Reportáž: O turistický skvost Plasy se po Santinim postaraly evropské fondy
str. 16
Poradenství: Konzultace
SFPI pro veřejné investory zdarma
Milí čtenáři,
vítám vás u dalšího čísla našeho časopisu Regiony nás baví. Tentokrát jsme se rozhodli věnovat tématu, které hraje jednu z klíčových rolí v rozvoji našich měst a obcí – cestovnímu ruchu. Sektor je nejen významným zdrojem příjmů, ale také zasahuje do řady dalších oblastí rozvoje regionů. A v neposlední řadě je prostředkem k posílení místní identity a kulturního dědictví.
Jak říká v rozhovoru šéf agentury CzechTourism František Reismüller, lidé se opět vracejí k cestování, avšak s novými očekáváními a preferencemi. Hledají aktivní dovolenou a autentické zážitky, které mohou nalézt právě v menších městech a vesnicích, kde je možné se setkat s místními obyvateli, ochutnat regionální speciality, věnovat se pohybu.
Pro vedení municipalit to znamená potřebu přizpůsobit se těmto trendům. Je nezbytné investovat do infrastruktury, která zajistí komfortní a bezpečné prostředí pro návštěvníky, ale také chrání životní prostředí a zachovává ráz našich lokalit. Klíčová je také podpora místních podnikatelů a iniciativ, které mohou obohatit turistickou nabídku a přinést nové pracovní příležitosti.
V tomto čísle najdete také celou sérii inspirativních příkladů úspěšných projektů z různých koutů naší země podporovaných evropskými fondy. Věřím, že přinášíme opět sérii cenných informací a inspiraci pro vaši práci. Společně můžeme přispět k tomu, aby se naše regiony staly vyhledávanými a oblíbenými destinacemi, které budou přitahovat návštěvníky svou jedinečností a pohostinností.
Bavte se!
Marek Roll, šéfredaktor
Na velkých projektech musí města spolupracovat
Rozhovor s ekonomem Petrem Zahradníkem o alternativách financování veřejného sektoru..
Turistů přibývá, zapojit se musí všichni
Klíčové je systematicky uchopit a rozvíjet potenciál cestovního ruchu, říká Silvia Doušová z MMR.
Časopis Regiony nás baví • Vše o regionální podpoře a evropské dotační politice
Vychází 4× ročně • Vydává: Centrum pro regionální rozvoj České republiky, U Nákladového nádraží 3144/4, 130 00 Praha 3, IČ 04095316 Číslo 37 - červen 2024 Časopis je distribuován bezplatně na území ČR. • Šéfredaktor: Marek Roll • Redakce: Markéta Reedová, Lucie Johová, Pavel Borský, Pavel Růžička • Kontakt na redakci: media@crr.cz
• Vytvořeno: ve spolupráci s grafickým studiem Propaganda Art & Design, s. r. o.
• Tisk: Label s. r. o., Kutná Hora. Fotografie bez popisku použité v tomto čísle jsou redakční. • Evidenční číslo MKČR: E 20685. Tento časopis je tištěn podle ekologických standardů a na certifikovaném FSC papíře.
Zdroj fotografie titulní strany: CzechTourism/visitczechia.com, autor: Petr Slavík
Razíme aktivní a udržitelný turismus
Rozhovor s ředitelem agentury CzechTourism Františkem
Reismüllerem.
Po Santinim přišly evropské fondy
Už jste navštívili Plasy? Rozhodně byste měli. Kulturní klenot je ukázkou multiplikačního efektu..
Státní podpora je výhra pro regiony i turisty
Informace z Národního programu podpory cestovního ruchu, který zvyšuje konkurenceschopnost regionů.
Kuchaři a cukráři ze Žatce patří k nejžádanějším
Reportáž z gastrolaboratoře, cvičné kuchyně středního odborného učiliště v Žatci.
Služby Enterprise Europe Network
Zaměřuje se na přeshraniční poskytování služeb a vysílání pracovníků malých a středních firem..
Konzultace pro veřejné investory zdarma
Vždy se snažte být o krok napřed, radí ředitel sekce poradenství SFPI Martin Kavka.
Ing. PETR ZAHRADNÍK, MSc.
Ekonom, konzultant a poradce. Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). Působil v řadě mezinárodních institucí, založil EU Office v rámci České spořitelny, byl ekonomem a ředitelem kanceláře ČEZ v Bruselu. Po právu je považován za jednoho z největších znalců Evropské unie a vlivného ekonoma, jehož názorům je potřeba naslouchat.
Na velkých projektech musí města spolupracovat
Nebojte se investovat na dluh, radí státu, krajům i starostům Petr Zahradník, ekonom, který má mimořádnou znalost Evropské unie. Investice ale musí přinést prokazatelný efekt. Podle něj se do budoucna nevyhneme tomu, že se podpora změní. „Překročíme Rubikon a část podpory nebude řešena formou dotací, ale například zárukami. Určitě to bude krok správným směrem, který souvisí se změnou myšlení, jež nás posune dál.“
• Jak velkou roli dosud hrály v investicích právě evropské peníze?
Často dávaly dohromady spolupráce mezi starosty. Například cyklostezky obvykle vedou hned několika obcemi. Totéž platí o zajištění dopravní obslužnosti, podpoře autobusové i železniční dopravy, na které navazuje místní doprava. Příkladů bychom našli určitě víc. Starostové se musí domlouvat nad rámec svých volebních okrsků, což je jistě žádoucí. Když se podíváme na celkové veřejné investice, 55 % z toho jsou u nás evropské fondy. Na západ od nás je to samozřejmě podstatně méně.
• Bez evropských peněz by se investovalo podstatně méně?
Ano. Když se však podíváme na Portugalsko a Maďarsko, které jsou nám populačně podobné, tam se investice bez evropských fondů prakticky nehnou. V Portugalsku je to téměř 100 %, v případě Maďarska je to hodně nad 90 %. My jsme s Polskem zhruba uprostřed evropského pelotonu.
• Je to dobře, nebo špatně?
Přijde mi, že mentálně vnímáme roli evropských peněz jako důležitější, než je ve skutečnosti. Souvisí to s jejich velkou dostupností. Pokud chce někdo investovat, posuzuje, zda na to může získat evropské prostředky. Když ne, často do dané investice nejde. To je chyba, i když takové opatrnosti samosprávy rozumím. Na dotační nastavení si obce zvykly. Přitom jsou k dispozici další nástroje, které mají k dispozici, ale nevyužívají je.
• Je čas zkoušet i jiné možnosti
financování?
Jednoznačně. Teď jsme ve fázi přehodnocení programového období uprostřed cyklu. Existuje velká možnost přizpůsobit stávající programy novým skutečnostem. A je tedy příležitost dát do nich nové prvky. Na druhou stranu, takové změny nejsou jednoduché.
• Můžete dát nějaký příklad?
Doporučil bych stránky Evropské investiční banky (www.eib.org), kde jsou v rámci programu InvestEU stovky nebo tisíce příkladů, že to není žádné sci-fi. Velkou roli v tom může sehrát i Národní rozvojová banka (www.nrb. cz), která se snaží nabídnout produkt výhodný i pro obce.
• Pojďme k druhé skupině zemí, kde je kohezní politika výrazně důležitější...
Uvedu dva často zmiňované příklady. V Estonsku mají po celou dobu členství v unii jen jeden nosný operační program a jeden podpůrný. Ten nosný se zaměřuje na digitalizaci a na něj cílí i ostatní finanční zdroje, včetně soukromých. To je velmi důležité. Kohezní politika by neměla jet ve svém vlastním koridoru, ale měla by mít ambici zapojovat další zdroje, aby zvyšovala produkční potenciál ekonomiky. Nemá to být pouze krátkodobý poptávkový stimul. Druhým příkladem je Polsko a jeho podpora infrastruktury a mobility, která se projevuje obrovským rozvojem dálniční a železniční sítě, ale třeba i lokálních letišť.
Máme šanci dát do programů nové prvky.
• Jak jsme vlastně v posledních dvaceti letech přistoupili k evropským penězům v porovnání s jinými zeměmi unie?
V zemích na západ a sever od nás nehraje kohezní politika tak zásadní roli. Populačně srovnatelná Belgie má zhruba desetinovou alokaci, Rakousko má ještě nižší alokaci. V těchto zemích pak logicky zaměřili pozornost na jednu věc. Například v Nizozemsku či Irsku to dávali na rozvoj malého a středního inovačního podnikání. Takovou cestou šli už na přelomu 80. a 90. let. Podobnou cestou šlo Dánsko a další.
• Byl to asi logický krok vzhledem k velikosti Polska. Určitě, ale pro zajímavost: letiště v gdaňské aglomeraci, která má 700 až 800 tisíc obyvatel, využije kolem 7 milionů pasažérů ročně. Katovice se blíží 4 milionů, Krakov je kolem pěti milionů. Celkově je tam snad sedm letišť vedle Varšavy, která už předehnala Ruzyň.
• Statistiky našich regionálních letišť vyznívají až směšně. Brněnské letiště se chlubilo, že se mu povedlo vloni odbavit necelých 700 tisíc pasažérů. O ostatních radši nebudeme mluvit.
No jasně, ale je tam jedna ještě překvapivější věc: když přepočteme objem dotací na území či na hlavu, tak Poláci na dopravní infrastrukturu neměli výrazně víc peněz než my. U nás to
je 35–38 % z celé alokace kohezní politiky díky OP Doprava a velké části IROP. Efekty ale v Polsku moc podobné nejsou. Poláci mají kohezní fondy rozdrobené jako my, velká část peněz míří do zemědělství.
• Když porovnáte posledních dvacet let, jak jsme na tom ve využití evropských fondů?
Jsme zemí, která má 65 % evropských prostředků soustředěno v kohezní politice. Žádná jiná země vyšší nemá, i když nejsme nejchudší zemí unie. Navzdory tak vysoké alokaci je kohezní politika zhruba jedno procento našeho HDP.
• Je to hodně, nebo málo?
V podstatně to platí pro všechny země, se kterými se srovnáváme. Celková míra investic je u nás 26 % HDP, což je hodně. Injekce ze strany evropských fondů je v tomto ohledu relativně malá. Může spustit velmi efektivní věci, ale nemůže nás spasit.
• Jsme v něčem naopak podstatně lepší?
Spolu s Polskem umíme využívat tzv. integrované nástroje. Na úrovni větších měst to jsou ITI a na úrovně menších MAS. V tom jsme na špičce a já si myslím, že je to opravdu velmi dobře. Dokonce bych se přimlouval, aby se tento princip rozdělení prostředků zesílil.
• Aby se investovalo do integrovaných projektů mezi více městy?
Jednoznačně. ITI jsou trochu popelkou, je to jedna prioritní osa v rámci IROP. Ale je to škoda. Přece je jasné,
že velké projekty mají dopad nejen na jedno místo. Po pravdě, stanovil bych to jako princip, že se podpořené projekty v rámci jednoho území musí vzájemně podporovat.
• Můžete říct nějaký příklad?
Vytvoříte podmínky pro rozvoj podnikatelské zóny, zajistíte infrastrukturu, ale nemáte, kdo by tam pracoval a nemá kde bydlet? Pak to prostě dělat nemáme. Dané město se musí domluvit s dalšími, protože takový projekt má dopady i do okolí. Věřím tomu, že v tomto ohledu si to začínáme uvědomovat a počet integrovaných projektů bude narůstat.
Počet integrovaných projektů poroste.
• Co vlastně můžeme podle vás očekávat v dalším programovém období? Méně peněz?
Nemyslím si, že celková částka v příštím období poklesne. Odvíjí se od naší ekonomické síly a my jsme uvízli na úrovni roku 2020. Naše ekonomická úroveň klesá k 90 % průměru Evropské unie. Dohání nás i země ekonomicky slabší. Tedy lze očekávat, že částka na kohezní politiku bude i nadále podobná, možná lehce nižší. Koheze je v celkovém rozpočtu unie zastoupena asi jednou třetinou všech prostředků.
• A co můžeme očekávat od samotné unie?
I ve světle zostřených geopolitických rizik a změněných priorit samotné unie bude platit, že nebudeme moci podporovat všechno, co se nám zamane. Konec konců to vidíme už nyní, protože funguje tzv. tematická koncentrace. Například v dopravě už dlouho nelze podporovat leteckou dopravu z hlediska infrastruktury i obslužnosti. Negativní definice se rozšiřuje a dále se rozšiřovat bude. Naopak porostou peníze související s obranou, s podporou zboží a služeb dvojího účelu – tedy pro použití v civilní i vojenské oblasti –a strategickou autonomií.
• O co přesně jde?
Je to snaha vytvořit klíčové strategické hodnotové řetězce v Evropě a nespoléhat se na to, že je můžeme nakupovat z oblastí mimo Evropu. Není to jen politický pohled, ale třeba i oblast potenciálních zdravotních rizik a podobně. Vrátím se k tomu, o čem jsme mluvili. Příjemci dvou třetin prostředků jsou obce a kraje, třetina jde do podnikatelského sektoru. A tady se to podle mého názoru změní z dotací na jinou formu podpory.
• Garantované úvěry?
Nebo další finanční instrumenty, zvýhodněné půjčky a podobně. •
Mgr. Bc. SILVIA DOUŠOVÁ, ředitelka odboru cestovního ruchu MMR:
Jako bývalá místostarostka Kutné Hory mám reálnou zkušenost s tamním cestovním ruchem. Velkou výzvou je usměrnit více než milion ročních návštěvníků města.
Proto je cílem ukázat, že máme také židovskou čtvrť v Kolíně, můžete dojet do Formanovy Čáslavi, pivovaru v Českém Brodu. Založili jsme turistickou oblast Kutnohorsko–Kolínsko, jejímž cílem je propojovat města a obce, usměrňovat, jak se mají lidé regionem pohybovat, pracovat s marketingem. Je potřeba zapojit do dění podnikatele, neziskový sektor, starosty, zástupce kraje. Obcím bych doporučila aktivně pracovat s místními poplatky za pobyt.
Ne všechny jej využívají nebo jej mají na nule, přitom jde o zdroj městského rozpočtu.
Turistů přibývá, zapojit se musí všichni
Česká republika má obrovský potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, a to díky své bohaté historii, kulturnímu dědictví a přírodní kráse. Klíčové je tento potenciál systematicky uchopit a koordinovat, doporučuje Silvia Doušová, ředitelka odboru cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. Pro obce je důležité identifikovat atraktivní místa, zlepšovat infrastrukturu a hledat způsoby, jak přilákat turisty. To vše s ohledem na místní obyvatele.
Během ledna až března letošního roku přijelo do tuzemských hotelů, penzionů a dalších hromadných ubytovacích zařízení celkem 4,1 mil. hostů, z toho téměř 53 % tvořili domácí turisté. Meziročně stoupl i počet přenocování (o 7,7 %) na celkových 10,6 milionu nocí. Data potvrzují, že se cestovní ruch vrací na předcovidová čísla. Aktuální vývoj naznačuje, že počet turistů v letošním roce, včetně letní sezóny, meziročně vzroste. Silvia Doušová v tomto směru upozorňuje na některé faktory růstu návštěvnosti: „K posunu v cestovním ruchu významně přispěla spolupráce
odborníků a zástupců destinačního managementu v regionech. Akční plán zpracovaný ministerstvem pro místní rozvoj navíc řeší i řadu dalších důležitých témat, jako je bezbariérový cestovní ruch, dostupnost pro rodiny s dětmi, osoby se sníženou pohyblivostí nebo zrakově postižené.“
Spolupráce a propagace
Akční plán naplňuje dlouhodobou strategii cestovního ruchu MMR. Popisuje mimo jiné další mezirezortní spolupráci, například ve vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu, spolupráci s kraji a regiony, propagaci České republiky jako turisticky zajímavé destinace v za-
hraničí i doma, kterou má na starosti agentura CzechTourism.
Cizinci obecně nejčastěji míří do Prahy, Královehradeckého a Jihomoravského kraje. Aktuální trend by měl vylepšit dosavadní statistiky pocovidového období. V loňském roce totiž ještě stále v porovnání s rokem 2019 evidujeme snížení příjezdů zahraničních turistů do hromadných ubytovacích zařízení ve všech krajích. Výjimkou je pouze Pardubický kraj s nárůstem o 10,51 % a kraj Vysočina (6,04 %). Zcela opačná je situace v domácí turistice. V porovnání s rokem 2019 došlo v roce 2023 ke zvýšení příjezdů v každém kraji s výjimkou Ústeckého kraje (–5,3 %).
Statistiky hromadných ubytovacích zařízení oblastních certifikovaných DMO za rok 2023
Vstříc potřebám turistů
Cestovní ruch ovlivňuje různé sektory ekonomiky, a proto je nezbytné, aby se národní strategie efektivně propsala také na regionální a lokální úrovni. V tom MMR hraje významnou koordinační roli. Je ale důležité, aby i obce braly v úvahu aktuální trendy a potřeby turistů při plánování a tvorbě projektů, například při rekonstrukci památek či budování nových turistických atrakcí. Významným faktorem cestovního ruchu dneška je také jeho udržitelnost. Má přímý dopad na obce, a to například v oblasti nakládání s odpady, se splaškovou vodou či při organizaci velkých akcí, jako jsou festivaly. Ekologicky šetrné chování má podle Silvie Doušové mnoho podob: „Řada měst již zavedla
opatření, jako jsou vratné kelímky nebo třídění odpadu. Velmi důležité je také partnerství mezi městy a pořadateli akcí, které se dotkne například slev na zábory a ušetřené prostředky mohou sloužit k ekologicky šetrnému chování k danému místu.“
Financování z IROP
MMR je věcným gestorem výzev a programů financovaných z IROP, které podporují renovaci památek a rozvoj infrastruktury s dopadem na cestovní
ruch. „Tyto projekty významně přispěly k atraktivitě mnoha regionů, například obnovou Vlašského dvora v Kutné Hoře nebo rozvojem kongresové turistiky v Ostravě,“ přibližuje některé z mnoha projektů Silvia Doušová. Oblibu těchto cílů dokazují i údaje o chování turistů. Podle dat VISA tvoří výdaje za aktivity z kategorie kulturních památek zhruba 17 % všech útrat turistů, z toho nejvíce v Praze – bezmála 80 %. Za památkami cestují hlavně ti, kteří to k nám mají dále. •
2023 IQ/2024
Průměrná útrata v Kč/osoba/den 1 890 Kč 1 873 Kč Domácí turisté 924 Kč 977 Kč
Po žluté: trasy umí chránit přírodu i rozvíjet lokalitu
Předseda Rady značení Klubu českých turistů Pavel Přílepek popisuje současnou situaci a výzvy spojené s údržbou rozsáhlé sítě turistických tras v České republice a přínosy pro obce i turisty.
• O jak velkou síť se vlastně staráte?
Naše síť pěších turistických tras je opravdu rozsáhlá. V Česku je vyznačeno téměř 44 tisíc kilometrů, které jsou pravidelně udržovány díky práci téměř dvou tisíc dobrovolníků. Ti věnovali
údržbě sítě vloni přes 65 tisíc hodin.
Naši značkaři obnovili turistické značky na jedné třetině tras, udržovali směrovníky, kterých je 4229, a nástěnné turistické mapy, těch je v terénu 1421. Instalovali také nové a vyměňovali
Ing. PAVEL PŘÍLEPEK
Značit začal na začátku 90. let. Od roku 2018 se jako jediný profesionální značkař stará o management značení, financování a veškerou administrativu. Je známý svou vášní pro terénní práci a péči o turistické trasy, aby byly co nejpřístupnější a nejbezpečnější pro turisty. Dlouhodobě se věnuje podpoře turistiky, organizaci turistických akcí a propagaci pěší turistiky. Zaměřuje se také na ochranu přírody a udržitelnost turistiky.
poškozené směrovky a tabulky, kterých je na různých rozcestích instalováno celkem 76 545.
• Jaký zájem by měly mít obce na rozvoji tras?
Rozvoj turistických tras přináší obcím mnoho výhod. Nejenže dokáže přilákat turisty do méně známých oblastí a propojit více obcí, ale také pomáhá regulovat turistický ruch a pohyb turistů v různých lokalitách. I když existují místa, kde je turistický provoz problematický, vždy se snažíme najít kompromis, který respektuje potřeby obcí a zároveň chrání památky a přírodu.
• Jak velký důraz kladete při značení na udržitelnost a ekologii?
Značkaři se řídí přísnými pravidly, která zajišťují, že značení je provedeno s minimálním dopadem na přírodu. Používají se ekologické materiály a barvy, které jsou šetrné k životnímu prostředí a zároveň zajišťují dobrou viditelnost a dlouhou životnost značek. KČT také podporuje rozvoj udržitelné turistiky, která respektuje přírodní, sociokulturní a ekonomické aspekty cestování. V praxi to znamená, že se snaží o minimalizaci negativních dopadů turismu na přírodu, například
• První turisticky značená trasa vznikla v roce 1889.
• Vedla ze Štěchovic na Svatojánské proudy a byla vyvedena červenou barvou.
• Systém se používá v některých oblastech v Rumunsku, Chorvatsku, Brazílii, Mongolsku a dalších zemích.
• Značení vloni vyšlo na 19,7 mil. Kč s vysokou podporou MMR.
tím, že reguluje pohyb turistů a vede je po vybraných trasách, aby nedocházelo k poškozování citlivých přírodních oblastí. KČT také spolupracuje s místními komunitami a orgány veřejné správy, aby zajistil, že turistické trasy jsou plánovány a udržovány způsobem, který podporuje místní ekonomiku a zároveň chrání přírodní a kulturní dědictví.
• Proč se vyplatí chodit přírodou po značených turistických trasách?
Přispíváme tím k ochraně přírody. Regulujeme pohyb turistů, ale také umožňujeme každému vytvořit si individuální časový plán a program dle svého zájmu a s přihlédnutím na fyzické možnosti. Díky tomu se turisté mohou rozptýlit do různých regionů, kde objevují nové památky a zajímavosti, což zabraňuje přetížení vyhlášených lokalit.
• Kdo se může stát značkařem?
Značkařem se může stát každý, kdo má zájem a fyzickou výdrž. Je pravda, že někteří lidé ztratí prvotní nadšení. Nicméně, v loňském roce jsme přivítali 143 nových značkařů, což svědčí o stálém zájmu. S rostoucím cestovním ruchem očekáváme, že se tento trend bude nadále udržovat. •
Razíme aktivní a udržitelný turismus
Počet turistů v letošním roce meziročně vzroste. Data za první kvartál roku 2024 potvrzují návrat na předcovidová čísla. Během ledna až března počet zahraničních návštěvníků vzrostl meziročně o 17 % a domácích hostů o 3 %. Nejvíce cestovatelů přijelo z Německa, Slovenska a Polska, říká v rozhovoru František Reismüller, ředitel agentury CzechTourism.
Mgr. FRANTIŠEK REISMÜLLER, Ph.D. vystudoval sinologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Hned po škole se začal věnovat cestovnímu ruchu, nejprve jako business development manager v soukromém sektoru. V roce 2013 založil zahraniční zastoupení CzechTourismu v Šanghaji a čtyři roky byl jeho ředitelem. Následně dva roky pracoval pro Evropskou turistickou komisi (ETC). Poté se se vrátil do agentury CzechTourism na pozici ředitele marketingu a zahraničních zastoupení. Od listopadu 2023 je jejím CEO.
• Na jaké novinky se mohou čeští i zahraniční turisté těšit?
Letos bylo největším lákadlem mistrovství světa IIHF v ledním hokeji. Získání mistrovského titulu našimi hokejisty znamená, že o Česku slyšel každý, kdo sleduje hokej.
Česko ale samozřejmě nabízí celou
řadu dalších lákadel, od kulturních památek přes lázně až po nádhernou přírodu či možnost sportovního vyžití.
Na novinky se mohou těšit milovníci památek, muzeí, zábavných expozic, ale i cestovatelé hledající zajímavé ubytování. V každém případě aktuální a denně aktualizované tipy lidé najdou na našem turistickém portále Kudy z nudy. Zahraničním návštěvníkům dáváme tipy prostřednictvím webu
VisitCzechia a všem, kteří mají rádi dobré a kvalitní jídlo, je určen portál CzechSpecials.
• Pro které země je Česká republika aktuálně nejatraktivnější destinací?
V průběhu celého loňského roku se pro návštěvu naší země rozhodovali především Němci, Slováci a Poláci. Za “skokany roku” je pak možné označit občany Tchaj-wanu a Jižní Koreje. Největší zájem mají zahraniční návštěvníci o kulturní památky a hlavní město. Vyšší počty turistů ale zaznamenávají také třeba provozovatelé lázeňských resortů nebo horských středisek.
Cestovatelé nejčastěji míří do Prahy, Jihomoravského a Jihočeského kraje. Velkým tahounem jsou památky. Za nimi cestují hlavně ti, kteří to k nám mají dále. Vedle občanů USA je nejčastěji vyhledávají cestovate -
lé z Francie, Španělska nebo Itálie, Švédové a Nizozemci. Oproti tomu občané sousedních států tráví svůj pobyt v Česku také jinými aktivitami a za památkami jich v tuzemsku míří v průměru třetina.
• Rozroste se v dohledné době počet přímých linek do České republiky?
Podíl zahraničních cestovatelů se zvyšuje postupně. Ještě stále se nevrátili turisté z některých důležitých zdrojových trhů před covidem – Rusko, Čína, Korea či USA. Je zásadní, aby mezi Českem a vzdálenými destinacemi fungovaly přímé letecké linky. Pozitivně se na datech podepsalo spuštění linky z Tchaj-wanu v loň -
Zvyšujeme osvětu
o odpovědném cestování.
ském roce. Letos v červnu obnoví po několikaleté pauze společnost Hainan Airlines přímé spojení Prahy s pevninskou Čínou. Už nyní pozorujeme, že z přímého leteckého spojení Praha –Dubaj profitují například naše lázně. A pozitivně se jistě podepíše i letos v květnu spuštěná linka Karlovy Vary –Tel Aviv, stejně jako po zimní přestávce nedávno obnovené přímé letecké spojení s USA.
• Jak ze svého pohledu hodnotíte spolupráci s agenturami Destinačního managementu a lokálními autoritami?
Spolupráce s Destinačním managementem (DMO) má klíčový vliv na podporu cestovního ruchu v regionech. Koordinujeme s kraji a krajskými destinačními společnostmi kampaně, které sjednocují komunikaci a podporují udržitelný cestovní ruch. Důraz klademe i na bezbariérové cestování. Zvyšujeme osvětu o odpovědném cestování ve speciální sekci “Ekologické cestování” na portálu Kudyznudy.cz. A v rámci podpory lepší a sjednocené komunikace jsme připravili pro DMO manuál „Jak podpořit odpovědné cestování“. Organizujeme také tripy pro novináře a influencery, abychom upozornili na méně navštěvované regiony a nabídli alternativu k přetíženým lokalitám.
• Na jaké priority se v tomto ohledu zaměřujete?
V oboru je významnou tuzemskou akcí na podporu příjezdového cestovního ruchu dvoudenní workshop Travel Trade Day. Organizujeme ho ve spolupráci s regiony a zahraničními nákupčími. Letošní ročník se konal v květnu v Hradci Králové a přilákal účastníky z celého světa. U turistů cílíme na různé skupiny, jako jsou lidé cestující bez dětí, rodiny s dětmi, bleisure cestovatelé (kombinace pracovní cesty s dovolenou) a aktivní senioři.
• S čím obcím nejvíce pomáháte?
Pravidelně se setkáváme s krajskými koordinátory cestovního ruchu, kteří jsou prodlouženou rukou národní turis -
tické centrály v regionech. Společně sbíráme požadavky místních samospráv, podnikatelů a provozovatelů turistických cílů, které zahrnujeme do naší strategie. V oblastech, kde není destinační management pro celý kraj, plní tuto funkci krajský úřad. Koordinátoři pomáhají s organizací pracovních cest pro novináře a cestovní kanceláře. Pravidelně pořádáme partnerské workshopy, kde se projednávají aktuální témata a marketingové nástroje.
Cestovní ruch nezanedbatelně pomáhá tuzemské ekonomice. Jen loni se v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo téměř 22 milionů turistů. Jinak řečeno – do podpory cestovního ruchu se rozhodně vyplatí investovat. A to i právě prostřednictvím podpory společné komunikace a propagace.
• Je současným trendem např. gastroturistika?
Z průzkumu Tovmasyan Gayane „Exploring The Role of Gastronomy in Tourism“ z roku 2019 vyplynulo, že gastronomie tvoří zhruba 30 % celkových útrat turistů. Podle dat VISA Destination Insights tvořily v loňském roce výdaje všech cizinců v Česku za restaurace a stravování bezmála 23 % z jejich celkových plateb, z toho 83 % proběhlo přímo v restauracích. Cestování za kulinářskými zážitky či vínem je celosvětovým trendem a představuje pro Česko velký potenciál, jenž zatím zdaleka nevyužíváme. Turisté, kteří cestují za gastronomií, více utrácejí a zůstávají v destinaci déle a mají větší ekonomický přínos. Dobrá kuchyně je obecně klíčovým faktorem při rozho-
dování o výběru regionu i při hodnocení celkového dojmu z dovolené. Česko má rozhodně v této oblasti co nabídnout. Je vidět, že zdejší podniky odvedly obrovský kus práce. Vyhlášené hospůdky, restaurace nebo kavárny navíc najdete i v místech, kde byste je vůbec nečekali.
• V regionech vzniká řada zajímavých projektů s podporou IROP a dalších programů evropských fondů, které často přilákají nové návštěvníky. Jak se mají postarat o správnou komunikaci?
Kofinancování propagací dává rozhodně smysl. Je vždy ale třeba správně připravit daný projekt a pořádně si rozmyslet, pro jakou cílovou skupinu je daný produkt určen a jakými prostředky chci nalákat turisty. CzechTourism je určitě připraven zájemcům pomoci zejména v rovině poradenské.
• Už i v Česku se najdou lokality, které by od cestovního ruchu potřebovaly spíš odlehčit, než jej dále podporovat. Jak jim CzechTourism může pomoci?
Vždy je potřeba přistupovat k problému individuálně. Každé takové místo má v daném čase svou specifickou absorpční kapacitu, kterou by měla například ve zvláště chráněném území určovat instituce ochrany přírody.
CzechTourism přizpůsobuje v rámci možností své aktivity, pokud jde o propagaci daného místa. Jako
příklad můžeme uvést třeba projekt Skryté skvosty, propagaci turistiky mimo hlavní sezónu, podporu venkovské turistiky atd. Současně vytipováváme alternativy. Tedy dosud třeba neobjevená nebo méně známá místa, která mohou návštěvníkům nabídnout obdobný zážitek. Cílem je zajistit spokojenost turistů a současně umožnit mimo jiné plynulost dopravy či zamezit případným konfliktům.
Do podpory cestovního ruchu se vyplatí investovat.
• Jak se změnilo chování českých turistů?
Lidé začali hledat nové formy turismu. Stále častěji volí dálkové pěší trasy, během čtyř let vzrostl podíl cestovatelů, kteří si na dovolené užijí pěší turistiku. Přibylo i těch, co míří za přírodními památkami, venkovskou turistikou. V kurzu je třeba různě dlouhý cyklo výlet/dovolená, kdy člověk cestuje pouze na kole, nebo glamping, který spojuje pohodlí hotelu s dobrodružstvím a romantikou kempu. Je to atraktivní způsob udržitelného cestování, který ale zároveň umožňuje lidem využívat vymožeností dnešní moderní doby. A současně nabízí mnohem užší spojení s přírodou, než třeba pobyt v hotelu. •
Projekt eTurista sjednotí evidenci
Vláda se v programovém prohlášení zavázala k digitalizaci státní správy v oblasti cestovního ruchu. Jejím cílem je snížit administrativní zátěž podnikatelů i obcí a zefektivnit výběr ubytovacích poplatků. Jedním z nástrojů, kterými toho chce dosáhnout, je projekt eTurista.
Půjde o jednotný systém pro evidenci ubytovaných osob, ubytovatelů a jejich provozoven. Měly by do něj mít přístup orgány státní správy a samosprávy v rozsahu stanoveném zákonem. Systém bude také plnit funkci jednotného digitálního kontaktního místa podle nově přijatého nařízení EU.
Projekt eTurista má za cíl snížit administrativní zátěž podnikatelů, vytvořit nástroj pro správu místního poplatku z pobytu a jeho lepší výběr a zajistit kvalitní a aktuální statistická data pro řízení, plánování a rozvoj cestovního ruchu. Pro ubytovatele bude jednodušší plnit své povinnosti, které jim ukládá hned několik právních předpisů (např. živnostenský zákon, zákon o místních poplatcích, zákon o pobytu cizinců na území ČR).
Kdy se systém rozběhne?
Systém by měl na dobrovolné bázi fungovat od začátku roku 2025. Od července by pak mělo být jeho používání pro všechny podnikatele v ubytovacích
službách povinné.
Od 20. května 2026 se v systému budou povinně registrovat i všichni, kdo zveřejňují nabídky ubytování přes digitální platformy (typu Airbnb). Ten den totiž začne platit nařízení EU 2024/1028 z 11. dubna 2024 o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování.
Přínos pro obce a samosprávy
Obcím se díky systému eTurista zjednoduší administrativa a sníží se jim náklady na získávání dat, která potřebují ke kontrole odvodů ubytovacích poplatků a k efektivnějšímu marketingovému cílení prostřednictvím organizací destinačního managementu. Samosprávy získají nástroj, který jim na základě statistických dat (počet ubytovacích zařízení na daném území, průměrný počet přenocování apod.) usnadní rozhodování, jestli zavést poplatek z pobytu a v jaké výši. •
Je žádoucí, aby obce místní poplatek z pobytu zaváděly v mnohem větší míře. Výnosy mohou reinvestovat do cestovního ruchu, a tím zvýšit svoji atraktivitu pro domácí i zahraniční turisty. Zároveň jimi kompenzují zvýšené náklady spojené s pobyty krátkodobých návštěvníků, na které nedostávají příspěvky od státu.
Po Santinim přišly evropské fondy
Už jste navštívili Plasy? Rozhodně byste měli. Asi třítisícové městečko dvacet kilometrů severně od Plzně totiž za návštěvu určitě stojí. Současné podobě a rozkvětu místa jako atraktivního turistického cíle, významně pomohly také evropské peníze. Zvýšený zájem turistů postupně rozhýbává i lokální ekonomiku, a investované peníze se tak pomalu vracejí.
Historie sídla ležícího v údolí řeky Střely je už po staletí svázána s cisterciáckým klášterem, který tu vznikl, jako první v českých zemích, už v roce 1144.
Mniši ho vybudovali na bažinaté půdě. Důmyslné základy stavby tvoří 5 100 dubových kůlů. Dnešní podobu získal areál při barokní přestavbě, za níž nestál nikdo menší než Jan Blažej Santini. Klášterní prelaturu si později na rodové sídlo upravili Metternichové. V kostele sv. Václava můžete navštívit jejich rodinnou hrobku, v níž spočinuly i ostatky nejznámějšího člena rodu, rakouského kancléře Klementa Václava z Metternichu.
Pět set let po Santinim přišel IROP
Ačkoliv zmiňujeme-li dnešní podobu, nemůžeme se vracet do období vrcholného baroka, ale jen o pár let zpět. Kdo totiž Plasy navštívil před dvaceti (nebo ještě i deseti) lety, určitě si povzdechl nad žalostným stavem fascinujícího klášterního komplexu. Barokní perla západních Čech totiž do té doby trestuhodně chátrala.
I to už je ovšem minulost. Přibližně pět set let po Santinim totiž přišel IROP – Integrovaný regionální operační program, a začaly se dít věci. Toto srovnání je sice malinko přitažené za vlasy, ale pravdou zůstává, že nebýt podpory z IROP, společně s odhodlanými lidmi a dalšími donátory, skvostné historické dědictví by v Plasech chátralo dál.
Obnovu opatské rezidence kláštera podpořil více než 100 miliony korun a Národní památkový ústav získal i další finance na pokračování revitalizace.
Nově zpřístupněné objekty i návštěvnické okruhy se veřejnosti otevřely loni v létě.
Ještě předtím však Národní technické muzeum zrekonstruovalo dva chátrající objekty v někdejším hospodářském zázemí kláštera a s podporou 283 milionů z EU tu vybudovalo Centrum stavitelského dědictví.
„Nedávno se Centrum rozrostlo o expozici s názvem Od zázraku k vraku a zpět. Prezentuje nově zrekonstruovaný automobil Tatra 77a, který byl ve své době naprostým unikátem. Atraktivita místa se tak pro návštěvníky ještě zvýšila,“ doplňuje vedoucí Centra Ivo Kornatovský.
Připočítáme-li opravu kostela sv. Václava a zpřístupnění metternichovské hrobky tamtéž, o níž se přičinilo město Plasy a více než 16 milionů z IROP,
a také kostel Nanebevzetí Panny Marie, na který farnost získala bezmála 60 milionů, je to už hezká suma, která pomohla historickému dědictví Plasů opět zazářit.
Investice se začínají vyplácet
Na záchraně kulturního dědictví se jistě shodneme, ale možná budeme
přemýšlet, zda investované stovky milionů přinášejí ještě i něco navíc. Z dlouhodobé perspektivy určitě ano.
Ptáte se, kde a jak?
„S atraktivními turistickými cíli rapidně přibývá i turistů. Vidíme to nejen na zaplněných parkovištích, jejichž kapacitu budeme muset brzy řešit. A roste také počet nocí, které
Cestovat se dá celým regionem. Klášter Mariánská Týnice leží nedaleko kláštera v Plasích.
ve městě stráví, protože stihnout vše za jeden den prostě není možné,“ komentuje starostka města, Eva Kantor Pořádková.
A právě to je příležitost pro provozovatele nejrůznějších služeb. A nejen v cestovním ruchu, i když těch se to týká nejvíc. Chopil se jí i místní podnikatel a patriot Petr Neumann, který v roce 2015 navázal na několik set let starou tradici místního pivovarnictví a obnovil v Plasech Knížecí pivovar. Minipivovar s restaurací – pivovarským šenkem a pivovarskou krčmou, je dnes nejvýraznějším podnikatelským počinem tohoto druhu v Plasech. Jeho majitel nabízí návštěvníkům také ubytování v penzionu Pivovarský dvůr a provozuje i další aktivity, které samy o sobě poutají zájem turistů.
Kromě historie i ZOO a golf
„Je to vlastně paradox, ale nejnavštěvovanějším turistickým cílem ve
městě dnes nejsou skvostné historické památky, ale naše soukromá zoologická zahrada a Fantasy golf, kdy obojí originálně koncipujeme jako cestu kolem světa. Na nádvoří pivovaru už několik let pořádáme také hudební festival Plaské kulturní léto,“ upřesňuje Petr Neumann.
Místo se probouzí
Na zvýšený zájem turistů postupně reagují i další podnikatelé, podle vedení města je však potenciál mnohem vyšší a některé služby stále chybějí. Otevírají se nová ubytování, zatím spíše rodinného charakteru, vznikají menší gastroprovozy – kavárny, bistra. Letos v dubnu navíc získala historická krajina v okolí plaského kláštera, jako součást evropského projektu Cisterciácké klášterní krajiny, prestižní označení Evropské dědictví (European Heritage Label), a zařadila se tak na seznam evropsky významných míst. Skvělý počin.
Turismus má zelenou – je na čem stavět
O rozvoj turistického potenciálu města i širšího regionu a také koordinaci a spolupráci jednotlivých aktérů veřejného i soukromého sektoru se od začátku roku stará i nová destinační společnost Postřelí. „Plasy rozhodně nejsou osamoceným lákadlem tohoto regionu. Jen pár kilometrů odtud se například nachází poutní místo Mariánská Týnice, které patřilo k plaskému klášteru. Romantické údolí Střely a krajina protkaná turistickými trasami i stezkami pro cyklisty mají mimořádný potenciál, který chceme za pomoci destinační společnosti zúročit,“ doplňuje starostka Pořádková.
Zmíněná Mariánská Týnice je další barokní perlou, která se dnes díky 40 milionům z IROP skví novotou.
Těžko říct, zda by bylo možné rozvíjet potenciál tohoto malebného regionu bez zmiňovaného přispění z evropské pokladny. Byla by to přinejmenším o hodně delší a strastiplnější cesta. •
Má váš záměr šanci?
Konzultační bod k cestovnímu ruchu – to byl název setkání, které pro zájemce o dotace z evropských fondů připravilo Centrum pro regionální rozvoj ve Dvoře Králové.
Tématem byly konzultace záměrů v širším území Královédvorska, aby bylo zřejmé, zda mohou zúčastněné subjekty na projekty, které v rámci oblasti cestovního ruchu připravují, podávat žádosti a čerpat finanční podporu z aktuálně vypsané 81. výzvy IROP –Cestovní ruch. Konzultace vedl Jakub
Řezníček, ředitel územního odboru IROP pro Královéhradecký kraj. „Cením si spolupráce se zástupci Centra pro regionální rozvoj, kteří přijeli za námi do Dvora Králové nad Labem a zjednodušili zájemcům jejich rozhodování a přípravu projektových záměrů,“ řekl k akci místostarosta obce Jan Helbich.
ZAMĚŘENÍ 81. VÝZVY IROP – CESTOVNÍ RUCH:
• doprovodná infrastruktura cestovního ruchu (např. parkoviště, odpočívadla, sociální zařízení, navigace)
• páteřní, regionální a lokální turistické trasy; značení
• naučné stezky; infocentra
• IT řešení návštěvnického provozu a navigačních systémů
• infrastruktura pro vodáckou a vodní turistiku / rekreační plavbu
Potřebujete konzultaci?
Spojte se s našimi
odborníky
Obraťte se na konzultační servis Centra pro regionální rozvoj nebo si vyhledejte nejbližší pobočku ve svém okolí.
Odhalte naše srdcovky
Centrum pro regionální rozvoj má v každém kraji územní pracoviště pro Integrovaný regionální operační program. Jejich ředitelky a ředitelé se nám svěřili, které projekty podpořené z evropských fondů jsou jejich srdcovou záležitostí. Věříme, že pro Vás půjde o zajímavou dotační inspiraci nebo tip pro letní cestování.
Středočeský kraj
Ředitelka Dana Čechová
Projekt
Revitalizace NKP Vlašský dvůr v Kutné
Hoře
Příspěvek z IROP
84 mil. Kč
Příjemce
město Kutná Hora
Plzeňský kraj
Ředitelka Magda Sýkorová
Projekt
Projekt
Komunitní centrum Nové Hrady
Příspěvek z IROP
10,5 mil. Kč
Příjemce
město Nové Hrady
Expozice středověkých stavebních strojů v Plasech
Příspěvek z IROP
15,5 mil. Kč
Příjemce
Národní technické muzeum
Jihočeský kraj
Ředitel Petr Bouška
Ústecký kraj
Ředitel Viktor Kruml
Projekt
Projekt
Obnova Goethovy vyhlídky v Karlových Varech
Příspěvek z IROP
21,8 mil. Kč
Příjemce
statutární město Karlovy Vary
Rekonstrukce synagogy a rabínského domu v Žatci - Muzeum a kulturní prostor Synagoga Žatec
Příspěvek z IROP
47 mil. Kč
Příjemce Ing. Daniel Černý
Královéhradecký kraj
Ředitel Jakub Řezníček
Karlovarský kraj
Ředitelka Lenka Kyrianová
Projekt
Spolkové komunitní centrum Vratislavice nad Nisou
Příspěvek z IROP
55,4 mil. Kč
Příjemce
městský obvod Liberec-Vratislavice nad Nisou
Liberecký kraj
Ředitelka Simona Malá
Projekt
Revitalizace zámeckého areálu Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou
Příspěvek z IROP
83,5 mil. Kč
Příjemce
Kinský dal Borgo, a.s.
Kraj Vysočina Ředitelka Renáta Marková
Projekt
Projekt
Obnova Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích
Příspěvek z IROP 127 mil. Kč
Příjemce nadace Automatické mlýny
Záchrana kostela sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou
Příspěvek z IROP 84,1 mil. Kč
Příjemce římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou
Moravskoslezský kraj
Ředitelka Gabriela Janošová
Projekt
Pardubický kraj
Andrea Koblížková, pověřená ředitelka
Projekt
Rekonstrukce Paarova zámečku v Pohořelicích
Příspěvek z IROP 32,3 mil. Kč
Příjemce město Pohořelice
Revitalizace NKP Slovenská strela a výstavba depozitáře
Příspěvek z IROP 79,5 mil. Kč
Příjemce TATRA TRUCKS a. s.
Jihomoravský kraj Ředitel Ljubomír Džingozov
Zlínský kraj
Ředitelka Lenka Kolářová
Projekt
Záchrana a zpřístupnění paláce na hradě Helfštýn
Příspěvek z IROP
52,9 mil. Kč
Příjemce
Olomoucký kraj
Olomoucký kraj
Ředitel Aleš Marousek
Projekt
Výjezdová základna ZZS v Otrokovicích
Příspěvek z IROP
80,8 mil. Kč
Příjemce
ZZS Zlínského kraje
OBJEVUJTE ČESKO
mapy k vyzvednutí v
Státní podpora je výhra pro regiony i turisty
Naučné stezky, muzejní expozice i marketingové kampaně. To jsou jen některé projekty, které získaly podporu z Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech (NPPCRR). Stát tak pomáhá zvýšit konkurenceschopnost českých regionů, zachovat pracovní místa a zkvalitnit služby pro návštěvníky.
Národní program už podpořil celkem 452 projektů. Jejich souhrnné náklady dosáhly 1,25 mld. Kč a stát se na jejich financování podílel téměř 600 mil. Kč. Dotace vždy pokrývaly maximálně 50 % uznatelných nákladů.
Infrastruktura i marketing
NPPCRR se člení na dva podprogramy – Rozvoj základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu a Marketingové aktivity v cestovním ruchu.
Díky NPPCRR tak vznikly naučné stezky, muzejní expozice či navigační a informační systémy. Rozšířila se také vybavenost dálkových a regionálních tras pro lyžařskou, vodní, cyklistickou nebo pěší turistiku.
Z programu se vedle toho financovaly komunikační kampaně na podporu cestovního ruchu v celé České republice, tvorba a aktualizace strategických dokumentů, marketingové výzkumy nebo zavádění inovací, včetně digitalizace.
Kdo podporu využívá
Podprogram zaměřený na rozvoj infrastruktury využívají především územně samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace a také dobrovolné svazky obcí. Celkem šlo o 190 projektů. Podporu ale získalo i 85 podnikatelských projektů a 34 projektů nestátních neziskových organizací. Nejvíc projektů se uskutečnilo ve Středočeském (45), Olomouckém (40) a Jihočeském kraji (34).
Marketingové aktivity probíhaly na úrovni krajů a turistických oblastí. Podporu dostaly také aktivity na nadregionální a národní úrovni. Příjemci dotací byly certifikované krajské a oblastní organizace destinačních managementů a zastřešující organizace s celorepublikovou působností.
Celkem podporu získalo 143 projektů. Z toho bylo 44 projektů krajských organizací destinačního managementu, 89 projektů oblastních organizací destinačního managementu a 10 projektů zaměřených na marketingové aktivity na národní a nadregionální úrovni.
Vyhlídka a místo odpočinku na Pasekách
Vyhlídka se nachází u Sedmiradostné poutní cesty, která vede mezi lelekovickým kostelem sv. Filipa a Jakuba a kostelem Narození Panny Marie ve Vranově.
Příjemce dotace: Obec Lelekovice
Náklady na projekt celkem: 4 498 203,80 Kč
Výše dotace: 1 567 184 Kč
Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu na Českokamenicku
Obnovená turistická atraktivita „Mlýnky“ v okolí města Česká Kamenice je tvořena sedmi modely domů z betonových odlitků a modřínového dřeva. Mezi modely byl obnoven vodní tok s hrází pro zadržení vody, ta je rozvedena náhony k modelům mlýnků. Zajištěn je bezbariérový přístup, jednotlivé prvky jsou k dispozici pro hmatové vnímání a jsou opatřeny popisky.
Příjemce dotace: Město Česká Kamenice
Náklady na projekt celkem: 3 156 894,87 Kč
Výše dotace: 1 509 782 Kč
Rekonstrukce bývalé sýpky a vytvoření muzea
V roce 2023 otevřelo své brány „Muzeum toho, co tahali koně“, v němž jsou k vidění kočáry, saně, žebřiňáky, pluhy a další zemědělské stroje a závodní vozíky. Exponáty návštěvníkům přibližují, jak koně formovali naši minulost i přítomnost.
Příjemce dotace: FARMA PRAK s. r. o.
Náklady na projekt celkem: 9 952 837 Kč
Výše dotace: 4 976 418 Kč
Areál lesních her nad Lázněmi sv. Markéty v Prachaticích, III. etapa
Atraktivní místo v příjemném lesním prostředí nedaleko města nabízí návštěvníkům napříč všemi věkovými kategoriemi zázemí pro aktivní trávení volného času i odpočinek. Areál je vhodný pro cyklisty, kteří využívají nedalekou cyklostezku. Projekt získal druhé místo v soutěži Dřevěná stavba roku 2021, v kategorii Velké dřevěné konstrukce – realizace.
Příjemce dotace: Město Prachatice
Náklady na projekt celkem: 2 023 970,82 Kč
Výše dotace: 962 180 Kč
Kuchaři a cukráři žatecké gastrolaboratoře patří k nejžádanějším
Cvičná kuchyně středního odborného učiliště v Žatci, ve které se budoucí kuchaři léta učili svému řemeslu, dosloužila a zastarala. Proto se vedení školy už v roce 2016 rozhodlo vybudovat novou a s pomocí evropských peněz se mu to i podařilo. V květnu 2018 tu díky bezmála třímilionové dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) otevřeli novou moderně vybavenou cvičnou kuchyni pro učně v oborech kuchař a cukrář a nazvali ji gastrolaboratoř. Po víc než pěti letech provozu je stále lákadlem pro nové zájemce o řemeslo, a také důvodem, proč zdejší absolventi patří k nejžádanějším na trhu práce ve svých oborech.
Investice podpořená z evropských fondů musí sloužit alespoň pět let, říká se tomu doba udržitelnosti. Žatecká gastrolaboratoř už tuto hranici překonala a stále je největším trumfem v rukou vedení odborného učiliště. Na rozdíl
od ostatních českých regionů tu o nové zájemce o gastronomické obory nemají nouzi. Učni zdejší školy se pravidelně umisťují na nejvyšších příčkách nejrůznějších oborových soutěží a o absolventy je zájem i v prestižních gastronomických provozech.
Vybavení jako v moderní restauraci
A čím je žatecká cvičná kuchyně výjimečná? Především svým vybavením, které odpovídá modernímu gastroprovozu jednadvacátého století. V kuchyni se například pracuje s konvektomatem, který je sice dnes už běžnou součástí
většiny restauračních kuchyní, ne však těch cvičných v odborných učilištích. Mezi další vybavení patří například kynárna, technologie pro přípravu pokrmů metodou sous-vide, sušička nebo multifunkční hrnec.
„Budoucí kuchaři a cukráři se tu učí pracovat s technologiemi, které patří k tomu nejmodernějšímu, co lze v oboru najít. V praxi se díky těmto zkušenostem mohou ucházet i o místa v prestižních restauracích nebo cukrárenských provozech. A máloco je tam může překvapit,“ říká učitelka odborného výcviku Dana Charvátová.
V rámci odborného výcviku tu učni vaří i pro své učitele, spolužáky nebo veřejnost. Díky nim také získávají okamžitou zpětnou vazbu. Skládají se tu závěrečné zkoušky, mimo výuku se pořádají projektové dny pro žáky a učitele základních škol, například u příležitosti Světového dne výživy, Dne čokolády a dalších, a také dny otevřených dveří.
Gastrolaboratoř je i místem přípravy celorepublikové gastronomické soutěže Žatecký CUP, kterou škola sama organizuje.
„Zájem veřejnosti o kvalitní gastronomii neustále roste. V důsledku zápisu Žatce a krajiny žateckého chmele na Seznam světového dědictví UNESCO se zvyšuje i zájem turistů o náš region a ruku v ruce s ním i poptávka po nabídce kvalitních restaurací. SOU a SOŠ, SČMSD, Žatec, s. r. o. je důležitou součástí regionálního školství, a právě z jejich řad se profilují požadovaní odborníci,“ říká žatecká zastupitelka a předsedkyně komise výchovy a vzdělávání Zuzana Hořínková Kawanová a dodává: „Není pochyb, že škola adekvátně reaguje na požadavky moderní doby jednak vybavením, technologiemi, ale i odborným přístupem a motivací žáků pracovat v oboru.
Důkazem je pravidelná spolupráce města a školy při zajišťování cateringu pro různé veřejné, kulturní či společenské události.“
I díky nové kuchyni vozí
studenti medaile
Škola používá také online výukový a tréninkový program Kulinářské umění. Díky němu i poctivé přípravě ve cvičné kuchyni sklízejí budoucí kulináři úspěchy v celorepublikových soutěžích. První místo v soutěži Český kapr, druhé v děčínské soutěži Gastro Labe nebo postup jednoho ze studentů mezi devítku nejlepších mladých kuchařů u nás v soutěži Young Chef svědčí o kvalitách zdejší výuky.
A proč laboratoř?
Vedle už zmíněných moderních technologií se tu studenti učí novým a novátorským technikám práce.
Odehrává se zde řada inovativních a netradičních kurzů – výroba pralinek, makronek, sushi nebo pečení z alternativ mouky. „Taková učebna je vlastně vždycky do jisté míry laboratoří, a to se tu ani nemusí tvořit nic unikátního. Vždyť při přípravě na budoucí profesi je každá výroba pokrmu pokusem, který buď vyjde, nebo nevyjde,” dodává s úsměvem Stanislava Sajdlová, ředitelka školy.
Dotace nastartují
prospěšné aktivity, které dlouhodobě pomáhají
Vedení školy si vybudování moderní cvičné kuchyně s pomocí dotačních peněz pochvaluje a má i další plány. „Před pár měsíci nám schválili podporu dalšího projektu v rámci programu Spravedlivá transformace, který je předchozímu velmi podobný. Řeší rekonstrukci a vybavení školní kuchyně. Do budoucna bychom chtěli zkrášlit a modernizovat také školní dvůr nebo
vytvořit novou učebnu cizích jazyků,“ doplňuje ředitelka Sajdlová a dodává:
„Díky tomu, že většinu nákladů pokryje dotace, zbývají nám v rozpočtu peníze na nákup učebních pomůcek, jiné menší projekty nebo na odměny zaměstnanců.“
V oblasti vzdělávání už za dobu své existence IROP podpořil přes 3 800 projektů částkou přesahující 33,5 miliardy korun.
„České školy se díky IROP modernizují a pořizují vybavení, o kterém si před několika lety mohly nechat jen zdát. A právě jejich modernizace patří k těm projektům, které mají dlouhodobý efekt. Nemyslím tím jen, že slouží výrazně déle než povinných pět let, ale především zásadně ovlivňují kvalitu vzdělání našich dětí, a tím budoucnost jejich i naší země,“ uzavírá Viktor Kruml, ředitel ústecké pobočky Centra pro regionální rozvoj, které projekty v IROP kompletně zastřešuje. •
Program IROP I vyplácí poslední peníze
O čem se bavíme?
• přes 16 tisíc projektů, které Centrum ohodnotilo
• 12,5 tisíce realizovaných projektů
• přes 150 miliard korun, které pomohly příjemcům
Práce pokračují v roce 2024
• v prvním čtvrtletí roku jsme schválili posledních 631 žádostí o platbu s dotací ve výši 18 miliard korun
• peníze k příjemcům postupně putují z ministerstva pro místní rozvoj
• kontrolujeme pětiletou dobu udržitelnosti
• administrujeme žádosti v novém programovém období 2021–2027
Nefungující a nedokončené projekty
• evidujeme 78 projektů zařazených do režimu nedokončených a nefungujících projektů, které skončí v průběhu následujících 3 let
• jde také o projekty, které požádaly o prodloužení realizace (dle opatření EU FAST-CARE)
• těmto příjemcům doporučujeme komunikovat s regionálním pobočkami, kde nabízíme individuální konzultace
• nedokončené projekty mají možnost rozdělit aktivity na víc částí, aby splnily projektový cíl
• etapy hotové do konce roku 2023 proplatí IROP I
• nedokončené části lze realizovat v rámci IROP II v případě, že příjemce zdržení prokazatelně nezavinil a program stejnou oblast stále podporuje
• druhou možností je proplacení způsobilých výdajů vynaložených do konce roku 2023 a následné dofinancování z vlastních zdrojů příjemce.
Helena Miškovičová, ředitelka sekce IROP
Centra pro regionální rozvoj
„IROP byl v letech 2014–2020 největším evropským operačním programem v České republice, který ještě navýšilo dalších 28 miliard korun směřujících do zdravotnictví a sociální oblasti.
Evropská unie tak reagovala na pandemii covid-19. V současnosti je IROP druhým největším programem.“
Jak postupovat pro dokončení projektů, které nebyly úspěšně zrealizované k 31. 12. 2023?
Vše se dozvíte na našem webu.
Kateřina Dohnalová, ředitelka odboru řízení Centra pro regionální rozvoj
„Výhodou obou variant je, že příjemce dotaci získá, i když třeba ne v plné výši. V dosud platných podmínkách, tedy mimo tento režim, by musel celou dotaci vrátit. Opatření by mělo zmírnit následky krizí posledních let, které mohly projekty neočekávaně zkomplikovat.“
Europafest 2024: Oslava 20 let České republiky v EU
V dubnu se konal Europafest 2024, který slavnostně připomněl dvacáté výročí vstupu České republiky a Polska do Evropské unie. Tisíce návštěvníků se sešly na louce u Hrádku nad Nisou, na Bodu Trojzemí, kde se stýkají hranice České republiky, Polska a Německa, aby oslavily evropskou jednotu a přeshraniční spolupráci. Na akci se sešli také zástupci evropských institucí, kteří zdůraznili úspěchy evropské integrace a spolupráce, která hranice netvoří, ale překračuje.
Organizace Za sklem otevřela nové centrum
pro lidi s autismem
Organizace Za sklem otevřela v dubnu nově zrekonstruované Centrum denních služeb v Olomouci, které poskytne podporu 400 dětským i dospělým klientům s autismem. Jako jediné specializované zařízení v regionu je centrum připraveno poskytovat specializovanou péči těm, kteří ji nejvíce potřebují. Díky dotaci z IROP bylo možné rekonstruovat historickou budovu a nabídnout klientům služby jako nácviková kavárna, relaxační místnosti a další potřebná zařízení.
Spolujízda v malých obcích
Pokud jezdíte pravidelně autem nebo se komplikovaně dostáváte v regionech z jednoho místa na druhé, zkuste využít aplikaci Jedemespolu.cz. Ta umí nabídnout spolujízdu občanovi ze stejného města či obce. Účelem není výdělek, ale prostě někoho svézt autem, udělat dobrý skutek, pomoct atd. pro dobrý pocit. Aplikace může sloužit jako další forma dopravní obslužnosti. Projekt byl vytvořený na Ekonomické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se státní podporou Technologické agentury ČR.
Pomoc potřebným v Magdaleně
v Mníšku pod Brdy
Centrum sportuje pro dobrou věc – přidejte se
k letní výzvě i vy!
286 000 kilometrů. Tolik jsme společně naběhali, najezdili, nachodili a uplavali v loňské letní výzvě Kolo pro ADAMA. Pomůžete nám to letos překonat? Stačí se zaregistrovat, zaplatit symbolické startovné a v týdnu od 27. 7. do 4. 8. 2024 sportovat, co to jen půjde. Vysportované kilometry se potom promění v peníze na speciální kola pro hendikepované děti. Výzvu navíc odstartuje 26. 7. Letovická 24hodinovka – regulérní cyklistický závod se vším všudy. Závodit mohou jak štafetové týmy, tak jednotlivci, profesionálové i amatéři v Letovicích u Blanska. Pro závodníky bude připravené zázemí a fanoušci se zase mohou těšit na pestrý sobotní program. Tak neváhejte, vezměte s sebou rodinu, přátele a podpořte tento srdcový projekt společně s námi.
Slavnostního otevření se dočkal projekt s názvem Stavební úpravy a nadstavba objektu pro služby následné péče a terapeutické komunity – podpora infrastruktury se zvýšenou energetickou účinností. Příjemcem byla obecně prospěšná společnost Magdalena z Mníšku pod Brdy. Projekt v hodnotě přesahující 25,5 mil. Kč pokryly z valné části zdroje z evropských fondů a státního rozpočtu. Úpravy zvýšily kvalitu sociálních služeb. Následná péče a Terapeutická komunita. Lepší zázemí zajistí efektivní péči osobám ohroženým sociálním vyloučením a s duševním onemocněním a napomůže plnohodnotné integraci do společnosti a na trh práce. Současně projekt přispěje k vyšší energetické účinnosti budovy Následné péče.
Po dvouleté revitalizaci otevírá veřejnosti své brány Národopisné muzeum Plzeňska, součást Západočeského muzea v Plzni. Díky projektu financovanému z Integrovaného regionálního operačního programu nabízí muzeum po rekonstrukci historických domů moderní prostory pro prezentaci místních tradic a kultury. Návštěvníci se mohou těšit na dva
okruhy: „Z vesnice do města“, který mapuje život v letech 1830 až 1900, a „Obživa, oděv, zvyky“ zaměřený na tradiční oblékání a způsoby obživy. Modernizace zahrnovala také instalaci energeticky úsporných zařízení pro snížení nákladů a zvýšení komfortu návštěvníků. Slavnostní otevření představilo výslednou podobu projektu, který nyní láká k prozkoumání bohaté historie regionu.
Chytré byty ve Dvoře Králové nad Labem mění
Domov sv. Josefa je jediným místem v Česku, kde poskytují komplexní péči pacientům s roztroušenou sklerózou. Kvalitu péče posunuli na novou úroveň, když nedávno otevřeli novou budovu s tzv. chytrými byty. Ty jsou vybaveny moderními technologiemi, které pacientům poskytují větší nezávislost, soběstačnost a důstojnost. V rámci odlehčovací služby zde může 17 klientů strávit až tři měsíce, během kterých se naučí využívat tyto technologie k dosažení lepší kvality života.
Naše pobočky: máte nás na dosah
Centrum pro regionální rozvoj chce být co nejblíž projektům i příjemcům, a proto má své pobočky ve všech krajských městech. Pojďme si je postupně představit.
Oblastní pobočka v Brně
Naši jihomoravskou pobočku najdete v administrativně-komerční budově v brněnské městské části Komárov.
Vede ji Mgr. Ljubomir Džingozov a celkem v ní pracuje 50 lidí. Jde o vůbec nejpočetnější regionální pobočku Centra pro regionální rozvoj.
Vedle projektů realizovaných na území Jihomoravského kraje se tu starají také
Jak to vidí Ljubomir Džingozov, ředitel oblastní pobočky v Brně
o projekty organizačních složek státu a jimi zřizovaných organizací, a to ve všech moravských krajích. Ve všech moravských regionech a v kraji Vysočina má pobočka na starosti také aktivity směřující do oblasti vzdělávání. Společně s kolegy z Plzně a Hradce Králové se starají také o dohled nad veřejnými zakázkami.
SEČTENO A PODTRŽENO IROP
1 A 2 V JIHOMORAVSKÉM KRAJI
• 1432 podpořených projektů
• 19,2 miliard Kč vyplaceno na dotacích
• 17 394 Kč dotací připadlo na každého obyvatele kraje
NEJVÍCE PODPOŘENÉ OBLASTI:
• 1. Zdravotnictví 4,5 mld. Kč
• 2. Vzdělávání 3,8 mld. Kč
• 3. Silnice 3,2 mld. Kč
NEJVĚTŠÍ PROJEKTY V KRAJI:
• Modernizace pracovišť ve FN u sv. Anny v Brně – 500 mil. Kč;
• Centrum komplexní psychiatrické péče FN Brno –491 mil. Kč;
• Přístrojové vybavení návazné péče na urgentní příjmy FN Brno – 382 mil. Kč
• Jaký projekt nebo podpořená oblast je podle vás pro jihomoravský region nejdůležitější?
Je mi blízká oblast vzdělávání a v té se udělalo opravdu hodně. IROP podpořil 413 vzdělávacích zařízení v kraji, a to se zákonitě musí projevit na vzdělanosti i trhu práce. Nejvíc evropských peněz ale směřovalo přirozeně do nejnákladnějších projektů, a těmi jsou výstavby a rekonstrukce silnic a vybavení nemocnic.
• Jak peníze z IROP mění tento region?
Velmi významně. Lidé si to, bohužel, často neuvědomují, a to je chyba. Vzniklo také několik projektů, které se vzájemně propojily díky podpoře z různých operačních programů. Příkladem je třeba ústřední autobusové nádraží Zvonařka v Brně. •
Oblastní pobočka v Českých
Budějovicích
Budějovická pobočka Centra pro regionální rozvoj sídlí v budově Zdravotního ústavu, v těsném sousedství Nemocnice České Budějovice. Jejím ředitelem je Ing. Petr Bouška a spolu s ním tu pracuje dalších 25 lidí, kteří administrují a dohlížejí na všechny projekty IROP spadající do kompetence pobočky. Externě týmu vypomáhá specialistka na rozpočty.
Jak to vidí
Petr Bouška, ředitel
oblastní pobočky v Českých
Budějovicích
Vedle projektů realizovaných v jihočeském regionu se pobočka specializuje na Integrovaný záchranný systém (IZS). Pro celou republiku spravuje také tvorbu dokumentů územního rozvoje, jako jsou územní plány, regulační plány a územní studie. Dále se zaměřuje na kyberbezpečnost a e-government pro Jihočeský kraj, Karlovarský kraj a Vysočinu. •
SEČTENO A PODTRŽENO IROP
1 A 2 V JIHOČESKÉM KRAJI
• 1196 podpořených projektů
• 13,1 miliard Kč vyplaceno na dotacích
• 20 146 Kč dotací připadlo na každého obyvatele kraje
NEJVÍCE PODPOŘENÉ OBLASTI:
• 1. Silnice 2,4 mld. Kč
• 2. Zdravotnictví 2 mld. Kč
• 3. Vzdělávání 2 mld. Kč
NEJVĚTŠÍ PROJEKTY V KRAJI:
• Přístavby a stavební úpravy chirurgického pavilonu Nemocnice České Budějovice – 500 mil. Kč;
• Jižní tangenta v Českých Budějovicích – 281 mil. Kč;
• Revitalizace areálu bývalého pivovaru Eggenberg v Českém Krumlově – 169 mil. Kč
• Který konkrétní projekt nebo podpořená oblast je podle vašeho názoru pro Jihočeský kraj nejdůležitější?
Mám rád aktivity, které dávají smysl, na něco navazují a jsou dlouhodobě udržitelné. Jihočeský kraj má problémy s dopravní obslužností, proto jsem rád, že se realizovaly projekty jako Jižní tangenta nebo obchvat Němčic. A další se plánují, například obchvat Kaplice. Do práce i za zábavou můžeme vyrazit trolejbusy nebo elektrobusy, které pořídil budějovický dopravní podnik opět
s pomocí IROP. Důležitá je i dostupnost zdravotní péče, proto jde hodně prostředků do jihočeských nemocnic.
• Jaké hlavní změny do jihočeského regionu IROP přinesl?
Přínosy projektů financovaných z EU jsou vidět na každém kroku. Pro mnohé jsou zásadní investice do dopravní infrastruktury. V období 2014–2020 to byly 2,4 miliardy korun. Také tu máme stovky zateplených bytových domů. Významně se mění oblast sociálních služeb nebo vzdělávání. •
Enterprise Europe Network radí malým a středním podnikům
Enterprise Europe Network při Centru pro regionální rozvoj České republiky podporuje malé a střední podniky při jejich podnikání v zahraničí. V oblasti poradenství se zaměřuje především na přeshraniční poskytování služeb a vysílání pracovníků. Radí podnikům, přednáší na seminářích a školeních nebo publikuje specializované materiály.
Hlavním posláním sítě, která v nedávné době oslavila patnáct let činnosti, je pomáhat malým a středním podnikům při jejich působení na jednotném trhu EU i mimo něj, jak při vyhledávání partnerů pro spolupráci, tak i poskytováním poradenských služeb v oblasti podnikání s přeshraničním prvkem.
Volný pohyb služeb je vedle volného pohybu osob, zboží a kapitálu jednou
Volný pohyb služeb je vedle volného pohybu osob, zboží a kapitálu jednou ze základních svobod.
ENTERPRISE EUROPE NETWORK (EEN)
EEN je mezinárodní poradenská síť – pět stovek pracovišť se třemi tisíci expertů ve více než šedesáti zemích světa, na všech kontinentech s výjimkou
Antarktidy. Evropská komise ji zřídila pro podporu evropských, zejména malých a středních podniků (MSP). V České republice je spolufinancována ministerstvem průmyslu a obchodu, tvoří ji zde konsorcium šesti partnerů, jedním z nich je i Centrum pro regionální rozvoj České republiky.
ze základních svobod, které se uplatňují na jednotném trhu EU. Jednotný trh sice oslavil v loňském roce své třicátiny, ale stále ještě není plně funkční, což platí především v oblasti služeb. I nadále existují mnohé překážky, které se nejenom nedaří postupně odstraňovat, ale někdy bohužel vznikají nebo se prohlubují
RNDr. JITKA RYŠAVÁ, vedoucí pracoviště EEN při Centru pro regionální rozvoj:
Každému zájemci doporučuji projít si naše webové stránky. Vedle jiného je zde pravidelně aktualizovaná publikace „Jak správně přeshraničně poskytovat služby a vysílat pracovníky“ (https://www.crr.gov.cz/een/ publikace-een/). Publikace nejenom podrobně vysvětluje pravidla pro vysílání pracovníků a přeshraniční poskytování služeb OSVČ v jiných zemích EU, ale obsahuje i odkazy na ohlašovací procedury či na příslušné informační zdroje ze všech těchto zemí.
bariéry nové. Obtížím čelí především firmy, jež vysílají své pracovníky do jiných zemí EU.
Vysílání pracovníků v rámci přeshraničního poskytování služeb představuje pro podniky komplikovanou výzvu. Pro tyto lidi platí v řadě oblastí (například u odměňování nebo ve sféře bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci) podmínky dle země vyslání, pokud jsou pro ně výhodnější. Dále je nutné dodržovat pravidla pro povinné sociální a zdravotní pojištění, pro daně z příjmu či DPH. Ve všech zemích se uplatňuje procedura ohlášení vyslaných zaměstnanců a též ohlášení kvalifikace u profesí, které jsou v hostitelské zemi regulovány. Zaměstnance je do zahraničí potřeba vybavit i řadou dokumentů (mezi které patří pracovní smlouva
a doklady o odměňování, záznamy o odpracované době s překlady). Pro některé oblasti, například ve stavebnictví, je ještě třeba dodržovat mnohé další předpisy, jako jsou platby příspěvků do tzv. dovolenkové pokladny, nebo srážkové daně. ‚Pomáháme malým a středním podnikům, aby se vyhnuly problémům
Poskytujeme cílené poradentství v oblasti konkrétních požadavků a konkrétních oborů.
a možným chybám při vysílání svých pracovníků do zahraničí. Nedodržením pravidel se totiž vystavují potenciálnímu nebezpečí vysokých
pokut, které pro ně mohou být až likvidační, v určitých případech dokonce odpovědným osobám může hrozit trestní postih,” doplňuje Jitka Ryšavá, vedoucí pracoviště EEN při
CRR a členka odborné skupiny EEN “Jednotný trh”.
Proto pro firmy Centrum dvakrát ročně organizuje celodenní praktické semináře, zaměřené na tuto oblast (blíže viz https://www.crr.gov.cz/ een/kalendar-akci-een/). Ty se vždy setkávají s velkým zájmem, jak z řad zástupců podniků, tak i institucí, které se věnují podpoře podniků v České republice.„O této problematice také přednášíme na dalších akcích, pořádaných například Svazem průmyslu a dopravy ČR, hospodářskými komorami, živnostenskými úřady i ministerstvem průmyslu a obchodu,” doplňuje Ryšavá. Vedle toho, podle individuálních potřeb poskytuje pracoviště cílené poradentství v oblasti konkrétních požadavků a konkrétních oborů při vysílání do konkrétních zemí EU. •
TEPLOTECHNA DIS: KONZULTACE PŘED KAŽDOU CESTOU
Firma Teplotechna DIS s. r. o. se zabývá žáruvzdornými vyzdívkami tepelných zařízení – sušáren (např. sušárny kukuřice, kakaových bobů, zbytkových materiálů z celulózy
apod.). Své zaměstnance vysílá do zahraničí v rámci přeshraničního poskytování služeb. Dlouhodobá spolupráce s EEN při Centru trvá již od roku 2016. V letech 2023–2024 vyjeli její pracovníci do Německa, Rakouska, Slovenska, Maďarska, Španělska, Polska či Švédska.
Jejich mise trvá obvykle 1 týden až 2 měsíce a účastní se jí vždy kolem pěti lidí. Firma je velice spokojená s komplexním poradenstvím EEN při Centru, využívá ho před každým vysláním do jiné země EU.
Konzultace odborníků SFPI pro veřejné investory jsou zdarma
Státní fond podpory investic (SFPI) je už téměř čtvrtstoletí známý jako poskytovatel dotací a nízkoúročených úvěrů na bydlení. Koncem loňského roku ale navíc nově zřídil sekci poradenství, jejímž základem je Koordinační a kompetenční centrum (KKC), a která se zaměřuje na podporu veřejných investic. K jejím klientům patří obce, kraje, jimi zřízené organizace, církve i ministerstva.
Jaké služby mohou veřejní investoři využít?
Státní fond podpory investic v závěru loňského roku rozšířil své aktivity. Vedle financování nově poskytuje i poradenství v oblasti veřejných investic. Co konkrétně může sekce poradenství SFPI investorům nabídnout? POPTÁVKOVÝ
Portfolio služeb KKC zahrnuje 90 % typizovaných oblastí poradenství. Pokud mají klienti při přípravě staveb problémy v právních, ekonomických nebo technických otázkách, odborníci sekce poradenství je dokážou vyřešit velmi efektivně a rychle, v řádu několika týdnů. Některé konzultace ale probíhají i delší dobu – záleží na složitosti problému.
Požádat o konzultaci je jednoduché
Proces žádosti o konzultaci je nastavený tak, aby byl pro klienty co nejméně administrativně náročný. Starostové
a další zástupci samospráv mohou využít unikátní poptávkový formulář, jehož vyplnění zabere méně než 10 minut. Žadatel ale potřebuje určitou míru kompetence a znalostí, aby dokázal správně zvolit poptávaný okruh konzultací. KKC pak rychle zajistí relevantního experta, který se bude problému věnovat.
K dispozici zkušení odborníci
Jádrový tým SFPI je velmi pestrý –zahrnuje špičkové experty z bankovního sektoru, odborníky na přípravu veřejných investic a developerských projektů či poradce z konzultačních společností.
SFPI také navázal spolupráci s externími odborníky na oblast přípravy investičních staveb (aktuálně cca 30 expertů) a externími konzultačními společnostmi z oblasti práva, ekonomiky staveb či technického poradenství. Dokáže najít řešení i v poměrně složitých oblastech, jako jsou projektová a majetkoprávní příprava investičních projektů, EU politiky (zejména EU Taxonomie, princip DNSH), veřejná podpora, Stavebnictví 4.0, BIM a podobně.
Díky NPO je poradenství zdarma
Ministerstvu pro místní rozvoj se podařilo zajistit evropské finanční prostředky z Národního plánu obnovy (NPO), díky kterým mohou veřejní investoři využívat poradenství SFPI bezplatně.
Je ale důležité, aby určili odpovědné osoby, které se budou projektu po celou dobu věnovat a navržená opatření implementovat.
Budoucnost projektu
Projekt má zajištěné financování ze zdrojů NPO až do 30. června 2026. Před tímto datem bude nutné vyhodnotit efektivitu programu a rozhodnout o případném pokračování. SFPI proto apeluje na zástupce měst a obcí, aby služeb KKC využili co nejdřív. Výstupy programu, jedinečné know-how i připravené projekty v každém případně zůstanou zachované i pro další roky.
SFPI
Vždy se snažte být o krok napřed
O veřejných investicích jsme si krátce povídali s Martinem Kavkou, ředitelem sekce poradenství Státního fondu podpory investic.
• Jak jste se vlastně ocitl u zrodu sekce poradenství SFPI? Co vás motivovalo tuto výzvu přijmout?
Otázce veřejných investic se věnuji už od roku 2002, kdy jsme na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR spolu s CzechInvestem vytvářeli systém investičních pobídek v ČR. Nabídka možnosti vybudovat unikátní tým expertů pro podporu veřejných investic pro mě byla naplněním profesního snu. Mám příležitost využít jedinečných zkušeností a kontaktů a přispět k tomu, aby se neuspokojivá situace v oblasti přípravy investic v České republice výrazně změnila. Jsem rád, že si mě nové pokrokové vedení SFPI pro tuto roli vybralo a věřím, že pozitivní výsledky týmu se velmi brzo dostaví.
• Jaké jsou dnes podle vás největší bariéry rozvoje investic?
Jsou to ty obecně dobře známé nešvary – obrovská administrativní zátěž veřejných investorů a chybějící odvaha
Ing. MARTIN KAVKA, ředitel sekce poradenství Státního fondu podpory investic
Má přes 20 let zkušeností v oblasti řízení projektů pro komerční i veřejnou správu. Působil na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, odkud z pozice ředitele odboru podpory investic přešel do mezinárodní poradenské společnosti KPMG. Od roku 2020 vedl projektové týmy odborníků ve společnosti Správa železnic v oblasti přípravy financování dopravních investic a přípravy přechodu na nové modely financování železničních projektů. V prosinci 2023 nastoupil na pozici ředitele sekce poradenství SFPI. Je dlouhodobým členem rozkladové komise ministra průmyslu a obchodu ČR pro oblast dotací.
dělat věci jinak. U dlouhodobých investic je problémem také chybějící předvídatelnost právního prostředí a jeho složitost a také nedostatek zkušeností s plánováním veřejných investic na střednědobé a dlouhodobé horizonty ze strany veřejného sektoru. V této oblasti máme co dohánět.
• Co byste veřejným investorům vzkázal?
Vždy se snažte být o krok napřed.
Veřejné investice nejsou jen o financích a infrastruktuře, ale především o lidech, kterým slouží. Využijte naše poradenské služby k tomu, abyste nejen reagovali na současné potřeby vaší obce, ale aktivně formovali její budoucnost. S naší pomocí můžete objevovat nové efektivní možnosti realizace staveb, aplikovat inovativní řešení a zlepšovat životní prostředí pro vaše občany. U nás v KKC najdete partnera, který vám s tím vším pomůže. •
Vylepšujeme Prioritní regionální silniční síť
Finančně nejobjemnějším cílem IROP byl v programovém období 2014–2020 specifický cíl 1.1 podporující rekonstrukci, modernizaci a výstavbu vybraných úseků silnic II. třídy a vybraných úseků silnic III. třídy, které plní funkce silnic vyšší třídy, a to na území všech krajů mimo území hl. m. Prahy.
CO JE ZA NÁMI?
• 489 podpořených projektů za téměř 32 mld. Kč z Evropského fondu pro regionální rozvoj
• z toho 478 projektů za 30,8 mld. Kč z EU již úspěšně dokončeno
• rekonstrukce a modernizace 1345 km silnic II. a III. třídy
• výstavba 74 km nových silnic II. a III. třídy
Zdroj: evidence Řídicí orgán IROP ke konci roku 2023
Kraje nyní dokončují poslední projekty předchozího období – modernizaci ucelených silničních úseků, zklidnění průtahů obcí, výstavbu okružních křižovatek, technické zhodnocení mostů či budování obchvatů. Zmíněné „vybrané úseky silnic“ v IROP tvoří tzv. Prioritní regionální silniční síť. Jedná se o cca 8000 km, což je asi 16 % délky celorepublikové sítě silnic nižších tříd. Do prioritní sítě spadají komunikace plnící konkrétní kritéria dopravně-hospodář-
Ve Zlínském kraji šlo 1,18 mld. Kč z EU na 17 projektů.
Zajímavostí je nejvýše položený silniční projekt na Moravě, nacházející se poněkud překvapivě v okrese Kroměříž.
PŘÍNOSY
PODPORY
Z IROP
• zvýšení dostupnosti regionálních center z okolních obcí
• snížení spotřeby paliva, a tím i emisí (úspora cca 11 % denní spotřeby energií a paliv)
• snížení závažnosti nehod na silniční síti (pokles závažných nehod asi o 5 procentních bodů)
ského významu, stavebně-technického stavu a šířkového uspořádání nebo intenzity dopravy, nehodovosti a vlivu na životní prostředí.
I na krajské úrovni jde o velmi zajímavý výčet projektů a každý kraj se pyšní nějakým primátem nebo specifikem. Přijměte pozvánku na putování po krajských silnicích podpořených z IROP! Začínáme ve Zlínském kraji. •
Unikátní železniční trať zachrání evropská dotace
Již od roku 1902 slouží lidem unikátní zubačka na železniční trati Tanvald-Harrachov. Jde o 4,43 km dlouhou dvojitou Abtovou ozubnici v ose koleje na sedmikilometrovém úseku Tanvald–Kořenov, překonávající výškový rozdíl 235 metrů maximálním stoupáním až 58 promile, které je největším v České republice. Pro svoji výjimečnost byla trať v roce 1992 prohlášena Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku.
Na rok 2025 chystá Správa železnic velkou rekonstrukci zubačky. Zahrnovat bude zejména opravu železničního svršku a ozubnice a opravu Polubenského tunelu. Vyměnit je potřeba kolejnice i pražce, místo klasického tvaru budou mít nové, ocelové, tvar písmene Y. Dále půjde o opravy výhybek, nástupišť, čištění
štěrkového lože, obnovu odvodnění a sanaci skalních zářezů. Vedle toho letos začala oprava části nádražní budovy v Kořenově a Správa železnic připravuje také obnovu tamní dopravny, která by měla probíhat souběžně s opravou traťového úseku. Rekonstrukce poběží i na navazující polské straně. To vše je možné díky žádosti s názvem „Obnova úseků trati
Tanvald – Szklarska Poreba“ předložené projektovými partnery Správou železnic, státní organizací, a Województwo Dolnoślaskie. V dotačním programu Interreg Česko-Polsko, jehož cílem je mimo jiné zvýšení přeshraniční mobility v česko-polském pohraničí, byla schválena v prosinci 2023. Oprava ozubnicové trati vyjde na zhruba 500 milionů korun. •
Integrovaný regionální operační program
Vyhlášené výzvy
v roce 2024
Přehled výzev Alokace Termíny pro příjem žádostí
101. výzva IROP – Sociální bydlení II. – SC 4.2 (MRR)
102. výzva IROP – Sociální bydlení II. – SC 4.2 (PR)
115. výzva IROP – Sociální bydlení II. KPSV+ – SC 4.2 (MRR)
116. výzva IROP – Sociální bydlení II. KPSV+ – SC 4.2 (PR) 1,97 mld. Kč od 21. 2. 2024 do 21. 2. 2025
81. výzva IROP – Cestovní ruch – SC 4.4 (MRR)
82. výzva IROP – Cestovní ruch – SC 4.4 (PR)
91. výzva IROP – Podpora vzniku základní sítě infekčních klinik a oddělení – SC 4.3 (MRR)
92. výzva IROP – Podpora vzniku základní sítě infekčních klinik a oddělení – SC 4.3 (PR)
93. výzva IROP – Podpora vzniku základní sítě infekčních klinik a oddělení – SC 4.3 (ČR)
45. výzva IROP – Rozvoj neveřejné síťové infrastruktury veřejné správy – SC 1.1 (MRR)
46. výzva IROP – Rozvoj neveřejné síťové infrastruktury veřejné správy – SC 1.1 (PR)
47. výzva IROP – Rozvoj neveřejné síťové infrastruktury veřejné správy – SC 1.1 (ČR)
Vše důležité hledejte v Obecných pravidlech pro žadatele a příjemce a u jednotlivých výzev.
Aktuální přehled výzev v programech Interreg
Program Priorita/specifický cíl
Polsko 1.1 IZS 3.1 SILNICE
Sasko všechny priority
Bavorsko všechny priority
Lhůta pro podání projektového záměru
Lhůta pro podání projektové žádosti
6. 6. 2024 6. 6. 2024 10. 9. 2024 10. 9. 2024
NR kontinuální
NR 27. 8. 20241)
Rakousko všechny priority NR 30. 9. 20242)
Slovensko 2.2. Kultúra a cestovný ruch 3.1. Inštitucionálna spolupráca
Národní plán obnovy
Vyhlášené výzvy
Komponenta Název výzvy Druh výzvy
1.6.1 Zavedení nového stavebního zákona do praxe „IT vybavení pro stavební úřady“ (2. výzva)
4.1.3 Finanční podpora přípravy projektů v souladu s cíli EU –příprava projektů dostupného nájemního bydlení (5. výzva)
4.1.3 Finanční podpora přípravy projektů souladných s cíli EU (podpora projektů již předložených do výzev; 4. výzva)
Národní dotace
Vyhlášené výzvy
NR NR 3.Q 20253) 3.Q 20253)
Termín vyhlášení výzvy
Termín pro podání žádostí
průběžná 12. 1. 2024, 14:00 29. 9. 2024, 14:00
průběžná 30. 4. 2024, 10:00 30. 10. 2024, 14:00
Alokace výzvy (Kč)
Aktuální informace:
Poznámky: 1) lhůta pro projednání na Monitorovacím výboru v prosinci 2024 2) lhůta pro projednání na Monitorovacím výboru v únoru 2025 3) plánovaná výzva
Podporované aktivity
252 mil. Kč Zajištění nezbytného IT vybavení pro fungování nové struktury stavebních úřadů – nákup standardizovaných balíčků IT vybavení vyšší kvality prostřednictvím centrální veřejné zakázky.
400 mil. Kč Příprava projektové dokumentace ve všech jejích fázích na výstavbu či rekonstrukci bytových domů a dále např. architektonickou studii, přípravu soutěžní dokumentace a architektonickou soutěž, přípravu PPP smluv apod.
průběžná 12. 2. 2024, 16:00 28. 6. 2024, 14:00 70 mil. Kč (bez DPH) Podpora procesů vedoucích ke zvýšení celkové výkonnosti ekonomiky v souladu s cíli EU v oblasti školství, zdravotnictví, ekologie, energetiky, dopravy, bydlení a dalších. Podpora zvýšení investičního potenciálu obcí a jejich schopnosti investovat do realizace projektů ve vybraných oblastech. Motivace obcí k úspěšné realizaci již připravených projektů. Finanční podpora přípravy projektů, které jsou v souladu s cíli EU v oblasti zelené a digitální tranzice, příprava projektové dokumentace, architektonické studie, soutěžní dokumentace, PPP smluv apod.
Aktuální informace:
Název Typ výzvy Termín vyhlášení výzvy Předpokládaný termín pro podání žádostí Alokace výzvy (Kč) Podporované aktivity
2.4.2
Výzva k podávání žádostí o poskytnutí dotace v roce 2024 z podprogramu Demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách
kolová 3. 4. 2024 28. 6. 2024, 12:00 117 mil. Kč Podpora demolice budov dříve využívaných k bydlení, ubytování či rekreaci nebo sloužících jako občanská vybavenost v obcích s rizikem vzniku sociálně vyloučené lokality.
Ukázali jsme, kde fondy pomáhají
Plzeň – 15. května, putovní venkovní výstava před pobočkou a Den otevřených dveří
Olomouc – 7. května, Centrum na Dni Evropy na náměstí Republiky v Olomouci
Brno - 10. května, seminář pro studenty MZLU a MU Brno v prostorách Centra na Mariánském náměstí
Vstup České republiky do Evropské unie je vedle členství v NATO nejdůležitějším milníkem naší novodobé historie. V letošním roce si připomínáme dvacáté výročí našeho členství. Centrum pro regionální rozvoj připravilo ve všech svých krajských pobočkách pestrý program pro veřejnost - výstavy, soutěže, semináře pro vysokoškolské studenty.
Hradec Králové – 22. května, akce v prostorách regionální pobočky CRR
České Budějovice – 21. května, akce pro veřejnost v Jihočeské vědecké knihovně
Jihlava – 28. května, komentovaná prohlídka kostela sv. Jakuba Většího v Jihlavě
