(jejich frekvence v dotaznících je velmi nízká), není třeba se tomuto trendu dále podrobněji věnovat.
6.2 Skautské přezdívky Ve skautském prostředí jsou přezdívky samozřejmou a běžnou součástí komunikace. Jak dokládá náš výzkum77, jednoznačně nejpočetnější skupinou skautských přezdívek jsou přezdívky, které vznikly podle chování, povahy a vlastnosti, nebo zálib, zájmů a preferencí nositele. Významně jsou zastoupeny také přezdívky podle vzhledu a tělesných vlastností nositele. Oproti školním přezdívkám se mnohem méně objevují přezdívky vzniklé z rodných jmen a příjmení svých nositelů. V souvislosti se skautskými přezdívkami je na místě zmínit ještě jednu velmi specifickou skutečnost, se kterou jsme se setkali. Nejen že se jednotliví rodinní příslušníci zapojení ve skautské organizaci často získávají pojmenování po sobě navzájem (Bejk – Malej Bejk, Koláč – Koláček, Budka – Boudička apod.), často i rodiče, kteří se pohybují pouze vně dění, dostávají svá interní pojmenování podle přezdívek svých dětí. Především vedoucí označují rodiče svých svěřenců jako pan a paní Krabovi (podle synovy přezdívky Krab), rodiče Červenkovi, Hrnečkovi, Lostovi, Jatakyovi, Rychlonožkovi. Zcela samozřejmě se setkáme s informací, že „na brigádu přišla pomoci paní Béďová, Žužlová a paní Vranková, a dorazil i pan Marmeláda (otec Jama a Povidla)“. Rodiče tuto hru na přezdívky většinou s pochopením přijímají a sami se potom ke svým novým jménům hlásí.
6.3 Srovnání skautských a školních přezdívek Z lingvistického hlediska jsou shody a rozdíly mezi oběma skupinami přezdívek následující: Školní i skautské přezdívky vychází z týchž jazykových zvyklostí. Přezdívky se navzájem odlišují především prostředím, ve kterém vznikly, a rozdílnou dominantní jazykovou motivací. Zatímco školní přezdívky vznikají především deformací hláskového skladu rodných jmen a příjmení svých nositelů (Kardanka, Dvořka, Plecka, Prochy, Vacátko), skautské přezdívky jsou motivovány hlavně vlastnostmi, schopnostmi či zájmy svých nositelů. Reflektují tedy daleko lépe 77
66
Výsledky výzkumu např. In: KVÍČALOVÁ M., Přezdívky v dětském kolektivu, Rigorózní práce. Praha: KČJ UK – PedF, 2010, s. 16–17.