Č T E N Á Ř S K Ý D E N Í K R . F.
SVĚT P. K. DICKA
text: Richard Franta, koordinátor pobytů a ambulance Centra Paraple
Když jsem v 90. letech objevil svět science fiction, jeho ztělesněním pro mě byli Ray Bradbury, Isaac Asimov a právě Philip Kindred Dick. Od té doby jsem jednak trochu zestárl, jednak přečetl o trochu více knih, objevil další autory, a tak nějak musel svůj někdejší dojem přehodnotit. Nicméně R. Bradbury a P. K. Dick zůstali na čestném místě jak v mé knihovničce, tak v mém srdci. O Bradburym a jeho laskavém pohledu na člověka popsaném v poetické próze jsem již psal ve vydání 9/2020. Nyní je tedy na řadě P. K. Dick. V člověku se babrá ještě o něco víc, ale přitom se s ním zdaleka tolik nemazlí. Obvykle ho vrhá do krize identity a v absurdních situacích sám někdy čeká, jak si s tím jeho antihrdinové poradí. Píše prostým stylem a někdy s trochu nenápadným smyslem pro humor. Jeho povídky mají jen načrtnuté postavy, přímočarou expozici, po které přijde šílená zápletka a vypointovaný finiš. Celé se to, i přes ty „placaté“ postavy, čte skvěle. 116
