Regiony nás baví 38/2024 by Centrum pro regionální rozvoj České republiky

nás b aví

Jan Kasl: Evropské peníze mají pozitivní přínos pro kvalitní architekturu

str. 4

Daniel Münich: Dodatečné místo ve školce „vydělá“

až 50 tisíc korun ročně

str. 12

Na podzim za Vámi vyrazí odborníci na veřejné zakázky, přihlaste se!

str. 28

Dámy a pánové,

vítám Vás u zářijového vydání časopisu „Regiony nás baví“. Září je měsícem, kdy se hlavním tématem nejen pro žáky a studenty stává škola a vzdělávání.

Je to investice do budoucnosti, která přináší ovoce v podobě vzdělaných a kvalifikovaných lidí schopných čelit výzvám moderní doby. Proto je nezbytné, abychom se vzdělávání věnovali napříč všemi regiony, bez ohledu na jejich velikost či ekonomickou situaci.

Evropské dotace hrají v tomto procesu zásadní roli. Díky nim můžeme budovat moderní školní infrastrukturu, vybavovat školy potřebnými pomůckami, zajišťovat kvalitní školení pro pedagogy. Dotace také podporují rekvalifikace a další vzdělávací programy, které pomáhají lidem získat nové dovednosti a uplatnění na trhu práce.

V tomto vydání se zaměříme nejen na konkrétní projekty, ale podíváme se na efekty, které plynou třeba z rozšiřování míst v mateřských školkách. Ve výčtu ale rozhodně nesmím vynechat pozvánku k účasti na naší vzdělávácí akci k veřejným zakázkám. Během podzimu zavítá VZ Tour i do vašeho regionu.

Na závěr bych vás rád upozornil na newsletter Centra pro regionální rozvoj, který pravidelně přináší aktuální informace o možnostech financování a nových projektech. Přihlaste se k odběru na: https://crr.gov.cz/media/newsletter/ a buďte v obraze!

Bavte se!

Marek Roll, šéfredaktor

Evropské peníze mají pozitivní přínos pro kvalitní architekturu

Rozhovor s architektem Janem Kaslem o možnostech evropských fondů zlepšovat českou stavební kulturu

Investice do školek se veřejným rozpočtům vyplatí Rozhovor s ředitelem institutu IDEA Danielem Münichem nejen o nákladech mrtvé váhy u dotačních titulů

Časopis Regiony nás baví • Vše o regionální podpoře a evropské dotační politice

Vychází 4× ročně • Vydává: Centrum pro regionální rozvoj České republiky, U Nákladového nádraží 3144/4, 130 00 Praha 3, IČ 04095316 • Číslo 37 - červen 2024 • Časopis je distribuován bezplatně na území ČR. Šéfredaktor: Marek Roll, Redakce: Markéta Reedová, Libor Akrman, Pavel Borský, Lucie Johová, František Novák • Kontakt na redakci: media@crr.cz • Vytvořeno: ve spolupráci s grafickým studiem Propaganda Art & Design, s. r. o. • Tisk: Label s. r. o., Kutná Hora. Fotografie: str. 6: Lukáš Žentel, ostatní fotografie bez popisku použité v tomto čísle jsou redakční. • Evidenční číslo MKČR: E 20685.

Tento časopis je tištěn podle ekologických standardů a na certifikovaném FSC papíře.

Kvalitní vzdělání pro všechny Evropské fondy se podílejí na financování regionálního školství 15–25 % všech investic.

Děti si zaslouží bezpečné prostředí Finance z programu Podpora rozvoje regionů 2019+ pomáhají obnovit zastaralé budovy.

Studenti, kteří se umějí rozhlížet

Reportáž z letošního ročníku soutěže Navrhni projekt, kde zvítězili gymnazisté ze Žďáru nad Sázavou

Investice do školství v českých regionech fungují, ale ...

Financování regionálního vzdělávání ne vždy odpovídá skutečným potřebám.

Jak na veřejné zakázky? Pomůže VZ Tour

Na podzim chystáme sérii krajských setkání s odborníky, nezapomeňte se přihlásit!

Čeští lezečtí záchranáři patří ke světové špičce.

Proč asi?

Reportáž z výcvikového centra Učiliště požární ochrany Velké Poříčí

Evropské peníze mají pozitivní přínos pro kvalitní architekturu

Architekt a bývalý primátor Hlavního města Prahy Jan Kasl tvrdí, že financování různých projektů z Evropské unie jednoznačně pomáhá v českých regionech vzniku kvalitních projektů. Z pozice předsedy České komory architektů také doporučuje starostům i v menších městech a obcích vypisovat architektonické soutěže, protože přispívají k lepší stavební kultuře.

• Jak veřejný prostor ovlivňují prostředky EU, zejména pak fondy pro regionální kohezi?

Kohezní prostředky, respektive financování z Evropské unie, mají nesporně pozitivní přínos pro architekturu a veřejný prostor v tom smyslu, že vůbec umožní financovat kvalitní projekty.

Na projekty krajů a obcí nejsou často dostatečné finance. I spolufinancování obnovy veřejných prostranství, jako jsou návsi, náměstí, obnovy parků a zahrad, má velký přínos. My jako Česká komora architektů (ČKA) pořádáme devátým rokem Českou cenu za architekturu. Oceňujeme také kvalitní projekty ve veřejném prostoru. Snažíme se motivovat zejména menší sídla, aby se nebála kvalitních projektů a architektonických soutěží. Jako dobrý příklad slouží například malá středočeská obec Máslovice, kde se velmi povedla rekonstrukce hospody s víceúčelovým sálem. Takových příkladů je ale spousta, kdy kvalita projektů překročí hranice nejen kraje, ale i celé republiky.

Menší sídla by se neměla bát kvalitních projektů a architektonických soutěží.

• Jaký je význam architektonických soutěží pro rozvoj veřejného prostoru?

Naprosto zásadní. I když není architektonická soutěž povinná, měla by se uskutečnit, zejména pokud se jedná o zacházení s veřejnými prostředky a velké zakázky. Soutěže mohou mít různou formu. Může to být vyzvaná soutěž se třemi ateliéry, které v dané lokalitě už projektují a mají reference. Samozřejmě jsou i příklady kvalitních řešení, které vznikly z přímého zadání. Jako je spolupráce architekta Kamila Mrvy s obcí Trojanovice v Beskydech a starostou Jiřím Novotným. Někdy se

tomu říká beskydský architektonický zázrak.

Otevřená, anonymní, jednofázová „velká“ soutěž pak má smysl pro velké stavby řádově od sta milionů korun výše. Na drobnější věci se často lépe hodí další formy soutěží. Třeba i soutěžní dialog, kdy zadání hledá a vytváří několik různých týmů, má smysl. Na velké projekty, jako je škola za stovky milionů, má být samozřejmě vypsaná jedno- nebo dvoufázová soutěž, která je otevřená i mladým ateliérům bez dostatečných referencí.

• Příležitost by tedy měli dostávat i mladí architekti, kteří mohou ovlivnit podobu veřejného prostoru?

Jednoznačně, otevřené anonymní soutěže dávají šanci mladým architektům, aby se i bez referencí uplatnili, jako to bylo běžné za první republiky. Jako komora architektů jednoznačně podporujeme architektonické soutěže. I když může vyhrát jen jeden a ostatní na tom stráví hodiny a hodiny času,

Ing. arch. JAN KASL, předseda České komory architektů Od dubna 2019 je předsedou ČKA. Komoru aktivně zastupuje v pracovních skupinách zapojených do procesu rekodifikace veřejného stavebního práva. Vede také architektonickou kancelář JK architekti. V letech 1998 až 2002 byl primátorem Hlavního města Prahy, v letech 2002 až 2006 předsedou strany Evropští demokraté.

tak se mohou stát motivací a cestou, jak se dále posouvat a nápady použít jinde.

Nyní se často hovoří o dostupném a udržitelném bydlení. I to by mělo být vybíráno soutěží, jež poskytne přehlídku nápadů a námětů s dobře definovaným zadáním, které vychází z kontextu konkrétního území, regionu. Jiné bude v jižních Čechách, jiné v Beskydech nebo v severních Čechách. Jestliže se dobře zpracuje zadání a dá se soutěžícím dostatečný čas, může vzniknout kvalitní návrh.

• Mohou se na vaši komoru obracet samosprávy v případě zájmu o vypsání architektonické soutěže?

Ano, jako Česká komora architektů pomáháme a radíme. V začátcích radíme samosprávám úplně zdarma, můžeme doporučit seznam organizátorů soutěží, máme seznam proškolených architektů, ze kterých lze vybírat porotce. Jediná zásada je, že jich musí být lichý počet a vždy více nezávislých než závislých, jako je starosta či městský architekt. Klíčové je celou proceduru realizovat transparentně

a korektně. V extrémních případech lze celý proces stihnout do devíti měsíců.

• Vyvíjí se u nás stavební kultura v posledních letech pozitivním směrem?

Zvýšil se počet soutěží, současně se zlepšují výsledky, které jsou pak vidět v realizacích. Obecně roste povědomí – nejen samospráv, ale i občanů – o kvalitě. Lidé cestují do zahraničí, vycházejí odborné časopisy, za hranicemi existuje spousta příkladů, že veřejný prostor vypadá lépe. Ten

se určitě zlepšuje i u nás, i když se to nedá říci plošně.

• Jaké případové studie ze zahraničí mohou být pro české prostředí inspirací?

Osobně mám velmi rád francouzskou Bretaň. Tam nedovolí – a zároveň to ani nikoho nenapadne – aby nový dům neměl černou střechu, která je tradičně z břidlice. Dům může mít moderní tvarosloví, přesto se staví v tradičním duchu. Nikdo se nechce za každou cenu odlišovat, což bohužel leckdy vidíme v českém prostředí. Dalším příkladem jsou bavorské nebo rakouské vesnice, všude kam vyjedete, vidíte, že duch a atmosféra sídel přetrvává. Tradiční charakter neporušují ani novostavby. Další inspirací může být také anglický venkov. Tam, i když je něco staré, neznamená to, že to musí zaniknout.

• Je vám blízká kreativní iniciativa EU Nového evropského Bauhausu (NEB)?

Před pár lety jsme tomu nejprve nerozuměli. Nyní už se to dostává, abych tak řekl, do systému. Souvisí to s Green Dealem a s udržitelným stavěním, cirkulární ekonomikou. Nějaký čas tam chyběla složka krásna a estetična, aby nové stavby byly udržitelné, ale zároveň i hezké. Bohužel Česko je oproti západní Evropě pořád pozadu. Polsko nebo Slovinsko jsou v tomto ohledu už dále.

Vnímáme evropské iniciativy stále jako něco, co po nás chce někdo zvenčí. Správně bychom to měli chtít my sami. Nyní myšlenkám NEB může velmi pomoci vazba na dotační politiku, zda projekt splňuje i pravidla této evropské iniciativy. Dům může být

Mateřská školka a přístavba jídelny k základní škole v Nekoři, podpořené z IROP, získaly nominaci na Českou cenu za architekturu 2020.

úsporný nejen energeticky, ale také tím, že se použité materiály recyklují.

Zároveň taková pravidla umožňují stavět pěkné domy, které vyhovují moderním požadavkům.

Dům může být energeticky úsporný, ale také tím, že se použité materiály recyklují.

• Znamená důraz na udržitelnost pro architekty a stavebníky velkou výzvu?

Jako komora chceme být udržitelní, byla to jedna z mých priorit po nástupu do čela ČKA v roce 2019. Vznikla pracovní skupina udržitelnost, aby v tomto směru aktivizovala architekty. Snažíme se o spolupráci s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov (UCEEB) v Buštěhradě – katedrou Fakulty stavební ČVUT i dalšími organizacemi a sdruženími, nebo Českou radou pro šetrné stavby. Daleko větší důraz se klade na recyklaci stavebních materiálů a používání

přírodních materiálů obecně. Velkým tématem jsou v tomto kontextu dřevostavby, ke kterým měli čeští stavebníci tradičně nedůvěru. Přišly ale nové materiály, zejména dřevěné CLT panely, změnila se také legislativa. Dřevostavby se už mohou stavět až do výšky 22,5 metru. A trend širší typologické škály a vyšších budov bude pokračovat.

A proč právě dřevostavba? Protože uhlíková stopa dřeva je mnohem menší oproti betonu nebo dalším konstrukčním materiálům. Dalším směrem v udržitelnosti je výstavba v areálech brownfieldů, kdy se nestaví na takzvané zelené louce, ale na „hnědé“ louce, která však dostane nové využití.

• Jak vnímáte rozvoj regionů po 20 letech od vstupu do EU?

Členství v Evropské unii velmi prospělo regionům, tehdy nazvaným vyšší územně samosprávné celky, název region připadal některým politikům nebezpečný. Nicméně je potřeba, aby se regiony vyvíjely rovnoměrně, aby se vyrovnávala regionální nerovnost. Zároveň se musí investovat do regionů s rozumem, aby regionální projekty skutečně generovaly nové pracovní příležitosti, a zvyšovaly tak šanci na rozvoj. •

Zelená infrastruktura: Nejčastější chyby při čerpání dotací

Více než pětina projektů v rámci výzev Zelená infrastruktura měst a obcí nesplňuje kritéria, aby mohly čerpat prostředky z IROP na roky 2021 až 2027.

Cílem projektu Zelená infrastruktura měst a obcí je podpořit a rozšířit budování kvalitních a funkčních prvků zelené infrastruktury do veřejného prostranství měst a obcí. Revitalizace a modernizace veřejných prostranství či úprava nevyužívaných ploch, které hodnotí Centrum pro regionální rozvoj v rámci IROP 2021–2027, ale dělají žadatelům značné potíže.

Problémy dělají modrá kritéria

Největší nedostatky se týkají splnění takzvaných „modrých kritérií“. Jedná se o podmínky, jež mají přispět ke splnění cílů politiky Evropské unie, které mají vést k zelenější, nízkouhlíkové a odolné Evropě. K plnění těchto cílů se zavázala i Česká republika. Žadatelé se nejvíce potýkají s plněním podmínek propustnosti zpevněných povrchů, napojením akumulačních nebo retenčních nádrží nebo s doložením hydrologického posudku.

22 %

projektů vyřazeno kvůli formálním nesrovnalostem

16 % výdajů kráceno z objemu celkových způsobilých výdajů

5–6 mil. Kč průměrná částka krácená ze způsobilých výdajů

Nejčastější pochybení žadatelů:

• V předložené projektové dokumentaci nejsou výpočty součinitele odtoku zpracovány dle ČSN 75 9010; žadatelé dokládají vlastní výpočty, které neodpovídají uvedené ČSN.

• Při plánovaném použití materiálů, které nejsou obsaženy v ČSN, nedokládají žadatelé technické listy výrobce

• Mezi přímé výdaje na hlavní aktivity projektu jsou zařazeny i výdaje na nepropustné povrchy, které musí být zařazeny v doprovodné části projektu (např. obrubníky uložené do betonu, vodicí linie v betonu).

• Akumulační nádrže nesplňují Metodiku dimenzování akumulačních nádrží.

• Žadatelé v rámci povinných příloh nedokládají hydrogeologické posouzení k řešenému území (doložené posudky se týkají buď jiného území, nebo konkrétní stavby, např. ČOV nebo vrtaná studna apod.).

• V projektech je zaměňována výměna nepropustných povrchů za budování nových povrchů, žadatelé pak neplní rozdíl mezi součinitelem odtoku původního povrchu a nového povrchu.

Všem žadatelům, kteří své projekty ještě připravují, doporučujeme záměry konzultovat s našimi odborníky prostřednictvím Konzultačního servisu (https://ks.crr.gov.cz/).

Tři dekády inovací a výzkumu

V roce 1994 byla založena organizace klíčová pro územní plánování v České republice. I po třech desítkách let zůstává Ústav

územního rozvoje nezbytný pro plnění svých úkolů a výhledu do budoucna.

O to více, že v letošním roce začal platit nový stavební zákon.

Brněnský Ústav územního rozvoje (ÚÚR) v letošním roce slaví již 30 let od svého založení. Právě zde vznikají zásadní dokumenty jako územní rozvojový plán, politika územního rozvoje, politika architektury a stavební kultury nebo územně plánovací podklady pro území státu.

„Hraje hlavní roli v územním plánování a koordinaci územního rozvoje. Velmi významný je i jeho příspěvek v oblastech stavebního řádu, regionální politiky, urbanismu nebo architektury,“ popisuje jeho přínosy ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Za dobu své existence prošel ÚÚR výraznými změnami. Praxe však jednoznačně prokázala, že existence organizace tohoto typu má velký význam a je pouze obtížně nahraditelná. Nejedná se přitom jen o význam pro odbornou, ale také pro laickou veřejnost. Od roku 1998 mj. vydává časopis Urbanismus a územní rozvoj, který je v oblasti územního plánování jediným odborným periodikem v České republice zaměřeným na tuto problematiku.

Navíc se jeho působnost netýká jen České republiky, ale má na starost i mezinárodní odborný styk a účast v mezinárodních organizacích. ÚÚR je dlouhodobě zapojen do evropského výzkumného programu ESPON a plní

roli národního kontaktního místa. Ústav také spolupracuje na úseku územního plánování v rámci skupiny V4+2 (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko) nebo při rozvoji česko-saského příhraničí.

„Vedeme evidenci územně plánovací činnosti a spolupracujeme na standardizaci. To všechno se aktuálně promítá také do nového informačního systému na podporu digitalizace stavebního řízení a územního plánování, včetně Národního geoportálu územního plánování,“ doplňuje výčet činností ředitel Jakub Kotrla.

Výzkum se dočká posílení

Do budoucna by se měl ÚÚR i nadále moderními formami starat o aktualizaci a tvorbu dokumentů. Důležitým bodem pro hledání nových poznatků i posouvání hranic se má stát výzkumná činnost ústavu. V tomto směru by měl navázat na výstupy Výzkumného ústavu výstavby a architektury. •

Územní rozvoj přizpůsobíme novému stavebnímu zákonu

Od letošního 1. července

nabyl plné účinnosti nový stavební zákon. Ten se dotkne i činnosti Ústavu územního rozvoje. „Čeká nás například zpracování územního rozvojového plánu a jeho změn coby nové územně plánovací dokumentace pro celé Česko,“ říká Jakub Kotrla, ředitel ústavu.

• Čím se v současnosti ústav zabývá?

Velkou přidanou hodnotou dlouhodobých úkolů je jejich kontinuita a dlouhodobá systematická práce na nich. Zpracováváme Politiku územního rozvoje České republiky nebo Politiku architektury a stavební kultury ČR. Věnujeme se publikační, metodické a konzultační činnosti, vydáváme časopis Urbanismus a územní rozvoj, poskytujeme mezinárodní součinnost.

• Jak moc do činnosti ústavu zasáhl nový stavební zákon?

Z legislativního pohledu ukotvuje ústav přímo v jednom ze svých ustanovení jako organizační složku státu zřizovanou

právě ministerstvem. Nový stavební zákon však přináší také nové významné úkoly. Jde například o zpracování územního rozvojového plánu včetně jeho změn, který se stane novou územně plánovací dokumentací pro celou Českou republiku. Také rozšíří úkoly při poskytování součinnosti na přípravě digitalizace na úseku územního plánování.

• V jakých dalších oblastech se vás digitalizace dotýká?

Bez digitálního prostředí se naše instituce neobejde již řadu let. Naším úkolem je neustále aktualizovat Mapový portál ÚÚR, Systém stavebně technické prevence či Evidenci územně plánovací činnosti. •

Kolaudace krok za krokem

Podrobný manuál pro Informační systém stavebního řízení vysvětluje, jakým způsobem

mají stavební úřady přistoupit k digitalizaci kolaudování staveb.

Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo metodické doporučení pro kolaudování staveb pro pracovníky stavebních úřadů. Na webových stránkách MMR také najdou novou příručku, která ukazuje kolaudace v novém informačním systému po jednotlivých krocích.

Přechod na nový stavební zákon a digitalizace stavebního řízení znamená i pro kolaudační řízení celou řadu změn. Nová metodika popisuje například správný postup v případě, že stavebník podá žádost v listinné podobě, nebo podmínky, za kterých není potřeba přikládat dokumentaci stavby. Důležitou součástí

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY (PENB)

Nový stavební zákon v ustanovení § 160 odst. 2 písm. h) ukládá stavebníkovi v případě stavby, zařízení nebo terénní úpravy podléhající povolení podle nového stavebního zákona při výstavbě nejpozději k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak, opatřit průkaz energetické náročnosti budovy, je-li vyžadován jiným právním předpisem.

Nový stavební zákon dále v § 232 odst. 2 písm. h) stanoví, že průkaz energetické náročnosti, je-li vyžadován jiným právním předpisem, je součástí žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí.

„Jiným právním předpisem“ se v obou výše uvedených ustanoveních rozumí zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hospodaření energií“) a jeho prováděcí předpisy.

Zdroj: Metodické doporučení odboru stavebního řádu MMR, srpen 2024

POSTUP STAVEBNÍHO ÚŘADU PŘED PODÁNÍM ŽÁDOSTI

Podání je možné učinit také prostřednictvím portálu stavebníka

Žádost nebo návrh se podává na stanoveném formuláři elektronicky prostřednictvím portálu stavebníka nebo v listinné podobě. Formulář žádosti a formulář návrhu stanoví prováděcí právní předpis

Na elektronický dokument vedený v evidenci elektronických dokumentací nebo v evidenci řízení a jiných postupů stavebních úřadů a dotčených orgánů může žadatel v žádosti odkázat namísto jeho přiložení k žádosti jako její součásti

je doporučení ohledně doložení splnění požadavků na energetickou náročnost budovy.

V případě nové příručky se jedná o podrobný popis procesu od zahájení kolaudačního řízení až po závěrečnou kontrolní prohlídku a vydání rozhodnutí.

Jednotlivé kroky v informačním systému jsou znázorněny přímo na záložkách Informačního systému stavebního řízení.

Změny mají zrychlit práci stavebních úřadů

MMR průběžně aktualizuje společně s dodavateli Informační systém stavebního řízení a portál stavebníka.

Změny směřují ke zrychlení práce se stavebními záměry. Byly přidány desítky šablon dokumentů, které se používají nejčastěji. Systém umožní také hromadné ověřování osob, parcel, stavebních a navrhovaných objektů nebo účastníků řízení.

„Poslední aktualizace informačního

systému odpovídají na požadavky našich partnerů z řad profesních organizací a samospráv. Jde především o automatizaci práce, aby zaměstnancům stavebních úřadů vedení řízení

zjednodušoval a urychlil. Je pravdou, že v prvním měsíci od spuštění to bylo spíš naopak,“ vysvětlil místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. •

KDO POTŘEBUJE KOLAUDAČNÍ ROZHODNUTÍ

Z ustanovení § 230 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), vyplývá, že jednoduché stavby uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) a odstavci 2 písm. d) přílohy č. 2 k tomuto zákonu, stavby vyhrazené a stavby ostatní vyžadují vydání kolaudačního rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že nový stavební zákon neobsahuje k problematice kolaudování jednotlivých druhů staveb žádné přechodné ustanovení, pak lze dovodit, že v případě uvedených druhů staveb povolených nejen podle nového stavebního zákona, ale i podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavení zákon), ve znění do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon č. 183/2006 Sb.“), a podle zákona č. 50/1976

Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 50/1976 Sb.“), musí být vydáno kolaudační rozhodnutí.

Zdroj: Metodické doporučení odboru stavebního řádu MMR, srpen 2024

Nejpozději s podáním žádosti vloží stavebník projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací

Stavební úřad eviduje veškeré úkony a vkládá veškeré písemnosti do evidence stavebních postupů.

Stavební úřad a dotčený orgán si doručují písemnosti navzájem prostřednictvím evidence stavebních postupů. Písemnost je doručena dnem, kdy ji stavební úřad nebo dotčený orgán vloží do evidence stavebních postupů.

Je-li žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko podána žadatelem před zahájením řízení podle této části, vloží dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko do evidence stavebních postupů a doručí jej žadateli.

Zdroj: Kolaudační řízení krok za krokem, MMR

IDEA

Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu je nezávislý akademický think-tank, který se zaměřuje na vyhodnocování dopadů veřejných politik. IDEA je projektem Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR, který spolu s Centrem pro ekonomický výzkum a doktorská studia tvoří společné pracoviště CERGE-EI. Všechny studie publikuje na idea.cerge-ei.cz, na Youtube má sekci video a audio podcastů IDEA Talks.

Investice do školek se veřejným rozpočtům vyplatí

„V obcích vzniká spousta projektů do šuplíku, a ty pak roky čekají na vypsání vhodné dotace,“ říká Daniel Münich, ředitel institutu IDEA, člen Národní rozpočtové rady vlády (NERV) a také dlouholetý zastupitel ve středočeské obci Husinec. „Je otázka, jestli je financování obcí nastaveno správně. Například u dotačních titulů se nesledují náklady mrtvé váhy,“ upozorňuje.

• Co jsou to náklady mrtvé váhy?

Jsou to platy úředníků, honoráře právníkům, projektantům a dalším subjektům. Tedy peníze, které přijdou nazmar v nerealizovaných projektech, protože ve správnou dobu na správném místě není vypsán vhodný dotační titul, či projekt ve vysoké konkurenci neuspěje. Každý návrh dotačního titulu by proto měl mít štítek administrativní náročnosti, jako mají energetické štítky spotřebiče nebo budovy. Ukázalo by se, že mnohé malé dotační tituly jsou neefektivní. Část těchto peněz by bylo lepší dostat do obecních rozpočtů prostřednictvím rozpočtového určení z daní.

Investice do školek jsou jednoznačně správné.

• Například Integrovaný regionální operační program (IROP) se soustředí na větší projekty. V tomto ohledu evropské dotace uspějí?

To je správně, protože náročnost přípravy a administrace projektů je u řady projektů podobná, ať jsou malé nebo větší. Efektivněji pak zcela logicky vycházejí projekty větší.

• A evropské peníze navíc nerozpustíte v rozpočtovém určení daní...

U nich je rozumné sledovat, zda jdou do kvalitativních změn, a ne do provozu. Příkladem jsou dětské skupiny.

Nedává smysl jejich provoz platit z unijních peněz. To má jít ze státního rozpočtu. Školy se z fondů vyplatí vybavit něčím, co posune kvalitu výuky, ale nemá smysl z nich platit personál nebo elektřinu.

• V případě školek to bylo rozšíření počtu volných míst, kterého se rodičům v posledních letech zoufale nedostává. Proč?

Ekonomie zná fenomén selhání trhu. To odůvodňuje státní intervenci. A trh třeba nezařídí dostatek dostupných školek. Bez státních či evropských fondů by mnohde místa ve školkách nevznikla. Většina obcí na tak velkou investici peníze nemá. Avšak nová místa ve školkách se za desítky dalších let služby veřejným rozpočtům mnohokrát zaplatí.

• V roce 2016 jste publikovali studii, která dokázala, že každé nové místo ve školkách přinese státu navíc kolem 10 tisíc Kč ročně. Jak jste k tomu došli?

Na jedné straně jsou náklady – jedno nové místo ve školce dnes vyjde zhruba na půl milionu korun, byť s velkými rozdíly. Rozpočítáno na 50 let to ale představuje jen zhruba 10 tisíc korun ročně. Pak tu jsou ještě provozní náklady. Na druhé straně jsou i mnohé výnosy: rodiče, obvykle maminky od dětí, se mohou dříve vracet do práce. Z výdělků pak odvádí daně a pojistné. Také státu ušetří některé výdaje na dávky. Před 8 lety jsme spočítali, že pro veřejné rozpočty jedno místo ve školce navíc znamená čistý výnos zhruba 10 tisíc korun ročně.

• Pokud by stát uměl počítat, tak by logicky stavěl podstatně víc. Navíc měl k dispozici peníze z IROP 2014–2020, díky kterým se počet míst navýšil o 10 tisíc. To je tedy pro stát plus sto milionů korun ročně, ne?

Ano, tak to vyšlo před osmi lety. U nás se ale bohužel národohospodářsky moc neuvažuje. Mimochodem, tu analýzu jsme teď v létě s Klárou Kalíškovou a Jiřím Slabým v IDEA aktualizovali, publikovat ji budeme letos na podzim. Ale již teď víme, že čistý roční výnos veřejných rozpočtů z jednoho dodatečně vytvořeného místa v mateřské školce vzrostl. Vychází mezi 40 až 50 tisíci korunami ročně. To je dáno nejen

Nemáme v česku funkční hospodářskou politiku.

inflací, ale například také zvýšením dávek, na kterých stát může ušetřit. A to nepočítáme sekundární výnosy a nefinanční přínosy pro rodiče. Přitom místo ve školce vyjde investičně a provozně dráž než třeba v dětské skupině.

• Propočet je tedy pro stát výhradně pozitivní: investuje tolik a získá tolik?

Přesně tak. Dokážeme odhadnout i finanční benefity rodin, ale ty nefinanční by už byla spekulace. Sekundární efekt je například vyšší ochota mít další dítě díky vizi jistého místa ve školce. Takových aspektů je však více.

Výzkumy třeba ukazují, že udržení kontaktu s profesí znamená v další kariéře v průměru o zhruba procento vyšší výdělky.

• Každé procento představuje dohromady hodně. Je to sice pár set korun měsíčně pro jednu ženu, ale každý rok je v Česku zhruba 100 tisíc rodiček. To není zrovna málo. Ve výhledu to jsou samozřejmě pro veřejné rozpočty obrovské peníze. Problém je, že tyto peníze nelze na účtech státu rozlišit a budou se kumulovat dlouhé roky. Podstatou investice je, že na výnosy se musí počkat. Peripetiemi se schodkovým státním rozpočtem v důsledku obrovského snížení daně z příjmů od roku 2021 jsou však u nás zastíněny dlouhodobé národohospodářské úvahy.

• Není to škoda?

Po pravdě, národohospodářský způsob uvažování je u nás často nahrazený primitivním účetnictvím. Úvaha, že když dnes stát obcím pomůže dobudovat chybějící kapacity školek, výnosy v horizontu dekády převýší investiční náklady, se u nás dosud neprosadila.

• A tak sledujeme, jak nás postupně předhánějí další postkomunistické země. Co se u nás pokazilo?

Domnívám se, že překročením Rubikonu byl obrovský pokles výnosů státního rozpočtu z daně z příjmů, když se od roku 2021 zrušil koncept superhrubé mzdy. Finanční tlak demografického stárnutí na důchodový a zdravotní systém a potřeba obrany země teď bude permanentní.

Vrhlo nás to do víru permanentních deficitů a rozpočtových konsolidací,

i na úkor výnosných investic, jako třeba těch školek. A také pak nezbývá čas ani peníze na strukturální reformy.

Stát si uložil hodnotit regulace, ale nedělá to.

• Vedete výzkumný institut IDEA, kde se nebojíte jít proti proudu. Například dokazujete, že omezování počtu úředníků je slepá cesta, která nepomůže…

Držíme se hodně čísel. V případě úředníků je snadné spočítat, že představují pouze 1,5 % práceschopné populace. A stojí pouhá 2 % státního rozpočtu. Jistě na nich lze ještě něco ušetřit, ale ve srovnání s deficitem to bude kapka v moři. A navíc může poklesnout úřední efektivita a malá úspora nás může vyjít draho.

• Je cílem IDEA otvírat oči v podobných tématech, a ovlivňovat tím veřejnou debatu?

Kvalitnější hospodářská politika vyžaduje poptávku voličů. A to se může stát, pokud bude veřejnost lépe chápat širší a dlouhodobější souvislosti. Je to zdlouhavější než lobbing u politiků, ale funguje to. Pro nedostatečný zájem veřejnosti se u nás dlouhodobě podceňuje kvalita přípravy zákonů a vyhlášek.

• Kde přesně?

Odborně se tomu říká proces hodnocení dopadů regulace, někdy krátce RIA (z anglického Regulatory Impact Assessment). Podle těchto zásad by každý návrh novely zákona mělo doprovázet vyhodnocení jeho dopadů. Jenže příliš často se ta hodnocení flikují nebo se prostě nedělají. I na Slovensku se už dostali dál než my. Ale teď nová slovenská vláda mladé analytické útvary na ministerstvech ruší. Pro nás je to smutná šance sehnat velmi nedostatkové odborníky. •

Eurocentra: o Evropské unii zábavně a interaktivně

Znáte Eurocentra? Jsou to informační místa věnovaná Evropské unii umístěná ve všech krajských městech. Zdarma nabízejí informace, materiály a mnoho dalších služeb pro ty, kdo chtějí lépe porozumět evropským fondům a dalším aspektům členství České republiky v EU.

fondů EU změnit své okolí k lepšímu. Své nápady mohou konzultovat i s pracovníky Eurocenter. Vedle cen získají zkušenosti v oblasti projektového managementu, plánování a kreativního myšlení.

Interaktivní přednášky o EU a evropských fondech

Jednou z hlavních vzdělávacích aktivit

Eurocenter jsou přednášky pro studenty základních škol a středních škol. Ti se při nich dozvídají o fungování EU, o přínosech evropských fondů pro rozvoj regionů a o příležitostech, které EU nabízí mladým lidem.

Důraz se klade na interaktivitu a zapojení žáků. Přednášku proto doplňují různé aktivity, které je motivují k přímé účasti a pomáhají jim porozumět složitým tématům. Jednou z těchto aktivit je např. slepá mapa ČR či daného kraje, na které studenti hledají konkrétní podpořené projekty.

Soutěže pro středoškoláky: navrhni projekt

Středoškoláci mají každý rok možnost zúčastnit se soutěže „Navrhni projekt“, která je pro ně skvělou příležitostí nahlédnout do světa evropských fondů.

Během soutěže se naučí psát projektovou žádost, ve které se snaží pomocí

Letošní 13. ročník soutěže odstartuje už 16. září. Více informací o soutěži najdete na webových stránkách www.navrhniprojekt.cz.

Publikace pro děti a studenty: učení hrou Knihovny Eurocentra pak nabízejí publikace pro děti a studenty všech věkových kategorií. Cílem je vysvětlit fungování evropských fondů a změny, které přinášejí. Menším dětem jsou určené publikace jako „Kouzelné ma-

lování s evropskými fondy“ či „Postav si své město s evropskými fondy“.

Starší studenti mohou najít informace v publikaci „EU v kostce“.

Všechny publikace jsou zdarma a pracovníci Eurocenter je studentům nabízejí v rámci svých přednášek na školách. K vyzvednutí jsou také v krajských kancelářích Eurocenter.

Veletrhy a akce zaměřené na vzdělání

Zástupci Eurocenter pravidelně navštěvují různé veletrhy a vzdělávací akce zaměřené na školy a studenty. Patří k nim i největší populárně vzdělávací událost v České republice – Veletrh vědy. Během těchto akcí zábavnou a interaktivní formou informují o evropských fondech, podpořených projektech a možnostech, které EU nabízí školám.

Získejte bližší informace

Máte zájem o spolupráci, přednášku či publikaci? Kontaktujte své nejbližší Eurocentrum.

Kvalitní vzdělání pro všechny

Podpora vzdělávání z evropských fondů zlepšuje jeho kvalitu nejen pro studenty, ale také pro pedagogy. To, že peníze z EU prokazatelně přinášejí benefity, ukazují data evaluační dopadové studie.

Podle výzkumu z roku 2023 byla podpora z fondů

EU klíčovým faktorem, který přispěl k rozvoji kvalitního zázemí pro vzdělávání na všech úrovních.

Konkrétně vedla k navýšení kapacit mateřských

škol, pozitivně ovlivnila integraci žáků se zdravotním postižením do běžných tříd a přinesla nové nástroje i impulzy pro změnu vzdělávacího systému.

Fondy EU jako klíč k rozvoji kvalitního zázemí

Evropské fondy významným podílem financují infrastrukturu v regionálním školství, kde tvoří 15–25 procent všech investic. To platí i pro vysoké školy, kde je tento podíl dokonce 30 procent. Díky dopadové studii máme data, která potvrzují přímý vliv investic. Konkrétně vzrostl počet dětí ve věku 3–4 let, které byly zapsány do mateřských škol. Rovněž se zvýšilo zapojení žáků se zdravotním postižením do běžných tříd na základních a středních školách.

Mgr. STANISLAV SCHNEIDR, vrchní ředitel sekce koordinace evropských fondů, mezinárodních vztahů a cestovního ruchu MMR

„Investice do vzdělání a zajištění rovných příležitostí pro všechny studenty bez ohledu na jejich individuální potřeby či znevýhodnění – to je jeden z cílů, které se díky fondům EU daří dlouhodobě naplňovat. Pozitivní trend se ale netýká pouze studentů. Vynaložené evropské prostředky zvyšují také kvalitu pedagogických pracovníků, školního řízení a celkového fungování vzdělávacího systému.“

Otevřenější systém základních škol

Díky systémovým projektům spolufinancovaným z fondů

EU vzniká potenciál pro zvyšování kvality pedagogických pracovníků, řízení škol i fungování vzdělávacího systému jako takového.

Výzkum i odborníci potvrzují, že díky fondům EU vznikají nové přínosné iniciativy a nástroje. Formou šablon navíc školy dostávají podporu pro nevyhnutelné zavádění změn „zdola“.

Podpora vzdělávání na vysokých školách

Na vysokých školách se díky evropské podpoře podařilo zavést 183 nových studijních oborů zaměřených na praxi, v kterých teď studuje přes 7 000 studentů. V některých případech dokonce vysoká škola zásluhou podpory získala institucionální akreditaci.

Prokazatelně se také zvýšil zájem studentů o studium v Ph.D. programech, a především podíl vysokoškolských studentů se specifickými potřebami. •

Fondy EU prokazatelně pomáhají

Vzdělávání patří k oblastem, které už tradičně získávají podporu z evropských fondů. Školy po celé České republice se díky tomu podařilo vybavit moderními technologiemi, které umožňují výuku na úrovni 21. století. Interaktivní tabule, tablety, počítače a další technické vybavení se staly běžnou součástí vyučování. Studenti se tak mohou lépe připravovat na budoucnost digitálního světa.

Důležitým aspektem podpory EU je i zajištění rovných příležitostí ve vzdělávání. Programy zaměřené na sociálně znevýhodněné skupiny, inkluzivní vzdělávání a speciální pedagogiku umožňují, aby měl každý student – bez ohledu na svůj sociální či ekonomický status – přístup ke kvalitnímu vzdělání. Díky těmto iniciativám se snižuje nerovnost a zvyšuje se šance na úspěch pro všechny děti. Zásadní je také další podpora absolventů na trhu práce.

Nezapomíná se ani na pedagogy. Prostřednictvím různých programů a školení dostávají učitelé možnost se dál vzdělávat, zlepšovat své dovednosti a osvojovat si nové výukové metody.

Kvalita výuky tak roste a studenti dosahují lepších výsledků.

Významnou součástí financování je i podpora výzkumu a inovací ve vzdělávání. Univerzity a výzkumné instituce mohou díky evropským fondům připravovat projekty, které přinášejí nové poznatky a zkvalitňují vzdělávací proces.

OD ROKU 2007 SE DÍKY FONDŮM EU PODAŘILO:

• Podpořit 12 185 škol a vzdělávacích organizací

• Umožnit 4 840 studentům se specifickými potřebami využívat poradenské a asistenční služb.

• Podpořit 313 226 mimoškolních aktivit, jako jsou čtenářské kluby či doučování

Tato čísla společně s výsledky dopadové studie prokazují, že evropské prostředky v oblasti vzdělávání se v Česku využívají naplno a smysluplně. •

Aktuální možnost podpory nabízejí programy OP JAK, IROP i další

Širokou škálu příležitostí pro podporu vzdělávání v České republice nabízejí programy

Jan Amos Komenský (OP JAK), Integrovaný regionální operační program (IROP), Zaměstnanost plus (OPZ+) a Spravedlivá transformace (OPST).

Prostředky EU směřované do vzdělávání v období 2021–2027

OP Jan Amos Komenský 31,94 mld. Kč

OP Spravedlivá transformace 1,76 mld. Kč

Celkem je v aktuálním období na tuto oblast

určeno 60,3 mld. Kč.

OP Zaměstnanost Plus 12,95 mld. Kč

Integrovaný regionální operační program 13,60 mld. Kč

OP JAK se zaměřuje na zvyšování kvality vzdělávání na všech úrovních, podporu pedagogů, inkluzi žáků se speciálními potřebami a rozvoj výzkumu a inovací ve vzdělávání. Naopak IROP se zase soustředí na zlepšení infrastruktury škol a vzdělávacích zařízení. Podporuje rekonstrukce a výstavbu školních budov, nákup moderního vybavení nebo integraci digitálních technologií do výuky. Významnou složkou podpory je také program Zaměstnanost plus. Financují se z něj projekty celoživotního a inkluzivního vzdělávání, modernizace vzdělávacích programů, rekvalifikační programy nebo vzdělávání ve firmách. A nový operační program Spravedlivá transformace podporuje vzdělávací instituce a rekvalifikaci zaměstnanců v uhelných regionech.

Unijní programy pro vzdělávání

Vedle tradiční podpory z operačních programů školy využívají i možnosti unijních programů přímo spravovaných Evropskou komisí. Nejznámějším takovým programem je bez-

pochyby Erasmus+, který každoročně vyšle tisíce studentů a pedagogů či dobrovolníků učit se do zahraničí. Získají tak nedocenitelné zkušenosti nejen z evropského prostředí, které se pak pozitivně projevují na českém trhu práce.

Zajímavé možnosti ale přinášejí i další programy. Je to třeba Horizont Evropa zaměřený na podporu výzkumných projektů a technologického rozvoje, Digitální Evropa pro inovativní projekty digitální transformace nebo Kreativní Evropa pro rozvoj kulturního odvětví. •

Hledáte peníze pro své projekty?

Využijte vyhledávač dotačních příležitostí DotaceEU.cz.

NATOČ VIDEO nebo VYTVOŘ PLAKÁT pro všechny holky a kluky ve věku 11–19 let

Příspěvky zasílejte do 31. března 2025

SOUTĚŽE pro studenty

UČITELÉ A STUDENTI STŘEDNÍCH ŠKOL POZOR!

Sestavte tým pod vedením učitele a navrhněte zlepšení vašeho okolí.

Projekty zasílejte do 31. ledna 2025

Příběhy s dobrým koncem

Do školky se vejde víc dětí

Jedním z úspěšných projektů je přestavba mateřské školy v Nekoři na Orlickoústecku. Její kapacita se díky tomu zvýšila o dalších 26 míst. Moderní architektonické řešení zároveň dětem zajišťuje příjemné a motivující prostředí pro všestranný rozvoj.

Podpora se týká i odborných učilišť

Fondy Evropské unie podporují i modernizaci středních

škol. Studenti Středního odborného učiliště v Dačicích teď pro studium cizích jazyků využívají tablety se speciálním jazykovým softwarem, sluchátky a mikrofony. Pro studenty zemědělských oborů se pak pořídily nové stroje jako rozmetadlo statkových hnojiv, rotační žací stroj nebo radličkový podmítač.

Skauti učí školáky základních

a středních škol

V letech 2018–2021 připravila organizace Junák – český skaut projekt Skauting pro školy podporovaný fondy EU, jehož cílem bylo předat tradici skautské výchovy do škol.

Vzniklo tak 26 nových výukových programů, které u dětí posilují ekologické cítění, porozumění přírodě i aktivní přístup k okolnímu světu.

Kvalitnější zázemí mají studenti JAMU

Podporu z evropských fondů získávají také české vysoké školy, například Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Díky evropským prostředkům zde vznikly nové učebny a divadelní sál a studenti mají k dispozici nové hudební nástroje, ale i celou řadu úplně nových vzdělávacích programů. Mladí umělci tak mají na JAMU zázemí, které drží krok s uměleckou praxí.

Děti si zaslouží bezpečné prostředí

Zajistit bezpečné prostředí pro děti a personál ve školách a školkách by měla být priorita každé společnosti. Mementem – díky bohu se šťastným koncem – nám může být například nedávné zřícení stropu ve škole v Horních Počernicích. Budovy školských zařízení jsou často zastaralé a na jejich obnovu obec mnohdy nemá finance. I s tím léta pomáhá program Ministerstva pro místní rozvoj Podpora rozvoje regionů 2019+.

Rekonstrukce a přestavba veřejných budov je jedním z klíčových dotačních titulů tohoto programu. Od roku 2019, kdy byl program zahájen, získalo podporu více než tisíc projektů zacílených na obnovu veřejných budov. Celková výše dotací dosáhla téměř 4,3 miliardy korun. Přes 40 % podpořených projektů se zaměřovalo na rekon-

strukce mateřských a základních škol.

Díky státní podpoře v celkové hodnotě přibližně 1,8 miliardy Kč se ve školách a školkách podařilo opravit například havarijní rozvody elektřiny, vody a kanalizace. Vyrostly i nové části budov, aby prostory pro děti odpovídaly všem bezpečnostním a hygienickým předpisům. Podařilo se také zmodernizovat interiéry, vyměnit okna a střechy,

Nový vs. původní stav

Příjemce dotace: Obec Katusice, Středočeský kraj

Náklady na projekt celkem: 14 029 522 Kč

Výše dotace: 6 298 329 Kč

zateplit budovy a dát jim nový kabátek. Ve výzvě z roku 2023 Ministerstvo pro místní rozvoj ještě zvýšilo důraz na rekonstrukce a přestavby základních a mateřských škol. Tyto projekty při hodnocení žádosti o podporu bodově zvýhodnilo. Ze všech projektů na rekonstrukce a přestavby veřejných budov, které získaly podporu, proto projekty ZŠ a MŠ tvoří až 70 procent. •

Pavilon MŠ v Katusicích

Při výstavbě původního pavilonu mateřské školy v Katusicích se používaly převážně materiály obsahující azbest. Proto bylo nutné pavilon z velké části demontovat a následně vybudovat znovu. Při té příležitosti prošly modernizací všechny vnitřní prostory a vznikly nové rozvody teplé a studené vody a elektroinstalace.

Příjemce dotace: Obec Škrdlovice, Kraj Vysočina

Náklady na projekt celkem: 16 545 256 Kč

Výše dotace: 10 000 000 Kč

Příjemce dotace: Město Velké Opatovice, Jihomoravský kraj

Náklady na projekt celkem: 28 642 026 Kč

Výše dotace: 16 526 268 Kč

Prakticky nová budova ZŠ a MŠ Škrdlovice konečně vytváří pro děti bezpečný prostor

V rámci rekonstrukce se podařilo odstranit problémy spojené se vzlínající vlhkostí a přistavěla se část pro zázemí školní kuchyně. Výstavbou nových příček došlo ke změně dispozičního řešení, vznikly nové rozvody vnitřních inženýrských sítí a celkovou rekonstrukcí prošla i obálka budovy.

Nové toalety v ZŠ a MŠ Velké Opatovice odpovídající hygienickým standardům

V základní škole prošly kompletní rekonstrukcí všechny toalety od 2. do 5. nadzemního podlaží pavilonu C. I když bylo důležité co nejvíc zachovat původní stavebně-technické řešení, podařilo se vytvořit nadčasové a komfortnější toalety s vysokým hygienickým standardem.

Nových sociálních zařízení se dočkala i mateřská škola.

Nový vs. původní stav

Studenti, kteří se umějí rozhlížet

Středoškolská soutěž Navrhni projekt organizovaná Ministerstvem pro místní rozvoj zná vítězný tým. Jsou jím čtyři gymnazisté ze Žďáru nad Sázavou, kteří zabodovali

s projektem úpravy parku. O vítězství v letošním dvanáctém ročníku bojovalo 58 přihlášených projektů z celé České republiky.

Jakub Hrdina, Kateřina Procházková, Elle Štěpánková, Dominik Zábranský. To jsou jména vítězného týmu, který pedagogicky vedla RNDr. Dita Čížková. Gymnazisté ze Žďáru nad Sázavou zvítězili s plánem revitalizace a úprav parku Sázavské Hrady ve dvanáctém ročníku soutěže Navrhni projekt. Pomyslné stříbro brali studenti z Ústí nad Labem, bronz putuje do Jablonce nad Nisou. „Pro všechny z nás, a pro mladé dvojnásob, je zásadní umět se rozhlížet kolem sebe a vidět potřeby druhých, našich měst nebo okolní přírody. Především na vás totiž záleží, jak a v jakém prostředí budeme žít za deset, třicet nebo za padesát let,“ řekl studentům k soutěži Stanislav Schneidr, ředitel sekce koordinace evropských fondů, mezinárodních vztahů a cestovního ruchu.

Naučit se, jak žádat o dotace

Zásadním benefitem a cílem soutěže je ukázat středoškolákům a zároveň je naučit, jakým způsobem získat pro vybraný projekt financování nejen z evropských fondů. Další důležitou zkušeností je prezentovat své nápady na veřejnosti.

Vítěze ze soutěžících ze všech krajů České republiky vybírají porotci, kteří zastupují Ministerstvo pro místní rozvoj a Centrum pro regionální rozvoj ČR. Projekty hodnotí podle kvality zpracování s důrazem na jejich celospolečenský přínos. V případě gymnázia ze Žďáru se studenti rozhodli obnovit neudržovaný park Libušín, kterému se dříve říkalo Hrady.

1. MÍSTO

Park Sázavské Hrady

• Gymnázium Žďár nad Sázavou

• tým: Jakub Hrdina, Kateřina

Procházková, Elle Štěpánková, Dominik Zábranský, pedagog

RNDr. Dita Čížková

2. MÍSTO

Technologické centrum pro zrakově postižené

• Střední škola obchodu, řemesel, služeb a Základní škola v Ústí nad Labem

• tým: Barbora Fetrová, Eliška Horváthová, Adéla Seifertová, pedagog: Mgr. Radka Sirotková

3. MÍSTO

Profesionální knihovna

Formanka

Gymnázium Dr. Antona Randy Jablonec nad Nisou

• tým: Jan Hnídek, Ondřej Mastník, pedagog: Mgr. Veronika Fikarová

Zdroj: DotaceEU.cz

Pro děti i seniory

Navrhli jeho revitalizaci včetně nového mobiliáře, zejména hřišť pro děti, i ty hendikepované.

„V projektu se zabýváme problémem sociální nerovnosti mezi pohybově znevýhodněnými dětmi. Do parku chceme umístit prolézačky tří typů.

A to prolézačky pro starší, pro mladší i pro pohybově hendikepované. Jako problém vnímáme, že hendikepované děti nemají žádný prostor na dětských hřištích, a mohou se tak cítit znevýhodněné a odstrkované ze skupiny dětí bez omezení,“ zdůraznili studenti žďárského gymnázia.

Myslí rovněž na seniory, zejména z přilehlého domova s pečovatelskou službou. Po debatě s nimi se rozhodli v rámci projektu rozšířit cesty parku, protože se starší lidé obávají chodit po cyklostezce, kterou hojně využívají právě cyklisté. Pro ně je určen i větší počet laviček.

Starosta projekt pochválil

Ke svému projektu vytvořili i vlastní vizualizace a přivezli 3D model obnoveného parku. Jejich cílem je, aby radnice projekt realizovala. Starosta města Martin Mrkos přiznal, že na něj studentský projekt udělal velký dojem.

„Komplexitou, detailem, ale především způsobem uvažování a zapojením tolik důležitých soft parametrů a aspektů projektů před těmi neméně důležitými a stejně tak dobře zpracovanými hard parametry,“ uvedl s tím, že plánuje samotné studenty pozvat na radnici,

aby radě města projekt podrobněji představili. Jejich zadání podle starosty Mrkose obsahuje vše, co radnice prosazuje v rámci environmentálního, urbanistického a architektonického směřování ve Žďáru na Sázavou. Když se vrátíme k dalším projektům, na druhém místě se umístil sociálně zaměřený projekt studentů z Ústí nad Labem ze Střední školy obchodu, řemesel a služeb. Plán na vytvoření Technologického centra pro zrakově postižené počítá

Pro finalisty byly připraveny hodnotné ceny, vedle neocenitelných zkušeností i poukazy na nákup elektroniky v hodnotě až osmi tisíc korun. Soutěž Navrhni projekt pořádá Ministerstvo pro místní rozvoj od roku 2012 a je určena pro týmy středoškoláků, které tvoří až čtyři studenti. Ti si sami vymyslí projekt, který má mít pozitivní dopad na zlepšení okolí v daném městě. S jeho vytvoření podáním i podáním projektové žádosti o finanční podporu z evropských fondů

s tím, že vytvoří vzdělávací místo a půjčovnu různých pomůcek pro spoluobčany se zrakovými vadami v jejich kraji.

Místo hospody bezbariérová veřejná knihovna

Studenti Gymnázia Dr. Antona Randy z Jablonce nad Nisou zaujali porotce návrhem rekonstrukce chátrající budovy bývalé restaurace Formanka. Nově by měla sloužit jako plně bezbariérová veřejná knihovna s dalšími volnočasovými aktivitami pro obyvatele Jablonce.

studentům pomáhá vybraný pedagog z dané střední školy.

Nejčastější projekty

Nejčastěji se studenti zaměřují na revitalizaci a opravu veřejných prostranství a objektů sloužících veřejnosti, dále to je oblast vzdělávání, sociální služby, případně ochrana životního prostředí.

Zajímavostí je, že největší počet projektů v letošním ročníku soutěže MMR Navrhni projekt pocházel z Karlovarského a Královéhradeckého kraje. •

8 000 Kč

Cena pro vítězný tým ve finále

Ročníků soutěže

754

Projektů od roku 2012

Max. počet členů v týmu (4 + 1 pedagog)

Projektů v roce 2024

Nejlepší projekty z regionů postupují do finále

Dříve se jezdilo do světa na zkušenou, dnes na Erasmus

Studenti Střední průmyslové školy stavební v Brně při své pracovní stáži v italském Miláně.

Největší evropský program ve vzdělávání Erasmus+ využívají každoročně desítky tisíc českých studentů. Je otevřen nejen vysokoškolákům, ale i žákům středních a základních škol, učitelům, pracovníkům s mládeží nebo i sportovním trenérům.

Dříve se jezdilo na zkušenou, dnes se jezdí na Erasmus. Cíle tohoto unijního programu jsou stejné – procvičit si jazyk, potkat se s novými lidmi, osamostatnit se daleko od domova a nabrat nové poznatky.

Češi mohou jezdit do zahraničí za vzděláním s evropským programem Erasmus+ již více než 25 let. Zatímco jeho předchůdce, program Erasmus, odstartoval již v roce 1987, Česko se do něj zapojilo v roce 1998. Erasmus byl původně zaměřený jen na vysokoško-

láky a spolupracovalo v něm 11 zemí. V nové podobě s označením Erasmus+ funguje od roku 2014, kdy se otevřel pro víc skupin účastníků a spolupracuje v něm daleko více zemí nejen v rámci EU.

Hlavním cílem programu Erasmus+ je podpora vzdělání na mezinárodní úrovni. Zahrnuje mezinárodní spolupráci, výjezdy do zahraničí ve všech sférách vzdělávání, a to od odborné přípravy až po sport. A věnuje se i neformálnímu vzdělávání.

• 1 400 škol a organizací se letos přihlásilo do programu Erasmus+

• přes 2 mld. Kč distribuuje Dům zahraniční spolupráce do vzdělávacího systému na mezinárodní spolupráci v programech Erasmus+ a Evropský sbor solidarity

• cca 400 tisíc Čechů se během 26 let, kdy je Česko zapojeno, zúčastnilo programu Erasmus nebo pozdějšího Erasmus+

• 26–27 tisíc lidí z Česka by se mohlo zúčastnit programu v roce 2025

„Jde o ikonický program Evropské unie. Zatímco zpočátku cílil jen na vysokoškoláky, tak postupem času se sloučil i s menšími programy a pronikl do dalších oblastí vzdělávání na školách nižšího stupně,“ říká Michal Uhl, ředitel Domu zahraniční spolupráce (DZS), který program Erasmus+ v Česku koordinuje spolu s dalším programem Evropský sbor solidarity.

Podle statistik DZS je zájem škol o účast v programu obrovská. „Zahraniční cesty jsou velký benefit a škole to přidává na zajímavosti i u rodičů. Při dni otevřených dveří, který pravidelně pořádáme pro budoucí šesťáky, se rodiče o účast školy v mezinárodních projektech zajímají,“ potvrzuje zájem Lenka Šamanová, ředitelka základní a mateřské školy v Písku v Beskydech, která

řadu let působí také jako propagátorka a koordinátorka projektů mezinárodní spolupráce na severu Moravy.

DZS každoročně na Erasmus+ rozdělí přes 2 miliardy korun, přičemž ze 100 procent jde o peníze EU, ani školy ani stát nic nekofinancují. Podle DZS prošlo Erasmem již přes 400 tisíc

Čechů, přičemž v posledních letech jde každoročně o několik desítek tisíc lidí. Pro příští roky Uhl odhaduje, že se programu zúčastní cca 25 až 27 tisíc lidí, z toho největší podíl kolem 10 tisíc lidí připadá na vysokoškoláky, kdy je zapojeno 26 veřejných vysokých škol a řada soukromých.

I krátký výjezd do zahraničí má podle dopadových studií pozitivní efekt u mladých lidí – zlepšuje jazykové kompetence, zlepšuje sebevědomí, otevírá obzory a přináší formativní zkušenosti. Z dopadových studií navíc vyplynulo, že absolventi tohoto programu dosáhnou v pozdější kariéře na vyšší mzdu. •

Unijní programy Erasmus+ a Kreativní Evropa

Další možnost, jak využít evropské fondy, představují unijní programy. Řídí je Evropská komise, která vypisuje výzvy a určuje rozpočet. Představujeme vám programy Erasmus+ a Kreativní Evropa (unijniprogramy.cz).

KREATIVNÍ EVROPA

Cílem programu je podpora kulturních a kreativních odvětví, přičemž se skládá ze tří částí:

• MEDIA podporuje vývoj, distribuci a propagaci audiovizuálních děl, včetně vzdělávání profesionálů, filmové výchovy a práce s publikem.

• KULTURA podporuje kulturní a kreativní organizace v oblastech, jako jsou architektura, knihovny, muzea, hudba, literatura, scénická umění a další. Prioritami jsou kulturní rozmanitost, digitální technologie a nadnárodní spolupráce.

• MEZIOBOROVÁ ČINNOST se zaměřuje na podporu kvalitní žurnalistiky, plurality médií a mediální výchovy. Její součástí je výzva Creative Innovation Lab, která podporuje inovativní technologické a mezioborové projekty.

ERASMUS+

Tento unijní program podporuje mezinárodní spolupráci ve vzdělávání a v odborné přípravě, práci s mládeží i sport. Přináší inovace, podporuje všeobecný rozvoj dovedností. Českým organizacím zpřístupňuje nenahraditelné zkušenosti ze zahraničí a pomáhá jim navázat cenné mezinárodní vazby. Program je určený pro školy a vzdělávací instituce, žáky, studenty, absolventy, učitele i zaměstnance škol, ale také pro mládežnické, nevládní a sportovní organizace. Hlavní cíle programu Erasmus+ jsou podpora inkluze, ekologické udržitelnosti, digitalizace vzdělávání, aktivního občanství a evropské identity a zapojení co nejširšího spektra lidí a institucí do mezinárodních aktivit.

Aktuálně vypsaná výzva ve specifickém cíli 2.1 – Cestovní ruch – vzdělávání podporuje aktivity související se snahou zmírnit negativní dopady cestovního ruchu nejen pro chráněná území a území v bezprostřední blízkosti chráněných území, ale také pro místní obyvatele žijící v turisticky exponovaných lokalitách. Podporovány jsou aktivity zlepšující kvalitu poskytovaných služeb a zvyšující turistickou atraktivitu česko-polského území jako významného turistického regionu. Alokace výzvy je 2 mil. eur, záměry je možné předkládat do 13. listopadu tohoto roku.

Z VÝZVY MŮŽETE

FINANCOVAT:

• monitoring návštěvnosti

• jazykové a odborné vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

• výměnné stáže pracovníků v cestovním ruchu

Investice do školství v českých regionech fungují, ale...

Jak si jednotlivé české regiony vedou, pokud jde o investice do vzdělávací infrastruktury, především do mateřských, základních a středních škol? Obsáhlé hodnocení mimo jiné ukázalo, že financování ne vždy odpovídá skutečným potřebám.

Hodnocení regionálního rozmístění investic do vzdělávací infrastruktury Integrovaného regionálního operačního programu 2014–2020. To byl název analýzy, kterou pro Ministerstvo pro místní rozvoj, řídicí orgán Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), vypracoval tým profesora Luďka Sýkory z Univerzity Karlovy.

S hlavními závěry a výsledky hodnocení se v červenci letošního roku prostřednictvím webináře seznámila odborná veřejnost. Výstupy hodnocení jsou k dispozici on-line. Vedle tří mapových aplikací obsahují také shrnující závěry hodnocení, prezentaci z webináře pro odbornou veřejnost a závěrečnou zprávu z hodnocení.

Podpora nejde vždy tam, kde je nejvíc potřeba

Z výsledků hodnocení vyplývá, že se čerpání finančních prostředků z IROP v jednotlivých územních celcích výrazně lišilo, a to pokud jde o typ vzdělávacích aktivit, specifické cíle IROP i míru čerpání (tj. celkové způsobilé výdaje na obyvatele).

Zároveň se ukázalo, že v územích, kde je potřeba podpory větší – s ohledem na priority národní regionální politiky a potřeby sociálního začleňování a prevence sociální exkluze a segregace –je úroveň čerpání paradoxně nižší.

V oblasti podpory mateřských škol se zjistilo, že území s vyšší mírou podpory IROP v letech 2014–2020 teď většinou nemají problémy s nedostatkem kapacit. Naopak území a regiony s nižší mírou podpory problémy s kapacitami obvykle pořád mají. Z výsledků hodnocení mimo jiné vyplývá, že regionální rozmístění investic IROP v oblasti vzdělávání v letech 2014–2020 bylo především odrazem aktivity aktérů v daném území a jejich schopnosti využít nabídku výzev IROP.

Doporučení pro cílenější podporu

V hodnocení se objevila následující doporučení (řazená sestupně podle priority), která směřují:

• k přesnějšímu rozmístění a zacílení podpory IROP s ohledem na sociálně vyloučené lokality (1);

• k přesnějšímu rozmístění a cílení podpory IROP s ohledem na kapacity školských zařízení (2);

• ke zvýšení podpory IROP v regionech s výrazně podprůměrným čerpáním (3);

• k monitorování a hodnocení podpory IROP do úrovně základních územních jednotek (ZUJ) (4);

• k hodnocení územních důsledků projektů podpořených IROP s využi-

tím metodiky TIA (Territorial Impact Assessment) (5).

Studie je zdrojem důležitých informací, které mohou posloužit nejen k hodnocení z národní úrovně, ale také k sebehodnocení a vzájemnému porovnávání aktérů v jednotlivých územích.

Pokud chcete hodnocení prozkoumat detailněji, nahlédnout do mapových aplikací nebo se podívat na výsledky vašeho regionu, navštivte náš web. Najdete tu interaktivní mapové/ datové aplikace zobrazující podporu IROP, shrnující závěry hodnocení, prezentaci z webináře pro odbornou veřejnost i závěrečnou zprávu z hodnocení.

Spojka z Kroměříže: mezi vzděláváním a trhem práce

Agentura Euroface

Consulting propojuje svět vzdělávání s trhem práce. S finanční podporou z různých evropských zdrojů – z operačních programů fondů EU i z programů unijních – má za sebou během skoro 20 let desítky projektů.

Hned ve svých začátcích si kroměřížská agentura Euroface Consulting i její zakladatelka Kateřina Nevřalová daly za cíl podporovat vztahy a propojení mezi světem vzdělávání a trhem práce. „Například podporujeme lepší přípravu absolventů a uchazečů na trh práce nebo otevírání organizací a zaměstnavatelů novým příležitostem v personální politice,“ popisuje Nevřalová.

Větší kontakt s cílovou skupinou

Euroface Consulting pro své projekty využívá podporu tradičních operačních programů fondů Evropské unie (EU), ale i unijních programů. V obou případech je podle zakladatelky agentury klíčové pečlivě nastudovat a dodržet dané podmínky. K úspěšné realizaci jim rovněž pomáhají účasti na seminářích pro žadatele a sledování dění, např. databáze již hotových projektů.

Při přípravě žádosti je

potřeba systematičnost a pečlivost, v průběhu projektu flexibilita a kreativita.

V národním měřítku aktuálně řeší projekty Aktivní politiky zaměstnanosti v Operačním programu Zaměstnanost+. Zkušenosti mají s mezinárodní mobilitou mládeže i projekty rovných příležitostí. „V operačních programech si návrhy vytváříme sami. Projekty jsou o větším kontaktu s cílovou skupinou, takže vidíte výstupy a dopady na lokální úrovni. Pracujeme s klienty, s nimiž máme přímou vazbu,“ říká zakladatelka a jednatelka agentury.

Mezinárodní spolupráce U unijních programů pak nejvíce pracují s programem ERASMUS+, kde se věnují spolupráci v sekcích odborného i školního vzdělávání, také vzdělávání dospělých a neformálního vzdělávání mládeže. A zapojeni jsou i v projektu Horizon 2020 (unijní program pro financování výzkumu a inovací v období 2014–2020, pozn. red.), kde projektoví manažeři agentury Euroface Consulting spolupracují na různých projektech v mezinárodních týmech. „Fondy přímo řízené Evropskou komisí jsou o práci v různě velkých týmech, které tvoří zástupci z různých zemí. Úspěšné projekty jsou výsledkem komunikace, otevřenosti k novým nápadům a kreativního přístupu.“ •

Jak na veřejné zakázky?

Během října a listopadu 2024 proběhnou ve všech krajských městech a v Praze konference se zaměřením na problematiku zadávání veřejných zakázek. Akce poskytnou rovněž konzultace k celé škále otázek, které s touto tematikou souvisejí.

Cílem série konferencí je podpořit zadavatele veřejných zakázek, poskytnout jim informace o praxi kontrolních subjektů, řídicích orgánů a gestora zákona, ukázat případové studie, best practice a rozhodovací praxe. Největší celorepubliková akce zaměřená na veřejné zakázky v České republice běží na půdorysu Národní strategie veřejného zadávání MMR. Během konferencí poskytnou účastníkům konzultace

k veřejným zakázkám zaměstnanci CRR. Máte nějaké potíže? Pokud vás cokoli trápí, zeptejte se hned a napište, s čím potřebujete pomoci. Nečekejte jen formální diskuzi, cílem je vést inspirativní debatu, sdílet praktické zkušenosti a konzultovat konkrétní případy se skutečnými odborníky.

Bavte se s odborníky

Přihlášením na konferenci získáte přístup k nejnovějším trendům

a osvědčeným postupům zadávání zakázek nejen u projektů z IROP, ale také u programů Evropské územní spolupráce (EÚS) nebo Národního plánu obnovy (NPO). S klíčovými hráči na poli veřejných zakázek se budou rovněž diskutovat zkušenosti s přeshraniční spoluprací.

Registrace je možná na stránkách https://crr.gov.cz/vz-tour-2024/, na kterých si vyberete konkrétní konferenci podle místa konání. •

Praha 8. 10. 2024

Liberec 10. 10. 2024

Brno 11. 10. 2024

Hradec Králové 14. 10. 2024

Ostrava 15. 10. 2024

Ústí n. Labem 16. 10. 2024

Dobrá praxe chrání zadavatele

Na podrobnosti týkající se VZ Tour jsme se ptali vedoucího oddělení administrace veřejných zakázek Hradec Králové Mgr. Tomáše Vontora.

• Jaký je hlavní cíl VZ Tour?

V první řadě je to snaha o odborné vzdělání v zadávání veřejných zakázek a sdílení best practice. Svým zaměřením je určena nejen pro aktivní zadavatele

či teprve budoucí zadavatele v rámci programů administrovaných Centrem, ale i další zadavatele, kteří se v oblasti veřejných zakázek pohybují.

Dalším cílem je představení Centra jako

stabilního partnera – experta v oblasti kontroly veřejných zakázek s mnohaletou praxí. V neposlední řadě chceme strávit s účastníky příjemný den v duchu „Jsme tu pro Vás!“ v každém regionu.

Poradí VZ TOUR

Jak budou akce vypadat?

• Účast významných zadavatelů, zástupců kontrolních orgánů a gestorů zákona o zadávání veřejných zakázek

• Unikátní možnost na jednom místě sdílet závěry kontrolních orgánů, poznatky dobré praxe CRR a pohled gestora zákona, který je nositelem Strategie veřejného zadávání

• Interaktivní diskuze o nejdůležitějších tématech veřejného zadávání

• Účast odborníků Centra pro regionální rozvoj, možnost konzultací

• V plánu série dalších menších akcí (workshopy a kulaté stoly)

Registrujte se:

Jedinečná příležitost zlepšit své znalosti a získat nové kontakty v oblasti veřejných zakázek!

Pro koho je VZ Tour určena?

• Stání správa a samospráva, jejich příspěvkové organizace

• Žadatelé, příjemci IROP, EÚS a NPO

• Místní akční skupiny, ITI

• Významní partneři Centra a spolupracující subjekty

Kdo přijede?

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže; Auditní orgán MF ČR; Ministerstvo pro místní rozvoj – Sekce veřejného investování, výstavby a sociálního začleňování; Řídicí orgány IROP a EÚS; Centrum pro regionální rozvoj; Významní zadavatelé veřejných zakázek

• V čem spočívá takzvaná dobrá praxe v rámci Centra pro regionální rozvoj?

Centrum se za více než 25 let své existence dokázalo stát opravdu hodnotným odborníkem na problematiku zadávání veřejných zakázek. Systém vzájemného sdílení získaných informací, pravidelné diskuze na zvolená témata s ŘO, ÚOHS, ale i například

účast v pracovních skupinách AVZ dávají Centru možnosti, na jejichž

základě sestavuje ověřená pravidla zadávání – takzvanou „dobrou praxi“ –kterými by se zadavatelé měli řídit, aby se vyvarovali uložení finanční opravy.

• Jaké dělají zadavatelé VZ nejčastější chyby?

Dlouhodobě nejčastějším pochybením jsou oblasti podstatných změn závazku ze smlouvy na předmět veřejné zakázky.

Zároveň jsou za tato pochybení ukládány i řádově nejvyšší finanční opravy.

• Jak hodnotíte vývoj zadávání veřejných zakázek v České republice v posledních letech?

Evidentní je obecně směřování ke zjednodušování procesu zadávání veřejných zakázek. Práva a povinnosti zadavatelů i účastníků zadávacího řízení jsou definovány jasněji a s menší administrativní zátěží pro obě strany. Zejména se jedná o elektronizaci veřejných zakázek. •

Zadávání veřejných zakázek

ZDARMA s NEN

NEN, nebo-li Národní elektronický nástroj, je státní komplexní systém pro evidenci a administraci všech veřejných zakázek.

Proč si vybrat státní

elektronický nástroj NEN?

Protože jeho používání

je zcela ZDARMA!

Je v souladu s platnou legislativou

Údaje jsou aktualizovány pravidelně a zcela zdarma.

Jednoduchý přístup

Máte možnost NEN vyzkoušet i v případě, že už používáte jiný elektronický nástroj.

Registraci i aktivaci provedete během jediného dne

Podpora

Široká dokumentační základna, online uživatelská, metodická i technická podpora.

Bezplatná odborná školení

Protože je důležité být neustále v obraze.

+ 4 200 zadavatelů

+ 200 000 realizovaných zakázek

+ 1 100 hodnota zakázek (mld. Kč)

Více informací naleznete na podpora.nipez.cz/nen

Naskenujte QR kód a vyzkoušejte HNED.

Máte dotaz? Kontaktujte nás:

+420 841 888 841

hotline@nipez.cz

Obce

Bukovec

Kolešovice

Mutěnice

Sázava

Žichovice

Ministerstva

Ministerstvo obrany

Ministerstvo vnitra

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ministerstvo financí

Ministerstvo spravedlnosti

Školy

Tauferova střední odborná

škola veterinární Kroměříž

Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna, Liběchov

Lesní mateřská škola

Remízek, z.s.

Základní umělecká škola

Rožnov pod Radhoštěm

Základní škola logopedická a Mateřská škola logopedická, Praha 10

Uživatelé NEN

Města

Městská část Praha 2

Nová Včelnice

Poběžovice

Ralsko

Statutární město Brno

Státní organizace

Hasičské záchranné sbory

Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany

Okresní soudy

Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Nemocnice

Institut klinické a experimentální medicíny

Kroměřížská nemocnice

Nemocnice Slaný

Krajská nemocnice Liberec

Fakultní nemocnice Plzeň

Krajská nemocnice T. Bati

Fakultní nemocnice

Olomouc

Fakultní nemocnice

u sv. Anny v Brně

A tisíce dalších...

Zlínský kraj

Ústecký kraj

Moravskoslezský kraj

Kraj Vysočina

Olomoucký kraj

Sektoroví zadavatelé

ČEZ a.s.

Centrum výzkumu Řež s.r.o.

Elektrárna Počerady, a.s.

Severočeské doly a.s.

Slévárny Třinec, a.s.

Kraje Různé

Česká filharmonie

Elektrárna Dětmarovice

Řízení letového provozu ČR

Římskokatolická farnost

Klatovy

Svazek obcí mikroregionu Černé lesy

Provincie bratří františkánů

Naše pobočky: máte nás na dosah

Centrum pro regionální rozvoj chce být co nejblíž projektům i příjemcům, a proto

má své pobočky ve všech krajských městech. Pojďme si je postupně představit.

Oblastní pobočka Centra

v Plzni

Naši plzeňskou pobočku najdete na ulici 17. listopadu. Sídlí v tzv. Purkyňově pavilonu, v sousedství budovy Českého rozhlasu a vede ji Magda Sýkorová. Spolu s ní tu pracuje dalších téměř 40 lidí.

Vedle projektů realizovaných na území Plzeňského kraje má na starosti i kontrolu veřejných zakázek. Znamená to,

Jak to vidí ředitelka

Magda Sýkorová

že tu sedí odborníci, kteří kontrolují, ale zároveň také žadatelům radí, jak to udělat, aby výběrová řízení, která jsou součástí projektů, byla v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Příjemci totiž právě v tom často chybují a dotace se jim nejčastěji krátí právě z těchto důvodů.

• Historicky největší projekt podpořil IROP právě ve vašem kraji. Prozradíte, o co šlo?

Loni na jaře se dokončil dlouho očekávaný západní okruh Plzně, což je opravdu historicky nejnákladnější projekt, který IROP podpořil. Celá stavba stála 2,2 miliardy a IROP přispěl částkou 1,5 miliardy korun. Obchvat výrazně ulevil přetíženému centru města, v Karlovarské ulici ubylo až 6 tisíc aut denně.

SEČTENO A PODTRŽENO IROP

1 A 2 V PLZEŇSKÉM KRAJI

• 865 podpořených projektů

• 13 mld. Kč vyplaceno na dotacích

• 20 357 Kč dotací připadlo na každého obyvatele kraje

NEJVÍCE PODPOŘENÉ OBLASTI:

• 1. Silnice 3,2 mld. Kč

• 2. Zdravotnictví 2,1 mld. Kč

• 3. Kultura a památky 1,6 mld. Kč

NEJVĚTŠÍ PROJEKTY V KRAJI:

• Západní okruh Plzně

– 1,45 mld. Kč

• Obnova a modernizace zobrazovací techniky FN Plzeň

– 355 mil. Kč

• Výstavba nového pavilonu Psychiatrické kliniky FN Plzeň

– 268 mil. Kč

• Jak peníze z IROP mění tento region?

Zcela zásadně. Starostové obcí a měst nám říkají, že bez evropských peněz by se do velkých investic nemohli pustit. Totéž říkají ředitelé škol nebo nemocnic. Změny může každý návštěvník regionu vidět například na opravených památkách. Je hezké, že spousta projektů vyhrává architektonické ceny nebo ceny Stavba roku Plzeňského kraje.

Oblastní pobočka Centra v Ostravě

Ostravská pobočka Centra pro regionální rozvoj sídlí v budově někdejšího

Paláce OKD, jen pár metrů od ikonické vyhlídkové věže nové ostravské radnice. Její ředitelkou je Gabriela Janošová a spolu s ní tu pracuje dalších 30 lidí, kteří administrují a dohlížejí na všechny projekty IROP spadající do kompetence pobočky a také tři specialisté na veřejné zakázky z detašovaného pracoviště Územního odboru IROP pro Jihomoravský kraj.

Jak to vidí ředitelka

Gabriela Janošová

Vedle projektů realizovaných v moravskoslezském regionu se tu specializují na výstavby či rekonstrukce knihoven. V předchozím období to byly knihovny krajské, v tom aktuálním pak regionální – obecní a městské. V rámci schvalovaných projektů se knihovny rekonstruují, ale také stavějí, nebo se obnovuje jejich vybavení, včetně technologií k digitalizaci knihovního fondu. O tuto oblast se v rámci celé ČR dělí ještě s pobočkou v Hradci Králové.

• Je nějaký projekt nebo skupina projektů, které považujete z hlediska regionu za nejdůležitější?

To je složité říct, protože se všechny podporované oblasti vzájemně prolínají a společně ovlivňují žití v našem kraji. Školky, školy, udržitelná doprava…, jedna oblast se nedá vyzdvihnout.

SEČTENO A PODTRŽENO IROP 1 A 2 V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

• 2 056 podpořených projektů

• 24,1 mld. Kč vyplaceno nebo přislíbeno na dotacích

• 18 415 Kč dotací připadlo na každého obyvatele kraje

NEJVÍCE PODPOŘENÉ OBLASTI:

• 1. Udržitelná doprava 5,3 mld. Kč

• 2. Zdravotnictví 4,4 mld. Kč

• 3. Vzdělávání 3,8 mld. Kč

NEJVĚTŠÍ PROJEKTY V KRAJI:

• Výstavba budovy pro psychiatrickou péči ve Fakultní nemocnici Ostrava – 422 mil. Kč

• Rekonstrukce místní územní komunikace Bazaly II. etapa –231 mil. Kč

• Rekonstrukce mostu v ulici Výškovická v Ostravě – 199 mil. Kč

• Peníze z IROP bezesporu mění tvář kdysi černého regionu. Vnímají to jeho obyvatelé?

Vnímají evropské dotace jako celek. Nerozlišují mezi jednotlivými operačními programy, kam patří i IROP, který my administrujeme. Vědí například, že se díky dotacím zateplily bytové domy, a to samozřejmě poznají ve svých peněženkách.

Čeští lezečtí záchranáři patří ke světové špičce.

Proč asi?

Věděli jste, že profesionální hasiči mají také své lezce? Specialista na lezení musí být u jednotek na úrovni okresu či kraje dokonce součástí každé směny a být po ruce vždy, když je třeba se někam spustit, vylézt a někoho zachránit. Šikovní chlapíci spoléhající se na své svaly, obratnost, zkušenosti a jediné lano, na kterém doslova visí úspěch záchranné akce, jsou zapotřebí dnes a denně. Kde se to všechno naučí? Ve speciálním výcvikovém centru poblíž Náchoda – Učilišti požární ochrany Velké Poříčí.

Moderní polygon navržený přímo pro výcvik lezeckých záchranářů je ve střední a východní Evropě unikátem. Vedle českých hasičů ho proto využívají také Slováci a Poláci. Nejbližší podobné zařízení totiž najdete až ve Francii a v celé Evropě byste je spočítali na prstech jedné ruky.

„Inspiraci jsme hledali ve výcvikovém středisku společnosti Petzl ve francouzském Crolles. Původní vize byla mnohem skromnější, až naše návštěva ve Francii, dlouhodobé zkušenosti z výcviků, a především možnost získat finance z evropské dotace umožnily realizaci projektu v této podobě,“ upřesňuje jeden z duchovních otců projektu a současný ředitel HZS Královéhradeckého kraje David Pouč. Do konce roku 2012 byl totiž vedoucím střediska a s realizací projektu mu pomáhal i jeho nástupce Tomáš Saifrt.

Pomohlo 50 milionů z EU

Dvacet metrů vysokou červenou budovu u silnice z Náchoda do Hronova nepřehlédnete. Výstavbu polygonu v rámci modernizace celého střediska podpořila bezmála 50 miliony korun Evropská unie prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). A protože nezbytnou podmínkou podpory všech projektů je alespoň pětiletá udržitelnost, zajímalo nás, jak se středisku právě po pěti letech daří.

Kdo by snad očekával, že se s blížícím koncem pětileté udržitelnosti na vstupní bráně objeví cedule s nápisem „ukončeno–zavřeno“, hluboce by se mýlil. V rezervačním systému není

jediná volná skulina a ve všední dny se tu dveře takřka netrhnou.

Učiliště zajišťuje především výcvik a pravidelná přezkoušení lezeckých instruktorů, kteří pak v jednotlivých krajích zase školí a přezkušují lezce z jednotlivých hasičských jednotek. A protože ideální podmínky jsou právě tady, instruktoři dříve vyškolení zde se sem se svými frekventanty vracejí.

Nejdřív na cvičišti, potom na bojišti

Takřka všechny situace, které v práci profesionálních hasičů-lezců nastávají, lze totiž v polygonu simulovat. Nejrůznější terény pro výškové lezení až do výše 20 metrů, stísněné a temné prostory, které lze pomocí stavitelných přepážek měnit a částečně je třeba i zatopit vodou, záchranu osoby či zvířete ze studny, jeskyně nebo z vysokého stromu a samozřejmě z jakékoliv budovy. Frekventanti si tu také na sofistikovaném zařízení vyzkoušejí například i to, co v různých situacích vydrží horolezecké lano. „Hasiči běžně pracují na jednom laně, bez dalšího záložního systému. Jakákoliv chyba proto může být fatální,“ říká lakonicky šéf střediska Saifrt. „Obvykle to tu vypadá tak, že instruktoři umístí figurínu nebo živého figuranta na konkrétní místo a stanoví možné přístupové cesty.

Lezci si musejí poradit a dostat figuranta co nejrychleji a bezpečně zpátky na zem,“ popisuje modelovou situaci při výcviku. Většina z nás by měla problém 80 kg vážící bezvládnou figurínu naplněnou pískem jen nadzvednout. Jakmile se lezci procvičí v polygonu, vyrážejí do terénu. Osamělé chátrající budovy bývalé náchodské přádelny s propadajícími se stropy slouží jako

ideální trenažér v reálných podmínkách, stejně jako pískovcové stěny a soutěsky, kterých je na Broumovsku a Adršpašsku nepočítaně.

Učiliště požární ochrany funguje od roku 2002, přičemž lezecký polygon se slavnostně otevíral v dubnu 2019. Předtím se tu lezci školili na lezeckém trenažeru s názvem Jakub a také dalších konstrukcích. Ty ale ani zdaleka nedisponovaly možnostmi a variabilitou současného polygonu. Trenažer Jakub však vedle nového centra stojí dál. Zájem o výcvik je tak velký, že je i tento „zastaralý“ trenažér často v permanenci, a to za jakéhokoliv počasí. Narozdíl od svého nového souseda je totiž nezastřešený. Při záchranné akci se ale na to, zda prší, fouká nebo praží slunce, nehledí.

Obstojí jen ti nejlepší

Jen pro zajímavost. Pokud byste se chtěli stát u hasičů instruktorem či instruktorkou lezení, základní kurz bude trvat tři týdny, z nichž minimálně týden strávíte v prostorách polygonu. Výcvikový den přitom trvá běžně i 12 hodin. Každé dva roky vás pak čeká třídenní kurz odborné přípravy a po pěti letech přezkoušení. Ne všichni náročné závěrečné zkoušky zvládnou, ale kdo to „nedá“, jde znovu, až se to podaří. Každý má ovšem jen dva pokusy, a pokud se nezadaří, musí celý výcvik absolvovat znovu.

Vedle českých hasičů využívají výcvikové centrum i členové dalších složek integrovaného záchranného systému jako policisté, zdravotníci nebo horská služba. Trénovat sem jezdí i příslušníci speciálních záchranářských složek ze Slovenska a Polska.

Už čtyři roky trénuje lezce také Petr Ur-

banovský, který sem pravidelně zajížděl už dříve jako hlavní lezecký instruktor. Možnosti polygonu si nemůže vynachválit. „Situace, které jsme schopni nasimulovat v polygonu, bychom museli v terénu velmi složitě hledat. Neznamená to, že je dnes nezkoušíme v reálném prostředí, ale tady je dokážeme velmi dobře nacvičit a v terénu pak už jen ověřit schopnosti.“

Na výškovou budovu centra navazuje ještě jedna nižší hala. Na její střeše je

umístěn trenažer šikmých střech s odkrytými krovy, různými druhy krytin, komíny či vikýři. Uvnitř je pak zázemí k pořádání odborných prezentací nebo workshopů. V budoucnu by tu mohlo vzniknout komfortnější zázemí teoretické části výuky i praktického výcviku v nižších výškách.

Hasičské lezce tu opravdu školí ti nejlepší. Saifrt, Urbanovský i další instruktoři jsou totiž členy týmu Fire Brigade Czech Republic, který po loňském stříbru letos vybojoval první místo na mezinárodní soutěži záchranářů –Grimpday. Na prestižním klání poměřují své síly, schopnosti a dovednosti nejzkušenější záchranáři z celého světa. A ti naši patří k absolutní špičce! •

Na zámku Litomyšl skončila první část rekonstrukce.

Přináší nové zážitky

Zámek v Litomyšli se v červnu dočkal slavnostního ukončení první fáze opravy. Obnova zámku financovaná z IROP v první řadě zahrnovala rekonstrukci střešních konstrukcí a plášťů, renovaci vnitřních prostor a sgrafitovou výzdobu komínů. Nově zpřístupněné interiéry přibližují život hraběcí rodiny Valdštejnů a jejich hostů. Návštěvníci si mohou prohlédnout

Sloupový sál, bývalou zámeckou kuchyni, přes kterou se dá projít na věž s výhledem na zámek i okolí.

Expozice Proč je zámek UNESCO nabízí digitalizované výstupy na téma divadla a architektury zámku. Celkově náklady na první fázi rekonstrukce přesáhly 264 milionů korun, více než 207 milionů pokryla dotace IROP. Vedle nových expozic se můžete těšit i na zbrusu nové návštěvnické centrum,

Nové centrum autoelektromobility v Sušici

Sušická střední odborná škola a odborné učiliště otevřelo pro své studenty moderní centrum autoelektromobility. Budoucí autoelektrikáři mají k dispozici nejlepší technologie pro servis a diagnostiku elektrických a hybridních aut. Centrum nabízí kompletní vybavení pro servis, diagnostiku a opravu všech typů aut od klasických přes hybridní až po elektrické.

„Vznikla tu jedna z nejmoderněji vybavených dílen v rámci školství v celé republice. Všechny přístroje splňují požadavky na nejvyšší kvalitu,“ zdůraznil ředitel školy Jaromír Kolář. Vybudování výukového centra vyšlo na 18 milionů korun, z toho 10,5 milionu korun tvoří dotace z evropských programů.

zázemí a také bezbariérový přístup. Novinkou je i celoroční provoz. Slavnostní zakončení první etapy obnovy zámku proběhlo 8. června 2024.

Písecká

zdravotnická škola splnila limit udržitelnosti projektu

Laboratoř praktických dovedností s využitím programovatelných simulačních robotických prostředků, digitálních technologií a ICT slouží žákům Střední zdravotnické školy Písek už 5 let. Škola tím splnila povinný limit udržitelnosti projektu, který podpořil IROP částkou 10 milionů korun. Moderní výuková laboratoř také zvýšila zájem o studium zdravotnických oborů. „Podobné prostředí a učební pomůcky, které dokonale simulují realitu, na jiné střední škole v Česku nejspíš nenajdete,“ vysvětlila ředitelka SZŠ Písek Helena Šatrová. Celkové náklady na projekt činily 11,1 milionu korun, příspěvek z EU pokryl 85 % nákladů, zbytek financí pocházel ze státního rozpočtu.

Nový obchvat v obci Žár

Klid a větší bezpečí přináší do obce Žár nedaleko Nových Hradů nově vybudovaný obchvat. Řidiči ho mohou využívat o tři měsíce dříve, než bylo plánováno. Náklady na obchvat, díky kterému se řidiči vyhnou nebezpečným úsekům, dosáhly 232 milionů korun. Větší část ve výši 166 milionů korun uhradila Evropská unie, zbytek připadl na Jihočeský kraj. Slavnostního otevření obchvatu se zúčastnil také jihočeský hejtman Martin Kuba. Zdůraznil, že tento typ staveb je pro jižní Čechy zásadní. Jihočeši jsou ve výstavbě silnic ve srovnání s ostatními regiony premianty. „Rekonstrukce a výstavba silniční sítě je jihočeskou doménou. Z 1350 kilometrů silnic, které se s pomocí evropských peněz z IROP v Česku vybudovaly v předchozím programovém období, připadá na Jihočeský kraj 219 km, což je v regionálním srovnání vůbec nejvíc,“ zdůraznil ředitel jihočeské pobočky Centra pro regionální rozvoj Petr Bouška.

Začal projekt Agri Digital Growth

Zlepšení digitálních dovedností v sektoru zemědělství v zemích střední a východní Evropy si klade za cíl projekt Agri Digital Growth. Ten seznamuje středoevropské zemědělce a potravinářské společnosti s trendy precizního a digitálního zemědělství prostřednictvím školicích programů a nového ekosystému předávání znalostí. Cílem projektu je, aby si firmy podnikající v zemědělství uvědomily výhody a přínosy digitalizace. Agri Digital Growth je spolufinancován Evropskou unií v rámci programu Interreg Central Europe. Projekt sdružuje 11 subjektů z Itálie, Rakouska, Chorvatska, České republiky, Maďarska, Polska a Slovinska a bruselskou organizaci EIT Digital.

Partnerem projektu je rovněž asociace Plan4all.

Klenotnice Velké Moravy ukazuje skvosty z 9. století

Archeoskanzen Modrá na Uherskohradišťsku se rozšířil o jedinečnou expozici: Klenotnici Velké Moravy. Fascinující sbírka raně středověkých šperků a artefaktů návštěvníky zavede do doby Velké Moravy, konkrétně do 9. století. Díky evropským fondům a přeshraniční spolupráci vznikla netradiční klenotnice. Nachází se v podzemí a používá neprůstřelná skla, což umožňuje vystavit i vzácné předměty, které by jinak zůstaly návštěvníkům skryté. Poklad je v bezpečí a koho láká historie prvního společného území Čechů

a Slováků, může ji zažít novým a aktivnějším způsobem. Vedle originálních šperků jsou v klenotnici k vidění i repliky a rekonstrukce obličejů obyvatel Velké Moravy. Můžete se těšit na náhrdelníky, prsteny, náušnice a další klenoty, které svědčí o bohatém kulturním dědictví a řemeslné dovednosti našich předků.

Záchrana

Turbovny

v obci Úterý

V západočeském městečku Úterý se podařilo nadšencům ze spolku Bart zachránit a postupně zrekonstruovat památkově chráněný objekt Turbovna na komunitní centrum na tamním náměstí. Budova sloužila v minulosti jako sídlo rodu mydlářů, než přešla v 18. století do rukou rodu Turbových – odkud pochází jeho název. Po válce byli němečtí majitelé odsunuti a sídlo začalo beznadějně chátrat. Spolek Bart od roku 2015

Projekt Sféra je ve finále soutěže Regiostars

Vzdělávací centrum Sféra dosáhlo výrazného úspěchu v prestižní evropské soutěži Regiostars, protože se dostalo mezi 25 finalistů z téměř 300 přihlášených projektů.

Soutěž vyhlašuje nejpovedenější projekty financované EU fondy a je organizována Evropskou komisí. Cílem je zviditelnit inovativní a inspirativní počiny, které přispívají k regionálnímu rozvoji. Pardubická organizace Sféra nabízí kroužky, dílny a laboratoře pro děti i dospělé. Centrum je umístěno v kreativní čtvrti Automatických mlýnů v Pardubicích. I díky podpoře IROP ve výši 161 milionů korun může centrum sloužit místní komunitě a přispívat k rozvoji hradecko-pardubické aglomerace.

vrací objekt do života i za pomoci Ministerstva kultury ČR.

25. května 2024 došlo k jejímu slavnostnímu otevření i za

účasti ministra kultury Martina Baxy. Na záchraně Turbovny se finančně podílel rovněž IROP.

Hrádek nad Nisou otevřel

Domov seniorů

Na severu Čech vyrostl nový domov pro seniory, klientům nabídne 36 míst. Čtvrtmiliardový projekt poskytne seniorům a lidem se zdravotním handicapem vedle útulného bydlení i pestrou škálu služeb včetně odlehčovací služby a Alzheimerova centra. „Myšlenka na domov pro seniory, který by sloužil zejména obyvatelům našeho města, vznikla před osmi lety. Dá se předpokládat, že starších lidí vyžadujících péči bude přibývat,“ řekl během otevření domova místostarosta Hrádku nad Nisou Pavel Farský. Město čerpalo 140 milionů korun z Operačního programu životního prostředí, 54 milionů korun uhradilo z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Rozvoj regionální sítě Pardubického kraje

V dnešním díle našeho seriálu o obnově a rozvoji dopravní infrastruktury zavítáme na východ Čech. Investice z IROP do silnic II. a III. třídy ukazuje mapa pod článkem. My se dnes ale ještě kromě toho podíváme i do přírody.

Cyklostezka:

Němčice – Kunětická hora

Investice z IROP se totiž v rozvoji dopravní infrastruktury nevážou jen na dopravní tepny. S Pardubickým krajem se také pojí cyklistická Stezka Mechu a Perníku, kde IROP podpořil úsek Němčice – Kunětická hora

. Díky dotaci 4,4 mil. Kč z evropského fondu vznikl nový úsek, kterým se cyklisté bezpečně dostanou až ke Kunětické hoře. Stezku mohou využít i pěší

turisté, bruslaři nebo v zimě běžkaři. Jednoznačnou výhodou cyklostezky je odklonění cyklistů a pěších ze silnice mezi obcí Němčice a Kunětickou horou. Tím se výrazně zvýšila bezpečnost na této silnici a zároveň se vytvořily bezpečné podmínky pro pohyb pěších a cyklistů, kteří se tak vyhnou riziku střetu s motorovými vozidly.

Toto řešení také přispívá k plynulejšímu provozu na uvedené pozemní komunikaci.

PARDUBICKÝ KRAJ: ZREALIZOVANÉ PROJEKTY V SC 1.1 IROP 2014–2020

Potřebujete konzultaci?

Spojte se s našimi odborníky

Obraťte se na konzultační servis Centra pro regionální rozvoj nebo si vyhledejte nejbližší pobočku ve svém okolí.

Upozorňujeme na změnu adresy pobočky v Hradci Králové. Nově nás najdete v areálu ZVU, Pražská třída 320/8, Hradec Králové – Kukleny.

Při příležitosti 20 let členství ČR v EU pro vás máme aktualizované vydání EU v kostce Jak Unie funguje a co nám v Česku přináší evropské fondy?

Přečtěte si vše na jednom místě.

Integrovaný regionální operační program

Vyhlášené výzvy v roce

2024

Přehled výzev

101. výzva IROP – Sociální bydlení II. – SC 4.2 (MRR)

102. výzva IROP – Sociální bydlení II. – SC 4.2 (PR)

115. výzva IROP – Sociální bydlení II. KPSV+ – SC 4.2 (MRR)

Alokace Termíny pro příjem žádostí

116. výzva IROP – Sociální bydlení II. KPSV+ – SC 4.2 (PR) 1,97 mld. Kč od 21. 2. 2024 do 21. 2. 2025

91. výzva IROP – Podpora vzniku základní sítě infekčních klinik a oddělení – SC 4.3 (MRR)

92. výzva IROP – Podpora vzniku základní sítě infekčních klinik a oddělení – SC 4.3 (PR)

93. výzva IROP – Podpora vzniku základní sítě infekčních klinik a oddělení – SC 4.3 (ČR)

45. výzva IROP – Rozvoj neveřejné síťové infrastruktury veřejné správy – SC 1.1 (MRR)

46. výzva IROP – Rozvoj neveřejné síťové infrastruktury veřejné správy – SC 1.1 (PR)

1,84 mld. Kč od 24. 4. 2024 do 24. 4. 2025

47. výzva IROP – Rozvoj neveřejné síťové infrastruktury veřejné správy – SC 1.1 (ČR) 2,98 mld. Kč od 14. 5. 2024 do 30. 4. 2025

97. výzva IROP – Podpora rozvoje a dostupnosti komunitní psychiatrické péče – SC 4.3 (MRR)

98. výzva IROP – Podpora rozvoje a dostupnosti komunitní psychiatrické péče – SC 4.3 (PR)

95. výzva – Školská poradenská zařízení, speciální vzdělávání a střediska výchovné péče –SC 4.1(MRR)

96. výzva – Školská poradenská zařízení, speciální vzdělávání a střediska výchovné péče –SC 4.1(PR)

178 mil. Kč

704 mil. Kč od 27. 5. 2024 do 30. 9. 2025

Aktuální informace: Vše důležité hledejte v Obecných pravidlech pro žadatele a příjemce a u jednotlivých výzev.

Plánované výzvy v roce 2024

Přehled výzev

83. výzva IROP – Podpora ochrany veřejného zdraví – SC 4.3 (MRR)

84. výzva IROP – Podpora ochrany veřejného zdraví – SC 4.3 (PR)

85. výzva IROP – Podpora ochrany veřejného zdraví – SC 4.3 (ČR)

99. výzva IROP – Podpora integrované onkologické péče – SC 4.3 (MRR)

100. výzva IROP – Podpora integrované onkologické péče – SC 4.3 (PR)

103. výzva IROP – Vznik a modernizace urgentních příjmů – SC 4.3 (MRR)

104. výzva IROP – Vznik a modernizace urgentních příjmů – SC 4.3 (PR) 105. výzva IROP – Vznik a modernizace urgentních příjmů – SC 4.3 ( ČR)

Aktuální přehled výzev v programech Interreg

Program Priorita/specifický cíl Lhůta pro podání projektového záměru

1.1 IZS

3.1 SILNICE

Polsko

2.1. vzdělávání

3.1. mosty 4.1. spolupráce institucí

26. 06. 2024

13. 11. 2024

19. 03. 2025

16. 10. 2024

Lhůta pro podání projektové žádosti

09. 10. 2024

16. 04. 2025

26 11. 2025

18. 12. 2024

Sasko všechny priority NR 11. 10. 20244)

Bavorsko všechny priority NR 11.02.20251)

Rakousko všechny priority NR 30. 9. 20242)

Slovensko 2.2. Kultúra a cestovný ruch

3.1. Inštitucionálna spolupráca

NR NR 3.Q 20253) 3.Q 20253)

Alokace Termíny vyhlášení výzev

500 mil. Kč září 2024

2,98 mld. Kč listopad 2024

4,8 mld. Kč prosinec 2024

Poznámky: 1) lhůta pro projednání na Monitorovacím výboru v květnu 2025

2) lhůta pro projednání na Monitorovacím výboru v březnu 2025

3) plánovaná výzva

4) lhůta pro projednání na Monitorovacím výboru v březnu 2025

Národní plán obnovy

Vyhlášené výzvy

Komponenta

Název výzvy Druh výzvy

1.6.1 Zavedení nového stavebního zákona do praxe „IT vybavení pro stavební úřady“ (2. výzva)

4.1.3 Finanční podpora přípravy projektů v souladu s cíli EU –příprava projektů dostupného nájemního bydlení (5. výzva)

Termín vyhlášení výzvy

Termín pro podání žádostí

průběžná 12. 1. 2024, 14:00 29. 9. 2024, 14:00

průběžná 30. 4. 2024, 10:00 30. 10. 2024, 14:00

Alokace výzvy (Kč)

Podporované aktivity

252 mil. Kč Zajištění nezbytného IT vybavení pro fungování nové struktury stavebních úřadů – nákup standardizovaných balíčků IT vybavení vyšší kvality prostřednictvím centrální veřejné zakázky

400 mil. Kč

Národní dotace

Vyhlášené výzvy

Název Typ výzvy Termín vyhlášení výzvy

Výzva č. 1 k podávání žádostí o poskytnutí dotace z podprogramu 117D926 Obnova obecního a krajského majetku po živelních pohromách v roce 2023, dotační titul DT2

Výzva č. 1 k podávání žádostí o poskytnutí dotace z podprogramu 117D926 Obnova obecního a krajského majetku po živelních pohromách v roce 2024, dotační titul DT2

Výzva č. 1 k podávání žádostí o poskytnutí dotace v roce 2024 z podprogramu 117D271

Systémový program obnovy a rozvoje pevnostního města Terezín

Výzva č. 1 k podávání žádostí o poskytnutí dotace v roce 2024 z podprogramu 117D271

Systémový program obnovy a rozvoje pevnostního města Josefov

Předpokládaný termín pro podání žádostí

průběžná 8. 1. 2024 30. 9. 2024, 12:00

Příprava projektové dokumentace ve všech jejích fázích na výstavbu či rekonstrukci bytových domů a dále např. architektonickou studii, přípravu soutěžní dokumentace a architektonickou soutěž, přípravu PPP smluv apod.

Aktuální informace:

Alokace výzvy (Kč) Podporované aktivity

průběžná 13. 3. 2024 30. 9. 2025, 12:00 200 mil. Kč

200 mil. Kč Obnova obecního a krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou prostřednictvím investiční nebo neinvestiční dotace na rekonstrukci nebo opravu, popř. na pořízení nového majetku plnícího tutéž funkci. Mosty a komunikace, veřejné osvětlení, veřejná prostranství a budovy, zařízení technické a preventivní infrastruktury, odstranění nánosů ve vodních tocích a vodních dílech apod.

průběžná 28. 6. 2024 31. 12. 2024, 12:00 120 mil. Kč

Provedení primárních kroků, jejichž výsledkem bude získání popisných a podkladových dokumentů, provedení základních oprav a údržby na objektech a vytvoření speciálního týmu pro realizaci programu. Z výzvy je možné podpořit dokument Generelu/ů fortifikací a venkovních ploch, projektové dokumentace, strategický rozvojový plán města.