2021 Kabinetní skříň Otty z Nostic – zpráva o restaurátorském průzkumu

Kabinetní skříň Otty z Nostic Zpráva o restaurátorském průzkumu

Vypracoval: Atelier Research & Restore: Bc. Dominik Matus, DiS. Mgr. Radek Ryšánek, Ph.D.

Brno, březen 2021

Obsah

I. 1.1 1.2 1.3

Informace o předmětu Lokalizace předmětu . . . . . . . . . .

Základní údaje o předmětu . . . . . . .

Popis předmětu . . . . . . . . . . . . .

1.3.1 Intarzované panely . . . . .

1.3.2 Rodokmen . . . . . . . . . .

1.3.3 Bitevní scéna – levé křídlo .

1.3.4 Bitevní scéna – pravé křídlo 1.3.5 Zásuvka č. 1 – Leden . . . .

1.3.6 Zásuvka č. 2 – Únor . . . .

1.3.7 Zásuvka č. 3 – Březen . . .

1.3.8 Zásuvka č. 4 – Duben . . .

1.3.9 Zásuvka č. 5 – Květen . . .

1.3.10 Zásuvka č. 6 – Červen . . .

1.3.11 Zásuvka č. 7 – Červenec . .

1.3.12 Zásuvka č. 8 – Srpen . . . .

1.3.13 Zásuvka č. 9 – Září . . . . .

1.3.14 Zásuvka č. 10 – Říjen . . . .

1.3.15 Zásuvka č. 11 – Listopad . .

1.3.16 Zásuvka č. 12 – Prosinec . .

1.3.17 Zásuvka v soklu – středová .

1.3.18 Zásuvka v soklu – boční . .

1.3.19 Víko – bitevní scéna . . . .

1.3.20 Víko – lovecká scéna . . . .

1.3.21 Bočnice – váza s květinami .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

II. Průzkum a vyhodnocení průzkumu 2.1 Konstrukce a materiál . . . . . . . . . . .

2.2 Poškození . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2.2.1 Biologické poškození . . . . .

2.2.2 Stav konstrukce . . . . . . . .

III. Historie 3.0.1 Úpravy a opravy .

3.1 Předlohy motivů . . . . . . . .

3.2 Jednotky použité k výrobě . .

3.3 Autorství . . . . . . . . . . . .

3.4 Rodokmen . . . . . . . . . . .

3.4.1 Seznam iniciál . . .

3.5 Nápisy a značky na předmětu

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 1 1 1 2 2 4 4 7 7 8 9 9 10 11 11 12 13 13 14 15 15 15 16 16

. . . .

18 18 26 26 28

. . . . . . .

29 33 36 41 41 47 48 52

IV. Seznam pramenů a literatury V. 5.1 5.2 5.3

54

Seznam příloh 56 Grafické přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Fotografické přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Další grafické přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

VI. Obrazová příloha

60

I.

Informace o předmětu

1.1

Lokalizace předmětu

Umístění: Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou, náměstí Míru 1, 675 51 Jaroměřice nad Rokytnou, okres Třebíč.

Vlastník: Národní památkový ústav.

Inventární číslo: JR01475b.

1.2

Základní údaje o předmětu

Autor: Adam Eck (1604–1664).

Datace: 1653-1654.

Materiál: dřevo – borovice, lípa; kov – mosaz, železo.

Technika: chebská reliéfní intarzie, vlnitá lišta.

Rozměry: šířka 846 mm, výška 811 mm, hloubka 508 mm Předchozí restaurátorské zásahy: asi 19. století, asi 80. léta 20. století.

1.3

Popis předmětu

Předmětem průzkumu je kabinetní skříň postavená na samostatném podstavci s trnoží, který není součástí průzkumu.1 Kabinetní skříň je opatřena dvěma křídly, za kterými je úložný prostor rozdělený na dvanáct zásuvek ve třech sloupcích. Na korpusu skříně je kazetový nástavec s víkem. Pod korpusem skříně je přesahující oddělitelný sokl opatřený třemi zásuvkami. Čela křídel jsou zdobena jedinou vizuálně spojenou intarzií, vnitřní strany křídel mají falešnou výplň s intarzií. Čela zásuvek jsou rovněž intarzovaná, stejně tak je falešnou intarzovanou výplní opatřeno víko z obou stran. Na čele nástavce je kartuše s latinským nápisem. Hrany kabinetu a rámy kolem intarzií a falešných výplní jsou složeny z vlnitých lišt (tzv. wellenleiste).

Křídla a víko jsou ke korpusu připevněny páry mosazných pantů. Levé křídlo má v hraně zapuštěné železné závory, pravé křídlo má ve středu výšky mosazný zámek. Víko je zajištěno mosazným sklopným držákem na pravé straně kazety. Zámek v kazetě je železný. Mosazné panty a zámek jsou zdobeny rytím.

1

Jaroměřice, inv. č. JR01475a

1

1.3.1

Intarzované panely

1.3.2

Rodokmen

Rozměry: šířka 290 + 290 mm, výška 353 mm.

Na čelní straně zavřeného kabinetu je motiv rodokmenu ve formě stromu. Kmen stromu se vypíná od spodu na horu a tvoří klapací lištu. Na vrcholu stromu je věnec. Z kmene stromu vybíhá na každou stranu větev, která se postupně rozvětvuje. V každém rozvětvení je umístěna nápisová páska s dvěma erby. Za stromem je vyobrazena zahrada s tulipány a po stranách jsou jezírka s vodními ptáky. Nad nimi se vypíná umělá grotta se schody na její vrchol. Po stranách schodiště jsou sochy ženských postav s atributy a stojící na postamentu. Zcela na okrajích je při grottách vegetace se stromy.

Obr. 1.1: Panel s rodokmenem

2

Obr. 1.2: Panel s rodokmenem, detail Jara a Léta

Obr. 1.3: Panel s rodokmenem, detail Podzimu a Zimy

3

1.3.3

Bitevní scéna – levé křídlo

Rozměry: šířka 240 mm, výška 358 mm.

Na vnitřní straně levého křídla je bitevní scéna. V popředí je doprava orientovaný jezdec na koni s brněním a maršálskou holí, za ním kráčí voják. Za oběma je vyobrazen stan a hradby tábora. V dalších plánech je krajina s různými vojenskými jednotkami, pevností, stany a dělostřelectvem. V horní části scény je umístěna nápisová páska, nyní bez nápisu.

1.3.4

Bitevní scéna – pravé křídlo

Rozměry: šířka 238 mm, výška 357 mm.

Na vnitřní straně pravého křídla je rovněž bitevní scéna. V popředí je tentokrát doleva orientovaný jezdec na koni s maršálskou holí, před ním kráčí voják. Za oběma je vyobrazen pohled na krajinu s opevněným městem u řeky. Za městem je po pravé straně umístěn opevněný vojenský tábor. V horní části scény je umístěna nápisová páska, nyní bez nápisu.

4

Obr. 1.4: Panel s bitevní scénou na levém křídle

5

Obr. 1.5: Panel s bitevní scénou na pravém křídle

6

1.3.5

Zásuvka č. 1 – Leden

Rozměry: šířka (s rámem) 85 (110) mm, výška (s rámem) 193 (215) mm.

Na zásuvce je zobrazena scéna hostiny v interiéru. U stolu sedí dva muži s ženou.

Dva muži po levé straně je obsluhují. Na stole je umístěna mísa s kuřetem či kachnou. Na pravé straně scény se nachází krb, po levé straně jsou schody a průhled do krajiny s architekturou, mostem a lidmi. V levém horním rohu je umístěna nápisová páska, nyní bez nápisu.

Obr. 1.6: Intarzie na zásuvce č. 1

1.3.6

Zásuvka č. 2 – Únor

Rozměry: šířka (s rámem) 85 (108) mm, výška (s rámem) 190 (215) mm.

Zde je vyobrazena scéna v interiéru. Po levé straně jsou tři postavy v maškarním oblečení, muž napravo hraje na loutnu. Vpravo je sedící starší muž ohřívající se u krbu a za ním stojí žena. Uprostřed scény je průhled do města, v kterém jsou dvě tančící postavy. Uprostřed při horním okraji je umístěna nápisová páska, nyní bez nápisu.

7

Obr. 1.7: Intarzie na zásuvce č. 2

1.3.7

Zásuvka č. 3 – Březen

Rozměry: šířka (s rámem) 85 (108) mm, výška (s rámem) 191 (215) mm.

Na této zásuvce je vyobrazena scéna odehrávající se v exteriéru mezi stromy.

Uprostřed je vousatý muž sahající do pytle, nalevo od něj je muž opírající se o hůl, který s ním hovoří a ukazuje vlevo. Nalevo se nachází stavby, napravo je mladík, který drží a ořezává strom.

Obr. 1.8: Intarzie na zásuvce č. 3

8

1.3.8

Zásuvka č. 4 – Duben

Rozměry: šířka (s rámem) 85 (107) mm, výška (s rámem) 193 (215) mm.

Na zásuvce je vyobrazena scéna poblíž architektury, nejspíše v nějakém přístřešku.

Zcela vlevo je pohled do krajiny s architekturou, následuje předkloněný muž zvedající ovečku a za ním stojí pes. Uprostřed sedí žena v šatech stříhající ovci, napravo od ní je mladík, který na ramenou odnáší ovci kráčeje doleva. Za postavami se nachází další ovce a vpravo je vidět kus sloupu. V levém horním rohu je umístěna nápisová páska, nyní bez nápisu.

Obr. 1.9: Intarzie na zásuvce č. 4

1.3.9

Zásuvka č. 5 – Květen

Rozměry: šířka (s rámem) 85 (109) mm, výška (s rámem) 191 (215) mm.

Zde je vyobrazena scéna odehrávající se nejspíše v zahradě u obrostlé konstrukce.

Při této konstrukci sedí čtyři postavy, vlevo je to muž s pohárem a džbánem, následuje žena s kalichem a papírem, další je mladík hrající na loutnu a poslední vpravo je mladík s tamburínou. Zcela vpravo je průhled do zahrady s architekturou. Napravo při horním okraji je umístěna nápisová páska, nyní bez nápisu.

9

Obr. 1.10: Intarzie na zásuvce č. 5

1.3.10

Zásuvka č. 6 – Červen

Rozměry: šířka (s rámem) 83 (106) mm, výška (s rámem) 193 (216) mm.

Na této zásuvce je vyobrazena scéna opět v exteriéru, tentokrát ve volné krajině.

Nalevo sedí u stromu dívka s květinami a vedle ní mladík, který ji ukazuje ptáčka v kleci. Vpravo od nich se na jejich stranu naklání muž s několika mrtvými ptáky v levé ruce, nejspíše bažanty. Zcela vpravo je strom. Napravo při horním okraji je umístěna nápisová páska, nyní bez nápisu.

Obr. 1.11: Intarzie na zásuvce č. 6

10

1.3.11

Zásuvka č. 7 – Červenec

Rozměry: šířka (s rámem) 84 (107) mm, výška (s rámem) 193 (217) mm.

Na zásuvce je vyobrazena scéna opět v exteriéru. Před štítem domu stojí čtyři postavy, vlevo jsou to dva muži, jeden z nich s kosou. Oba hledí na dívku v šatech napravo držící hrábě. Dívka je objímána z levé strany jiným mužem s vidlemi.

Vpravo je průhled do krajiny, kde se odehrává sklizeň sena. Zcela v pozadí je architektura. Napravo při horním okraji je umístěna nápisová páska, nyní bez nápisu.

Obr. 1.12: Intarzie na zásuvce č. 7

1.3.12

Zásuvka č. 8 – Srpen

Rozměry: šířka (s rámem) 83 (106) mm, výška (s rámem) 192 (216) mm.

Na zásuvce je vyobrazena scéna v exteriéru. Pod velkým stromem sedí muž a kojící žena. Mezi nimi je košík s ovocem a sýrem, z kterého si muž odkrajuje. Žena v ruce třímá pohár. Za párem stojí dva mladíci, jeden z nich pije ze džbánu.

Zcela vlevo je odcházející muž nesoucí na rameni vak a košík. V levém horním rohu je na horizontu architektura. Napravo při horním okraji byla umístěna nápisová páska.2 2

Nápisová páska, již bez nápisu, je uchována uvnitř kabinetu.

11

Obr. 1.13: Intarzie na zásuvce č. 8

1.3.13

Zásuvka č. 9 – Září

Rozměry: šířka (s rámem) 85 (107) mm, výška (s rámem) 193 (215) mm.

Na zásuvce je vyobrazena scéna v exteriéru. Vlevo stojí dvě postavy u sudu, za nimi je další velký sud a v pozadí další sudy s přístřeškem. U něj se nachází vůz s koněm. V pravé polovině scény je předkloněný mladík opírající se o hůl a mající na zádech naplněný koš. Zcela vpravo sklízí žena v šatech vinnou révu. Nalevo při horním okraji je umístěna nápisová páska, nyní bez nápisu.

Obr. 1.14: Intarzie na zásuvce č. 9

12

1.3.14

Zásuvka č. 10 – Říjen

Rozměry: šířka (s rámem) 86 (107) mm, výška (s rámem) 192 (214) mm.

Zde je vyobrazena scéna v exteriéru. V pravé polovině se ve vegetaci nachází jezdec na koni, jenž se natahuje pro zajíce, kterého mu podává nalevo stojící muž s holí. V levé polovině je pohled do krajiny, přičemž v popředí jsou dva muži, jeden držící psa a druhý s holí stojí u druhého psa, který dáví zajíce. V pozadí je architektura a dva běžící psi. Uprostřed při horním okraji je umístěna nápisová páska, nyní bez nápisu.

Obr. 1.15: Intarzie na zásuvce č. 10

1.3.15

Zásuvka č. 11 – Listopad

Rozměry: šířka (s rámem) 85 (106) mm, výška (s rámem) 193 (215) mm.

Na zásuvce je vyobrazena scéna opět v exteriéru. U stromu poblíž domu sedí dvě dívky s košíky plodů. Vedle nich sedí mladík hrající na dechový nástroj, po jehož boku stojí pes. V pozadí je několik bezlistých stromů, vlevo se na poli koná orba, za kterou je v pozadí architektura. Uprostřed při horním okraji je umístěna nápisová páska, nyní bez nápisu.

13

Obr. 1.16: Intarzie na zásuvce č. 11

1.3.16

Zásuvka č. 12 – Prosinec

Rozměry: šířka (s rámem) 85 (109) mm, výška (s rámem) 193 (215) mm.

Na této zásuvce je scéna opět v exteriéru. V popředí klečí na praseti muž, který jej zrovna zapíchnul. Vlevo je žena, která sbírá tryskající krev do nádoby.

V pozadí je vlevo za nohy pověšené již vykuchané prase, napravo jsou u stolu s přístřeškem dva muži a za nimi hoří oheň. Nalevo při horním okraji je umístěna nápisová páska, nyní bez nápisu.

Obr. 1.17: Intarzie na zásuvce č. 12

14

1.3.17

Zásuvka v soklu – středová

Rozměry: šířka (s rámem) 417 (437) mm, výška (s rámem) 63 (85) mm.

Na střední zásuvce soklu je zobrazeno několik květin – tulipán, narcis, růže, karafiát a další druh květiny.

Obr. 1.18: Středová zásuvka soklu

1.3.18

Zásuvka v soklu – boční

Rozměry: šířka (s rámem) 131 (153) mm, výška (s rámem) 85 (215) mm.

Na dvou bočních zásuvkách soklu je vyobrazeno vodní zvíře podobné rybě, s hřbetní ploutví, dlouhým zkrouceným ocasem a krunýřem na hlavě. Toto zvíře, které má být zobrazením delfína, plave na hladině zvlněné vody.

Obr. 1.19: Pravá zásuvka soklu

1.3.19

Víko – bitevní scéna

Rozměry: šířka (s rámem) 493 (526) mm, výška (s rámem) 146 (180) mm.

Na tomto panelu je vyobrazen boční pohled na opevněné město z nějakého návrší.

V popředí je v pravém dolním rohu vyobrazen jezdec na koni s kráčejícím mužem 15

za stromem. Pod návrším je při spodním okraji panelu vidět vrcholy stanů a vnější hradební obvod města. Mezi tímto obvodem a opevněním města jsou louky, naznačené zákopy a v levé části je armáda ostřelující město děly. Uprostřed nad městem je umístěna nápisová páska s nápisem EGER.

Obr. 1.20: Víko – bitevní scéna na vnitřní straně

1.3.20

Víko – lovecká scéna

Rozměry: šířka (s rámem) 406 (429) mm, výška (s rámem) 99 (122) mm.

Scéna se odehrává v exteriéru, v přírodě. Vlevo je za skálou schovaný muž troubící na roh, následuje pes rdousící zajíce. Přibližně uprostřed je za skálou schovaný muž s vytaseným mečem. V pravé části scény je jezdec na koni honící jelena společně s dvěma psy. V ruce má pušku, s kterou se chystá vystřelit. V levé části je v pozadí na kopci umístěná architektura.

Obr. 1.21: Víko – lovecká scéna na vnější straně

1.3.21

Bočnice – váza s květinami

Rozměry: šířka (s rámem) 186 (215) mm, výška (s rámem) 307 (335) mm.

Na obou bočnicích je vyobrazena váza s květinami stojící na šachovaném podstavci. Z květin lze rozpoznat tulipány, narcis, růži, karafiát a pivoňku.

16

Obr. 1.22: Levá bočnice

17

II. 2.1

Průzkum a vyhodnocení průzkumu Konstrukce a materiál

Kabinet se skládá ze dvou samostatných částí – menší tří-zásuvkového soklu o rozměrech 505 x 846 x 142 mm a dvoudveřové nástavby kabinetní skříně s dvanácti vnitřními zásuvkami o rozměrech 38,2 x 78,8 x 66,7 mm.

Přední strana korpusu soklu je rozdělena třemi zásuvkami – širší středová a úzké zásuvky po bocích. Na středové zásuvce se nachází intarzie s florálními motivy. Menší boční zásuvky nesou vyobrazení delfínů, kteří směřují hlavou k centru kompozice. Všechny výjevy jsou na černém puncovaném pozadí, které je velmi pravděpodobně původní a má za účel zakrýt nepříliš esteticky kvalitní konstrukční dřevinu.

Korpus soklu je vespod lemován hladkou profilovou lištou. Horní lišta je složena z hladké a vlnité profilové lišty. Předěly mezi zásuvkami jsou tvořeny pilastry pojednanými vlnkováním. Výjevy na čelech zásuvek jsou lemovány vlnitými profilovými lištami. Samotný korpus soklu je složen z horního a spodního rámu, jenž jsou v rozích spojeny přeplátováním a naloženy na luby spojené na otevřený ozub. Trojice vložených zásuvek má stěny spojené na otevřený rybinový ozub a naložené dno. Uložení zásuvek je vymezeno naklíženými svlaky.

Materiálově se korpus soklu skládá z větší části z lipového dřeva (obr. 2.6), pouze spodní rám je z borovice (obr. 2.5). Zajímavé je stále přetrvávající silné lipové aroma uvnitř korpusu i zásuvek. Konstrukce zásuvek je kompletně z lipového dřeva (obr. 2.1).

Boční a horní plochy korpusu jsou dýhovány neučenou dýhou z roztroušeně pórovité listnaté dřeviny v tloušťce pohybující se kolem 3 mm. Povrch je upraven černým netransparentním lakovým filmem.

Zajímavostí je, že na rozdíl od reliéfních intarzíí na korpusu není výzdoba čel zásuvek naložená na korpus, ale je provedena přímo na čelní stěně konstrukční desky, která tvoří pozadí reliéfu. Materiály v intarziích jsou neurčené roztroušeně pórovité listnaté dřeviny. Jedním z použitých materiálů je dřevina zabarvená zeleně v důsledku napadení houbou Zelenitkou (rod Chlorociboria).1 V této fázi není možné odebrat vzorky pro mikroskopické určení. Jednoznačné vizuální určení komplikuje silná vrstva značně zažloutlé až zahnědlé povrchové úpravy a pojednání ploch reliéfu puncováním, řezbou a rytím.

Korpus kabinetu je tvořen centrální kvádrovou částí s dvoukřídlými dveřmi, za kterými se skrývá dvanáct zásuvek, a horní pravoúhlou nástavbou 1

K použití tohoto dřeva viz ROBINSON, Sara C. et al., 2016. Spalted Wood: The History, Science, and Art of a Unique Material. Atglen: Schiffer.

18

uzavíranou sklopným víkem. Dvojice čelních křídel je zdobena na vnější straně spojeným rodokmenem provedeným v chebské reliéfní intarzii. Celá plocha intarzie je lemována profilovou vlnitou lištou. Na vnitřní straně je každé křídlo zdobeno intarzovanou výplní s válečným výjevem a figurální stafáží v popředí, která je opět v rámu z vlnitých profilových lišt. Boční části korpusu jsou zdobeny kyticemi ve váze, provedené v reliéfní intarzii na černém pozadí a orámovány vlnitými profilovými lištami. Na zadní straně kabinetu je dvojice slepých černých polí lemovaných vlnitými lištami.

Uvnitř je korpus členěn na 12 polí se zásuvkami v poměru tři pole na výšku a čtyři pole na šířku. Pojezdy zásuvek tvoří mřížová konstrukce spojená na svlaky a vsunutá též na svlaky do korpusu kabinetu. Konstrukce zasahuje pouze do cca 60 % hloubky kabinetu. Prostor za konstrukcí je zcela volný bez jakéhokoliv dalšího členění. Čela mřížové konstrukce jsou opatřena vlnitými lištami.

Konstrukce samotného korpusu je spojena na ozub (pravděpodobně rybinový otevřený) s naloženými zády. Konstrukční desky jsou tvořeny jedním kusem materiálu. V důsledku toho a také kvůli rohovým spojům neposkytujícím žádnou volnost pro dilataci materiálu došlo k několika masivním výsušným trhlinám skrz celou tloušťku konstrukčních desek.

Materiálově je korpus složen převážně z lipového dřeva doplněného borovicovými díly na dně a půdě (obr. 2.4). U černě lakovaných částí nelze materiál jednoznačně prokázat bez dalšího invazivního průzkumu.

Konstrukce zásuvek je tvořena stěnami spojenými na otevřené rybinové ozuby a naloženým dnem. Čela jsou rámována profilovými vlnitými lištami analogického profilu jako na spodních zásuvkách. Narozdíl od zásuvek spodního dílu kabinetu je ovšem dekor tvořený chebskou reliéfní intarzií tvořen aditivní vrstvou naklíženou na čelo zásuvky a není integrální součástí konstrukční desky.

Stejná technologie montáže je i na zásuvkách s týmiž motivy na kabinetní skříni z londýnského Victoria & Albert Museum.

Pozoruhodná je konstrukce křídel kabinetní skříně. Jde o třívrstvou sendvičovou konstrukci (obr. 2.7) se smrkovým jádrem (obr. 2.2) a pravděpodobně lipovým pláštěm (obr. 2.3). Orientace vláken pláště a jádra je posunuta vůči sobě o 90 °. Z vnějšku je navíc mimo hlavní dekor provedený reliéfní intarzií povrch pokryt dýhou z dosud neurčené roztroušeně pórovité listnaté dřeviny v tloušťce pohybující se mezi cca 3 a 1 mm.

Kabinetní skříň je zakončena kazetou s výklopným víkem, což je dobově obvyklé. Víko je opět opatřeno lištováním z vlnité profilové lišty a na plochách obou stran je zdobeno výplněmi zpracovanými opět reliéfní intarzií. Jak na aversu, tak na reversu je výjev též rámován vlnitou profilovou lištou.

19

Obr. 2.1: Mikrofoto vzorku dřeva – dno zásuvky

Obr. 2.2: Mikrofoto vzorku dřeva – jádro křídla 20

Obr. 2.3: Mikrofoto vzorku dřeva – plášť křídla

Obr. 2.4: Mikrofoto vzorku dřeva – dno rámu korpusu 21

Obr. 2.5: Mikrofoto vzorku dřeva – dno rámu soklu

Obr. 2.6: Mikrofoto vzorku dřeva – korpus soklu 22

Obr. 2.7: Konstrukce pravého křídla – vrstvení desek znatelné na spodní hraně

Obr. 2.8: Detail povrchu a levé části kartuše

23

Obr. 2.9: Demontované kování křídel – vruty, závora, kryt zámku, zámek

Obr. 2.10: Demontované kování křídel – druhá strana kování

24

Obr. 2.11: Kazeta nástavce – zámek z vnitřní strany

Obr. 2.12: Spodní hrana soklu – stopa po noze 25

Výlep vnitřních prostor Vnitřní prostory zásuvek a horního nástavce kabinetu jsou vylepeny tzv. tragantovým papírem, přesněji typem v němčině zvaném Kammmarmor-papier (obr. 2.14). Použití tohoto výlepu by dobově korespondovalo s dobou vzniku předmětu a lze se tudíž domnívat, že je výlep původní. Vnitřní plochy zásuvek soklu jsou bez výlepu.

Kování Kování je převážně vyrobeno z mosazného plechu. Panty křídel jsou tvarované a připevněny jsou moderními mosaznými vruty. Jejich povrch je zdoben jednoduchým rytím. Panty víka mají komplikovanější tvar a jejich povrch je zdoben rytím florálního ornamentu. U víka jsou panty přichyceny moderními železnými vruty. Sklopný držák víka je mosazný, přichycený mosaznými vruty.

V hraně levého křídla jsou umístěny dvě železné závory a oplechování otvoru pro závoru zámku, vše přichycené vruty. Na pravém křídle je umístěn železný zámek, který je však překryt mosazným plechem s rytým ornamentem, který je obdobný jako u pantů víka. V kazetě nástavce je umístěn železný zámek obdélného tvaru, který je uchycen železnými vruty. Do tohoto zámku zapadá železný hák přišroubovaný k víku.

Povrchová úprava Převládající povrchovou úpravou mimo panely zdobené chebskou technikou je na celém předmětu černý pigmentovaný netransparentní lakový film. Podle výsledků průzkumů v UV světle se lze domnívat, že minimálně část povrchových úprav je výsledkem sekundárních zásahů (viz Příloha). Na místě chybějící levé strany kartuše s latinským nápisem však lakový film zasahuje do místa, které bylo původně kryté kartuší. Zde lze uvažovat o tom, že by mohlo jít o reziduum původní lakové vrstvy (obr. 2.8). Na vnitřních plochách se nenachází žádná vizuálně pozorovatelná nebo v UV světle zřetelná povrchová úprava.

2.2

2.2.1

Poškození

Biologické poškození

Při pohledu zespoda je u soklu patrné poškození dřevokazným hmyzem. Poškození se jeví jako starší a není závažné. Podle tvaru a velikosti výletových otvorů je zřejmě způsobeno nějakým druhem červotoče. Larvy ani těla dospělců, či jejich rezidua nebyla nalezena.

26

Obr. 2.13: Pravé křídlo s překrytím rentgenovými snímky

27

Obr. 2.14: Výlep tragantovým papírem v zásuvce č. 7

2.2.2

Stav konstrukce

Předmět se jeví staticky stabilní a bez znatelných vůlí v konstrukčních spojích korpusů i zásuvek. Zřejmě v důsledku nepříznivých klimatických podmínek jsou některé konstrukční desky poškozeny výsušnými trhlinami přes celou tloušťku materiálu. Zasaženy jsou zejména boky korpusu kabinetu a záda. Trhliny byly sekundárně vyspravovány vkládáním dodatečného materiálu, který se v nich stále nachází. Dno střední zásuvky v soklu je rozděleno vedví. Pravděpodobně kvůli seschnutí jeho částí nevydržel lepený spoj.

Podrobněji je poškození graficky znázorněno v mapách poškození pomocí různých barev (viz Příloha). Doplněny jsou také potencionální druhotné úpravy (popsány v sekci Úpravy a opravy).

Tabulka II.1: Význam barev Azurová – nedržící na podkladu Žlutá – poškození (povrch, praskliny, atp) Fialová – druhotné úpravy Zelená – opravy tmelem Červená – chybějící části

28

III.

Historie

Ke kabinetní skříni se vyjádřili dva autoři, kteří se zabývali chebskou reliéfní intarzií, tedy technikou, kterou jsou vytvořeny ozdobné výplně. První autorkou je Marie Mžyková, která ke zkoumanému předmětu napsala katalogové heslo v publikaci vydané k výstavě Chebská reliéfní intarzie a grafika, jež se konala roku 1989 ve Středočeské galerii v Praze.1 Druhým autorem je Jochen Voigt, který vydal stěžejní publikaci na toto téma Reliefintarsien aus Eger.2 Autor první historické studie, Heribert Sturm, se o tomto předmětu nezmiňuje.3 Mžyková ke kabinetu uvádí, že pochází ze svozu ze zámku Luka nad Jihlavou, konkrétně ze sbírky rodu Widmannů-Sedlnických a Lazarevů.4 Intarzie na dvanácti zásuvkách Mžyková identifikovala jako žánrová zobrazení měsíců podle grafik Gerarda de Jode, srovnatelná pak mají být u kabinetu v londýnském Victoria & Albert Museum.5 Motivy na vnější straně dveří jsou po stranách umístěné grotty s alegoriemi čtyř ročních období a mezi nimi tulipánová zahrada podle grafiky Jeremiase Falcka. Uprostřed se vypíná rodokmen Nosticů, ke kterému se vztahuje nápis na nástavci, který však Mžyková, pro jeho silné poškození, nepřečetla celý. K motivu na vnitřní straně levého křídla uvádí, že jde o bojiště s vojenským stanem nesoucím znak Ferdinanda IV. (sic!) a v jeho popředí stojí pěšák a jezdec provedený podle ilustrace od Crispina van de Passe z knihy L’Instruction du Roy.6 Stejná předloha měla být použita také u kabinetu ze švédského zámku Ulriksdal. Motivem vnitřní strany pravého křídla je veduta Chebu s pěšákem a jezdcem v popředí, obdobná veduta s jezdcem a pěšákem v popředí je také na vnitřní straně víka v nástavci. Nad městem se má odehrávat slavnostní ohňostroj. K bočnicím kabinetu Mžyková dodává pouze to, že se zde nachází květy ve váze. Stůl s tordovanými nohami označuje za nepůvodní součást kabinetu.7 Za autora kabinetu určila Mžyková dílnu Haberstumpfů a datovala jej do 3. třetiny 17. století.

Voigt v podstatě opakuje Mžykovou včetně jejich chyb (ohňostroj, stan s iniciálami Ferd. IV.) oproti ní však uvádí, že alegorie měsíců jsou podle grafik Pietra de Jode. Voigt poprvé analyzuje nápis a uvádí, že Otto z Nostic byl císařským tajným radou Ferdinanda IV. a jeho zájem o filozofii, vědy a historii jej 1

MŽYKOVÁ, Marie, 1987. Chebská reliéfní intarzie a grafika. Praha: Středočeská galerie v Praze 2 VOIGT, Jochen, 1999. Reliefintarsien aus Eger: für die Kunstkammern Europas. Halle an der Saale: Verlag Janos Stekovics 3 STURM, Heribert, 1961. Egerer Reliefintarsien. München: Verlag Robert Lerche 4 Mžyková, 1987, s. 38–39 5 Victoria and Albert Museum, inv. č. 21:1to18-1884 6 PLUVINEL, Antoine de, 1627. L’instruction du roy en l’exercice de monter a cheval. Paris: Chez Pierre Rocolet 7 Jaroměřice, inv. č. JR01475a

29

vedl k vybudování knihovny a kunstkomory, jejíž sbírka obsahovala různé instrumenty, mince, a jiné kuriozity. Voigt si tedy myslí, že kabinet si Otto z Nostic objednal přímo pro tuto knihovnu. Na základě nápisu datuje kabinet před smrt Ferdinanda IV. roku 1654 a po jeho korunování českým králem roku 1646.

Na základě jakéhosi klidu a míru, který je obsažen v motivech měsíců a který je dán do konfrontace s motivy války, si myslí, že kabinet byl vyroben po ujednání Westfálského míru roku 1648. Na základě datace a stylu provedení atribuuje kabinet mistru Adamu Eckovi (1604–1664).8 Jak Mžyková, tak Voigt očividně pracovali s již fragmentálně dochovaným nápisem v kartuši, který nedokázali přečíst v celé své délce. My jej čteme celý takto: PROGENITORES / PERILLVSTRIS AC GENEROSISSI[M]I:9 DOMINI D[OMI]N:[I] OTTONIS LIBERI BA„/RONIS DE NOSTITZ DOMINI IN ROKITNIZ,10 SEIFERSDORF, HERZOGSW/ALDAV ET MANGSCHVTZ SACR[Æ]: CÆSAREÆ,11 [H]VNGARIÆ,12 BOHEMIÆQ[UE] REG:[IÆ] MAIEST:[ATIS] FERDIN„/ANDI IV. RESPECTIVE CONSILIARY ET CAPITANEI DVCATVVM SVIDNICENSIS A[T]Q[UE] IAW/RENSIS. Volný překlad tohoto nápisu je: Předkové nejjasnějšího a nejurozenějšího pana Otty, svobodného pána z Nostic, pána na Rokytnici (v Orlických horách), Seifersdorfu (Mściszów), Herzofswaldu (Niedaszów) a Mangschütz (Mąkoszyce), hejtmana knížectví Svídnického a také Javorského a také rádce jeho císařského veličenstva a uherského i českého krále Ferdinanda IV.13 Již zmíněný Otto mladší von Nostitz pocházel ze starého rodu, jehož původ leží na panství Nostitz v Horní Lužici. Otto se narodil 23. května 1608 v Seifersdorfu 8

Voigt, 1999, s. 271.

Na kabinetu je čitelné pouze slovo GENEROSISS, které následuje nejspíše fragment písmene I. Vzhledem k tomu, že slovo generosissi je nespisovné, nabízí se pouze varianta generosissimi, avšak to by se kvůli klíčovému otvoru nevlezlo. Toto slovo tedy bylo nejspíše ukončeno zkrácením „-SSII:“. Pravděpodobnou variantou je zkrácení „-SSI:“, fragment však vypadá spíše jako zbytek I než dvojtečka.

10 Připadá v úvahu také verze Rockitniz, napravo od klíčového otvoru však není zřetelný zbytek písmene C. 11 Toto slovo je téměř nečitelné, je patrný pouze fragment, jenž vypadá jako COESNECA. Podle kontextu zde však největší smysl dává slovo caesareae, které v souvislosti se zkráceným sacrae odkazuje na titul císaře Svaté říše římské. Srovnej s titulováním Nostice na tisku VIRTVTEM HEROAM od Gottfrieda Gründera v univerzitní knihovně v Breslau in:Handbuch des personalen Gelegenheitsschrifttums in europäischen Bibliotheken und Archiven, 2003. Hildesheim: Olms-Weidmann, s. 727.

12 Slovo Hungariae je příliš dlouhé a zasahuje do vymezeného prostoru pro klíčový otvor. Nejspíše byla v nápise forma Ungariae.

13 Za kontrolu a korekturu čtení nápisu i jeho překladu děkujeme Kateřině Dolejší z Ústavu dějin umění Akademie věd. Rovněž děkujeme za názor Richarda Šípka z Národního muzea.

9

30

(dnešní Mściszów) páru Johanna von Nostitz z větve Tschochau (Czocha) a Sofie von Nostitz z větve Rottenburg, přičemž oba pocházeli z protestantského prostředí. Dva roky po Ottovi se stejnému páru narodil v Kunzendorfu ještě Johann Hartwig (Jan Hartvík). Po studiích a cestách po Evropě uvedl Ottu na vídeňský dvůr jeho nevlastní strýc Otto starší von Nostitz, který zastával funkci německého vicekancléře Českých zemí a po bitvě na Bílé hoře byl zapojen do konfiskací protestantského majetku a sepsání Obnoveného zřízení zemského. Po smrti otce Otty a Jana Hartvíka oba bratři konvertovali vlivem Otty staršího ke katolicismu roku 1630. Otta byl brzy po vstupu do státních služeb jmenován pražským apelačním radou, císařským radou a roku 1631 jej povýšili na českého svobodného pána. Po obsazení Prahy švédským a saským vojskem odešel Otta na několik let do Říma, odkud se na povolání císaře vrátil roku 1637 zpět do úřadu kancléře Horního a Dolního Slezska. V roce 1640 se oženil s Barbarou Catharinou Elisabethou Wachtelin von Pantenau. Roku 1642 se Otto stal vratislavským hejtmanem a 8. března 1651 se stal hejtmanem knížectví svídnického a javorského.

Z pozice jeho poslední funkce obýval zámek v dolnoslezském Jaworu, kde nashromáždil objemnou knihovnu zaměřenou především na teologii, historii a přírodní vědy. Zde Otto vytvořil také pozoruhodný kabinet kuriozit, numizmatickou sbírku a sbírku geometrických nástrojů.14 Po smrti Otty z Nostic 14. listopadu 1665 se musel jeho majetek na zámku v Jaworu odstěhovat, aby uvolnil místo jeho nástupci. Majetek byl tedy zapečetěn, avšak oficiální komise, která jej měla sepsat, tak neučinila. Poručníci Ottova majetku (jeho žena, manžel dcery markýz de Monteverques a hrabě z Hodic) se tedy v srpnu 1666 rozhodli pozůstalost zapečetit do beden a poslat jej do Nostického domu ve Svídnici. K tomuto stěhování se dochovalo několik opisů inventáře.15 Exemplář uložený v nostické knihovně spravované Národním muzeem uvádí,16 že v bedně označené astronomickým symbolem Saturnu (Y) se nachází: Ein Schöner von Allerhandt Figuren eingelegter Schreibtisch, worann der Nostizische Stambaum, Item darbey Ein Schönes eingelegtes Brethspiel, und in Unterschiedenen fachen allerhandt Steine und reliquien.

V překladu tedy Krásný a různými figurami vykládaný psací stůl, na kterém je rodokmen Nosticů, rovněž u něj krásně vykládaná desková hra, a v různých 14

ŠÍPEK, Richard, 2006. Pozůstalostní inventář Otty mladšího z Nostic. In: RADIMSKÁ, Jitka (ed.). "Vita morsque et librorum historia": k výzkumu zámeckých, měšťanských a církevních knihoven. České Budějovice: Jihočeská univerzita, s. 361–376; ŠÍPEK, Richard, 2014. Die Jauerer Schlossbibliothek Ottos des Jüngeren von Nostitz. Frankfurt am Main: Peter Lang – Academic Research; SLAVÍČEK, Lubomír, 1996. Dvě podoby barokního šlechtického sběratelství 17. století v Čechách: sbírky Otty Nostice ml. (1608-1665) a Františka Antonína Berky z Dubé (1649-1706). In: Život na dvorech barokní šlechty: (1600-1750). České Budějovice: Jihočeská univerzita, s. 483–513.

15 Šípek, 2006 16 Nostická knihovna, Ms e 21, fol. 33r–33v. Za upozornění na záznam děkujeme Lubomíru Slavíčkovi.

31

přihrádkách rozličné kameny a relikvie.17 Jednoznačně se jedná o zkoumaný kabinet, termínem schreibtisch se ještě v 17. století v německém prostřední běžně nazývaly kabinetní skříně, jelikož tento typ nábytku byl většinou používán k psaní a uchovávání listin a dopisů.18 Termín kabinet (kabinettschrank) se ujal až posléze.

Ze zápisu je patrné, že v kabinetu mohla být ukryta nějaká desková hra či herní kazeta (např. oblíbené vrhcáby), nabízela by se široká spodní zásuvka.

Pravděpodobně tato herní deska byla zdobena rovněž reliéfní intarzií. Ve dvanácti zásuvkách byly vzácné minerály či zkameněliny a jiné cenné předměty. Díky inventáři tedy víme, že se skříň nacházela v Jaworu, nejspíše přímo v knihovně, jak naznačil Voigt, která byla posléze s kabinetem kuriozit převezena do Nostického paláce v Praze, který si nechal postavit Ottův bratr Jan Hartvík. Ten byl rovněž sběratelem, ale orientoval se oproti Ottovi více na umění.19 Je dokonce doloženo, že podporoval rodinu Ecků a výrobky s reliéfní intarzií si u chebských truhlářů objednával.20 Není tedy vyloučeno, že kabinetní skříň sám objednal a svému bratru daroval. Na kabinetu umístěný rodokmen si mohl Jan Hartvík nechat vypracovat v souvislosti se získáním říšského hraběcího stavu 6. srpna 1646 nebo v souvislosti s připravovaným tiskem Gabriela Bucelina (více v sekci Rodokmen).21 Kam zamířil kabinet v Praze není jasné, ale mohl zůstat ve sbírce Jana Hartvíka a až po jeho smrti roku 1683 jej mohl prodat některý z jeho potomků.

Nakonec se kabinet dostal až na zámek Luka nad Jihlavou.

Obr. 3.1: Digitálně rekonstruovaná kartuše s nápisem

17

Za kontrolu překladu děkujeme Petru Ecklovi z Jihomoravského muzea.

SPENLÉ, Virginie, 2011. Der Kabinettschrank und seine Bedeutungfür die Kunst- und Wunderkammerdes 17. Jahrhunderts. In: HACKENSCHMIDT, Sebastian et al. (ed.). Möbel als Medien: Beiträge zu einer Kulturgeschichte der Dinge. Bielefeld: Ttranscript, s. 69–83; Toto nejasné pojmenování se objevuje téměř výhradně v účtech města Cheb za práci místních truhlářských mistrů, což zmátlo také Heriberta Sturma (Sturm, 1961, s. 87, pozn. č. 254) a Mžykovou (Mžyková, 1987, s. 9).

19 SLAVÍČEK, Lubomír, 2007. "Sobě, umění, přátelům"kapitoly z dějin sběratelství v Čechách a na Moravě 1650-1939. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal, s. 57—79 20 Podle křestního záznamu v chebské matriční knize byl v roce 1646 jistý Herr Graff von Nostitz kmotrem Johannu Wilhelmovi, synovi Adama Ecka in: SOA Plzeň, matrika Cheb – Sv. Mikuláš (1643-1662), s. 58; Sturm, 1961, s. 59, pozn. 121; Voigt, 1999, s. 105–122. Jan Hartvík byl povýšen do říšského hraběcího stavu 6. srpna 1646.

21 JERÁNKOVÁ, Martina, 2009. Heraldická a prosopografická analýza dvouerbovníků z rodového archivu Vratislavů z Mitrovic. Edice. Dis. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, s. 104.

18

32

3.0.1

Úpravy a opravy

Do současnosti kabinet podstoupil několik úprav a oprav. Lehce patrné jsou výspravy pod panty a zámkem a také zaslepený klíčový otvor na vnitřní straně pravého křídla. Obojí může být ještě dílem autora, především zaslepený klíčový otvor se jeví jako chyba ve výrobě.22 Alternativně se nabízí hypotéza, že křídla měla být naruby a bitevní scény tak měly být zvenčí.23 Další úpravy se nachází na víku, kde jsou vlnité lišty přeřezány, snad v souvislosti s výměnou zámku, během čehož byl posunut také klíčový otvor. Z vnitřní strany víka je po obvodě vlnitých lišt přidán úzký pásek jiné vlnité lišty, možná ale jde opět o dílo autora.24 V intarziích na zásuvkách lze rovněž spatřit různě dodané pásky po bocích, nejspíše jde také o původní provedení, jelikož podobné se nachází opět na zásuvkách z V&A Museum a dalších chebských pracích.25 Zásadní opravy byly provedeny ve spodní polovině stromu na čelní straně kabinetu. Kmen stromu byl společně s nápisovou páskou nejspíše ztracen a nahrazen novým kusem již bez pásky. Další možnou úpravou jsou výplně bočnic, na kterých jsou zjevně nalepeny panely s intarzovanou vázou a květinami. Intarzie se jeví jako druhotně ořezaná.26 Výraznou úpravou je také podstavec s trnoží, jenž je nepůvodní, tak jak píše Mžyková. Důkazem jsou stopy po nohách na spodní straně soklu kabinetu (obr. 2.12). Stopy se nachází pouze při přední a zadní hraně a tvar nohou byl lehce do oblouku. Tento tvar odpovídá lvíčkům, které můžeme vidět u jiných chebských prací Adama Ecka či J. N. Haberstumpfa.27 Povrch celého kabinetu byl překryt sekundárním lakem, především na intarzovaných panelech, u kterých byl výrobci chebské intarzie upřednostňován spíše matný povrch.28 Některé z těchto úprav mohly být provedeny před výstavou ve Středočeské galerii roku 1986.29 Z této výstavy se uvnitř kabinetu dochoval štítek 12. Deska s námětem Marse a Discretie. Dále jsme uvnitř kabinetu nalezli papír s nápisem UMP Praha, papír s předtištěným Galerie výtvarného umění v Chebu a připsaným SZ JAROMĚŘICE 442/1108, a také fragment psaného textu. Dále se vevnitř nacházel kus novin deníku Rovnost asi z roku 1964, papír s reklamami 22

Podle rentgenového snímku (obr. 2.13) není v oblasti klíčového otvoru stopy po nějakém zámku.

23 Je možné, že došlo ke změně požadavků objednavatele a nebo autor využil již zhotovené panely a dokončení zakázky si tak urychlil. Vnitřní intarzie s bitevní scénou jsou totiž zřetelně kvalitnější než intarzie s rodokmenem.

24 Podobná skladba lišt se nachází na kabinetu od Adama Ecka z národního muzea ve Stockholmu, viz Voigt, 1999, s. 256.

25 Viz obr. 3.4; Voigt, 1999, s. 222; Sturm, 1961, s. 172.

26 Neznáme žádný jiný kabinet s takto aplikovanou reliéfní intarzií. Komparaci znesnadňuje minimum reprodukcí těchto kabinetů z boční strany. Příklad, jak taková výplň vypadá běžně, můžeme vidět u kabinetní skříně v Galerii Středočeského kraje (inv. č. R2604), viz Mžyková, 1987, obr. 32.

27 Voigt, 1999, s. 11, 148, 175, 261.

28 Voigt, 1999, s. 42; MICHAELSEN, Hans, 2016. Die Technik der Reliefintarsie. Restauro.

Roč. 98, č. 5, s. 293–303; LOSOS, Ludvík, 2013. Historický nábytek: konstrukce, údržba, restaurování. Praha: Grada, s. 157.

29 Mžyková, 1987

33

vydavatelství asi z roku 1881, různobarevné nitě, kus černěného dřeva, malý černý štítek z jedné ze zásuvek a polovina věnce z vrcholu rodokmenu. Na spodní stranu zásuvek a dno přihrádek byly někdy v průběhu používání tohoto kabinetu vepsány kurentem německé názvy měsíců, většinou tužkou, ale některé také inkoustem.

Očividně bylo pořadí zásuvek nejasné, u některých totiž došlo i k opravám nápisu (viz sekce 3.5).

Co se týče kování, za autentické lze nejspíše považovat panty víka a zámek křídel, obdobné rytí totiž můžeme najít také u jiných výrobků Adama Ecka.30 Rovněž panty křídel mohou být autentické, jejich jednodušší tvar a rytí však nasvědčují tomu, že mohou být druhotné. Původními se jeví také závory v levém křídle, podobný systém můžeme najít u řady dalších chebských prací.31 Velmi pravděpodobně vyměněný je zámek v nástavci, nasvědčuje tomu posunutí klíčového otvoru. Zcela jistě sekundární je uchycení veškerého kování, které bylo původně provedeno nejspíše pomocí hřebů.32 Nějaké kování se mohlo nacházet také u střední zásuvky soklu, ze zadní strany čelní desky je horizontálně provedená drážka, ve které mohla být zapuštěna nějaká pružinová zarážka.

V povrchu však nejsou zcela zřetelné stopy po uchycení kování.

Obr. 3.2: Vnitřní strana střední zásuvky soklu – stopa po kování?

30

Viz hrací kazeta z Museum Stralsund (Voigt, 1999, s. 212).

Bohužel, toto kování není na reprodukcích zřetelně viditelné.

32 Ručně pilované vruty v 17. století existovaly, ale byly spíše výjimečné viz RYBCZYNSKI, Witold, 2000. One Good Turn: A Natural History of the Screwdriver and the Screw. Toronto: HarperFlamingo, s. 72–73. Všechny vruty na kabinetu jsou však strojově vyráběné.

31

34

Obr. 3.3: J. N. Haberstumpf – kabinet z muzea Schloss Burgk, 20. léta 18. století

Obr. 3.4: Adam Eck – kabinet z muzea Schloss Neuenstein, ca 1650

35

3.1

Předlohy motivů

V případě umělecko-řemeslných výrobků bylo běžné využívat grafické předlohy motivů a chebská reliéfní intarzie nebyla žádnou výjimkou. Motivy intarzií jsou mnohdy provedeny důsledně podle grafik.33 Stejným způsobem byly nejspíše vyrobeny také intarzované panely na nosticově kabinetu. Nicméně v případě přední části s rodokmenem lze uvažovat o částečné vlastní invenci, pokud nebyla autorovi dodána konkrétní předloha rodokmenu. Vyobrazená tulipánová zahrada je podle Mžykové provedena na základě grafiky Jeremiase Falcka.34 Čtyři postavy alegorií ročních období jsou provedeny podle doposud neidentifikovaných grafik.

Zcela vlevo je alegorie Jara držící květiny a plody. Po ní následuje alegorie Léta se srpem a hráběmi v rukách. Třetí postavou je alegorie Podzimu se svazkem obilí a trsem hroznů. Postavou zcela vpravo je alegorie Zimy s nádobou na uhlíky (brasier).

Pro intarzie na dvanácti vnitřních zásuvkách byly podle Mžykové využity předlohy Gerarda de Jode. Motivy všech měsíců se navíc shodují s motivy intarzovaných zásuvek na sekretáři ve Victoria & Museum v Londýně, které jsou atributovatelné Adamu Eckovi.35 Tyto zásuvky mají dosud částečně zachovány názvy měsíců, avšak ty se neshodují s měsíci napsanými na spodní straně zásuvek v nosticově kabinetu. Zajímavým poznatkem je téměř stejná šířka intarzií na obou předmětech a také užití podobných punců.36 Bitevní scény na vnitřní straně křídel byly vyhotoveny podle dosud neznámých předloh. Mžyková za předlohu pro jezdce na koni v levé scéně navrhla grafiku Crispina van de Passe, nicméně může jít o pouhou vizuální podobnost, jelikož podobných jezdeckých scén je mnoho. Oba motivy totiž nejsou zcela shodné, totožná je pouze pozice koně. I přes absenci předloh však můžeme s jistotou říct, že se jedná v obou případech o scény z bitvy o město Cheb v červenci 1647, které bylo před tím obleženo švédským vojskem. Na levém křídle je vyobrazen opevněný tábor císařských vojsk. Ten je označen vlajkami a iniciálami Ferdinanda III. na stanu. Tábor i krajinu můžeme přesně identifikovat na plánu bitvy od Georga Wilhelma Kleinsträtla, která byla publikována v historickém díle Theatrum Europaeum již roku 1647 (obr. 3.6).37 Jedná se o pohled z tábora na Špitálském vrchu směrem na severovýchod, kde se na Zlatém vrchu nachází šance (schanze) a za ním řada dělostřeleckých baterií, které přes řeku Ohři ostřelují švédské baterie na protější straně v místech dnešního Hradiště.

Na pravé straně se nachází vypálené předměstí Mostecké brány a nad ním je 33

Mžyková, 1987, s. 9–12; Voigt, 1999, s. 123–140.

Její tvrzení nejsme schopni potvrdit kvůli nedostupnosti literatury během probíhající pandemie COVID-19. V online databázích jsme předlohy také nenašli.

35 Victoria & Museum, London, inv. č. 21:1to18-1884; srovnej s Sturm, 1961, obr. 6–12.

36 U nosticova kabinetu se šířky pohybují kolem 193 mm, na londýnském sekretáři mají intarzie 194 až 200 mm. Za změření a nafocení děkujeme kurátorovi Nicku Humphreymu.

37 Herzog August Bibliothek, inv. č. Graph. A2: 91; LOTICHIUS, Johann Peter, 1647. Theatri Europaei Fünffter Theil: Das ist/ Außführliche Beschreibung/ aller denckwürdigen Geschichten...

Franckfurt am Mayn: Matthaei Merian.

34

36

vyobrazen mlýn. Na druhém křídle je znázorněn pohled na město Cheb směrem na východ z císařského tábora, poblíž místa s dvěma děly (na plánu označeno písmenem S). Na levé straně scény se nachází reduta se zmíněným dělostřelectvem a za ním Václavův hrad. Uprostřed scény se nachází město a vpravo nahoře je vyobrazen švédský tábor, v místech dnešního Maškova.

Další bitevní scéna je vyobrazena v intarzii na vnitřní straně víka. Opět se jedná o pohled na Cheb, což dokazuje i dosud přítomný nápis EGER. Tentokrát je pohled z jihu, přibližně z míst vnějšího hradebního okruhu. Po srovnání s druhou grafikou Kleinsträtla,38 publikovanou v tomtéž díle, je zřejmé, že se jedná o scénu samotného obléhání města švédským vojskem v červnu 1647 (obr. 3.5). Motiv byl jistě vytvořen podle předlohy, jelikož obdobná kompozice se nachází také na samostatném panelu z Řezna přisuzovaném Adamu Eckovi a na hrací kazetě ze sbírky Maxe Pickerta.39 Na vnější straně víka je vyobrazena lovecká scéna, opět bez známé předlohy. Po bocích kabinetu jsou dvě téměř shodné vázy s květinami (tulipán, narcis, pivoňka). Další květiny jsou vyobrazeny na střední zásuvce v soklu, tento motiv je velmi častý u chebských kabinetů a šperkovnic. Na postranních zásuvkách jsou znázornění delfíni, v tomto případě jde nejspíše o ojedinělý případ.

Neznáme žádnou další chebskou práci s osamocenými delfíny na zásuvkách.40 38

Herzog August Bibliothek, inv. č. Graph. A2: 90 Historisches museum Regensburg, inv. č. K 1984/26 (Voigt, 1999, s. 131, 342–343) hrací kazeta prodaná v aukci Galerie Helbing v Mnichově roku 1913 (Antiquitäten, Einrichtungsgegenstände, Gemälde: Nachlass des verstorbenen Herrn Max Pickert, Nürnberg, 1913. München: Galerie Helbing, s. 20.)

40 Existují však motivy s různými jezdci na delfínech. Delfín může symbolizovat vzkříšení a spásu či nově navázané přátelství, což může souviset s ukončenou 30letou válkou. Delfíni jsou často také v pozici těch, co něco zvedají nebo nesou.

39

37

Obr. 3.5: Georg Wilhelm Kleinsträtl – Plán obležení Chebu, 1647

Obr. 3.6: Georg Wilhelm Kleinsträtl – Plán bitvy o Cheb, 1647 38

Obr. 3.7: Adam Eck (?) – Zásuvka sekretáře z Victoria & Albert Museum

Obr. 3.8: Adam Eck – Motiv obléhání Chebu na panelu z Řezna, asi 1647

39

Obr. 3.9: Hrací kazeta ze sbírky Maxe Pickerta

40

3.2

Jednotky použité k výrobě

Jak je obecně známo, že jednotky používané k měření se v minulosti různily v průběhu času a mezi různými oblastmi. Cheb v 17. století patřil k Čechám, kde se používaly palce o délce 24,64 mm, které byly dvanáctinou jedné stopy o délce 296 mm.41 Zdá se, že k rozměření kabinetu byly tyto palce použity alespoň u intarzovaných panelů. Přední panel s rodokmenem má bez rámu rozměry ca 370 x 580 mm, tedy 15” na 23,5”, což jsou bez mála dvě stopy. Vnitřní intarzie na víku má rozměry 493 x 146 mm, tedy 20” x 6”. Vnější intarzie na víku má 99 x 406 mm, tedy 4” x 16,5”. Stěny kazety v nástavci mají 616 x 270 mm, tedy 25” x 11”. Rozměry střední části kabinetu bez profilovaných lišt jsou 698 x 469 x 375 mm, tedy 28,3” x 19” x 15,2”. Pokud bychom počítali ze zaokrouhlenými čísly (30” x 20” x 15”) a vycházeli z celkových rozměrů střední části kabinetu, tak by vycházel jeden palec na ca 23,5 mm. Takový typ palce však neznáme.

3.3

Autorství

Jak již bylo zmíněno, Jochen Voigt atribuoval nosticův kabinet Adamu Eckovi na základě provedení a datace. Forma kabinetu se vskutku podobá dalším kabinetům přisuzovaným Eckovi, v intarziích je rovněž vidět podobnost s jeho prací. Jasně patrné je to kupříkladu u provedení oblačen, jenž každý autor dělal trochu odlišně.

Totožné je také provedení soustružených úchytek na zásuvkách jiné skříně atribuované Adamu Eckovi.42 Rozhodujícím detailem jsou však raznice, pomocí kterých jsou provedeny v intarziích vzory na šatech a látkách. Na předmětu se nachází hned několik typů raznic, které Jochen Voigt identifikoval a spojil s autorstvím Adama Ecka (obr. 3.10). Jsou jimi tvary lilie, rozety, wafle či listu, trojzubec a kruh. Dalšími typy, které Voigt neuvádí a na předmětu jsme objevili, jsou obdélník a jiný typ květu. Dále také různě veliké důlky.

41

NIEMANN, Friedrich Albin, 1830. Vollständiges handbuch der Münzen, Masse und Gewicht aller Länder der Erde. Quedlinburg und Leipzig: Gottfried Basse, s. 100, 378.

42 Vogtlandmuseum Plauen, inv. č. V 24 E, viz Voigt, 1999, s. 192

41

Obr. 3.10: Typy raznic Adama Ecka podle Jochena Voigta

42

Obr. 3.11: Raznice na levém křídle – tvar obdélník a wafle či list

Obr. 3.12: Raznice na levém křídle – tvar kruhu 43

Obr. 3.13: Raznice na zásuvce č. 2 – tvar květu či listu

Obr. 3.14: Raznice na zásuvce č. 5 – tvar velké rozety 44

Obr. 3.15: Raznice na zásuvce č. 7 – tvar malé rozety

Obr. 3.16: Raznice na zásuvce č. 7 – tvar lilie 45

Obr. 3.17: Raznice na zásuvce č. 12 – tvar trojzubce

Obr. 3.18: Raznice na pravém křídle – tvar důlku 46

3.4

Rodokmen

Rodokmen intarzovaný na přední straně kabinetu se podle dvou spodních erbů na kmeni stromu jasně týká rodu Nostitz, přesněji dvou větví, které se spojují dohromady. Je tedy jasné, že se jedná o rodokmen předků samotného Otty z Nostic, o němž hovoří nápis v kartuši. Bohužel, texty nápisových pásek psané zlatou barvou jsou značně poškozené a nápisová páska rodičů Otty zcela chybí. Ta byla nejspíše při otvírání ulomena společně s kusem stromu a ztracena. Nejasná je také existence nějakého erbu ve vavřínovém věnci na vrcholu stromu. V tomto místě bychom očekávali erb Otty z Nostic,43 podobně jako je tomu u jiných chebských prací, puncovaný povrch ve věnci však nenasvědčuje tomu, že by zde bylo něco umístěno.44 Z dochovaných textů, především na levé straně rodokmenu, je patrné, že jde o iniciály jednotlivých předků, nad kterými je umístěn jejich erb. Vždy nad pravým erbem páru se nachází malá nápisová páska s číslem, je tedy možné, že k rodokmenu existovala nějaká tištěná pomůcka. Většina iniciál začíná písmenem N, které je nejspíše zkratkou slova namenlos – neznámý, bezejmenný, jelikož jméno předka nebylo známo. U ženských předků je po první iniciále většinou písmeno G značící nejspíše slovo gräfin – hraběnka. Písmeno V je zkratkou von, které je součástí jednoho či více predikátů. Iniciály jsou psány latinkou, přičemž U je psáno jako V a písmeno i či J je u jména Johann asi záměrně nahrazeno písmenem H zastupujícím formu Hans.

Rodokmen Otty z Nostic můžeme do určité míry rekonstruovat podle rodokmenu jeho bratra Jana Hartvíka publikovaného ve spise benediktýna Gabriela Bucelina z roku 1655.45 Tento rodokmen však obsahuje pouze jeden či dva predikáty u každého předka, detaily jsme tedy doplnili z dalších heraldických a genealogických publikací.46 43

Erb Otty z Nostic můžeme nalézt třeba na medaili vydané v roce 1650 viz MILTNER, Otakar (ed.), 1852. Beschreibung der bisher bekannten Böhmischen Privatmünzen und Medaillen.

Prag: Vereine für Numismatik, s. 382.

44 Na povrchu jsou pouze zbytky po černé barvě. Věnce s erby jsou například u truhličky s Valdštejnským erbem (Národní muzeum, inv. č. H2-140 726) nebo u herní kazety v UPRUM v Praze (inv. č. 65 997). Lze předpokládat, že erb by byl nalepený na hladkém povrchu nebo lehce zapuštěný tak jak to je běžné u herních žetonů, viz FRIML, Jan, 2013. Chebská reliéfní intarzie – MicroCT-RTG průzkum. Forum pro konzervátory-restaurátory, s. 99–103.

45 BUCELINI, Gabriel, 1655. Germania topo-chrono-stemmato-graphica sacra et profana...

Augustae Vindelicorvm: Typis Ioannis Praetorii, s. 180 46 CARPZOV, Johann Benedict, 1719. Neueröffneter Ehren-Tempel Merckwürdiger Antiquitaeten des Marggraffthums Ober-Lausitz... Leipzig und Budiszin: David Richter; SEIFERT, Johann, 1716. Ahnen-Taffeln Erster Theil. Regensburg: Verlegung des Auctoris; Beiträge zur Geschichte des Geschlechts von Nostitz, 1876. Leipzig: Gressner & Schramm; Beiträge zur Geschichte des Geschlechts von Nostitz, 1874. Leipzig: Gressner & Schramm; Geschichte der Dynastischen Geschlechter aus denen die Grafen... 1866. Cöln: J. M. Heberle; NIESIECKI, Kasper, 1839.

Herbarz polski Kaspra Niesieckiego. W Lipsku: Breitkopf-Haertel; SĘKOWSKI, Roman, 2002.

Herbarz szlachty śląskiej. Katowice: Videograf II; KNOTHE, Hermann, 1879. Geschichte Des Oberlausitzer Adels Und Seiner Güter. Leipzig: Breitkopf & Härtel; SIEBMACHER, Johann, 1605. New Wappenbuch: Darinnen deß H. Röm. Reichs Teutscher Nation hoher Potentaten Fürs-

47

3.4.1

Seznam iniciál

V následujících tabulkách uvádíme iniciály přečtené na kabinetu. Podtrženy jsou špatně čitelné nebo zcela dovozené iniciály. Jména uvádíme s predikáty, které odpovídají iniciálám. Každý řádek je označen číslem, které se nachází vždy nad pravým erbem páru.

Tabulka III.1: První řada – Levá strana Č. Iniciály (muž) 9 C.V.N

Jméno

10 N:V.K.

N. von Klux

11 N:V.V. S. 12 N:V.Z. V.Z. 13 N:V.S. V.S. 14 N.V.L.

N. von Uechtritz (und) Schwertau N. von Zettritz von Zettritz(?)

N. von Seidlitz von Schmellwitz N. von Cunningham47

15 N:V.N. 16 N:V.R.

N. von Nimptsch N. von Reibnitz

Caspar von Nostitz

Iniciály (žena) N:G.V. G. N:G.V. S. N:G.V. R. N:G.V. S. N.G.V. P. N:G.V. C. N:G.B. N:V.R.

Jméno Clara von Gersdorff N. von Schaffgotsch N. von Reibnitz N. von Schwenkfeld N. von Peterswaldt N. von Castile48 N. Bockin N. von Reichenbach

ten... Norimbergae: Sumptibus auctoris 47 Bucelin ve svém rodokmenu uvádí predikát de Conikon. Gall. Rodokmen Christopha Wenceslava von Nostitz uvádí Gräffin von Conigham aus Schottland in: Seifert, 1716. Jedná se tedy i podle erbu o skotský rod Cunningham. Písmeno iniciály vypadá jako L, ale je nejspíše špatně namalováno. Mělo by se zde nacházet C jako u potomka.

48 Bucelin uvádí N. de Castell. Gall, nejspíše jde stejně jako v případě rodu Cunningham o nějaký rod z Gallie. Nejpravděpodobněji je to rod Castile, který má ve znaku hrad se třemi věžemi, což odpovídá erbu na kabinetu.

49 Bucelin uvádí N. de Kelwizin in Leitsche, ale podle erbu se jedná o rod Belwitz (viz Knothe, 1879, s. 113–115), který uvádí v jiné části rodokmenu také, ale ten je na kabinetu s jiným erbem.

Je tedy otázkou jaké písmeno na kabinetu bylo, jelikož to je poškozeno a nabízí se K i B. 50 Bucelin uvádí Belwiz, ale erb odpovídá rodu Bübelwitz podle Siebmachera.

51 Bucelin uvádí podobu Baroffeckhy, Seifert však uvádí podobu Sparoffsky. Ani jeden z přídomků není jasně identifikovatelný. Na skříni je k předkům s tímto přídomkem umístěn erb predikátu z Kornic, který užívala řada rodů. Snad by mohla existovat souvislost s Bilíky z Kornic, kteří vlastnili hrad Barut u Bohumína (německy Barutswerde) in: Sękowski, 2002, A-C, s. 188.

U tohoto přídomku nejspíše není předložka von a jméno je uvedeno nejspíše způsobem jako Pustějovský z Pustějova. Není však jasné o jaké místo se jedná.

52 Bucelin uvání Com[tesse] de Gutnova a Seifert uvádí totéž Gräffin von Guttnova. Rod je opět nejasně identifikovatelný. U tohoto předka je v rodokmenu umístěn erb s postavou s roztaženými rucemi a jedoucí na jakémsi býkovi. Nejspíše jde o špatně pochopený erb Rawicz, který

48

Tabulka III.2: První řada – Pravá strana Č. Iniciály Jméno (muž) 9 C.V.N. Caspar von Nostitz V.T.R.N.G. von Tschochau (und) Rottenburg (und) Neundorf(?) (und) Gottha 10 N:V.M. N. von Metzradt von V.R. Reichwald 11 N:V.R. N. von RotV.M. tenburg von MichelHermsdorf(?)

12 N:V.K. N. von Kittliz von Glogauischen(?)

V.G. 13 N:V.D. N. von Demritz (und) D. Disa 14 N.V.R. N. von Rabenau von V.K. Kitschau 15 N:V.G. N. von Gersdorff von V.H. Hanischen(?)

16 N:B.V. N. Baroffecky von B. Baroff...(?)51

Iniciály (žena) N:G.V. G

Jméno

N:G.V. P. N:G.V. B.

N. von Promnitz

N:G.V. K. N.G.V.M.

N. von Knobelsdorff

N:G.V. Z. N:G.V. B. N:G.V. G.

N. von Zedlitz

Clara von Gersdorff

N. von Belwitz (Kelwitz)49

N. von Metzradt

N. von Bübelwitz50 N. von Guttnova52

rovněž užívala řada rodů a kde je vyobrazena pana jedoucí na medvědovi.

53 Jméno Johanna i jeho ženy Anny je známo, ale v době kdy byl kabinet vyroben známo nebylo.

54 U těchto iniciál je z nějakého důvodu vynechána zkratka pro slovo gräfin.

49

Tabulka III.3: Druhá řada – Levá a pravá strana Č. Iniciály (muž) 5 H.V.N

Jméno

6

N:V.V. V.S. N:V.S. V.S. N:V.N.

N. von Uechtritz von Schwertau N. von Seidlitz von Schmellwitz N. von Nimptsch

O:V.N. V.R. N.V.R. V.M.

Otto von Nostitz von Rottenburg N. von Rottenburg von MichelHermsdorf(?)

N. von Demritz (und) Dusa N. von Gersdorff von Hanischen(?)

7 8 5 6

7 8

N:V.D. D. N:V.G. V.H.

Hartwig von Nostitz

Iniciály (žena) N:G.V. K. N:G.V. Z. N:G.V. C. N:G.V. R. N.G.V. M. N:G.V. K.

Jméno

N:G.V. R. N:G.B. V.B.

N. von Rabenau

N. von Klüx N. von Zettritz N. von Cunningham N. von Reibnitz N. von Metzradt N. von Kittliz

N. Baroffeckin von Baroff...(?)

Tabulka III.4: Třetí řada – Levá a pravá strana Č. Iniciály (muž) 3 H.V.N

Jméno

4

N:V.S.

Hans (Johann) von Nostitz Sigmund von Seidlitz

3

O.V.N. V.R. N:V.D. (V.D.)

Otto von Nostitz von Rottenburg Hans (Johann) von Demritz und Dusa53

4

Iniciály (žena) A.G.V. V. N:G.V. N. V.G.V. R. N:G.V. G.

Jméno Anna von Uechtritz N. von Nimptsch Ursula von Rottenburg Anna von Gersdorff

Tabulka III.5: Čtvrtá řada – Levá a pravá strana Č. Iniciály (muž) 2 A.V.N

Jméno

2

Hieronym von Nostitz von Rottenburg

H.V.N. V.R.

Abraham von Nostitz

Iniciály (žena) H.G.V. S. C.V.G. V.D.54

Jméno Helena von Seidlitz Catharina von Gersdorf von Demritz 50

Tabulka III.6: Pátá řada – kmen stromu Č. Iniciály (muž) 1 H.N.V.N.

Jméno Hans (Johann) Nicholas von Nostitz

Iniciály (žena) S.G.V.N. V.R.

Jméno Sophia von nostitz von Rottenburg

Obr. 3.19: Rodokmen – detail v levé horní části

51

3.5

Nápisy a značky na předmětu

• inventární čísla: – pravá zásuvka v soklu: ∗ na papíře: Luka 1108, inv. č. 442 ∗ bílou barvou: JR/SV.LUKA 442/1108, JR 01475 ∗ bílou barvou: 442 Luka – na kruhové nálepce vpředu tužkou: 2a – na nálepce na zádech propiskou: Jaroměřice n Rokytnou, Kabinet – na nálepce na zádech (aktuální s čárovým kódem): JR01475b, 442/1108, Šperkovnice kabinet, vykládaná • latinský nápis (viz Historie) • zlaté iniciály v rodokmenu (viz Seznam iniciál) • zlatý nápis EGER v nápisové pásce na vnitřním intarzovaném panelu víka • tužkou psané názvy měsíců na dnech zásuvek: – Januari[u]s (inkoust), 2x i (inkoust), Januar (tužkou) – 2x Februar, 2 – 2x 3, Martz, Märtz – April – Maius, Maii, 5 – Junii, 6 – 2x Julii, 7 – Augustus, August, 8 – 2x September, 10 – November (přeškrtnuto), 2x October, 11 – 2x November – December, 12 • tužkou psané názvy měsíců v přihrádkách zásuvek: – Januar, 1 – Februar, 2, 5 – Märtz, 3, 9 – April, 4, 2 – Maii, 5, 6 – Junii, 6, X 52

– Julii, 7, 3 – August, 8, 1 – September, 9 – October, 10, 4 – November, 11, 8 – December, 12 • inkoustem psaná čísla na čelech zásuvek: – první zásuvka: 1 – třetí zásuvka: 3 • pravý bok nástavce – barvou natřené: X • dno soklu – tužkou psané 2x: X

Obr. 3.20: Zásuvka č. 1 – detail nápisů

53

IV.

Seznam pramenů a literatury

Antiquitäten, Einrichtungsgegenstände, Gemälde: Nachlass des verstorbenen Herrn Max Pickert, Nürnberg, 1913. München: Galerie Helbing.

Beiträge zur Geschichte des Geschlechts von Nostitz, 1874. Leipzig: Gressner & Schramm.

Beiträge zur Geschichte des Geschlechts von Nostitz, 1876. Leipzig: Gressner & Schramm.

BUCELINI, Gabriel, 1655. Germania topo-chrono-stemmato-graphica sacra et profana... Augustae Vindelicorvm: Typis Ioannis Praetorii.

CARPZOV, Johann Benedict, 1719. Neueröffneter Ehren-Tempel Merckwürdiger Antiquitaeten des Marggraffthums Ober-Lausitz... Leipzig und Budiszin: David Richter.

FRIML, Jan, 2013. Chebská reliéfní intarzie – MicroCT-RTG průzkum. Forum pro konzervátory-restaurátory, s. 99–103.

Geschichte der Dynastischen Geschlechter aus denen die Grafen... 1866. Cöln: J. M. Heberle.

Handbuch des personalen Gelegenheitsschrifttums in europäischen Bibliotheken und Archiven, 2003. Hildesheim: Olms-Weidmann.

JERÁNKOVÁ, Martina, 2009. Heraldická a prosopografická analýza dvouerbovníků z rodového archivu Vratislavů z Mitrovic. Edice. Dis. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.

KNOTHE, Hermann, 1879. Geschichte Des Oberlausitzer Adels Und Seiner Güter.

Leipzig: Breitkopf & Härtel.

LOSOS, Ludvík, 2013. Historický nábytek: konstrukce, údržba, restaurování.

Praha: Grada.

LOTICHIUS, Johann Peter, 1647. Theatri Europaei Fünffter Theil: Das ist/ Außführliche Beschreibung/ aller denckwürdigen Geschichten... Franckfurt am Mayn: Matthaei Merian.

MICHAELSEN, Hans, 2016. Die Technik der Reliefintarsie. Restauro. Roč. 98, č.

5, s. 293–303.

MILTNER, Otakar (ed.), 1852. Beschreibung der bisher bekannten Böhmischen Privatmünzen und Medaillen. Prag: Vereine für Numismatik.

MŽYKOVÁ, Marie, 1987. Chebská reliéfní intarzie a grafika. Praha: Středočeská galerie v Praze.

NIEMANN, Friedrich Albin, 1830. Vollständiges handbuch der Münzen, Masse und Gewicht aller Länder der Erde. Quedlinburg und Leipzig: Gottfried Basse.

54

NIESIECKI, Kasper, 1839. Herbarz polski Kaspra Niesieckiego. W Lipsku: Breitkopf-Haertel.

PLUVINEL, Antoine de, 1627. L’instruction du roy en l’exercice de monter a cheval. Paris: Chez Pierre Rocolet.

ROBINSON, Sara C.; MICHAELSEN, Hans; ROBINSON, Julia, 2016. Spalted Wood: The History, Science, and Art of a Unique Material. Atglen: Schiffer.

RYBCZYNSKI, Witold, 2000. One Good Turn: A Natural History of the Screwdriver and the Screw. Toronto: HarperFlamingo.

SEIFERT, Johann, 1716. Ahnen-Taffeln Erster Theil. Regensburg: Verlegung des Auctoris.

SĘKOWSKI, Roman, 2002. Herbarz szlachty śląskiej. Katowice: Videograf II. SIEBMACHER, Johann, 1605. New Wappenbuch: Darinnen deß H. Röm. Reichs Teutscher Nation hoher Potentaten Fürsten... Norimbergae: Sumptibus auctoris.

SLAVÍČEK, Lubomír, 1996. Dvě podoby barokního šlechtického sběratelství 17. století v Čechách: sbírky Otty Nostice ml. (1608-1665) a Františka Antonína Berky z Dubé (1649-1706). In: Život na dvorech barokní šlechty: (1600-1750). České Budějovice: Jihočeská univerzita, s. 483–513.

SLAVÍČEK, Lubomír, 2007. "Sobě, umění, přátelům"kapitoly z dějin sběratelství v Čechách a na Moravě 1650-1939. Brno: Společnost pro odbornou literaturu Barrister & Principal.

SPENLÉ, Virginie, 2011. Der Kabinettschrank und seine Bedeutungfür die Kunstund Wunderkammerdes 17. Jahrhunderts. In: HACKENSCHMIDT, Sebastian; ENGELHORN, Klaus (ed.). Möbel als Medien: Beiträge zu einer Kulturgeschichte der Dinge. Bielefeld: Ttranscript, s. 69–83.

STURM, Heribert, 1961. Egerer Reliefintarsien. München: Verlag Robert Lerche. ŠÍPEK, Richard, 2006. Pozůstalostní inventář Otty mladšího z Nostic. In: RADIMSKÁ, Jitka (ed.). "Vita morsque et librorum historia": k výzkumu zámeckých, měšťanských a církevních knihoven. České Budějovice: Jihočeská univerzita, s. 361–376. ŠÍPEK, Richard, 2014. Die Jauerer Schlossbibliothek Ottos des Jüngeren von Nostitz. Frankfurt am Main: Peter Lang – Academic Research.

VOIGT, Jochen, 1999. Reliefintarsien aus Eger: für die Kunstkammern Europas.

Halle an der Saale: Verlag Janos Stekovics.

55

V. 5.1

Seznam příloh Grafické přílohy

1.1

Rodokmen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2

1.2

Rodokmen – detail vlevo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3

1.3

Rodokmen – detail vpravo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3

1.4

Bitevní scéna – levé křídlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5

1.5

Bitevní scéna – pravé křídlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6

1.6

Leden . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7

1.7

Únor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8

1.8

Březen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8

1.9

Duben . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

1.10 Květen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 1.11 Červen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 1.12 Červenec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1.13 Srpen

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

1.14 Září . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 1.15 Říjen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 1.16 Listopad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 1.17 Prosinec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 1.18 Středová zásuvka soklu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 1.19 Pravá zásuvka soklu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 1.20 Víko vnitřek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 1.21 Víko vnějšek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 1.22 Bočnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 2.1

Mikroskopie dřeva – dno zásuvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

2.2

Mikroskopie dřeva – jádro křídla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

2.3

Mikroskopie dřeva – plášť křídla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

2.4

Mikroskopie dřeva – dno rámu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

2.5

Mikroskopie dřeva – dno soklu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 56

2.6

Mikroskopie dřeva – korpus soklu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

2.7

Konstrukce pravého křídla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

2.8

Detail PÚ u kartuše

2.9

Kování křídel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

2.10 Kování křídel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 2.11 Zámek kazety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 2.12 Spodní hrana se stopou po noze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 2.13 Rentgen pravého křídla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 2.14 Výlep zásuvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 3.1

Latinský nápis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

3.2

Stopa po kování v soklu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

3.3

Kabinet stojící na lvech – J. N. Haberstumpf . . . . . . . . . . . . . . 35

3.4

Kabinet stojící na lvech – Adam Eck . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

3.5

Plán obležení Chebu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

3.6

Plán bitvy o Cheb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

3.7

Zásuvka z Londýna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

3.8

Intarzie obléhání Chebu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

3.9

Hrací kazeta Maxe Pickerta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

3.10 Typy raznic Adama Ecka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 3.11 Raznice – levé křídlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 3.12 Raznice – levé křídlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 3.13 Raznice – zásuvka č. 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 3.14 Raznice – zásuvka č. 5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 3.15 Raznice – zásuvka č. 7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 3.16 Raznice – zásuvka č. 7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 3.17 Raznice – zásuvka č. 12

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

3.18 Raznice – pravé křídlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 3.19 Detail rodokmenu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 3.20 Detail nápisu na zásuvce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

5.2 1

Fotografické přílohy Přední strana – zavřené . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 57

2

Přední strana – otevřené . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

3

Přední strana – detail intarzie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

4

Přední strana – po otevření, detail zásuvek . . . . . . . . . . . . . 62

5

Přední strana – detail stromu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

6

Přední strana – detail věnce (polovina je přiložena)

7

Přední strana – přihrádky zásuvek . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

8

Zadní strana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

9

Levý bok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

10

Pravý bok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

11

Levé křídlo – vnitřní strana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

12

Pravé křídlo – vnitřní strana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

13

Korpus – spodní strana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

14

Sokl – spodní strana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

15

Víko – vnější strana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

16

Víko – vnitřní strana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

17

Víko – sklopný držák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

18

Víko – detail levého pantu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

19

Nástavec – detail zámku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

20

Nástavec – detail kartuše . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

21

Pravé křídlo – detail zámku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

22

Pravé křídlo – detail otvoru pro zámek . . . . . . . . . . . . . . . 71

23

Levé křídlo – detail závory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

24

Levé křídlo – detail otvoru pro závoru . . . . . . . . . . . . . . . . 72

25

Levé křídlo – detail oplechování otvoru . . . . . . . . . . . . . . . 73

26

Pravé křídlo – detail spodního pantu . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

27

Sokl – pravá boční zásuvka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

28

Fragmenty a předměty nalezené uvnitř kabinetu . . . . . . . . . . 74

29

Přední strana – zavřené, pod UV světlem . . . . . . . . . . . . . . 75

30

Přední strana – otevřené, pod UV světlem . . . . . . . . . . . . . 75

31

Přední strana – zavřené, detail, pod UV světlem . . . . . . . . . . 76

32

Přední strana – otevřené, detail, pod UV světlem . . . . . . . . . . 76

33

Nástavec – detail kartuše, pod UV světlem . . . . . . . . . . . . . 77

. . . . . . . . 63

58

34

Přední strana – detail rodokmenu, pod UV světlem (jiné UV LED osvětlení) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

35

Zadní strana – pod UV světlem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

36

Spodní strana soklu – detail předního pravého rohu pod UV světlem (jiné UV LED osvětlení) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

37

Levý bok – pod UV světlem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

38

Pravý bok – pod UV světlem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

39

Levé křídlo – vnitřní strana, pod UV světlem . . . . . . . . . . . . 80

40

Pravé křídlo – vnitřní strana, pod UV světlem . . . . . . . . . . . 80

41

Víko – vnější strana, pod UV světlem . . . . . . . . . . . . . . . . 81

42

Víko – vnitřní strana, pod UV světlem

5.3

. . . . . . . . . . . . . . . 81

Další grafické přílohy

1

Mapa poškození – přední strana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

2

Mapa poškození – zásuvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

3

Mapa poškození – kartuše . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

4

Mapa poškození – sokl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

5

Mapa poškození – vnější strana víka . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

6

Mapa poškození – vnitřní strana víka . . . . . . . . . . . . . . . . 84

7

Mapa poškození – levý bok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

8

Mapa poškození – pravý bok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

9

Mapa poškození – levé křídlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

10

Mapa poškození – pravé křídlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

59

VI.

Obrazová příloha

Fotografie předmětu byly pořízeny digitálně fotoaparáty Nikon D3200 s obrazovým snímačem CMOS (23,2 x 15,4 mm) a objektivem AF-S NIKKOR 18-55 mm 1:3.5-5.6G a Fujifilm Finepix S9600 s obrazovým snímačem SuperCCD HR (1/1,6") a objektivem Fujinon Zoom Lens 28 - 300 mm. Dále mobilním telefonem Sony Xperia XZ1. Následně byly fotografie upraveny v softwaru Adobe (Photoshop CC a Bridge CC). Předmět byl nasvícen dvěma bílými bočními světly.

Fotografie pod UV světlem jsou pořízeny pomocí lampy s vlnovou délkou ca 365 nm.

60

Snímek 1: Přední strana – zavřené

Snímek 2: Přední strana – otevřené

Snímek 3: Přední strana – detail intarzie

Snímek 4: Přední strana – po otevření, detail zásuvek

Snímek 5: Přední strana – detail stromu

Snímek 6: Přední strana – detail věnce (polovina je přiložena)

Snímek 7: Přední strana – přihrádky zásuvek

Snímek 8: Zadní strana

Snímek 9: Levý bok

Snímek 10: Pravý bok

Snímek 11: Levé křídlo – vnitřní strana

Snímek 12: Pravé křídlo – vnitřní strana

Snímek 13: Korpus – spodní strana

Snímek 14: Sokl – spodní strana

Snímek 15: Víko – vnější strana

Snímek 16: Víko – vnitřní strana

Snímek 17: Víko – sklopný držák

Snímek 18: Víko – detail levého pantu

Snímek 19: Nástavec – detail zámku

Snímek 20: Nástavec – detail kartuše

Snímek 21: Pravé křídlo – detail zámku

Snímek 22: Pravé křídlo – detail otvoru pro zámek

Snímek 23: Levé křídlo – detail závory

Snímek 24: Levé křídlo – detail otvoru pro závoru

Snímek 25: Levé křídlo – detail oplechování otvoru

Snímek 26: Pravé křídlo – detail spodního pantu

Snímek 27: Sokl – pravá boční zásuvka

Snímek 28: Fragmenty a předměty nalezené uvnitř kabinetu

Snímek 29: Přední strana – zavřené, pod UV světlem

Snímek 30: Přední strana – otevřené, pod UV světlem

Snímek 31: Přední strana – zavřené, detail, pod UV světlem

Snímek 32: Přední strana – otevřené, detail, pod UV světlem

Snímek 33: Nástavec – detail kartuše, pod UV světlem

Snímek 34: Přední strana – detail rodokmenu, pod UV světlem (jiné UV LED osvětlení)

Snímek 35: Zadní strana – pod UV světlem

Snímek 36: Spodní strana soklu – detail předního pravého rohu pod UV světlem (jiné UV LED osvětlení)

Snímek 37: Levý bok – pod UV světlem

Snímek 38: Pravý bok – pod UV světlem

Snímek 39: Levé křídlo – vnitřní strana, pod UV světlem

Snímek 40: Pravé křídlo – vnitřní strana, pod UV světlem

Snímek 41: Víko – vnější strana, pod UV světlem

Snímek 42: Víko – vnitřní strana, pod UV světlem

Příloha 1: Mapa poškození – přední strana

Příloha 2: Mapa poškození – zásuvky

Příloha 3: Mapa poškození – kartuše

Příloha 4: Mapa poškození – sokl

Příloha 5: Mapa poškození – vnější strana víka

Příloha 6: Mapa poškození – vnitřní strana víka

Příloha 7: Mapa poškození – levý bok

Příloha 8: Mapa poškození – pravý bok

Příloha 9: Mapa poškození – levé křídlo

Příloha 10: Mapa poškození – pravé křídlo