poměrně hladkými křivkami bez velkých lokálních výkyvů, zatímco v půdním profilu docházelo během roku k větším fluktuacím. Koncentrace CO2 v půdních profilech byly pozitivně korelovány s venkovní teplotou a negativně korelovány s půdní vlhkostí. Vliv vegetace na produkci půdního CO2 byl jen malý: v lesních půdách byly koncentrace obdobné bez ohledu na fakt, zda se jedná o les listnatý, smíšený nebo jehličnatý. Tyto koncentrace však byly vesměs lehce převyšovány koncentracemi CO2 v půdách na louce/pastvině. Vysoký stupeň korelace vykazovaly koncentrace CO2 v Amatérské jeskyni (lokalita Za štolou) a v půdách listnatého/jehličnatého lesa nad jeskyní. Nižší korelace byla nalezena mezi koncentracemi CO2 v jeskyni Balcarka a v příslušných půdách. Dosažení těsnější korelace zřejmě brání (1) ventilace jeskyně, (2) limitovaná rychlost transportu CO2 z půd do jeskyně a (3) antropogenní toky CO2. Acknowledgements. We thank Dr. A. Tůma from The Agency for Nature Conservation and Landscape Protection of the Czech Republic and employees of The Cave Administration in Blansko for wide support. The presented work was supported by the MSM0021622412 grants of Ministry of Education, Youth and Sports of Czech Republic. REFERENCES Faimon, J. – Štelcl, J. – Sas, D. 2006. Anthropogenic CO2 – flux into cave atmosphere and its environmental impact: A case study in the Císařská Cave (Moravian Karst, Czech Republic). Science of the Total Environment 369, 231–245 (Elsevier).
450