děkan Rolínek a dále dodává, že velkou výzvou bylo bezesporu i nastavení nové koncepce výuky cizích jazyků včetně založení nové Katedry jazyků a otevření odborných předmětů vyučovaných v anglickém jazyce. V oblasti zahraniční spolupráce pak děkan vyzdvihl především navázání kontaktů se zahraničními vysokými školami a zvýšení počtu přijíždějících zahraničních studentů v rámci

Za úspěch lze bezesporu považovat i zavádění nových moderních metod do výuky, jako jsou manažerské simulační hry nebo projektová výuka.

EFektiv / Strana 4


programu Erasmus. Podobně nelehký úkol představovalo posílení spolupráce s podniky a institucemi v regionu. Díky tomuto kroku se studenti mohou v současné době účastnit například řízených stáží či stínování manažerů. Závěrečné ohlédnutí „Posledních deset let bylo na jedné straně velice náročných, ale zároveň to bylo období, které bylo nesmírně tvůrčí, inspirativní a motivující. V této souvislosti bych chtěl poděkovat za spolupráci svým kolegyním a kolegům, kteří jsou těmi, kdo stojí za úspěchy naší fakulty,“ shrnul desetileté fungování fakulty děkan. Zároveň by rád vyzdvihl úsilí, aktivitu, píli a odhodlání studentek a studentů, kteří jsou rovněž pro

fakultu klíčovým partnerem a bez nichž by úsilí postrádalo smysl. Vyhlídky na dalších 10 let Mezi priority pro další rozvoj bude podle děkana patřit zkvalitňování všech procesů, které fakulta zajišťuje. Zejména intenzivnější rozvoj kompetencí studentů bude klíčový. Fakultu rovněž čeká neustálé prohlubování zahraniční spolupráce a posílení vědecko­‑výzkumné činnosti. „Očekávám, že příští období bude stejně náročné jako to předchozí. Jsem ale přesvědčen, že jej zcela určitě zvládneme Společně a EFektivně, přesně v duchu motta naší fakulty,“ uzavírá děkan Rolínek. NAPSALA ILONA KŘEHKÁ

EFektiv / Strana 5


10

1.

let existence Ekonomické fakulty

Fairtradová fakulta v České republice

1

61

fakultní střední škola (OA Písek)

spolupracujících zahraničních univerzit

126

138

spolupracujících institucí a firem

příjezdů akademických pracovníků ze zahraničí

289

324

vyslaných studentů EF do zahraničí

výjezdů akademických pracovníků EF do zahraničí

392

4308

studentů ze zahraničí alespoň na 1 semestr

absolventů Ekonomické fakulty

EFektiv / Strana 6


PŘEDSTAVUJEME

Zdeněk Strnad Místopředseda krajského soudu, insolvenční soudce, Právník roku 2015, vysokoškolský učitel, vystudovaný ekonom a diplomat, jihočeský patriot, nadšený sportovec, muž se smyslem pro humor a citem pro styl, ale především otec dvou dcer. To vše v jedné osobě je Zdeněk Strnad, který působí na Katedře práva. Po absolvování právnické fakulty zamířil do státní správy. Soukromá sféra ho netáhla. Skoro deset let se na Ministerstvu zemědělství věnoval problematice vodního práva. Oblasti vodního hospodářství na ministerstvu nakonec i šéfoval. Později pak s kolegy, již pod hlavičkou Jihočeské univerzity, publikoval historicky první učebnici vodního práva. „Funkce soudce – to není Miss sympatie. Všichni ale ocení férový přístup. Snažím se, aby každé mé rozhodnutí bylo srozumitelné a přesvědčivé. To samé pak bezezbytku platí i o funkci místopředsedy.“ Kluk, co nesnáší nudu a má rád výzvy, jak sám sebe označuje, se ale rozhodl vrátit do jižních Čech za rodinou. Přijal proto nabídku asistentského místa na Krajském soudu v Českých Budějovicích. Zároveň začal vyučovat na Ekonomické fakultě a Fakultě rybářství a ochrany vod. Později složil justiční zkoušku. Na tuto etapu vzpomíná jako na nejtěžší období ve svém životě. Nakonec se stal i soudcem, po čemž celý život toužil. V roce 2013 byl jmenován nejmladším místopředsedou krajského soudu. Dostal na starosti nejen insolvence, ale i správní soudnictví, obchodní agendu, veřejné rejstříky a skoro stovku podřízených. Rázem se tak opět, jako kdysi na ministerstvu, stal i manažerem. A stejně jako

EFektiv / Strana 7

tehdy v Praze, i tady se našel. Věčně poslední insolvenční soud se pod jeho vedením zvedl a stal se nejrychlejším a nejvýkonnějším ze všech insolvenčních soudů v České republice. Děkuje za to především svým kolegům, podpoře vedení i skvělému týmu, který se mu podařilo za tři roky vybudovat. „Nikdy nejsem stoprocentně spokojen. Slovy klasika: mám velmi jednoduchý vkus. Spokojím se jen s tím nejlepším.“ Je náročný. Především sám k sobě. A stále přichází s novými nápady. Ať už je to úspěšný projekt insolvenční poradny, která v Českých Budějovicích bezplatně pomáhá desítkám lidí ročně v jejich tíživé životní situaci, nebo aktuální novela insolvenčního zákona, na níž se jako spoluautor významně podílel. V neposlední řadě spolu s kolegy z Katedry práva rozvíjí myšlenku inspirovanou praxí na některých ekonomických fakultách v USA, jak zefektivnit výuku formou simulovaných soudních procesů, tzv.  mock trials. „Naši studenti mají, co se vědomostí týče, obrovský potenciál. Jen ho musí umět prodat. V Americe tomu říkají „showmanship“. A „mock trials“ představují cestu, jak se mu přiblížit.“


Mám velmi jednoduchý vkus. Spokojím se jen s tím nejlepším. Na služební cestě po amerických univerzitách ho simulace soudních procesů doslova nadchly. Rozhodl se proto podpořit nápad zapojit je do výuky i u nás. V loňském roce tak na Ekonomické fakultě proběhl již druhý ročník těchto simulací. A opět na modelu insolvenčního řízení. Studenti to přivítali a jejich nasazení bylo opět enormní. Ani odborná porota nešetřila chválou. „Děti mi dělají největší radost. Jsou to NEJ, co v životě mám.“

I přesto, že jeho den má také jen čtyřiadvacet hodin, stíhá toho kromě svých pracovních povinností opravdu hodně. Je vášnivý lyžař. A jakmile roztaje sníh, táhne ho to k vodě. Udělal si proto i kapitánské zkoušky. Hraje také závodně badminton a jeho pracovnu, kterou si mimochodem sám navrhl, zdobí řada trofejí z badmintonových turnajů. Ale především se snaží každou volnou chvíli věnovat dětem a všechno dělat s nimi. S dcerami doma peče vyhlášené bábovky. Uvažuje ale i o dalším studiu. Jak sám říká, „nic nedělá jen napůl!“ NAPSALA KATEŘINA PETŘÍKOVÁ

EFektiv / Strana 8


TÉMA

Budoucnost patří simulačním hrám Tradiční výuka na vysoké škole se odehrává ve formě přednášek, seminářů nebo samostudia. Každý, kdo zažil klasickou výuku, ví, že to však leckdy není to nejzábavnější. Naštěstí existují i výukové přístupy, které více vycházejí vstříc studentům a jejich potřebám. Jedním z nich, který se na Ekonomické fakultě aktivně rozšiřuje do stále více předmětů, jsou různé formy manažerských her.

EFektiv / Strana 9


Lépe si pak zapamatují podstatné věci a to dokonce dlouhodobě. Z experimentu s letošními studenty pátých ročníků, kteří po roce absolvovali ten samý test, totiž vychází, že účastníci simulační hry dosáhli výrazně lepších výsledků, než studenti, kteří loni simulační hru neabsolvovali a studovali tradičními metodami. Zajímavé je, že ihned po ukončení předmětu mezi nimi významný rozdíl nebyl. „Přesně takto si představuji Komenského školu hrou“ Studenti, pojďte si hrát „Mám rád hry, napodobují totiž realitu a můžeme si na nich rozvíjet dovednosti, které v praxi využíváme. Navíc je hraní her problémově orientováno a studenti vidí v teoriích smysl, protože jim pomáhají se správně rozhodovat,“ vysvětluje princip této formy výuky Viktor Vojtko, vedoucí Katedry obchodu a cestovního ruchu. Ten je autorem manažerských her SuperMarkéta, Cestovka a Greatail využívaných na naší fakultě především v rámci oboru Obchodní podnikání. Simulační hru Cestovka však už využívají například i na Ekonomické univerzitě v Bratislavě. Navíc není na fakultě sám, aktivně se na rozvoji těchto metod výuky podílí i Katedra práva, která organizuje simulační hru k insolvenčnímu řízení. Studenti tak na vlastní kůži zažijí, jaké je to stát před insolvenčním soudcem ve skutečné soudní místnosti a čelit věřitelům, pokud se podnik dostane do problémů. Studenty hry baví Manažerské hry mají u studentů pozitivní výsledky hned v několika směrech. Studenty hry baví, a proto jim také věnují více úsilí.

Další výhodou je, že manažerské hry přispívají k rozvoji prakticky zaměřených dovedností, nejenom vědomostí. To se potvrzuje na základě sebehodnocení studentů u téměř všech typů obecných dovedností vyžadovaných v praxi, jako je komunikace, týmová spolupráce, řešení problémů nebo nalézání a zpracování informací. Objektivně měřitelné zlepšení nastává také u dalších odborných dovedností, jako je například ekonomické plánování. „Přesně takto si představuji Komenského školu hrou,“ uvedla v sebehodnocení studentka oboru Obchodní podnikání Jana Procházková. Zahrají si i zahraniční studenti Celkově tedy manažerské hry přinášejí pro studenty celou řadu prokazatelných benefitů. Právě proto plánuje Ekonomická fakulta jejich další rozšiřování a zavádění do výuky. V současné době se například zvažuje vytvoření manažerské hry k marketingové komunikaci nebo rozšíření hry Greatail tak, aby ji mohli hrát i zahraniční studenti přijíždějící na letní školu.

NAPSAL VIKTOR VOJTKO

EFektiv / Strana 10


ÚSPĚCHY

Ekonomická fakulta uspěla v hodnocení vysokých škol Ekonomická fakulta slaví další úspěch. V hodnocení vysokých škol, které zveřejňuje vydavatelství Economia, a. s. ve svých Hospodářských novinách, se v kategorii Regionální rozvoj a sociální inkluze prosadila mezi dvě nejlépe hodnocené vysoké školy v Česku. Jedná se přitom o jedinou ekonomickou školu univerzitního typu, která se v různých kategoriích prosadila mezi nejlepší.

EFektiv / Strana 11


Fakulta nabízí studentům mimo jiné širokou škálu řízených stáží, odborných praxí a stínování manažerů. Studenti si mohou vybrat z více než sto dvaceti partnerů.

EFektiv / Strana 12


V neposlední řadě jsou na fakultě podporovány i charitativní studentské projekty zaměřené na rozvoj sociální soudržnosti v regionu.

Nová kritéria Vydavatelství Economia hodnotí vysoké školy podle nových kritérií v sedmi kategoriích - vědecká, výzkumná a tvůrčí orientace, mezinárodní otevřenost a atraktivita, regionální rozvoj a sociální inkluze, zájem uchazečů a úroveň studentů, hodnocení studia, kurzů a učitelů, zaměření na praxi a další vzdělávání a uplatnění absolventů na trhu práce. V každé z nich pak vyhlásí dvě nejlepší vysoké školy bez určení pořadí. Po dostudování zůstávají v regionu V kategorii „Regionální rozvoj a sociální inkluze“, ve které uspěla naše fakulta, se hodnotilo zejména zapojení fakulty do rozvoje regionu a její vazby s regionální nebo lokální veřejnou správou. Mimo jiné byl posuzován přínos fakulty v sociálním rozvoji regionu, schopnost využívat nadání mladých lidí ze všech společenských vrstev a zapojování netradičních sociálních skupin. Úspěch v této kategorii určoval i počet studentů fakulty pocházejících z daného regionu, kteří zároveň po dostudování v tomto regionu zůstanou a budou se i nadále podílet na jeho rozvoji. Hodnotilo se mimo jiné i zastoupení studentů pocházejících z rodin, ve kterých doposud nikdo nezískal vysokoškolské vzdělání. Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v této

EFektiv / Strana 13

kategorii vynikla zejména svojí spoluprací s odbornými středními školami, například prostřednictvím programu „Vysokoškolákem nanečisto“. Problémy regionálního rozvoje se řeší například při akci s názvem „Budějovické ekonomické dny“ nebo pořádáním konferencí. Zde stojí za zmínku odborná konference TourConf, která se koná v pravidelných dvouletých cyklech už od roku 2011 na podporu rozvoje cestovního ruchu v regionu. Kvalitní spolupráce s regionálními partnery Fakulta nabízí studentům mimo jiné širokou škálu řízených stáží, odborných praxí a stínování


manažerů. Studenti si mohou vybrat z více než sto dvaceti partnerů. S firmami a institucemi jsou uzavírány smlouvy o spolupráci a společnosti jako Robert Bosch, E.ON, ČD Cargo, Grandhotel Zvon a další pak vypisují pro uchazeče stážová místa. Celý systém praxí je velmi propracovaný a stojí především na dlouhodobé kvalitní spolupráci s regionálními partnery. S dobrou vůlí V neposlední řadě jsou na fakultě podporovány i charitativní studentské projekty zaměřené na rozvoj sociální soudržnosti v regionu. Příkladem může být projekt „CoffeePoint“, kde se studenti

podílejí na tvorbě a provozu distribuční sítě pro výrobky sociálního podniku Pražírna Drahonice, nebo iniciace založení Potravinové banky Jihočeského kraje. Nelze opomenout ani studentské projekty jako benefiční filmový festival „Černá věž“, jehož výtěžek je věnován Centru Bazalka, a „Miss JU“. Získané prostředky z tohoto projektu pak putují občanskému sdružení Švagr, které pro děti z různých dětských domovů pořádá víkendové akce nebo letní a zimní tábory.

NAPSALA ILONA KŘEHKÁ

EFektiv / Strana 14


EFektiv / Strana 15


ROZHOVOR

Odbornost se dá dohnat, charakter nikoliv Budějovický Budvar je dlouhodobě jedním z nejúspěšnějších potravinářských podniků v České republice. Celosvětově uznávaný pivovar vedl dvacet pět let Jiří Boček, který je pro mnohé velmi inspirativní osobností. V rozhovoru se dočtete, jak se mu „líhly“ skvělé manažerské nápady nebo co radí studentům vysokých škol, aby v dnešní době obstáli na trhu práce. Kdy jste se poprvé napil piva? Některé děti si líznou pěny třeba už ve dvou letech… Jedna věc je líznout a druhá věc je napít se. Já jsem se poprvé napil mezi čtvrtým a pátým rokem a byl za tím můj otec. Nevím, jestli mi pivo chutnalo. Otec mě ho učil pít odborně, protože také pracoval v pivovaru. Chtěl, abych se naučil pít pivo s odborníkem, protože se bál, abych se ho v patnácti letech nenaučil pít s nějakými začátečníky. Pivo si tak celý život vychutnávám jako ideální nápoj pro lidské tělo, nejsem žádný velký objemový piják. Z Vašeho životopisu jsme se dozvěděli, že pivovarnictví jste se věnoval již od střední školy. Bylo tím důvodem právě třeba to, že Vám pivo zachutnalo? První napití mě určitě neovlivnilo, spíš touha po poznání, z čeho se to dělá a jak se to dělá nejlíp. To musíte poznat řemeslem. Otec pracoval v Budvaru od roku 1946, prošel tam

pozice od pracovníka ve výrobě, přes podsládka, až po výrobně technického náměstka. Vedl mě opravdu nenásilnou formou k řemeslu i k produktu. Pro mě tak bylo úplně přirozené, že poté, co jsem ukončil základní školu, jsem nejprve šel na rok do učení, abych získal nějakou praxi. Bylo to právě v Budvaru. Poté jsem šel na Střední průmyslovou školu potravinářskou do Prahy, kde jsem studoval obor kvasná chemie. Vzdělání jsem završil na Vysoké škole chemicko­ ‑technologické opět v oboru kvasná chemie a bioinženýrství, vše zaměřeno na pivo. Poté jsem se vrátil zpět do Budvaru. V Budějovickém Budvaru jste začal pracovat už v roce 1984. Jaká byla na začátku Vaší kariéry vysněná pozice v pivovaru? Neměl jsem vysněnou pozici, chtěl jsem dělat technologa, být ve výrobě a dělat věci, které výrobu posouvají dopředu. To jsem vystudoval a bavilo mě to. Jsem v podstatě „pivovarskej kuchař“ s vysokoškolským diplomem. Když

EFektiv / Strana 16


Charakter je dán geneticky, utváří ho rodina, okolní prostředí. Můžete být Einstein, ale když tohle nemáte, tak se z vás těžko stane řídící pracovník s přirozenou autoritou.

člověk skončí vysokou školu a přemýšlí, co bude dělat, jsou dvě možnosti. Buď být odborným pracovníkem a odbornost si neustále zvyšovat, anebo být řídícím pracovníkem. To už je horší, protože to vám škola nedá. To si musí člověk prožít. Ideální cesta je tedy podle mě získat určitou odbornost v praxi a nadhled a poté teprve začít přemýšlet o tom, jestli se stát řídícím pracovníkem. Národní podnik je v dnešní době velmi specifická právní forma, dlouho se uvažuje o transformaci Budvaru na akciovou společnost. V čem by se lišil Váš přístup k řízení, kdyby byl Budějovický Budvar v posledních dvaceti pěti letech akciovou společností?

Myslíte si, že se člověk manažerem musí narodit, nebo se dají manažerské dovednosti natrénovat? Spíš člověk musí získat zkušenost, praxi a nadhled. Manažer musí mít nezbytné předpoklady – umět organizovat práci, standardizovat procesy, implementovat nové věci, rozumět personalistice a organizaci řízení a v neposlední řadě mít odbornost. Pak je ale důležitý také charakter, bez toho to prostě nejde. Charakter je dán geneticky, utváří ho rodina, okolní prostředí. Můžete být Einstein, ale když tohle nemáte, tak se z vás těžko stane řídící pracovník s přirozenou autoritou. Odbornost se dá dohnat, charakter nikoliv. Jak se Vám líhly skvělé manažerské nápady?

U každého manažera se hodnotí výsledek. Je nějaký předmět podnikání a ten končí výsledovkou a rozvahou. To se poté dává do různých tabulek, poměrových ukazatelů, vyhodnocování. Platí to u jakékoliv společnosti. Nevidím v tom žádný rozdíl. V čem je snazší a naopak složitější řídit národní podnik oproti obchodní společnosti? Politici se za vašeho řízení dost střídali… Neříkejme si, že u obchodní společnosti neexistuje politický vliv. V každé společnosti, ať je to „akciovka“ nebo národní podnik, existuje politický vliv. Záleží na tom, co firma dělá, jaký má předmět podnikání. Rozdíly bych v tomto neviděl. Jediný rozdíl je, že politici se mění častěji, než vlastníci obchodních společností. Člověk musí vědět, co chce, mít vizi a umět ji vysvětlit. A je jedno, jestli akcionáři nebo politikovi.

EFektiv / Strana 17

Neměl jsem žádný rituál. Manažerská funkce není o „píchačkách“. Manažerská činnost je 24 hodin denně. Spoustu věcí mě napadlo v noci. Ve výsledku jsem musel mít zápisníček u postele, do kterého jsem si zapisoval nápady, abych si je ráno vybavil. V minulém roce jste byl prezidentem republiky oceněn státním vyznamenáním Za zásluhy o stát v hospodářské oblasti. Kde bychom u Vás doma medaili našli? Má nějaké čestné místo? Mám ho doma, v pracovně. Ta je jenom moje, tam si ho mohu vystavit. Vnímám to týmově. Stejně jako ve sportu, když kapitán přebírá pohár. Žádná one man show. Důležité pro ředitele je, aby dal dohromady tým a aby ho sladil. Vždycky jsem chtěl mít v týmu velmi dobré individuální „hráče“, kteří ale museli umět


EFektiv / Strana 18


„hrát“ špičkově jako sbor. V jednom rozhovoru jste uvedl, že v pozici technologa Vás bavilo hlavně spolupracovat s vědeckým pracovištěm a jeho výsledky převádět do praxe. Jaký význam má podle Vás obecně věda pro praxi? Bez vědy to nejde. Podívejme se na to šířeji. Lidská populace by bez vědy zůstala v jeskyních a šťourala klacíkem červy z nějakého plodu. Právě věda nás posouvá dopředu. Způsobuje, že máme mozkovou činnost. To nás přivádí k základnímu výzkumu a následně k aplikovanému. Důležité je správně nasměrovat základní výzkum, aby to nebyla pouze věda pro vědu. Kdo tohle podceňuje, tak „zahnívá“.

EFektiv / Strana 19

Myslíte si, že se projevuje globalizace na chuti piva? Respektive sbližuje se podle Vás chuť piva s tím, jak pivovary vlastní velké nadnárodní skupiny? Určitě ano, mohou za to nenasytní akcionáři a nenasytné finanční skupiny. Akvizice a vytváření něčeho většího přináší vyšší zisk. To s sebou nese ale také nějaké důsledky. Když se spojí dvě velké pivovarnické společnosti jako například naposledy Anheuser­‑Busch a SABMiller, které měly obě dvě stě značek, tak najednou je výsledkem to, že díky úsporám z rozsahu, jednotnému nákupu surovin, nastavování procesů a technologií dle nového majitele, se snižuje rozmanitost a ze čtyř set značek se stane tři sta. Výsledkem může být ale i to, že začnou vznikat mikropivovary, protože


Pivo je celosvětově tak oblíbeným nápojem, že se ho na naší planetě ročně vypije dvě miliardy hektolitrů.

zákazník nechce pít uniformní pivo. Tím se zase začíná vracet pestrost. Pro zajímavost pivo je celosvětově tak oblíbeným nápojem, že se ho na naší planetě ročně vypije dvě miliardy hektolitrů. Jediné, co mu snad může konkurovat, je voda.

Člověka to musí bavit. Cílem by nemělo být jen prolézt vysokou školou.

Na co by se podle Vás měli zaměřit studenti vysokých škol, aby se co nejlépe uplatnili v praxi a jednou se třeba mohli stát řediteli národního podniku?

Bez sportu bych nemohl žít a ani dělat tu funkci, kterou jsem dělal. Sport je pro mě očistná záležitost. A k tomu pivu - po padesáti kilometrech ještě nemám žízeň (smích). Zásadně si dávám pivo až v cíli. První pivo je na zahnání žízně a je tedy celkem jedno jaké. Na vychutnání je to pak samozřejmě Budvarský ležák.

Dnešní student se nesmí spokojit s tím, co ho naučí vysoká škola. Musí chtít víc a být na sebe náročnější. Dnešní možnosti jsou mnohem větší, mohou se uplatnit i jinde, než na regionálním trhu práce. Nesmí to být tak, že vysokoškolské studium je jen touha po prodloužení si mládí.

Rád relaxujete sportem. Jaké pivo si dáte nejraději, když ujedete na kole padesát kilometrů?

NAPSALI PETR ŠTUMPF A MONIKA MAŘÍKOVÁ

EFektiv / Strana 20


STUDENTI EF

Studenti začínají podnikat už při studiu Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích podporuje podnikavost svých studentů. Na sebe navazující semestrální kurzy s názvem Firma 1, 2 a 3 slouží například pro vyzkoušení si základních principů podnikání v praxi a následnou realizaci vlastního podnikatelského nápadu. V soutěži Invest Day, kterou fakulta organizuje pro všechny studenty Jihočeské univerzity, pak mohou od reálných investorů získat i kapitál pro rozjezd svého podnikání. Na vlastní kůži „Studenty oboru Řízení a ekonomika podniku se v rámci studia snažíme ve třech semestrech dostat do role podnikatele a naučit je, jak začít podnikat. Cílem je, aby si podnikání zažili na vlastní kůži, ne jen teoreticky v učebnách,“ vysvětluje děkan Ekonomické fakulty Ladislav Rolínek. V prvním semestru jsou studenti rozděleni do týmu a snaží se v rámci projektu CoffeePoint prodávat kávu. Jejich úkolem je, aby si sami zajistili místo prodeje, kávu od dodavatele a vhodnými způsoby oslovovali zákazníky. Jediné ulehčení spočívá v tom, že jim Ekonomická fakulta bezplatně zapůjčí kávovar. Fakulta vytváří ideální prostředí V následujících dvou semestrech už si však podnikatelský záměr vymýšlí sami studenti a také ho v posledním semestru skutečně realizují. Na základě tohoto třísemestrálního kurzu nastartovalo při studiu svůj byznys už

EFektiv / Strana 21

několik nových podnikatelů. Studenti vnímají podporu jejich prvních podnikatelských kroků ze strany fakulty velmi pozitivně. „Cítíme ze strany školy velkou podporu. Myslím si, že fakulta vytváří ideální prostředí, abychom si mohli vyzkoušet i takovéto projekty,“ oceňuje studentka Eliška Dostálová. I letos studenti pracují na zajímavých projektech. Vyrábějí například psí obojky nebo dekorační předměty, jedna ze skupin nabízí také služby reklamní agentury. Tento tým dokonce již v průběhu výuky reálně podniká. „Díky tomuto předmětu se kolem mě rozšířil tým

Určitě o možnosti, že budu podnikat i nadále přemýšlím. Už kvůli oboru, který teď studuji. Nejdůležitější jsou příležitosti, které se budu snažit hledat.


EFektiv / Strana 22


I letos studenti pracují na zajímavých projektech. Vyrábějí například psí obojky nebo dekorační předměty, jedna ze skupin nabízí také služby reklamní agentury.

schopných a kreativních lidí a většinu volného času věnujeme práci, která nás navíc ještě baví. V rámci výuky si vyzkoušíme teorii v praxi, k tomu si děláme „co chceme“ a zároveň se u toho bavíme,“ dodává Jakub Samek, student Ekonomické fakulty. Nejdůležitější jsou příležitosti Jedná se však o vzdělávací program, proto pro studenty nevyplývá například povinnost registrace na živnostenském úřadě. „Cílem je ukázat mladým lidem, o čem podnikání v praxi je. Mohou se sami rozhodnout,

EFektiv / Strana 23

zda budou v podnikatelské činnosti pokračovat,“ doplňuje děkan Rolínek. „Určitě o možnosti, že budu podnikat i nadále přemýšlím. Už kvůli oboru, který teď studuji. Zkušenosti ohledně podnikání mě neodradily. Pouze mi ukázaly, jak to opravdu funguje a že se nejedná o lehkou záležitost, ale o něco, co chce roky dřiny. Nejdůležitější jsou příležitosti, které se budu snažit hledat a pokud by přišla nějaká vhodná, určitě nebudu váhat,“ dodává studentka oboru Řízení a ekonomika podniku Eliška Dostálová. NAPSALA MONIKA MAŘÍKOVÁ


Invest Day Ekonomická fakulta pořádala v minulém roce již třetí ročník soutěže podnikatelských záměrů s názvem Invest Day. Soutěž je otevřena studentům všech fakult Jihočeské univerzity, bez ohledu na obor či formu studia. Smyslem soutěže je podpořit studenty v jejich podnikatelském myšlení. Pokud se jedná o opravdu zajímavý projekt, mohou dokonce získat finanční prostředky od investorů. Každoročně se přihlásí kolem deseti soutěžících, kteří svůj záměr prezentují nejprve před odbornou porotou. Ta je

složena ze zástupců Agentury Czech Invest, Jihočeské agentury pro podporu inovačního podnikání, Jihočeského vědeckého parku, Kanceláře transferu technologií a představitelů Ekonomické fakulty. Ti směřují studenty k vylepšení jejich záměru, aby před skutečnými investory obstál. Vrcholem soutěže je samotný Invest Day, tedy prezentace před reálnými investory, kteří se rozhodují, zda nápadům dají zelenou a poskytnou kapitál pro začátek podnikání. Účastníci soutěže si vždy odnáší nejen cenné rady nebo zajímavé ceny, ale ti nejúspěšnější i investici pro svůj podnikatelský nápad.

EFektiv / Strana 24


Nabídka cen v BenEFitu je velice pestrá a vybere si opravdu každý. Najdete zde například potápěčský kurz či outdoorovou HD kameru…

EFektiv / Strana 25

NAPSAL MARTIN BABKA


STUDENTI EF

Buďte aktivní a získejte benEFity Ekonomická fakulta spouští nový systém BenEFit, který bude studentům automaticky evidovat různé aktivity, kterých se během celého studia zúčastní. Každý student bude mít možnost získat body do hodnocení nejen za studijní výsledky, ale především za účast na akcích nad rámec klasické výuky. Absolventi pak obdrží výpis těchto aktivit potvrzený fakultou jako referenci svého aktivního přístupu během studia. Body však mohou již při studiu měnit za zajímavé ceny. Ekonomická fakulta společně s partnerskými subjekty představuje jako jediná v České republice nový unikátní projekt pro své studenty v podobě benefitního systému. Hlavním cílem je možnost systematické podpory studentů, kteří rozvíjí své dovednosti zapojením se do akcí nad rámec běžného studia. Systém přináší řadu výhod Účast v systému je dobrovolná, přináší s sebou však řadu výhod. Benefitní systém je založen na bodovém hodnocení jednotlivých školních a mimoškolních aktivit. Po dosažení určitého počtu je možné získané body směnit za zajímavé ceny, které do programu věnovala Ekonomická fakulta společně s partnery tohoto projektu. Body mohou studenti sbírat po celou dobu bakalářského i navazujícího studia. V současné době je do programu zapojeno téměř pět desítek partnerů, kteří poskytli předměty a vouchery na služby v hodnotě přesahující 180  000 Kč. Tento počet se bude v budoucnu dále navyšovat.

Vybere si opravdu každý Nabídka cen v BenEFitu je velice pestrá a vybere si opravdu každý. Najdete zde například potápěčský kurz, poukaz na ubytování v Grand Hotelu Zvon, outdoorovou HD kameru, voucher na měsíční členství v českobudějovických fitness centrech Fitness 14 a Kvalita Fitness, jazykové kurzy, víkendové pobyty a mnoho dalšího. Absolventi získají osvědčení Díky tomuto systému má Ekonomická fakulta lepší možnost identifikovat nadstandardně aktivní studenty, které následně může doporučit partnerům a podpořit tak jejich uplatnění na trhu práce. Po úspěšném ukončení studia mají absolventi navíc možnost získat osvědčení o realizovaných nadstavbových aktivitách. Reference jim pak mohou pomoci odlišit se od ostatních vysokoškolsky vzdělaných vrstevníků při vstupu na pracovní trh. Více o BenEFitu se dozvíte na internetových stránkách fakulty www.ef.jcu.cz.

EFektiv / Strana 26


ABSOLVENT EF

Absolvent Martin Sedláček Absolvent Ekonomické fakulty v oboru Účetnictví a finanční řízení podniku Martin Sedláček je spolumajitelem a jednatelem společnosti DCD IDEAL, spol.  s r. o., která se zabývá výrobou tepelně a zvukově izolačních materiálů pro stavebnictví. Jak studium ovlivnilo jeho kariéru, jak se vypracoval až do vrcholového managementu firmy a co doporučuje současným studentům, si přečtěte v následujícím rozhovoru.

EFektiv / Strana 27


Přepokládal jsem, že fakulta regionálního typu bude více zaměřená na propojení s praxí, což se ukázalo především v předmětech jako Logistika a Finanční řízení.

Studoval jste na Ekonomické fakultě obor Účetnictví a finanční řízení podniku. Jak Vás studium ovlivnilo ve volbě Vaší další kariéry? Od začátku jsem věděl, co chci v životě dělat, a proto jsem šel studovat Ekonomickou fakultu. Přepokládal jsem, že fakulta regionálního typu bude více zaměřená na propojení s praxí, což se ukázalo především v předmětech jako byla Logistika a Finanční řízení. Díky tomu jsem měl možnost podívat se do velkých firem a pracovat na reálných projektech s reálnými výsledky. Jak jste se dostal do firmy DCD IDEAL? Prošel jsem úspěšně klasickým přijímacím pohovorem jako uchazeč o zaměstnání a pak už jsem se rychle začlenil mezi kolegy ve firmě. Po několika letech se zahraniční mateřská společnost rozhodla odprodat celou divizi výroby zateplovacích materiálů v Evropě, jíž jsme byli součástí. S dalšími kolegy z vedení firmy jsme se přihlásili do výběrového řízení, nabídli mateřské společnosti částku a zkusili firmu z divize odkoupit formou Management­ ‑buy­‑out. To se naštěstí povedlo. Byla to totiž jediná varianta, která zachovávala firmu tak, jak jsme ji budovali. Tehdy jsme to vnímali, a vlastně dodnes vnímáme, jako určité ocenění

naší tehdejší práce. V rámci koncernu byla naše firma solventní, cashově silná, fungovala podle představ matky a plnila plány, což se rozhodně nedalo říct o většině našich sesterských společností v Evropě, které převážně čerpaly z našich peněz, a my tak byli společně s mateřskou společností v koncernu spíše financujícími subjekty. To, že jsme se o firmu dobře starali a že jsme tehdejším majitelům plnili jejich cíle, sehrálo při odkupu svou výraznou roli. Důvodem jejich rozhodnutí tedy nebyl pouze fakt, že jsme podali nejvyšší nabídku. Jakou pozici jste tedy ve firmě zastával úplně na začátku? Úplně původně to byla pozice controllera, která se tehdy ve firmě zřizovala nově. V některých firmách se bohužel ještě i dnes jedná o ne úplně běžnou pozici a tuto roli často zastávají finanční ředitelé, čehož ale nejsem příznivcem. Zažil jsem si to a je to dost schizofrenní situace. Controller by měl být zcela oddělený od role finančního manažera a měl by být podle mého názoru nějak přítomen v každé firmě. Je to vlastně takový navigátor a opěrný bod v rozhodování pro vrcholový management. Jak dlouho jste pracoval v této pozici a jak dlouho trvalo, než jste se posunul do vrcholového managementu? Dva až tři roky jsem byl na pozici controllera, pak jsem tak nějak přirozeně navázal prací v užším vedení společnosti s kompletní zodpovědností za finanční řízení, v rámci koncernu pak také za transfer pricing mezi

EFektiv / Strana 28


Snažíme se neustále hledat nové akviziční cíle, protože chceme zasáhnout i do příbuzných odvětví, kde bychom mohli využít synergické efekty s naším hlavním produktem.

všemi společnostmi divize v Evropě. Následně jsem se posunul do role prokuristy společnosti ještě v rámci koncernu a další fází byl odkup firmy v únoru 2013 a vstup do vlastnické struktury. Jako spolumajitel firmy se starám o více oblastí, v naší společnosti se totiž pozice na všech úrovních kumulují. Jsme firma, která má středoevropský přesah a v současnosti obrat přes půl miliardy korun ročně, přesto se pořád snažíme udržet principy rodinné firmy. Lidé u nás dělají vždy více věcí, pracují spíš přes proces než v rámci funkčního organigramu a nesoustředí se pouze na jednu oblast, proto se pozice v tom tradičním pojetí překrývají. To byl od začátku i můj případ. I dnes to tak je, udržujeme si s mým společníkem přístup k informacím, máme prst na tepu firmy a víme, co se přesně děje. V současnosti se už ale naše pozornost obrací více ke strategickému rozvoji firmy a vlastní operativní řízení firmy je po jejím kompletním přeprocesování více v rukou středního managementu.

Je to o proniknutí do skutečného života firmy a pochopení toho, s čím se firma každý den potýká a čím jí mohu být užitečný, čím přispět.

EFektiv / Strana 29

Na čem v současné době hlavně pracujete? Teď aktuálně pracujeme na přípravě a realizaci investic, které souvisí s energetickou náročností výroby a automatizací. Budeme modernizovat naše dva výrobní areály, jeden v Dyníně u Českých Budějovic a druhý ve Slavětíně na Moravě. Snažíme se neustále hledat nové akviziční cíle, protože chceme zasáhnout i do příbuzných odvětví, kde bychom mohli využít synergické efekty s naším hlavním produktem. A co problémy, se kterými se potýkáte? Problémy jsou samozřejmě v každé firmě, aktuálně se potýkáme jako většina firem především s nedostatkem mladých odborně zdatných zaměstnanců, a to nejvíce ve výrobě. Ale také v rámci technicko­‑hospodářských pozic bychom potřebovali například lidi ještě lépe jazykově i odborně vybavené. Bohužel se v poslední době ukazuje, že kvalita odbornosti absolventů, kteří se u nás ucházejí o zaměstnání, má dlouhodobě spíše klesající trend. Entuziasmus a zapálení pro práci dnes hlavně mladým lidem chybí, nebo jich není tolik, kolik bychom si přáli. Bohužel. Co byste tedy doporučoval studentům? Praxe, vyzkoušení více oborů? Rozhodně praxi a nalezení vlastní vnitřní motivace k tomu, co chci opravdu dělat. Je to o proniknutí do skutečného života firmy a pochopení toho, s čím se firma každý den potýká a čím jí mohu být užitečný, čím přispět. Lidí, kteří jdou na školu s tím, že chtějí po absolutoriu dělat to, co studují, ubývá.


EFektiv / Strana 30


Podíl těch, kteří se při studiu opravdu chtějí něco dozvědět a pracovat na sobě, je čím dál tím menší. A to je velká škoda. Studenti by si měli uvědomit, že jejich cílem není jen onen diplom. To samozřejmě není smyslem. Entusiasmus a chtít se něco dozvědět je cesta, jak zjistit co koho baví a čemu se chce cíleně věnovat. Pomůže vhled do praxe, jít do skutečné fungující firmy, třeba formou stínování manažerů. To je ideální program a dobrá cesta právě pro studenty ekonomických oborů. Teprve tam zjistí, co práce člověka ve vedoucí pozici vlastně obnáší. Že to není jen o funkci, služebním automobilu, telefonu, tabletu, notebooku, ale že je to především o každodenní obyčejné práci s obrovskou mírou zodpovědnosti za lidi, za rodiny lidí, které zaměstnává a kteří jsou závislí na jeho správných, ale také špatných rozhodnutích. Jste tedy momentálně ředitel, jednatel a majitel v jednom? V naší společnosti funkce takto nedělíme. Jsem ale jednatel, protože to tak nazývá zákon, a zároveň spolumajitelem firmy. Na jakých principech stavíte ve Vaší firmě týmovou práci? Je to hodně o osobním charakterovém vyladění lidí. Musíme fungovat především spolu, musíme mít vynikající profesionální vztah. To je samozřejmě ve skutečnosti obtížně dosažitelný cíl, ale je potřeba se neustále snažit k němu co nejvíce přiblížit. Musíme rozumět tomu, co, kdo a proč to dělá, musíme se umět jeden na druhého spolehnout, respektovat se,

důvěřovat si a hlavně o všem komunikovat. Bez toho to prostě nejde. Každý jsme v něčem silný a doplňujeme se. Například můj společník je zaměřený na obchod, já na procesy, IT, logistiku, finance. O výrobu se dělíme. Máme společné vize, co s firmou do budoucna, které komunikujeme dál ve firmě a to považuji za velice důležité. Na co rád vzpomínáte v souvislosti s Ekonomickou fakultou? Na spoustu věcí, ještě to není tak dávno… Hodně mě bavily již zmíněné praxe. I když, nenazval bych to úplně praxemi, šlo zejména o projektové aktivity mimo fakultu, kdy jsme

Musíme rozumět tomu, co, kdo a proč to dělá, musíme se umět jeden na druhého spolehnout, respektovat se, důvěřovat si a hlavně o všem komunikovat. Bez toho to prostě nejde.

EFektiv / Strana 31


Mám rád výrobní logistiku jako takovou, baví mě zjišťovat, co a jak funguje a co se dá v procesu zlepšit s veškerými ekonomickými souvislostmi.

byli zapojeni do reálného života firem a měli možnost poznat práci vrcholových manažerů, se kterými se dnes už běžně potkáváme a fungujeme na trhu vedle sebe. To jsou pro mě, a už tenkrát byly, neskutečně cenné znalosti a zkušenosti, ze kterých čerpám dodnes. Samozřejmě rád vzpomínám na partu spolužáků, na kolektiv a také na legendární ÚFŘP párty. Řekl bych, že náš ročník byl z hlediska osobních vztahů povedený a s většinou se scházíme i nadále. Během studia jsem navázal řadu kontaktů s lidmi z akademické půdy, které udržuji dodnes, například s Radkem Touškem či děkanem Ladislavem Rolínkem a i s dalšími lidmi z fakulty se občas potkávám mimo fakultu při různých příležitostech. Máte nějaký konkrétní zážitek z Vámi oblíbené projektové výuky? Určitě. Pracoval jsem na projektech z oblasti logistiky pro firmu Zeelandia, psal jsem v této firmě i diplomovou práci a chtěl jsem si tam

vyzkoušet maximum možného, což vedení podporovalo. Začínal jsem tedy v provozu marmeládovny v Chelčicích, kde jsem pracoval na výrobní lince, ve skladu nebo jsem mlel mák. Pak jsem strávil nějaký čas prací v kanceláři nebo na údržbě. Mám rád výrobní logistiku jako takovou, baví mě zjišťovat, co a jak funguje a co se dá v procesu zlepšit s veškerými ekonomickými souvislostmi. Nové zkušenosti mě obohacovaly a doufám, že jsem tam snad i já něco v rámci logistických projektů opravdu přinesl. Velice jsem tehdy oceňoval přístup ředitele a majitele společnosti, který ji vybudoval prakticky z „obýváku“, a dnes jde o zavedenou respektovanou firmu s miliardovým obratem. Takový příběh mě již během studia v mnohém inspiroval a oslovil. Je nějaká zkouška, která Vás dodnes budí ze snu? Takovou nemám. Ze snu mě naštěstí nic nebudí… Ale byly předměty, které byly vyloženě biflovací, a to já nemám rád. Například si pamatuji, že jsem vůbec nechápal význam (vyučující promine) předmětu Mzdové soustavy. Učil se tam prakticky nazpaměť zákoník práce a absolvoval jsem ho opravdu jen z povinnosti „s odřenýma ušima“. Měl jsem mnohem raději předměty s logickými vazbami, kde se výsledek nebo souvislost dá vymyslet či odvodit. V životě je prostě potřeba umět používat - u nás ve firmě oblíbený - „selský rozum“. NAPSAL PETR ŠTUMPF A VERONIKA HRABÁČOVÁ

EFektiv / Strana 32


AKCE EF

Vysokoškolákem nanečisto Vysokoškolákem nanečisto je akce pořádaná Ekonomickou fakultou s cílem seznámit budoucí studenty s akademickým prostředím. V letošním akademickém roce si život vysokoškoláka vyzkoušely téměř tři stovky středoškoláků z jižních Čech. Jak to chodí na EF Jak to na fakultě chodí, poznali například studenti z Obchodní akademie a jazykové školy v Písku, která je fakultní střední školou Ekonomické fakulty. Její studenti se této akce zúčastnili již potřetí. „Ekonomická fakulta má naši velkou důvěru, a proto velmi rádi využíváme tohoto benefitu. Každý rok na fakultu vozíme

EFektiv / Strana 33

naše studenty, kteří si chtějí budoucí atmosféru osahat naživo,“ vyzdvihl význam akce pro středoškoláky ředitel Obchodní akademie a jazykové školy v Písku Pavel Sekyrka. Na den vysokoškolákem Jaké je to být na den vysokoškolákem si dále vyzkoušeli i studenti posledních ročníků


z českobudějovické Střední školy obchodní, Obchodní akademie a Střední školy obchodu, služeb a podnikání, dále pak Obchodní akademie Tábor a Obchodní akademie T. G. Masaryka z Jindřichova Hradce. Účastníci této akce, kterou Ekonomická fakulta pořádá od roku 2015, se podívali například do menzy a univerzitní knihovny, která je vždy překvapuje svou velikostí. „V životě jsem neviděl větší knihovnu. Kolik knih tam bylo a že se například drží všechny diplomové práce, to mě velmi zaujalo,“ doplnil student písecké obchodní akademie Jindřich Holeček. Středoškoláci pěstiteli kávy Po prohlídce knihovny a návštěvy menzy následovala týmová manažerská hra. Právě tímto způsobem probíhá na Ekonomické fakultě významná část výuky. Středoškoláci se proměnili

v pěstitele kávy a vyzkoušeli si, jak těžké je být malým podnikatelem. „Měli se rozhodnout, zdali nakoupí nové pozemky a budou tím pádem pěstovat méně nebo více a to za podmínek, že cena kávy je stanovená na globálním trhu,“ popsal princip manažerského simulátoru vedoucí Katedry obchodu a cestovního ruchu Viktor Vojtko. Diplom na závěr Na závěr byli studenti odměněni diplomem, který jim bude připomínat, že se už na střední škole stali na jeden den „vysokoškolákem nanečisto“. „O tyto akce je ze strany středních škol čím dál větší zájem. Právě aktivity tohoto typu považujeme na Ekonomické fakultě za klíčové pro vytvoření vhodné atmosféry. I v době, kdy na vysoké školy nastupují populačně slabší ročníky, naše fakulta zaznamenala i díky těmto akcím v loňském roce dokonce nárůst zájmu,“ shrnul návštěvu středoškoláků na fakultě děkan Ladislav Rolínek. NAPSALA MONIKA MAŘÍKOVÁ

EFektiv / Strana 34


OHLÉDNUTÍ

Studenti EF na studijní cestě v hornorakouské metropoli Na konci loňského roku vyrazili studenti Obchodního podnikání v rámci předmětů Destinační management a marketing a Marketingové nástroje v cestovním ruchu na dvoudenní studijní cestu do metropole Horního Rakouska Lince. Zde se seznámili například s provozem a marketingem regionálního letiště Blue Danube Airport nebo jedné z nejmodernějších divadelních scén v Evropě Musiktheater Linz. Nechyběla ani návštěva „muzea budoucnosti“ ARS Electronica Centre a návštěvnického centra ocelový svět. Ve dnech 24. a 25.  listopadu 2016 se téměř čtyři desítky studentů Ekonomické fakulty zúčastnily zahraniční studijní cesty do Rakouska, kde měli možnost seznámit se s provozem regionálního letiště, marketingem města Linec a spolkové

země Horní Rakousko. Na semináři, který byl pro účastníky studijní cesty hornorakouskými partnery uspořádán, vystoupili ředitel komunikace a PR Ingo Hagedorn z letiště Blue Danube Airport, zástupkyně Oberösterreich Tourismus Jitka Zikmundová a ředitel organizace destinačního managementu Linz Tourismus Georg Steiner. Reálný projekt pro skutečného zadavatele Studenti v rámci dvoudenní cesty načerpali informace pro zpracování semestrálních projektů na témata,

EFektiv / Strana 35


která jsou zadána od partnerských subjektů z Horního Rakouska – hornorakouské centrály cestovního ruchu Oberösterreich Tourismus, destinačního managementu města Linec Linz Tousimus, regionálního letiště Blue Danube Airport Linz a kulturního zařízení Musiktheater Linz. Výuka v předmětech Destinační management a marketing a Marketingové nástroje v cestovním ruchu totiž probíhá projektovou formou a studenti si tak mohou vyzkoušet řešit reálný projekt pro skutečného zadavatele z praxe. Studentské týmy se zabývaly například vnímáním značky UNESCO City of Media Arts, kterou se nově hornorakouská metropole pyšní, potenciálem letiště Blue Danube Airport pro českou klientelu, dopravní dostupností Lince z České republiky

nebo image Horního Rakouska jako destinace cestovního ruchu na českém trhu. Rakušané ocenili postřehy našich studentů Výsledky svých semestrálních projektů prezentovali studentské týmy Hornorakušanům v polovině února na půdě Ekonomické fakulty. „Oceňuji především velmi dobré rešerše a zajímavé výsledky marketingových výzkumů, které studenti k zadaným projektům zpracovali a vhodně interpretovali. Zaujalo mě například zamyšlení nad image Horního Rakouska jako destinace pro zimní a letní turistickou sezónu i zhodnocení výhod a nevýhod komunikace takto univerzální destinace. Zajímavé byly také vlastní pohledy a postřehy studentů ve spojitosti s lineckým letištěm Blue Danube Airport i dobré nápady a doporučení k tématu Lince jako UNESCO City of Media Arts,“ zhodnotila spolupráci na projektech Jitka Zikmundová z hornorakouské centrály cestovního ruchu Oberösterreich Tourismus.

NAPSAL PETR ŠTUMPF

EFektiv / Strana 36


STUDENTI BEZ HRANIC

Youth Exchange Litva očima Kateřiny Petříkové V srpnu minulého roku se studentka Obchodního podnikání Kateřina Petříková zúčastnila společně s dalšími čtyřmi studenty z Jihočeské univerzity programu Youth Exchange v litevském městečku Akštadvaris. Zde měli možnost diskutovat s mladými lidmi z různých zemí na téma Consumering and materialism. Kromě skvělého zážitku si odnesla i nová přátelství a hlavně skvělou mezinárodní zkušenost.

EFektiv / Strana 37


EFektiv / Strana 38


Všechny nabyté informace jsme využili k přípravě programu, během kterého jsme s Litevci diskutovali na téma Consumering and materialism.

Pět vyvolených

Z cizích lidí parta skvělých přátel

V dubnu loňského roku proběhlo na Ekonomické fakultě výběrové řízení, ve kterém bylo vybráno pět studentů, kteří budou reprezentovat Jihočeskou univerzitu a potažmo i celou Českou republiku v Akštadvarisu. Jednalo se o týdenní pobyt v rámci programu Youth Exchange, který nesl název „Lunch with media.“ Kromě nás a domácích Litevců se zde sešli reprezentanti Itálie, Španělska, Bulharka a Polska. Naší vedoucí, mentorkou a kamarádkou v jednom byla Lina, která pořádá tyto programy každoročně.

Program byl naplánovaný na každý den, pořád bylo co dělat. První den patřil hrám, díky nimž se všichni vzájemně seznámili. K seznámení sloužily také International dinner – večerní akce, během kterých každá země představila svou kulturu, tanec, píseň a hlavně typické pokrmy. Bylo skvělé ochutnat speciality jednotlivých států a naučit se tradiční tance. Další aktivitou, díky které se z cizích lidí stala parta opravdových přátel, bylo každodenní psaní a čtení love letters. Anonymní dopisy jednotlivých členů, které jednoduše zpříjemnily začátek dne. Většinou se jednalo o dopisy, kterými si jednotliví členové

EFektiv / Strana 39


lichotili, motivovali se nebo si jen popřáli hezký den. Každý den s odborníkem Přes den jsme měli každé dopoledne workshop s odborníky, kteří nás připravovali na závěrečnou událost, tedy výstup z našeho týdne. Odpoledne a večer se nesl v přípravě eventu, který se konal předposlední den našeho pobytu ve Vilniusu. Byly to workshopy na téma marketing, média a novinařina či kurz na téma motivace. Všechny nabyté informace jsme využili k přípravě programu, během kterého jsme s Litevci diskutovali na téma Consumering and materialism. Je pravdou, že nikoho z nás předtím nenapadlo, kolik odpadu vyprodukujeme a kolik zbytečných věcí nakoupíme. Stop materialism! Little things count V průběhu týdne jsme se rozhodli, že využijeme

různých způsobů, jak osvětu v hlavním městě povedeme. Kromě flashmobu jsme měli jablíčka, ve kterých byla zapíchnutá špejle s motivační větou jako například: Little things count, Say hello to everybody you met, Call your mum a tak dále. Celý týden byl skvělý a event ve Vilniusu už byl jen pomyslnou třešničkou na dortu. Povedl se, zaujal a dokonce o něm psala i místní média. Všem mohu takové programy jen doporučit. Je to jednoduše zkušenost k nezaplacení.

JAK A KAM VYCESTOVAT S EKONOMICKOU FAKULTOU? Erasmus+ V rámci programu Erasmus+ mohou studenti prezenčního i kombinovaného studia vyjet na pracovní stáž či studijní pobyt. V nabídce jsou téměř dvě desítky zemí nejen z Evropské unie. Relativně nově se mohou studenti zapojit do studijního plánu v Austrálii či USA. Během

EFektiv / Strana 40


AIESEC spolupracuje například s Organizací spojených národů (OSN) na cílech udržitelného rozvoje, na které jsou napojeny také dobrovolnické stáže Global Volunteer.

tohoto programu obdrží participanti stipendium, které slouží k částečnému pokrytí nákladů. Jelikož je možné získat stipendium až na 24 měsíců (pro bakalářské studium 12 měsíců a pro navazující studium dalších 12 měsíců), mohou studenti během svého studia vyjet hned několikrát. CEEPUS CEEPUS je výměnný univerzitní program, který se zaměřuje na regionální spolupráci univerzit ve střední Evropě. Během tohoto programu je studentům taktéž poskytováno stipendium na

EFektiv / Strana 41

studijní pobyty například v Polsku, Maďarsku, Slovinsku nebo na Slovensku. Youth Exchange Z Ekonomické fakulty vyjíždí každoročně několik studentů do Litvy, kde se mohou v rámci tohoto projektu setkat se studenty z různých zemí a řešit společně v mezinárodním týmu vybrané globální problémy. AIESEC Studentská nezisková organizace AIESEC je jeden ze studentských spolků fungujících na


Je možné zapojit se jako člen AIESEC a organizovat podobné projekty v Česku pro zahraniční studenty. Obojí Ekonomická fakulta uznává jako povinnou praxi pro některé obory.

Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Organizace má dlouhou tradici a zajímavou historii. Impulzem pro její vznik byla druhá světová válka. V poválečném období se činnost organizace zaměřovala především na zajištění přátelských vztahů mezi zeměmi.

projekty v Česku pro zahraniční studenty. Obojí Ekonomická fakulta uznává jako povinnou praxi pro některé obory. Dále se členové mohou účastnit jazykových konverzací SPEAK! nebo navštívit nějakou z akcí, jako byla například nedávná přednáška Radima Uzla na téma Sexuální vztahy, prevence obtěžování a násilí.

Tato myšlenka se postupně změnila ve zvyšování kulturního porozumění mezi studenty po celém světě a rozvoj leadershipu členů i stážistů AIESEC. Každá z dvou tisíc poboček na světě tedy vytváří své vlastní stáže nebo vysílá studenty na jinou pobočku.

„Díky stáži na Taiwanu jsem poznala spoustu nových přátel, se kterými jsem dodnes v kontaktu. Jakmile člověk stráví v zahraničí déle jak měsíc, pozná zemi a tamní tradice mnohem lépe, než během týdenní dovolené u moře. Jsem opravdu ráda, že jsem se nebála odletět deset tisíc kilometrů daleko a strávit na Taiwanu celé léto. Nikdy na tuto zkušenost nezapomenu!“

AIESEC spolupracuje například s Organizací spojených národů (OSN) na cílech udržitelného rozvoje, na které jsou napojeny také dobrovolnické stáže Global Volunteer. Příkladem těchto dobrovolnických aktivit v Česku je projekt EDISON, kdy do Českých Budějovic přijede ročně až padesát stážistů. Ti pak svou činností napomáhají kulturnímu porozumění a vzdělávání. Kromě projektu Global Volunteer je s AIESEC možné vyjet i na profesní stáže Global Talent nebo Global Entrepreneur. S organizací AIESEC mají účastníci možnost poznat nejen celý svět, ale zároveň i sami sebe a své možnosti. Kromě zahraničních aktivit je možné zapojit se jako člen AIESEC a organizovat podobné

Jana Kohoutová Global Volunteer, Taiwan

„Vědomí toho, že jsem pár malým Indonésanům rozšířila obzory, a že jednou mohou být oni generací, která bude Indonésii posouvat dopředu, bylo pro mě tím největším zadostiučiněním.“ Natália Pavlovičová Global Volunteer, Indonésie

NAPSALA KATEŘINA PETŘÍKOVÁ A MILADA BLAHOUTOVÁ

EFektiv / Strana 42


časopis Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity

EFektiv | ISSN 2336-3053 | Vydává Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích | www.ef.jcu.cz

EFektiv / Duben 2017  

Časopis Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you