KULTURNÍ REJ HJ SLAVOJ VELKÉ POPOVICE AKTUÁLNÍ INFORMACE TJ SLAVOJ – ZIMNÍ STADION HC SLAVOJ Velké Popovice Ringhofferova 336, 251 69 Velké Popovice T: 603 897 510 E: tj-slavoj@email.cz www.hcslavojvelkepopovice.cz PRONÁJEM LEDOVÉ PLOCHY T: 603 897 510 (p. Chochola) Volejte prosím pouze v pracovní dny. Děkujeme. ODPOLEDNÍ BRUSLENÍ S HUDBOU Sobota 14. 12. Sobota 21. 12. Pondělí 23. 12. Středa 25. 12. Čtvrtek 26. 12. Pátek 27. 12. Sobota 28. 12. Neděle 29. 12. Úterý 31. 12.
14:30 - 16:30 15:00 - 17:00 15:00 - 17:00 15:00 - 17:00 13:30 - 15:30 15:00 - 17:00 15:00 - 17:00 14:30 - 16:30 14:00 - 16:00
Sledujte prosím naše webové stránky hcslavojvelkepopovice.cz. Může dojít ke změnám z důvodu odložení utkání. VEŘEJNÁ ŠKOLIČKA BRUSLENÍ PRO DĚTI Každý pátek
14:15 - 15:00
HOKEJOVÝ NÁBOR Úterý Pátek
13:45 - 14:45 13:15 - 14:15
HOKEJOVÉ ZÁPASY V PROSINCI DOMÁCÍ ZÁPASY A-TÝM Sobota 07. 12 18:00 SVP – Kralupy Sobota 14. 12. 18:00 SVP – Čáslav DOMÁCÍ ZÁPASY JUNIOŘI Sobota 30. 11. 18.15 SVP – Černošice Neděle 15. 12. 14:30 SVP – Smíchov
ZUŠ Josefa Lady vás srdečně zve ve středu 18. 12. 2019 od 17:30, do Vzorné lid. knihovny na vystoupení literárně – dramatického oboru 24
a především skončila záštita a podpora z pivovaru do té doby poskytována ROH. Bratr Jan se mezi lety 1991 až 1995 stal zároveň jednatelem. Těžko se mu sháněli noví Sokolové a sponzoři a nedostávalo se financí na chod budovy či na nutné rekonstrukce. Pivovar prostřednictvím obce poskytl finanční prostředky, přispěla i Župa Sokolská, přesto bylo dost těžké celou budovu udržet v chodu. Dne 8. 3. 1996 nečekaně umírá jeho nadevše milovaná žena, oddaná souputnice životem, ke kterému samozřejmě a neodlučitelně patřilo i divadlo, Béžinka, jak jí říkali. Jeho nejenom pohádková královna, kterou s ním hrála ještě před necelým měsícem v Dračí sluji. Profesionalita jemu vlastní mu nedovolila neodehrát plánované představení již dva dny poté, kde však tuto smutnou zprávu před hrou oznámil. V této sezóně se zároveň začínala formovat nová sestava souboru, tvořená mladými a nadšenými Sokoly a spolu s nimi přicházeli další, kteří pro nově objevené obzory loutkohry neváhali na vlastní náklady pravidelně dojíždět i z Prahy. Soubor často účinkoval i na výjezdních představeních na přenosné scéně a po nějaké době začínal být do jisté míry samostatný, zpočátku nejprve opráší staré hry, později však začne připravovat i své vlastní. V červnu r. 2003 bratr Jan na cestě z kostela (pro který také hodně udělal), potkává Jiřího Sodomku, aktivního člena souboru, kterému sděluje, že mu předá svou divadelní funkci principála. Jak sám píše, učinil rozhodnutí dle své intuice – já bych si klidně dovolil i říct – Božího vnuknutí. Tak ve svých téměř 80 letech a po úctyhodných 55 letech v čele divadélka ukončuje své principálství s vědomím, že divadlo zanechal v dobrých rukou a zůstává nás i nadále podporovat alespoň z čestného místa divácké lavice. Mladí Sokolové – loutkáři se pod vedením nového principála s nadšením vlastníma rukama pustili do rekonstrukce divadla, na potřebný materiál
mimo jiné významně přispěla i obec. Ukrojili jsme si pořádný krajíc a měli jsme co dělat, abychom stihli sezónu 2004 zahájit podle plánu, a pracovalo se tak i o vánočních svátcích, aby alespoň chodba, hlediště a jeviště byly provozovatelné. Soubor se však zanedlouho začal rozpadat na různé frakce a chvílema to bylo takové divadlo, že to některé úplně odradilo, včetně nového principála. Do čela souboru tak byla většinou členů zvolena sestra Šárka Krutská, pod jejímž vedením se silně očesaný a sotva funkční soubor (těch, kterým především záleželo na divadle) znovu dal do pohybu, stmelil se, začal se rozrůstat a opět začal účinkovat i na výjezdech a festivalech (pravidelně Přerov např.). A protože se nám dařilo, začali jsme znovu připravovat i vlastní nové hry, což ve své podstatě znamená minimálně výroby scénáře, loutek, kulis, dekorací, jednoduše všech rekvizit potřebných pro hru. Pro dnešní uspěchanou dobu a také kvůli pracovnímu vytížení bylo principálství od sezóny roku 2016 předáno sestře Šárce Zámečníkové, která nyní hodlá předat tuto čestnou povinnost od sezóny 2020 sestře Markétě Čisté. Markéta účinkovala na loutkárně už jako dítě školou povinné a teď tam za námi přivádí i své děti. Tak jako to dělalo už mnoho generací před námi. Bratr Jan také několikrát ve své kronice zmiňuje, že díky divadélku nestárne a musím potvrdit, že kdykoliv se tam vracím, někdy mívám takový pocit, že jsem zase jako ten malý chlapec, co objevuje svět. VELKOPOPOVICKÉ LOUTKOVÉ DIVADLO ŽIJE! … a za chvíli se dožije 100 let!
Kronika je k nahlédnutí zde: http://svita.cz/archiv/ artefakty/kronika-loutkoveho-divadla-vp.pdf, její čtení není úplně jednoduché, nalezneme tam však mimo jiné jména mnoha ochotníků, ručně malovaných obrázků a starých fotografií.
Principál loutkového divadla, Jan Vinš Tak jak jej loutkáři doopravdy znali, očima loutkáře bratra Ondřeje ... Jaký byl? Ondřej Krutský, člen loutkového souboru od r. 1996 Rozhodně nekonvenční, stoprocentní dobrodruh a neúnavný tvůrce. Umanutý nadšenec. Divadlo bylo jeho mystérium, prostřednictvím kterého komunikoval s okolním světem. Nenechal se ničím zastavit, nic nebyl problém. Když nebyli mluviči, objížděl na kole dvě hodiny před představením obec, aby zlanařil někoho z vyhlédnutých adeptů. Pokud se to přec nepodařilo, pak došlo na výběr přímo z řad rodičů-návštěvníků 10 minut před představením. Dotyčný, či dotyčná se marně stavěli na odpor: „Já o té roli ale nic nevím, vůbec neznám scénář!“ „To nevadí, do toho se rychle dostanete madam, tady máte text, budete mluvit princeznu“, odpovídal s laskavým úsměvem
ve tváři. Až někdy člověk zalaškoval s myšlenkou, že to těm adeptům z lidu dělá z jakési prazvláštní, dětinské škodolibosti. Úspěch se ovšem vždy dostavil. Když jsme mu jednou na zkoušce rozmlouvali osvětlení okénka v chaloupce na muří nožce zajištěné hřbitovní svíčkou jako ne příliš bezpečné a moderní řešení s tím, že bychom mohli nasadit pokročilejší techniku v podobě žárovčičky napájené baterií, nenechal se zviklat. Výsledkem bylo zahoření chaloupky v přímém přenosu a její následné bleskové hašení za operativně staženou oponou. Když se dým poněkud rozplynul a opona mohla jít vzhůru, naskytl se dětem pohled na objekt, který si v ničem nezadal s výjevy známými ze zpravodajství z blízkého východu. >
VP ZPRAVODAJ 12/2019