TÉMA ČÍSLA
Přichází doba laserová? Jakub Špaček
Trh s projektory zažívá v poslední době hotovou revoluci. Začínají se objevovat projektory s ultrakrátkou projekční vzdáleností, které nasvítí neobvykle velké plochy ze vzdálenosti pouhých několika centimetrů, setkáváme se s interaktivními projektory používanými především ve školství a výjimkou nejsou ani kapesní projektory velikosti smartphonu. Nicméně asi nejzajímavější průlom zažila projekční technika v oblasti technologického vývoje a největší podíl na tom má laser. Laserové projektory nejsou pouze výkřikem do tmy, který si zakoupí jen pár skalních fanoušků a nadšenců, ale vzhledem ke stále klesající pořizovací ceně a výrazně dlouhé životnosti světelného zdroje lze počítat s výrazným nárůstem zájmu i u širší veřejnosti. Ve chvíli, kdy se tato technologie cenově přiblíží „na dostřel“ té lampové, bude jen otázkou času, kdy laser převezme pomyslnou nadvládu. A to mluvíme jen o jedné z mnoha výhod, s nimiž se můžeme u dnešních projekčních zařízení setkat. Jak to ale začalo?
Něco z historie
Pokud jste dávali ve škole pozor, určitě si vybavíte, že první pohyblivou projekci filmu (tehdy ještě němého) zajistili bratři Lumiérové, konkrétně v roce 1895. Tehdy ale nešlo o filmovou projekci, s níž se setkáváme dnes, nýbrž o film šířky 35 mm při rychlosti 16 snímků za sekundu (plynulý film pro lidské oko má 25 snímků/s). Již tehdy byla ve slavném kinematografu, který sloužil zároveň jako kamera i jako projektor, lampa, která sloužila jako zdroj světla, jehož pomocí se na plátno promítal film. Kdybychom však chtěli zjistit, kdo jako první přišel s principem promítání obrazu na plátna či stěny prostřednictvím světla, tehdy ještě plamene svíčky, zrcadla a štěrbiny s čočkou, byl by to jezuitský kněží Athanasius Kircher, který už roku 1671 přišel
28
Reseller Magazine
s předchůdcem dnešních projektorů, s tzv. kouzelnou svítilnou – laternou magikou. Prvního pohyblivého filmu se však lidstvo dočkalo až o více než 200 let později. Na podobném mechanismu jsou v podstatě založeny i dnešní projektory, samozřejmě s tím rozdílem, že jim nestačí pouze posvítit skrze film, ale musejí správně zobrazit všechny barvy. Světlo se musí nejprve rozložit na RGB prvky a teprve poté s nimi lze pracovat prostřednictvím procesoru, který zde zastupuje již téměř starožitný film, a čočky, jež pak zobrazí výsledný obraz. Jako zdroj světla se většinou používá bílé světlo, které se následně pomocí polopropustných zrcadel a nejrůznějších filtrů rozkládá do tří barev – červené, zelené a modré. Takto obecný popis může odpovídat mnohým projekčním technologiím, které se liší právě ve zpracování těchto základních tří barev. Vše však lze ještě zefektivnit. Nebo ne?
Laserová technologie
Laserová projekce jednoznačně představuje krok směrem kupředu. Projektory postavené na této technologii se mohou pochlubit výrazně delší životností a vůbec odolností vůči nejrůznějším vlivům prostředí. Jak velký je to ale pokrok? Jde pouze o vylepšení stávajících mechanismů, nebo o úplně nový směr, jímž se nyní bude ubírat celý trh s projektory? To jsou problémy, o kterých se dokážou přít i opravdu zkušení odborníci z oboru. U nich je ale situace poněkud komplikovaná, protože většinou zastupují nějakou konkrétní značku, které samozřejmě tak trochu „nadržují“. Pokud by však měl laser i nadále pokračovat ve vývoji tímto tempem, mohlo by opravdu jít o přelomovou technologii. Vždyť už dnes laserové projektory disponují několika klíčovými výhodami, proč by měly na trhu brzy uspět. červen 2019 | www.rmol.cz
