Delirium listopad 2019 by Daniela Korejsova

STUDENTSKÝ ČASOPIS, OBCHODNÍ AKADEMIE, HUSOVA 1, ČESKÉ BUDĚJOVICE

DELIRIUM

LISTOPAD 2019

••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • 1• • • • • ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••

Časopis Delirium je každoročně připravovaný projekt žáky 3. ročníku Obchodní akademie. V letošním čísle se zaměřujeme na téma týkající se školy.

Připravili jsme si pro vás články, které upravili Martin P., Nikola J. a Barbora J. a zprávy, za jejichž úpravu vděčíme Kateřině T., Zuzaně H. a Veronice P. Pro zpestření jsme si pro vás připravili re-

portáže ze školního prostředí, na kterých se podílely Michaela S., Terezie S. a Pavlína M. a fejetony, na jejichž výběru se podíleli Dalibor V., Daniel B. a Michala Z. Pro pobavení jsme připravili komiks, který měla na starosti Tereza T. a hlášky učitelů, které mají na svědomí Tereza S. a Barbora

••••••••••

VOD

•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• V. Kvíz učitelů si přichystali Klára Č. a Lu•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• cie V. a za fotky s komentářem vděčíme •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• Simoně T., Denise K. a Tomáši K. V nepo•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• slední řadě rozhovor s vybraným pracov•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• níkem školy si připravili Tereza B., Filip •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• B. a Michaela D. a vzhled úvodní strany •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• a úvodních slov měli na starosti Lucie V., •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• Nikol H. a Barbora P. To vše žáci svedli •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• pod vedením šéfredaktorek Vanesy K. •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• a Kateřiny V. •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •••••••••••••••••••••••••••••••••••••• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •••••••••••••••••••••••••••••••••••••• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •••••••••••••••••••••••••••••••••••••• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •••••••••••••••••••••••••••••••••••••• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •••••••••••••••••••••••••••••••••••••• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •••••••••••••••••••••••••••••••••••••• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •••••••••••••••••••••••••••••••••••••• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •••••••••••••••••••••••••••••••••••••• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •••••••••••••••••••••••••••••••••••••• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •••••••••••••••••••••••••••••••••••••• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •••••••••••••••••••••••••••••••••••••• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••

OBSAH

06–09

•••••••••

fejetony

10–11

•••••••••

zprávy

12–13

•••••••••

TBT 2018

14–15

•••••••••

články

16–17

•••••••••

reportáž

18–19

•••••••••

návrat do minulosti

20–22

•••••••••

rozhovor

•••••••••

komiks

24–25

•••••••••

kvíz

26–27

•••••••••

rozhovor s učiteli

•••••••••• ••••••••

něco dělat, a tak studují. Takové názory se objevují už pěknou řádku let, a zlehčují tak tíhu toho být student. To však není nutně pravda, protože studenti obětují studiu prakticky vše. Obětují svůj čas, když se celé dny musí učit neustále přibývající učivo. Obětují svou mozkovou kapacitu, když jí musí zahltit důležitými informacemi ke každému předmětu. Obětují svůj spánek, když se pozdě do noci učí a poté brzo ráno vstávají. Obětují svou komfortní zónu, když se každé ráno musí tlačit s celým městem v jed-

Student obchodní akademie musí být student pracovitý, dávající pozor a student inteligentní. Pokud tato kritéria ignoruje, může být učiteli strašen všem známým, děsivým spojením: "Tak to asi patříš na devítku." Pro někoho, kdo si neprošel zdejší obchodní akademií je to spojení naprosto nepochopitelné, avšak dlouhodobější studenti ví, že v moment, kdy je vyřčena tato fráze, už jde do tuhého. Na toto a další zvláštní situace si už zcela jistě zvykají noví žáci prvních ročníků, velice matoucí pro ně taktéž musí být největší osobnosti naší školy – učitelé. Spletitost životních cest a osobních životů mnohých z nich se jim bude odhalovat během studia a z mé vlastní zkušenosti je

nom autobusu nebo když se musí prodírat mezi ostatními studenty

o co stát. „Co pro studenty zajímavého se zde může vyskytnout?“ ptáte

na chodbách. Obětují své zdraví, když musí denně nosit hromady

se.

těžkých učebnic nebo vypisovat kilometry poznámek. Obětují své soukromí, když si i na záchodě musí vyslechnout cizí rozhovory.

fe j e to n y

vají svou lenost pracovat. Že jsou to prostě jen lidé, kteří nechtějí

Student OA

Co vše musí student obětovat kvůli studiu?

Unikátnost minulého školního roku studenta na OA tkvěla v takzvaných Žolících, místní studentská společnost vymyslela první produkt,

Být studentem vlastně není jen o tom „chodit do školy“. Je za tím

který byl kupován nejen několika učiteli, kteří se každoročně snažili

mnohem více a studenti se vlastně vědomě vzdávají svého života.

zabránit krachu studentské společnosti, doposud úspěšně, ale i žáky,

Proto bychom se nad těmito oběťmi měli zamyslet, a naopak na ně

a že jich nebylo málo. V průběhu několika dní se Žolíci rozšířili jako

být hrdí, že jsou toho schopni.

španělský mor a jejich účel byl jasný: zachránit zaneprázdněného nebo líného studenta před zkoušením. Žolíci byli podporováni téměř všemi učiteli, i přes jejich snadno viditelnou nechuť. Studentská společnost tak bohatla a užívala si momenty na výsluní.

Matika

fe j e to n y

Na světě jsou názory, že student je jen slovo, kterým lidé zakrý-

Co se pod tímto názvem vůbec skrývá? Matika neboli matematika. Studenti středních škol jsou nejspíš tolik znavení z vyučování,

Tento rok však proběhla obměna kádru společnosti, a tak se zbývá zeptat: „Co vymyslí žáci OA letos?“

že nedokážou plně vyslovovat názvy předmětů. Ani se jim nedivím. Po rovnicích a následujících nerovnicích – ještě aby se člověku jazyk nezamotal. Předmět, ze kterého slangová zkrácenina studentů vychází, se nazývá matematika. Snad nejvíce nejobávanější a doživotně traumatická lekce součtů, součinů, podílů, rozdílů a mnoha dalších zákroků. Zde, v Obchodní akademii na Husově třídě, se naše výuka soustředí právě na zacházení se všemi počítadly a na zvládání dosud všech existujících početních operací. A že jich existuje. Proto my studenti hrdě šíříme po světě, že navštěvujeme Obchodní akademii na Husově třídě 1. Zvládáme-li si zapamatovat, kolik vět o konstrukcích těles existuje, kolika množinami, mocninami a násobilkou nás profesorové zahrnují, s hrdostí můžeme šířit, jaké jedničky jsme. Jen se pokuste o součet všech početních operací. Kolik jich existuje? Pokud znáš odpověď, patříš určitě mezi nás jedničkáře.

•••••••••••• ••••••••••

•••••••• •••••••••

Milostný románek – pro někoho nádherná spleť pocitů, při které radost střídá vzrušení a vášeň motá hlavu, pro jiné zas nepochopitelná řada sladkých a kýčovitých činů vybočující mimo realitu běžného života. Každý zamilovaný je obklopen pozitivní energií a na svět

fe j e to n y

Rande na OA

fe j e to n y

kouká přes jakési barevné okuláry, které vše zkreslí k dokonalosti. Není lehké pochopit to, jak se někdo takový cítí, pokud sám nemáte někoho, kdo vás miluje a stojí za vámi. Přiznám se, a to opravdu upřímně, že během hodin pana učitele Pánka, kdy jsem se trápila nad otázkami fyziky, jsem neměla čas zahýbat myšlenkami ještě k otázkám lásky. Jediné, k čemu se mé myšlenky upínaly mimo fyziku, byla otázka náboženství, kdy jsem vždy na začátku hodiny začínala věřit i v Napoleona při pohledu na koníčka usmívajícího se na mě z tabule. V jedné ze snad milionu nekonečných hodin nám bylo sděleno,

Hezky oblečen, obličej rozdělen symetricky do „téčka“, jež pravá půlka obličeje představuje aktiva a levá pasiva. Úsměv vyvolán ze správného zaúčtování a zář v očích z hodin matematiky. Postava správného kulturisty, protože hodiny tělesné výchovy mají nejpřísnější měřítka. Tohle je v dosti případech mylná domněnka, jelikož dost lidí zde propadá traumatu z neodevzdání včas domácích úkolů, vypadávání vlasů z neustálého stresu ze zkoušení a protáhlý obličej z nedostatku spánku. Na čele vytesáno „Oranžová vesta, taky cesta.“

extra, ale co jsem nečekala já, bylo to, že budu mít rande s fyzikou, a ještě nám do toho bude křenit otravně chytrá bruneta, která mi byla nepříjemná už tím, že byla mou jmenovkyní. Takže já pravidelně každý týden poslouchala z úst učitele Pánka, jak Klárka vše umí, a přitom vůbec nemluvil o mně. Na závěr všeho toho snažení mi veškerá Klárky pomoc nepomohla ani k dobré známce. To už jsem se ale naštvala a ukončila s fyzikou můj milostný románek, už žádné další rande.

Najdou se ale i zde, kdo byli zrozeni se státi účetní, ke kterým by seděl popis z prvních řádek. Jak vyřešit problém, abychom z plevele udělali krásné květiny? Dostávají stejnou výživu, jsou dostatečně zalévané vodou, ale plevel si neváží takové kvality, která se mu dostává. Pak přijde trest v podobě tváří v tvář se zahradníkovou rukou, kde se svým kořenem drží zuby nehty, aby mohl setrvat v pověstné zahradě OACB. Ti nejslabší jsou holt přesazeni do jiné zahrady, do Husova 9. Pokud květinka či plevel dokážou vydržet 4 roky v oáze, jsou potom odměněni tím, že můžou jít ještě na hezčí místo, kde svůj vývin můžou posunout do takových měřítek, že jednou z nich by někdo mohl sklízet ovoce.

••••••••••

Nad touto otázkou si těžkou hlavu dělá nejeden zahradník OACB.

••••••••••

Student Obchodní akademie

že následující fyziku bude rande. No, nikdo nečekal, že to bude něco

lavice Obchodní akademie. Studenti se jako každý rok vrátili po prázdninách do školy a byli přivítáni školním řádem, který však nepatřil do tohoto století. První školní den začal na Obchodní akademii stejně jako na všech ostatních školách v pondělí, 2. září a zahájili tak nový školní rok. Studenty přivítaly kromě učitelů i nově vymalované prostory školy. Školní výuka byla zahájena předáním nejnutnějších informací a následnou prezentací školního řádu, který byl letos osvěžen úvodem vystřiženým ze sto let starého předchůdce.

Obchodní akademie v Českých Budějovicích se zapojuje v průběhu školních roků vždy do různých akcí, které nějak pomáhají. Tento rok, jako tomu je

zp r á vy

Dne 2. září 2019 se opět zaplnily

Obchodní akademie také pomáhá

každý školní rok, se zapojila i mimo jiné do sbírky Květinový den (Český den proti rakovině), která je spojena s prodejem žlutých kvítků měsíčku lékařského a rozdáváním letáků o prevenci rakoviny. Sbírka proběhla v průběhu školního roku v létě a cílem této sbírky bylo preventivně působit na širokou veřejnost, díky rozdávání letáků s informacemi a prodávání žlutých kvítků měsíčku lékařského. Sbírka se jako vždy uskutečnila v centru i v blízkém okolí Českých Budějovic. Získané finanční prostředky za nabízené kvítky měsíčku lékařského byly použity na boj proti rakovině – na nádorovou prevenci, zlepšení kvality života

Studenti se tak kromě současných práv

onkologických pacientů, podporou onkologické vý-

a povinností dozvěděli, i jak by to vypa-

chovy, výzkumu a vybavení onkologických center.

dalo, kdyby před sto lety studovaly oni. Zahájení tedy proběhlo úspěšně a studenti se trochu osmělili a připravili na školní rok 2019/2020, který je před nimi.

Originální začátek roku

•••••••••••• •••••••••••

zp r á vy

pořádá Obchodní Akademie Husova 1, která sídlí v Českých Budějovicích. Zkratka TBT znamená „Třída baví třídu“. To už asi vysvětluje, v čem samotná akce spočívá. Každá třída Obchodní akademie se ukázala se svým programem. Měli jsme možnost vidět vystoupení od vtipných scének, až po promyšlené taneční sestavy. První místo obsadili chlapci tehdy z 3. ročníku. Třída 2.AL se ukázala s tanečním vystoupením doplněným zpěvem spolužaček a paní učitelky. Celá skupina byla sladěna do červené barvy, což vytvářelo pocit sehranosti. Novinkou byla cena pana bufeťáka, který je velmi oblíbený mezi žáky. Sám ji předal na pódiu. Akce se povedla a už teď jsme zvědaví, jak dopadne to letošní TBT.

TBT alias třída baví třídu je předvánoční akce konaná studenty školy. Je to jeden z dnů, kdy se studenti skvěle baví, a celé škole ukazují, že svému vystoupení opravdu obětovali snahu.

řovat k předem určenému tématu TBT, který si vymyslí organizátoři. Nejčastější vystoupení bývají taneční, zpívané nebo nějaké vtipné scénky, např. ze života. Na celý průběh od příprav až po samotný den TBT dohlí-

TBT probíhá na škole

braná třída, což obvykle bý-

žejí učitelé i ředitelka školy.

každý rok už dlouhou dobu.

vají třeťáci, dá dohromady

V den konání TBT už je vše

Zpravidla to bývá poslední

tým, který toto celé organi-

připravené a postupně po

den před vánočními prázd-

zuje, jak ve škole, tak i ve

sobě probíhají vystoupení.

ninami. Celá škola se slav-

svém volném čase. Musejí

Také probíhá hodnocení

nostně sejde ve velkém sále,

zajistit mnoho věcí, ale ta

vystoupení a hlasování pro

to bývá buď Vltava nebo

nejpodstatnější je účast co

to nejlepší! Třída, která

Slávie, a postupně jednot-

nejvíce studentů školy na

vyhrála a měla nejlepší

livé třídy vystupují se svými

TBT. Během podzimu pro-

vystoupení, získá cenu

scénkami na jevišti před

bíhá několik zkoušek a na-

a účastí na TBT se přičítají

svými spolužáky. Je to zá-

cvičování toho očekávaného

také body do soutěže mezi

bavné a panuje uvolněná

dopoledne.

třídami. Každý z toho dne

atmosféra. Za celou touto

Každá třída si musí při-

má nějaký zážitek a pěkné

akcí se ale skrývá velký kus

pravit nějaký svůj nápad,

zakončení školy před prázd-

práce. Za organizaci této zá-

který bude na TBT před-

ninami.

bavné akce jsou zodpovědní

vádět. Nápady mohou být

zejména studenti. Jedna vy-

jakékoliv, ale měly by smě-

TBT 2018

uskutečnila každoroční událost s názvem TBT. Akci

TBT? Co to je za zkratku?

TBT 2018

Dne 21.12. 2018 se v Kulturním domě Vltava

••••••••• ••••••••

Školní kávovar značky X je obecně hodně rozšířený, ale bohužel se domnívám, že káva, kterou produkuje, není rovna své ceně a ani se nehodí ke každodenní spotřebě našich studentů. Z mé vlastní zkušenosti jsem kávovar zkusila třikrát. Dvakrát jsem dala šanci bílé čokoládě, ale bohužel chutnala pokaždé tak vodově, že jsem byla nucena ji vylít. Jednou jsem vyzkoušela cappuccino, ale také omyl. Chutnalo jako voda se špatně rozmíchanou kávou. Zeptala jsem se přímo firmy X, co si o této problematice myslí. “Za kvalitou naší kávy si stojíme a možná někdo jen doplňuje málo kávy. To ale není naše chyba a problém.” Je problém skutečně v nedostatku kávy v automatu nebo je to o kávě jako takové? Zeptala jsem se pana učitele Petra Pánka na jeho názor: “Já automat využívám denně a kávu za takovou cenu bych pil klidně pětkrát denně.” Závěrem bych řekla, že každý má jiné chutě a nároky na to, jak má káva chutnat. Automat tedy najdete v druhém patře staré budovy a můžete si ji dopřát již od 11 Kč.

Pan Pánek dopřávající si své každodenní množství ranní kávy.

Myslíte si, že je zeměpis nedůležitý předmět? Tak to

čl á n e k

V dnešním článku bych se ráda zabývala kvalitou kávy ze školních automatů. Automaty jsou využívány širokým okruhem našich studentů, ale je kvalita kávy opravdu prospěšná a vhodná ke spotřebě tolika mladých lidí?

Zeměpis nedůležitý předmět? Vůbe ne!

Káva ze školního automatu? Ano či ne?

čl á n e k

jste na velkém omylu, podle pana učitele Linharta tomu tak není. Pan učitel zeměpis zbožňuje a to je poznat i podle jeho výuky. Zapeklité otázky pokládá dvakrát týdně, klade otázky, na které je mnohdy těžké odpovědět a několikrát ani tu odpověď mnozí z nás nevymyslí. Pan profesor často prohlásí oblíbenou větu, která zazní snad v každé hodině zeměpisu: „Tohle jsou základní otázky, na které byste měli ihned odpovědět“. Pro některé z nás zeměpis úplně tak zajímavý a důležitý není, ale na druhou stranu je fajn poznat státy nebo země z nějakého jiného úhlu. Díky těmto hodinám se dozvíme, např. kolik má daná země obyvatel, jakou má rozlohu nebo také jaké má národnostní složení a další. Kolikrát nás probíraná země může zaujmout na tolik, že bychom ji v budoucnu chtěli navštívit. Někteří se mohou najít např. v zahraniční kuchyni, zajímavé pro ně je to, jak se lidé v daných národech stravují. Ve finále „ten“ zeměpis, i když nás nebaví, není, tak špatný, musíme si hold vždy najít to své. Pan Linhart

už slabší z nás sesedávají z kola a volí

Všichni se tedy pomalým tempem

metodu “vyjdu ten kopec pěšky”. Ani

rozprcháváme, nacházíme nejbližší re-

tato metoda však nesnižuje naše fyzické

staurace či hospody a konečně si sedáme.

vyčerpání a rovinatý povrch je stále v ne-

Po jídle nás velice mile překvapí, když

dohlednu.

se vrátí učitel a dva spolužáci, všichni

Po nějaké době přichází další tech-

nické potíže, protože spolužákovo kolo

Ráno mě probouzí zářivé sluneční pa-

Tým nakonec doháníme a jsme znovu

prsky a lehce mě oslepují jemné vlnky na

v plné sestavě. Chvilku zapomínám na to,

hladině Lipna. Celý kemp se postupně pro-

že jedu na kole a kochám se krásnou ne-

bouzí, rychle snídáme, nanášíme vrstvu

narušenou přírodou. Nejkrásnější pohled

opalovacího krému a běžíme za učiteli.

se nám skýtá, když jedeme přímo okolo

S vědomím nadcházejícího zážitku se

rozsáhlé vodní hladiny. Dojíždíme k pří-

někteří z nás těší, někteří se tak trochu

vozu a zastavujeme. Je čas koupit si lístek

bojí. Učitelé nám předávají stručné in-

a vyčkávat na příjezd. Čekání si zkracu-

strukce, všichni naposledy kontrolu-

jeme veselými historkami a trochu se dě-

jeme svá kola i výbavu našich batohů

síme, když přijíždí další školní skupina

a s chutí a zároveň i lehkou nechutí

cyklistů a několik aut. Nakonec se nám

vyrážíme vstříc kopcům okolo Lipna.

však všem povede najít si na přívozu svůj malý kousek prostoru a bezpečně přejíždíme na druhou stranu.

s funkčním kolem a jsme již psychicky i fyzicky připraveni na poslední úsek.

už se skutečně téměř rozpadlo. Tyto po-

Již na začátku jsme upozorněni na tři

tíže vyřeší jeden z učitelů, který spolu-

kopce, které nás budou čekat. Kopců vy-

žáka a ještě dalšího studenta bere pod

šlapáváme celou řadu, ovšem ty nejhorší

svá křídla a vyrážejí pěšky zpět na začá-

budou ty tři poslední. A vskutku to tak

tek cesty. Tyto komplikace však nejsou

je. Z posledních sil vyšlapáváme či vy-

jediné. O pár dalších metrů dalšímu spo-

cházíme nekonečně dlouhé kopce, avšak

lužákovi praskne duše, která je naštěstí

jsme motivováni vidinou blízkého konce.

po chvilce zdárně vyměněna.

S vypětím všech sil se dostáváme na vr-

Před námi stojí další část trasy, tento-

chol posledního kopce a víme, že to nej-

krát se jedná o velice kamenitý a obtížný

horší je za námi a teď přijde pouze cesta

terén, někteří z nás mají díky neodpru-

z kopce. Nikdy se mi jízda na kole tolik

ženému kolu problém se udržet a z kola

nelíbila, jako když jsem sjížděla a věděla,

nespadnout. Tato část však naštěstí není

že už je to za mnou.

příliš dlouhá, a tak se řádně natřesení

Na závěr chci dodat, že byť se může

vracíme zpět na příjemnou hladkou cestu.

zdát cyklistický výlet z mého pohledu jako opravdu nepěkný zážitek, má mnoho pozitiv. Nyní už mi většina kopců nevadí a vzpomínám, jak strmé a dlouhé kopce byly na Lipně. Zážitek však stojí za to, protože něco takového vás s přáteli rozhodně stmelí a máte na co vzpomínat a o čem vyprávět svým budoucím potomkům.

Zpočátku terén nevypadá příliš náNyní už se vyčerpání projevuje na vět-

ročně, poté však přichází první větší kopec. Tam začínají první komplikace.

Když se vylodíme, sedneme na kola

šině z nás, a to především na těch, kteří

Řada z nás sotva popadá dech, rychlejší

a opět vyjedeme do bujné lipenské pří-

nejsou jízdou na kole příliš políbeni. Ti už

a fyzicky zdatnější jedinci ujíždějí za ho-

rody. Už tušíme, že teprve tady oficiálně

přestávají vnímat okolí a doufají v brzkou

rizont. Někteří dokonce mají technické

začíná ta pravá cyklistika, která nás zo-

přestávku. Navíc se zásoby vody nezadr-

potíže, kola se námahou skoro rozpadají.

celí. Po mírně ztíženém terénu, kde všude

žitelně tenčí. Po této strastiplné pouti

Naštěstí šikovný pan učitel kolo opravuje

kolem sebe slyším zrychlený, mírně vy-

přichází konečně ono město, ve kterém

a vyčerpáni můžeme jet dál za dávno ztra-

čerpaný dech, přichází série těžce vy-

si můžeme dát vytoužený oběd, a hlavně

cenou silnější skupinou.

šlápnutelných kopců, v jejichž blízkosti

si odpočinout.

r e p o r tá ž

OA na kolech aneb cyklistický výlet

r e p o r tá ž

Na konci druhého ročníku jsem se já a moji spolužáci zúčastnili povinného sportovního kurzu. Je spousta zážitků a dnů, které by stály za moje vylíčení, na to je však málo prostoru na papíře. Proto jsem se rozhodla popsat naše zážitky z cyklistického výletu.

•••••••••••••

Informace jsou potřeba

••••••••••••

Kdo má ruce, nohy účtuje

Pedagogický sbor

•••••••••••••

••••••••••••••••••

•••••••••••••

Výšlap na Kleť

N á vr a t d o m i n u l o sti

Absolventi 1945–1947

••••••••••••

•••••••••••••

Zimní sportovní kurz

N á vr a t d o m i n u l o sti 18 19

rozhovor vede: Michaela Sojková německy, byť toho dnes již bohužel není tolik, vděčím právě jí. Tím jejím stylem výuky a svým způsobem i tou přísností mě hodně naučila. Nezapomenutelný byl také hlavně pan profesor Slanec, což je taková legenda OA, který nás učil zbožíznalství. Nedávno jsem se potkala s kamarádem, který končil v tom roce, kdy já jsem nastupovala, a dlouze jsme vzpomínali na pana Slance a na ty jeho historky a hlášky. Jedna taková typická hláška byla: “Malá jedna může být, malá pět musí být…”. (usmívá se)

https://www.kdpcr.cz/danovy-poradce/ing-petra-vomelova

V jakých letech jsi navštěvovala OA a jaký obor jsi studovala?

Studovala jsem v letech 2000–2004 a tenkrát ještě OA neměla obory, byla to pouze OA.

Na které učitele z OA nikdy nezapomeneš?

Určitě nezapomenu na naši paní třídní profesorku Jirku Jírovou, která nás učila německý jazyk. Byla hodně přísná, nicméně byla i dost férová a pamatuji si, že když jsem na školu nastoupila, neuměla jsem z němčiny vůbec nic a za to všechno, co umím

Který předmět byl tvůj nejméně a nejvíce oblíbený?

Neřekla bych úplně nejoblíbenější, to nevím, nicméně asi nejjednodušší pro mě byl předmět účetnictví, protože mi to tak nějak šlo docela samo a potom předmět informatika, což byla práce s počítačem ve Wordu, Powerpointu, Excelu, různé úpravy textů atd. Dokonce se má zdatnost v této oblasti projevila natolik, že jsem byla vybrána do krajské soutěže ve Worldprocessingu, z které jsem následně postoupila i do celorepublikové soutěže. Nejméně oblíbeným předmětem byl český jazyk a to asi hlavně díky naší paní učitelce a kvůli diktátům. Já mám český jazyk ráda, literaturu jsem si velice oblíbila a čtení knih mi zůstalo dodnes, ať už odborných či neodborných textů. Nicméně gramatika a pravopis, ty jsou pro mě velice traumatizující

a zároveň ani sloh nebyl mou doménou. (směje se) I když paradoxně ve čtvrtém ročníku se mi povedla napsat satira natolik dobře, že jsem měla privilegium přečíst tento sloh do školního rozhlasu. To se mi kupodivu nějak povedlo, ale jinak to byla většinou křeč.

„Literaturu jsem si velice oblíbila a čtení knih mi zůstalo dodnes.“

•••••••••••••••

Rozhovor o Obchodní akademii v Českých Budějovicích s inženýrkou Petrou Vomelovou, bývalou studentkou OA a také absolventkou Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity.

Vzpomeneš si na pár nejhezčích nebo nejzajímavějších zážitků z OA?

Přiznám se, že si takhle nic konkrétního nevybavím. Nejvíce se mi vybaví někteří spolužáci s tím, že s pár kamarádkami máme to přátelství natolik hezké, že se dodnes vídáme, a to i když jedna žije v Praze. Občas spolu zajdeme na večeři, na výlet nebo na kávu, takže na tyhle lidi vzpomínám ráda. Určitě tam byly i nějaké pěkné zážitky, nicméně přiznám se, že jsem byla docela ráda, když jsem ukončila studium a měla jsem střední školu za sebou.

Jakou máš práci? Máš pocit, že ti znalosti z OA byly v zaměstnání užitečné?

Znalosti mi určitě užitečné jsou, protože se živím jako daňová poradkyně. Mám dnes takovou malou účetní firmu, takže z logiky vyplývá, že studium OA předurčilo svým způsobem i tu moji práci, protože jsem začínala jako účetní a musím říci, že to, co jsem se naučila z účetnictví na OA, tak mi dalo úplně nejvíc co se teorie a nějakých základních znalostí týče. Samozřejmě potom ta

praxe je nepostradatelná, ale když to srovnám s těmi lidmi, co ke mně dnes chodí na pohovory, tak musím říci, že pokud někdo chtěl, tak nás škola dokázala připravit na praxi a ty znalosti nám dát. Takže to určitě hodnotím kladně. A pak ještě určitě další věc, kterou jsem se na OA naučila a kterou považuji za jednu z nejužitečnějších pro můj budoucí život, bylo psaní všemi deseti. To dnes také spousta lidí obdivuje, když mě vidí psát na klávesnici, a je pravda, že to neskutečně urychluje a zjednodušuje práci.

Byla jsi se školou spokojená?

V rámci možností jsem byla spokojená. Nemám k tomu úplně nějaké extra výhrady. Tenkrát samozřejmě pro mě některé předměty byly méně záživné, třebas různé ekonomické teorie, ale vím, že některé ty znalosti používám dodnes. Rozhodně v té praxi mě asi střední škola připravila více, než vysoká škola. Vysoká škola mi spíš dala nějaký nadhled, přehled a schopnost pro zaměstnání daňového poradce.

Podnikali jste také lyžařský a sportovní kurz?

Ano, podnikali. Na lyžařském kurzu jsme byli v Krkonoších, ten se mi velice líbil. Byli jsme tam, pokud se nepletu, v prvním ročníku, ale přesto už jsme byli taková dobrá parta. Žádný extra průšvih tam asi nebyl. Samozřejmě kluci chodili tajně pít alkohol a pan učitel Linhart je odchytil. (směje se) Srandu jsme si užili, i protože kluci bydleli v pokoji nad námi, takže jsme se vyklonili z okna a povídali jsme si až do noci. Potom si pamatuji, že pan profesor Linhart měl s sebou kytaru, takže se hrálo i zpívalo. Vždycky jsme si všichni sedli na chodbu a hrálo se. Dokonce mám pocit, že se tam pořádaly i soutěže, jedna byla v běžkách a druhá byla v běhu do kopce po sjezdovce s lyžákáma a kupodivu mám pocit, že při běhu po sjezdovce jsem skončila druhá a ty běžky jsem možná i vyhrála. Takže to mám samozřejmě samé hezké vzpomínky.

r o zh o vo r

•••••••••••••••

r o zh o vo r

ko m i ks

Nějaký vzkaz pro studenty OA na závěr? Mějte rádi účetnictví! (směje se)

Při informatice…

••••••

Já mám takové životní krédo, nelitovat toho, co bylo, protože to všechno, co se stalo, nás utváří a díky tomu jsme dnes, jací jsme. Takže já bych rozhodně neměnila, ostatně jak už jsem říkala, mě ta škola něco dala i v mém profesním životě, protože v tomto oboru pokračuji. Určitě bych tedy neměnila, ani jsem tenkrát nebyla do této školy

S paní učitelkou na biologii…

„Určitě bych neměnila, ani jsem tenkrát nebyla do této školy nucena.“

Kdybys mohla vrátit čas, vybrala by sis znovu OA nebo by ses rozhodla jinak?

Vzala mi určitě iluze o tom, že někdy budu umět pravopis českého jazyka, o to se paní profesorka určitě postarala. (směje se) Mnohem víc mi toho však dala. Dala mi přátele na celý život, znalosti z účetnictví, ekonomické znalosti a hlavně určité sebevědomí v tom, že jsem v tomto oboru dobrá, protože je pravda, že na základní škole jsem byla průměrná, zatímco tady, i když jsem měla i nějaké ty trojky, jsem se držela v top 10. Vždy nám bylo kladeno na srdce, že jsme na státní výběrové škole, a musím říci, že to nebylo úplně zadarmo, ani to nebylo úplně jednoduché.

•••••••

Téma jsme žádné neměli, protože tenkrát se témata nedávala, a měli jsme zkrátka klasický maturitní ples. Ples se mi líbil, nicméně jsme to měli okořeněné takovou třídní peripetií, protože se ve finále ukázalo, že slečna, která měla na starost vybírání peněz celé ty čtyři roky, si z těchto peněz vylepšovala vlastní rozpočet. Po maturitním plese jsme zjistili, že skoro nic nemáme. Skončilo to tím, že přestala úplně chodit do školy, podali jsme na ní trestní oznámení, které jsem dokonce s kamarádkou vyúčtovávala a asi po pěti letech se nám to všem splatilo. Jinak ale musím říci, že ples byl v rámci možností hezký.

Co ti OA dala a co ti vzala?

•••••••••••••••

••••••••••••••• Jaký byl tvůj maturitní ples a jaké jste měli téma?

Na hodině zeměpisu…

•••••••••••••••

„Některé předměty pro mě byly méně záživné, ale vím, že některé znalosti ze školy používám dodnes.“

nucena, svým způsobem je pravda, že mi jí rodiče tak nějak předhodili, ale bylo to přirozené a asi to tak mělo být. (usmívá se)

•••••••••••••••

(usmívá se) Co se týče letního sportovního kurzu, tak ten jsme měli také a jelo se na Lipno na kola. Tenkrát jsem se ho však nemohla zúčastnit, protože jsem den předtím dostala nějaký zápal a to mě hrozně mrzelo.

•••••••••••••••

r o zh o vo r

10)

kvíz

a) Mgr. Daniela Pokorná

c) Mgr. Jitka Michalová

d) PaedDr. Barbora Daňhová

d) Mgr. Jiří Novák

e) Ing. Renata Dufková

g) Mgr. Alena Malíková

f) Mgr. Pavel Bach

h) Mgr. Jana Soukupová

i) Mgr. Ivana Pláteníková

i) Mgr. Veronika Pešková

j) Ing. Kristýna Vrhelová

j) Ing. Eva Lederová

•••••••••••••

e) Mgr. Irena Vacíková

g) Ing. Daniela Jindrová

h) Mgr. Petr Pánek

Řešení: a) 8); b) 9); c) 1); d) 7); e) 10); f) 6); g) 2); h) 3); i) 5); j) 4)

b) Mgr. Vojtěch Kačer

c) Mgr. Miloš Nygrýn

f) Mgr. Zdeněk Linhart

a) Mgr. Vladimíra Machová

b) Ing. Pavla Boxanová

10)

Řešení: a) 8); b) 6); c) 2); d) 9); e) 7); f) 3); g) 10); h) 1); i) 5; j) 4)

•••••••••••••

Poznej učitele

•••••••••••••

Mgr. Hana Čekalová

Mgr. Vojtěch Kačer

Jak jste se dostala k tomu, co učíte?

Jak jste se dostal k tomu, co učíte?

A co s ostatními učiteli?

Ekonomické předměty mě bavily, už když jsem tady studovala, takže to pro mne byla jasná volba, co se týče vysoké školy a potom i povolání. Ekonomické předměty mě provázely celý život, takže proto jsem tady.

To si úplně nejsem jistá, jestli můžu hodnotit, protože vzhledem k tomu, že jsem tady jenom měsíc, tak těch příležitostí k setkání moc nebylo. S kým se potkávám tady na patře, tak z toho mám pozitivní pocity, a pokud jde o ostatní, tak si myslím, že je ještě čas na to poznat se líp.

Proč právě tato škola?

Co si myslíte o studentech?

Pro mě je to citová záležitost. Já to tu měla ráda už jako žákyně, takže jasná volba.

Jak se Vám zde pracuje?

Jsem tady zatím měsíc, ale jsem spokojená, takže dobře.

Jak jste si padla do noty s učiteli v kabinetu?

Myslím, že s paní Pokornou jsme si úplně perfektně sedly. Je tady vzájemný respekt, sdílené zkušenosti a ochota vyslechnout, takže já myslím, že fajn.

Myslím, že jsou plní energie, akorát že by mohli tu energii věnovat víc do učení. (úsměv) Někdy mě strašně překvapí, jak moc jsou dospělí, a někdy zase naopak, jak jsou to ještě malé děti, čímž nechci nikoho degradovat, protože někdy i v nás dospělých děti stále trošku dřímají, ale teď nemluvím za ostatní učitele, to bych si netroufla.

Prozradíte nám nějakou zajímavost o vás? Moc ráda maluji obrazy.

••••••••••••

Když jsem si vybíral vysokou školu, tak jsem se chtěl hýbat a nechtěl jsem ztloustnout. První varianta byla vojenská krimi, druhou byla policejní akademie a třetí jsem si dal pedagogickou jako záchranu, což teda nakonec vyhrálo a jsem za to docela rád.

Proč právě tato škola?

Už když jsem nastupoval na pedagogickou školu, tak jsem volil tak, abych mohl učit na střední škole. Přišlo mi to vždycky jako to, co bych chtěl dělat. Učil jsem i na základce a prostě to není pro mne. Střední škola je ideální level, takže proto proč tenhle level školy a proč zrovna tahle škola? Když jsem posílal životopisy, tak se mi paní ředitelka ozvala, že někoho takového shání, tak jsem přišel a líbilo se mi to, takže proto. Jinak konkrétní školu jsem si nevybíral.

Jak se Vám zde pracuje?

Dobře se mi tu pracuje. (úsměv) Překvapilo mě, že studenti ve většině případů fungují, čehož jsem se bál asi nejvíc.

Jak jste si padl do noty s učiteli v kabinetu? Je to super, tady určitě žádný problém není.

A co s ostatními učiteli?

Znám jich zatím půlku jménem a z té půlky půlku znám trošku líp, takže můžu říct, že se znám se čtvrtinou. Zatím je na tohle těžké odpovědět.

Co si myslíte o studentech?

Jsem mile překvapen po všech stranách. Vždy když je přede mnou nová výzva, snažím se tam jít s čistým štítem a bez předsudků, a hlavně nic od toho nečekat, abych nebyl zklamaný. Jsem opravdu mile překvapen.

Prozradíte nám nějakou zajímavost o vás?

Rok jsem strávil v Americe, kde jsem pracoval jako plavčík u oceánu. Také jsem florbalový brankář.

r o zh o vo r

Udělali jsme rozhovor s novými přírůstky do učitelského sboru. Jak si poradili s našimi otázkami? Dozvíte se zde!

r o zh o vo r

••••••••••

•••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• • • • • 28 •••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••••••••••••••••• ••••••••••••••••••••••••••••••••••

•••••••••••••