Page 1

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XXV. • B¤EZEN 2018 • âÍSLO 1

Z OBSAHU: • Seriál: Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu – XXXX. díl • Za limuzíny do Francie II • Genetické hodnocení vlastností souvisejících s telením • Krávy bez trÏní produkce mléka, trvalé travní porosty a hovûzí maso • Vyzrálé hovûzí maso jako fenomén doby


Vážené chovatelky a chovatelé, máme březen, což je tradičně nejenom měsíc knihy, ale také čas, kdy vychází první číslo svazového zpravodaje. Telení je na většině chovů sice v plném proudu, přesto věřím, že si v nabitém programu najdete čas na přečtení našeho magazínu. Obsahuje opět mnoho zajímavých článků ze všech oblastí chovu masného skotu – od šlechtění až po příspěvky věnované ekonomice masného skotu. A co nás letos čeká? Důležitými událostmi budou bezesporu chovatelské výstavy a přehlídky. Tou hlavní akcí bude Jihočeská beef show, která je specializovanou výstavou pro plemena aberdeen angus a limousine. Tato výstava se ve dvouletých intervalech koná na sklonku srpna v Českých Budějovicích jako součást odborného programu agrárního veletrhu Země živitelka. Termín letošní výstavy je 23.–28. 8. 2018. Premiéru měla beef show v roce 2012, tehdy pouze za účasti zástupců plemene aberdeen angus, od následujícího ročníku se k nim přidali i chovatelé limousina. Letošní akce bude tedy čtvrtou speciální výstavou angusů, v případě limousinů půjde o třetí „speciálku“. Očekáváme účast zhruba 130 až 150 nejlepších kusů z celé České republiky. Organizátoři připravují několik změn, pokud se je podaří dotáhnout do konce, posune se úroveň a prestiž výstavy zase o kousíček dopředu. Více ale v tuto chvíli neprozradíme, neboť stále probíhají jednání. Další neméně významnou akcí bude Charolais show, která proběhne již podruhé v Lysé nad Labem v rámci podzimní výstavy Zemědělec a Náš a to v termínu 4.–7. října 2018. Plemeni charolais budou z celkových čtyř výstavních dní vyhrazeny dva, a to sobota a neděle. Charolaiský program naváže na holštýnský, který se bude konat ve čtvrtek a v pátek. Vlastní charolaiský šampionát se uskuteční v sobotu 6. října od 13 hodin. Na neděli je v případě dostatečného počtu soutěžících připravena soutěž mladých chovatelů sdružených v Junior teamu ČSCHMS. Nejenom výstavami budeme žít. V listopadu letošního roku vejde v účinnost nová evropská zootechnická legislativa. Ta přináší mnohé změny, na které bude reagovat i český plemenářský zákon a všechny navazující předpisy: nejenom vyhlášky, ale rovněž dokumenty jednotlivých svazů. To se samozřejmě bude týkat i nás, proto již nyní ve spolupráci s jednotlivými chovatelskými kluby připravujeme změny, které do šlechtitelských programů budeme zakomponovávat. Většina masných plemen prošla v posledních letech úspěšným kvalitativním vývojem, a proto přišel čas také na úpravu parametrů a chovných cílů, které jsou součástí šlechtitelských programů. Tyto změny budou diskutovány na jednáních chovatelských klubů, z nichž většina se uskuteční v druhé půlce března. Jelikož se jedná o zásadní chovatelská rozhodnutí, je více než žádoucí co nejvyšší účast chovatelů na těchto jednáních. Termíny konání najdete na našem webu. Přeji vám mnoho úspěchů a těším se s vámi na setkání na některé z chovatelských akcí.

Kamil Malát


ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 1/2018 – roãník XXV.

O B SAH Aktuálnû................................................................................................................ 4 Aktivity âSCHMS 2017/18 .................................................................................... 5 Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu: FARMA203 .............................................. 6 Za limuzíny do Francie II ...................................................................................... 13 Ovûfiování pÛvodÛ pfies genotypizaci pfiichází ...................................................... 18 Zmûny v pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot u masn˘ch plemen skotu..................... 20 Genetické hodnocení vlastností souvisejících s telením ........................................ 22 Welfare masného skotu snad od roku 2019........................................................... 25 Krávy bez trÏní produkce mléka, trvalé travní porosty a hovûzí maso ................... 28 Pastevní technika v podmínkách ekologického zemûdûlství.................................. 33 Skot, kter˘ se u nás (ne)pase: Maìarsk˘ stepní skot ............................................... 38 Vyzrálé hovûzí maso jako fenomén doby .............................................................. 42 Rentabilita chovu krav bez trÏní produkce mléka v âR v roce 2016 ..................... 44 Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus ...................................................... 47 Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2018 ................................................. 52 Recept – Mexické hovûzí ...................................................................................... 54

Adresa svazu: âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, z.s., Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903 Svaz je registrovan˘m spolkem zapsan˘m ve spolkovém rejstfiíku veden˘m Mûstsk˘m soudem v Praze oddíl L, vloÏka 207

Kontakty na pracovníky svazu: • pfiedseda: Ing. Václav Jungwirth ZD Brloh se sídlem v Brloze, Brloh 215, 382 06 Brloh e-mail: jungwirth@cschms.cz, tel.: 602 232 488 • fieditel: Kamil Malát, Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Pavla Vydrová, Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: vydrova@cschms.cz, tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Nina Honová OsvoboditelÛ 35/9, 410 02 Lovosice e-mail: honova@cschms.cz, tel.: 724 073 641 • obchodní ãinnost: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny, e-mail: vrablik@cschms.cz, tel.: 724 007 863

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger, Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda e-mail: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453 • jiÏní âechy – Ing. Vít âepelák, Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov e-mail: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861 Ing. Karel ·imák (externista), ¤íãní 209, 387 11 Katovice e-mail: simak@cschms.cz, tel.: 725 891 286 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le e-mail: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862 • Morava – Bc. Radek Dobe‰, Voskovcova 2, 779 00 Olomouc e-mail: dobes@cschms.cz, tel.: 724 073 640 • severní a stfiední âechy – Ing. Michal Janda, Do Klecánek 490, 250 67 Klecany e-mail: janda@cschms.cz, tel.: 702 020 761 • stfiední a v˘chodní âechy – Ing. Petra Pokorná, Dolní Újezd 360, 569 61 Dolní Újezd u Litomy‰le, e-mail: pokorna@cschms.cz, tel.: 702 020 760

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Titulní strana – hlavní fotka: Telata plemene masný simentál na farmě Jana Zatloukala Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. (foto: Karel Melger) Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Titulní strana – malá fotka: Red angusská jalovice na chovu společnosti Moravia ZL Cheb s.r.o. Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma. (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Stádo plemene aberdeen angus na chovu na Skalického z Libnova (foto: Karel Melger)

3


Aktuálnû Národní dotace 2018 Ministerstvo zemûdûlství vydalo Zásady pro rok 2018, kter˘mi se stanovují podmínky pro poskytování tzv. národních dotací. ReÏim jednotliv˘ch titulÛ zÛstává zachován (s v˘jimkou dotaãního titulu 2.D na nákup plemenn˘ch jalovic, kter˘ letos nebude vyhlá‰en), rozpoãet na tento rok je pomûrnû pfiízniv˘, a tak lze doufat, Ïe nebude docházet k v˘raznému krácení sazeb jednotliv˘ch dotaãních titulÛ. Doporuãujeme v‰em, aby se s vydan˘mi zásadami seznámili a dodrÏovali termíny pro podání Ïádostí. Dokument najdete na svazovém webu v sekci „dotace, programy/ formuláfie a pfiíruãky“.

,Mezinárodní soutûÏ mlad˘ch chovatelÛ v Nûmecku V termínu od 21. do 23. záfií 2018 bude nûmecká simentálská asociace pofiádat jiÏ tfietí roãník v˘stavy mladého skotu plemene masn˘ simentál – Bundesjungviehschau Fleckvieh Simmental. Vedle soutûÏního ‰ampionátu pofiadatelé v Erfurtu plánují uspofiádat také první mezinárodní soutûÏ mlad˘ch chovatelÛ (Internationaler Jungzüchterwettbewerb). Zvífiata není tfieba vozit s sebou, v‰em soutûÏícím budou vylosována a pfiidûlena na místû. V‰ichni tedy budou mít identické startovní podmínky. SoutûÏ je urãena mlad˘m chovatelÛm masného simentála ve vûku 7–25 let. V pfiípadû zájmu o úãast kontaktujte tajemnici svazu.

,Dva ãe‰tí b˘ci získali titul Champion of Europe Velmi pûkn˘ch úspûchÛ dosáhli ãe‰tí b˘ci v internetové soutûÏi „Champion of the World“, která je aktivitou t˘mu osob okolo PJ Budlera, jenÏ se ãesk˘m chovatelÛm pfiedstavil v roli sudího na loÀské národní v˘stavû v Brnû. Do tûchto soutûÏí, které probíhají oddûlenû pro nûkolik masn˘ch plemen, jsou nominováni ‰ampióni z v˘stav konan˘ch po celém svûtû a renomovaní odborníci z nich pak vybírají jednotlivé vítûze v nûkolika rÛzn˘ch kategoriích. V soutûÏi b˘kÛ v kategorii Champion of Europe získali zlatá ocenûní hned dva ãe‰tí b˘ci – v plemeni limousine vyhrál zlato Ujo Novokosteleck˘, v soutûÏi masného simentála zabodoval Ben z Nové Vody. Stejní b˘ci získali také bronz v celosvûtové soutûÏi Champion of the World! Dûkujeme rozhodãím a gratulujeme ocenûn˘m chovatelÛm.

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 23. 11. 2017 do 23. 2. 2018 Agro Pertoltice, a.s., Zruã nad Sázavou, PK AA Bfiíza Zbynûk, Lhotka, Zájmové DuchoÀ Jakub, KoÏlí u âíÏové, ¤ádné + PK PA Farma Nedvûzí, spol.s r.o., Nedvûzí, Zájmové + PK MS Jirou‰ek Jaroslav, De‰tné v Orl. horách, ¤ádné + PK AA Juda Václav, BohuÀov, ¤ádné + PK BA Kaleta Marián, âesk˘ Tû‰ín, ¤ádné + PK MS Karbanová ZdeÀka, Ing., GolãÛv Jeníkov, Zájmové Kohout Vladimír, Bukovany, ¤ádné + PK HI Kotalíková Dana, Písek-Semice, PK AA Malecha Josef, Ing., Bo‰ilec, ¤ádné + PK DX Matûják Tomá‰, Stará Rudná, Zájmové Nátr Daniel, Ing., âerná Voda, PK AA Nová Eva, Ing., Zbynice, ¤ádné + PK PI

4

Novotn˘ ªudovít, Zdelov, ¤ádné + PK LI Oufiedník Karel, Kolinec, ¤ádné + PK LI Prima Energo, s.r.o., Prachatice, ¤ádné + PK CH, LI, MS ProgresGen s.r.o., LibeÀ, Zájmové Reinold Manfred, Stará âervená Voda, PK AA Stfiední ‰kola zemûdûlská a veterinární Lan‰kroun, Dolní Tfie‰Àovec, PK GS, LI Svoboda Zbynûk, Ing., Bezdûkov u Klatov, Zájmové Synek Vladimír, BoÏíkov, ¤ádné + PK LI TechFarm s.r.o., â. Budûjovice, ¤ádné + PK LI Totu‰ek David, Jimramovské Pavlovice, ¤ádné + PK AA, CH UNION PLUS s.r.o., Su‰ice, ¤ádné + PK DX Zemûdûlsk˘ dvÛr BERBERA s.r.o., Tachovská HuÈ, Zájmové


Aktivity âSCHMS 2017/18 Prosinec 4. 5. 6. 8. 14. 14.

12. 12. 12. 12. 12. 12.

pracovní schÛze inspektorÛ, Hradi‰tko jednání pracovní skupiny k plemenn˘m hodnotám (Hradi‰tko) belgick˘ národní ‰ampionát plemene BM (pracovní cesta ãlenÛ Klubu BM) jednání v˘boru Svazu marginálních oblastí, Horomûfiice (Malát) spoleãné jednání dozorãí rady a pfiedstavenstva âMSCH a.s. (Malát, Jungwirth) vánoãní v˘bor âSCHMS, Hradi‰tko

Dal‰í prosincové aktivity: • Tisk a rozeslání 4. ãísla svazového zpravodaje • Administrace a vyplácení dotací na kontrolu uÏitkovosti a plemenné jalovice • Obchodní ãinnost – export skotu • Inovace ãlenské databáze MaSkot • V˘voj a testování nového programu na KUMP • Pfiíprava nového v˘poãtu PH

Leden 3. 1. 3. 1. 8. 1. 9. 1. 10. 1. 10. 1. 11. 1. 15. 1. 18. 1. 22. 1. 22. 1. 19.–20. 1. 25. 1. 26. 1. 26. 1.

pracovní schÛze inspektorÛ, Hradi‰tko jednání s vedením V˘stavi‰tû âeské Budûjovice ohlednû pfiípravy Jihoãeské beef show, âeské Budûjovice (Jungwirth, Vráblík) jednání s rusk˘mi zájemci o nákup skotu, Praha (Vráblík, Malát) jednání o spolupráci pro rok 2018 s MONETA Money bank, Praha (Malát) jednání chovatelsk˘ch svazÛ a âMSCH a.s. t˘kající se ovûfiování pÛvodu pfies SNP, Hradi‰tko (Malát) jednání s tureck˘mi chovateli o spolupráci, Tábor (Vráblík) jednání úzkého vedení âMSZP, Praha (Malát) jednání pracovní skupiny k novele plemenáfiského zákona, Praha (Malát) semináfi „Aktuální problémy v chovech masného skotu“, hotel Tfii vûÏiãky, StfiíteÏ u Jihlavy jednání Klubu chovatelÛ plemene dexter, âZU Praha valná hromada âMSZP, Praha (Vráblík) aukãní prodej masn˘ch b˘kÛ v nûmeckém Ilshofenu, pozvání nûmeck˘ch chovatelÛ na Jihoãeskou beef show (Jungwirth, Vráblík) oslavy 25. Let firmy Bohemia breeding, ·iklÛv ml˘n (Malát, Vráblík) jednání s firmou MSD Animal Helad ohlednû spolupráce v roce 2018, Praha (Malát) jednání a v˘bûr zvífiat s polsk˘mi zájemci o nákup plemenného skotu

Dal‰í lednové aktivity: • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2018 • Administrativa spojená s BOZP a PO • Pfiíprava katalogÛ pro v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ v I. turnusu 2018 • Pfiíprava, zpracování a odeslání dat do mezinárodního hodnocení Interbeef • Zvefiejnûní v˘sledkÛ Interbeef z prosincového odhadu • V˘voj a testování nového programu na KUMP

Únor 1. 2. 2. 7. 8. 9. 13. 14.

2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2.

15. 2. 19. 2. 21. 2. 21. 2. 23. 2. 24.–25. 2.

pracovní schÛze inspektorÛ, Hradi‰tko jednání Rady PK charolais, Hradi‰tko (Kopeck˘) jednání v˘boru Svazu marginálních oblastí, Horomûfiice (Malát) jednání pracovní skupiny k plemenn˘m hodnotám, Hradi‰tko v˘stavní v˘bor Charolais show (Zemûdûlec 2018), Lysá n. L. (Malát) setkání zástupcÛ âMSZP a SZIF, Praha (Vráblík) ‰kolení zamûstnancÛ na lineární hodnocení zevnûj‰ku, jiÏní âechy (inspektofii âSCHMS) v˘bûry a aukãní prodej b˘kÛ v nûmeckém Meissenu, pozvání nûmeck˘ch chovatelÛ na Jihoãeskou beef show (Jungwirth, Vráblík) v˘bor âSCHMS, Hradi‰tko zahájení I. turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jednání pracovní skupiny k novele plemenáfiského zákona, Praha (Malát) jednání Rady PK asociace AA, Tábor semináfi „Mezigeneraãní v˘mûna zku‰eností v agrárním sektoru“ (DoãkalÛv ml˘n) jednání a v˘bûr zvífiat se slovinsk˘mi zájemci o nákup plemenn˘ch jalovic

Dal‰í únorové aktivity: • Pfiíprava materiálÛ pro první ãíslo svazového zpravodaje 2018 • Aktualizace databází na webu âSCHMS • Zvefiejnûní nového v˘poãtu plemenn˘ch hodnot na webu âSCHMS a TOPek • Zvefiejnûní katalogÛ k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ v I. turnusu 2018 • âinnosti spojené s pfiípravou v˘stav plánovan˘ch v roce 2018 • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2018 • Pfiíprava podkladÛ do Zpravodaje 1/2018

5


REPORTÁŽ Z CHOVU:

FARMA203 CUTTING HORSES and TEXAS LONGHORN Jméno/název: Pavel Mališ FARMA203 O farmu se stará: rodina a 2 zaměstnanci Obec: Mořina Okres: Beroun (Středočeský kraj) Nadmořská výška: 355 m nad m. Chované plemeno: texas longhorn (TX), maďarský stepní skot, ČESTR a kříženci Členem svazu: od roku 2015 řádným členem V plemenných knihách: TX Základní stádo (matky): 9 ks TX Plemenitba: přirozená, inseminace, embryotransfer Zemědělská půda: 45 ha TTP V systému EKO zemědělství: NE WEB: připravuje se FB: https://www.facebook.com/ Farma203-164575473577126/ Pavel Mališ s partnerkou Gábinou

Cesta ke cuttingu... „Je‰tû za minulého reÏimu jsme jeli s partou nûkolika rodin na dovolenou do chatové oblasti Radava u Orlické pfiehrady. Na koupání to tenkrát zrovna moc nebylo, a tak jsme se zajeli podívat na nedalekou jízdárnu a pak v tom t˘dnu je‰tû nûkolikrát. Tohle se odehrálo na úplném zaãátku mé cesty k chovu americk˘ch koní. Quarter horses mi uãarovali a nejvíce „painti“. Stál jsem pfied zásadní a existenãní otázku: postavit farmu nebo fabriku? Rozhodl jsem se pro farmu, i kdyÏ jsem pÛvodním povoláním zámeãník a u tohoto oboru se motám uÏ pûknû dlouho. Postupnû jsem vybudoval i prosperující firmu Texas Connection, kterou dnes úspû‰nû fiídí nejstar‰í ze ãtyfi synÛ Franti‰ek. Tehdy pfiede mnou ale stálo nelehké rozhodnutí, jestli koupit pozemek

6

KdyÏ se fiekne Amerika, kaÏd˘ si hned vybaví nûco typicky amerického, nebo pro Ameriku charakteristického. Co napadne vás? Je toho urãitû spoustu, severní Amerika je pfieci zemû v‰ech a velk˘ch moÏností (nebo alespoÀ vÏdycky b˘vala). ZáÏitky Pavla Mali‰e, za kter˘m jsem se vydala na reportáÏ nedaleko za Prahu a kterému uãaroval Texas a v‰e co s ním souvisí, by vydaly na román. On své kofieny kupodivu nezapustil za velkou louÏí na divokém „západû“, ale doslova na dostfiel od úplnû jiné Ameriky, která je soustavou jámov˘ch vápencov˘ch lomÛ v âeském krasu. Nejznámûj‰ím z nich je Velká Amerika pak Malá Amerika a Mexiko. UÏ jste doma? Tûm z vás, kter˘m koluje v Ïilách alespoÀ tro‰ku trampské nebo toulavé krve urãitû ano. Zvu vás dnes na povídání o splnûném americkém snu jednoho ãeského „cowboye“ a chovatele, kter˘ se pfies lásku ke koním a cuttingu dostal aÏ k chovu plemene texas longhorn a to v‰echno v bezprostfiední blízkosti lomu Velká Amerika. Je‰tû neÏ si poslechneme poutavé líãení cesty pana Mali‰e k chovatelství, tak mi dovolte pár vysvûtlení. Pro nezasvûcené, cutting je westernová jezdecká disciplína, pfii které jezdec s konûm oddûlí od stáda dobytãe a snaÏí se ho udrÏet mimo stádo po dobu 2,5 minut. Provedená úloha se hodnotí bodováním. KaÏd˘ závodník má ãtyfii pomocníky: dva mají zabránit dobytãeti, aby se zabûhlo do zadní ãásti arény, a dva se starají o to, aby zbytek stáda byl pohromadû a mimo pracovní oblast. Pfii cuttingu se obvykle pouÏívají mladé jalovice o váze 200 aÏ 300 kg. A texask˘ dlouhoroh˘ skot neboli texas longhorn je pÛvodní americké plemeno chované tradiãnû extenzivním zpÛsobem, celoroãnû na pastvû a pfiehánûné kovboji. Na zaãátku 20. století témûfi vymizelo, za podpory vlády Spojen˘ch státÛ byl ve 20. letech 20. století chov opût obnoven a v souãasnosti se chová pfies 10 tisíc kusÛ tohoto skotu, pfiedev‰ím na maso a jako genová rezerva. Do âeské republiky byl poprvé importován v roce 2009 nákupem embryí. Vítejte v Americe... u dálnice a postavit velkou halu, která bude vidût a bude komerãnû zajímavá a z malé firmy tak udûlat velkou, nebo koupit pozemky o nûco dál a zaloÏit farmu. Nakonec se mi vlastnû podafiilo realizovat obojí. Jako první jsme koupili statek v Jinoãanech u Prahy, kde se se zámeãnickou dílnou zaãínalo, ale díky jeho v˘hodnému prodeji se nám po‰tûstilo koupit dal‰í statek i s pozemky. Kolaudace Farmy203 probíhala v roce 2002, ale nápad se zrodil uÏ nûkdy v roce 1997,“

❒ Timeline cutting 2017, Cat Spoonful a Pavel Mališ (foto: archiv farmy)

vysvûtluje svou cestu k farmafiení pan Mali‰ a se zápalem dodává: „Tenkrát tady cutting nikdo neznal a kdo ano, tak nemûl prostory pro tyto potfieby pfiíli‰ pfiizpÛsobené. Proto byl projekt na‰í farmy od zaãátku koncipován jako „tréninkové centrum“, nic obdobného v âR v té dobû nefungovalo. Já jsem se do cuttingu a práce s dobytkem z koÀského sedla jednodu‰e zamiloval a chtûl jsem se tomu vûnovat naplno.“ Nejdfiív mûly b˘t krávy... „KdyÏ se na v‰echno dívám s odstupem, tak jsem mûl nejdfiíve zaãít chovat krávy a pak teprve konû. Takhle to vnímám dnes, po letech nabyt˘ch zku‰enostmi. ProtoÏe v dne‰ní dobû si krávy „jen“ pÛjãit, to není jednoduché. Dfiíve to tak fungovalo, mûli jsme dohody s chovateli, ktefií nám pro potfieby tréninku i závodÛ doby-


❒ Majitel farmy, pan Pavel Mališ, se svým stádem a plemenným býkem Dirks Viper (foto: Pavla Vydrová)

tek zapÛjãili, ale tyhle ãasy jsou nenávratnû pryã. Pfii‰el IBR a bluetongue a bylo po pÛjãování a pfiemísÈování. I chovatelé, ktefií byli léta zvyklí pÛjãovat si tfieba paznehtáfiské klece a dal‰í materiál, si najednou zaãali v‰echno pofiizovat do vlastnictví, aby se eliminovala moÏnost nákazy.“ „Rád vzpomínám na dlouholetou spolupráci s Milo‰em ·ediv˘m z Chovu Charolais na Slabcích, ke kterému jedete na reportáÏ odpoledne (pozn.: reportáÏ z tohoto chovu na vás bude ãekat v pfií‰tím ãísle Zpravodaje), kter˘ nám v dobû minulé vyãlenil a oplotil ãást pozemkÛ, propÛjãil dobytek a mohli jsme tak vesele trénovat. Jeho filozofií je zapou‰tût kanadské charolaiské jalovice na dvou letech, takÏe nám roãní pÛjãil bez problémÛ. Mohli jsme je v pfiípadû potfieby i pfiesunout k nám, byla to perfektní spolupráce. Nic mû

s úsmûvem a lehkou nostalgií Pavel. A to je jeden z dÛvodÛ, proã se dnes v Tachlovicích staví v˘krmna: „Abychom byli schopní nakoupit zástavov˘ skot a mít ho pro potfieby cuttingu na dohled od ranãe a kdykoli si mohli zvífiata dle potfieby pfiivézt a odvézt. Nejlépe se nám na práci osvûdãily jalovice, na trénink jsou ideální kfiíÏenky s podílem krve masného simentála a anguse. Nejvhodnûj‰í je pouÏití odstaven˘ch zvífiat, ãímÏ nám zcela logicky nastává problém pfii jarních závodech, protoÏe ideální je pozdní zástav, ale taková zvífiata v âR kolem období ãarodûjnic k dispozici zpravidla nejsou, nebo se hledají jen velmi tûÏko.“ Toto je také dÛvod, proã

❒ Býček čekatel (Wizard203) ve skupině jaloviček (foto: Pavla Vydrová)

tehdy nenutilo fie‰it vlastní dobytek, nebylo to potfieba, ale takhle uÏ to nikdy fungovat nebude a já jsem tro‰ku zaspal a tak nemáme do dne‰ních dní otázku vlastního dobytka pofiádnû vyfie‰enou, i kdyÏ na ní tvrdû pracujeme,“ fiíká

❒ FARMA203 v celé své kráse (foto: Pavla Vydrová)

dlouhodobû spolupracují s jednou spoleãností, která obchoduje s dobytkem a díky níÏ jsou schopní potfiebné mnoÏství zvífiat zajistit. Náklady jsou ale samozfiejmû vy‰‰í, neÏ kdyÏ si vychovají vlastní zvífiata. „Na trénink jsou

7


❒ Budoucí plemenný býček (foto: archiv farmy)

dobré i zebu, mûli jsme tu i bizony,“ ale v souãasné dobû si pan Mali‰ pochvaluje práci s 50% kfiíÏenci texas longhorn. Doslova ho nadchly primitivní geny tohoto plemene, povaha, jiné pfiem˘‰lení, jiná konstituce i motorika pohybu: „Rohy pomáhají v tom, Ïe se k nim kÛÀ pfiíli‰ nepfiibliÏuje a i to je dÛvod, proã dûlat texas longhorny a zejména se zamûfiit na jejich kfiíÏence a do budoucna vysokopodílové kfiíÏence.“ Vize farmy je tyto kfiíÏence dokrmovat a dostat na ãesk˘ trh hovûzí maso s podílem TX. Najít si zákazníky a umût produkt patfiiãnû prodat v co nejlep‰í kvalitû. To je celá my‰lenka a pfiání pana Mali‰e nabídnout do „steakhousÛ“ pofiádn˘ kus masa ãeského pÛvodu s americk˘mi geny: „Poãítám s v˘krmem 2,5–3 let˘ch b˘kÛ odchovan˘ch na pastvinách, podle mû to nebude mít chybu.“ Fiasko zvané bourárna... Pfiitom projekt vlastní bourárny uÏ byl zrealizován, bourárna stojí, ale není v souãasné dobû vyuÏívaná a uÏ nikdy ani nebude. Zafiízení bylo prodáno, dotace na vybudování vrácena: „Nebyl to ‰Èastn˘ krok, protoÏe v‰e stojí a padá s kvalitními fiezníky, na které se musíte spolehnout po v‰ech stránkách a tûch je bohuÏel nedostatek,“ vysvûtluje mi radikální ukonãení provozu majitel. Sedíme v místnosti prosvûtlené velk˘mi prosklen˘mi plochami. Dlouh˘ barov˘ pult napovídá, Ïe se jedná o prostory vyuÏívané v dobû konání akcí, ale pÛvodnû zde mûl b˘t obchod s masem. Dnes uÏ tento zámûr dokládá pouze chladicí box ve vedlej‰í

8

❒ Plemenný býk Win2Day (foto: archiv farmy)

místnosti, pozÛstatek po nerealizovaném projektu. V souãasné dobû se ale uÏ pfiem˘‰lí a pracuje nad realizací dal‰ího projektu a to obchodu na námûstí v nedalek˘ch Ledenicích a ubytování v horním patfie budovy, ve které s panem Mali‰em rozprávíme o slastech a strastech cuttingu a chovu longhornÛ: „Koncepci a vizi máme, ale v‰e je o vynaloÏen˘ch nákladech, které se vracejí velmi pomalu. Cesta k financím vede pfies konû, pomáhá nám 20 pronajíman˘ch boxÛ ve stáji, které se nûkolikrát do roka zaplní a díky tomu si na sebe provoz farmy vydûlá a nebude tfieba ho dotovat z jin˘ch zdrojÛ.“ O chod farmy se pfiitom z velké míry stará partnerka pana Mali‰e, Gábina, která na první pohled pÛsobí dojmem sice kfiehké, ale osobité Ïeny, která se umí postavit k práci ãelem a v‰e si „o‰éfovat“ jak je potfieba. B˘ci „the best of“ a doÏivotní ãlenství... První my‰lenka pana Mali‰e byla taková, Ïe kdyÏ chovat americké konû, tak také americké krávy. Bylo tfieba sehnat základní stádo, coÏ bylo – a doposud je – v Evropû obrovsk˘ problém. Nakonec to v‰echno zaãalo nákupem

plemenného b˘ka Win2Day (státní registr ZTX 007), kter˘ je pÛvodem americké embryo z velmi v˘znamného chovu Dickinson cattle (www.texaslonghorn.com) narozené na území Rakouska v dubnu 2015. Ve stejném roce bylo k b˘kovi pfiikoupeno po dvou jaloviãkách z Nûmecka, Rakouska a Holandska. Dal‰í rok k nim pfiibyly je‰tû tfii jaloviãky ze ·v˘carska a plemenn˘ b˘k DIRK’S VIPER ET (ZTX 013) po embryotransferu realizovaném v Belgii, ale jeho kofieny sahají aÏ do neménû v˘znamného texaského chovu Star Creek Ranch (www.starcreekranch.com). Po embryotransferu se jiÏ na chovu pana Mali‰e narodil dal‰í plemenn˘ b˘k GLITTER DONE Z FARMY 203 ET (ZTX 014, *10. 9. 2016), kter˘ je po otci TRIPWIRE 183/2 (ZTX 009) pÛvodem z chovu zmiÀovaného pana Dickinsona. V‰ichni b˘ci jsou na fotografiích opatfien˘ch jmény na zdi nad barem, u kterého sedím, coÏ


❒ Potvrzení o původu vydané americkou asociací chovatelů plemene texas longhorn na býka z chovu pana Mališe (foto: archiv farmy)

❒ Plemenný býk Dirks Viper (ZTX 013) je chloubou chovu pana Mališe (foto: archiv farmy)

svûdãí o tom, Ïe je na nû chovatel patfiiãnû hrd˘ a pokraãuje ve v˘kladu: „BERETTA 531 (ZTX 015), dal‰í genetika která nás hodnû zajímá, máme jeho mraÏené semeno, b˘k je po otci po HUBBELLS 20 GAUGE z ranãe www.hubbelllonghorns.net. Máme vytypované je‰tû dal‰í, ale o ty se teprve snaÏíme, aÏ v‰echny linie vzájemnû propojíme, tak budeme mít velmi kvalitní evropsk˘ chov,“ vysvûtluje mi svÛj zpÛsob „práce“ s b˘ky pan Mali‰: „Stejn˘ princip se mi osvûdãil u koní, kde to funguje velmi podobnû. Zvífiata jsou registrována v rámci plemenné knihy v âeské republice, ale mám zaplacené doÏivotní ãlenství u Americké asociace chovatelÛ texas longhorn a díky tomuto ãlenství bude pro mû obchodování zvífiaty a semenem v mezinárodním mûfiítku daleko jednodu‰‰í.“ S ‰ibalsk˘m úsmûvem mi Pavel pfiiznává, Ïe doÏivotní ãlenství si zaplatil hlavnû proto, aby nemusel myslet na to, Ïe musí kaÏd˘ rok zaplatit poplatek. Takhle má pokoj a jistotu, Ïe nezapomene. Ameriãtí chovatelé a tamní Asociace ho pfiijali velmi vfiele a jsou velmi rádi, Ïe se chov TX rozvíjí také v rámci Evropy. Úplnû první telata (jalovice) po Win2Day se narodila v lednu minulého roku. Leto‰ní první telátka uÏ jsou také na svûtû, napfi. po Win2Day se jednu lednovou nedûli narodila Sunday22, na jménech si chovatel evidentnû zakládá . Pfiicházejí také první

exportní úspûchy, napfi. jalovice po Viperovi byla v loÀském roce prodána do Belgie. Po stejném plemeníkovi chodí po svûtû b˘ci jako je Third cutting, Wrangler, Sirius a Smart Old Fox. Velmi zajímavou genetikou je bezesporu také plá‰Èovû ãerven˘ inseminaãní b˘k DIRK’S RED BULL (ZTX 008). Na Mofiinû jsou v oãekávání prvních telat, kdyby se povedl b˘k, vÛbec by se pan Mali‰ nezlobil. Na první pohled je dle fotky nad barem jasné, Ïe je to jin˘ typ b˘ka neÏ ti ostatní „vyvû‰ení“, napfi. osvalení k˘ty má v˘raznûj‰í. Maso by na svá zvífiata pan Mali‰ dostal rád, ale nesmí to b˘t na úkor pfiirozen˘ch pohybov˘ch i dal‰ích cenûn˘ch vlastností tohoto plemene. âtvrt˘m Ïelízkem v ohni na Farmû203 by mûl b˘t ãekatel na

uchovnûní, ãernobíl˘ b˘ãek Wizard 203, kter˘ se narodil vloni na ãarodûjnice a má, jak jinak, odli‰nou genetickou v˘bavu, neÏ ostatní b˘ci v chovu. Je to i o penûzích... „Tro‰ku nás mrzí neveselé v˘sledky embryotransferu, dal‰í dÛvod, proã stavíme zmiÀovanou halu v Tachlovicích. Nejen pro cca 100 ks ve v˘krmu. Poãítáme s prostorem pro dárkynû a pfiíjemkynû a cílem je vytvofiit jim maximálnû komfortní podmínky s eliminací stresu, aby se nám podafiilo úspû‰nost ET zajistit. Poãítám s tím, Ïe dva mûsíce pfied akcí si budou zvykat na podnûty, od svícení baterkou aÏ po procházení klecí. Nauãíme si je na jádro, aby byly v klidu a injekce se daly aplikovat bez stresu a neopakovalo se nám uÏ nahánûní po pastvinách pod svûtlomety traktoru. U koní také navykáme budoucí matky na pobyt v porodním boxu a funguje to skvûle. Chceme to dûlat tak, aby-

❒ Kráva s telaty (foto: archiv farmy)

9


❒ Overly Sweet – dárkyně embryí (foto: archiv farmy)

sebou jen pár 50% TX, vzhledem k vûku si ho zatím chovatel ‰etfií a h˘ãká.

❒ Plemenný býk Win2Day má pod sebou čistokrevné jalovičky čestra (foto: Pavla Vydrová)

chom si v pfiípadû neúspûchu mohli fiíct, Ïe jsme udûlali v‰e, co bylo v na‰ich silách a zbytek uÏ je v rukou pfiírody, kterou neoblafneme. Na‰ich krav si ceníme stejnû jako koní, cena se také pfiíli‰ neli‰í. Pût tisíc euro za odstavené tele, to je texaská realita a drahá sranda nûco „jen tak“ zkou‰et.“ Jen pro zajímavost, kdyby chtûl nûkdo ze ãtenáfiÛ koketovat s my‰lenkou na zaloÏení chovu TX: „Embryo s kvalitním rodokmenem vás vyjde na 1100 USD plus poplatky. A to nemluvím o ma‰inerii na ruzyÀském leti‰ti pfii proclívání. Jen kdyÏ ãlovûk pfiipoãítá parkovné, tak uÏ se dostává do úplnû jin˘ch ãísel. Inseminaãní dávky, pro pfiedstavu, napfi. zmiÀovaného Beretta vyjdou na 100 euro, za dávky jin˘ch b˘kÛ jsem platil 35–60 euro/ID.“

10

B˘ci a jejich holky... Win2Day pÛsobí ve stádû ãítajícím jedenáct ãistokrevn˘ch ãesk˘ch strak, u kter˘ch se nevydafiil embryotransfer: „Uvidí se, kolik jich bude po vy‰etfiení bfiezích, ty které nebudou, dokrmíme na jatka. Jde nám zejména o to, získat 50% kfiíÏence TX, a po mléãn˘ch matkách by mohla telata velmi dobfie prosperovat.“ Druh˘ b˘k, Dirks Viper, má na sv˘ch bedrech stádo ãistokrevn˘ch TX s „Maìarkami“. Jedná se o tfii zástupkynû maìarského stepního skotu, které mû sv˘m specifick˘m vzezfiením zaujaly natolik, Ïe se o tomto na první pohled zajímavém plemeni máte moÏnost doãíst více v jiné rubrice tohoto zpravodaje. Tfietí b˘k pÛsobící na farmû je mladiãk˘ Glitter Done, kter˘ má pod

(Ne)sezónní telení... „Zatím nemáme nastavené sezónní telení, i kdyÏ je to mou vizí do budoucna. Neoddûlujeme b˘ky od stáda, jsou po cel˘ rok s kravami ãi jalovicemi v pfiidûleném stádû. Necháváme tomu voln˘ prÛbûh. Nejsme na to zafiízení, ale máme rozjednan˘ odkup nemovitosti na na‰ich pozemcích, která by se právû pro úãely vybudování boxÛ pro b˘ky, hodila. Ve chvíli, kdy budeme mít kam b˘ky dát, mÛÏeme si zaãít hrát se sezónností. Tû‰ím se na vyrovnané stádo a pfiibliÏnû stejnû stará telata. Dnes vidíte na pastvinách telata pÛlroãní ale také tfieba jen pár dnÛ stará. Na druhou stranu, pro cutting potfiebujeme telata celoroãnû, takÏe kdyÏ se nám to v‰echno narodí ve stejném období, tak to pro nás nebude pfiíli‰ v˘hodné, budeme potfiebovat alespoÀ dvû „sezóny“ telení,“ uvûdomuje si chovatel.

❒ Tři zástupkyně maďarského stepního skotu s telaty po býkovi TX (foto: Pavla Vydrová)


Remízky nadev‰e... Na rozlehlé a ãlenité pastvinû se mÛÏete pokochat pohledem na devût ãistokrevn˘ch texas longhornsk˘ch matek a jejich sedm telátek. Na první pohled vás kromû majestátn˘ch rohÛ s extrémnû ‰irokou základnou b˘ka Dirks Viper a krav zaujmou také plá‰Èovû ‰edé krávy s rohy neménû nápadn˘mi, ale smûfiujícími vzhÛru. Jedná se právû o tfii zmiÀované zástupkynû maìarského stepního skotu, které si pan Mali‰ pfiivezl pfiímo z maìarského Národního parku Hortobagy. V souãasné dobû mají k dispozici 15 ha pastvin a asi 2 ha remízkÛ, které zvífiata hojnû vyuÏívají: „Kráva totiÏ pfied otelením odejde od stáda, v remízku porodí, tele tam ukryté ponechá a vrací se k nûmu na kojení. Teprve za tfii dny pfiivede vítûzoslavnû tele do stáda. Nemám ‰anci potomka v hustém porostu najít. Krávy jsou velmi ‰ikovné,“ vysvûtluje mi sloÏitosti chovu TX pan Mali‰. Dal‰í zajímavostí je napfiíklad to, Ïe dokáÏí pozfiít takové mnoÏství ofiechov˘ch listÛ, aby jim neu‰kodilo, ale zároveÀ jim látky uvolÀující se potem a kÛÏí zajistily repelentní úãinek. Velmi sofistikovan˘ zpÛsob jak se zbavit obtíÏného a v‰udypfiítomného hmyzu, zejména much. „Jsem rád, Ïe jsou na‰e pastviny pestré a zvífiata si na nich najdou v‰echno, co potfiebují a pomohou si v souladu s pfiírodou a témûfi bez na‰í pomoci. Zakládám si na tom ponechávat pfiírodu pfiírodû. Málokter˘ strom, kdyÏ to nebylo vyloÏenû nutné, ustoupil nûjaké na‰í stavbû. SnaÏíme se je do projektÛ zakomponovat a pfiíli‰ pfiírodu v okolí neomezovat. Vzrostlé stromy jsme dokonce i pfiesazovali. Akáty sice nejsou v místních podmínkách pÛvodní dfievinou, ale nám slouÏí jejich dfievo na kÛly na ohrady a pfiístfie‰ky.“ Kvalitní krmivo je základ... Pan Mali‰ musí na popud své pfiítelkynû Gábiny sv˘m svûfiencÛm pfiilep‰it: „V pfiípadû, Ïe klesnou teploty k nule a pod ní, tak se zvífiata pfiikrmují senáÏí, aby mûla dostatek energie na zahfiátí. Já pak mÛÏu v noci klidnû spát, pro-

❒ Stádo na pastvině působí poklidně, ale budí respekt (foto: Pavla Vydrová)

toÏe vím, Ïe i kdyÏ je venku nízká teplota, zvífiata nestrádají. Základem na‰í krmné dávky je ale zejména kvalitní seno. V pfiípadû, Ïe je zima jako ta leto‰ní, kdy je na konci ledna 7 °C, krávy vesele spásají trávu, co to jde.“ Na velké pastvinû to vypadá spí‰e jako po nájezdu stáda ovcí, traviãka je vykousaná doslova na mech: „V˘Ïivná v tomhle období asi moc není, ale to zvífiatÛm nevadí, ona si to odchodí a najdou si, co potfiebují a není nic jednodu‰‰ího neÏ se vrátit k balíku voÀavého sena. Jádro dostávají pouze mladí b˘ci kvÛli pfiírÛstkÛm. Minerální v˘Ïivu také neopomíjíme.“ „Vzhledem k poãtu hektarÛ, které máme k dispozici, zcela

sobûstaãní nejsme a musíme seno nakupovat. Z na‰ich luk dûláme spí‰e senáÏ a v pfiípadû, Ïe nám dochází nakoupené zásoby, tak sáhneme do vlastních rezerv. Co potfiebujeme navíc, nakupujeme od lidí z okolí, protisluÏbou si vycházíme vstfiíc, já jim pomohu m˘m zámeãnick˘m fiemeslem a oni mi nechají tfieba potfiebné mnoÏství sena.“ V‰echny hektary jsou na‰e... „Dal‰ím omezujícím aspektem jsou prostory. V souãasné dobû hospodafiíme na plo‰e cca 45 hektarÛ, coÏ není mnoho. V‰echny hektary jsou na‰e, Ïádné si nepronajímáme a snaÏíme se pfiikoupit, pokud se nûco naskytne, ale je to

❒ Velmi praktický a „rozebíratelný“ přístřešek pozinkovaná konstrukce v kombinaci s akátovými kůly (foto: Pavla Vydrová)

11


http://www.pbranch.cz/historie.html. Nové webové stránky farmy budou pravdûpodobnû pouze v angliãtinû a budou jednodu‰‰í, vûcné a spí‰e o kvalitních fotografiích. Aktuální informace z dûní na farmû jsou a budou prÛbûÏnû zvefiejÀovány na facebooku.

❒ Plemenný býček Glitter Done (foto: archiv farmy)

sloÏité. Na‰í vizí je dostat se na 150 ha, reálné to je, ale bohuÏel problémy jsou s Prahou za humny a tedy cenou. V Tachlovicích dáte aÏ 50 Kã/ha zemûdûlské pÛdy. Máme moÏnost odkoupit, ale cena je taková, jaká je. PÛda je v této oblasti prostû velmi drahá. Vydûlat se dá pouze na strategick˘ch pozemcích, vzhledem k dostupnosti hlavního mûsta. V souãasné dobû je rozjednan˘ jeden odkup, ale pÛdu budou majitelé uvolÀovat postupnû bûhem následujících pûti let.“ A tak pan Mali‰ doufá, Ïe zaãnou na tûchto pozemcích budovat pastevní areály postupnû. WEB versus FB... Kromû skotu je na farmû v souãasné dobû k vidûní 15 vlastních koní a 10 ustájen˘ch sluÏbou. Koho by zajímalo, jak˘m zpÛsobem se pan Mali‰ dostal ke sv˘m koním, mÛÏe si pfieãíst o zajímavé historii PBranãe na webu, kter˘ se bude v blízké budoucnosti inovovat:

12

Hledáme cestu a nabíráme smûr... „Bourárna je pasé, tu uÏ rozjíÏdût nebudeme, ale necháme si maso pfiipravit od toho, kdo je ‰ikovn˘ a má technologii zmáknutou. Na‰e pfiedstava obchodu s masem je taková, Ïe nabídneme zákazníkÛm maso krásnû „pfiipravené“ a zabalené a budeme ho prodávat v na‰em vlastním obchodû v Lodûnicích na námûstí, kter˘ se bude specializovat na bezlepkovou a diabetickou v˘Ïivu a kvalitní potraviny obecnû. Nad obchodem by mûlo b˘t navíc k dispozici nûkolik pokojÛ pro hosty formou „bad and breakfast,“ zaãne pan Mali‰ rekapitulovat na‰e povídání. „O chod farmy se stará hlavnû pfiítelkynû Gábina, se kterou vychováváme osmiletého syna Vojtu. K ruce má sice dva pomocníky, ktefií zastanou fyzicky tûωí ãinnosti a já pfiidám ruku k dílu kaÏd˘ den po své práci, ale stále hledáme cestu, jak si Ïivot na farmû usnadnit. Napfiíklad jsme si vyrobili speciální fixaãní klec. Texas Longhorn do ní vstupují ze strany a zafixují se za jejich vlastní rohy,“

❒ Kráva s teletem texas longhorn z chovu pana Mališe na Národní výstavě v Brně 2017 (foto: Karel Melger)

pochlubil se mi je‰tû na témûfi úpln˘ závûr pan Mali‰ a pfiíjemné povídání zakonãuje jasnou vizí: „Líbí se mi v˘stavnictví a cel˘ koncept velké národní v˘stavy je skvûl˘. Z na‰í první úãastni na poslední v˘stavû v roce 2017 jsem byl nad‰en˘ a vûfiím, Ïe spolupráce se Svazem bude tímto smûrem nadále fungovat. Velkou v˘zvou je pro nás nauãit zvífiata chodit a tudíÏ pfiipravit kolekci a v Brnû v roce 2019 ji pfiedvést. Rádi se pochlubíme na‰í prací, vÏdyÈ na‰ím cílem je mít nejkvalitnûj‰í stádo v Evropû !“ Cesta je jasná a smûr se zdá b˘t v naprostém pofiádku. Nezb˘vá mi tedy, neÏ nad‰en˘m chovatelÛm a obdivovatelÛm americk˘ch plemen popfiát, aby se jim podafiilo udrÏet kurz a aby zvládli v‰e, co si pfiedsevzali, a dafiilo se jim na v‰ech jejich frontách. A my se budeme tû‰it na texas longhorny v Brnû 2019! Text: Pavla Vydrová, âSCHMS

❒ Délka „zbraní“ některých zvířat je úctyhodná (foto: Pavla Vydrová)


Za limuzíny do Francie II Ing. Pavla Vydrová, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu Zaãátkem fiíjna minulého roku jsme po dvou letech organizovali odborn˘ autobusov˘ zájezd na v˘stavu Sommet de l’Elevage do francouzského Clermont-Ferrand. Jak jiÏ bylo uvedeno v pfiedvánoãním vydání na‰eho zpravodaje, v pofiadí jiÏ ãtvrt˘ v˘jezd probíhal opût ve spolupráci s firmou Bursia Praha a tedy – v‰em chovatelÛm francouzsk˘ch plemen znám˘m – Ing. Jaroslavem Burdou, kter˘ pravidelnû obûtuje svÛj ãas doprovodného programu a tak tomu nebylo jinak ani tentokrát. V minulém ãísle jsme se vûnovali náv‰tûvû testaãní stanice maternálních vlastností v Moussours a jak jsem slíbila, reportáÏe z farem pfiicházejí na fiadu v tomto ãísle. Prvním z nav‰tíven˘ch chovÛ byl rodinn˘ GAEC Labarre a druh˘m EARL Couffinet pana Rocheta na kter˘ jsme se vraceli po dvou letech. Tak pojìme na to, ãeká nás spoustu zajímav˘ch informací ze dvou kvalitních francouzsk˘ch imousinesk˘ch chovÛ. V roce 1985 pan Jean-Marc Labarre zdûdil farmu s chovem plemene limousine po sv˘ch rodiãích. Paní Genevieve se ke svému manÏelovi, jako spoleãník, pfiidala v roce 2001. O farmu se stará rodina vlastními silami,

respektive manÏelé a jedna ze tfií dcer, která zdûdila lásku k farmafiení po rodiãích, vystudovala stfiední zemûdûlskou ‰kolu a je‰tû si dokonãuje vy‰‰í vzdûlání. „Na‰e farma je tzv. GAEC, coÏ je sloÏitûj‰í právní forma spoleãnosti se základním jmûním 7500 euro, kterou schvaluje prefekt“, vysvûtlují nám majitelé. V souãasné dobû mají 85 matek v základním stádû a vyuÏívají pût plemenn˘ch b˘kÛ, respektive dva v rámci inseminace a tfii mají v pfiirozené plemenitbû (dva pocházejí z testaãní stanice v Lanaud a jeden od chovatelÛ z jiné farmy). Inseminuje se cca 20 % stáda a na farmu dojíÏdí inseminaãní technik, kter˘ pomáhá se v‰ím, co se toãí kolem reprodukce.

Farma GAEC Labarre Chovatelé (manželé): Genevieve Labarre, Jean-Marc Labarre Adresa: Lieu dit Vinzan, Peyrelevade Oblast: Massif Central (Francouzské středohoří) Chované plemeno: limousine (LI) Základní stádo: 85 matek V plemenné knize: LI Plemenitba: přirozená, z 20 % inseminace Insem. býci posledních let: Cameos, On Dit, Bavardage, Ozeus, Day Telení: listopad až leden Zemědělská půda: 150 ha (z toho 65 ha vlastních)

❒ Březí jalovice na farmě GAEC Labarre (foto: V. Tothová)

Kolekce bfiezích jalovic Hned na první pastvinû jsme vidûli krásnou kolekci bfiezí jalovic, mezi kter˘mi se pásla jedna kráva. V dobû na‰í náv‰tûvy (zaãátek fiíjna) byly jalovice cca 1–2 mûsíce pfied otelením a stále byl u nich ve stádû plemenn˘ b˘k. „O tohoto pûtiletého b˘ka se stará inseminaãní technik a prohla‰uje ho za svého syna,“ fiíká s úsmûvem majitelka. B˘k se narodil na jiném chovu na základû cíleného pfiipafiování a pro‰el testaãní stanicí maternálních vlastností v Moussourss (více o stanici viz ãlánek ve zpravodaji 4/2017), ale nepro‰el do nejuωího v˘bûru. „Koupili jsme ho pfiímo na stanici, mûl by se osvûdãit na jalovice,“ dodává paní Genevieve. „Ta jediná kráva ve stádû je oblíbenkyní na‰í dcery, chová se jako psík a díky ní je stádo velmi lehce manipulovatelné,“ pochvaluje si chovatelka. Mezi vysokobfiezími jalovicemi se nacházejí dcery inseminaãního b˘ka Cameus a Day a v sobû nosí telata po pfiirozené plemenitbû zmiÀovaného b˘ka z maternální stanice. Plemenné jalovice, b˘ãci a zástav Potfiebné mnoÏství jalovic si ponechávají na obnovu stáda, b˘ãci, ktefií se osvûdãí, se odváÏejí na odchovnu do Lanaud, v opaãném pfiípadû jedou jako zástav do Itálie. Pro jalovice je v jedné ze

13


❒ Majitelka farmy GAEC Labarre paní Genevieve (foto: P. Vydrová)

stájí vyhranûno 32 míst, pfied zimou se tedy vyberou ty nejslibnûj‰í a ostatní odjíÏdûjí s b˘ãky do Itálie. Po zimû, cca v patnácti mûsících vûku, si na obnovu stáda vyberou 12 nejlep‰ích a ostatní prodávají jako plemenné do komerãních chovÛ aÏ za 2500 euro. Selekce se provádí s velk˘m dÛrazem na pfiírÛstek, zvífiata se váÏí kaÏdé tfii mûsíce. ManÏelé upfiednostÀují fieznické kvality sv˘ch svûfiencÛ a vyÏadují klidn˘ a vyrovnan˘ temperament. Pán domu k tomu dodává: „Jalovice pfiipou‰tíme ve dvou letech a inseminujeme vÏdy aÏ na druhém teleti. Nepotfiebné plemenné jalovice prodáváme, máme jednoho stálého odbûratele z komerãního chovu, kter˘ je dává pod b˘ka uÏ od 15. mûsíce vûku. Nám to ale nepfiipadá jako správná cesta, protoÏe tohle plemeno k tomu není pfiizpÛsobené, není rané. TelatÛm se musí pfii porodu pomáhat, jalovice b˘vají velmi nervózní a panikafií, je tfieba je drÏet a fixovat, coÏ není nej‰Èastnûj‰í zpÛsob,“ vysvûtluje svÛj pohled na vûc pan Jean a dodává:

„Nûco jiného je zabûhl˘ systém na testaãní stanici v Moussours, kter˘ je takto nastaven˘ jen proto, aby se urychlilo testování, ale tam je v‰e dfiívûj‰ím porodÛm pfiizpÛsobené a zvífiata jsou pod drobnohledem o‰etfiovatelÛ.“ Bezrohou genetiku, aã je to móda, nepodporují: „Jednou jedinkrát jsme inseminovali bezroh˘m b˘kem, ale telata po nûm byla pfiíli‰ tmavû ãervená, to se nám nelíbilo, takÏe dále zÛstáváme u klasiky a radûji pfiistupujeme k odrohovávání,“ vysvûtlují svÛj vyhranûn˘ postoj chovatelé.

dáváme opravdu záleÏet a dokmujeme vlastními maãkan˘mi obilovinami,“ fiíká majitel. ManÏelé pûstují triticale, oves a jeãmen. Sami si také poãítají – na základû váÏení

❒ Kolekce březích jalovic s pyšným majitelem farmy GAEC Labarre (foto: P. Vydrová)

Krmivová základna a rozloha farmy „Nacházíme se v nadmofiské v˘‰ce 840 m, tzn. Ïádná kukufiice, jen jeteloviny a seno, na kterém si

❒ Pětiletý býk ve stádě jalovic prošel testační stanicí maternálních vlastností v Moussourss (foto: P. Vydrová)

14

❒ Jean-Marc Labarre spolumajitel farmy a manžel paní Genevieve (foto: M. Burdová)

a mûfiení – denní pfiírÛstky. V‰e podstatné o celém stádû je obsaÏeno v „ãerveném ‰anonu“, na kter˘ je majitelka patfiiãnû hrdá. Sama si totiÏ dûlá statistiku, které tele roste dobfie a které ne a ve‰keré poznatky jí pomáhají s orientací ve stádû a rozhodováním, jak která zvífiata vyuÏít. Farma se rozprostírá na plo‰e 150 ha, z toho 65 ha má rodina ve vlastnictví a zbytek si pronajímá. Zhruba plochu jednoho hektaru zabírají budovy a manipulaãní prostory kolem budov. V jedné budovû se zvífiata vykrmují, v prostfiední se telí a v horní budovû je na zimu ustájeno zmiÀovan˘ch 32 jalovic „ãekatelek“. Inseminace, porodní hmotnosti a pfiírÛstky Z inseminaãních b˘kÛ se jim osvûdãil On Dit (ZLI 560 – otec známé celebrity Bavardage ZLM 057)


a Ozeus. Dle ãerveného ‰anonu se porodní hmotnosti telat v posledních obdobích pohybují v rozmezí 43–53 kg s pfiírÛstky 1,1–1,4 kg. Telata se opravdu váÏí, Ïádné odhadování, protoÏe paní domu potfiebuje pro svou statistiku co nejpfiesnûj‰í informace, jen tak se dá s ãísly pracovat a o v˘sledky se opfiít. Telení je bezproblémové, jalovice mají takov˘ vûk, aby porod bez komplikací zvládly, nabíhá v lednu a pokraãuje aÏ do bfiezna. „T˘den pfied va‰í náv‰tûvou jsme odvezli do odchovny do Lanaud jedno tele – b˘ãek se narodil v listopadu 2016 a váÏil v jedenácti mûsících 442 kg, jeho otec byl inseminaãní Chatelain, dle rodokmenu má pfied sebou slibnou kariéru,“ pochlubí se spokojení manÏelé. Vlastními silami s pfiispûním druÏstva Jak jiÏ bylo na zaãátku fieãeno, o farmu se starají manÏelé, kter˘m táhne obûma na padesát let, sami. Jedna z dcer studující zemûdûlství jim vypomáhá o víkendech. Jsou ale ãleny místního sdruÏení chovatelÛ a jako pûstitelé obilovin mají právo vyuÏívat sluÏby jednoho zamûstnance jeden den v t˘dnu. DruÏstvo nakupuje stroje a farmáfii, ktefií utvofií skupinky po min. 4 hospodáfistvích, si mohou tyto stroje a sklizÀové linky zapÛjãit. Nahrabovaãe mají Labarrovi vlastní, ale napfi. lis na balíky si pÛjãují právû od druÏstva. âas se naplnil, bylo tfieba se se zapálen˘mi majiteli limousinské farmy rozlouãit a pokraãovat v na-

❒ U vysokobřezích jalovic byl stále ve stádě plemenný býk (foto: P. Vydrová)

‰í cestû. âe‰tí chovatelé hodnotili zvífiata a zpÛsob hospodafiení na této farmû velmi pozitivnû, manÏelÛm chov pochválili a podûkovali za nám vûnovan˘ ãas a cenné informace: „To co chválíte, byl bûh na dlouhou traÈ, protoÏe v dobû, kdy mûli chov rodiãe, tak zde rozhodnû takto klidné a vyrovnané stádo nebylo. Je to cílená selekce, která trvá fiadu let. Nenecháváme si za kaÏdou cenu v‰echna zvífiata, jak se to dûlalo dfiíve. Jakmile zvífie vykazuje jakékoli odli‰nosti chování od klidného charakteru, tak dáváme zvífie bez milosti po odstavu pryã. Na chovu mÛÏe zÛstat jen pûkné a klidné zvífie, které se pfiirozenû zapojí do stáda.“ Oznaãení „EARL“ v názvu druhé z nav‰tíven˘ch farem si mÛÏeme vyloÏit obdobnû jako u nás zaÏit˘ název „soukromû hospodafiící rolník (SHR)“ tzn. fyzická osoba. Pfii na‰í náv‰tûvû chovu pfied dvûma lety pfiekvapil pan Rocher ãeské chovatele zpÛsobem vyuÏí-

❒ Skupina českých chovatelů před jednou ze stájí GAEC Labarre (foto: V. Tothová)

vání inseminaãních b˘kÛ, kter˘ uplatÀuje dodnes. Razí teorii, která není francouzsk˘m chovatelÛm cizí: pouÏívá inseminaãní dávky od men‰ího poãtu b˘kÛ (1–3/sezónu) a aplikuje je nûkolik let po sobû. KdyÏ si oblíbí nûkterého b˘ka, pouÏívá jeho dávky i 4 sezóny, aby upevnil poÏadované vlastnosti ve stádû a vytváfiel si tak vhodné kombinace. KaÏdoroãnû nakoupí semeno od 3 max. 4 b˘kÛ, ale dobfie ví, Ïe pro upevnûní poÏadovaného znaku je ideální poãet 1–2 b˘ci, coÏ není v praxi tak jednoduché. „Správnou cestou není ani vyuÏívání velkého poãtu plemeníkÛ/rok, ale ani neustálé pfiecházení z extrému do extrému. KdyÏ udrÏím jednoho b˘ka 3 roky, potomstvo je pak vyrovnanûj‰í, coÏ se pozitivnû projeví na homogenitû stáda,“ vysvûtlil posluchaãÛm chovatel. Îe se jedná o provûfien˘ a fungující zpÛsob, bylo na zvífiatech patrné na první pohled. S takto vyrovnan˘m stádem se mÛÏe pochlubit i ve Francii jen málokter˘ chovatel.

15


Farma Earl Couffinet Chovatel: Sebastien Rocher, Mireille Rocher (od roku 2015) Adresa: Couffinet, Sainte Colombe la Peyre Oblast: Massif Central (Francouzské středohoří) Chované plemeno: limousine Základní stádo: 80 ks V plemenné knize: 60 % matek Plemenitba: 80 % inseminace Využívaní insem. býci: Cameos, Fumaroli, Usse, Anecdote Telení: konec srpna až začátek října Věk při 1. otelení: 36 měsíců Zemědělská půda: 150 ha (7 ha obilovin, 35 ha jetelotrávy, 40 ha pastvin, 68 ha patviny)

S dÛrazem na inseminaci Pfii poslední náv‰tûvû vyzdvihoval pan Rocher b˘ka On-Dit, kterého pouÏíval ve svém stádû 4 roky a chválil si dobré rámce dcer a dostateãnou mléãnost i vynikající osvalení b˘ãkÛ = pfiíklad dobrého plemeníka u které jsou znaky vázané na pohlaví. Chovatel tehdy chválil také kombinaci pfii vyuÏití b˘kÛ Remix, Urville, On-Dit a Armoric (v té dobû se spekulovalo, zda bude je‰tû nûkdy v nabídce a k dispozici Barvadage). Dnes se mÛÏe pochlubit úspûchem posledních let, kter˘m je chovatelÛm limousine z katalogu dobfie znám˘ inseminaãní b˘k HORN (ZLM-983) narozen˘ v roce 2012 po otci Usted a otcem matky byl Remix (aktuální PH pro snadnost telení 106, Iboval 2017: osvalení 135 a mléãnost 109). Vidûli jsme jeho matku, které se t˘den pfied na‰ím pfiíjezdem narodila jaloviãka. Chovatel se pochlubil také roãním teletem po OnDitovi, kterého také vfiele doporuãoval. B˘ãek má hodnotu 2500 euro a dle slov hrdého chovatele, je to typick˘ pfiedstavitel telete, jaká produkuje jeho farma. Z b˘kÛ pouÏívan˘ch pfied dvûma lety (Cameos, Azurri, Dieunordic a Usse) se mu nejvíce osvûdãil Cameos. „Zvífiata jsou po nûm hluboká a velmi dobfie zmasilá,“ pochvaloval si chovatel. Jeho semeno vyuÏívají na farmû stále a v sezónû 2016/17 zafiadili novû Fumaroliho a jeho telata vypadají

16

❒ Majitel farmy Earl Couffinet pan Sebastien Rocher (foto: M. Burdová)

velmi slibnû (katalog str. 3: https://issuu.com/evolution_inte rnational/docs/limousin_sp). âe‰tí chovatelé se pana Rochera ptali na spokojenost s b˘kem USER, kter˘ je dle jeho názoru velmi vhodn˘ na jalovice (provotelky). Jednu jaloviãku jsme po nûm vidûli, ale bohuÏel nezÛstala bfiezí a tak skonãila ve v˘krmu. „User dobfie nese mléko, jeho dcery jsou mléãné matky,“ uzavírá chovatel. Leto‰ní zimu (2017/2018) bude inseminovat zmiÀovan˘m HORNem, jehoÏ matka je pr˘ doslova „mléãná fontána“. Na‰e chovatele zajímaly dcery Camea (CAMEOS), které se telily pfied dvûma mûsíci, ale bohuÏel se v dobû na‰í náv‰tûvy pásly s telaty mimo areál farmy a tak jsme nemûli tu moÏnost si je pofiádnû prohlédnout. Na otázku,

jak by dle spokojenosti s potomky sefiadil – v minulém období vyuÏívané b˘ky – francouzsk˘ chovatel odpovûdûl: „Zaãnu-li od nejlep‰ího, tak jednoznaãnû maso nese Cameos, pak následuje Azzuri (dobrá mléãnost i osvalení), Usee (vhodn˘ na prvotelky) a na konci je Dieunordic.“ „PouÏívám jen dobfie provûfiené plemeníky, chci mít v pÛvodech jen to nejlep‰í, co mi dokáÏe Francie nabídnout, nemám rád nemilá pfiekvapení ani zbyteãné experimentování. ZÛstávám, stejnû jako pfied dvûma lety, stále u malého poãtu inseminaãních b˘kÛ, abych si upevnil znaky, a nenechávám to pfiíli‰ na pfiirozené plemenitbû. Potfiebuji si udrÏet mléãnost s dÛrazem na tûlesnou stavbu, nebo obrácenû, chcete-li. Nechci nic ponechat

❒ Kolekce mladých jalovic na farmě pana Rochera (foto: M. Burdová)


náhodû, sázím na jistotu,“ ukonãil téma inseminaãních b˘kÛ pan Rocher a na poslední otázku k tomuto tématu, proã moc nevyuÏívá univerzálního Bavardage, odpovûdûl, Ïe hodnû vsadil na On-Dita (jeho otce) a Remixe, i kdyÏ je Bavardage bezesporu úÏasn˘ b˘k. Budoucnost vidí v souãasné dobû ve Fumarolim (Urvill a Ionesco), kter˘m inseminoval v (pfied)loÀském roce poprvé a oãekává z jeho kombinace kvalitní matky. Inseminace, telení a jalovice Stále platí, Ïe se inseminuje 80 % stáda. V‰echny krávy jsou prodávány jako plemenné. B˘ky dává pan Rocher do dvou stanic, hodnû se zamûfiuje na fieznick˘ program. Pro inseminaci vyhledává spí‰e drobnûj‰í krávy, aby je uÏivil, neupfiednostÀuje velké rámce. Období telení je nastaveno od konce srpna do konce fiíjna. Jalovice se telí ve stájích, krávy pak uÏ na pastvinách. U zvífiat si hlídá pokles pánve, po kterém oãekává porod do 24 hodin. Tele bezprostfiednû po porodu oznaãí, odrohuje, protoÏe jak sám fiíká, jakmile se tele postaví na nohy, tak uÏ ho nemá ‰anci odchytit. Pfii na‰í náv‰tûvû pfied dvûma lety dostávala telata na tomto chovu ad libitum ‰rotované triticale a krávy do odstavu 1 kg/den. To se ale dle slov majitele neosvûdãilo, projevovalo se to na ‰patném zdravotním stavu krav a tak pfiestoupili na maãkanou p‰enici z vlastní produkce, se kterou mají zatím dobré zku‰enosti. Díky velké

nadmofiské v˘‰ce, ve které se chov nachází, nejsou ve slámû sobûstaãní a tak je tfieba tuto surovinu nakupovat. Jalovice urãené na obnovu stáda jsou po otcích, ktefií jsou registrováni také v âeské republice: Cameos, Usse a Anecdote. Osm jich chovatel prodá a 18 si jich nechá na obnovu. Rozdíl ve stáfií mezi nejmlad‰í a nejstar‰í je pouhé tfii mûsíce, nepfiikrmují se, jejich prÛmûrn˘ denní pfiírÛstek je nûco málo pfies 1 kg. Jalovice na reprodukci se prodávají za 1100–1200 euro, ty co neprodává, tûch si cení na 1300–1400 euro za kus. Na chovu se inseminuje v˘hradnû po pfiirozen˘ch fiíjích s dÛrazem na telení v co nejkrat‰ím moÏném intervalu, snadnost porodÛ a mléãnost matek. Nad 1000 m nad mofiem Chovatel se povaÏuje za extenzivního chovatele, protoÏe se jeho zvífiata pohybují na pastvinách kolem 1000 m nad m. „Tady ve vnitrozemí trvá zima 6 mûsícÛ, od poloviny listopadu do poloviny kvûtna, pÛl roku jsou zvífiata na pastvinách a zbytek tráví ve stájích,“ fiíká chovatel. Dnes jiÏ pfiedloÀskou zimu mûli dokonce –23 °C a loÀsk˘ nejteplej‰í den bylo +35 °C. Zástav do Itále Stejnû jako manÏelé Labarrovi, i pan Sebastien Rocher prodává „zástavové“ b˘ãky do Itálie. Nejedná se o klasick˘ zástav, na jak˘ jsme u nás zvyklí, ale o zvífiata o hmotnosti do 420 kg jateãného tûla (325 kg ve 210 dnech). B˘ãky

chovatel dokrmuje, dosazují pfiírÛstku 1,8–2 kg/den. Také kfiíÏenci charolais a aubrac jsou urãeni témûfi v˘hradnû na italsk˘ trh jako kvalitní produkt = telecí maso. Odcházejí z farmy v 9–10 mûsících vûku a hmotnosti 400 kg. Krávy urãené k fieznick˘m úãelÛm Jateãná zvífiata ve stáji se intenzivnû pfiipravují na pulty vyhlá‰en˘ch pafiíÏsk˘ch fieznictví a do restaurací. Jsou to vyfiazené krávy, jejichÏ vûk nepfiesáhl deset let, protoÏe pouze pfii splnûní této podmínky za nû chovatel utrÏí tolik, kolik poÏaduje. „Jedna z adeptek na cestu do PafiíÏe je dcera Mozarta, jiná po Jonescovi – pfiesnû desetiletá a tedy na hranû zpenûÏitelnosti, vyfiazena kvÛli problémÛm se struky, ale úÏasná mléãná kráva a matka,“ vysvûtlil nám pan Rocher: „Krávy mají od 850 Kg do jedné tuny Ïivé hmotnosti. Dobré v˘tûÏnosti (JUT 520 Kg) dosahují díky rychlému pfiesunu na jatky, kdy se veãer odvezou a ráno jsou jiÏ na háku, bez prodlev a s minimem stresu.“ A pohledem na krásné limousinské „ma‰iny“ se louãíme i s druh˘m a bezesporu zajímav˘m chovem, na kterém jsme si mohli udûlat srovnání s rokem 2015. Zajímav˘ pfiístup, zejména co do vyuÏívání inseminaãních b˘kÛ, jistû zaujal nejednoho z pfiítomn˘ch ãesk˘ch chovatelÛ. Tak zase nûkdy na francouzské pÛdû, vive la limousine!

❒ Závěrečné foto účastníků zájezdu na farmě Earl Couffinet (foto: M. Burdová)

17


Ovûfiování pÛvodÛ pfies genotypizaci pfiichází Pokrok nelze zastavit a to platí i v technologiích pro chov skotu a navazujících oborech kam spadá i ovûfiování pÛvodu skotu. Doba ovûfiování pÛvodu pomocí testÛ polymorfismu mikrosatelitÛ STR (Short Tandem Repeat) konãí a masivnû ji nahrazuje genotypování skotu pomocí anal˘zy SNP (Single Nucleotide Polymorphism). Na tyto zmûny se jiÏ del‰í dobu intenzivnû pfiipravuje i âeská republika, aby je v dohledné dobû uvedla do praxe. Jedná se o celosvûtov˘ trend, kterému se nelze bránit a pokud chtûjí b˘t i nadále ãe‰tí chovatelé konkurenceschopní, nezb˘vá, neÏ tyto novinky pfiijmout. Jaké bude mít tato zmûna dopady na chovatele, se pokusíme nastínit v tomto ãlánku.

Zaãnûme postupnû. Farmáfii, ktefií se chovem skotu zab˘vají déle, si jistû pamatují dobu, kdy se z testÛ krevních skupin pfie‰lo na ovûfiování pÛvodu pfies DNA technologie pomocí anal˘zy mikrosatelitÛ (STR). I tato metoda po necel˘ch dvaceti letech dosáhla informaãního limitu, a proto celosvûtovû dochází k pfiechodu na metodu ovûfiování pÛvodu pfies SNP. Ta bude velmi brzy povaÏována za jedinou oficiálnû mezinárodnû

18

uznávanou. Ten, kdo v nedávné minulosti dovezl zvífie napfiíklad z Francie, se jiÏ s ovûfien˘m pÛvodem pfies SNP setkal, ostatní se s touto technologií seznámí jiÏ velmi brzy i u nás. âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ a.s. (âMSCH) a její laboratofi imunogenetiky drÏí krok se svûtem, proto investovala milionové ãástky do pfiístrojového vybavení a komplexního zavedení SNP technologie, která umoÏní SNP genotypování zvífiat v âeské republice. U chovatelÛ masného skotu v tuto chvíli Ïádn˘ systém v˘poãtu genomick˘ch plemenn˘ch hodnot (GPH) nebûÏí, proto bude pfies SNP realizováno zatím pouze ovûfiování pÛvodu a jako „bonus“ chovatelé získají informace o nûkter˘ch mutacích (barevné rázy, letální faktory atd.). Lze konstatovat, Ïe genotypizace je „vedlej‰ím produktem“ ovûfiení pÛvodu a naopak. ZároveÀ je to v‰ak pfiíleÏitost, jak zaãít sbírat data, která posléze k vytvofiení systému v˘poãtu GPH povedou. AÈ se to líbí nebo ne, v˘poãet GPH se postupnû stal nedílnou souãástí plemenáfiské práce a velmi brzy k tomu tak bude i u masného skotu. GPH totiÏ zvy‰uje atraktivitu zvífiete v konkurenci s negenotypovan˘mi zvífiaty a mÛÏe se stát, Ïe dfiíve nebo pozdûji budou jedinci bez GPH pfii prodeji hÛfie uplatnitelní. Tak daleko ale je‰tû

nejsme, proto se vraÈme k tomu, jaké praktické dopady bude mít pfiechod pro chovatele. Struãn˘ v˘ãet nejpodstatnûj‰ích zmûn pro chovatele: 1. pfiechod na ovûfiování pomocí SNP klade v˘raznû vy‰‰í nároky na kvalitu odebíraného genetického materiálu (vzorku pro testaci). Z tohoto dÛvodu je nutná jistá míra standardizace odbûru zdroje DNA. Vzhledem k tomu, Ïe nemalá ãást na‰ich chovatelÛ má stále problém s odbûrem kvalitního vzorku i pro „obyãejné“ ovûfiení pÛvodÛ pfies mikrosatelity, je nutné znovu upozornit na ãlánek, kter˘ jsme ke správnému odebírání vzorku pro testaci DNA opakovanû publikovali (ãlánek a instruktáÏní video zde: www. cschms.cz/index.php?page=nov inka&id=1272). Pro industriální zpÛsob izolace kvalitní DNA, kterou technologie SNP nárokuje a samotná moÏnost provedení SNP anal˘zy je kvalitou DNA podmínûna a limitovaná, se jako vhodné zdroj DNA jeví náleÏitû proveden˘ odbûr chlupov˘ch cibulek pfiípadnû nasální stûr (viz nበãlánek www. cschms.cz/index.php? page=novinka&id= 2061). Pro zaji‰tûní rutinnû zpracovávaného vysokého poãtu izolací z chlupÛ bude bûhem února pfiipraven odbûrov˘ kit. Jako alternativní zdroj DNA nadále zÛstává nesráÏlivá krev a sperma.


Pro chovatele, ktefií ve vût‰í mífie realizují embryotransfer je podstatné rovnûÏ to, Ïe z dÛvodu eliminace chimérismu bude u zvífiat po ET a víceãetn˘ch porodech jako jedin˘ biologick˘ vzorek pfiipu‰tûn pouze ve formû chlupov˘ch cibulek (pfii pouÏití ektodermálních tkání nebyl chimérismus ve vzorcích DNA pozorován, coÏ u nasálního stûru a zejména pak krve rozhodnû neplatí). 2. Zavedení SNP technologie nebude pfiiná‰et urychlení procesu ovûfiení pÛvodu, spí‰e naopak. SNP metodické postupy jsou ãasovû nároãnûj‰í. Je proto nutné poãítat s tím, Ïe laboratofi imunogenetiky nebude schopna provést ovûfiení za krat‰í dobu neÏ 7 dní. Pfii vût‰ích sériích vzorkÛ bude dodací lhÛta je‰tû del‰í. Buìte proto na to pfiipravení a zasílejte vzorky k anal˘ze s dostateãn˘m pfiedstihem! âMSCH a. s. aktuálnû vyvíjí systém, kter˘ umoÏní online sledování stavu zpracování va‰í objednávky. Ten by mûl b˘t spu‰tûn nejpozdûji spolu s novou technologií. 3. Izolace DNA a ovûfiení pÛvodu pfies SNP bude o nûco draωí v porovnání s cenou jakou platí chovatelé nyní. Podle pfiedbûÏn˘ch kalkulací âMSCH a. s. bude cena zfiejmû následující: • vlastní genotypování skotu: 1050 Kã • ovûfiení pÛvodu zvífiete (protokol): 200 Kã • pfiíplatek za manuální zpracování objednávky: 20 Kã (ruãní pofiízení objednávky do elektronického systému) Po tomto v˘ãtu by se mohlo na první pohled zdát, Ïe pfiechod na novou technologii SNP má pro chovatele jen samá negativa. Je v‰ak potfieba se dívat do budoucna a vnímat to, Ïe nemÛÏeme zÛstat osamocen˘m ostrÛvkem uprostfied progresivních „dravcÛ“, ale i my – chceme-li b˘t i nadále úspû‰nou exportní zemí – musíme tyto

trendy následovat. ZároveÀ lze pfiedpokládat, Ïe s masivnûj‰ím vyuÏíváním genotypizace pÛjdou ceny této technologie dolÛ (zejména ãipÛ na kter˘ch se testace provádí). V neposlední fiadû je na anal˘zu DNA státní dotace (titul 2.A.a. – do 500 Kã za provedenou anal˘zu u skotu a prasat resp. do 70 % nákladÛ na anal˘zu vykonávanou tfietí stranou nebo jejich jménem s cílem stanovení genomické plemenné hodnoty), která by mûla pokraãovat i do budoucna a mûla by zajistit, Ïe zv˘‰ené náklady na testaci nebudou na chovatele pfieneseny v plné v˘‰i.

pfiíspûvky s názvem „Zmûny v metodice ovûfiování pÛvodu skotu DNA technologií... aneb je tu znova doba nová – pfiechodová!“ (zpravodaj 3/2016, str. 41–43) a „Zmûny v metodice ovûfiování pÛvodu skotu DNA technologií ...aneb Genomika tak trochu sluha – tak trochu pán!“ (zpravodaj 2/2015, str. 17–19) lze nalézt i v archivu star‰ích ãísel svazov˘ch zpravodajÛ na na‰em webu v sekci „âSCHMS/zpravodaj“.

Kamil Malát

Pro ty, ktefií by se chtûli o SNP technologii dozvûdût více, pfiipomínám, Ïe tomuto tématu jsme se detailnû vûnovali v na‰em zpravodaji ve dvou ãláncích Ing. Daniely Schröffelové, CSc. z âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ a.s. Velmi ãtivû psané

19


Zmûny v pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot u masn˘ch plemen skotu Ing. Alena Svitáková, Ph.D, Ing. Michaela Brzáková – V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, Praha Uhfiínûves Karel ·eba – âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu Bûhem posledních dvou let do‰lo v pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot (PH) k mnoha zmûnám. Byly zmûnûny základní genetické parametry, které jsou popsány v rámci certifikované metodiky „Pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot pro vyhodnocení vlastností polního testu u masn˘ch plemen skotu“ (metodika je pro zájemce ke staÏení na webu âSCHMS v sekci legislativa/svazová). ZároveÀ bylo nutné do celého systému zahrnout nûkolik dal‰ích dílãích zmûn, které jsou popsány v následujícím textu. Popsané zmûny nejsou fiazené chronologicky. Hlavní zmûny v pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot: • Úprava tvorby vrstevníkÛ • Vyfiazení záznamÛ, které nejsou pofiízeny v rámci KUMP • Rozdûlení plemen do dvou skupin – odbourání limitÛ u hmotností • Zmûna efektu: vûk matky • Zmûny v rodokmenu Nová skladba skupin vrstevníkÛ Stabilita tohoto efektu je klíãová pro stabilitu celé pfiedpovûdi PH. Dochází totiÏ k porovnání zvífiat rÛzn˘ch genetick˘ch zaloÏení v rámci jednotn˘ch podmínek (uvnitfi skupiny vrstevníkÛ) a zároveÀ je moÏné porovnání pfiíbuzn˘ch jedincÛ v rámci rÛzn˘ch podmínek (mezi skupinami vrstevníkÛ). V minulosti byly vrstevníci (skupina zvífiat jednoho chovu, v jednom chovatelském roce a období) vytváfieni jako skupina zvífiat o 1 aÏ 25 kusech. Pokud bylo zvífiat v daném chovu více, byla zaloÏena dal‰í skupina. Problematické na tom bylo to, Ïe pokud bylo zvífiat pouze 26, zÛstalo jedno zvífie ve skupinû samo – nebylo moÏné ho s nik˘m porovnat. Druh˘m úskalím je fakt,

20

Ïe mezi narozením/zváÏením jednotliv˘ch zvífiat mohla uplynout rÛznû dlouhá doba. Obzvlá‰tû u mal˘ch stád mohlo dojít ke slouãení celého roku. U velk˘ch stád pak naopak k rozdûlení zvífiat, která byla zváÏena v 1 den do dvou skupin, které byly doplnûny zvífiaty z pfiedchozích nebo následujících váÏení. âSCHMS pfiechází na nov˘ systém správy databází, kter˘ umoÏÀuje pruÏnûj‰í práci s daty. Proto byl pfiedûlán cel˘ systém tvorby vrstevníkÛ. Nov˘ systém tvorby vrstevníkÛ je zaloÏen na principu tvofiení skupin tak, aby byla porovnána zvífiata, která se spolu skuteãnû narodí/rostou. Pro prÛbûh porodu a hmotnost pfii narození jsou zvífiata sluãována podle období narození. Chov se opût posuzuje vÏdy v rámci chovatelského roku a je rozdûlen na jednotlivá období: fiíjen – prosinec, leden – únor, bfiezen, duben, kvûten – ãerven, ãervenec – záfií. Toto rozdûlení kopíruje sezónní telení a zároveÀ je v jednotliv˘ch skupinách dostateãné mnoÏství zvífiat. Mûsíce bfiezen a duben byly rozdûleny z dÛvodu zvefiejÀování PH k 31. bfieznu, tudíÏ v následujícím v˘poãtu nedochází ke zmûnû v rámci skupin vrstevníkÛ a zakládají se dal‰í. Pro hmotnost ve 120, 210 s 365 dnech je skupina vrstevníkÛ vytvofiena podle data váÏení. V minulosti byl problém s pfiesuny zvífiat, kdy se v nûkter˘ch pfiípadech zvífie zapoãítalo stále do stavu chovatele,

nikoli majitele. Pro b˘ky na odchovnách byla korekce vrstevníkÛ provedena jiÏ pfii záfiijovém v˘poãtu, ov‰em u prodan˘ch jalovic to bylo moÏné aÏ pfii pouÏití nové databáze. Nyní jsou tedy vrstevníci tvofieni podle data váÏení a chovu, na kterém bylo dané zvífie zváÏeno. Nepfiedpokládáme, Ïe by docházelo ke zmûnû vrstevníkÛ, pokud nedojde ke zmûnû hmotnosti zvífiete. Ta se mûní tehdy, kdyÏ dojde k novému váÏení v rámci stanoveného ãasového období. Pfii kaÏdém váÏení zvífiete dochází k pfiepoãtu hmotnosti na jednotn˘ vûk. Princip pfiepoãtu hmotností je stále stejn˘. Podle toho, ve kterém intervalu se zvífie nachází, pokud dojde k opûtovnému zváÏení a toto váÏení je bliωí cílovému vûku, je hmotnost pfiepoãítána. Tento nov˘ pfiepoãet je mnohem pfiesnûj‰í neÏ pÛvodní a lépe vystihuje rÛstovou schopnost zvífiete. Navíc prÛmûrn˘ pfiírÛstek je poãítán ze dvou naváÏen˘ch hmotností a pfiedev‰ím u první zaznamenané hmotnosti se tím eliminuje chyba v zaznamenávání porodních hmotností. Vyfiazení záznamÛ, které nejsou pofiízeny v rámci KUMP Dal‰í zmûnou je vyfiazení hmotností zaznamenan˘ch mimo KUMP, tedy nepfiejímání záznamÛ importovan˘ch zvífiat. Vzhledem k tomu, Ïe u tûchto zvífiat není moÏné správnû urãit skupinu vrstevníkÛ a jsou z jin˘ch chovatelsk˘ch pod-


mínek, bude pro tato zvífiata PH k dispozici aÏ po ohodnocení jejich potomkÛ. Vzhledem k tomu, Ïe jsou v‰echna plemena vyhodnocována spoleãnû, je nutná korekce vstupních údajÛ. Pro kaÏdou hmotnost byly stanoveny limity: • porodní hmotnost: 20–80 kg • hmotnost ve 120 dnech: 70–280 kg • hmotnost ve 210 dnech: 150–450 kg • hmotnost ve 365 dnech: 200–800 kg Pokud zvífie bylo nad nebo pod tímto limitem, byl záznam smazán. To po‰kozovalo intenzivnû rostoucí zvífiata, jednalo se o malou skupinu zvífiat, která byla nad dan˘m limitem. Poãetnû vût‰í byla skupina zvífiat s niωí intenzitou rÛstu pfiedev‰ím extenzivních plemen, zároveÀ zde nebyly zohlednûny „mínus varianty“, tedy zvífiata podlimitní (kter˘ch bylo velmi málo). U této skupiny byly hmotnosti pod limitem, ale jednalo se o normální stav (hmotnost pfii narození pod 20 kg u plemen jako je highland nebo dexter). Po dohodû byly tyto záznamy individuálnû dÛkladnû posouzeny inspektory âSCHMS a skuteãnû nevûrohodné údaje byly odstranûny, ostatní údaje naopak v databázi zÛstávají a budou pro v˘poãty plemenn˘ch hodnot pouÏívány. Rozdûlení plemen do dvou skupin Pfii stávajícím zpÛsobu vyhodnocení by v‰ak nebylo moÏné tuto „neoãi‰tûnou“, ale datovû správnûj‰í, databázi pouÏít a proto do‰lo k rozdûlení v˘poãtu na dvû skupiny. Na plemena intenzivnûj‰í (CH, LI, HE, AA, MS, BA, BM, SA, GA, PI) a ostatní (tzv. ménû poãetná plemena). Do této skupiny byla zahrnuta kvÛli provázanosti v‰echna „nová“ plemena a plemena galloway a highland. Rozdûlení databází pro v˘poãet pfiineslo mnohem vy‰‰í variabilitu mezi zvífiaty druhé skupiny. Efekt u první skupiny

intenzivnû rostoucích plemen nebyl nijak v˘razn˘. V této souvislosti je nutné znovu apelovat na chovatele zapojené do KUMP ve smyslu zlep‰ení vykazování porodních hmotností (váÏení telat vers. odhadování hmotnosti) a prÛbûhÛ porodÛ, zv˘‰ení podílu zváÏen˘ch zvífiat ãi naopak sníÏení poãtu telat narozen˘ch po harémovém pfiipou‰tûní. Nûkolikráte publikované anal˘zy jasnû prokázaly, Ïe právû kvalita a mnoÏství vstupních údajÛ zásadní mûrou ovlivÀují vypoãtené PH a také jejich stabilitu mezi jednotliv˘mi odhady. Hlavními pfiíãinami problémÛ jsou pfiedev‰ím zmûny v hmotnostech ve 210 dnech (dvojí váÏení v rámci limitu pro pfiepoãet hmotnosti na standardizovan˘ vûk), ãasté opravy pÛvodÛ telat po harémovém pfiipou‰tûní (podrobnûji níÏe v textu), zmûna mnoÏství vstupních dat pfii jednotliv˘ch v˘poãtech (postupné pfiib˘vání údajÛ získan˘ch z váÏení v prÛbûhu roku) ãi právû nízká variabilita hmotností pfii narození (mal˘ podíl zváÏen˘ch telat). Anal˘zy jasnû prokázaly v˘raznû atypické rozloÏení variability porodních hmotností, která je v porovnání s ostatními evropsk˘mi zemûmi velmi nízká, coÏ se projevuje tak, Ïe v âeské republice 40 % narozen˘ch telat vykazuje stejnou porodní hmotnost. Pokud nejsou telata váÏena (hmotnost je pfiifiazována dle prÛmûru populace daného plemene), není dosaÏeno standardní variability, coÏ se následnû negativnû projevuje ve v˘kyvech v pfiedpovûzen˘ch PH. Zmûna efektu: vûk matky Do‰lo také ke zmûnû tvorby jednoho efektu v modelové rovnici, kdy vûk matky je nyní poãítán jako lineární a kvadratické regrese na vûk matky v mûsících. Tato zmûna je dÛsledkem v˘voje vûku pfii prvním otelení nûkter˘ch poãetn˘ch plemen (pfiedev‰ím AA, MS), kdy dochází k rozdûlení populace na 2 ãásti – prvotelky ve dvou nebo tfiech letech a ve stávajícím systému hodnocení ve tfiídách nebylo moÏné tento fakt zohlednit.

ci úpravy databáze. Jedná se o zmûny, které vypl˘vají z testu paternity. Je v‰ak na místû se o nich zmínit i v tomto textu, protoÏe s sebou nesou zmûnu PH. Nejvût‰í zmûny jsou pfiedev‰ím u chovÛ, které vyuÏívají harémového zpÛsobu pfiipu‰tûní a v prÛbûhu roku pak dávají svá zvífiata otestovat. Zde pravidelnû dochází ke zmûnám PH v závislosti na tom, která zvífiata mají znám˘ pÛvod. Vût‰inou se jedná o ta lep‰í z dané skupiny. Zajímavé je, Ïe se vût‰inou nemûní prÛmûr skupiny telat po harémovém otci (coÏ znamená, Ïe otec je neznám˘, ale známe jeho plemeno), ale u ostatních otcÛ. Nedílnou souãástí práce s databází je samozfiejmû udrÏení vysoké kvality vstupních údajÛ. Tím je my‰leno, Ïe musí fungovat systém záchytn˘ch mechanismÛ, které nepustí podezfielé údaje do v˘poãtu a ty pak nezatûÏují pfiedpovûì PH chybami. V souãasné dobû je cel˘ systém chybníkÛ (tedy soupis podezfiel˘ch údajÛ) a testovacích postupÛ ve v˘stavbû a bude zapracován do rutinních pfiedpovûdí PH. V rámci schÛzí chovatelsk˘ch klubÛ a asociace budou pofiádány semináfie zamûfiené na problematiku pfiedpovûdi PH, její stability a porovnání ãesk˘ch a zahraniãních v˘sledkÛ. Termíny jednotliv˘ch semináfiÛ jsou dostupné na stránkách âSCHMS. ZároveÀ se bude konat ve V˘zkumném ústavu Ïivoãi‰né v˘roby dne 5. dubna 2018 semináfi, kter˘ se bude zab˘vat vysvûtlením základÛ genetiky, jednotliv˘ch genetick˘ch pojmÛ, projdeme podrobnû principy pfiedpovûdi PH a práce s PH na chovech. Bliωí informace budou zvefiejnûny na stránkách âSCHMS a VÚÎV.

Zmûny v rodokmenu Zmûna pÛvodu není souãástí zmûn, které byly provedeny v rám-

âlánek by realizován na základû podpory projektu QJ1510139 a MZE-RO0718.

21


Genetické hodnocení vlastností souvisejících s telením Veselá ZdeÀka, Brzáková Michaela, Svitáková Alena, Vostr˘ Lubo‰ PrÛbûh porodu je dÛleÏitá uÏitková vlastnost, která ovlivÀuje úspû‰nost odchovu telete, promítá se do dal‰í plodnosti krav a má dopad také na ekonomiku chovu. Z tohoto dÛvodu patfií prÛbûh porodu a také hmotnost pfii narození k v˘znamn˘m vlastnostem sledovan˘m vyspûl˘mi chovatelsk˘mi zemûmi v rámci kontroly uÏitkovosti a vyhodnocovan˘m v rámci kontroly dûdiãnosti. V následujícím textu si pfiiblíÏíme genetická hodnocení zmínûn˘ch vlastností v zemích zapojen˘ch do Interbeefu (âeské republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, ·védsko, ·v˘carsko a Velká Británie). Ve v‰ech tûchto zemích jsou v˘sledky prÛbûhu porodu i hmotnosti pfii narození sledovány a zaznamenávány chovateli. Chovatelé se tak pfiímo podílí na kvalitû dat slouÏících jako podklad pro genetické hodnocení a tím i na kvalitû v˘sledn˘ch pfiedpovûzen˘ch plemenn˘ch hodnot. Hmotnost pfii narození Hmotnosti pfii narození jsou sledovány a zaznamenávány ve v‰ech v˘‰e zmínûn˘ch zemích. Chovatelé je získávají buì pfiímo váÏením telat, nebo je v nûkter˘ch zemích, podobnû jako u nás, moÏné vyuÏít i kvalifikovan˘ odhad (pozn. více informací o moÏnostech stanovení porodních hmotností telat s pomocí mûfiící pásky najdete v ãlánku ve Zpravodaji âSCHMS 4/2017, str. 46 nebo na webu âSCHMS www.cschms.cz/ index.php?page=novinka&id=2091). Vût‰ina zemí zaznamenává hmotnosti pfii narození u témûfi v‰ech telat, která mají zaznamenané prÛbûhy porodu. V˘jimkou je Irsko, které se zamûfiuje pfiedev‰ím na sledování prÛbûhu porodu a hmotnosti pfii narození má zaznamenána pouze malá ãást v‰ech telat (18% u charolais a 10% u limousine). U v‰ech tûchto telat se v‰ak jedná o hmotnost získa-

22

nou váÏením (pfiípadnû mûfiením pomocí pásky a následn˘m pfiepoãtem), nikoliv v‰ak o hmotnost odhadovanou. V Irsku a ve Francii se také v souãasnosti snaÏí o vyvinutí alternativních zpÛsobÛ pro získání informací o velikosti telat pfii porodu. Jednou z cest je mûfiení obvodu hrudníku pomocí páskové míry. Irsko navíc testuje i pro chovatele jednoznaãnû nejsnadnûj‰í zpÛsob stanovení velikosti telete po narození. Místo toho, aby byl chovatel nucen „kvalifikovanû“ odhadovat hmotnost telete v kilogramech, postaãuje, aby zaznamenal velikost telete na stupnici S, M, L a XL. PrÛbûh porodu Mnohem snadnûj‰í je pro chovatele zaznamenávání prÛbûhu porodu. Pravidla pro hodnocení prÛbûhu porodu jsou ve v‰ech zemích jednoduchá, ale i pfiesto samozfiejmû záleÏí na chovateli, jak pravdivé budou jím uvedené informace. Stupnice pro hodnocení prÛbûhu porodu je ve v‰ech zemích velmi podobná a li‰í se pouze v detailech. U nás jsou prÛbûhy porodu hodnoceny na ãtyfibodové ‰kále – 1 pro spontánní porod bez pomoci o‰etfiovatele, 2 pro porod s pomocí jednoho aÏ dvou o‰etfiovatelÛ, 3 pro porod vyÏadující pomoc tfií a více osob

nebo pomoc veterinárního lékafie a 4 pro císafisk˘ fiez nebo tûÏk˘ porod vyÏadující léãbu s opakovanou náv‰tûvou veterináfie. Velmi podobnou ãtyfibodovou stupnici jako my vyuÏívá Irsko, Finsko, ·védsko a ·v˘carsko. Dánsko vyuÏívá pûtibodovou ‰kálu – 1 pro snadn˘ porod, 2 pro snadn˘ porod s pomocí, 3 pro obtíÏn˘ porod bez pomoci veterinárního lékafie, 4 pro obtíÏn˘ porod s pomocí veterinárního lékafie a 5 pro císafisk˘ fiez. Pûtibodovou ‰kálu vyuÏívá také Francie a Velká Británie. Genetické hodnocení V tabulce 1 jsou uvedené koeficienty dûdivosti pro prÛbûh porodu (PP) a hmotnost pfii narození (Hnar) pro pfiím˘ a maternální efekt a genetické korelace mezi prÛbûhem porodu a hmotností pfii narození pro jednotlivé zemû zapojené do Interbeefu. Postup genetického hodnocení a pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot pro vlastnosti spojené s porodem je ve vût‰inû zemí velmi podobn˘. Jedinou v˘jimkou je ·v˘carsko, kde jsou plemenné hodnoty pfiedpovídány pomocí sire modelu (otcovského modelu), nikoliv pomocí animal modelu (modelu jedince), jak je to bûÏné v ostatních zemích


Tabulka 1. Koeficienty dûdivosti (h2) a genetické korelace (rg) pro prÛbûh porodu (PP) a hmotnost pfii narození (Hnar) Přímý efekt h2 PP h2 Hnar rg CZE staré * 0,09 0,07 0,30 CZE nové ** 0,17 0,21 0,25 DNK 0,09 0,31 0,30 FRA charolais 0,10 0,37 0,83 FRA limousine 0,05 0,43 0,69 GBR limousine 0,11 0,30 0,53 CHE 0,01 0,13 –0,67 IRL 0,05 0,40 0,37 SWE 0,17 0,41 0,61 rg – genetické korelace mezi průběhem porodu a hmotností při * genetické parametry používané do roku 2016 ** nově odhadnuté parametry používané od roku 2016

a i u nás. Proto také v tabulce 1 chybí u ·v˘carska genetické parametry pro maternální efekt. Navíc je ve ·v˘carsku pfied pfiedpovûdí plemenné hodnoty prÛbûh porodu pfievádûn ze ãtyfibodové ‰kály, ve které jej zaznamenávají chovatelé, na dvoubodové hodnocení, kdy 1 jsou porody obtíÏné (chovatelem hodnocené jako 3 a 4) a 2 jsou porody snadné (chovatelem hodnocené jako 1 a 2), coÏ je také dÛvod záporné genetické korelace mezi prÛbûhem porodu a hmotností pfii narození. V ãem se naopak ‰v˘carsk˘ systém genetického hodnocení shoduje s ostatními zemûmi, je to, Ïe pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot je provádûna pomocí víceznakového modelu. To znamená, Ïe prÛbûh porodu a hmotnost pfii narození vstupují do pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot jako vlastnosti, které jsou vzájemnû geneticky korelované. Jak je z tabulky patrné, vût‰ina zemí pfiedpovídá plemenné hodnoty pro v‰echna masná plemena i kfiíÏence spoleãnû, podobnû jako v âeské republice. V˘jimkou je Francie, kde pfiedpovídají plemenné hodnoty pro plemeno limousine a charolais samostatnû, coÏ jim umoÏÀuje velikost tamních populací (témûfi 8 milionÛ jedincÛ plemene charolais a témûfi 4,5 milionu jedincÛ plemene limousine s vlastní uÏitkovostí). Velká Británie pak do Interbeefu vstupuje pouze samostatnû pro plemeno limousine. Pro âeskou republiku jsou v tabulce uvedené pÛvodní genetické parametry pouÏívané do roku 2016 a novû odhadnuté ge-

h2 PP 0,04 0,03 0,09 0,06 0,02 0,06

Maternální efekt h2 Hnar 0,04 0,05 0,07 0,10 0,09 0,06

0,02 0,12 narození

0,16 0,13

rg 0,30 0,42 0,20 0,69 0,28 0,00 0,04 0,18

netické parametry pouÏívané pfii pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot od roku 2016. Jak je z hodnot patrné, koeficienty dûdivosti pro pfiím˘ efekt jsou dle nového systému vy‰‰í. K v˘raznému nav˘‰ení do‰lo zejména u hmotnosti pfii narození (z 0,07 na 0,21). DÛvodem je pravdûpodobnû zlep‰ující se kvalita a mnoÏství dostupn˘ch dat. I pfiesto je ãeská dûdivost pro hmotnost pfii narození i nyní o nûco niωí, neÏ koeficienty dûdivosti pouÏívané v ostatních zemích (od 0,3 do 0,43) s v˘jimkou ·v˘carska (0,13). Koeficienty dûdivosti jsou obecnû vy‰‰í pro hmotnost pfii narození neÏ pro prÛbûh porodu. U prÛbûhu porodu se koeficienty dûdivosti v jednotliv˘ch zemích pohybují od hodnoty 0,01 po 0,17. Právû âeská republika patfií k zemím s vy‰‰í dûdivostí pro tuto vlastnost (0,17). DÛvodem niωí

hodnoty koeficientu dûdivosti pro prÛbûh porodu neÏ pro hmotnost pfii narození je to, Ïe se jedná o komplexní vlastnost, kterou mÛÏe ovlivÀovat celá fiada dal‰ích dílãích vlastností a vlivÛ. Jako pfiíklad mÛÏeme uvést utváfiení pánve matky, velikost telete, rÛzné anomálie, poloha telete pfii porodu a podobnû. Právû velikost telete je do znaãné míry zohlednûná v záznamu o hmotnosti telete po narození a v závislosti na kvalitû zaznamenávan˘ch údajÛ vykazuje stfiední aÏ vysokou genetickou korelaci s prÛbûhem porodu. V hodnotách genetické korelace mezi prÛbûhem porodu a hmotností pfii narození se odráÏí jednak kvalita údajÛ zaznamenávan˘ch chovateli (do jaké míry zaznamenané prÛbûhy porodu a hmotnosti pfii narození odpovídají skuteãnosti) a jednak velikost populace a díky tomu moÏnost rozdûlit genetické hodnocení podle jednotliv˘ch plemen. V tomto smûru, co se t˘ká francouzsk˘ch masn˘ch plemen, pochopitelnû vyniká Francie. Z hodnot genetick˘ch korelací mezi prÛbûhem porodu a hmotností pfii narození ve Francii vypl˘vá, Ïe závislost mezi velikostí telete a prÛbûhem porodu se více ãi ménû li‰í podle plemenné pfiíslu‰nosti. V tomto pfiípadû je genetická korelace u plemene charolais (0,83) vy‰‰í neÏ u limousine (0,69). Závûrem na‰eho srovnání gene-

❒ Jednou z možností je měření obvodu hrudníku pomocí páskové míry

23


nízké (0,02 aÏ 0,04). DÛvody jsou podobné jako u prÛbûhu porodu. I zde se jedná o vlastnost ovlivnûnou celou fiadou dal‰ích vlivÛ (aÈ uÏ je to prÛbûh porodu, zdravotní stav telete, zdravotní stav matky, vnûj‰í vlivy prostfiedí a podobnû). Zajímavé je i to, Ïe genetické korelace mezi úhynem telete a prÛbûhem porodu jsou spí‰e niωí (0,12 v Irsku a 0,20 v Dánsku) aÏ stfiední (0,48 ve ·v˘carsku).

❒ Vážení telat bezprostředně po porodu je nejpřesnější metoda ke stanovení skutečné porodní hmotnosti

tického hodnocení vlastností telení je‰tû zmíníme tfietí dÛleÏitou vlastnost, která v nûkter˘ch zemích vstupuje do spoleãného genetického hodnocení. Tou jsou úhyny telat po porodu. Plemenné hodnoty pro tuto vlastnost jsou pfiedpovídány v Dánsku, Irsku a ·v˘carsku. Koeficienty dûdivosti pro tuto vlastnost jsou pomûrnû

Závûr Vlastnosti související s telením (prÛbûh porodu a hmotnost pfii narození) patfií k nejdÛleÏitûj‰ím uÏitkov˘m vlastnostem sledovan˘m a zaznamenávan˘m ve v‰ech chovatelsky vyspûl˘ch zemích. O v˘znamu genetického hodnocení prÛbûhu porodu svûdãí i fakt, Ïe tato vlastnost spoleãnû s hmotností pfii narození byla ãlensk˘mi zemûmi Interbeef zvolena jako druhá vlastnost (po odstavov˘ch hmotnostech), u které bude spu‰tûno mezinárodní genetické hodnocení. ZároveÀ je to vlastnost, jejíÏ v˘sledky genetic-

❒ Alternativní metodou stanovení porodní hmotnosti je využití měřící pásky

kého hodnocení pfiímo ovlivÀují chovatelé. To, jak jsou kvalitní plemenné hodnoty prÛbûhu porodu a hmotnosti pfii narození, závisí na tom, jak pravdivé jsou údaje zaznamenávané chovateli v rámci kontroly uÏitkovosti. Zpracováno v rámci projektu MZE-RO0718.

Rekordní ãástka 800 000 USD za angusského b˘ka! âtrnáctimûsíãní angussk˘ b˘k SAV Elation 7899 se stal nejdraωím b˘kem historie, kdyÏ byl 10. února 2018 ve vefiejné aukci Schaff Angus Valley v Severní Dakotû (USA) prodán za neuvûfiiteln˘ch 800 000 dolarÛ. Touto cenou byla pfiekonána dosud nejvy‰‰í ãástka 750 000 USD z loÀského roku. Na kaÏdoroãní draÏbû firmy Schaff Angus Valley bylo letos v souhrnu prodáno 448 b˘kÛ a 202 plemenic za více neÏ 8,8 milionÛ dolarÛ (7,1 milionÛ eur). Nejvy‰‰í cenu za jalovici, 500 000 USD, zaplatil na této aukci kupec z farmy Herbster Angus Farms, Falls City (Nebraska) za 12-ti mûsíãní jalovici SAV Blackcap May 7061 z kombinace Coleman Charlo 0256 x SAV Blackcap May 4136. B˘k SAV Elation 7899 pochází z farmy Schaff Angus Valley v Saint Anthon a byl zakoupen spoleãnostmi Square B Ranch and Cattle Company of Warsaw (Missouri) a Bogle Ranch LLC of Langley (Oklahoma). KaÏd˘ ze dvou nov˘ch majitelÛ získal 40 % podíl, zbyl˘ch 20 % práv si ponechal pÛvodní chovatel. Elation se narodil 26. prosince 2016 a pochází z kombinace Sinclair Emulation XXP x SAV Blackcop May 1782. Jeho nejvût‰í pfiedností je vyváÏenost v‰ech uÏitkov˘ch vlastností, které jsou pro farmáfie Ïádoucí: nízká porodní hmotnost, vysok˘ rÛst a vynikající kvalita hovûzího masa. RovnûÏ jeho pÛvod je velmi zajímav˘, kdyÏ pochází z vynikající rodiny a souãasnû je vnukem b˘ka N Bar Emulation EXT, pravdûpodobnû nejslavnûj‰ím angussk˘m b˘kem posledních 25 let. Brian Bell, majitel Square B Ranch, má s b˘kem velké plány. Oãekává, Ïe Elation bude vynikajícím dárcem semene a jeho inseminaãní dávky budou kupovat nejenom plemenafiící chovatelé, ale i komerãní farmáfii. JiÏ nyní údajnû existuje poptávka po dávkách z celého svûta – od severní a jiÏní Ameriky, pfies Evropu aÏ po Austrálii. Jak sám majitel uvedl, prodejní cena jedné dávky bude stanovena na 50 USD. Pfiedpokládá, Ïe b˘k se na dlouhou dobu zapí‰e do historie, a to nejenom svojí extrémní prodejní cenou, ale zejména excelentním potomstvem, které se od b˘ka oãekává. Pfiedpoklady hovofií o tom, Ïe pokud se v‰e bude s b˘kem odvíjet dobfie (zejména jeho zdravotní stav), je schopen za svÛj produkãní Ïivot vygenerovat sv˘m majitelÛm zisk dosahující aÏ 10 milionÛ dolarÛ! Kamil Malát

24


Welfare masného skotu snad od roku 2019 Nové dotaãní programy na welfare masného skotu by mohly b˘t spu‰tûny v pfií‰tím roce. V pÛlce ledna o tom informoval Jifií Hojer z Ministerstva zemûdûlství na semináfii Aktuální problémy v chovech masného skotu. PÛvodní plán spustit tyto programy jiÏ v leto‰ním roce se bohuÏel nepodafiilo dodrÏet, doufejme tedy, Ïe nedojde k dal‰ímu zdrÏení. Tvorba welfare pro masn˘ skot vze‰la z iniciativy na‰eho svazu, kter˘ vypracoval návrh nûkolika opatfiení, která by podle na‰eho názoru mohla danému typu dotace vyhovovat a která legislativnû odpovídají pravidlÛm pro tento typ podpor. O jaké návrhy se jedná, se mÛÏete doãíst v následujícím textu. NÁRODNÍ DOTAâNÍ PROGRAMY: 20. Zlep‰ení Ïivotních podmínek v chovu hospodáfisk˘ch zvífiat – skot bez trÏní produkce mléka 20.X.a. Podpora napájení krav chovan˘ch v systému chovu bez trÏní produkce mléka v zimním období temperovanou vodou • Úãel: Zlep‰ení Ïivotních podmínek KBTPM v zimním období napájením temperovanou vodou pomocí vyhfiívan˘ch napájeãek. • Pfiedmût dotace: KBTPM, která je napájena v zimním období temperovanou vodou pomocí vyhfiívan˘ch napájeãek. • Subjekt: Chovatel KBTPM, kter˘ v zimním období zajistil napájení KBTPM temperovanou vodou pomocí vyhfiívan˘ch napájeãek. • V˘‰e dotace: Do 129 Kã na jednu KBTPM splÀující pfiedmût dotace, dle prÛmûrného stavu KBTPM v zimním období. Poznámky: Zimním obdobím se rozumí doba od 1. 11. 20XX do 31. 3. 20XX. Za vyhfiívané napájeãky nejsou povaÏovány pouze nezámrzné napájeãky. Pfiílohy Ïádosti: – v˘pis z ústfiední evidence potvrzen˘ povûfienou osobou s uvedením ãísla hospodáfiství nebo stáje a prÛmûrného stavu KBTPM v zimním období, u kter˘ch Ïadatel zajistil napájení temperovanou vodou – potvrzení o‰etfiujícího veterinárního lékafie, Ïe Ïadatel zajistil v zimním období napájení KBTPM temperovanou vodou. Datum vystavení nejdfiíve 1. 4. 20xx. 20.X.b. Podpora zvût‰ení plochy lehacího prostoru zimovi‰tû v zimním období pro krávy chované v systému chovu bez trÏní produkce mléka • Úãel: Zlep‰ení Ïivotních podmínek KBTPM v zimním období zvût‰ením plochy lehacího prostoru zimovi‰tû na velikost minimálnû 6 m2/1 KBTPM.

• Pfiedmût dotace: KBTPM, u které byla v zimním období zaji‰tûna plocha lehacího prostoru zimovi‰tû o velikosti minimálnû 6 m2. • Subjekt: Chovatel KBTPM, kter˘ v zimním období zajistil plochu lehacího prostoru zimovi‰tû KBTPM o velikosti minimálnû 6 m2/1 KBTPM. • V˘‰e dotace: Do 455 Kã na jednu KBTPM splÀující pfiedmût dotace, dle prÛmûrného stavu KBTPM v zimním období. Poznámky: Dokumentaci o zvût‰ení plochy lehacího prostoru zimovi‰tû KBTPM vede chovatel ve stájové evidenci a uchovává ji po dobu nejménû 10 let. Zimním obdobím se rozumí doba od 1. 11. 20XX do 31. 3. 20XX. Pfiílohy Ïádosti: – v˘pis z ústfiední evidence potvrzen˘ povûfienou osobou, s uvedením ãísla hospodáfiství nebo stáje a prÛmûrného stavu KBTPM v zimním období, u kter˘ch Ïadatel zajistil zvût‰ení plochy lehacího prostoru zimovi‰tû KBTPM – potvrzení o‰etfiujícího veterinárního lékafie, Ïe Ïadatel v zimním období zajistil zvût‰ení plochy lehacího prostoru zimovi‰tû KBTPM na minimálnû 6 m2/1 KBTPM. Datum vystavení nejdfiíve 1. 4. 20xx. 20.X.c. Podpora sekãního provozu zimovi‰tû v zimním období u krav chovan˘ch v systému chovu bez trÏní produkce mléka • Úãel: Zlep‰ení Ïivotních podmínek krav chovan˘ch v systému chovu bez trÏní produkce mléka (dále jen „KBTPM“) pouÏitím technologie chovu se sekãním provozem, zaji‰Èujícím zlep‰ení péãe o KBTPM v zimovi‰ti v zimním období. • Pfiedmût dotace: KBTPM, která byla chována v zimním období v zimovi‰ti, kde byl provádûn sekãní provoz zimovi‰tû. • Subjekt: Chovatel KBTPM, kter˘ v zimním období v chovu KBTPM zajistil provádûní technologie chovu se sekãním provozem zimovi‰tû.

25


• V˘‰e dotace: Do 328 Kã na jednu KBTPM splÀující pfiedmût dotace, dle prÛmûrného poãetního stavu KBTPM v zimním období. Poznámky: Dokumentaci o provádûní technologie chovu se sekãním provozem zimovi‰tû (tj. prostorové oddûlení jednotliv˘ch skupin KBTPM rozdûlen˘ch do jednotliv˘ch sekcí zpravidla dle stádia jejich gravidity, období telení a doby po otelení) v zimním období vede chovatel ve stájové evidenci a uchovává ji po dobu nejménû 10 let. Zimním obdobím se rozumí doba od 1. 11. 20XX do 31. 3. 20XX. Pfiílohy Ïádosti: – v˘pis z ústfiední evidence potvrzen˘ povûfienou osobou s uvedením ãísla hospodáfiství nebo stáje a prÛmûrného stavu KBTPM v zimním období, u kter˘ch Ïadatel zajistil provádûní technologie chovu se sekãním provozem zimovi‰tû – potvrzení o‰etfiujícího veterinárního lékafie, Ïe Ïadatel zajistil v zimním období pfii pobytu KBTPM v zimovi‰ti provádûní technologie chovu se sekãním provozem zimovi‰tû. Datum vystavení nejdfiíve 1. 4. 20xx.

a prÛmûrného stavu KBTPM v letním období, u kter˘ch bylo provádûno o‰etfiení prostfiedky proti neÏádoucímu hmyzu – potvrzení o‰etfiujícího veterinárního lékafie, o pravidelném provádûní o‰etfiování KBTPM v letním období prostfiedky proti neÏádoucímu hmyzu. Datum vystavení nejdfiíve 1. 10. 20xx.

20.X.d. Podpora provádûní o‰etfiení krav chovan˘ch v systému chovu bez trÏní produkce mléka v letním období prostfiedky proti neÏádoucímu hmyzu

• Úãel: Zlep‰ení Ïivotních podmínek KBTPM zv˘‰enou péãí o paznehty dle jejich individuálních potfieb, tedy provést úpravu paznehtÛ více neÏ 1x roãnû. • Pfiedmût dotace: KBTPM, u které byla provádûna zv˘‰ená péãe o paznehty o‰etfiováním konãetin dle jejích individuálních potfieb, tedy byla provedena úprava paznehtÛ více neÏ 1x roãnû. • Subjekt: Chovatel KBTPM, kter˘ zajistil zv˘‰enou péãi o paznehty o‰etfiováním konãetin dle jejích individuálních potfieb. • V˘‰e dotace: Do 233 Kã na jednu KBTPM splÀující pfiedmût dotace, dle prÛmûrného stavu KBTPM v období od 1. 10. 20XX do 30. 9. 20XX.

• Úãel: Zlep‰ení Ïivotních podmínek KBTPM provádûním jejich o‰etfiení prostfiedky proti neÏádoucímu hmyzu v letním období. • Pfiedmût dotace: KBTPM, u které bylo provádûno o‰etfiení prostfiedky proti neÏádoucímu hmyzu. • Subjekt: Chovatel KBTPM, kter˘ v letním období zajistil o‰etfiení KBTPM prostfiedky proti neÏádoucímu hmyzu. • V˘‰e dotace: Do 245 Kã na jednu KBTPM splÀující pfiedmût dotace, dle prÛmûrného stavu KBTPM v letním období. Poznámky: Dokumentaci o podávání prostfiedkÛ proti neÏádoucímu hmyzu KBTPM vede chovatel ve stájové evidenci a u chovává ji po dobu nejménû 10 let. Lze pouÏívat pouze pfiípravky uvádûné do obûhu v âR v souladu s pfiíslu‰n˘mi právními pfiedpisy a konkrétnû pro dané hospodáfiství ãi stáj uvedené v tzv. „Programu o‰etfiování KBTPM pfiípravky proti neÏádoucímu hmyzu“, potvrzeném o‰etfiujícím veterinárním lékafiem. Tento program je souãástí stájové evidence o podávání prostfiedkÛ proti neÏádoucímu hmyzu KBTPM. Letním obdobím se rozumí doba od 1. 5. 20XX do 30. 9. 20XX. Pfiílohy Ïádosti: – v˘pis z ústfiední evidence potvrzen˘ povûfienou osobou, s uvedením ãísla hospodáfiství nebo stáje

26

20.X.e. Podpora o‰etfiování konãetin dle individuálních potfieb krav chovan˘ch v systému chovu bez trÏní produkce mléka

Poznámky: Dokumentaci o o‰etfiování paznehtÛ jednotliv˘ch KBTPM vede chovatel ve stájové evidenci a uchovává ji po dobu nejménû 10 let. Pfiílohy Ïádosti: – v˘pis z ústfiední evidence potvrzen˘ povûfienou osobou s uvedením ãísla hospodáfiství nebo stáje a prÛmûrného stavu KBTPM v období od 1. 10. 20XX do 30. 9. 20XX, u kter˘ch Ïadatel zajistil provádûní o‰etfiování konãetin dle jejich individuálních potfieb. 20.X.f. Podpora chovu telat narozen˘ch kravám chovan˘m v systému chovu bez trÏní produkce mléka technologií chovu ‰kolkov˘m zpÛsobem • Úãel: Zlep‰ení Ïivotních podmínek telat narozen˘ch KBTPM pouÏitím technologie chovu ‰kolkov˘m zpÛsobem.


• Pfiedmût dotace: Tele narozené KBTPM, které bylo v období od 1. 10. 20xx do 30. 9. 20xx minimálnû prvních 6 mûsícÛ jeho Ïivota odchováno pouÏitím technologie chovu ‰kolkov˘m zpÛsobem. • Subjekt: Chovatel skotu, kter˘ zajistil telatÛm narozen˘m KBTPM odchov pouÏitím technologie chovu ‰kolkov˘m zpÛsobem. • V˘‰e dotace: Do 387 Kã na jedno tele narozené KBTPM v období od 1. 10. 20XX do 31. 3. 20XX splÀující pfiedmût dotace. Poznámky: Dokumentaci o provádûní technologie chovu telat narozen˘ch KBTPM ‰kolkov˘m zpÛsobem vede chovatel ve stájové evidenci a uchovává ji po dobu nejménû 10 let. Pro úãely tohoto dotaãního podprogramu se technologií chovu telat narozen˘ch KBTPM ‰kolkov˘m zpÛsobem rozumí vymezení chovného prostoru, kter˘ umoÏÀuje pfiístup pouze telatÛm a slouÏí pro jejich voln˘ pohyb, odpoãinek, pfiikrmování a pfiípadné dal‰í potfieby oddûlené péãe po dobu minimálnû prvních 6 mûsícÛ jejich Ïivota. Pfiílohy Ïádosti: – v˘pis z ústfiední evidence potvrzen˘ povûfienou osobou s uvedením ãísla hospodáfiství nebo stáje a poãtu telat narozen˘ch KBTPM v období od 1. 10. 20XX do 31. 3. 20XX, kter˘m Ïadatel zajistil technologii chovu ‰kolkov˘m zpÛsobem po dobu minimálnû prvních 6 mûsícÛ jejich Ïivota – potvrzení o‰etfiujícího veterinárního lékafie, Ïe Ïadatel v období od 1. 10. 20xx do 30. 9. 20xx zajistil telatÛm narozen˘m KBTPM v období od 1. 10. 20XX do 31. 3. 20XX technologii chovu ‰kolkov˘m zpÛsobem po dobu minimálnû prvních 6 mûsícÛ jejich Ïivota. Datum vystavení nejdfiíve 1. 10. 20xx. Základní lhÛty: Podávání pfiedbûÏn˘ch Ïádostí na dan˘ rok probíhá na základû v˘zvy MZe v termínu cca 14 dní do 30. 9. 20xx (pfiedchozího roku). Období plnûní podmínek dle jednotliv˘ch podprogramÛ – od 1. 10. 20xx do 30. 9. 20xx (následujícího roku) – nebo pûtimûsíãní zimní období od 1.11. 20xx do 31. 3. 20xx – ãi letní pûtimûsíãní období od 1. 5. 20xx do 30. 9. 20xx) Pfiíjem Ïádostí daného roku probíhá po moÏnosti vygenerování potvrzení z ústfiední evidence zvífiat v termínu cca od 10. 10. 20xx do 31. 10. 20xx. Rozhodnutí o pfiiznání dotace a její v˘plata do 31. 12. 20xx. UPOZORNùNÍ: Neopomenout podat pfiedbûÏnou Ïádost na pfií‰tí období pfied ukonãením stávajícího období – poslední pracovní den pfied 1. 10. 20xx – 1. 10. je nutné jiÏ plnit dané podmínky jednotliv˘ch podprogramÛ. Závûrem Tu tam se ze strany chovatelÛ setkáváme s kritikou navrÏen˘ch opatfiení, Ïe programy nevyhovují

praxi ãi jsou jinak ‰patnû nastavené. Uznávám, Ïe ne ve v‰ech pfiípadech se jedná o ideální stav, ale pfied pfiípadnou kritikou je nutné uvûdomit si v‰echny souvislosti spojené s tvorbou podobn˘ch programÛ a zejména znát legislativní principy, ze kter˘ch navrÏená opatfiení musí vycházet. Celá problematika welfare dotací je totiÏ legislativnû dosti „se‰nûrována“, manévrovací prostor je v˘raznû omezen˘, a proto zdaleka ne v‰echna opatfiení, která by z chovatelského pohledu byla smysluplná, je moÏné do welfare plateb zafiadit. Pro lep‰í pfiedstavu, jak cel˘ proces pfiípravy a schvalování podobného typu podpor funguje, uvedu nûkolik fiádkÛ. Pfiednû je lze uvaÏovat pouze o takov˘ch opatfiení, která lze „napasovat“ na jeden z typÛ operací vyjmenovan˘ch v tzv. Agri pokynech, kter˘mi se schvalování fiídí (Pokyny Evropské unie ke státní podpofie v odvûtvích zemûdûlství a lesnictví a ve venkovsk˘ch oblastech na období 2014 aÏ 2020). Dále, navrÏená opatfiení musí jít jednak nad rámec standardÛ definovan˘ch v platné legislativû, ale i bûÏné praxe v daném státû. Jin˘mi slovy, pokud se nûjaké úkony v chovech jiÏ rutinnû provádí, nelze je zahrnout do podporovan˘ch aktivit, neboÈ nejde jiÏ o plo‰né zlep‰ení úrovnû podmínek chovan˘ch zvífiat. Souãasnû se nesmí jednat o investiãní opatfiení ãi operace související s vy‰‰í potfiebou lidsk˘ch zdrojÛ nebo úkony zlep‰ující v˘hradnû zdraví zvífiat. A aby to nebylo tak jednoduché, v‰e je nutné podloÏit rÛzn˘mi studiemi a vûdeck˘mi pracemi dokazující, Ïe dané opatfiení má skuteãn˘ a prokazateln˘ pozitivní vliv na zlep‰ení pohody chovan˘ch zvífiat. Pokud jsou v‰echna v˘‰e uvedená kritéria splnûna, pfiichází na fiadu pfiesné zkalkulování finanãních nákladÛ (vypoãtení finanãní újmy), která s realizací opatfiení souvisí, a která je pak základem pro nastavení sazby dotace. Teprve poté mÛÏe zapoãít negociaãní proces s Evropskou komisí, kter˘ podle charakteru opatfiení trvá v prÛmûru tfii aÏ ‰est mûsícÛ, nûkdy i déle. Z v˘‰e uvedeného je tedy patrné, Ïe v˘sledek rozhodnû není jasnû dopfiedu zaruãen. Z velké ãásti záleÏí nejenom na kvalitû pfiipraven˘ch materiálÛ, ale také na umu a schopnostech úfiedníkÛ vyjednávajících s pfiíslu‰n˘mi unijními pracovníky vysvûtlit a obhájit dan˘ zámûr. Rozdíl oproti podporám welfare, které jiÏ bûÏí pro dojen˘ skot, je v tom, Ïe tyto nové tituly jsou pfiipravovány v rámci národních zásad, nikoliv PRV. Z hlediska vyjednávání s EU by to mohla b˘t urãitá v˘hoda, neboÈ kdyÏ jde o národní zdroje, Unie není zpravidla tak pfiísná, av‰ak z pohledu naplnûní obálky finanãními zdroji je to zase spí‰e nev˘hoda (zatímco zdroje PRV jsou jasnû dané, v pfiípadû národních dotací se jedná o kaÏdoroãní schvalování rozpoãtu a naplÀování jednotliv˘ch kapitol dle finanãních moÏností resortu). Kamil Malát

27


Krávy bez trÏní produkce mléka, trvalé travní porosty a hovûzí maso Ing. Jindfiich Kvapilík, DrSc.; Ing. Jan SyrÛãek, Ph.D. V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby v. v. i. Hovûzí maso pochází z jateãn˘ch zvífiat v‰ech kategorií skotu (dojené a nedojené krávy, b˘ci, jalovice a voli) poraÏen˘ch po ukonãení v˘krmu nebo po vyfiazení z chovu. Na celkové produkci hovûzího masa se v˘raznû podílejí i krávy chované v systému bez TPM. Zjaliç a kol. (2006) odhadují, Ïe na masná plemena pfiipadá kolem dvou tfietin a podle „irského“ odhadu (Background Meat, 2015) 30 aÏ 50 % v EU vyrobeného hovûzího a telecího masa. Féral (2006) z Evropské komise uvádí prÛmûr tohoto ukazatele 40 % pfii kolísání nad 50 % napfi. ve Francii, Portugalsku a Itálii, 30 aÏ 50 % ve ·panûlsku, Belgii, Rakousku a ·védsku a pod 30 % v Nûmecku, ¤ecku, Nizozemí aj. Podle „Strategie resortu MZe... do roku 2030“ (Mze, 2016) pocházejí více neÏ dvû tfietiny v âR vyrobeného hovûzího masa od plemen s mléãnou a kombinovanou uÏitkovostí. Probíhající rok 2018 je patnáct˘m rokem ãlenství âR v Evropské unii. Toto „polokulaté“ v˘roãí je pfiíleÏitostí ke struãnému posouzení v˘voje vybran˘ch ukazatelÛ chovu krav bez TPM a jateãného skotu a jejich srovnání se státy EU. V˘sledkem pokusu o toto posouzení je tento pfiíspûvek. V˘voj ukazatelÛ chovu krav bez TPM v âR Pro pfiedvstupní vyjednání o kapitole 7 „Zemûdûlství“ navrhlo Ministerstvo zemûdûlství (MZe) kvótu 230 tis. krav bez TPM (masn˘ch krav). V˘poãet této kvóty vycházel z nutnosti ekonomického a ekologického vyuÏívání TTP, ze zabezpeãení sobûstaãnosti a moÏností exportu jateãného skotu a hovûzího masa, ze srovnání s kvótami a situací stávajících státÛ unie aj. Místo navrÏené kvóty 230 tis. krav byla âR po (ne)vyjednávání pfiidûlena kvóta 90 113 krav, coÏ je 39,2 % zdÛvodnûného a oprávnûného ãeského poÏadavku. Z dlouhodobého v˘voje je z grafu 1 zfiejmé, Ïe unií pfiidûlená kvóta byla pfiekroãena jiÏ pfied vstupem âR do EU v roce 2002, a Ïe poãetní stavy této kategorie skotu se kvótû poÏadované âR Graf ã. 1: Stavy dojen˘ch krav bez TPM v âR (tis.)

Pramen: ČSÚ (2018)

28

(230 tis. krav) postupnû pfiibliÏují (bude zfiejmû dosaÏena v prÛbûhu dvou aÏ tfií let). Souãasnû je z grafu 1 patrno, Ïe krávy bez TPM ãásteãnû kompenzují pokles stavÛ dojen˘ch krav (zejména ve spotfiebû objemn˘ch krmiv, resp. ve vyuÏití TTP). V letech 1996 aÏ 2017 se poãet krav bez TPM zv˘‰il o 177 tis. (z 39 na 216 tis.), zatímco poãet dojen˘ch krav se o 342 tis. a 48 % sníÏil (ze 712 na 370 tis.). Vzhledem k dlouhodobû témûfi stabilní v˘mûfie TTP a v˘raznému poklesu poãtu pfieÏv˘kavcÛ patfií mezi dlouhodobé úkoly agrárního sektoru ekonomické a ekologické vyuÏívání trval˘ch luk a pastvin. Zatímco v letech 1990 aÏ 2016 se v˘mûra TTP (pastvin a trval˘ch luk) zv˘‰ila o 170 tis. hektarÛ a 20 %, poãet upraven˘ch dobytãích jednotek (kráva a kÛÀ = 1 DJ*, ostatní skot = 0,45 DJ*, ovce a kozy = 0,15 DJ*) se sníÏil o 1 333 DJ* a 56 %. Pro odhad ekologického a ekonomického vyuÏívání TTP je uvaÏováno s v˘Ïivou 100 % DJ* krav bez TPM, ovcí, koz a koní a 25 % DJ* dojnic a ostatního skotu ãerstv˘mi a konzervovan˘mi krmivy z trval˘ch luk a pastvin. Odhad (modelov˘ v˘poãet) v˘voje stavÛ upraven˘ch DJ skotu, mal˘ch pfieÏv˘kavcÛ a koní a vyuÏití TTP uvaÏovan˘mi druhy a kategoriemi zvífiat v letech 1990 aÏ 2016 uvádí tab. 1, Tab. ã. 1: V˘voj v˘mûry TTP a poãetních stavÛ pfieÏv˘kavcÛ a koní v âR Ukazatel

jedn. 1990 2000 2010 2015 2016 tis. ha 833 961 986 1001 1003 trvalé travní porosty %1) 100 115 118 120 120 dojené 1236 548 384 376 373 krávy bez TPM 82) 67 168 204 211 ostatní skot tis. 2262 959 798 827 832 ovce + kozy 471 116 219 258 245 koně 27 24 30 34 32 tis. 2360 1088 973 1025 1027 3) DJ* celkem %1) 100 46 41 43 44 tis. 669 353 416 464 467 3) DJ* celkem %1) 100 53 62 69 70 využívající na ha DJ 0,80 0,37 0,42 0,46 0,47 4) TTP TTP %1) 100 46 53 58 58 Pramen: Ročenky chovu skotu, ČSÚ (2018) 1) rok 1990 = 100 %; 2) odhad; 3) krávy a koně = 1 DJ, ostatní kategorie skotu = 0,45 DJ, ovce a kozy = 0,15 DJ; 4) předpokládané využití krmiv z TTP u krav dojených a ostatním skotem 25 %, ostatními zvířaty 100 %.


Graf ã. 2: V˘mûra TTP a poãty pfieÏv˘kavcÛ v âR

Pramen: Ročenky chovu skotu, ČSÚ (2018)

v˘sledn˘ ukazatel pak graf 2. Zv˘‰ení stavu krav bez TPM o 203 tis. a koní o 5 tis. a sníÏení poãtu dojnic o 863 tis., ostatního skotu o 1 430 tis. kusÛ a ovcí a koz o 226 tis. mûlo za následek sníÏení poãtu chovan˘ch pfieÏv˘kavcÛ a koní. Modelovû vypoãítan˘ poãet DJ* k vyuÏití TTP se sníÏil o 202 tis. a 30 % celkem a o 0,33 a 42 % na hektar trval˘ch luk a pastvin. Pozitivní vliv zvy‰ování stavÛ krav bez TPM na vyuÏívání TTP od roku 2000 potvrzují údaje v grafu 2. Pfii zatíÏení jednoho hektaru TTP napfi. 0,75 dobytãí jednotky (1,35 ha na jednu DJ*) lze odhadnout, Ïe pro rok 2016 vypoãítané poãty DJ* (467 tis.) by staãily k ekonomickému a ekologickému vyuÏití zhruba 620 tis. hektarÛ TTP. Znamená to, Ïe pfii aktuální v˘mûfie kolem 1 027 tis. hektarÛ by chovem pfieÏv˘kavcÛ bylo moÏno (resp. nutno) vyuÏít zb˘vajících 400 tis. hektarÛ. V souvislosti s oznámením pfiedbûÏné bilance zemûdûlského zahraniãního obchodu za rok 2017 (tfietí nejhor‰í v˘sledek od roku 2004, tab. 2 a graf 3) Tab. ã. 2: V˘voj agrárního zahraniãního obchodu âR Rok 2000 2004 2005 2010 2015 2016 2017

vývoz mld. Kč % 47,7 100 61,5 129 78,5 165 105,4 221 201,4 422 201,6 422 196,7 412

dovoz mld. Kč % 65,0 100 93,8 144 103,5 159 140,0 215 220,7 339 224,7 346 227,5 350

saldo mld. Kč % –17,3 100 –32,3 187 –25,0 145 –34,6 200 –19,3 112 –23,1 134 –30,8 178

Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ (2018)

v první polovinû února 2018 poukazovaly sdûlovací prostfiedky mimo jiné na zvy‰ování dovozÛ masa do âR. Toto konstatování se t˘ká i obchodu s hovûzím masem, z ãásti pak i trÏních produktÛ chovu krav bez TPM. Mezi roky 2000 a 2017 se v˘voz hovûzího masa zv˘‰il pfiibliÏnû sedmkrát (z 1 476 na 10 256 tun), dovoz ve stejném období vzrostl více neÏ devûtkrát (z 3 939 na 37 149 tun). V roce 2017 se meziroãnû mírnû sníÏil v˘voz o 218 tun a 2,1 %, v˘raznûji ale vzrostl objem dovozu stejné komodity o 5 109 tun a 15,9 %. Záporná bilance zahraniãního obchodu s hovûzím masem vzrostla v letech 2000 aÏ 2017 o 2 941 mil. Kã, meziroãnû v roce 2017 pak pfiibliÏnû o 517 mil. Kã a 20,6 % (tab. 3). Vysok˘ podíl Tab. ã. 3: V˘voj bilance zahraniãního obchodu âR s Ïiv˘m skotem a hovûzím masem Obchod

jedn. ukazatel vývoz tun dovoz s bilance živým vývoz skotem mil. Kč dovoz bilance vývoz tun dovoz s bilance hovězím vývoz masem mil. Kč dovoz bilance

2000 2005 8811 36 440 5063 1464 3748 34 976 471 2005 171 85 300 1920 1476 1579 3939 17 293 –2463 –15 714 98 145 187 1177 –89 –1033

2010 47 722 787 46 935 2262 36 2226 6597 22 194 –15 597 566 1945 –1379

2015 81 015 3579 77 436 4648 290 4358 8539 24 809 –16 270 986 3022 –2035

2016 83 006 4223 78 782 4950 321 4629 10 474 32 040 –21 566 1210 3723 –2513

2017 80 659 2695 77 964 4803 125 4678 10 256 37 149 –26 893 1171 4201 –3030

Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ (2018)

Graf ã. 3: Záporné saldo agrárního zahraniãního obchodu v âR (mld. Kã)

Pramen: ČSÚ, Databáze zahraničního obchodu ČR (2018)

29


Graf ã. 4: Stavy a podíly krav bez TPM v EU

exportu Ïivého skotu a vysoké dovozy (nejen) hovûzího masa nejsou vût‰inou povaÏovány za optimální fie‰ení z hlediska spotfiebitelÛ a národního hospodáfiství, v˘hodnûj‰í jsou zfiejmû pro chovatele skotu a zpracovatele jateãn˘ch zvífiat. Zlep‰ení situace na domácím trhu je jednou z podmínek zlep‰ení i mezinárodního obchodu s agrárními produkty.

Pramen: USDA (2018)

Graf ã. 5: Krav bez TPM na 100 hektarÛ TTP v EU

Vybrané ukazatele a Evropská unie Krávy bez TPM se pfii rÛzn˘ch poãtech chovají ve v‰ech státech EU. Z celkem 12,3 mil. krav chovan˘ch v EU v roce 2016 (tab. 4) se 76 % (témûfi 9,5 mil. kusÛ) krav chovalo v pûti státech, a to ve Francii (34 %), ·panûlsku (16 %), Velké Británii (13 %), Irsku (8 %) Tab. ã. 4: V˘voj stavÛ krav bez TPM ve státech unie Pramen: Eurostat, Faostat (2018)

Stát(y) EU-27 EU-15 EU-12 ČR Německo Rakousko Polsko Slovensko

krav bez TPM (tis.) 2000 2016 12 279 12 374 11 962 11 479 318 868 82 193 824 670 253 217 65 174 29 62

rozdíl (2016–2000) tis. krav % +168 +1 –483 –4 +550 +173 +111 +136 -154 –19 -36 –14 +109 +168 +33 +115

krav bez TPM (%)1) 2000 2016 31 35 38 39 4 4 13 35 15 14 29 29 2 8 11 32

Pramen: Eurostat (2018) 1) z počtu krav celkem (ze součtu počtu dojených krav a krav bez TPM)

30

a Nûmecku (5 %), pfiiãemÏ ve 14 státech se chová ménû neÏ 1 % krav (napfi. v Nizozemí, Dánsku, Bulharsku, na Slovensku, ve Finsku a dal‰ích), na âR v roce 2016 pfiipadalo 1,6 % v EU chovan˘ch krav bez TPM. Pfii urãité meziroãní variabilitû se v EU-28 poãty krav mezi roky 2000 a 2018 sníÏily z 12,8 na 12,4 mil., to je o 0,4 mil. a 2,7 % (graf 4), na 100 hektarÛ TTP ze 17,3 na 18,9 krav a 9,2 % (graf 5). V˘voj poãtu krav bez TPM není samozfiejmû ve v‰ech státech unie shodn˘. Mezi roky 2000 a 2016 se


stavy krav bez TPM napfi. sníÏily v EU-15 o 483 tis. a 1 %, v Nûmecku o 154 tis. a 19 %, v Rakousku o 36 tis. a 14 %, ke zv˘‰ení do‰lo v âR (o 111 tis. a 136 %), v Polsku (o 109 tis. a 168 %), na Slovensku (o 33 tis. a 115 %) apod. Pfies zv˘‰ení stavÛ masn˘ch krav v „nov˘ch" státech unie (EU-13) o 550 tis. a 173 % (na 868 tis.) dosáhl v roce 2016 jejich podíl pouze 7 % z poãtu krav bez TPM chovan˘ch v EU-28 a napfi. 83 % stavÛ krav bez TPM v Irsku (1 042 tis.). Vût‰í vypovídací schopnost neÏ poãet krav bez TPM celkem je jejich pfiepoãet na jednotku plochy TTP. Podle údajÛ v grafu 6 kolísá poãet masn˘ch krav na 100 hektarÛ TTP od ménû neÏ 5 (Chorvatsko, ¤ecko Graf ã. 6: Krav bez TPM na 100 hektarÛ TTP v EU (2016)

Pramen: Eurostat, Faostat (2018)

a Rumunsko) po více neÏ 40 krav (Finsko, Belgie, Francie, ·védsko a Lucembursko). Tento ukazatel je kromû poãtu chovan˘ch krav bez TPM ovlivnûn hlavnû podílem v˘mûry TTP z v˘mûry zemûdûlské pÛdy (graf 7). Platí to zejména pro Finsko, kde podíl TTP na v˘mûfie zemûdûlské pÛdy je ze státÛ unie nejniωí. Podíl TTP v âR dosahoval v roce 2015 pfiibliÏnû 24 %, coÏ je sedm˘ nejniωí podíl ve státech EU-28. Pomûrnû znaãnou variabilitou mezi státy unie se vyznaãuje i podíl krav bez TPM z celkového poãtu krav, resp. ze souãtu poãtÛ krav dojen˘ch a nedojen˘ch. V roce 2016 tento ukazatel kolísal mezi ménû neÏ jedním procentem (v Rumunsku a na Kypru) po více neÏ 50 % (ve ·panûlsku, Portugalsku, ¤ecku a ve Francii). V âR se podíl krav bez TPM na celkovém stavu krav aktuálnû pohybuje (stejnû jako v EU-28) kolem 35 % (graf 8). V˘roba hovûzího masa, na níÏ se chov krav bez TPM podílí 30 aÏ 40 %, dosáhla napfi. 9 931 tis. tun v roce 1990 a 8 100 tis. tun v roce 2016, coÏ pfiedstavuje pokles o 1 831 tis. tun a 18,4 %. Více neÏ polovina produkce hovûzího masa (54 %) pfiipadá na pût státÛ (na Francii, Nûmecko, Velkou Británii, Itálii a ·panûlsko), âR se na v˘robû hovûzího masa v EU-28 a v EU-13 podílela 0,9 a 4,9 %. Na hektar zemûdûlské pÛdy bylo v prÛmûru ve státech EU-28 vyrobena 42,7 kg hovûzího masa (graf 9). V âR dosáhla v roce 2016 spotfieba hovûzího masa na obyva-

Graf ã. 7: Podíl TTP na v˘mûfie zemûdûlské pÛdy ve státech EU (2015)

Graf ã. 8: Podíl krav bez TPM na celkovém poãtu krav ve státech EU (2016)

Pramen: Faostat (2018)

Pramen: Eurostat (2018)

31


Graf ã. 9: Produkce hovûzího masa v kg na ha zemûdûlské pÛdy (2016)

Tab. ã. 5: V˘roba a spotfieba hovûzího masa v âR a v EU-28

Rok 2000 2004 2005 2010 2015 2016 %2)

ČR výroba spotřeba tis. tun kg/obyv. 108 12,3 97 10,3 81 9,9 74 9,4 68 8,14 72 8,47 67 69

%1) 99 117 106 115 148 135 136

EU-28 výroba spotřeba tis. tun kg/obyv. 8612 16,9 8429 17,3 8202 17,2 8218 16,2 7846 15,2 8100 15,5 94 92

%1) 104 99 96 100 101 102 98

Pramen: ČSÚ, MZe, EU Meat Market Observatory (2018) 1) soběstačnost ve výrobě hovězího masa; 2) podíl roku 2016 a roku 2000

Pramen: Eurostat, Faostat (2018)

tele 8,5 kg, coÏ je o 7,0 kg a 45 % ménû neÏ v prÛmûru ve státech EU-28 (tab. 5). Ve státech EU-28 ãinila za rok 2016 celková spotfieba hovûzího masa 7 941 tis. tun, tj. 15,5 kg na obyvatele. Pfii produkci 8 100 tis. tun byla v tomto roce sobûstaãnost v produkci hovûzího masa 102 %. O 2,6 kg na obyvatele a 17 % byla spotfieba hovûzího masa vût‰í ve státech EU-15 (18,1 kg na obyvatele), ve kter˘ch byla v prÛmûru vy‰‰í spotfieba neÏ v˘roba (sobûstaãnost 96 %). Za rok 2017 a pro rok 2018 se v prÛmûru pfiedpokládá ve státech EU-28 spotfieba hovûzího masa 15,4 kg na obyvatele a sobûstaãnost 103 %. Závûr Hlavní zásady chovu krav bez TPM jsou v âR pomûrnû dobfie známy a v mnoha podnicích s chovem masn˘ch krav dodrÏovány. Patfií mezi nû: • odchov 90 aÏ 95 telat na 100 krav a rok; • sníÏení ztrát telat pod 5 % z poãtu narozen˘ch; • první otelení co nejdfiíve po dosaÏení vûku a hmotnosti stanoven˘ch chovn˘m cílem;

32

• roãní obmûna stáda krav v rozmezí 15 aÏ 20 %; • úãelné investice k minimalizaci odpisÛ a nákladÛ na technické vybavení; • optimální management a organizace práce; • vytvofiení podmínek pro hospodafiení v systému ekologického zemûdûlství; • zapojení do dotovan˘ch programÛ a projektÛ zamûfien˘ch na ochranu Ïivotního prostfiedí; • splnûní podmínek pro maximální nárok na prémie, pfiíplatky a dal‰í dotace; • optimalizace zpenûÏování se zfietelem na konkrétní podmínky podniku aj. âinnost chovatelÛ krav bez TPM v rámci neprodukãních funkcí, zejména pak udrÏování TTP v pfiirozeném a kulturním stavu, je nutno hodnotit pozitivnû. SníÏení dovozÛ masa (nejen hovûzího) a vyuÏití vût‰ího poãtu zástavov˘ch zvífiat k produkci jateãného skotu v âR vyÏaduje pochopení a spolupráci nadpodnikov˘ch orgánÛ, zpracovatelského prÛmyslu, obchodu a celé spoleãnosti. Seznam literatury je k dispozici u autorÛ pfiíspûvku. Pfiíspûvek byl zpracován v rámci fie‰ení projektu MZE-RO0718.


Pastevní technika v podmínkách ekologického zemûdûlství Kde se dá pást – trvalá udrÏitelnost Pastva je nejstar‰í zpÛsob zemûdûlství vÛbec. Ochoãování kopytníkÛ probíhalo jiÏ v dobû kamenné. Také nejstar‰í civilizace nám zanechaly dÛkazy o cíleném chovu zvífiat a jejich pfiesunech za pastvou. Tím byl dán poãátek organizované pastvy. Na zaãátku bylo zfiejmû stûhování se lidí za pfiirozenû migrujícími stády kopytníkÛ a ãásteãná ochrana stád pfied predátory. Tak tomu je dodnes u pastevcÛ sobÛ v severní Eurasii. Tímto zpÛsobem lidé témûfi neovlivÀovali pastevní porost. Dali mu dostateãn˘ ãas na regeneraci tím, Ïe se drÏeli tisícilet˘ch poznatkÛ o migraci zvífiat v pfiirozeném prostfiedí. Pást se dá ve v‰ech zemûpisn˘ch ‰ífikách, kde se vyskytují rostliny. âasto je to jediná moÏná zemûdûlská ãinnost v dané oblasti. VÏdy jde jen o to, kolik zvífiat dané území bez problému uÏiví. MnoÏství hmoty, které na daném území bûhem vegetaãní doby naroste musí plnû kr˘t potfieby pasoucích se zvífiat. Velmi ãasto má pasená hmota rÛznou kvalitu. Je to vlivem roãních období. Dobfie propracované pastevní systémy jsou pfiizpÛsobeny tomuto stfiídání. Jde hlavnû o období rození mláìat, která by se mûla narodit do doby s optimálním mnoÏství pastvy. Divoká zvífiata mají tuto dobu stanovenou dobou fiíje.

U domácích zvífiat tuto dobu stanovíme dobou pfiipou‰tûní. SráÏky jsou pro pastvu dÛleÏité nejen co do mnoÏství, ale také doby, kdy se vyskytují. NejdÛleÏitûj‰í jsou sráÏky ve vegetaãním období. Tím vznikají ideální pastevní oblasti (Nov˘ Zéland, Irsko, Normandie, Oregon). Pást se musí ale i jinde. Zde záleÏí na ‰ikovnosti pastevce, aby vyuÏil nabídku krmiva i v nepfiízniv˘ch obdobích. Buì to mÛÏe fie‰it koãováním nebo konzervací krmiv na nepfiíznivé období (sucho, zima). Konfigurace terénu je taktéÏ velmi dÛleÏitá. âím pfiístupnûj‰í terén tím více mÛÏeme ovlivÀovat kvalitu pastvy, niãit plevele, pfiihnojovat, budovat pastevní zafiízení. V‰eobecnû platí, Ïe ãím je terén a poãasí nepfiíznivûj‰í,

tím ménû zvífiat se uÏiví, protoÏe doba obrÛstání je del‰í (sobí pastviny, polopou‰tû). DÛleÏitá je struktura pÛdy, po které se zvífiata pohybují. Nejv˘hodnûj‰í jsou tûωí pÛdy s dobrou zásobou humusu a spodní vody. Sv˘mi kopyty zvífiata naru‰ují drn a ten potfiebuje urãitou dobu na regeneraci. Toto naru‰ování a regenerace vytvofiilo ekologickou niku pro pastevní trávy, byliny a také plevele, které se umûly tûmto faktorÛm pfiizpÛsobit a odolávat. Pokud je zvífiat více neÏ terén udrÏí, dochází k devastaci drnu a následnû erozi, aÈ uÏ vodní nebo vûtrné (stfiedomofií, Sahel). Naopak pfii nedostatku zvífiat dochází k zarÛstání pastvin a jejich pfiemûnu v les. K pastvû jsou vhodní v‰ichni

33


b˘loÏravci, protoÏe je to jejich pÛvodní zpÛsob získávání potravy. KaÏd˘ z nich ji získává trochu jinak a v jiném prostfiedí. Proto si v pfiírodû nekonkurují. Z toho je tfieba vycházet i pfii pastvû organizované. KaÏdé zvífie si bere z pastevního porostu trochu jiné druhy trav a bylin. Tím dochází k lep‰ímu celkovému vyuÏití porostu. Typické pastevní národy nikdy nechovají jen jeden druh zvífiat. Napfi. Mongolové pasou dohromady konû, skot, jaky, ovce, kozy a velbloudy. Také na‰i pfiedkové pásli více druhÛ zvífiat pohromadû – konû, krávy, ovce, kozy, husy. ZpÛsoby pastvy Volná pastva je nejstar‰í zpÛsob pastvy. MÛÏeme ji provádût buì s pastevcem (ãastûji) nebo i bez nûj (ostrovy, stepi). Je nejménû nároãná na zafiízení pastvin. Prakticky se obejde bez v‰ech zafiízení vyjma chytacích ohrad. Vyhovuje primitivnûj‰ím plemenÛm domácích zvífiat, typick˘m pro dané oblasti. V dne‰ní dobû zÛstala v ménû rozvinut˘ch oblastech svûta (Asie, Afrika). V Evropû stále pfietrvává v podobû tzv. transhumance – stûhování stád ovcí ve Francii, Nûmecku, ·panûlsku a Rumunsku. OplÛtková pastva je jiÏ organizovanûj‰í zpÛsob pastvy. Vznikla po pfiesném rozdûlení pozemkÛ. Její kolébkou je Anglie. Vzhledem k velikosti anglick˘ch kolonií se roz‰ífiila velmi rychle po celém svûtû a zmûnila tváfi mnoha kontinentÛ. Jejím základem je pohyb zvífiat omezen˘ ohradou – oplÛtkem. V této ohradû mÛÏou b˘t zvífiata celoroãnû a nebo mohou oplÛtky stfiídat. Celoroãní pobyt v jedné pastvinû je typick˘ pro rozsáhlé extenzivní pastviny

34

Austrálie, amerického Západu, JiÏní Afriky, Argentiny. Stfiídání oplÛtkÛ je typické pro intenzivnûj‰í oblasti – N. Zéland, americk˘ V˘chod, Evropa. V men‰ích oplÛtcích jiÏ dochází k intenzivnûj‰í péãi o pastevní porost – sekání nedopaskÛ, hnojení, likvidace plevelÛ atd. Pásová – velmi intenzivní, zvífiatÛm se kaÏd˘ den pfiiplocuje nov˘ pás pastvy. Je technicky i organizaãnû nároãná. Se zvy‰ující se cenou pracovní síly se vytrácí. Kombinovaná pastva O kombinované pastvû jsem se zmínil jiÏ ve stati o zvífiatech. Je v˘hodné pást více druhÛ zvífiat pohromadû. Je tfieba si ale dát pozor na kategorie zvífiat. Napfi. stádo mlad˘ch hfiebeãkÛ pfii sv˘ch hrách dovede znepfiíjemnit pobyt na pastvinû jak˘mkoliv jin˘m zvífiatÛm. Zase napfi. stádo skopcÛ je indiferentní vÛãi v‰em a vÛãi v‰emu. Zvífiata také poskytují ochranu jedno druhému. Napfi. lamy nebo masné krávy s telaty aktivnû útoãí proti ‰elmám. Tím posky-

tují ochranu ovcím. Nejde v‰ak jen o kombinaci zvífiat. Jde také o kombinaci rÛzn˘ch míst na pastvu. Zvífiata mÛÏeme pfiesunovat také na louky nebo na ornou pÛdu. Zde ekonomicky „sklidíme“ otavy a rÛzné posklizÀové zbytky, v˘drol a plevele, které vze‰ly po Ïních. Tím dáme odpoãinout pastvinám, na kter˘ch paseme permanentnû. Porost si odpoãine, zesílí a vytvofií zásobní látky na dobré pfiezimování. V nûkter˘ch oblastech jde o pfiesun mezi tzv. zimními a letními pastvinami. Je to hlavnû v horách, kde tzv. „absolutní pastviny“ nejdou sklidit jinak neÏ pastvou. Velmi speciální vûcí je pastva v chránûn˘ch územích. Tímto se udrÏují spoleãenstva rostlin a zvífiat (hlavnû hmyzu), které by jinak vyhynuly ve vysoké a husté rostlinné hmotû. Zde dochází ke spásání kefiÛ a stromkÛ, terén se neupravuje, zÛstávají mraveni‰tû, bodláky, vfies atd. Jde o problematiku velmi speciální, která pfiesahuje rámec tohoto ãlánku.


ZaloÏení travního porostu ZaloÏení travního porostu je vûc velmi dÛleÏitá. Travní porost vzniká buì pfiirozenû samozatravnûním orné pÛdy nebo spáleni‰tû v lese. Stál˘m pastevním tlakem zÛstávají jen ty trávy, které pastvu sná‰ejí. Jde o proces relativnû (pro ãlovûka) pomal˘. Zase v‰ak vznikne porost, kter˘ je na daném stanovi‰ti „doma“. Pastevní porost mÛÏeme také zaloÏit vysetím. DÛleÏitá je kombinace nûkolika druhÛ trav a bylin. Nikdy totiÏ pfiesnû nevíme, která kombinace trav a bylin nám na dané lokalitû poroste nejlépe. ZaloÏení travních porostÛ popisuje mnoho literatury. Náklady mohou dosáhnout aÏ 15 tis. Kã/ha. Pro vût‰inu na‰ich zemûdûlcÛ je dnes zaloÏení vût‰ích v˘mûr pastvin neuskuteãniteln˘m snem – je to drahé. Proto je dobré volit kombinaci dvou pfiedchozích

systémÛ a pfiírodû „trochu pomoci“ fiídk˘m pfiísevem Ïádan˘ch trav, které se jiÏ na stanovi‰ti samy roz‰ífií. Proti pfiípadn˘m plevelÛm je nutné mechanicky bojovat seãením. Jedinou podmínku nejde pfii zakládání porostÛ obejít. Tou je urovnání terénu a sbûr kamene. Pro následnou údrÏbu jsou tyto úkony nezbytné. Po vzniku hrbatého drnu jej Ïádn˘mi agrotechnick˘mi opatfieními nesrovnáme. Rozory, sklady a úvratû jsou na loukách patrny je‰tû po 40ti letech. Zvlá‰È v kabinû traktoru. Jedinou metodou je rozorání a následné urovnání. Tím se ale dostáváme opût na zaãátek a pfiipravujeme se o spousty penûz a ãasu. UdrÏování travního porostu – pastva cel˘ rok UdrÏování pastevního i luãního porostu tak, aby stále plnil svoji

funkci je nejvût‰ím umûním zemûdûlec – pastevce. Klasická ‰kola obnovy pastvin ztrácí za souãasn˘ch fi nanãních podmínek smysl. V mnoha pfiípadech ji ekologické zemûdûlství zakazuje (rychloobnova drnu), velmi ãasto je obtíÏné uskuteãnitelná – svahy, kamení, peníze. NejdÛleÏitûj‰ím ãinitelem je mnoÏství zvífiat. Tûch nesmí b˘t ani moc ani málo. VÏdy vycházíme z úÏivnosti celého území, tj. vãetnû zásob krmiva na zimu. V dobû nejintenzivnûj‰ího rÛstu hmoty paseme asi 1/3 v‰ech ploch. V období ménû intenzivního rÛstu a po sklizni krmiv pokud moÏno celou plochu farmy. Zvífiata stûhujeme z oplÛtku do oplÛtku jakmile se objeví na plo‰e tzv. nedopasky – místa s rostlinami, které zvífiatÛm nechutnají. âást permanentních pastvin si pfiipravíme tzv. „toprováním“ (angl. Slovo top – vrchol rostliny). Ve fázi vymetání pfievaÏujícího druhu trav poseãeme porost ve v˘‰i 15 cm nad zemí. Tím nedojde ke tvorbû tvrd˘ch stébel. Ta zÛstanou Ïivá a mûkká. ZároveÀ porost znovu odnoÏí a tím zhoustne. Potlaãí se tak svûtlomilné plevele a zabráníme pfiímému v˘paru z pÛdy. Takov˘to porost nám vytvofií „Ïivou konzervu píce“ mezi ukonãením pastvy na permanentních pastvinách a zaãátku pastvy na otavách (20. VI–20. VII). Zvlá‰tû v such˘ch letech je v˘padek píce velmi znateln˘ a takto o‰etfiené porosty ãasto zachraÀují situaci.

35


Hubení plevelÛ Hubení plevelÛ pfiímo souvisí s udrÏováním TTP. Plevele mohou b˘t jak trávy, byliny, tak i dfieviny. V EZ je odstraÀujeme mechanicky. Buì bodovû vyr˘páváme nebo na vût‰ích plochách ãastûji seãeme nedopasky. Vût‰ina plevelÛ nesná‰í ãastûj‰í seãení jako 2x roãnû. Nestihnou vytvofiit semena a vymizí (bodlák, tfiezalka, jehlice). U dfievin je problematika trochu jiná. âasto mají trny, kter˘m se zvífiata vyh˘bají. Po poseãení a odstranûní ostnit˘ch vûtví vyrazí nové sladké a mûkké v˘honky, které zvífiata (zvlá‰tû kozy a ovce) aktivnû vyhledávají a dennû spásají. âasem se dfievina vysílí a hyne. Nikdy v‰ak neodstraÀujeme v‰echny dfieviny. V místech terénních nerovností, skalek atd. je ponecháváme. Poskytují stín a chrání proti vûtrÛm v zimû. Jsou také dÛleÏit˘m hnízdi‰tûm ptákÛ a úkrytem zvûfie. Plevele nikdy úplnû neodstraÀujeme. Napfi. bodláky se budou na pastvinách vyskytovat vÏdy. Jde jen o to, kolik jich tam je. JestliÏe je 1 bodlák na 1 ha, je snadné jej ruãnû odstranit. KdyÏ jej tam necháme vysemenit, mÛÏe to b˘t za rok 300 bodlákÛ/ ha. To stále je‰tû lze zvládnout ruãnû. JestliÏe zanedbáme dal‰í rok a máme 900 bodlákÛ/ha, musíme jiÏ pfiistoupit k ãastûj‰ímu sekání nedopaskÛ, ãímÏ se pfiipravujeme o píci a pl˘tváme naftou a prací. Trvalá prevence je proto daleko lep‰í a levnûj‰í. Typy oplocení Mezi typy oplocení patfií ploty dfievûné, kamenné nebo Ïivé. U nás jde vût‰inou o ploty dfievûné. Pfii dne‰ních cenách dfieva a lidské práce uÏ jde o pastvináfisk˘ „pravûk“. Ekonomick˘m fie‰ením jsou ohrady drátûné. Mohou b˘t elektrické nebo pevné nebo kombinace obojího. Pevné drátûné ohrady jsou velmi ãasto málo prostupné pro zvûfi, coÏ naráÏí na odpor myslivcÛ. V pfiípadû oborového chovu jde naopak o vûc Ïádoucí. Elektrické ohrady jsou

36

více nároãné na údrÏbu. Zvlá‰tû pak podsekávání drátÛ, aby je vyrÛstající tráva neuzemÀovala a neztrácely tak na úãinnosti. Drátûná ohrada pevná elektrická je mnohem draωí neÏ ohrada elektrická mobilní. Velmi rychle se v‰ak zaplatí. Je rozdíl pfiehánût dobytek z ohrady do ohrady nebo stále stavût nové a smotávat staré pastviny. V nároãnosti na cenu lidské práce se mobilní ohrady velmi rychle prodraÏí. Pfiesto v âesku pfievaÏují

ohrady mobilní a dfievûné. Zvy‰ující se cena lidské práce tento pomûr zmûní velmi rychle. O technick˘ch rozmûrech, vzdálenostech drátÛ atd. pojednává spousta publikací jin˘ch, podrobnû a velmi ob‰írnû. Proto se jimi nebudu zab˘vat. Nejlep‰í ‰kolou b˘vá jednotlivé typy ohrad vidût. V âesku jsou jiÏ podniky, které mají ohrady na patfiiãné úrovni. Nejen ze stavebního hlediska, ale také z logiky uspofiádání pro manipulaci a pfiesuny zvífiat. Technická zafiízení pastvin Pastviny mají b˘t co nejjednodu‰‰í a tím i co nejlevnûj‰í. Potfieba budování pfiístfie‰kÛ, zimovi‰È, sala‰í atd. vÏdy záleÏí na konkrétních podmínkách – pfiírodních, ekonomick˘ch i na chovaném plemeni. Zimovi‰tû – nejlep‰í je mobilní, pfii kaÏdém návozu krmení posunout na jiné místo. Na jafie urovnat terén, rozvláãet v˘kaly. Zvífiata odsunout na jiné místo a sklidit seno. Texaské brány – ro‰ty, které umoÏní projetí vozidel, cyklistÛ a pû‰ích, ale zabrání pronikání zvífiat. U‰etfií nám kilometry vyplocování cest, stovky problému se zavíráním a otevíráním bran (hlavnû turisty). Technické rozmûry v pfiíslu‰né literatufie. Chytací zafiízení – mÛÏe b˘t mobilní i pevné. Na skot je lep‰í pevné, na ovce mobilní. Je nutné


pro veterinární zákroky, odãervení, evidenci. MÛÏe b˘t vybudováno ze dfieva nebo z kovu. Pro odchyt zvífiat je dÛleÏitá také mobilita honákÛ, zvlá‰tû na vût‰ích plochách. Proto by mûli ovládat motorky, konû nebo psy. Tím se jejich produktivita zv˘‰í aÏ 10x. Lizy – musí b˘t upevnûny tak, aby je dobytek jen lízal, ale nemohl ztratit a nepo‰kozoval je dé‰È. Lizy by nemûly b˘t jakékoli, ale mely by doplÀovat minerální látky v dané oblasti deficitní. Nosn˘m mediem by mûla b˘t sÛl (NaCl). Lizy s pfiíli‰ velk˘m obsahem minerálÛ zvífiata ménû pfiijímají. V koneãném souãtu pak pfiijmou ménû Ïádan˘ch látek neÏ v daleko „fiid‰ím“ lizu solném. Manipulace zvífiat na pastvinách Manipulace se zvífiaty by mûla b˘t rychlá, klidná a vysoce profesionální. Toto si nelze nikde pfieãíst. Musí se to vidût. Nejlépe

je‰tû pfied vybudováním pastevního areálu. Vysoce neprofesionální práce je téÏ vysoce nebezpeãná. âesk˘ zemûdûlec je vysoce imunní vÛãi pronikání nov˘ch poznatkÛ. V˘sledkem je vysoké procento úrazÛ a nedÛvûra k pastvû jako takové. Vût‰ina zásahÛ se dodnes provádí po zahnání dobytka do budov. Je to drahé a ãasovû nároãné. V dostupné literatufie je mnoho dobr˘ch nákresÛ chytacích ohrad, uliãek, klecí atd. Mnohem ménû je jich v provozu. Boj proti parazitÛm Parazité sledují své hostitele po celé vûky. Nikdy je nelze úplnû potlaãit. Jen je dostat pod práh ‰kodlivosti. Star‰í zvífiata si také vybudují urãitou imunitu. Boj je dvojí – mechanick˘ a chemick˘. Oba jsou stejnû dÛleÏité. Chemick˘ spoãívá v podávání odãervovacích preparátÛ. Tyto pÛsobí proti parazitÛm vnitfiním

i vnûj‰ím. DÛleÏité je si na základû rozborÛ trusu zjistit, proti jak˘m parazitÛm bojovat a ãím. Nejlépe je poradit se s veterinárním lékafiem a zku‰en˘mi chovateli v okolí. V podobn˘ch pfiírodních podmínkách jejich zvífiata jistû trpí podobn˘mi parazity. Také uÏ jistû mají ovûfiené metody boje proti nim. Îivotní cykly parazitÛ vydají na samostatnou knihu a nelze se jimi zde zab˘vat. Mechanick˘ boj spoãívá v likvidaci v˘vojov˘ch stadií parazitÛ nebo znemoÏnûní invazních stadií dostat se do zvífiete. Seãení nedopaskÛ rozptyluje v˘kaly a slunce hubí vajíãka i larvy. Stfiídání pastvin sniÏuje koncentraci vajíãek a „únavu“ terénu. Také vápnûní hubí vajíãka. Osvûdãuje se ale jen na mal˘ch plochách – nejlépe v zimovi‰tích. Zapomenutou metodou je mezipastva. Paraziti jsou mezidruhovû vût‰inou nepfienosní. KdyÏ ovce spase v˘vojové stádium koÀského parazita, tento hyne. A naopak. Zvífiata si vlastnû ãistí pastvu vzájemnû. Závûr Po pfieãtení tûchto listÛ se z vás jistû nestane zku‰en˘ pastevec. Buìte ale klidní. Dostatek zku‰eností nemá nikdo a nikdy. Je tfieba v jejich praktickém i teoretickém získávání setrvat aÏ do vysokého vûku. Jednoho krásného dne vám pak nebudou uÏ stejnû nic platné. Na nebesk˘ch pastvinách uÏ je nikomu nepfiedáte ani nezískáte. Je tfieba to udûlat tady. Ing. Jan ·véda

37


Skot, kter˘ se u nás (ne)pase Maìarsk˘ ‰ed˘ skot také znám˘ jako maìarsk˘ stepní ev. uhersk˘ skot je skuteãn˘m národním symbolem Maìarska a je chránûn˘ zákonem. Maìarsk˘ stepní skot, téÏ uhersk˘ stepní skot (anglicky Hungarian grey cattle, maìarsky Magyar szürke szarvasmarha), je primitivní plemeno skotu pocházející z maìarsk˘ch pustin. Je to plemeno velice staré, v minulosti v pÛvodních oblastech cenûné jako plemeno pracovní a masné. Od konce 19. století se v‰ak jeho stavy prudce sniÏovaly a v souãasnosti pfiedstavuje hlavnû souãást kulturního dûdictví a genetick˘ch rezerv.

Maìarsk˘ stepní skot Historie a souãasná situace plemene PÛvod maìarského stepního skotu není zcela jasn˘, pfiiãemÏ existuje mnoho teorií. Nejpravdûpodobnûj‰í je v‰ak ta, Ïe pfiedci tohoto skotu pfii‰li do Maìarské níÏiny spolu s pfiistûhovalci v 9. století z v˘chodu. Patfií ke skupinû podolského dobytka a je dobfie pfiizpÛsobeno extenzivnímu pastvinovému systému. Genealogicky je maìarsk˘ stepní skot pfiíbuzn˘ italsk˘m plemenÛm Maremmana, Podolica, Romagnola a Marchigiana a také dal‰ím plemenÛm chovan˘m v dal‰ích státech v˘chodní Evropy – Podolsko Govece (chované v Srbsku), Iskar (Bulharsko), Sykia a Katerini (¤ecko), Sura de Stepa (Rumunsko), Slavosky Podolac a Istriana (Chorvatsko) nebo Boskarin (Albánie a âerná hora). V‰echna tato plemena spojuje obdobn˘ vzhled, tedy ‰edé zbarvení a charakteristické dlouhé rohy. Pro maìarsk˘ stepní skot existuje nûkolik rÛzn˘ch pojmenování jako je maìarsk˘ stepní skot, bíl˘ maìarsk˘ skot, ‰ed˘ maìarsk˘ skot, anebo maìarská szürkemarha nebo maìarská alföldi. Ve stfiedovûku a v raném novovûku se plemeno pouÏívalo hlavnû jako

38

taÏné. Od roku 1861 se zaãalo chovat pro masnou produkci zejména díky své ranosti a kvalitû masa, která jakostnû úspû‰nû konkurovala ostatním masn˘m plemenÛm ve stfiední Evropû. Maìarsk˘ skot se tak ve své dobû úspû‰nû zafiadil k nejvût‰ím evropsk˘m plemenÛm a chovÛm. Vedle sv˘ch obchodních hodnot hrálo plemeno také v˘znamnou roli v kaÏdodenním Ïivotû. Maìar‰tí váleãníci pfiipravovali lepidlo z kostí zvífiat, a z loje odlévali svíãky. KÛÏe byla pouÏívána

k v˘robû odûvÛ, sandálÛ, batohÛ a biãÛ, rohy byly zuÏitkovány pfii v˘robû past˘fisk˘ch rohÛ, lékárniãek a drÏákÛ soli. Rozsáhl˘ obchod s ‰ed˘m skotem v‰ak zaãal ustávat kvÛli radikálním zmûnám v zemûdûlství a jeho populace se zaãala rychle zmen‰ovat. Nûjakou dobu byla je‰tû zvífiata vyuÏívána jako taÏná, ale nakonec s nástupem mechanizace do zemûdûlství, se postupnû stávala nepotfiebn˘mi. Situace vedla k velmi rychlé eliminaci chovn˘ch stád.


Po druhé svûtové válce byl jejich chov zcela zru‰en, protoÏe tehdej‰í reÏim byl pfiesvûdãen, Ïe maìarsk˘ stepní skot nemÛÏe konkurovat moderním plemenÛm. Poãet kusÛ se proto v 60. letech zmen‰il a plemeno zaãalo b˘t kriticky ohroÏené. Vedle nûkolika málo zvífiat chovan˘ch na dvorech v soukromém vlastnictví, existovaly chovy jen ve tfiech národních zemûdûlsk˘ch druÏstvech, která mûla dohromady celkem 200 krav a ‰est b˘kÛ. V souãasné dobû se maìarsk˘ stepní skot chová hlavnû jako souãást kulturního dûdictví a genetick˘ch rezerv a také jako turistická atrakce v národním parku republice je toto plemeno roz‰ífieno jen velmi málo (nûkolik jedincÛ se chová i v ZOO). Plemenná kniha byla v Maìarsku zaloÏena v roce 1931.

Hortobágy a dal‰ích maìarsk˘ch národních parcích. Nûkteré malé farmy se nacházejí na nûkolika dal‰ích místech v západním Maìarsku, napfi. Bockfolde. Tyto chovy slouÏí jako genové banky zejména díky své prokázané odolnosti vÛãi chorobám skotu, které postihují ve vy‰‰í mífie ostatní plemena skotu. Poãty zvífiat se od roku 1975, kdy jich bylo pouh˘ch 300, pomalu zaãaly

zvy‰ovat a v roce 1982 se v 6 stádech nacházelo jiÏ 850 kusÛ. Velkou zásluhu na nárÛstu populace má i kryokonzervace, kterou zaãala podporovat maìarská vláda. V souãasnosti je v Maìarsku drÏeno zhruba 1100 krav tohoto skotu, nûkolik stád najdeme také v sousedním Slovensku. V âeské

Charakteristika plemene Maìarsk˘ stepní skot je plemeno stfiedního aÏ velkého rámce, zvífiata jsou ‰tíhlá a vysoká. Barva jejich srsti je variabilní od stfiíbfiitû ‰edé po jasnû ‰edou. Telata se rodí p‰eniãnû zbarvená jako ostatní podolská plemena a stfiíbrn˘ odstín získávají ve vûku pfiibliÏnû tfií mûsícÛ. U b˘kÛ se jejich finální zabarvení vyvine aÏ ve vûku 3–4 let: krk, pfiední ãást pfiedních konãetin, ãást plecí, kohoutek, hrudník a bfiicho jsou zbarvené ãernû, s tmav˘mi kruhy kolem oãí.

39


vût‰í lalok a robustnûj‰í rohy. V rámci plemene se zvífiata rozli‰ovala na ãtyfii typy (od malého primitivního pfies jemn˘ aÏ k tzv. typu „velkého majetku“). Krávy dosahují v˘‰ky 135–140 cm, b˘ci 145–155 cm. PrÛmûrná Ïivá tûlesná hmotnost krav se pohybuje od 500 do 600 kg, b˘ci mají prÛmûrnou hmotnost v rozmezí 800 aÏ 900 kg. Mléãnost krav je úrovni zhruba 2000 litrÛ mléka. Krávy jsou plodné a snadno se telí, telata rychle rostou, ale pohlavnû dospívají pozdû. Snadné telení je povaÏováno za velkou pfiednost chovu v kombinaci s dobr˘mi parametry plodnosti a dlouhovûJak b˘ci, tak i krávy mají obvykle dlouhé zakfiivené rohy, smûfiující vzhÛru, v prÛfiezu kulaté. Na vzhled rohÛ je kladen velk˘ dÛraz. Dlouhé a ‰tíhlé, symetrické rohy oddûlené ‰irok˘m valem jsou tradiãnû povaÏovány za znak dobré konstituce. Zatímco tvary se mohou li‰it, rohy u b˘kÛ musí b˘t nejménû tak dlouhé, jako hlava, u krav je poÏadována minimální délka 1,5x více oproti délce lebky, mají tedy del‰í rohy neÏ b˘ci. U dospûl˘ch jedincÛ jsou rohy na ‰piãkách ãerné a základnu mají bílé barvy. Souãasn˘ tvar rohÛ je v˘sledkem dlouhého a peãlivého v˘bûru. Îe rohÛm byla v minulosti vûnována velká pozornost, potvrzuje i jejich velmi komplexní terminologie, která zahrnuje 172 v˘razÛ. Díky tomu, Ïe byla zvífiata vyuÏívána jako taÏná, kladl se dfiíve

40

velk˘ dÛraz na konãetiny, které musely b˘t velké a dlouhé. U zvífiat musí b˘t také zfieteln˘ pohlavní dimorfismus. B˘ci jsou silnûj‰í v pfiedních ãtvrtích, mají

kostí krav. Toho se vyuÏívá i pfii kfiíÏení s jin˘mi moderními plemeny, zejména masn˘mi. Maìarsk˘ ‰ed˘ skot je dlouhovûké a robustní plemeno. Zvífiata


jsou velmi odolná a silná a dobfie se pfiizpÛsobují extenzivním podmínkám chovu. Proto byla ve stfiedovûku a raném novovûku pouÏívána jako taÏná zvífiata. V souãasné dobû se v‰ak plemeno pouÏívá hlavnû za úãelem produkce masa. Zvífiata rostou pomûrnû rychle, brzy dosahují zralosti a jejich maso je velmi kvalitní – tmavé barvy a dobfie mramorované. V Maìarsku se plemeno chová pfieváÏnû na pastvinách. Tradiãním zpÛsobem jsou 24. dubna na svatého Jifií vyvezena zvífiata na pozemky a zÛstávají venku aÏ do prvního snûhu. Bûhem této doby nejsou vÛbec pfiikrmována. Jejich pastva pfiispívá k udrÏování pfiírodních travních porostÛ a místních biotopÛ. Díky v˘skytu nemoci ‰ílen˘ch krav v západní Evropû bylo jejich maso znaãnû oceÀované, protoÏe zvífiata vÏdy konzumovala pouze pfiirozenou rostlinnou potravu, proto mohlo b˘t maso garantováno jako BSE prosté. Cel˘ národní chov se rozkládá na cca 110 pastvinách v blízkosti fieky Tisy, v Nagykörı, Tiszakürt a TiszajenŒ. Maìarsk˘ stepní skot se v˘znamnû podílí na programu fiízeného hospodafiení podél fieky. Jejich pastviny se rozkládají na loukách, kde pomáhají potlaãovat rÛst potenciálnû nebezpeãnû invazivní rostliny Netvafiec kfiovit˘ (Amorpha fruticosa). V˘hled do budoucna Pfiedcházející století bylo svûdkem prudkého úpadku plemene

a souãasnû pozoruhodné obnovy jeho chovu. Rostoucí popularita strakatého skotu (fleckvieh) a nástup mechanizace zemûdûlství podkopala dominantní postavení maìarského stepního skotu v Maìarsku. Nicménû plemeno poskytlo matefiskou linii v nûkolika kfiíÏeních. Velké úspûchy byly dosaÏeny u mléãn˘ch plemen, jako jsou Montafon a Kostromsk˘ skot a vedly aÏ k vytvofiení maìarského fleckvieh. Plemenice by mûly b˘t do budoucna povaÏovány za velk˘ pfiínos v oblasti zemûdûlského rozvoje. Zejména díky sv˘m reprodukãním vlastnostem, ke kter˘m urãitû patfií snadné telení a matefiské vlastnosti s minimální potfiebou lidské pomoci. Souãasná populace je velmi stabilní a inbreedingu je moÏné se vyhnout. Plemeno tvofií dosta-

teãn˘ genetick˘ rezervoár pro budoucnost. Vznikají stále nové perspektivy marketingu, kter˘ zlep‰uje ekonomickou Ïivotaschopnost plemene neÏ jako jeho pouhé pfieÏívání ve formû genetické rezervy. Pokud bude maso vhodnû propagováno, mÛÏe se stát vyhledávan˘m a dobfie prodejn˘m produktem. Jako dal‰í moÏností se jeví cílené kfiíÏení, které mÛÏe zv˘‰it úspû‰nost produkce hovûzího masa, zamûfiené na sniÏování v˘skytu rÛzn˘ch chorob skotu, vÛãi kter˘m je maìarsk˘ stepní skot odoln˘. Jako nejslibnûj‰í se jeví kfiíÏení maìarského ‰edého skotu s plemenem charolais. Navzdory v‰emu zÛstalo plemeno silnû spojené s kulturní identitou Maìarska a pfieÏilo v moderní dobû. Zachování maìarského stepního skotu pfiispívá nemalou mûrou ke genetické rozmanitosti skotu jako druhu a jeho dlouhodob˘ vliv na udrÏování produktivity v chovu skotu je v˘znamn˘m bodem, kter˘ nepotfiebuje Ïádnou speciální obhajobu. Na podzim roku 2008 zahájila maìarská vláda u Evropské komise registraci chránûného zemûpisného oznaãení pro toto plemeno, která byla úspû‰nû zavr‰ena provádûcím nafiízením Evropské komise ze dne 13. prosince 2011. Text: Ing. Katefiina ·tanclová, Ph.D. Foto: internet

41


Vyzrálé hovûzí maso jako fenomén doby Jen dobfie vyzrálé hovûzí je ‰Èavnaté, aromatické a v optimálním stavu pro kuchyÀskou úpravu. Spotfieba hovûzího masa stoupá v závislosti na koupûschopnosti obyvatel a na dal‰ích rÛzn˘ch faktorech. TrÏní úspû‰nost masa a masn˘ch v˘robkÛ je ovlivÀována zejména jeho kvalitou a také cenou. Pozvolna ub˘vá zákazníkÛ, ktefií jásají nad jasnou rÛÏovou barvou ãerstvého v˘sekového masa. Zji‰Èují, Ïe doba pfiípravy pokrmu z takového masa je neskuteãnû dlouhá a chuÈ mizerná. Je na nás pfiedloÏit zákazníkovi maso, které ho uchvátí vÛní, chutí a krátkou dobou pfiípravy. Vysvûtlovat, Ïe kvalitnû vyzrálé hovûzí je nejen na steaky. A umoÏnit mu nechat se projíst ke kvalitnímu hovûzímu masu, stejnû jako vinafii se postupnû propíjejí ke kvalitnímu vínu. K tomu je tfieba ujasnit terminologii a dodrÏovat ji. Tady je mezi farmáfii, fiezníky a kuchafii problém. Mnozí pouÏívají termíny zcela volnû bez pouãení se a respektování biochemick˘ch procesÛ, které se dûjí uvnitfi masa od doby poráÏky zvífiete. Znalost, respektování a vyuÏití postmortálních zmûn svaloviny je podmínkou optimálního uplatnûní masa pro kulinární pfiípravu pokrmÛ a pro zpracování na ‰irok˘ sortiment v˘robkÛ z masa. Je tfieba nepouÏívat ji volnû a tak-

zvanû neblbnout zákazníkovi hlavu. Koncov˘ zákazník na va‰ich farmách, ale i kuchafi a ‰éfkuchafi (ti v‰ichni jsou velmi ãasto prosti ve‰ker˘ch informací) by mûl b˘t pouãen o faktech, které ovlivÀují potfiebnou dobu pfiípravy a v˘slednou chuÈ pfiipravovaného pokrmu, kfiehkost a to od steaku pfies peãení, vafiení po du‰ení – právû tfieba gulá‰e. U hovûzího masa nás potom bude zajímat plemeno, kategorie zvífiete, datum poráÏky a tedy doba zrání a jeho forma. Zrání masa nastává v okamÏiku, kdy je pfieru‰en krevní obûh a tedy pfiívod kyslíku do svalÛ. V té chvíli se jedná o takzvané TEPLÉ MASO, pokud teplota masa neklesne pod 27 °C. To je v nûkter˘ch pfiípadech vhodné p r o uze-

náfiskou v˘robu. Zpracovávání takového „mladého“ masa u masn˘ch plemen povaÏuji za neúctu k práci farmáfie a poraÏenému zvífieti a tedy jeho masu. Následuje posmrtná ztuhlost RIGOR MORTIS, kdy je spotfiebován ve‰ker˘ kyslík a procesy v mase pfiecházejí v anaerobní (bez pfiítomnosti kyslíku). Rigor mortis probíhá 24 aÏ 48 hodin v závislosti na okolní teplotû, kategorii zvífiete, jeho stáfií a plemeni. Ve vrcholném stadiu rigor mortis jsou odbourány glykogeny a vzniká kyselina mléãná a kyselina inosinová. Dojde k pfiechodnému v˘raznému sníÏení pH. To pÛsobí bakteriostaticky na mikroorganismy, které mohou kontaminovat maso zvenãí. V tomto období je maso témûfi nepoÏivatelné. Následnû zaãíná vlastní zrání masa. Postupné odbourávání kyseliny mléãné spolu s uvolÀováním svaloviny a zvy‰ováním pH zpÛsobuje, Ïe dochází ke zv˘‰ení vaznosti vody, kfiehkosti a jednoznaãnému zlep‰ení chuÈov˘ch vlastností masa. Toto v‰e by mûlo probíhat v chladírensk˘ch boxech. Vzhledem k tomu, Ïe kapacita chladíren v jateãn˘ch provozech není dostateãná, valná vût‰ina farmáfiÛ si v období je‰tû ne zcela dokonãeného rigoru mortis nechává pfievézt nebo sama pfieváÏí jednotlivé ãtvrti do sv˘ch chladírensk˘ch

42


boxÛ k dal‰ímu zrání. Obû varianty jsou dokonalou moÏností bakteriální a mikrobiální kontaminace masa. Autority oboru tvrdí, Ïe dostateãnû vyzrálé maso z chladícího boxu pfii teplotû 0 °C je po pfiibliÏnû 10 aÏ 15 dnech nebo také, Ïe stejkovina potfiebuje na zrání aÏ 32 dnÛ. ODLEÎELÉ MASO je maso, které po poráÏce viselo 5–7 dnÛ v chladícím boxu. Teprve v tomto stavu by se mûlo dostat do prodeje. BûÏná praxe bohuÏel je, Ïe se maso dostane do prodejny 24 aÏ 48 hodin po poráÏce zvífiete a po roz‰álování se hned ocitá v prodejním pultu. Nedoãká se ani stavu odleÏelého masa. Z na‰eho pohledu se jedná o neúctu k surovinû a profesi. O VYZRÁLÉM MASE mÛÏeme hovofiit po alespoÀ 12 dnech ve visu ve ãtvrti v chladícím boxu. Poté u mnoh˘ch farmáfisk˘ch zpracovatelÛ

nastává dûlení masa na pfiimûfiené porce, vakuování a dal‰í takzvané vlhké zrání. Takto zpracované maso je bez dal‰ích ztrát pfiipraveno na prodej a pfiípadnû dal‰í vlhké zrání s doporuãenou dobou spotfieby za pfiedpokladu skladování pfii 0–2 °C. DodrÏení tûchto teplot je pro velkou ãást vefiejnosti tûÏko dosaÏitelné v domácích podmínkách a to má jistû vliv na dobu spotfieby. Vlhké zrání zajistí masu kfiehkost a ‰Èavnatost. Chybí ov‰em v˘razná chuÈ a vÛnû hovûzího masa. V˘hodou pro farmáfie, fiezníky a kuchafie jsou nulové ztráty po zavakuování. Dal‰í formou vyzrávání hovûzího masa je suché zrání. BûÏná forma je opût zrání v chladícím boxu pfii teplotû 0–2 °C v nepofiezan˘ch ãtvrtích nebo jednotliv˘ch ‰álech s co nejvût‰ím tukov˘m krytím pro sníÏení ztrát a hlavnû pro zamezení povrchové oxidace masa. Doba zrání je alespoÀ 21 dnÛ a pro steakové kusy 32 dnÛ. Nejvy‰‰í stupeÀ zralosti je STA¤ENÉ MASO – zraje alespoÀ 50 dnÛ v chladícím boxu. Zde bych rád upozornil, Ïe je nezbytná zcela dokonalá hygiena a znaãná míra zku‰eností, protoÏe ve zv˘‰ené mífie hrozí proteol˘za (kaÏení ãi hnití) masa. Jako první se projeví typick˘ zápach, následnû osliznutí a poté zmû-

na barvy na ‰edohnûdou. Stafiené maso i pfies svoji znaãnû vysokou cenu a velmi v˘raznou chuÈ si pozvolna nachází více a více klientÛ. Nové technologie pfiiná‰ejí dal‰í moÏnosti suchého zrání. Jsou to zrací a su‰ící skfiínû. Po provûfiení referencí a osobních zku‰eností jsme pro testy zvolili Zrací a su‰ící skfiíÀ italského v˘robce ‰piãkové chladící a mrazící techniky FRIULINOX. Toto zafiízení umí nejen zrát maso, zrát a su‰it fermentovanou uzeninu ve velmi vysoké kvalitû a to pomûrnû krátkém ãase, ale i su‰it biltong, basturmu nebo ãisté su‰ené hovûzí maso a oblíbená pr‰uta a to opût bûhem krátkého ãasu. Dokonalé vyzrání ve skfiíni Friulinox je pfiibliÏnû po deseti dnech. To v‰e v závislosti na plemeni, kategorii zvífiete a datu poráÏky. Je dobré neustále opakovat, Ïe vyzrálé hovûzí není jenom na steaky, ale i na peãení, du‰ení a zákazníkovi vysvûtlovat, Ïe ãas nezbytn˘ pro pfiípravu peãenû nebo gulá‰e z vyzrálého masa se pak zkracuje aÏ o 50 % a je zaji‰tûna v˘razná chuÈ hovûzího masa, vãetnû ‰Èavnatosti. Karel Svoboda – konzultant ve spoleãnosti Zich a spol., s.r.o.

43


Rentabilita chovu krav bez trÏní produkce mléka v âR v roce 2016 Ing. Jan SyrÛãek, Ph.D., V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v. v. i. Hlavní ukazatele chovu krav bez trÏní produkce mléka v souboru podnikÛ jsou zobrazeny v tabulce 1. V roce 2016 byly získány údaje od 19 podnikÛ s chovem krav bez trÏní produkce mléka z rÛzn˘ch oblastí âR. V prÛmûru bylo chováno v jednom podniku 132 krav a na jednoho pracovníka pfiipadalo 46 krav, coÏ je o 6 krav a 17 % více neÏ v souboru podnikÛ za rok 2015. Hlavní podmínkou úspû‰nosti chovu je vysok˘ poãet narozen˘ch, resp. odchovan˘ch telat. Vût‰ina autorÛ uvádí, Ïe pro zaji‰tûní dostateãné rentability je zapotfiebí odchovat 90 aÏ 100 telat od 100 krav za rok. U souboru podnikÛ bylo v roce 2016 na 100 krav narozeno 93 telat a odchovan˘ch bylo 91, coÏ je více, neÏ bylo v souboru podnikÛ v letech 2013 aÏ 2015. V roce 2016 se meziroãnû u souboru podnikÛ sníÏil vûk pfii prvním otelení a zkrátila se prÛmûrná délka mezidobí. V letech 2013 aÏ 2016 se zv˘‰ily prÛmûrné denní pfiírÛstky hmotnosti telat a vy‰‰í tím byly také hmotnosti ve 120. a 210. dnu. Tabulka ã. 1: V˘robní ukazatele chovu KBTPM v âR v letech 2013 aÏ 2016 Ukazatel/rok průměrný počet krav ve stádě (ks) na ha zemědělské půdy (ks) počet krav na pracovníka (ks) podíl přirozené plemenitby (%) počet narozených telat (ks/100 krav/rok) úhyny telat do odstavu (%) počet odchovaných telat (ks/100 krav/rok) obměna stáda (%) podíl obtížných porodů (%) podíl dvojčat (%) věk při prvním otelení (dny) věk při odstavu telat (měsíce) býčci přírůstek hmotnosti telat (g/den) jalovičky býčci hmotnost při narození (kg) jalovičky býčci hmotnost ve věku 120 dnů (kg) jalovičky býčci hmotnost ve věku 210 dnů (kg) jalovičky

44

2013 108 0,31 26 91 88 4,3 84 14,9 0,4 0,6 944 7,5 1177 925 38 33 168 148 289 233

2014 126 0,36 35 87 89 5,5 84 15,1 2,2 0,3 936 7,6 1199 953 42 36 179 150 294 234

2015 124 0,40 40 4 79 92 4,9 87 13,5 2,7 0,8 924 8,3 1221 1019 42 38 190 167 311 267

2016 132 0,45 6 80 93 2,4 91 13,2 2,8 1,5 915 8,0 1286 1160 41 37 184 170 304 268


Tabulka ã. 2: Ekonomické ukazatele chovu krav bez trÏní produkce mléka v âR v letech 2013 aÏ 2016 Ukazatel/rok počet podniků krmiva pracovní náklady veterinární výkony odpisy majetku odpisy zvířat energie a PHM režie vnitropodnikové náklady ostatní náklady1) náklady celkem statková hnojiva náklady po odpočtu2) tržby za prodej telat (využití ve vlastním podniku) výsledek hospodaření bez dotací rentabilita bez dotací (%) dotace3) výsledek hospodaření s dotacemi rentabilita s dotacemi (%) 1) 2) 3)

2013 20 7949 5638 467 1369 1332 1285 3410 4136 3917 29 502 2814 26 689 14 542 –12 147 –45,5 12 720 573 +2,1

Kč/krávu/rok 2014 2015 20 22 7171 7510 4664 5111 526 455 1551 1981 2311 2382 1447 1219 3311 3967 3921 3888 5299 4013 30 200 30 525 2813 2216 27 388 28 309 14 829 16 279 –12 558 –12 030 –45,9 –42,5 14 826 14 483 2268 2453 +8,3 +8,7

2016 19 7633 5327 477 2611 2092 1280 2840 4151 4614 31 024 2458 28 567 16 627 –11 940 –41,8 13 732 1792 +6,3

do ostatních nákladů se započítávají náklady na plemenářské výkony, opravy majetku, pojištění, aj. náklady snížené o ocenění statkových hnojiv do dotací se započítává platba na plochu, na tele masného typu, PVP a platby PRV (LFA, AEKO, EZ a Natura)

PrÛmûrné celkové náklady u souboru podnikÛ za rok 2016 ãinily 31 tis. Kã na jednu chovanou krávu, tj. 84,8 Kã na krmn˘ den a 34 205 Kã na jedno odchované tele. Pfii srovnání nákladÛ na krávu a rok v roce 2016 s v˘sledky u souboru podnikÛ v âR v letech 2013 aÏ 2015 (tabulka 2) je patrné, Ïe od roku 2013 se náklady kaÏd˘m rokem mírnû zvy‰ují. V roce 2016 byly náklady na krávu a rok nejvy‰‰í ze zkouman˘ch let, ale vlivem vy‰‰ího poãtu narozen˘ch, resp. odchovan˘ch telat byly náklady na tele v tomto roce nejniωí. Mezi sledovan˘mi roky nejsou patrné znaãné odchylky mezi jednotliv˘mi poloÏkami, nejvíce v letech hodnocení kolísají odpisy a reÏie. V roce 2016 byly nejvût‰ími náklady krmiva (25 %), pracovní náklady (17 %), ostatní náklady (15 %) a vnitropodnikové náklady (13 %). V˘nosovou stranu chovu tvofií pfiíjmy za prodej telat (k dal‰ímu chovu ãi na jatka v âR nebo v zahraniãí) a ocenûní telat vyuÏit˘ch v rámci vlastního chovu. V˘nosy byly nejvy‰‰í v roce 2016, ãemuÏ odpovídá i nejvy‰‰í poãet odchovan˘ch telat od 100 krav v tomto roce. Bez zapoãítání dotací vychází v chovu ztráta ve v‰ech sledovan˘ch letech (rentabilita –42 aÏ –46 %), coÏ hovofií o nutnosti státní podpory tohoto sektoru. Pfii zohlednûní dotací (pfiím˘ch plateb a plateb programu rozvoje venkova) bylo dosaÏeno v kaÏdém roce kladného v˘sledku hospodafiení (rentabilita +2,1 aÏ +8,7 %).

Kontaktní osoba: Ing. Jan SyrÛãek, Ph.D. V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v. v. i. Pfiátelství 815, 104 00 Praha-Uhfiínûves http://www.vuzv.cz tel: +420 267 009 529 e-mail: syrucek.jan@vuzv.cz

45


Dotazník pro sledování ukazatelÛ chovu krav bez trÏní produkce mléka za rok 2017 1 2 3 4 5 9 10 12 14 16 18 20 21 22 26 28 29

32 33 34 35 36 37

1. Základní údaje chovu krav bez tržní produkce mléka (KBTPM) Název podniku, adresa Kontaktní osoba, telefon, e-mail Zemědělská půda (ha) 6 Průměrný počet KBTPM za rok Trvalé travní porosty (ha) 7 Počet krmných dnů KBTPM za rok Pastviny (ha) 8 Počet ošetřovatelů KBTPM Chované plemeno masného skotu Přírůstek hmotnosti telat do odstavu (kg) 11 Telení (zimní/jarní) 2. Reprodukce ve stádě KBTPM Průměrný věk při prvním otelení (dny) 13 Průměrná délka mezidobí (dny) Podíl obtížných porodů (%) 15 Počet živě narozených telat (kusy) Úhyny a nutné porážky telat do odstavu (kusy) 17 Počet odchovaných telat (kusy) Hmotnost při odstavu (kg) 19 Věk při odstavu (měs.) 3. Hmotnost a hmotnostní přírůstky stáda KBTPM Hmotnost při narození 23 Hmotnost při narození býčků ve věku 120 dnů 24 jaloviček ve věku 120 dnů (kg) ve věku 210 dnů 25 (kg) ve věku 210 dnů 4. Obrat stáda KBTPM Obměna stáda krav (%) 27 Počet vyřazených krav ze stáda (kusy) Doplnění Doplnění počet kusů 30 počet kusů stáda stáda vlastními cena jalovicemi cena 31 jalovicemi (Kč/kus) (nákup) (Kč/kus) 5. Tržby a dotace chovu KBTPM Prodej (využití) telat Počet kusů Průměrná hmotnost (kg/kus) prodej v ČR býčci prodej zahraničí prodej v ČR jalovičky prodejj zahraničí k obměně stáda Počet kusů Průměrná hmotnost (kg/kus) Prodej krav

38 Statková hnojiva (Kč/rok) Dotace 39 Platba na plochu (SAPS) 40 Greening 41 Mladý zemědělec 42 Platba na masná telata 43 PVP (př. vnitrostátní podpory) 44 Méně příznivé oblasti (LFA) 45 PRV (AEKO, EZ, Natura, ...) 46 další ... 47 49 51 53 55 57 59

Krmiva a steliva Veterinární výkony Odpisy majetku Opravy a udržování Voda Režie Náklady celkem

6. Náklady chovu KBTPM v 48 50 52 54 56 58

Počet jednotek

Průměrná cena (Kč/kg)

Dotace (Kč/celkem)

Kč za podnik a rok Pracovní náklady Plemenářské výkony Odpisy zvířat Pojištění majetku a krav Energie a PHM Ostatní náklady

7. Vliv vybraných faktorů na úspěšnost chovu – subjektivní hodnocení Známka Faktor Plemeno 65 Reprodukce Přírodní podmínky 66 Pracovníci Výživa a krmení (zimov.) 67 Tržby Pastva 68 Dotace Zimní ustájení 69 Ceny vstupů hodnocení 1 až 5: 1 = malý (nepatrný) vliv, 5 = výrazný vliv. Jednotlivé faktory mohou mít stejnou známku. Faktor

60 61 62 63 64

Jednotka ha ha ha VDJ VDJ, ha ha ha

Průměrná cena (Kč/kg)

Známka

Vykázané podklady budou využity k analýze výsledků chovu KBTPM a ke specifikaci hlavních faktorů, které je ovlivňují. Výsledky za Váš podnik a průměrné údaje Vám budou zaslány. Výsledky budou využitelné ke zvyšování úrovně chovu KBTPM, k porovnání výsledků mezi podniky a k případným jednáním na nadpodnikové úrovni. Samozřejmostí je zachování anonymity respondentů. Výzkum je podpořen z projektu MZERO0714 a projektu NAZV QJ1510191.S dotazy se prosím obracejte na výše uvedenou kontaktní osobu. Děkujeme Vám za vyplnění dotazníku!

46


Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2018 B˘valo zvykem, Ïe na tomto místû jsme v bfieznovém vydání svazového zpravodaje publikovali v˘sledky prvního turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ. Letos tomu bohuÏel tak nebude. V tomto roce bylo totiÏ do prvního kroku pfiihlá‰eno více b˘ãkÛ neÏ v minul˘ch letech, tím se v˘bûry protáhly aÏ do 6. bfiezna 2018 a to je jiÏ po uzávûrce na‰eho zpravodaje. O v˘sledky ve formû tradiãních tabulek samozfiejmû nepfiijdete – po skonãení je budeme publikovat na svazovém webu v sekci „odchovny PB/statistika“. Objeví se rovnûÏ v dal‰ím ãísle svazového magazínu v ãervnovém vydání, kde je najdete spolu s pfiehledy z druhého turnusu. V tomto ãísle proto zvefiejníme pouze galerii nejzajímavûj‰ích b˘kÛ. Ani ta ale nemusí b˘t zcela kompletní, neboÈ se v ní objeví pouze fotky b˘kÛ, ktefií pro‰li v˘bûrem do konce února. Do této doby v‰ak bylo vybráno 90 % v‰ech b˘kÛ (v˘bûry na v‰ech odchovnách byly ukonãeny do 28. 2.), proto je vysoce pravdûpodobné, Ïe obsahuje vût‰inu b˘kÛ, které se nám podafiilo bûhem v˘bûrÛ vyfotit. Co by ale chybût nemûlo, a ani nechybí, je kalendáfi druhého turnusu. V nûm budou vybíráni b˘ci, ktefií se narodili v období od 1. ledna do 31. bfiezna, kdy se na masn˘ch chovech rodí nejvíce telat. A proto je tento turnus, co se poãtu nabízen˘ch b˘kÛ t˘ãe, nejpoãetnûj‰í a mezi zájemci o nákup b˘ka nejoblíbenûj‰í.

CABIDOL Z KUNÍNA – ZIL 193 (Poruba, Šenov, 26. 2. 2018, 86 b.)

CLADIUS Z TODNĚ P – ZIL 190 (OPB Benešov, 26. 2. 2018, 86 b.)

COSTNER BOVET ET – ZIL 203 (OPB Osík, 28. 2. 2018, 86 b.)

CONDOR LEŽNICKÝ V – ZMS 874 (OPB Měcholupy, 21. 2. 2018, 85 b.)

CEINTUR ZE STATKU – ICH 474 (OPB Osík, 22. 2. 2018, 84 b.)

CURAHHEN AGROCHYT P – ZMS 871 (OPB Měcholuppy, 21. 2. 2018, 84 b.)

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus

47


CARL AGROZET Z DOMANÍNA ET – ZIL 194 (OPB Osík, 28. 2. 2018, 84 b.)

COSTNER Z BORU – ICH 486 (OPB Osík, 22. 2. 2018, 83 b.)

CALIS Z NOVÉ VODY PP – ZMS 900 (OPB Benešov, 27. 2. 2018, 83 b.)

CALCIUM – ICH 528 (OPB Benešov, 26. 2. 2018, 82 b.)

CÉZAR RED TEGRO – ZAI 627 (Tegro Těšenov, 24. 2. 2018, 82 b.)

CALCIUM Z NOVÉ VODY PP – ZMS 879 (OPB Měcholuppy, 21. 2. 2018, 82 b.)

COLIBRI AGROCHYT V – ZMS 917 (OPB Osík, 28. 2. 2018, 82 b.)

CIRQUIT ZE STATKU P – ZMS 916 (OPB Osík. 28. 2. 2018, 82 b.)

48

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus


CEASAR LA – ZAU 095 (OPB Cunkov, 20. 2. 2018, 81 b.)

CAPIE Z ČISTÉ – ICH 525 (OPB Benešov, 26. 2. 2018, 81 b.)

CAMUS Z MEZIBOŘÍ – ICH 526 (OPB Benešov, 26. 2. 2018, 81 b.)

CIKO ŠUMAVSKÝ PP – ZMS 882 (OPB Měcholuppy, 21. 2. 2018, 81 b.)

COLINS Z MEZIBOŘÍ P – ICH 513 (OPB Benešov, 26. 2. 2018, 80 b.)

CLOUD Z MEZIBOŘÍ – ICH 519 (OPB Benešov, 26. 2. 2018, 80 b.)

CESTÁŘ PÍSECKÝ – ZIL 154 (OPB Cunkov, 19. 2. 2018, 80 b.)

CUSTOD Z MLADOŠOVIC – ZIL 165 (OPB Cunkov, 19. 2. 2018, 80 b.)

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus

49


CLASSA VIMA ET – ZAI 629 (OPB Osík, 28. 2. 2018, 80 b.)

CANDÁT Z MEZIBOŘÍ – ICH 483 (OPB Osík, 22. 2. 2018, 79 b.)

CIPÍSEK Z BÁNOVA P – ZMS 910 (OPB Benešov, 27. 2. 2018, 79 b.)

CAPER Z NOVÉ VODY P – ZMS 894 (OPB Benešov, 27. 2. 2018, 79 b.)

CASPER Z MELČE – ZIL 188 (OPB Benešov, 26. 2. 2018, 78 b.)

CESAR RED Z CUNKOVA – ZAI 622 (OPB Cunkov, 78 b.)

CLARINET AGROCHYT – ZIL 153 (OPB Cunkov, 19. 2. 2018, 78 b.)

CLIO Z BĚSNA PP – ZMS 903 (OPB Benešov, 27. 2. 2018, 78 b.)

50

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus


CANSAS Z CUNKOVA – ICH 466 (OPB Cunkov, 20. 2. 2018, 77 b.)

CALYPSO Z CUNKOVA – ZIL 158 (OPB Cunkov, 19. 2. 2018, 77 b.)

CONAN Z NOVÉ VODY P – ZMS 904 (OPB Benešov, 27. 2. 2018, 77 b.)

CLARIS Z NOVÉ VODY P – ZMS 897 (OPB Benešov, 27. 2. 2018, 77 b.)

CENTRUM AGROCHYT V – ZMS 896 (OPB Benešov, 27. 2.2018, 77 b.)

CILIUS Z NOVÉ VODY V – ZMS 895 (OPB Benešov, 27. 2. 2018, 77 b.)

CLASSA LA ET P – ZMS 868 (OPB Cunkov, 20. 2. 2018, 76 b.)

CYKLON ZE SELIBOVA V – ZIL 161 (OPB Cunkov, 19. 2. 2018, 76 b.)

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus

51


Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2018 II. turnus – B˘ci narození 1. 1. 2017 – 31. 3. 2017 na OPB a OCH Den Pondělí Úterý

Datum 16.04.2018 17.04.2018

Středa

18.04.2018

Čtrvtek

19.04.2018

Pátek Sobota

20.04.2018 21.04.2018

Neděle

22.04.2018

Pondělí Úterý

23.04.2018 24.04.2018

Středa

25.04.2018

Čtrvtek

26.04.2018

Pátek

27.04.2018

Sobota

28.04.2018

Neděle

29.04.2018

Pondělí

30.04.2018

Úterý

01.05.2018

Středa

02.05.2018

Začátek* 8,00 9,00 14,00 17,00 18,00 9,00 15,30 16,30 17,00 17,30 9,00 16,00 17,00 17,30 18,00 8,00 8,00 10,00 12,30 14,30 15,30 8,00 10,30 13,30 16,00 9,00 9,00 16,00 17,00 18,00 19,00 9,00 15,00 15,30 17,00 9,00 15,00 16,00 9,00 14,00 15,00 9,00 11,00 9,00 10,00 11,00 14,00 9,00 17,00 18,00 9,00 10,30 14,00 15,30 17,00 9,00 13,00 15,00 16,00

OPB, chovatel OPB Kamenná OPB Kamenná DV Batelov P.F.B.TRANSPORT, spol.s r.o. Marek Petr, Častonín OPB Benešov Olšava eko s.r.o., Sehradice ZEMASPOL odbyt s.r.o., Uherský Brod Dolňácko a.s., Hluk Minaříková Hana, Hluk OPB Benešov Niemiec Czeslaw, Dolní Žukov Poruba Jan, Šenov u N./J. Rýdel Josef, Ing., Hodslavice Rýdel Vlastimil, Hodslavice VFU Brno ŠZP Nový Jičín OPB Osík Mendelova univerzita Brno-ŠZP Žabčice Poláková Zdenka, Dolní Libochová Hatlák V., Ing., Meziboří Statek Mitrov, a.s. ZD Pozovice TEGRO s.r.o., Těšenov Šašek Vladimír, Ing., Rantířov Dvořák Josef, Ing., Telecí VETLABFARM s.r.o., Jakubovice OPB Osík OPB Cunkov Bouda Petr, Ing., Voděrádky Heráň Jan, Radíč Štěpánek Zdeněk, Přibyšice Žížala Josef ml., Úročnice OPB Cunkov Bursík Lubor, Křenovičky Kofroň Petr, Divišovice Bartůněk Karel, Přílepov OPB Cunkov Farma Kozák, s.r.o. Farma Karel Dvořák s.r.o. OPB Janovice ZD Agroholding Bernartice Nátr Jiří, Černá Voda Lainka Bernard, SZ, farma Zdoňov Zuzánek J., Ing, Bernartice Fišar Filip, Lhotka Avena s.r.o., Dlouhá Třebová Šeda J., Helvíkovice Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy OPB Osík Novotný Milan, Mezihoří Statek Lipka a.s., Horní Bradlo ZD Chýšť Montážně obchodní firma s.r.o., B. Mlýn Novák Petr, Sirá Moulis Pavel, Milínov Kubík Dušan, Třebčice OPB Měcholupy Měcholupská zemědělská a.s. Nejdl Martin, Zbyslav Nejdl Zdeněk, Kvaslice

ks** 61 33 12 2 1 54 8 4 4 1 35 2 1 1 1 8 68 2 1 10 10 8 11 15 9 17 35 39 4 3 2 2 39 1 4 2 36 1 2 28 2 4 6 6 1 3 3 4 43 2 1 1 9 3 2 1 47 3 7 4

Plemena MS AA CH HE GS CH AA MS BA BA MS,LI,PI,BA LI LI CH CH LI CH GS,SA MS CH AA CH AA AA AA AA LI LI,BA,PP,UU CH CH MS MS MS,CH,HE CH CH HE AA,BB,GS,PI,SA LI LI MS,HE,AA,CH PI CH MS CH,MS LI LI LI LI AA,MS,BA,HE,PP,UU PP PP BM LI,UU,PP CH MS HE MS,MS,AA CH,MS AA AA

Dražba hodinu po skončení hodinu po skončení x x x hodinu po skončení x x x x hodinu po skončení x x x x x hodinu po skončení x x x x x x x x x hodinu po skončení hodinu po skončení x x x x hodinu po skončení x x x hodinu po skončení x x hodinu po skončení x x x x x x x x hodinu po skončení x x x x x x x hodinu po skončení x x x

ZV ZV

ZV

ZV

ZV

ZV ZV

ZV

ZV

ZV

ZV

ZV

Ve‰keré informace vztahující se k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazu www.cschms.cz (sekce odchovny PB).

52


Den Čtrvtek

Datum 03.05.2018

Pátek

04.05.2018

Sobota

05.05.2018

Neděle

06.05.2018

Pondělí

07.05.2018

9,30 10,30 13,00 16,30 17,30

Úterý

08.05.2018

9,00 10,30 11,30 14,30

Středa

09.05.2018

Začátek* 9,00 12,00 14,00 15,30

17,00 9,00 13,30 15,30 17,00 9,00 11,00 15,00 9,00 10,30 14,00

16,00 17,30 9,00 10,00 11,30 13,00 15,00

Čtrvtek

10.05.2018

Pátek

11.05.2018

Sobota Neděle Pondělí

12.05.2018 13.05.2018 14.05.2018

Úterý

15.05.2018

Středa

16.05.2018

16,00 18,00 8,00 10,00 13,30 15,30 17,00 8,00 8,30 12,30 14,00 15,00 16,00 17,30 x x 9,30 11,00 15,00 10,00 13,00 15,00 10,00 12,00 13,00 14,00

OPB, chovatel OPB Kundratice OPB H. Jadruž GASFARM s.r.o., Pelhřimov Bartoň František, Ležnice Chlupáčková Hana, Ing., Ležnice UFARMA spol s.r.o., Čistá u Rovné MORAVIA ZL CHEB spol.s r.o., Kopanina OPB Kundratice Hašek Václav, Újezd Svatého Kříže Bečvář Štěpán, Hyršov Denk Jaroslav, Hodousice Valenta Jiří, Ing.,Tuněchody Skalický J., Libnov Šuranský Jaroslav, Otín, Planá u M. L. Karpenková Natalija, Dubský Mlýn Zemědělská společnost Blšany Nečtinská zemědělská a.s. Stříbrný Petr, Nečtiny Žaloudek Roman, Ptenín Vacík Václav ml., Roupov Šumavský angus spol.s r.o., Soběsuky Zelený Jiří, Drouhaveč Kubal Petr, Podmokly Kubal Radek, Albrechtice Statek Kašperské Hory s.r.o. Kraml Eduard, Stachy AGRO Jinín, a.s. Zeman Vojtěch, Ing., Jetišov MARZEM s.r.o., Jetišov Valenta Petr, Budyně Černěveský Háj s.r.o. Kotalík Milan, Semice Kotalíková Dana, Semice Maletická farma s.r.o. Krejcar David, Těšínov Daňhel Miroslav, s.r.o., Doubrava Hodina František, Ing., Záblatí PRIMA AGRI PT a.s. Farma Lažiště s.r.o. Kofroň Jan, Ing., Radhostice Starý Karel, Žernovice Placanda Jakub, Křenovice ZD Brloh Šebelka Milan, SZ, Rančice Šebelka Štěpán, Ing., Rančice Tájek Jaroslav, Zvíkov Lepša Vladimír, Pěčín Valenta Josef, Něchov Farka Martin, Todně Opekar Jan, Chodeč Šedivý Jan, Smrhov K+K Břilice FARMA EGERT (ING) s.r.o., Lásenice Habr František ml., SZ, Báňovice x x Šilhanová Marie, Nová Ves Šťastný Antonín, SZ, Vědlice Družstvo vlastníků Libeň – Vtelno Loos Adolf, Hora Svaté Kateřiny Němec Eduard, Bynovec Karban Kamil, Lhenice Farma Huníkov „Pod Sedlem“, spol.s r.o. Pavelka Roman, Javorník ZEA - PROBIO, s.r.o., Žernov Hodboď Gustav, Libštát

ks** 29 26 6 1 1 2 5 38 1 4 5 1 21 3 1 8 47 1 4 9 20 7 5 5 8 1 24 2 1 5 2 1 1 5 4 1 1 1 1 19 1 8 27 5 1 1 9 2 18 3 2 1 7 14 x x 2 23 4 3 3 2 1 4 2 2

Plemena CH CH,MS GS MS MS CH AA MS,LI,AA,PP CH AA LI AA AA CH BA MS LI LI SS GA,SS AA HE,MS MS LI MS SA LI,MS HE HE MS LI LI LI LI,CH SA CH LI LI CH AA MS MS AA,MS AA AA CH AA LI LI,UU AA MS LI AA MS x x MS BA CH,LI LI LI CH MS PI CH GS

Dražba hodinu po skončení ZV hodinu po skončení ZV x x x x x hodinu po skončení ZV x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

* začátky ZV u chovatelů jsou orientační, ** počty býků na začátku odchovu

53


Mexické hovûzí Ingredience: • • • • • • • • • • • • • •

1 kg podplečí (předního hovězího) 1 velká cibule nakrájená na plátky 1 velká paprika nakrájená na větší plátky 1 lžíce rajského protlaku 1 polévková lžíce agave sirupu nebo medu 1 lžička cibulového prášku (mleté cibule) 1/2 lžičky česnekového prášku 1/2 lžičky mletého kmínu 1/2 lžičky chilli 1 lžička oregana 1 a 1/2 lžičky mletého koriandru 1 lžička Tabasca nebo jiné chilli omáčky 1 šálek hovězího vývaru sůl

Návod na přípravu: Předehřejte troubu na 150 stupňů. Do zapékací misky nebo pekáčku poklaďte na dno nakrájenou cibuli a papriky. Smíchejte rajský protlak, agave nebo med, všechno sušené koření a chilli omáčku nebo Tabasco a směs pak dobře promíchejte s hovězím nakrájeným na kostky. Maso dejte na papriku a cibuli a zalijte hovězím vývarem. Mísu zakryjte pečícím papírem a navrch ještě alobalem. Po třech hodinách zkontrolujte, zda se maso rozpadá. Můžete dopéct dalších 30 minut. Upečené maso pořádně promíchejte s cibulí a paprikou.

Dobrou chuť vám přeje Biopark! www.biohovezi.cz


P¤ IP RA VU JE M E

sponzofii a partnefii v˘stav:

mediální partnefii:

• MONETA Money Bank, a.s. – poskytovatel bankovních služeb • Natural spol.s r.o. – ryze česká plemenářská firma s bohatým masným programem • Jihočeský chovatel a.s. – plemenářská organizace v chovu hospodářských zvířat • ČMSCH a.s. – zajišťování objektivních činností (UE, zpracování KU, laboratoř imunogenetiky • MSD Animal Health – farmaceutická společnost v oblasti humánní i veterinární medicíny


âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 110 00 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: INFO@CSCHMS.CZ WWW.CSCHMS.CZ

Profile for Kamil Malat

Zpravodaj ČSCHMS 1/2018  

beef cattle magazine, Zpravodaj chovatelů masného skotu

Zpravodaj ČSCHMS 1/2018  

beef cattle magazine, Zpravodaj chovatelů masného skotu

Profile for cschms
Advertisement