90
9. 1. 15. Existuje velmi určitá čest mezi obchodníky, řemeslníky, rolníky s jemným, ale přece tím ne méně určitým odstupňováním pro majitele obchodů, exportní obchodníky, bankéře, podnikatele, pro horníky, námořníky, inţenýry… Nikdo tyto mravy nevyloţil ani nenapsal, ale jsou zde; jsou jako všechny stavovské mravy všude a ve všech dobách různé a závazné vţdy jen uvnitř kruhu příslušníků. Vedle ušlechtilých ctností věrnosti, statečnosti, rytířskosti, přátelství, které nejsou cizí ţádné společnosti povolání, objevují se ostře vyhraněné názory na etickou hodnotu píle, úspěchu, práce a podivuhodný cit pro distanci. GE 264 (UAII,V) 9. 1. 16. Kaţdé pravé šlechtictví tvoří uvnitř národa „rasu“ v čisté kultuře, tedy nikoliv jen ohraničení původem, ale pojem pro jisté instinkty vedení, organizování, jednání, citu pro odpovědnost, krátce pro převahu ve všech oblastech praktického národního ţivota. GE 266 (AA) 9. 1. 17. Starý rod neznamená prostě řadu předků – ty máme všichni – ale předků, kteří ţili v celých řadách pokolení na výšinách dějin, a nejen měli, ale také byli osud, v jejichţ krvi se staletou zkušeností vypěstovala k dokonalosti určitá forma chování. GE 267 (UAII,IV) 9. 1. 18. Šlechtic je jako výraz silné rasy vlastní politický stav, který charakterizuje kázeň, nikoliv vlastní politický způsob výchovy… Kaţdý velký politik, střed síly v proudu dění, má ve své vnitřní kázni, kdy se cítí k čemusi povolán a tím zavázán, cosi ušlechtilého. GE 268 (UAII,IV) 9. 1. 19. Statečnost tlupy závisí na důvěře k vedení; důvěra znamená bezděčné zřeknutí se kritiky. Je to důstojník, jenţ ze zbabělců činí hrdiny nebo z hrdinů zbabělce. GE 269 (UAII,IV)
*9.2. Stavy a povolání jednotlivě 9.2.1. Skutečné dějiny začínají tím, ţe se tvoří šlechta a kněţstvo jako prastavy… a pozvedávají se nad rolnictvo. Protiklad velké a malé šlechty, krále a vazalů, světské a duchovní moci je základní forma vší ranně homérské, staročínské, gotické politiky, aţ k městu, měšťanstvu, třetímu stavu, který styl dějin mění… Ale jsou to výhradně tyto stavy…, v jejichţ stavovském vědomí se koncentruje celý smysl dějin. Rolník je ahistorický. Vesnice je mimo světové dějiny… Rolník je věčný člověk, nezávislý na vší kultuře, která sídlí ve městech… Předchází ji a přeţívá ji, temný, od pokolení k pokolení se rozmnoţující, omezený na své povolání a schopnosti, srostlé se zemí,
90