OČIMA DAVIDA LUKEŠE text: David Lukeš, ředitel Centra Paraple
O
„Dítě je vlastně v mnoha směrech nejcennější součástí lidské osobnosti a životu každého jedince dodává přesně totéž, co do rodinného života vnáší skutečné dítě: radost, půvab a tvůrčí iniciativu. Jestliže je dítě v jedinci rozhárané a nezdravé, může to mít neblahé následky, ale s tím se dá vždycky něco dělat.“ Citace z knihy Erica Berneho* Jak si lidé hrají (originální název Games people play) *1910–1970, americký psychiatr, který vyvinul transakční analýzu jako psychoterapeutické jednání
DÍTĚ
d posledního zamyšlení uběhlo několik měsíců a mé oči spatřily tolik toho, o co bych se s vámi rád podělil. Jsem vděčný, že žiji život po okraj naplněný zážitky, i když mnohdy velmi náročný. V poslední době jsem nejšťastnější z každého projevu radosti, spokojenosti a štěstí, se kterým se setkám. Starosti a strach vrhají lidi do nejistoty a odráží se to na jejich celkové (ne)poho dě, protože musejí řešit něco navíc oproti běžnému a každodennímu. Přicházejí konfrontace s novými problémy, které jsme zatím neřešili nebo jsme se nad nimi zamýšleli jen hypoteticky nebo vůbec. Velká část lidí na sobě neustále pracu je a v touze být co nejlepším člověkem na sebe vytváří velký tlak. Ocitají se tak v situacích, kdy berou jako selhání to, že si nevědí rady. Přitom je normální, že nez náme na všechno odpověď, že na něco zapomeneme a že nejsme vždy v pohodě. Ale současná doba si žádá, nebo v nás alespoň vytváří ten pocit, že bychom měli o všem vědět a na všechno mít názor (a ideálně s ním moc nevybočovat). Jsme tedy neustále v roli zodpovědného dospělého člověka, který by však někdy potřeboval být tím dítětem, které zastupu je jeho archaický stav ega.
V NÁS 6
