Přichází doba laserová?

Trh s projektory zažívá v poslední době hotovou revoluci. Začínají se objevovat projektory s ultrakrátkou projekční vzdáleností, které nasvítí neobvykle velké plochy ze vzdálenosti pouhých několika centimetrů, setkáváme se s interaktivními projektory používanými především ve školství a výjimkou nejsou ani kapesní projektory velikosti smartphonu. Nicméně asi nejzajímavější průlom zažila projekční technika v oblasti technologického vývoje a největší podíl na tom má laser.

Laserové projektory nejsou pouze výkřikem do tmy, který si zakoupí jen pár skalních fanoušků a nadšenců, ale vzhledem ke stále klesající pořizovací ceně a výrazně dlouhé životnosti světelného zdroje lze počítat s výrazným nárůstem zájmu i u širší veřejnosti. Ve chvíli, kdy se tato technologie cenově přiblíží „na dostřel“ té lampové, bude jen otázkou času, kdy laser převezme pomyslnou nadvládu. A to mluvíme jen o jedné z mnoha výhod, s nimiž se můžeme u dnešních projekčních zařízení setkat. Jak to ale začalo?

Něco z historie

Pokud jste dávali ve škole pozor, určitě si vybavíte, že první pohyblivou projekci filmu (tehdy ještě němého) zajistili bratři Lumiérové, konkrétně v roce 1895. Tehdy ale nešlo o filmovou projekci, s níž se setkáváme dnes, nýbrž o film šířky 35 mm při rychlosti 16 snímků za sekundu (plynulý film pro lidské oko má 25 snímků/s). Již tehdy byla ve slavném kinematografu, který sloužil zároveň jako kamera i jako projektor, lampa, která sloužila jako zdroj světla, jehož pomocí se na plátno promítal film. Kdybychom však chtěli zjistit, kdo jako první přišel s principem promítání obrazu na plátna či stěny prostřednictvím světla, tehdy ještě plamene svíčky, zrcadla a štěrbiny s čočkou, byl by to jezuitský kněží Athanasius Kircher, který už roku 1671 přišel s předchůdcem dnešních projektorů, s tzv. kouzelnou svítilnou – laternou magikou. Prvního pohyblivého filmu se však lidstvo dočkalo až o více než 200 let později.

Na podobném mechanismu jsou v podstatě založeny i dnešní projektory, samozřejmě s tím rozdílem, že jim nestačí pouze posvítit skrze film, ale musejí správně zobrazit všechny barvy. Světlo se musí nejprve rozložit na RGB prvky a teprve poté s nimi lze pracovat prostřednictvím procesoru, který zde zastupuje již téměř starožitný film, a čočky, jež pak zobrazí výsledný obraz. Jako zdroj světla se většinou používá bílé světlo, které se následně pomocí polopropustných zrcadel a nejrůznějších filtrů rozkládá do tří barev – červené, zelené a modré. Takto obecný popis může odpovídat mnohým projekčním technologiím, které se liší právě ve zpracování těchto základních tří barev. Vše však lze ještě zefektivnit. Nebo ne?

Laserová technologi

Laserová projekce jednoznačně představuje krok směrem kupředu. Projektory postavené na této technologii se mohou pochlubit výrazně delší životností a vůbec odolností vůči nejrůznějším vlivům prostředí. Jak velký je to ale pokrok? Jde pouze o vylepšení stávajících mechanismů, nebo o úplně nový směr, jímž se nyní bude ubírat celý trh s projektory? To jsou problémy, o kterých se dokážou přít i opravdu zkušení odborníci z oboru. U nich je ale situace poněkud komplikovaná, protože většinou zastupují nějakou konkrétní značku, které samozřejmě tak trochu „nadržují“. Pokud by však měl laser i nadále pokračovat ve vývoji tímto tempem, mohlo by opravdu jít o přelomovou technologii. Vždyť už dnes laserové projektory disponují několika klíčovými výhodami, proč by měly na trhu brzy uspět.

Druhy laserové technologie

Pokud se budeme bavit konkrétně o laserové projekci, je zapotřebí zmínit, že každý výrobce se od svých konkurentů méně či více liší v tom, jakým stylem má své projektory koncipované. Nicméně v praxi se setkáme především s následujícími typy.

RGB laser

Projektory s RGB lasery jsou ve své podstatě velmi jednoduché, neobsahují žádné filtry, jejichž pomocí se vytvoří tři oddělená světla, ale naopak už přicházejí se třemi různými světelnými zdroji. Jednoduše zde tedy potkáme tři druhy laserů – červený, zelený a modrý. Přitom jediný projektor nefunguje pouze se třemi lasery, jak by se mohlo zdát, ale s desítkami svazků laserů. Každá ze tří základních RGB barev má svůj vlastní obrazový čip, přičemž výsledný obraz se generuje jako kombinace těchto tří čipů uvnitř Light Enginu, speciálního systému optických hranolů, odkud následně putuje do objektivu a na promítací plátno. Zde však vznikla při vývoji této technologie chyba, která vycházela z fyzikálních vlastností laserového světla (Speckle), obraz byl následně poměrně třpytivý. Tyto projektory jsou často k vidění především v kinech, kde tuto chybu vyřešili pohybem plátna, konkrétně tzv. Screen Shakerem, což je systém několika modulů, které vibrují plátnem.

Modrý laser s fosforovým filtrem

U projektorů s touto technologií se využívají pouze svazky modrých laserů, z nichž se po přefiltrování přes speciální fosforový filtr stává studené bílé světlo. S ním pak lze pracovat jako s klasickým světelným zdrojem, s nímž se setkáváme u lampových projektorů. Světlo tedy prochází přes filtry, dostane se k obrazovým čipům pro dané barvy a je směrováno do objektivu. Tento typ je v praxi asi nejběžnější, a to především proto, že je jeho výroba poměrně jednoduchá a hlavně levná. Díky tomu laserové projektory v podstatě navazují na své lampové předchůdce a v mnohém je také předčí.

RB laser

Projektory s RB lasery v podstatě představují křížence mezi dvěma předchozími typy. Vzhledem k tomu, že zelený laser a jeho následné zpracování bylo finančně výrazně nákladnější, vznikla z RGB projekce již pouze RB projekce, kde logicky existují svazky pouze červených a modrých laserů, přičemž z modrého laseru opět za pomoci fosforového filtru vznikne i zelené světlo. Zde tedy opět dostáváme tři základní barvy, s nimiž se pak nakládá totožně jako u předchozích technologií.

Laser vs. lampa

Jasným důvodem proti nákupu laserového projektoru, který uvidí u laserových každý laik, je vysoká pořizovací cena, která ale začíná postupně klesat. Ano, nejlevnější laserový projektor, který na trhu seženete, vyjde asi na 30 tisíc korun a pak se tyto ceny šplhají klidně až na desetinásobek této hodnoty. Dalším zdánlivým negativem je nevyměnitelnost světelného zdroje. U klasických lampových projektorů není výměna filtru a lampy sice tak častou záležitostí, ale během životnosti projektoru k ní může dojít hned několikrát. Laserové projektory se však mohou pochlubit průměrnou životností světelného zdroje okolo 20–30 000 hodin svícení. U běžných lamp je však životnost okolo 4–5 000 hodin. Laserové projektory navíc dokážou svítit i po uvádění životnosti světelného zdroje, i když s nižším výkonem u některých značek se tak celková životnost světelného zdroje pomalu blíží i 90 000 hodin.

Další podstatnou výhodu laserových projektorů představuje jejich nízká energetická náročnost, absence potřeby vypnutí, možnosti různého natáčení projektoru. Laserové projektory dokážou nepřetržitě promítat – nepotřebují žádnou přestávku na to, aby zchladla promítací lampa. Díky tomu, že se zde používají svazky laserů, vlastně ani není nic, co by se mohlo přehřívat. Lasery také nejsou na rozdíl od lamp citlivé na nejrůznější naklánění a natáčení projektoru, takže může být projektor umístěn i ve stálých a netradičních expozicích, může promítat i ze stropu na podlahu. Oproti tomu lampy by při takovémto zacházení mohly zkrátit svou životnost klidně i na polovinu. Další výhodou laseru před lampami je také stálý jas všech zařízení, takže zde není vůbec zapotřebí synchronizovat nastavení v případě, kdy se použije více projektorů zároveň. Posledním plusem, který zde zmíníme, je také absence údržby. U lampových strojů je čas od času zapotřebí vyměnit lampu nebo filtr, ale u laseru takové starosti odpadají. Po jeho instalaci tedy odpadá nutnost shánět si žebřík a zdlouhavě měnit jednotlivé součásti.

Typická využití

Laserové projektory samozřejmě potkáme ve velkých kinech, kde díky této technologii mohou bez problémů promítat v podstatě jeden film za druhým. Mezi klasické odběratele laserových projektorů můžeme bezesporu zařadit také divadla, muzea nebo umělecké galerie, kde využijí především možnost nepřetržitého provozu, ale také určitě nepohrdnou podstatně nižší spotřebou elektrické energie. Obecně by se dalo říci, že laserové projektory můžeme využít v podstatě kdekoliv, kde je zapotřebí dlouhodobý provoz projektoru, jeho netradiční umístění, kam nebude muset uživatel dlouhou dobu přistupovat. Nízká spotřeba energie pak bude pouhou třešničkou na dortu.

Pro běžné domácí využití může být tento typ projektoru samozřejmě také vhodný, nicméně s jeho masovým rozšířením ještě nemůžeme počítat, tedy dokud se jeho ceny nepohnou příznivým směrem. Ve chvíli, kdy se ceny laserových projektorů přiblíží těm lampovým, můžeme očekávat, že lampové projektory úplně vymizí z prodejních pultů. A pokud se budou ceny laserových zařízení pohybovat stejným tempem jako dodnes, je pouze otázkou několika následujících let, kdy dojde k vyhynutí lampových projektorů a kdy nastane doba laserová.