Regiony nás baví 35/2023 by Centrum pro regionální rozvoj České republiky

nás baví

CRR je jedním z lídrů na poli veřejných zakázek str. 4

EÚS: Plnou parou vpřed str. 34

Evropa jsme my všichni

Milí čtenáři,

Obsah

začnu horkou novinkou, která nás zastihla po uzávěrce časopisu. Od 1. prosince 2023 máme nového generálního ředitele. Krátkou informaci nabídne rubrika Ve zkratce a v jednom z příštích čísel přineseme i rozhovor o jeho názorech, plánech a vizích. V tomto vydání se můžete s chutí začíst do inspirativního rozhovoru s Rostislavem Mazalem, ředitelem Řídicího orgánu IROP. Nemluví jen o novinkách a zkušenostech v IROP, ale rozbíjí i několik mýtů o evropských fondech. Navíc se dozvíte, co vidí z okna své kanceláře a co je jeho vášní. Rozhodně si také nenechte ujít poutavou reportáž o skvělé spolupráci veřejného a soukromého sektoru, která s přispěním evropských fondů roztočila k životu Automatické mlýny v Pardubicích.

CRR je jedním z lídrů na poli veřejných zakázek

Na dalších stránkách se dočtete o finalistech mezinárodní soutěže Regiostars, čekají na vás příklady nových projektů v IROP II a spousta dalších zajímavostí. Postupně se také seznámíte s našimi pobočkami – tentokrát to jsou Karlovy Vary a Pardubice. A samozřejmě se dočkáte i informací o práci EEN a EÚS a o naší spolupráci s vysokými školami. Děkuji za vaši podporu a přeji pohodový závěr roku.

Markéta Reedová šéfredaktorka

Rozhovor s Rostislavem Mazalem, ředitelem Řídicího orgánu IROP

Automatické mlýny ožívají

CSR akce: Kolo pro ADAMA

Rozhovor s Martinem Součkem

Výroční akce poboček IROP

Kandidáti a finalisté Regiostars

Průřez projekty Regiony nás baví

První projekty v IROP II

EÚS: Plnou parou vpřed

HR aktivity

EEN nastartuje i vaše podnikání

Informace z regionů IROP

Ve zkratce

HLAVNÍ TÉMA

CRR je jedním z lídrů na poli veřejných zakázek Zkuste si tipnout, kolik veřejných zakázek prošlo monitorovacími systémy CRR. Stovky? Jednotky tisíc? Samá voda! Bavíme se tu o 34 000 zakázkách v IROP a také Interreg. Tak ohromující číslo staví Centrum pro regionální rozvoj do pozice jednoho z nejrespektovanějších pracovišť zabývajících se veřejnými zakázkami v Česku.

o a když jsme u toho tipování, jaká byla podle vás průměrná předpokládaná hodnota veřejné zakázky v IROP? Sto tisíc? Milion? Nebo snad deset milionů? A kolik procent z veřejných zakázek zabraly stavební práce? Většinu?

Všechno se dozvíte. Nejprve si ale musíme ujasnit, proč právě Centrum můžeme směle označit za jedno z nejrespektovanějších expertních pracovišť v Česku. „V kontrolní praxi se setkáváme s obrovským množstvím veřejných zakázek na opravdu různorodá plnění: od silnic a budov přes opravy památek, vybavení škol a zdravotnické přístroje až po hardware, informační systémy či kybernetickou bezpečnost. Tak široké spektrum působnosti je skutečně mimořádné,“ vysvětluje Josef Šetek, specialista na administraci zakázek v brněnské pobočce CRR. A Lukáš Holub, vedoucí oddělení administrace veřejných zakázek (OAVZ) v Plzni, k tomu dodává: „Kdybych měl vyzdvihnout jeden aspekt, půjde zejména o objem prováděných kontrol. V této souvislosti se Centrum dostane k posouzení téměř všech myslitelných situací při zadávání veřejných zakázek. Centrum tak můžeme přeneseně považovat za jakousi databázi veřejného zadávání.“ IROP, TO JSOU ZAKÁZKY ZE VŠECH OBLASTÍ Každá oblast má specifické zákonitosti, legislativu, obchodní politiky dodavatelů a podobně. Kontroloři zakázek tak musí mít velice široký přehled, který zahrnuje nejen orientaci ve vlastním zadávání, ale i hluboký vhled do specifik jednotlivých druhů plnění. Průměrná předpokládaná hodnota veřejné zakázky v IROP dosáhla výše 13,7 mil. Kč. A když jsme u kategorizace – v IROP je nejvíc zakázek na dodávky a stavební práce. Služby oproti nim představují jen menšinu, 13,4 % všech zakázek. Pokud zakázky rozdělíme podle hodnoty, zjistíme, že 41 % jich bylo malého rozsahu, podlimitních byla necelá pětina a nadlimitních zhruba třetina. A nesmíme zapomenout ani na zakázky vyšších hodnot, tedy zakázky mimo 5

režim zadávání veřejných zakázek – těch byla zhruba 3 % celkového počtu.

opravy jsou ukládány pouze v závažných případech, kterých je opravdu minimum.

POŘÁDEK MUSÍ BÝT ANEB FINANČNÍ OPRAVY Možným výsledkem kontrol je finanční oprava, což je jedna z nejodpovědnějších činností Centra. Daňoví poplatníci v Česku i v ostatních zemích Evropské unie totiž přirozeně očekávají, že jejich peníze nikdo nezneužije.

KOMPLIKUJÍ VZ DÉLKU REALIZACE PROJEKTŮ? Zakázky se musí vyhlašovat, abychom měli jistotu, že zadavatelé chtějí i s evropskými penězi nakládat hospodárně. Kritici mohou namítat, že celý proces je zbytečně náročný a neúměrně prodlužuje dobu realizace celého projektu.

Pokud se zaměříme na finanční opravy v IROP, jde o 1 053 případů z celkového počtu 32 460 zakázek. To jsou 3,2 %, tedy velmi nízký poměr. Pojďme se ale ještě podívat hlouběji – na četnost finančních oprav podle výše.

Ale statistiky takové námitky nepotvrzují. Mezi předpokládaným zahájením a datem uzavření smlouvy u zakázky malého rozsahu uběhnou obvykle týdny, ne měsíce. S vyšší cenou pochopitelně náročnost celé soutěže roste. V případě nadlimitní veřejné zakázky uplynou mezi jejím předpokládaným zahájením a datem podpisu smlouvy zhruba tři měsíce.

větších slabin celého procesu a je velmi častou příčinou toho, že zadávací proces trvá dlouho nebo se nakonec zruší bez požadovaného výsledku,“ upozorňuje Michaela Pantoflíčková.

„Zadávací proces určitě není jednoduchý a je ‚zatížený‘ značným formalismem. Ale je třeba si uvědomit, že prostřednictvím zadávacího procesu stát či územní samosprávné celky vynakládají veřejné finance ohromného objemu. A tyto peníze jsou prostředky nás všech,“ říká Michaela Pantoflíčková, vedoucí oddělení právní podpory a kontrol CRR.

Oslovení experti CRR se shodují, že pokud jsou zadávací podmínky nastavené precizně a zadavatel si důkladně rozmyslí, co reálně chce soutěžit, nebývají v takových zadávacích řízeních velké problémy a téměř vždy se podaří vše dokončit ke spokojenosti zadavatele. (Viz rámeček „Jak neudělat chybu v procesu zadání veřejné zakázky“.)

Stát má legitimní zájem na tom, aby disponoval nástrojem, kterým vynakládání veřejných prostředků dozoruje a koriguje. Tímto nástrojem je právě zadávací proces.

CRR JE ČLENEM ASOCIACE VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Zatím jsme mluvili pouze o základní charakteristice veřejných zakázek a o jejich statistikách v rámci IROP a Interreg. Konečně se dostáváme k tomu, že Centrum v rámci veřejného zadávání hraje i expertní roli.

Pouze v sedmi případech byla stanovena finanční oprava ve výši 100 % výdajů na veřejnou zakázku. Jde tedy o naprosto výjimečný krok. „Například šlo o střet zájmů člověka, který posuzoval nabídky a byl příbuzným osoby jednající jménem vybraného

Daňoví poplatníci očekávají správné využití svých peněz. a předtím osloveného dodavatele. Logicky to mohlo ohrožovat jeho nestrannost či nezávislost. Zadavatel nepřijal opatření k nápravě. Příjemci proto nebyly proplaceny žádné výdaje na dotčenou zakázku,“ uvádí jeden příklad za všechny Eva Marečková, vedoucí OAVZ v Brně. Naopak u plné poloviny finančních oprav šlo pouze o 5 % hodnoty zakázky, což v podstatě vypovídá o tom, že zadavatelé postupují správně a finanční 6

„Složitost postupů je současně dána také velkou ‚kreativitou‘ subjektů, které se zadávacího procesu účastní, tj. samotných zadavatelů, dodavatelů, ale i administrátorů. Přesto se v poslední době objevují první náznaky odklonu od formalismu a klade se větší a větší důraz na obsahovou stránku věci a vůli zadavatele,“ dodává Michaela Pantoflíčková. Délka zadávacího procesu je odvislá od mnoha skutečností, jako je například složitost předmětu plnění, jeho hodnota,

situace na relevantním trhu, ale především schopnost zadavatele řádně definovat, co vlastně chce, a věnovat tomu náležitou přípravu. „Toto je jedna z nej-

Stát potřebuje nástroj pro kontrolu veřejných prostředků.

„Nejsme pouhými kontrolory, ale také experty. Aktivně se snažíme věci zjednodušovat a nacházet řešení, která mají celému procesu pomoct. Příkladem může být problematika tzv. vendor-lock-in,“ upozorňuje Josef Šetek. Tento anglický termín představuje jednu z klíčových potíží veřejných zadavatelů. Sice se jim povede správně zadat

IROP: ROZDĚLENÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK PODLE HODNOTY Vy

í hodnoty* 3,2 %

Podlimitní 19,5 %

Malé hodnoty 41,5 %

Nadlimitní 35,8 %

(zakázky mimo režim ZVZ/ZZVZ s předpokládanou hodnotou nejméně 2 000 000 Kč

bezmimo DPH pro zakázky na dodávky a služby nejméně 6 000 000 Kč bez DPH v případě * Jde o zakázky režim zákona o zadávání VZ sapředpokládanou hodnotou nejméně 2 mil. Kč bez zakázek na stavební práce) a min. 6 mil. Kč bez DPH v případě zakázek na stavební práce. DPH pro zakázky na dodávky a služby

POČET VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

8 000

6 000 Počet VZ

4 000 2 000

Celkový součet: 313 302 988 663,81 Kč

2O O 20 O 0 20 7 09 20 10 20 1 20 1 1 20 2 1 20 3 14 20 1 20 5 16 20 1 20 7 18 20 1 20 9 20 20 2 20 1 2 20 2 23

2O O O 20 07 20 0 20 9 10 20 1 20 1 1 20 2 1 20 3 14 20 1 20 5 16 20 1 20 7 18 20 1 20 9 20 20 2 20 1 2 20 2 23

Součet hodnot ze smluv v miliardech Kč

HODNOTA UZAVŘENÝCH SMLUV

Celkový součet: 31 869 VZ

V rámci IROP se z uzavřených smluv nárokuje jen část, a proto součet hodnot VZ výrazně převyšuje alokaci IROP

veřejnou zakázku, ale vůči svému nově vybranému dodavateli (vendor) se dostanou do patové situace neboli uzamknutí (lock-in). To znamená, že jsou v navazujících zakázkách plně odkázaní na využívání produktů tohoto dodavatele. Hospodářská soutěž je tedy omezena. Často je to problém ICT. Takový stav není žádoucí a státní správě a samosprávě se jednoznačně vyplatí vědět, jak se z takové situace dostat, případně se do ní vůbec nedostat. „Díky velkému množství zkontrolovaných zakázek tohoto typu máme k uvedenému problému vytvořenou již notně velkou znalostní databázi. Také proto participujeme na tvorbě metodického dokumentu pro řešení vendor-lock-in, který zpracovává pracovní skupina Veřejné zakázky v ICT v rámci Asociace pro veřejné zakázky,“

vysvětluje Josef Šetek, který se této aktivity za Centrum účastní. CRR je od svého vstupu do Asociace veřejných zakázek její neodmyslitelnou součástí. Ve společnosti zadavatelů, dodavatelů a administrátorů jako jediný subjekt reprezentuje oblast kontroly, která je nedílnou součástí zadávání veřejných zakázek.

řejných zakázek, a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jako subjekt, který tuto oblast kultivuje, dozoruje i ovlivňuje,“ uzavírá Michaela Pantoflíčková.

Navíc nabízí pohled na oblast dotovaných zakázek, která je s ohledem na přímý vliv a dohled Evropské unie na vynakládání evropských prostředků dozorována ještě přísněji. „Asociace je v oblasti veřejných zakázek významným hráčem. Aktuálně sdružuje víc než 100 členů, kteří se problematikou veřejných zakázek a jejich zadávání zabývají. Centrum tak stojí vedle MMR, které je gestorem zákona o zadávání ve-

JOSEF ŠETEK NA KONFERENCI AVZ

Jak neudělat chybu v procesu zadání veřejné zakázky

V rámci přípravy projektu by měli zadavatelé se zadáním veřejných zakázek počítat (a předpokládám, že tak ve většině případů činí). Nejde o věc, která by nebyla předvídatelná, a pokud se projektový cyklus nastaví zodpovědně, zadání veřejné zakázky v tomto cyklu většinou nepředstavuje zásadní problém. Samozřejmě mohou nastat okolnosti, které celý proces zbrzdí, a mnohdy je zadavatel postaven před věc, kterou nezavinil. Jedná se však o velmi ojedinělé a specifické případy.

Kvalitní příprava zadávacích podmínek je základním předpokladem k eliminaci námitek i dotazů dodavatelů. Pokud však v důsledku námitek dodavatelů začne veřejnou zakázku přezkoumávat ÚOHS, nemá zadavatel velký manipulační prostor ke zkrácení zadávacího procesu. Obvykle to bohužel znamená prodloužení zadávacího řízení minimálně v řádu měsíců. Dle zkušeností Centra už ale nedochází k obstrukčním námitkám/ /návrhům k ÚOHS v takové míře jako v minulosti.

Pokud se proces zadávacího řízení prodlužuje, děje se to především ve vazbě na žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, kdy je zadavatel nucen řadu věcí zpřesňovat či doplňovat. To nastává velice často u stavebních zakázek, kde dodavatelé odhalují chyby v projektové dokumentaci a výkazech výměr a zadavatel to musí opakovaně upravovat a objasňovat. Často je tedy na vině nekvalitní zpracování projektové dokumentace. K obdobným nejasnostem může docházet i u složitých VZ na plnění v oblasti ICT.

Mgr. Lukáš Holub, VEDOUCÍ OAVZ, PLZEŇ

Ing. Eva Marečková, VEDOUCÍ OAVZ, BRNO

Ing. Josef Šetek, ÚO IROP JM KRAJ

Nemusíte mít právnické vzdělání, důležitější je zkušenost a pečlivost Pokud je veřejná zakázka „v pořádku“, odborníci CRR ji dokážou zkontrolovat i v řádu dnů, a to i v případě, že jde o celospolečensky významnou investici. Koneckonců Centrum se vždy snaží dělat maximum pro to, aby zadavatelé veřejných zakázek nechybovali. O tom všem jsme mluvili s Tomášem Vontorem, vedoucím oddělení administrace veřejných zakázek v pobočce CRR v Hradci Králové. Není celý proces zadávání veřejných zakázek až příliš náročný? Každopádně jde o proces, který kromě znalosti právních předpisů a směrnic vyžaduje také určitou obezřetnost a zkušenost se zadáváním. Zadavatelé by proto měli vždy pečlivě zvážit, zda jsou sami natolik zdatní, že zvládnou zakázku zadat, nebo zda zadáváním pověří odborníka. Mám to vůbec šanci zvládnout bez právního vzdělání? Z kontrolní praxe víme, že lze jednoduše a bez chyb zadat veřejnou zakázku i bez právního vzdělání. Vždy rozhoduje dobrá znalost právních předpisů, zkušenosti, ale i pečlivost a předvídavost. U složitějších předmětů veřejné zakázky bych doporučil proces zadávání přenechat zkušeným profesionálům. Pomáhá zadavatelům Centrum? Samozřejmě. V rámci CRR publikujeme v odborných časopisech a na internetu, ale pořádáme i vlastní semináře s tematikou nejčastějších pochybení při zadávání veřejných zakázek. Při samotné kontrole veřejných zakázek pak naši specialisté aktivně spolupracují s příjemci dotací, respektive zadavateli zakázek, s nimiž probírají konkrétní kroky v zadávání, upozorňují je na možná rizika a navrhují vhodná řešení.

Proč vlastně dělají zadavatelé chyby a v čem především? Zadavatelé často přecení své odborné znalosti. Sami jsou si chyby i vědomi, ale nijak se ji nesnaží napravit v domnění, že jde o marginálii, která nemá nebo nebude mít vliv na výsledek hospodářské soutěže. V posledních letech zažíváme také situace, kdy zvláště „prvozadavatelé“ podlehnou cílenému tlaku dodavatelů, resp. jejich ujištění, že změny smlouvy, kterou dodavatel požaduje, se zadavatel nemusí obávat – v tom smyslu, že by se jednalo o podstatnou změnu závazku ze smlouvy s možným dopadem na výši poskytnuté dotace. Tady musím jasně upozornit, že v obou případech je velmi často opak pravdou. Je vlastně výhoda, že CRR kontroluje větší zakázky? Centrum úzce spolupracuje se strategickými partnery, zadavateli, ve všech krajích ČR. Máme dostatečné zkušenosti s významnými zakázkami, u kterých lze předpokládat náročnou realizaci plnění a které jsou současně i zakázkami celospolečensky významnými. Úzkou spoluprací s těmito partnery se snažíme společně najít nejvhodnější možná řešení pro zdárnou a bezproblémovou realizaci dané veřejné zakázky.

Je vůbec možné zkontrolovat takovou nadlimitní zakázku rychleji než za jeden měsíc? Při splnění všech administrativních povinností zadavatele, které souvisí s kontrolou veřejné zakázky, a s flexibilní součinností specialisty kontrolujícího veřejnou zakázku a zadavatele lze zvládnout kontrolu velmi rychle, a to i v řádu dnů. Ovšem má to ještě jednu pochopitelnou podmínku: nesmíme v tom kontrolním procesu shledat pochybení, které vyústí v návrh finanční opravy.

Tomáš Vontor Nejprve studoval lékařskou fakultu v Hradci Králové, následně zvolil jiné profesní vzdělání a vystudoval právnickou fakultu v Brně. Soukromě podnikal, byl právníkem na SFŽP a nyní vede oddělení administrace veřejných zakázek v hradecké pobočce CRR. Rád sportuje, cestuje a je chovatelem psů.

Evropa jsme my všichni Staré-li seznáš, pro nové sílíš. Pevnou vůlí k vytčenému cíli! Právě tyto dva nápisy vidí z okna své kanceláře Rostislav Mazal, ředitel odboru řízení operačních programů na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR. Nebyl lepší odpich pro rozhovor – tedy až do chvíle, kdy jsme na jeho stole uviděli jednu krásnou vlakovou soupravu z první republiky. V kanceláři máte model Slovenské strely… Je to pro mě ukázka skvělého projektu, který umožnily evropské peníze z IROP. Mluvím tedy o její záchraně, zpřístupnění veřejnosti a výstavbě vhodného depozitáře. Ten vůz jezdil mezi Prahou a Bratislavou ještě za života Masaryka. Jeho časy překonaly až vlaky v 21. století. Je to přitom ryze český vynález, elektrovůz a nádherná technická práce. Koneckonců Evropská unie sama říká, že by projekty neměly být jen udržitelné, ale taky estetické. To je novinka? Unie tomu říká New European Bauhaus. Osvícený příjemce se podle toho chová automaticky a nepotřebuje, abychom ho vychovávali. Kdybychom to dali jako podmínku, musely by se tím řídit úplně všechny projekty. Fajn. Ale ve starém IROP máme 12 600 projektů, v novém jich bude čtyři a půl tisíce, takže celkem 17 000 projektů. Dovedete si představit tolik například stavebních nebo architektonických soutěží? Plošně by to nefungovalo. Co s tím? Někde to smysl má, jinde méně. Podobně přistupujeme i k novému evropskému principu Do No Significant Harm. Není třeba se toho bát. Normální člověk se takhle při

výstavbě dávno chová, v rámci IROP II se to pouze vtělilo do psaného pravidla. Stačí používat selský rozum. Ovšem někdy to vypadá, že když se věci chopí úředníci, udělají pravidla kvůli několika málo lidem, kteří stejně budou vždycky podvádět. A tím vytrestají všechny ostatní. Bohužel. Před dvaceti lety to bylo jednodušší. Neřešilo se, co je veřejná podpora, co jsou veřejné zakázky, takže se to ani nemohlo kontrolovat. Všechno bylo rychlejší. Ale můžeme si v dnešní době dovolit nekontrolovat zakázky? Asi těžko. Novináři by protestovali jako první, ne? Na jednu stranu tlačí příjemci, ale i my a CRR, aby to bylo co nejjednodušší. Na druhé straně pak tlačí stejní příjemci, v podobě veřejného mínění, aby ty fondy byly více kontrolované, aby se nemohly rozkrádat. Máme Nejvyšší kontrolní úřad, který říká, že musíme všechno ověřit, zkontrolovat, respektovat efektivitu a tak dále. Jako řídicí orgán pak hledáme rovnováhu. Ten systém musí být odolný, ale zároveň to nemůžeme úplně postavit podle nejkreativnějšího lumpa, protože bychom to celé zašpuntovali. 11

Je lepší mít méně větších projektů než víc menších? Když podepisuju projekt za 200 000 korun, říkám si, kolik stojí práce všech, kdo se na tom podílí. Má to vůbec nějaký ekonomický smysl? Průměrná velikost projektů v IROP je kolem pětadvaceti třiceti milionů korun. Říkáme, že se IROP zaměřuje na „dráty, trubky, asfalt“, prostě na infrastrukturu. Jsem rád, že máme v programu jen tvrdé investice, a tomu odpovídá i dovednost, specializace a profesionalita projektových manažerů v CRR.

Chcete reformovat psychiatrickou péči? Zbláznili jste se?! Díky tomu můžeme rozbíjet i obvyklé mýty kolem evropských fondů… Přesně tak. Když vznikal IROP I, nejčastějším mýtem bylo, že si tu budeme financovat velké státní projekty a na menší obce nezbude nic. No a výsledek je úplně jiný: 30 % všech peněz skončilo v obcích, 36 % v krajích a jejich organizacích. Na stát, pod kterým si ale představte i Národní památkový úřad nebo fakultní nemocnice, zbylo 14 %. Patří tam přitom i celá elektronizace státní správy. Neziskovky získaly 11 % peněz, církevní instituce 4 %. Převážně jsou to církevní charity, ale i opravy památek ve vlastnictví církví. Charitativní činnost je asi obsahem většiny žádostí neziskovek, ne? Jen do charit jsme nasměrovali přes dvě miliardy korun na sociální služby. Tam stát funguje omezeně. Činnost Charity v so12

ciálních službách je přitom velmi důležitá a samotná Charita je jedním z opravdu významných příjemců peněz z IROP. Jak moc můžete ovlivnit finální vyznění programu a jednotlivých výzev? Na začátku vyjednávání musíme především vědět, co chceme jako Česká republika. Nebude asi překvapení, že v tomto ohledu na tom nejsme příliš dobře. Když mám jako úředník mandát typu „priorita je všechno“, honím strašně moc zajíců. Buď se mi to nepovede vyjednat, nebo to dokážu, ale každý dostane na své téma jen pár korun. Přesto, neměl byste nějaký pozitivní příklad? Když jsme v rámci vyjednávání IROP I přišli poprvé před Evropskou komisi a řekli, že chceme financovat reformu psychiatrické péče, normálně se nám – byť decentně – vysmáli. Zbláznili jste se? Ale byli jsme špičkově připravení: tým expertů na psychiatrii měl sepsanou strategii reformy, co je na to potřeba, kolik by to mělo stát. Mělo to jen pár desítek stran, ale dalo nám to do ruky potřebné věcné a silné argumenty pro vyjednávání. Jaké argumenty fungovaly? Například že přes 95 % lidí bez domova má psychické problémy. Nebo že každý člověk aspoň jednou za život dojde do situace, kdy potřebuje pomoc psychiatra. Na to můžete navazovat – pomoct lidem bez domova a sociálně ohroženým skupinám obyvatel, zajistit vůbec dostupnost péče a přiblížit ji cílovce atd. Pak najednou nebyl problém na to získat z Evropské unie asi devět set milionů korun v IROP I, a dokonce v tom pokračujeme i v IROP II. Ale to je skoro unikátní situace. Takto jasných, stručných a věcných strategií v našich končinách moc není. Proč to není obvyklejší stav? Netuším. Ovšem platí, že v málokteré oblasti má Česká republika tak jasně stanovený akční plán a tak srozumitelný, proveditelný sled kroků, pod který se podepíšou i špičky daného oboru. Bývalý

ředitel Bohnic, prof. Martin Hollý, plynulou angličtinou se znalostí všech souvislostí a nezpochybnitelnou odborností vše suverénně vysvětlil. Všichni seděli, pozorně poslouchali a uvědomili si, že tady víme přesně, co chceme, a zároveň máme plán, jak toho dosáhnout. Prostě 1:0 pro Českou republiku. Pojďme k dalším mýtům. Typická stížnost starostky obce: chtěla jsem opravit chodník, ale peníze z Unie mám jen na novou tabuli do školy. Myslím, že podíl evropských peněz na investicích státu, krajů a obcí je kolem 60 %. To je fakt vysoké číslo. Očekávání jsou nereálná a lidé zapomínají na základní věc: údržbu máme dělat za vlastní peníze. Unie nám nepřispívá, abychom opravili rozbité toalety. Chce, aby nás mimořádný přísun peněz kvalitativně posunul. Tedy aby například děti ve škole měly kabinet robotiky, který jim umožní za pár let uspět na měnícím se trhu práce. To je pro školu jistě nákladná investice, na kterou proto mají právě evropské zdroje. Platí to pro všechny oblasti? Samozřejmě. Rozbité silnice nikdo řešit nebude, ale když už chceme dělat obchvaty měst, chceme napojit rozvojové zóny nebo nějakou transevropskou síť, abychom se dostali do toho Lince nějak rozumně, je to něco nového, rozvojového – a k tomu evropské peníze jsou. Aspoň že evropské peníze dokážeme využít skoro do posledního eura. Nevede to až k něčemu, co by se dalo nazvat dotačním obžerstvím? Pozor, podmínky se mění a budou stále přísnější. Doby, kdy 85 % dávala Evropa, 10 % státní rozpočet a žadatel pět, se už nevrátí. V mnoha výzvách už dnes financujeme max. 60 % projektu, zbytek musí dát žadatel. A to je samozřejmě velký rozdíl, jestli máte prakticky všechny finance ze zdrojů mimo obec, nebo musíte zaplatit dvě pětiny ze svého rozpočtu. Případný náběh na obžerství se pak rychle zkultivuje. 13

KOMUNITNÍ CENTRUM HRÁDEK NAD NISOU 14

Jaké jsou vlastně aktuální priority Evropské unie pro IROP II? Především musím upozornit, že Evropa jsme my všichni. A právě my všichni jsme se shodli, že by Evropa měla být chytrá, zelená a modrá, propojená, sociální a blíž k občanům. Následně se vše promítalo do národních programů. My jsme si pod hlavičkou chytré Evropy představili vysoké školy, vědu, výzkum v programu Jan Amos Komenský nebo eGovernment, který máme přímo v rámci IROP. Ale koneckonců IROP je tak pestrý, že pokrývá všech pět zmíněných priorit.

Jasně že česká kreativita funguje i v oblasti fondů. Platí, že se i tady uplatňuje výjimečná česká kreativita? Ano. Opravdu jsme unikátní v tom, že dovedeme spoustu věcí vymyslet a nasvítit způsobem, aby to konvenovalo i Evropě a zároveň jsme tím řešili naše potřeby. Měl bych ještě dodat, že z naší strany to připravujeme spolu s řadou územních partnerů, Asociací krajů, Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv, Národní sítí Místních akčních skupin, Spolkem pro obnovu venkova a mnoha dalšími. Mimochodem zrovna na konci září poprvé zasedla pracovní skupina pro přípravu příštího programového období, které začne v roce 2028.

Není to brzy? Není. Strašnou dobu nám znovu zabere, než se na české straně shodneme na těch prioritách. Kdybychom je měli už nějak jednoduše zformulované, tak je vezmeme a jedeme vyjednávat. Ale pouhé vyjednání priorit uvnitř republiky nám zabere určitě dva roky. Dejme tomu, že už máme definovanou výzvu. Proč je někdy alokace nedostatečná? Někdy podpora není dostatečně zacílená – je nastavená tak široce, že tam je opravdu objektivně málo peněz na celou poptávku. Uvedu příklad v regionálním školství: Máme dvě samostatné výzvy, z toho jednu na mateřské školy, kdy jsme se obávali, že při nedostatku míst bude s převisem poptávky problém. Nebyl jen díky tomu, že ministerstvo školství mělo v této oblasti skvěle zpracovanou analýzu kapacit všech mateřských škol. Měli přehled, jaké byly převisy v posledních pěti letech, kolik dětí museli odmítnout nebo naopak kolik dětí tam či onde chybělo. Udělali z toho plastickou mapu celé České republiky a díky tomu jsme výzvy mohli cílit opravdu sofistikovaně na území, kde to bylo nejvíc potřeba. A opačný příklad? Opět regionální školství, ale tentokrát základní školy, kde financujeme odborné učebny. Tam se potřebnost měří podstatně hůř. Ministerstvo ani zřizovatelé škol v území nebyli schopni pomoct se zacílením a řekli: „Tak to pustíme takhle zeširoka.“ A pak z toho byl problém zvaný „klikačka“. Byla to pro nás fakt velká škola a do takové situace už ani sebe, ani žadatele nechceme znovu dostat. Jak zacílení vychází v rámci celého programu? Průměrná úspěšnost předložených projektů je pětasedmdesát procent. Máme výzvy, kde podpoříme úplně všechny projekty, které zažádají o podporu. V minulosti byla úspěšnost 60 % a i to bylo vlastně dobré.

Kdybyste měl vypíchnout jeden projekt z IROP, který by to byl? Určitě bych zmínil sérii projektů v Plasech na Plzeňsku. Dřív o Plasech věděli místní a nějací fajnšmekři na Metternicha a spol. Já jsem tam nedávno s rodinou strávil dva dny a nestihl jsem to všechno projít. Přitom je to malé území, ale s neskutečnou koncentrací projektů financovaných z IROP a dříve ještě IOP a ROP. Jedna investice nabaluje další. Takové místo pak jasně ukazuje, jak se investice multiplikují, a je to magnet pro turisty. Násobí se jejich dopad? Přesně. V IROP I jsme financovali komunitní centra, což zní možná trochu jako vágní pojem. Když se ale v tom místě najednou mají lidé kde potkávat, tak tam přirozeně natáhnou kulturu, sociální služby, nějaké poradenství, je tam zázemí pro spolky. Začíná to žít a fungovat, což je třeba v území s kdysi vysídleným obyvatelstvem velmi důležité. Takové ostrůvky pozitivní změny potřebujeme a je skvělé, že na to Evropská unie pamatuje. Jak se vám spolupracuje s CRR? CRR, to je především opravdu profesionální výkon, nerozptylování se nějakým šramotem okolo. Druhá věc, která mě napadá, je perfektní organizace. Všechny pobočky jsou kvalitní, což je vlastně dost výjimečné. Je to pro mě malý zázrak. Pořád si říkám, že to je neuvěřitelné, protože dlouhá léta jsme řešili, jestli když je projekt v nějakém území a zároveň v jiném území, jestli je stejně dobře konzultovaný, jestli dostává stejné informace. Dnes se ukazuje, že tohle vůbec není téma, tohle vůbec neřešíme. A co mě na CRR pořád baví, je nadšení a empatie vůči projektům a žadatelům. Je vidět hmatatelná snaha žadateli pomoct. Tak to vyvážíme – co naopak slabé stránky Centra? Dokonce jsem si to rozmýšlel, ale fakt jsem nic slabého nevymyslel. Napadlo mě sídlo, které není dopravně moc dobře dostupné, ale Centrum funguje plně 15

CRR, to je především profesionální výkon. on-line, takže to ani slabina není. Ostatně jsme si to ověřili během covidových uzávěr, kdy jsme nepřestali administrovat projekty ani na jeden den. Vše fungovalo perfektně.

Je pravda, že vás baví sestavování rodokmenů? Jsem rodinným kronikářem, archivářem a taky genealogem. Myslím, že každý člověk chce vědět, odkud pochází. Než jsem začal, říkal jsem si: „Jsme všichni od Brna, bodří Moraváci.“ Jsme extroverti a optimisté. A pak jsem se dostal do roku 1771 k Václavu Mazalovi a zjistil jsem, že byl z Dobromilic na Hané, takže nejsem původem bodrý Moravák, ale lakotný Hanák. Pořád budu bodrý, ale vstřebat to zjištění bylo náročnější na rozdýchání. Odjel jste na Hanou, abyste se s tím smířil? Před jarními prázdninami jsem dětem nabídnul, že můžou buď makat na cha-

PLASY – EXPOZICE „STŘEDOVĚKÉ STAVEBNÍ STROJE“

lupě, anebo pojedeme po hřbitovech na Hané. Vybraly si druhou možnost. Díky tomu jsme zjistili, že tam normálně stojí stále ten původní domek z roku 1771, kde Mazalovi bydleli. Je to chudinská řadovka, kde tehdy mohlo bydlet třeba šest dětí. Byl to zajímavý pocit, ne že ne. Vidíte tam nějakou analogii i s evropskými fondy? Pestrost – platí to pro práci i hledání v rodokmenu. Díváte se do různých matrik, zjišťujete, který farář byl tehdy v náladě, rozlil třeba inkoust, škrábal, takže se vlastně setkáváte i s těmi úředníky, protože právě oni v té době plnili úřednické povinnosti. Já se v IROP každé období učím nové věci. Dřív jsem se učil vyslovovat pojmy

jako perinatologie nebo deinstitucionalizace. Teď tam máme modernizaci veřejného prostranství nebo veřejnou infrastrukturu pro cestovní ruch. Takže ani nemůžu ustrnout, vzdělávat se musím pořád. Dokonce jsem zjistil vtipné propojení. S rodokmenem? Jaké? Během covidu byl člověk zavřený doma u počítače, takže co s dlouhými večery? Zjistil jsem, že spousta matrik je úspěšně digitalizovaná, což při pátrání po rodokmenu obrovsky pomáhá. Když se podíváte na on-line matriky, dole v zápatí je uvedeno, že byla „financována z IOP“. Když jsem se na tom před 15 lety podílel, nenapadlo mě, že mi to jednou bude osobně tak k užitku.

Dostal jste se na konec osmnáctého století. Dál už to nejde? Šlo by to, ale to písmo je už tak složité, že ho neumím přečíst. Zvládnu kurent, švabach, to jo, ale to předchozí mi připomíná spíš klínové písmo nebo runy. Navíc neměli dost inkoustu, byli velmi úsporní. A během sta let se asi šestkrát měnila abeceda, což mi přijde až neuvěřitelné. Ale detektivní práce může být i zjišťování novějších informací. Například o prababičce jsem si jel číst až do brněnského archivu. Mimochodem, právě minulý týden jsem podepisoval dotaci ministerstva vnitra na eMatriku, takže až za sto let budou naši potomci chtít něco zjišťovat, tak to budou mít elektronicky už od začátku.

SLOVENSKÁ STRELA V PLNÉ KRÁSE – PŘEČTĚTE SI JEJÍ PŘÍBĚH NA STR. 42

Rostislav Mazal Vystudoval ekonomickou fakultu Technické univerzity Ostrava. Od roku 2001 pracoval na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR jako projektový manažer předstrukturálního nástroje SAPARD, poté jako referent v rámci programů SROP a JPD 2. V roce 2004 se stal zástupcem ředitele odboru a po deseti letech ředitelem odboru řízení operačních programů. Je to jeden z klíčových vyjednavačů Česka s Evropskou komisí.

427 milionů z evropských fondů roztočilo Automatické mlýny k životu Automatické mlýny vstoupily v letošním roce do nové životní etapy. Poskytnou totiž zázemí celé řadě kulturních institucí. IROP podpořil úsilí manželů Smetanových, kteří mlýny před několika lety odkoupili. Celkem přes 900 milionů korun zachránilo a oživilo tuto významnou památku, která se nyní stane centrem kulturního a společenského života v Pardubicích.

roce 2013 po víc než sto letech domlely mlýny bratrů Winternitzových poslední obilná zrna. Přestaly tak sloužit svému původnímu účelu a začalo se zdát, že život v nich nadobro vyhasl.

Na samotné budově i celém areálu se pochopitelně podepsal čas. Zároveň ale dlouho visel otazník nad tím, kdo se Automatických mlýnů ujme a co se s nimi vlastně bude dít dál. Pak přišel rok 2016 a s ním i manželé Mariana a Lukáš Smetanovi, což se pro tuto významnou národní kulturní památku ukázalo jako naprosto klíčový moment. Smetanovi areál odkoupili s jasnou vizí. Chtěli mlýny zachránit a proměnit je v živoucí místo setkávání, které by se stalo kulturním a společenským centrem v samotném srdci Pardubic. Dnes už se můžeme na vlastní oči přesvědčit, že se jim to povedlo. A to náramně. PO STOPÁCH JOSEFA GOČÁRA Hned jak člověk přijde vstupním parkem do areálu, dýchne na něj neobyčejná atmosféra, ale i jedinečnost budovy. Aby ne, stojí za ní totiž slavný český architekt Josef Gočár, který ji pro bratry Winternitzovy navrhl už v roce 1909. 18

Na tu dobu opravdu mimořádný počin, který teď můžeme po intenzivní rekonstrukci obdivovat v původní kráse. A to i díky štědré dotaci z evropských fondů.

ZA AKCEMI, ARCHITEKTUROU, ALE I UMĚNÍM Po krátké obhlídce areálu se vydáváme do míst, která potěší především kulturního ducha. Areál totiž poskytuje zázemí hned dvěma galeriím – městské a krajské.

Kromě Krajská galerie nese jméno právě Josefa Gočára a stala se největší investicí architekta Pardubického kraje do kultury v historii. Nacházíme ji přímo v budově mlýGočára nů, která sama o sobě rozhodně stojí Zdejší industriální prozanechal svoji zastorynávštěvu. dodávají pořádaným výstavám jedinečnou atmosféru, kterou byste stopu také jinde jen velmi těžko hledali. Ani tento projekt by nespatřil světlo světa bez IROP podpory evropských fondů. „V areálu Automatických mlýnů zanechal kromě architekta Gočára svoji stopu také IROP, a to rovnou v podobě čtyř projektů. Díky manželům Smetanovým a IROP byly vybudovány veřejné prostory vstupního parku i vnitřního náměstí a multifunkční objekt sila. Na rekonstrukci sila a parteru šlo z IROP 70 z 82 milionů celkové investice,“ říká Lenka Fodorová, ředitelka pardubické pobočky CRR.

„Na rekonstrukci mlýnů pro krajskou galerii zamířilo 127 milionů z IROP. Samotná budova Gočárovy galerie je oprávněně označována za jeden z exponátů,“ dodává Lenka Fodorová. O výjimečnosti Gočárovy galerie svědčí i její nominace mezi finalisty renomované soutěže Česká cena za architekturu 2023. Ať už jste fanoušky umění, nebo architektury, Gočárova galerie by v žádném případě neměla uniknout vaší pozornosti.

GOČÁROVA GALERIE PŘIPRAVÍ KAŽDÉMU NÁVŠTĚVNÍKOVI NEVŠEDNÍ KULTURNÍ ZÁŽITEK 20

VŠECHNY PROSTORY NAŠLY NOVÉ VYUŽITÍ Areál Automatických mlýnů se proměňoval už v minulosti. Krátce po jejich zprovoznění ho v meziválečném období Josef Gočár rozšířil o ikonické obilné silo. Právě to se také poprvé v dějinách otevřelo široké veřejnosti. Na návštěvníky v něm čeká turistické centrum, obilné betonové násypky i multifunkční sál s terasou v horním patře, ze které se otvírají impozantní výhledy na celé Pardubice a okolí. Za hezkého počasí ale budete moct dohlédnout až na nejvyšší vrcholky Krkonoš. Tím ale výčet toho, co mohou mlýny nabídnout, zdaleka nekončí. Pardubicím budou totiž sloužit také jako vzdělávací centrum. V prostorách bývalého skladu mouky najdeme Centrální polytechnické dílny, kde mohou děti i dospělí interaktivní formou prohlubovat své znalosti. Těšit se mohou na vzdělávací programy, které v duchu moderních trendů propojují tradiční řemesla s vědou a technikou. Dílny jsou projektem, který z IROP dostal vůbec největší podporu, a uzavírají

bohatou nabídku aktivit, které si v areálu můžete na vlastní kůži vyzkoušet. Zamířilo na ně celkem 144 milionů z IROP a dalších 68 milionů je na cestě. Nic z toho by ovšem nebylo možné bez spolupráce manželů Smetanových, Pardubického kraje, města, ale také ITI Hradecko-pardubické aglomerace. Ti všichni spojili své síly a za pomoci evropských fondů vdechli dříve vysloužilým mlýnům nový život. NADREGIONÁLNÍ INVESTICE BOŘÍ DLOUHOLETÉ BARIÉRY O tom, že se znovuoživený industriální areál v srdci Pardubic stane atraktivním lákadlem pro návštěvníky nejen z regionu, svědčí i fakt, že o slavnostní otevření projevila enormní zájem široká veřejnost ze všech koutů Česka. Právě nadregionální význam projektů byl jedním z cílů při jejich realizaci. Důležitou roli při ní totiž sehrála již zmíněná ITI Hradecko-pardubické aglomerace, která se snaží překonávat zakořeněné bariéry, třeba v podobě regionálních hranic. To ale platí i pro integrované teritoriální investice (ITI) v ostatních aglomeracích.

I jim tak revitalizace areálu Automatických mlýnů může sloužit jako skvělý příklad nadregionální spolupráce, která je prospěšná pro všechny strany. „Možná právě díky tomuto strategickému přístupu se u nás povedlo proměnit opuštěný brownfield v kulturní a vzdělávací centrum, které svým významem přesahuje hranice našeho regionu,“ poznamenává Lenka Fodorová. Hradecko-pardubická aglomerace si je toho moc dobře vědoma, a proto chystá další projekty s nadregionálním významem. Těšit se můžeme například na cyklostezku „mechu a perníku“, která nejen symbolicky, ale i fakticky propojí odvěké rivaly – totiž Pardubice a Hradec Králové. Zásluhu na tom nese také IROP, který si díky integrovaným projektům umí skvěle poradit i s nadregionálními investicemi. Gočárův architektonický skvost se tak po víc než 100 letech stane mimo jiné symbolem spolupráce Pardubického a Královéhradeckého kraje. Areál nyní čeká bohatý kulturní a společenský život. Stanete se jeho součástí?

Společným úsilím k úspěchu: Centrum pomohlo dětem z projektu Kolo pro ADAMA Rádi pomáháme těm, kdo pomoc potřebují. Letos jsme se zapojili do charitativního projektu Kolo pro ADAMA, který se stal nejen zábavným dobrodružstvím, ale také cestou k dosažení velkého cíle: získat speciální kola pro handicapované děti. Můžeme s hrdostí říct, že se to podařilo – a byla to opravdu jízda!

elý příběh se začal psát v roce 2020, kdy skupina kamarádů přišla s nápadem pomoci jednomu chlapci – Adamu Kuthanovi. Adam miluje pohyb, ale vyrostl ze svého dětského handbiku a potřeboval speciální dospělácké kolo. Jeho sen se nakonec splnil. Díky rostoucímu počtu dobrovolníků mohly pomoc dostat i další děti, kterým různé formy fyzického a neurologického handicapu brání v přirozeném pohybu.

CRR PŘILOŽILO RUCE I NOHY K DÍLU Letos, od 22. do 30. července 2023, se uskutečnil již čtvrtý ročník Kola pro ADAMA. A co na něm bylo skvělé? Mohl se zapojit každý, kdekoliv na světě. Stačil jakýkoliv pohyb a chuť pomáhat, protože každý kilometr se počítal. Během této doby jsme společně jezdili na kole, plavali v bazénu či moři nebo chodili pěšky do práce. Do projektu se

MARTIN SOUČEK A HELENA MIŠKOVIČOVÁ 22

zapojilo 159 zaměstnanců a jejich rodin, takže jsme dokázali vysportovat úžasných 10 685 kilometrů a zapsat celkem 894 aktivit v sedmi sportovních kategoriích. Pro představu – celková délka hranic České republiky činí přibližně 2 300 kilometrů, což znamená, že jsme víc než čtyřikrát obkroužili naši zemi! A navíc jsme se stali vítězi v jednotlivých kategoriích. „Vždy budeme podporovat akce tohoto typu, neboť jsme si vědomi, že posou-

váme společnost tam, kde by měla být. Jsem nadšená, že to v CRR zafungovalo. Ukázalo se, že jsme dobrá parta, která se dokáže spojit a udělat něco pro dobrou věc. Hrozně si vážím toho, že tady máme lidi, kterým to není jedno,“ řekla o akci Helena Miškovičová, tj. ředitelka sekce IROP. CO NÁM TAHLE VÝZVA DALA? Vlastním pohybem jsme podpořili děti, které takové štěstí nemají a kvůli svému handicapu se nemohou pohybovat přirozenou cestou. My jsme ale mohli a pomohli. Zaměstnancům, kteří se do projektu zapojili, jsme chtěli nějak poděkovat, a tak jsme pro 20 z nich připravili dárkové poukazy do sportovního řetězce Sportisimo. Nejlepší sportovci v jednotlivých kategoriích se rovněž zúčastnili slavnostního zakončení akce s Martinem Součkem, zakladatelem projektu Kolo pro ADAMA. „Kilometry jsou pro mě výsledkem energie a času, které do toho CRR vložilo. Chtěl bych moc poděkovat celé organizaci za těch 9 dnů, které jste s námi strávili, a naplnili tak myšlenku projektu Kolo pro ADAMA. Rád bych rovněž

vysekl sportovní poklonu za výsledky, které jsou úžasné a neuvěřitelné,“ děkuje Martin Souček. Celkovým vítězem v Centru se stala Lenka Mottlová, projektová manažerka z Ústí nad Labem, která ujela na kole

Výsledky Centra: 159 zaměstnanců, 10 685 km, 894 aktivit ohromných 642 kilometrů a dalších 15 kilometrů nachodila pěšky. „Výzva Kolo pro ADAMA byla součástí mé 14denní dovolené, kdy jsme na kole vyjížděli z Čech směr Benátky a zpátky do Salcburku. Měla jsem velkou radost, že jsem se k akci mohla připojit. Přijde mi hrozně fajn, že kola mohou dostat děti, jejichž rodiny si to třeba nemohou dovolit,“ popisuje vítězka Lenka Mottlová.

REKORDNÍ ČÍSLA ČTVRTÉHO ROČNÍKU Letos jsme společně se všemi účastníky dokázali dohromady ujet, naběhat, naplavat a nachodit celkem 286 778 kilometrů. Zaznamenali jsme 3 940 aktivit a přispěli do sbírky částkou 926 876 korun. Během devíti dnů jsme překonali vzdálenost odpovídající 7 obvodům zeměkoule! Účast byla obdivuhodně vysoká – do akce se zapojilo téměř 2 000 lidí. TAJEMSTVÍ ÚSPĚCHU UNIKÁTNÍHO PROJEKTU Projekt Kolo pro ADAMA je opravdu jedinečný. Je zcela nekomerční, založený na dobrovolnické práci a jeho jediným cílem je pomáhat druhým. I po čtyřech letech si stále udržuje osobní a lidský přístup. Kritériem úspěchu nejsou pouze čísla, ale také angažovanost a nadšení lidí, kteří se do něj zapojují, aby podpořili dobrou věc. Díky Kolu pro ADAMA dostaly děti již 64 speciálních kol, která jim pomáhají lépe se začlenit do běžného života. Pokud máte chuť se přidat a pomoci handicapovaným dětem, máte příležitost. Pátý ročník startuje 20. července 2024. Rozhodně si ho nenechte ujít.

VÍTĚZKA CENTRA LENKA MOTTLOVÁ 23

Jezdím na kole, abych upozornil na problémy kolem paliativní péče Dříve typický vrcholový manažer, poté zakladatel charitativních projektů Kolo pro ADAMA a Domestici a stále vášnivý cyklista, který dokáže ujet tisíce kilometrů v několika dnech. To je Martin Souček, který chce v roce 2024 absolvovat na kole nejtěžší závod světa. Tým CRR se zúčastnil letošního ročníku Kola pro ADAMA. Jak tenhle projekt vlastně vznikl? Impulsem byla snaha spojit mou vášeň – cyklistiku – s něčím užitečným. Osud mi přivedl do cesty Adama a jeho vztah ke kolu. Chtěl jsem mu pomoct získat handbike, kolo poháněné rukama, na které jeho rodina neměla v roce 2020 peníze. Vymyslel jsem si pro sebe sportovní výzvu: objedu Českou republiku, trasu dlouhou zhruba 1 650 km. Firma Altron, ve které jsem tehdy působil, následně přispěje za každý kilometr 1 Kč do založené sbírky. Věřil jsem, že se najdou i další sponzoři a podporovatelé. Ale asi jste nečekal, jak moc se projekt rozroste, nebo ano? V prvním ročníku bylo partnerských firem nakonec celkem pět. Letos jsme uspořádali už čtvrtý ročník, ve kterém se na podporu handicapovaných dětí vybralo skoro 900 000 korun. Za ty čtyři ročníky jsme vybrali peníze na 64 kol. Mimochodem, letos to znamenalo, že účastníci urazili celkem 286 778 kilometrů. Vedle cyklistiky to bylo nejčastěji chůzí. Co pro vás tento projekt znamená? Je to cesta, jak konat dobré skutky, a zároveň způsob, jak můžu naplňovat svoji 24

ambici pomáhat druhým. Ukazuje, jak pomoci, jak být součástí komunity, která je energií daného projektu. Smyslem dnes je, abychom dokázali lidem říct, že pomáhat někomu jinému je snadné a správné.

Pomáhat někomu jinému je snadné a správné. Máte nějaké plány do budoucna, jak projekt dál rozvíjet? Zůstaneme věrní osvědčenému modelu, kde zdraví fanoušci svým pohybem pomáhají handicapovaným dětem získat speciální kolo, aby se i ony následně mohly svobodněji pohybovat se svými blízkými. V budoucnu plánujeme pro děti, které díky našemu projektu získaly kolo, organizovat letní tábor a podporovat je i zajištěním zdravotnických pomůcek či proplácení odlehčovacích služeb jejich rodičům.

Říká se, že jakmile se jednou člověk zamiluje do cyklistiky, stává se jí posedlým. U vás to asi platí dvojnásob – na rok 2024 jste si nachystal trochu bláznivou výzvu, kdy se vydáte napříč celým kontinentem. O co jde? V roce 2024 se bude konat 42. ročník velmi prestižního závodu RAAM (Race Across America), který jsem si do svého života postavil jako metu na první pohled nedostižnou, extrémně vysoce postavenou. Jde o cyklistický závod ve Spojených státech amerických v délce 4 828 km a časovým limitem 12 dní. Aby se to dalo ujet, jede se téměř nonstop. To zní opravdu neuvěřitelně. Je to ta nejbláznivější věc na kole, jakou jste kdy absolvoval? Určitě. Příprava je strukturovaná, systematická, ale to je to, o co mi šlo. Pokud vše dobře dopadne a do Ameriky se kvalifikuji, v červnu 2024 bych měl s podpůrným týmem osmi lidí odjet do Kalifornie a pokusit se zdolat nejtěžší cyklistický silniční závod. První kvalifikaci máte za sebou, ale nedopadla úplně podle vašeho očekávání. Co tedy bude dál?

Máte pravdu, kvalifikace ukázala, jak moc obtížný závod v Americe bude. S týmem řešíme víc možných scénářů, ale hlavním a v současné chvíli jediným cílem je účast v tomto závodě v roce 2024. Sportovní příprava tedy pokračuje na plný plyn. Dáváte si rád vysoké cíle? Dávám si cíle, které jsou na hraně realizovatelnosti. Díky nim se pokouším něco dokázat. Sám sobě. Řekl jsem si, že bych rád tento příběh, výzvu a svou cestu za závodem v Americe spojil s propagací společensky důležitého tématu, kterým je paliativní péče. Proč vlastně? Jedná se o novou oblast medicíny, která se zabývá kvalitou života v jeho samot-

ném závěru. Jde o péči o lidi, kteří jsou nevyléčitelně nemocní, kteří směřují k poslední etapě svého života a k odchodu. Z toho důvodu bychom se o ně měli kvalitně, důstojně a lidsky postarat. O tom všem vyprávíme prostřednictvím našeho projektu Domestici. Paliativní péče je kromě medicíny také o vztazích s blízkými, o smíření a přijetí této situace a také o schopnosti komunikovat s okolím o tom, jak mají naše poslední dny vypadat. Kde vás najdeme? Především na sociálních sítích a na webu www.domestici.cz. Kdo by chtěl příběh sledovat, má šanci s námi být po celý rok. Hlavním cílem projektu je podpořit tři vybrané organizace, které se paliativou v ČR zabývají. Budeme

prezentovat jejich práci, ale zejména je chceme podpořit finančně – výtěžkem již existující sbírky. Rádi bychom vybrali 10 milionů Kč. Pokud byste chtěli sbírku podpořit, budeme rádi. Odkaz najdete na našich webových stránkách. Máte v plánu rozjet něco dalšího? Teď jsem rád, že zvládám, co mám – tedy projekty Kolo pro ADAMA a Domestici. Pečuji o dcery, rodinu, je nereálné uvažovat o něčem dalším. Se všemi projekty však počítám i do příštích let. Jakmile odjedu závod v Americe, tématu paliativy se chci věnovat i nadále například v podobě přednášek. Chceme lidem dlouhodobě říkat, jak moc je pro nás dnes paliativa důležitá a jak moc se týká každého z nás.

PALIATIVNÍ PÉČI PODPORUJE TAKÉ IROP

Podzimní výroční konference v historických kulisách Výroční konference oblastních poboček Centra pro regionální rozvoj jsou jedinečnou příležitostí sdílet zkušenosti i aktuální informace, prezentovat úspěšně realizované projekty, ale také se jen tak setkat v příjemném neformálním prostředí. A přesně v tomto duchu navázaly na sérii jarních konferencí další dvě oblastní pobočky – olomoucká a královéhradecká.

bě pojaly své akce méně formálně a své hosty pozvaly do kouzelných historických prostor rekonstruovaného zámku, respektive středověkého hradu. Také těmto památkám, které dnes vypadají stejně jako v dobách své největší slávy, pomohl vrátit půvab a lesk Integrovaný regionální operační program. ŠTERNBERSKÉ HRADNÍ NÁVRŠÍ ÚČASTNÍKY KONFERENCE OKOUZLILO Středověký hrad z druhé poloviny 13. století stojící na návrší nad městečkem Šternberk hostil 20. září účastníky výroční konference, kterou tu uspořádala olomoucká pobočka CRR v čele se svým ředitelem Alešem Marouskem. Jednotlivé objekty hradního komplexu ještě donedávna postupně chátraly. S pomocí dotací z IROP se však podařilo celý objekt revitalizovat. Prezentace úspěšného projektu s názvem Šternberské hradní návrší byla také součástí programu konference.

Asi třicítka účastníků zasedala ve stylovém historickém sále. Kromě výsledků končícího období a důležitých informací o možnostech čerpání finančních prostředků v období aktuálním si vyslechli také prezentace několika úspěšně ukončených projektů. Záchranu a zpřístupnění paláce na hradě Helfštýně představila zástupkyně Muzea Komenského v Přerově. Centrum sociálních služeb Klíč prezentovalo výstavbu objektu pro osoby s poruchou autistického spektra. Zajímavé byly také prezentace k modernizaci školské infrastruktury v Olomouci, kompletní rekonstrukci Mateřské školy ve Slatinicích nebo revitalizaci olomouckého kostela sv. Mořice. Stylové bylo i občerstvení, které organizátoři nechali po skončení oficiální části připravit v nově rekonstruované hradní kuchyni a které se servírovalo přímo z plátů rozehřátých kachlových kamen. Vpravdě pohádkovou atmosféru dokreslila závěrečná prohlídka prostor státního hradu.

KRÁLOVÉHRADEČTÍ ROKOVALI NA KOLOWRATSKÉM ZÁMKU Jakub Řezníček, ředitel královéhradecké pobočky CRR, pozval na 26. září hosty konference na honosný zámek v Rychnově nad Kněžnou, který je rodovým sídlem a majetkem šlechtického rodu Kolowratů. Spolu s průčelím kostela Nejsvětější Trojice patří zámek k největším a nejkrásnějším barokním celkům v Čechách. Autorem unikátní architektonické kompozice není nikdo jiný než Jan Blažej Santini. Nedávno prošel zámek revitalizací spolufinancovanou prostředky z IROP a účastníci měli možnost si obnovené prostory po skončení oficiální části konference prohlédnout. Královéhradecká pobočka Centra se měla účastníkům čím pochlubit. V minulém programovém období rozdělila dotace ve výši 10,7 miliardy korun, což odpovídá 19 382 korunám na každého obyvatele kraje. V tomto ukazateli Královéhradečtí vysoce převyšují celorepublikový průměr a staví je to na druhou příčku za Krajem Vysočina.

VÝROČNÍ KONFERENCE KRÁLOVÉHRADECKÉ POBOČKY CRR V PROSTORÁCH KOLOWRATSKÉHO ZÁMKU

Kromě úspěšných projektů z jednotlivých oblastí – za všechny je třeba zmínit alespoň unikátní výcvikové a vzdělávací středisko HZS Královéhradeckého kraje, polygon ve Velkém Poříčí – se prezentovalo také několik významných projektů z oblasti kultury a památkové péče, které

královéhradecká pobočka administruje pro všechny české a moravské regiony. O královéhradecké výroční konferenci se prostřednictvím reportáže z místa konání dověděli také diváci nejsledovanější regionální televize V1 TV a in-

formoval o ní i Královéhradecký deník. Letošní seriál výročních konferencí zakončí ještě poslední připravovaná akce v Kraji Vysočina. Ta se však uskuteční až po uzávěrce aktuálního čísla. Budeme o ni informovat v tom následujícím. 27

Územní pracoviště pro Integrovaný regionální operační program

Liberecký kraj ADRESA U Jezu 525/4, 460 01 Liberec

Ústecký kraj ADRESA Dvořákova 3134/2, 400 01 Ústí nad Labem

Středočeský kraj

KONTAKT iropustecky@crr.cz +420 736 512 421

ADRESA U Nákladového nádraží 3144/4, 130 00 Praha 3 – Strašnice

KONTAKT iropliberecky@crr.cz +420 704 986 521 Vedoucí pracoviště: Ing. Simona Malá

Vedoucí pracoviště: Ing. Viktor Kruml

KONTAKT iropstredocesky@crr.cz +420 724 251 867 Vedoucí pracoviště: Mgr. Dana Čechová

Karlovarský kraj ADRESA Závodní 391/96C, 360 06 Karlovy Vary KONTAKT iropkarlovarsky@crr.cz +420 736 527 897

PRAHA

Vedoucí pracoviště: Ing. Lenka Kyrianová

Plzeňský kraj ADRESA 17. listopadu 1926/1, 301 00 Plzeň KONTAKT iropplzensky@crr.cz +420 703 186 836

Vedoucí pracoviště: Ing. Magda Sýkorová

Specializované pracoviště Centra pro administraci veřejných zakázek

Chcete vědět více? Důležité informace najdete na webových stránkách MMR ČR a Centra.

crr.cz irop.mmr.cz Najdete nás na sociálních sítích.

Odbor centrální administrace (Praha OSS) ADRESA U Nákladového nádraží 3144/4, 130 00 Praha 3 – Strašnice KONTAKT iroposs@crr.cz +420 703 186 834 Vedoucí pracoviště: Ing. Anna Kreutziger

Jihočeský kraj ADRESA L. B. Schneidera 362/32, 370 01 České Budějovice KONTAKT iropjihocesky@crr.cz +420 703 186 821 Vedoucí pracoviště: Ing. Petr Bouška

Královéhradecký kraj ADRESA Evropský dům, Švendova 1282, 500 03 Hradec Králové KONTAKT iropkralovehradecky@crr.cz +420 734 166 385

Vedoucí pracoviště: Ing. Jakub Řezníček

Specializované pracoviště Centra pro administraci veřejných zakázek

Olomoucký kraj ADRESA Hálkova 171/2, 779 00 Olomouc

Pardubický kraj

KONTAKT iropolomoucky@crr.cz +420 734 166 393

ADRESA náměstí Republiky 12, 530 02 Pardubice

Vedoucí pracoviště: Ing. Aleš Marousek

KONTAKT iroppardubicky@crr.cz +420 703 186 966

Vedoucí pracoviště: Ing. Lenka Fodorová

Moravskoslezský kraj ADRESA 30. dubna 635/35, 702 00 Ostrava KONTAKT iropmoravskoslezsky@crr.cz +420 703 186 962 Vedoucí pracoviště: Ing. Gabriela Janošová

Zlínský kraj ADRESA J. A. Bati 5648 (budova max 32), 760 01 Zlín KONTAKT iropzlinsky@crr.cz +420 739 320 641 Vedoucí pracoviště: Ing. Lenka Kolářová

Kraj Vysočina ADRESA Brněnská 2806/71, 586 01 Jihlava

Jihomoravský kraj

KONTAKT iropvysocina@crr.cz +420 731 697 946

ADRESA Mariánské náměstí 617/1, 617 00 Brno – Komárov

Vedoucí pracoviště: Ing. Renáta Marková

KONTAKT iropjihomoravsky@crr.cz +420 705 875 702

Konzultační servis Vedoucí pracoviště: Mgr. Ljubomir Džingozov

Neváhejte se obrátit na naše odborníky. ks.crr.cz

Specializované pracoviště Centra pro administraci veřejných zakázek

Kdo zazářil v soutěži Regiostars? České projekty IROP na cestě k evropskému uznání Mezinárodní soutěž Regiostars hledala už po šestnácté své vítěze. Utkaly se v ní ty nejvýjimečnější projekty podpořené penězi z Evropské unie, které se staly skutečnými hvězdami, když proměnily svůj region k lepšímu. Co tahle soutěž hodnotí a jak si v ní vedly projekty z IROP? Pro odpovědi na tyto otázky jsme se vydali po stopách jedné na pohled obyčejné jihomoravské školy, která zamíchala kartami v kybernetické bezpečnosti.

e polovina listopadu a v Ostravě právě začíná slavnostní ceremoniál Regiostars, kde se máme dozvědět, zda náš favorit vyhrál. Řeč je o Junior Centru Excelence – kybernetickém centru, které vzniklo na brněnské střední škole. V Česku jde o naprostý unikát, který se zaslouženě probojoval mezi finalisty a který se teď postaví čtyřem protivníkům v kategorii Konkurenční a inteligentní Evropa.

SOUTĚŽ REGIOSTARS Regiostars Awards pořádá už od roku 2008 Evropská komise, která vítězným projektům uděluje prestižní ocenění. Odborníci z řad akademiků hodnotí projekty, které se mohou přihlásit do jedné ze šesti kategorií. Ty se zaměřují na ekologii, inovativnost, inkluzi, konkurenceschopnost, inteligentní řešení či přiblížení se lidem. „Projekty přihlašují samotní příjemci. Ředitel Řídicího orgánu IROP pak podepisuje Endorsement Letter (doporučující dopis), kterým souhlasí s předložením projektu do soutěže. Tímto dopisem Řídicí orgán potvrzuje, že se jedná o projekt realizovaný v rámci jím řízeného programu. Současně má díky 30

tomu přehled o přihlášených projektech,“ uvádí Jana Brodská, vedoucí oddělení podpory operačních programů z Řídicího orgánu IROP.   Jakmile porota určí finalisty, vybrané projekty čeká druhé kolo v Bruselu během Evropského týdne regionů a měst. Slovo má ale také veřejnost – kdokoliv může pro svého favorita hlasovat online v rámci Ceny veřejnosti. Vítězné projekty z každé kategorie vyhrají místní komunikační kampaň, která podpoří jejich aktivity a zvýší povědomí o daném projektu v rámci regionu. JUNIOR CENTRUM EXCELENCE POD DROBNOHLEDEM Než se dozvíme výsledky, máme čas se na nominovaný projekt podívat zblízka. Vydáváme se proto do Jihomoravského kraje, kde to všechno začalo. Vcházíme do místnosti, kterou se nese nepravidelné klikání počítačových myší, doprovázené neustávajícími údery do klávesnic. Jinak je tu naprostý klid. Za několika desítkami monitorů se skrývají soustředění studenti, kteří jsou právě uprostřed boje. Ten se však neodehrává v zákopech, ale v kyber-

prostoru. Tým obránců se snaží za každou cenu potlačit hackerský útok svých spolužáků, kteří sedí u počítačů ve vedlejší učebně, kde najdeme také podpůrný tým a hned vedle cvičnou serverovnu.   Kde to jsme? V kybernetickém centru Junior Centra Excelence, kde se studenti učí čelit útokům hackerů a chránit informační systémy. Učebnový komplex se samostatnou technologickou podporou jim nabízí videokonferenční místnost, cvičné virtuální prostředí laboratoře CYLAB a také arénu pro simulace reakcí na kybernetické hrozby. Nejmodernějším technologickým centrem nejen v regionu, ale i v celé republice se pyšní Střední škola informatiky, poštovnictví a finančnictví v Brně. Její ředitelka Olga Hölzlová o účasti v soutěži říká: „Postup mezi finalisty vnímáme jako velký úspěch a ocenění našeho úsilí a spolupráce se všemi partnery, kteří se na budování Junior Centra Excelence podíleli. Současně jsme velmi rádi, že jsme mohli reprezentovat české střední školy a ukázat, že i u nás v Česku je střední vzdělávání na vynikající úrovni.“

ŠKOLA „VYRÁBÍ“ ODBORNÍKY NA KYBERNETIKU V současné digitální době je ochrana dat a systémů nepostradatelnou součástí fungování nejen soukromých firem a organizací, ale i státních institucí, které střeží důležité informace. V České republice je však odborníků na kyberbezpečnost pomálu a stejně tak i škol, které by se na zmíněnou oblast zaměřovaly. Tak tomu alespoň bylo – do doby, než vzniklo dosud nejmodernější kybernetické centrum, kde mohou studenti své teoretické znalosti využít v praxi. Laboratoř slouží především studentům nových oborů, jako je kybernetická bezpečnost, management kybernetické bezpečnosti či bezpečnost dat ve veřejné správě. Ze školy už vyšlo několik desítek absolventů těchto oborů, kteří jsou skvěle připravení ať už pro trh práce, nebo pro studium na vysoké škole. „Informační a kybernetická bezpečnost jsou tématy dnešní doby a vzdělávání v těchto oblastech je základem. Za činnost našeho centra jsme v letošním roce získali ocenění Kyber organizace roku 2023 a vedoucí našeho centra Roman Koláčný se stal vítězem kategorie Kyber manažer roku 2023,“ uvádí ředitelka Hölzlová.

Že jde o opravdu atraktivní obory, ukazuje také zájem uchazečů, kterých je mnohonásobně víc, než kolik jich škola může přijmout. Během výuky se studenti setkají se špičkami ve svém oboru z veřejné i podnikatelské sféry (domácí i zahraniční). A díky novým a novým spolupracím školy s nejrůznějšími organizacemi čeká na studenty i pestrá nabídka souvislých praxí. O jedné takové úspěšné spolupráci nám vypráví i paní ředitelka. „Ve druhém kole v Bruselu prezentovali náš projekt absolventi oboru kybernetická bezpečnost – Giovanni Guadagno a Jan Bednář. Právě Giovanni se během studia u nás seznámil s firmou, se kterou začal spolupracovat a po absolvování do ní také nastoupil. K nám se vrátil jako lektor odborných témat z oblasti kybernetické bezpečnosti, a to jak pro žáky, tak i pro pedagogy.“ Přínos kybernetického centra ovšem vnímají i partnerské školy, pro které pořádá online kurzy, webináře a workshopy. „Junior Centrum také nabízí řadu aktivit pro střední školy nejen z kraje, ale z celé republiky. Vybudovali jsme vzdělávací web s nabídkou aktivit, které mohou pedagogové i žáci ze všech středních škol využívat. Součástí webových stránek je navíc komunita učících se učitelů, žáků a zástupců firem, kteří mezi sebou sdílejí

své zkušenosti, cvičení, úlohy a přípravy,“ doplňuje Olga Hölzlová. Celý projekt stál školu bezmála 40 milionů korun, evropské fondy jí ale ulehčily víc než 33 miliony. „Téma kybernetické bezpečnosti je velmi aktuální a tato škola je skutečným průkopníkem ve vzdělávání v této oblasti,“ říká Ljubomir Džingozov, ředitel jihomoravské pobočky CRR, která měla projekt na starosti. A dodává: „Projekt končí třetí rok udržitelnosti a velmi dobře funguje, což nám dělá velkou radost. Jsme rádi, že se můžeme podílet na takto významných projektech, které přesahují hranice nejen našeho regionu, ale i celého Česka.“ „IROPÁCKÉ“ PROJEKTY NASADILY LAŤKU VYSOKO „Našemu finalistovi budeme držet palce. Už jen, že se dostal do finále takové soutěže, je velký úspěch,“ říká Jana Brodská a pokračuje: „Skvělé je ale i to, že se díky aktivitě příjemců podařilo naplnit celou kapacitu přihlášek za projekty z IROP.“ A opravdu tomu tak je. Soutěží prošly i čtyři další vydařené projekty z IROP, které zlepšují život lidem napříč celou republikou a pro ostatní projekty byly nemalou konkurencí. Za prvním z nich přitom nemusíme chodit daleko – najdeme ho totiž také na jižní Moravě.

IMPOZANTNÍ BUDOVA KOMUNITNÍHO CENTRA IGI VRATISLAVICE 31

Nový domov Tady to mám rád

Knihovna a spolkové centrum IGI Vratislavice

Kategorie Sociální a inkluzivní Evropa

Kategorie Evropa blíž občanům

„Autismus není volba, tolerance ano,“ zní motto neziskové organizace Tady to mám rád. Spolek tvoří rodiče, sourozenci a přátelé dospělých lidí s poruchou autistického spektra, kteří chtěli pomoci svým nejbližším a zlepšit kvalitu jejich života.

Libereckou čtvrť Vratislavice dlouho trápily nedostatečné prostory pro pořádání akcí, přednášek a promítání. Místní toužili po tom, aby se měli kde setkávat, a zároveň tady chybělo místo, které by poskytovalo sociální služby. Dotace z evropských fondů však pomohla všechny problémy vyřešit.

S velkou pomocí evropských peněz a města Brna se jim povedlo zrekonstruovat dům kousek od města a vytvořit celoroční pobytovou sociální službu, díky které najdou lidé s autismem důstojný a bezpečný nový domov. A tak se také služba jmenuje. V Novém domově dnes bydlí šest klientů. Mají možnost vést život, který se co nejvíc podobá tomu běžnému, a s podporou profesionálních asistentů se mohou samostatně starat o domácnost. Přístup Nového domova inspirovaný zkušenostmi z Irska a Španělska jim navíc umožňuje plánovat podle sebe a svobodně se rozhodovat.

V léta nevyužívané historické budově dnes najdeme nejen komunitní centrum, ale také knihovnu pro děti a dospělé. V podzemí se ukrývá kinosál a vstupní vestibul s lobby a šatnou. V nadzemních patrech se potom nacházejí prostory centra pro volný čas a zázemí pro sociální poradenství. Jedinečná je však především knihovna, z níž se malým i velkým čtenářům naskýtá kouzelný výhled do korun stromů zámeckého parku.

Přestupní terminál v Židlochovicích

Komunitní centrum na zámku Třemešek

Kategorie Propojená Evropa

Kategorie Sociální a inkluzivní Evropa

Za dalším z projektů zamíříme do jihomoravských Židlochovic, kde si lidé chválí nový přestupní terminál. Chcete po městě a jeho okolí cestovat vlakem, autobusem, autem, pěšky, nebo na kole? Terminál po modernizaci nabízí všechny tyto možnosti – stačí si vybrat.

Pod střechou zámku Třemešek na Olomoucku, kam se na závěr podíváme, dnes najdeme komunitní centrum, které místní už dlouho potřebovali. Lidé se v rámci sousedství i rodin setkávají stále méně, žijí anonymně a izolovaně a se svým okolím udržují spíš virtuální sociální kontakt než ten osobní. Tím ale trpí místní komunita a prohlubuje se sociální vyloučení hlavně lidí s handicapem, ekonomicky znevýhodněných a seniorů.

Přestupování je mnohem jednodušší, pohodlnější, bezpečnější a navíc bezbariérové. Vzniklo zde také nové parkoviště s dostatkem míst pro auta i se stojany pro kola. Dostupnější a kvalitnější hromadnou dopravu lidé mnohem spíš upřednostní před cestováním autem a v Židlochovicích se jim bude žít zase o něco lépe.

Ve zrekonstruovaných prostorách zámku s nimi nově pracují organizace, které poskytují sociální služby a pomáhají těmto lidem lépe se začlenit do společnosti. Na děti a rodiče tu zase čeká rodinné centrum, které nabízí pravidelné kroužky, kurzy, besedy či tábory, a pro celou komunitu se tu konají nejrůznější kulturní, sportovní, vzdělávací a jiné zajímavé akce. I tady evropské peníze pomohly lidem k lepšímu životu.

STUDENTI JUNIOR CENTRA EXCELENCE SE PŘIPRAVUJÍ NA BOJ S KYBERNETICKÝMI HROZBAMI POPIS OBRÁZKU A VÍTĚZEM SE STÁVÁ… Osudný moment je tady a porota vyhlašuje vítěze jednotlivých kategorií, kteří si dnes odnesou trofej Regiostars. Nervozita v sále by se dala krájet, my ale zůstáváme v klidu – svého šampiona totiž dávno známe.   Ocenění v kategorii Konkurenční a inteligentní Evropa putuje ke španělské Fundación Pasqual Maragall – nadaci, která vybudovala nejmodernější infrastrukturu pro výzkum Alzheimerovy choroby a dalších onemocnění souvisejících s věkem. Cenu veřejnosti si odnáší Cultural Art Centre s muzeem a knihovnou, které ve městě Burgas na

východě Bulharska podporuje rozvoj kulturně založené a kreativní komunity. Naše nejsmělejší přání se sice nenaplnila, ale my přesto slavíme – zazářit mezi dvěma stovkami přihlášených projektů totiž není jen tak a my jsme na náš projekt opravdu hrdí. Nejen že českým IT specialistům a kybernetikům pomohl se zviditelnit v Evropě, ale také ukázal, že v Česku je pro nás vzdělávání ve strategických oblastech opravdu důležité. Kybernetickému centru gratulujeme a přejeme mu mnoho dalších úspěchů, a hlavně spokojených studentů.

I u nás v Česku je střední vzdělávání na vynikající úrovni.

Plnou parou vpřed – nové projekty v česko-polském pohraničí jsou na cestě Programy přeshraniční spolupráce Interreg už naplno vstoupily do nové éry. Výzvy jsou otevřené, projektové žádosti se valí a jejich kontroly jsou v plném proudu. Česko-polské pohraničí se tak už teď může těšit na řadu nových projektů, které zlepší život v tamních regionech. Připravené jsou na ně víc než 4 miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

esko-polská přeshraniční spolupráce má v příštích letech rozhodně na čem stavět. Má za sebou totiž opravdu úspěšné období. Svědčí o tom nejen nedávná ocenění, ale i velký zájem ze strany žadatelů a spousta povedených projektů. Desítky z nich přispěly k zatraktivnění cestovního ruchu. V příhraničních regionech teď můžete zavítat například za kulturou do opravených kostelů, za adrenalinovým zážitkem na singletracky nebo do nově vzniklých, unikátních muzeí. Chcete konkrétní příklad? ŽAMBERSKÉ MUZEUM STARÝCH STROJŮ POTĚŠÍ NEJEN MILOVNÍKY HISTORIE Muzeum starých strojů najdete na okraji města Žamberk v Pardubickém kraji. Jak jsme vám ukázali už v předchozích číslech, mnoho projektů připomíná industriální odkaz pohraničních regionů. Průmysl totiž v jejich bohaté historii sehrál zásadní roli. Ani muzeum v Žamberku není výjimkou. Sídlí totiž v bývalé textilní továrně Mikuláše Vonwillera, která v původní podobě spatřila světlo světa už v roce 1838. V roce 1906 ale vyhořela a následně se

dočkala zásadních úprav za využití železobetonu, který jí dodnes dodává ojedinělý vzhled. Od té doby až do roku 2007 tvořila srdce textilního průmyslu v Žamberku a jeho okolí. Dnes na vás v továrně čeká přehlídka těch nejpovedenějších technických kousků – od automobilových veteránů po parní lokomotivy, které si prohlédnete i zevnitř. Muzeum si totiž zakládá na

I zdánlivě vysloužilé objekty v sobě ukrývají spoustu života. tom, že je tzv. „živým“ muzeem. Některé z exponátů si tak můžete doslova osahat a vyzkoušet. Svou návštěvu pak můžete zakončit lahodnou kávou a domácím dortíkem v přilehlé kavárně Vonwillerka, která potěší i ty nejmlsnější z vás.

Během letních měsíců se navíc můžete svézt historickým expresem až pod Králický Sněžník. Děti tak budou mít o zábavu postaráno a pamětníci zavzpomínají na technické klenoty z dob jejich mládí. Zkrátka program pro celou rodinu. V Muzeu starých strojů si přijdou na své nejen příznivci historie a techniky, ale také nadšenci do architektury, zejména té industriální. Zásluhu na tom má i štědrá dotace z česko-polského přeshraničního programu, který na revitalizaci budovy přispěl víc než 45 miliony korun. Význam podobných projektů ale není jen v tom, že vypráví zapomenuté příběhy pohraničních regionů. Jsou také skvělým důkazem toho, že i zdánlivě vysloužilé objekty v sobě ukrývají ještě spoustu života. S trochou péče a dobrým nápadem se mohou stát významnými turistickými lákadly, která „schovaným“ oblastem přináší nejen návštěvníky, ale také pracovní místa. HODNOTÍ SE KVALITA I PŘESHRANIČNÍ DOPAD Cestovní ruch představuje v česko-polském Interregu klíčovou oblast podpory i v novém období 2021–2027. Několik projektů už čeká v programu

na „zelenou“ spolu s žádostmi z ostatních oblastí. Aby byla zaručena kvalita a regulérnost všech projektů, každá žádost o podporu prochází důslednou kontrolou a hodnocením. A jak takové hodnocení projektových žádostí probíhá?

Odborníci hodnotí záměr nejprve individuálně a pak společně v rámci pracovní skupiny. Samotnou kvalitu projektů pak hodnotí skupina složená ze dvou českých a dvou polských expertů, aby byla zajištěna perfektní rovnováha.

Na starosti ho má tzv. Společný panel expertů (SPE), který hodnotí odděleně nejprve kvalitu projektů a potom jejich přeshraniční dopad. Právě přeshraniční dopad pochopitelně hraje ve všech programech Interreg naprosto klíčovou roli. Panel se při jeho hodnocení skládá z nezávislého českého i polského experta a pracovníka Společného sekretariátu česko-polského programu.

A jak si žadatelé prozatím vedou? „V srpnu a září proběhla zasedání SPE, během kterých experti hodnotili žádosti předložené v rámci tří programových priorit – integrovaného záchranného systému, projektů typu ‚people to people‘ a cestovního ruchu. Jedenáct žádostí bohužel nesplnilo formální náležitosti. Panel tak nakonec hodnotil 41 žádostí o podporu v celkovém finančním obje-

mu ve výši téměř jedné miliardy korun,“ říká nový vedoucí česko-polského programu v CRR Daniel Vejrosta. Máme se tak zaručeně na co těšit. Žádosti v říjnu zamířily ještě před monitorovací výbor, který jim dal finální zelenou. Jen na projekty pro IZS se nedostalo, takže si na ně budeme muset ještě chvilku počkat. Pak už se ale všechny práce rozjedou na plné obrátky. Také máte v plánu podat žádost, ale nevíte si s něčím rady? Navštivte náš web nebo vyrazte na jeden ze seminářů pro žadatele, které pro vás připravují naši odborníci ze společných sekretariátů. Na ně se zároveň můžete obrátit se svými případnými dotazy.

MUZEUM POŘÁDÁ MNOHO TEMATICKÝCH AKCÍ, BĚHEM KTERÝCH UVIDÍTE V PROVOZU I PARNÍ LOKOMOTIVU 35

Spolupráce s univerzitami: Centrum hledá v řadách absolventů Mladá generace je naším hnacím motorem a my si ji chceme získat. Spojili jsme proto síly s českými univerzitami a naplnili náš kalendář akcemi, přednáškami, workshopy a stážemi, které jsou obrovskou příležitostí jak pro samotné studenty, tak pro posun naší organizace vpřed.

polupráce státních institucí a českých vysokých škol, které svým studentům nabízejí zaměření na veřejnou správu a regionální rozvoj, má dlouholetou tradici. Postupem času ale tento vztah začal slábnout a role partnerů zbyla hlavně na samosprávy.

„Účast na této akci považuji za velice důležitou. Podařilo se nám oslovit mnoho studentů, kteří studují obory jako regionální rozvoj a nás jako zaměstnavatele doposud neznali. Věřím, že se spoustě těchto studentů po debatě s námi rozšířil okruh potenciálních zaměstnavatelů a brzy se s nimi uvidíme na stáži nebo

To jsme chtěli změnit. Proto jsme před třemi roky odstartovali aktivní spolupráci hned s několika významnými českými univerzitami. Načrtli jsme úplně nová pravidla hry – s cílem, aby byla spolupráce přínosná pro obě strany, dynamicky se rozvíjela a od základu změnila pohled studentů na státní správu.

Chceme být pro absolventy perspektivním zaměstnavatelem.

Začali jsme na Masarykově univerzitě v Brně (MUNI), pokračovali na pražské Vysoké škole ekonomické (VŠE) a České zemědělské univerzitě (ČZU) a nejčerstvější partnerství jsme navázali letos v srpnu na Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU). ŠANCE PRO NÁS I ABSOLVENTY Veletrhy pracovních příležitostí jsou naším oblíbeným místem, kde se se studenty můžeme osobně setkat a promluvit si s nimi o jejich budoucí kariéře. Nemohli jsme proto chybět ani na dalším ročníku veletrhu ŠANCE pořádaném VŠE. 36

u výběrového řízení,“ popisuje své dojmy z veletrhu Kamil Jiránek, zástupce ředitelky středočeské pobočky Centra. „S každou další akcí se zlepšujeme a rosteme,“ doplňuje kolegu naše personalistka Bozhena Laptiychuk. „Letos jsme chtěli nejen představit výsledky práce Centra, ale také přiblížit, co práce našich zaměstnanců obnáší, jaké nabízíme pozice, jak probíhá výběrové řízení a v čem se u nás absolventi mohou rozvíjet. Mluvili jsme s víc než čtyřmi stovkami studentů. Nejvíc je zajímaly možnosti uplatnění

v Centru pro absolventy bakalářského i magisterského studia, což bylo i naším cílem,“ dodává. JAK VYPADÁ IDEÁLNÍ ABSOLVENT? Dlouhodobá spolupráce s Provozně ekonomickou fakultou ČZU (PEF ČZU) byla doposud na úrovni stáží a veletrhů. V září nás ale dovedla na její pracovní workshop Studium pro praxi – Praxe pro studium. Workshop si kladl za cíl přinést odpovědi na otázky: Co zaměstnavatelé od absolventů očekávají? Jak efektivně propojovat výuku s praxí? A jak jsou absolventi na praxi připravení? A to se také povedlo. Naši personalisté představili zástupcům vedení, katedrám PEF ČZU a dalším partnerům práci Centra a sdíleli své zkušenosti s absolventy fakulty, kteří jsou často součástí našich pracovních týmů. Kamil Jiránek o svých zážitcích s absolventy řekl: „Pokud bych mohl popsat jistou výjimečnost těchto absolventů, je to především jejich smysl pro týmovou spolupráci a určitá skromnost v tom, jak vnímají reálné postavení čerstvého absolventa na pracovním trhu. Toho si u nich ceníme a doposud jsme s nimi měli jen pozitivní zkušenosti.“

SPOLUPRÁCE SE PROHLUBUJE. Z VELETRHŮ MÍŘÍME NA PŘEDNÁŠKY Workshop ukázal, že nejefektivnějšími formami spolupráce jsou přednášky odborníků z praxe, workshopy, stáže a exkurze. A to byla naše příležitost, jak se do výuky a přípravy studentů na jejich budoucí povolání zapojit ještě aktivněji. Naším cílem je totiž spolupráci s univerzitami stále prohlubovat a u společných témat vzájemně sdílet dobrou praxi. V budoucnu se tak se studenty různých kateder ČZU uvidíme mimo plánované akce i na přednáškách o fungování veřejné správy a evropských fondů. Chceme být pro absolventy perspektivním zaměstnavatelem. Přednášky pro studenty proto vnímáme jako šanci zaujmout potenciální kvalitně vzdělané budoucí absolventy, kteří se mohou stát uchazeči o pozice právě v Centru. „Pro mnohé studenty jsou přednášky prvním kontaktem s jejich budoucí profesí. Díky této spolupráci jim můžeme nabídnout hned další krok, a to odborné praxe a stáže. Při nich mají unikátní možnost stát se na pár týdnů členem týmu Centra a zjistit, jaká je cesta každého eura putujícího z Bruselu až k nejmenší obci či spolku u nás. Stáže také zvyšují šance uplatnění budoucích absolventů na trhu práce,“ říká Radek Filo, vedoucí personálního oddělení Centra. Profesní zkušenosti jsou něco, s čím se studenti během studia setkají jen zřídka, a přitom jsou pro jejich budoucí směřování a úspěšný nástup do práce zásadní. To popisuje i Maciej Molak, bývalý vedoucí společného sekretariátu česko-polské spolupráce v rámci Centra a současný tajemník Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU. „Na základě osobních zkušeností z prostředí jak Centra, tak MUNI a MENDELU můžu jen potvrdit, že je tato spolupráce

ODBORNÍCI CENTRA SDÍLELI SVÉ ZKUŠENOSTI SE STUDENTY NA PRACOVNÍM WORKSHOPU ČZU 37

oboustranně velmi výhodná. Přednášky odborníků z Centra pro regionální rozvoj vnášejí do výuky jejich zkušenosti z praxe. Tento přesah je pro naše studenty neocenitelným přínosem, a to hlavně v oblasti evropských fondů, kontroly veřejných zakázek či fungování služebního úřadu. Tyto přednášky dávají studentům obrázek o tom, jak reálně fungují věci, které se učí v teorii,“ říká Maciej Molak. MLADÁ GENERACE MĚNÍ NÁŠ ÚŘAD K LEPŠÍMU Spolupráce moderní státní organizace, kterou Centrum rozhodně je, s mladou generací budoucích absolventů přináší

zajímavou zpětnou vazbu a náměty pro budoucí proměny úřadu samotného. Právě studenti nám totiž pomáhají držet krok v rychle se měnícím světě i na trhu práce. Naším dalším cílem je proto spolupráce se studenty při přípravě bakalářských a diplomových prací. Ty mohou otevřít nové možnosti ve zkoumání dopadů evropských fondů, v rozvoji regionů či ve zkvalitňování fungování samospráv. V rámci Centra pro regionální rozvoj pracujeme s obrovským množstvím dat, která při dobrém metodickém

zpracování mohou ukázat budoucí trendy rozvoje regionů. Nová forma kooperace by tedy mohla být přínosem jak při vědeckém bádání, tak při tvorbě budoucích evropských programů a veřejných politik. Pracovat se šikovnými studenty vysokých škol nás zkrátka a dobře baví, a proto je náš kalendář doslova nabitý akcemi na půdě partnerských univerzit. Podívejte se sami, co všechno jsme v tomto akademickém roce už stihli a co nás ještě čeká.

Akademický rok 2023/2024 s Centrem 26. 9. 2023 25. 10. 2023 2. 11. 2023 22. 11. 2023 22. 2. 2024 jaro 2024 průběžně

Workshop na PEF ČZU „Studium pro praxi – praxe pro studium“ Veletrh Šance VŠE Den s partnery ČZU – Most mezi generacemi Den s Centrem na MENDELU Veletrh pracovních příležitostí ČZU Den s partnery MUNI Přednášky na ČZU PEF

Studujete na některé z univerzit nebo jste v nedávné době úspěšně absolvovali? Přijďte se za námi podívat! Těšíme se na vás.

NAŠI KOLEGOVÉ ZAUJALI STUDENTY I ABSOLVENTY NA VELETRHU ŠANCE VŠE 38

Z absolventky manažerkou rozpočtu Anna Trochová na nás před rokem narazila na veletrhu ŠANCE VŠE a dnes je naší spokojenou kolegyní. Jaká měla očekávání a odpovídala její představa realitě, se kterou se v Centru setkala? Jak získat z veletrhu pracovních příležitostí maximum a jak se připravit na pohovor? A proč si vybrat právě Centrum? Přečtěte si celý rozhovor. Jaké bylo vaše první setkání s našimi zaměstnanci na veletrhu? Byla jsem příjemně překvapená, jak pozitivní a nápomocní moji současní kolegové z Centra jsou. Všechno mi vysvětlili a představili mi aktuálně volné pozice. Nabídky se mi líbily, takže nebylo nad čím přemýšlet a hned jsem se přihlásila do několika výběrových řízení. Po nástupu do zaměstnání mě velmi mile překvapilo, jak je Centrum přátelskou organizací a že zde pracuje opravdu mnoho lidí, kteří mi jsou věkově blízcí. Pomohlo vám ve výběrovém řízení, že jste navštívila náš stánek a popovídala si s lidmi z Centra? Jak probíhala vaše příprava na pohovor? Díky návštěvě stánku jsem okrajově věděla, co pozice, na které jsem se hlásila, obnášejí. Na veletrhu jsem se navíc dozvěděla, jak organizačně probíhají výběrová řízení, takže mě to uklidnilo. Co se týče přípravy na výběrové řízení, zjistila jsem si o organizaci důležité informace. Potom jsem si zběžně prošla materiály pro přípravu na úřednickou zkoušku. Na pohovoru jsme se hodně

bavili o programu IROP a o portálu MS2014+, který žadatelům a příjemcům slouží k administraci projektů. Na témata jsem se připravovala, takže mě moc nezaskočila. Co jste od práce v Centru očekávala? Splnilo se to? Očekávala jsem, že bych mohla pracovat s kolegy, kteří mi jsou věkově blízcí, což se později potvrdilo. Vzhledem k tomu, kolik času člověk tráví v pracovním prostředí, jsem také doufala, že moji spolupracovníci nebudou pouze mými kolegy, ale stanou se i mými přáteli, což se, myslím, splnilo také. Do práce můžu jít každý den s klidem a v pohodě. Co se týká pracovní stránky, pořád se učím nové věci a tak nějak se „upevňuji v kramflecích“. Jak se podle vás liší teorie ze školy od praxe v Centru? Ze školy jsem měla povědomí o fungování programů, konkrétně o programu IROP a oblastech a aktivitách, které z něho mohou být financované. Také jsem znala evropské strukturální a investiční fondy a obecně principy financování EU. To si myslím, že mi ze školy pomohlo hodně. Prakticky se práce v Centru liší především v pro-

gramech a v internetovém portálu, ve kterých jsem dřív nepracovala. Čím je Centrum podle vás výjimečné a proč byste ho absolventům pro jejich budoucí práci doporučila? Rozhodně musím vyzdvihnout snahu a zájem kolegů, kteří tady pro mě vždycky byli a pokaždé si našli čas, když jsem potřebovala pomoc či radu. Organizaci zkrátka tvoří lidé a v Centru pro regionální rozvoj se sešlo mnoho těch opravdu skvělých. A co byste poradila čtenářům z vysokých škol, kteří navštěvují kariérní veletrhy? Určitě bych jim doporučila, aby si předem připravili seznam, za kterými prezentujícími se chtějí podívat, a přiřadili jim prioritu. Na veletrhu Šance VŠE je opravdu mnoho prezentujících, a pokud se jde člověk jen tak podívat, tak se většinou nechá strhnout a nakonec se nestihne podívat tam, kam by opravdu chtěl. Určitě je dobré si dopředu promyslet, co je zajímá a na co se chtějí zeptat, aby si pak dokázali prezentující porovnat z hlediska svých preferencí a dobře se rozhodnout, která firma či instituce se jejich požadavkům blíží nejvíc. 39

B2B akce a odborné poradenství EEN mohou nastartovat i vaše podnikání Už celé řadě českých firem se díky síti Enterprise Europe Network (EEN) podařilo prorazit na zahraniční trh nebo získat důležité obchodní kontakty. Klíčovou roli v tom sehrává know-how odborníků v síti EEN, ale i hojně vyhledávané B2B akce. Na ně totiž EEN dokáže do zdejších končin přilákat i významné evropské hráče. Přesvědčit jsme se o tom mohli 22. září v pražských Letňanech.

rávě ty se staly jako už tradičně dějištěm renomovaného stavebního veletrhu FOR ARCH, při kterém EEN zorganizovala B2B jednání pro firmy z tohoto odvětví. Expertky z EEN si ale pro zástupce českých firem přichystaly ještě jednu specialitu, která jim měla poskytnout další možnosti pro růst a rozvoj jejich podnikání. Spolu s evropskými partnery totiž uspořádaly misi francouzských a německých řemeslných komor a stavebních firem do Prahy. Ta také vyvrcholila na B2B akci, které se zúčastnilo sedm německých firem specializujících se na inovační technologie v oblasti energetických zdrojů, klimatizační techniky, klasické stavby rodinných domů nebo rozvodů datových sítí. Zkrátka od všeho něco. Na české straně se do jednání zapojilo celkem 12 firem. Byly mezi nimi jak ryze stavební firmy, tak např. výrobci bojlerů či skleníků nebo dodavatelé dřevěného materiálu. O vyváženost specializace všech účastníků tak nebyla nouze. Není proto divu, že všichni byli od samého začátku nadmíru aktivní. „Letošní ročník B2B jednání při veletrhu FOR ARCH 2023 mů-

žeme hodnotit jako pestřejší a intenzivnější. Zaznamenali jsme větší zájem o účast i o mezinárodní spolupráci mezi přítomnými zástupci firem,“ říká Eva Hrubešová z EEN při Centru.

nou EEN. Kromě nových kontaktů totiž EEN nabízí firmám také komplexní poradenství.

NOVÉ KONTAKTY, NOVÉ PŘÍLEŽITOSTI Výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Ojedinělou příležitost získat cenné zahraniční kontakty z oboru si účastníci zkrátka nemohli nechat ujít.

Enterprise Europe Network (EEN) je mezinárodní poraden-

„Hned na místě se na spolupráci domluvil například český dodavatel prefabrikovaných rodinných domů s německou stavební firmou. I mnoho dalších jednání ale probíhalo nadějně, a můžeme tak říct, že akce byla skutečně přínosná a úspěšná,“ dodává Eva Hrubešová.

konkurenceschopnost evrop-

Že má Praha opravdu co nabídnout, ukázali zástupci EEN zahraničním hostům nejen na odborném veletrhu a B2B akci, ale také při prohlídce české metropole. Nebude tak náhodou, pokud sem firmy z Francie a Německa zavítají za obchodními příležitostmi brzy znovu. B2B akce, které tuzemským firmám vytváří prostor pro další rozvoj jejich podnikání, ale nejsou jedinou domé-

Technologické centrum Praha. www.crr.cz/een/

PORADENSTVÍ EEN POMÁHÁ ČESKÝM FIRMÁM SE VSTUPEM NA ZAHRANIČNÍ TRH Mezi nejvyhledávanější události bezesporu patří série seminářů, které se věnují vysílání pracovníků do zahraničí a přeshraničnímu poskytování služeb a které firmám zásadním způsobem pomáhají se vstupem na zahraniční trh. Četné úspěchy českých firem z posledních let to jasně dokazují. Jeden z těchto seminářů se odehrál v červnu. Hlavního slova se jako vždy ujala Jitka Ryšavá, vedoucí týmu EEN při Centru, která je specialistkou na přeshraniční poskytování služeb. Účastníkům nastínila všechny aspekty problematiky a vysvětlila pracovně-právní podmínky pro vysílání pracovníků. Díky svým odborným znalostem a bohatým, dlouholetým zkušenostem má Jitka Ryšavá i celý tým EEN opravdu co nabídnout. Pozor – to nejsou naše slova, ale především slova účastníků

semináře z výstupních dotazníků, kteří oceňovali především vysokou profesionalitu a odbornost výkladu.

Kromě nových kontaktů nabízí EEN firmám také komplexní poradenství.

Došlo však samozřejmě i na praktické příklady z praxe. Ty zúčastněným pomohly porozumět výzvám, které se za touto problematikou skrývají. „Chtěli jsme upozornit právě na to, jak může být problematika přeshraničního obchodu složitá. A náš cíl, pomoct českým podnikům se v těchto pravidlech zorientovat, se tak naplnil, což potvrzují ohlasy účastníků,“ říká Jitka Ryšavá.

EEN JE TU I PRO VÁS Stejně jako pro účastníky semináře může být i pro vás důležité vědět, že tato oblast vyžaduje pečlivé plánování, kvalitní poradenství a odborné znalosti. Na seminářích získáte možnost se seznámit s jednotlivými náležitostmi, a hlavně můžete ihned klást dotazy tomu nejpovolanějšímu člověku. Pokud máte sami zájem o konzultaci v oblasti přeshraničního poskytování služeb a vysílání pracovníků, neváhejte se na tým EEN obrátit. Naše specialistky vám rády poskytnou další informace a podporu. Využít můžete také pravidelně aktualizovanou brožuru „Jak správně přeshraničně poskytovat služby a vysílat pracovníky“, která je pro vás přichystaná na webu Centra pro regionální rozvoj v sekci EEN. Najdete tam také informace o dalších chystaných B2B akcích, které by rozhodně neměly uniknout vaší pozornosti.

B2B AKCE POŘÁDANÉ SÍTÍ EEN SE MEZI PODNIKATELI Z ČESKA I ZAHRANIČÍ TĚŠÍ VELKÉ POPULARITĚ 41

Cesty městy Vydejte se s námi na výlet po českých a moravských městech a seznamte se s atraktivními projekty, které za svůj úspěch z velké části vděčí podpoře z evropských fondů. V tomto čísle se vypravíme do Kopřivnice a do Hradce Králové a potěšíme hlavně milovníky železnice a historie.

Moravskoslezský kraj: Seznamte se s československou vlakovou legendou Nejrychlejší motorový vlak, jaký za dob první republiky brázdil trať mezi Prahou a Brnem. To je Slovenská strela – jediný dochovaný rychlík svého druhu, který vyrobili roku 1936 v kopřivnické TATŘE. Dnes ji najdete v novém Depozitáři Slovenské strely Technického muzea TATRA. Ve své době byla Slovenská strela považovaná za technický skvost. Jako jediná dokázala předhonit tehdy nejrychlejší parní vlak (balkánský rychlík) a zvládnout cestu mezi Prahou a Brnem za méně než 4,5 hodiny. (Balkánskému rychlíku to trvalo skoro 6 hodin.) Při zkušební jízdě se rychlost Strely vyšplhala až na neuvěřitelných 148 km/h a průměrně na své trase jezdila rychlostí mezi 90 a 100 km/h. Dva vyrobené exempláře byly v pro-

vozu v letech 1936–1939. Jejich zlatou éru ale přerušila druhá světová válka. Po válce se Strele nedařilo o moc lépe. Na trať se vlaky dostaly jen výjimečně při přepravě vládních delegací. V roce 1953 jeden z vozů úplně vyřadili a převezli do Vagonky ve Studénce nedaleko od Kopřivnice. V 60. letech vlak vyhořel a podnik ho nechal zlikvidovat. Druhý exemplář Strely se roku 1960 vrátil do Kopřivnice, kde víc než 30 let chátral.

Naději na návrat na koleje dali Slovenské strele až v roce 2018 současní majitelé automobilky TATRA TRUCKS. S využitím dotace z IROP ji kompletně zrenovovali a postavili pro ni speciální depozitář, který získal titul Stavba roku 2021. V depozitáři si můžete prohlédnout nejen samotný vlak, ale také vitríny s autentickými prvky vozu, původním nádobím a replikami uniforem posádky, interaktivní světelnou simulaci reálné jízdy nebo galerii věnovanou historii Strely a kolejové dopravy.

Královéhradecký kraj: Muzeum východních Čech láká na expozici o Hradci Králové Nejen místní patrioti, ale i široká veřejnost z celého Česka stojí za vznikem výstavy o historii města. Lidmi darované nebo zapůjčené fotografie, reklamní předměty, tiskoviny, výrobky místních firem a jiné artefakty vztahující se k městu Hradci Králové najdete v jedné z mnoha expozic, které se po dokončení revitalizace budovy Muzea východních Čech v roce 2021 otevřely veřejnosti. Muzeum sídlí v historické secesní budově, která byla postavena v letech 1909–1912 podle plánů architekta Jana Kotěry. V roce 1995 se stala národní kulturní památkou. Budova ale byla v havarijním stavu, protože péče o ni nebyla v minulosti vždycky ideální. Obnova objektu za pomoci dotace z Integrovaného regionálního operačního programu odstranila některé nepůvodní

stavební prvky a dala tak budově vzhled, jaký měla v době otevření v roce 1912.

tři části – K městu českých královen, K pevnosti a K Salonu republiky.

Chloubou muzea je stálá expozice „Cesty města“, která se návštěvníkům zpřístupnila právě po dokončení revitalizace.

Kromě stálé expozice v muzeu najdete například výstavu „Jan Žižka – husité ve východních Čechách“. Návštěvníci se díky ní seznámí s počátky a průběhem husitské revoluce v této oblasti. Na své si přijdou nejen milovníci historie a vojenství, ale také všichni, které zajímá, jak v éře husitství vypadal každodenní život.

Zachycuje historii Hradce Králové od pravěku až po první republiku a poutavě návštěvníkům přibližuje, jak se v jednotlivých obdobích žilo. Expozice má

První projekty z IROP 2 jsou na světě! Nové období 2021–2027 je v plném proudu. Přináší řadu významných změn, které zkvalitňují nejen infrastrukturu, ale i životy nás všech. Zlepšují veřejnou dopravu, zvyšují dostupnost zdravotní péče, rozvíjejí vzdělání a chrání životní prostředí. Pojďme se na ně podívat blíž a zjistit, co konkrétně nám přinášejí.

Moderní a ekologické trolejbusy v Pardubicích Znáte to – městský ruch, tropické letní teploty a staré autobusy, které znečišťují vzduch. V Pardubicích se s tím rozhodli zatočit a s pořízením deseti moderních trolejbusů dostala místní veřejná doprava novou tvář. Trolejbusy jezdí především po nejfrekventovanějších trasách v centrální části města, kde se nachází školy, nemocni-

ce i nákupní střediska. Navíc jsou zcela bezbariérové, takže se do nich dostanou i lidé se sníženou schopností pohybu. Zakoupené trolejbusy jsou šetrné nejen k cestujícím, ale také k naší planetě. Nahradily totiž staré autobusy, které spalovaly naftu, a místo toho jezdí na elektřinu. To znamená čistší vzduch pro všechny a méně hluku. K tomu mají vý-

konný brzdový systém, který umí přeměňovat energii při brzdění zpět na elektřinu. To snižuje spotřebu elektrické energie a pomáhá chránit životní prostředí.

Moderní tramvaje oživují brněnskou dopravu V Brně je cestování zase o něco příjemnější. Svézt se tam můžete pěti novými obousměrnými tramvajemi, které jezdí na lince 8 směřující k brněnskému univerzitnímu kampusu a nemocnici Bohunice. Jsou navržené tak, aby nejen zajišťovaly pohodlí cestujícím, ale zároveň měly příznivý dopad na životní prostředí. Tramvaj s kapacitou až 233 osob nabízí velkorysý nízkopodlažní prostor, který je snadno přístupný pro všechny cestující. Je vybavená moderním informačním systémem, klimatizací a bezpečnostními kamerami. Díky volně přístupné Wi-Fi a USB nabíječkám můžete být online i během cesty. Vůz navíc dokáže při brzdění vracet elektřinu zpět do sítě, čímž snižuje spotřebu a náklady na provoz.

Mateřská škola Podhrad spojuje moderní výuku s přírodou V srdci městského parku v Humpolci na Vysočině vyrostla nová mateřská škola pro téměř stovku malých předškoláků. Tato třípatrová budova nabízí moderní vzdělávací prostředí spojené s přírodou. Děti mohou na velkých televizních obrazovkách sledovat vzdělávací programy, zatímco dataprojektory oživují podlahu interaktivními pohybovými hrami. Multifunkční sál podporuje pohybové, hudební a divadelní aktivity a nechybí ani prvky pro rozvoj hrubé i jemné motoriky. Výjimečné je ale především prostředí, do kterého je mateřská škola zasazená. Obklopuje ji zeleň a poblíž se nachází rybník. Mezi vzrostlými stromy je stanová vesnička a další prvky pro hravé učení. Zelená střecha nabízí dvě vyhlídkové trasy pro starší děti, zatímco pro ty nejmenší jsou k dispozici třídy propojené s venkovními dřevěnými terasami a pískovišti na hraní.

Bezpečnější doprava pro cyklisty ve Zlíně Cyklisté jedoucí na největší zlínské sídliště Jižní Svahy museli donedávna využívat dopravně zatížené silniční komunikace, na kterých nebyl dostatek místa. Vznikaly tak nepříjemné dopravní situace, které ohrožovaly jejich život. Město se naštěstí rozhodlo situaci řešit a s pomocí evropských fondů postavilo stezku, po které se cyklisté i chodci mohou pohybovat bezpečně a která zlepšila dopravní dostupnost města. Tato nová stezka sice není nijak dlouhá (měří jen něco přes 450 metrů), ale má obrovský význam, protože propojuje hlavní cyklistické trasy. Začíná na Jižních Svazích u Fakulty aplikované informatiky zlínské univerzity a směřuje ke známé Baťově vile, odkud se lze snadno napojit na páteřní cyklotrasu kolem řeky Dřevnice.

Rakovnická knihovna vstupuje do moderní éry Rakovnická knihovna má bohatou historii, sahající až do roku 1841, takže je jednou z nejstarších knihoven v Čechách. Dlouhou dobu sídlila ve dvou budovách, které jsou od sebe vzdálené 200 metrů. Nedokázala tak svým čtenářům nabídnout plnohodnotné služby. Navíc tu chyběl dostatečný prostor pro nejrůznější aktivity a také bezbariérový přístup. Situaci vyřešilo až přestěhování knihovny do nových prostor v historickém centru města a nákup moderního vybavení. Díky tomu je knihovna pro své čtenáře lépe dostupná a nabízí nový okruh aktivit. Nachází se tu oddělení pro mladé, moderní prostor pro přednášky a promítání filmů, klubovna pro pořádání akcí, workshopů a dílen a v neposlední řadě venkovní prostor, který je jako stvořený pro setkání s hudbou, divadlem a literaturou pod širým nebem.

Naše krajské pobočky – jsme pořád po ruce Centrum pro regionální rozvoj chce být co nejblíž projektům i příjemcům, a proto má své pobočky ve všech krajských městech. Dobrá znalost regionu je nejlepším předpokladem k objektivnímu zhodnocení a úspěšnému dokončení projektů. I žadatelé k nám díky tomu mají blíž a přistupují k nám s větší důvěrou. Krajské pobočky prostě mají ve struktuře Centra nezastupitelnou roli. Pojďme si je proto postupně představit.

Pobočka v Karlových Varech Karlovarská pobočka Centra pro regionální rozvoj sídlí v okrajové části města, ve čtvrti Dvory. Kanceláře má v komplexu budov v Závodní ulici, kde najdete také několik významných krajských institucí, včetně krajského úřadu. Ředitelkou pobočky je Ing. Lenka Kyrianová a pracuje v ní 21 lidí. Stejně jako jiné krajské pobočky má i tato svoji specializaci, která přesahuje hranice Karlovarského kraje. Pro celou republiku spravuje projekty z oblasti deinstitucionalizace sociálních služeb za účelem sociálního začleňování. Jedná se především o rekonstrukce a výstavby domovů se zvláštním režimem, domovů pro osoby se zdravotním postižením, ale třeba taky chráněných bydlení, stacionářů či sociálně terapeutických dílen. Administrují se tu i projekty výstavby a modernizace přestupních terminálů pro všechny kraje na západ od Prahy, včetně Středočeského.

Jak to vidí ředitelka Lenka Kyrianová Který konkrétní projekt nebo podpořená oblast jsou podle vašeho názoru pro Karlovarský kraj nejdůležitější? Jednou z oblastí, na které tu můžeme být pyšní, je začleňování osob s postižením do „normálního“ života. Projekty tohoto typu jsou pro osoby s kombinovaným nebo mentálním postižením obrovským přínosem. Každý to ale může vnímat jinak. Důležité jsou určitě investice do silnic nebo do vybavení nemocnic a ráda bych také zmínila výstavbu nového depozitáře krajské knihovny, který slouží veřejnosti od minulého roku. EU na něj přispěla částkou 99 milionů korun.

nu bylo hodně znát a konkrétně IROP má opravdu široký záběr. Na úspěšně dokončené projekty narazíte na každém kroku a ve většině případů by si vlastníci – obce, kraj apod. – bez evropské podpory nemohli tak velkorysou rekonstrukci či výstavbu dovolit. Co by tu bez nich třeba nebylo? Toho by byla opravdu celá řada. Nejmodernější vybavení karlovarské nemocnice, cyklostezky, chodníky nebo nový autobusový terminál v Karlových Varech, který se otevíral v minulém roce. Nesmím zapomenout ani na nové vybavení pro Hasičský záchranný sbor ČR a Jednotky sboru dobrovolných hasičů.

Jak podle vás mění evropské peníze tento region? Určitě významně. Bez evropských dotací by to v našem regio-

Sečteno a podtrženo IROP 1 v Karlovarském kraji (2014–2020)

426 podpořených projektů 4,6 miliardy Kč vyplaceno na dotacích 15 818 Kč dotací připadlo na každého obyvatele kraje Nejvíce podpořené oblasti: 1. Udržitelná doprava 2. Zdravotnictví 3. Silnice

1,1 mld. Kč 720 mil. Kč 715 mil. Kč

Největší projekty v kraji: Zdravotnická technika pro Karlovarskou krajskou nemocnici – 237 mil. Kč; podpora veřejné hromadné dopravy v Karlovarském kraji, dva projekty – 166 a 158,5 mil. Kč; silniční obchvat Mariánských Lázní – 152,5 mil. Kč.

Pobočka v Pardubicích Kanceláře pobočky najdete v budově krajského úřadu v centru města, pár kroků od náměstí. Ředitelkou je Ing. Lenka Fodorová a celkem tady pracuje 21 lidí. Kromě projektů na území Pardubického kraje se tu specializují na výstavbu dopravních terminálů a sociálního bydlení. Tyto dvě oblasti pobočka spravuje i pro další čtyři kraje – Královéhradecký, Středočeský, Jihočeský a Vysočinu. Částečně vypomáhá také s projekty z oblasti zdravotnictví. 48

Sečteno a podtrženo

IROP 1 v Pardubickém kraji (2014–2020) 826 9,8 miliardy Kč 18 760 Kč

podpořených projektů vyplaceno na dotacích dotací připadlo na každého obyvatele kraje

Nejvíce podpořené oblasti: 1. Silnice 2 mld. Kč 2. Zdravotnictví 1,9 mld. Kč 3. Vzdělávání 1,5 mld. Kč Největší projekty v kraji: Výstavba pavilonu centrálního urgentního příjmu s centralizací akutních provozů v Pardubické nemocnici – 500 mil. Kč; modernizace silnice II/322 Kojice – 246 mil. Kč; nová psychiatrie v Pardubické nemocnici – 220 mil. Kč.

Kdybych byl starosta obce,

nebo Chlumci nad Cidlinou. Toto -

centra obcí, postavit cyklostezku -

aglomerace. Ocení je zejména lidé, pro svá kola.

ním na regiony, velikostí, ale také

Ve zkratce

CRR má nového generálního ředitele Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš jmenoval na základě výběrového řízení nového generálního ředitele Centra pro regionální rozvoj České republiky. Od 1. prosince 2023 jím bude Petr Štěpánek. Jeho funkční období je pětileté. Petr Štěpánek se agendě fondů EU intenzivně věnuje přes dvacet let jak ve veřejné, tak v korporátní i akademické sféře. 50

Byl ředitelem Státního fondu životního prostředí ČR, v němž rozjížděl program Zelená úsporám. Řídil multimediální divizi vydavatelství Economia, kde stál u zrodu portálu eDotace, a byl členem dozorčí rady společnosti Grantika.

Moderní a přehledný: web Centra dostal nový vzhled

Pracoval na projektech smart cities a udržitelného rozvoje pro Evropskou investiční banku a Rozvojový program OSN. Připravoval strategický plán hl. m. Prahy a několika městských částí, od roku 2022 se na Ministerstvu pro místní rozvoj věnuje nastavování a realizaci podpory veřejných investic v Národním plánu obnovy.

Web crr.cz prošel kompletním redesignem. V moderním, přehledném prostředí teď snadno a rychle najdete vše, co potřebujete. Chtěli jsme vám usnadnit orientaci na webu a urychlit hledání potřebných informací. Nová podoba stránek proto přináší přehlednější strukturu, rychlejší načítání a lepší funkčnost na mobilních zařízeních. Důraz jsme kladli na intuitivní navigaci a snadné procházení.

Ekonomické vzdělání získal na ČVUT v Praze a STU v Bratislavě. Je spoluřešitelem několika projektů aplikovaného výzkumu z oblasti smart cities, dostupného bydlení a strategického plánování. Přednáší na Ústavu ekonomiky a managementu VŠCHT, předtím působil na ČVUT v Praze a TU v Liberci. Předmětem jeho odborného zájmu i publikační činnosti je udržitelný rozvoj měst, urban design a prostorové plánování a v neposlední řadě problematika dostupného bydlení. Ve volném čase se podílí na činnosti občanského sdružení Památník Hartmanice, které spravuje tamní horskou synagogu, a Nadace českého výtvarného umění Mánes. Rozhovor s novým ředitelem přineseme v některém z dalších vydání časopisu Regiony nás baví.

Úplnou novinkou je sekce „Realizované projekty“. Naleznete v ní přehled těch nejúspěšnějších projektů, které mělo Centrum na starosti. Jsou nejen ukázkou naší práce, ale i vaší studnicí inspirace. Redesign našeho webu tak přináší mnohem víc než jen nový vzhled. Je to především krok směrem k efektivnějšímu sdílení informací s vámi, našimi partnery. Těšíme se na vaši návštěvu a zpětnou vazbu, která nám pomůže posouvat web neustále dál.

s ISKP? Využijte naši první pomoc Stávkuje vám monitorovací systém ISKP21+ a máte sto chutí prohodit počítač oknem? Pak s tím ještě počkejte. S naší první pomocí ho nahodíte raz dva. V čem tato pomoc spočívá? V první řadě jsme se inspirovali vašimi dotazy. Na našem webu proto naleznete instruktážní videa, ve kterých najdete řešení nejčastějších problémů.Nenašli jste v nich to, co potřebujete? V tom případě se obraťte na naše administrátory moniCentrum podpořilo torovacího systému. Kontaktovat je dobročinný můžete telefonicky nebo e-mailem. A pokud by ani topomohlo nestačilo, admiprojekt, nistrátor si s vámi domluví videovíca než hovor pomůže250 vám dětem s využitím sdílené obrazovky.

Projekt Nadačního fondu IT People už od roku 2020 pomáhá dětem, které nePokud problém stále přetrvává, po mají přístup k vlastnímu počítači. Díky domluvě administrátorem můžete činnostis fondu a projektu Počítače děsvůjtem projekt nasdílet na účet se děti ze sociálně slabšíchtechrodin nické podpory. Tazapojit už sido seonline vším výuky domohly například zajista poradí. během pandemie. V jejich podpoře však projekt pokračuje i nadále. Když se tedy Centru naskytla příležitost přiložit ruku k dobročinnému dílu, ani chviličku neváhalo a darovalo 274 počítačů. „Jsem moc ráda, že dobročinné iniciativy, jako je projekt Nadačního fondu IT People, existují. Projekt Počítače dětem už pomohl spoustě dětí, které v životě třeba neměly tolik štěstí. Mám proto velkou radost, že jsme se mohli do prowww.crr.cz/irop/prvni-pomoc/ jektu zapojit a pomoct tak těm, kteří to nejvíce potřebují,“ říká ředitelka sekce IROP Helena Miškovičová.

Nezapomínejte na zásady DNSH Máte problém s ISKP? Využijte naši první pomoc Stávkuje vám monitorovací systém ISKP21+ a máte sto chutí prohodit počítač oknem? Pak s tím ještě počkejte. S naší první pomocí ho nahodíte raz dva. V čem tato pomoc spočívá?

Dodržení zásad „Do No Significant Harm“ (DNSH) je nezbytnou podmínkou pro získání dotace z IROP. Čeho se tyto zásady vlastně týkají? Jednoduše řečeno vyžadují, aby váš projekt zásadním způsobem nepoškozoval okolní životní prostředí.

Projekt byste tak měli realizovat Centrum v souladu s cíli udržitelného rozvoje. V první řadě jsme se inspirovali vašimi podpořilo S tím souvisí třeba i povinnost předotazy. Na našem webu proto naleznete dat 70 % odpadu k recyklaci nebo instruktážní videa, ve kterých najdete ředobročinný využívat vodní zdroje udržitelným šení nejčastějších problémů. projekt, pomohlo způsobem. Jak budete při plnění těchto zásad postupovat, musíte Nenašli jste v nich to, co potřebujete? IROP: víc než 250 dětem uvést v projektové žádosti. V závěV tom případě se obraťte na naše ad-

Nezapomínejte na zásady DNSH

ministrátory monitorovacího systému. rečné zprávě o realizaci je pak poKontaktovat je můžete fondu telefonicky třeba napsat, jak se vám to povedlo. Projekt Nadačního IT nebo People e-mailem. A pokud by ani to nestačilo, už od roku 2020 pomáhá dětem, kteadministrátor si s vámi domluví videozásad se „DoaleNobát, Significant Nemusíte zvládnete to ré nemají přístup k vlastnímu počí-Dodržení hovor a pomůže vám s využitím sdílené Harm“ (DNSH) je nezbytnou podmínlevou zadní. Připravili jsme pro vás tači. Díky činnosti fondu a projektu obrazovky. kou pro získání dotace z IROP. Čeho se totiž pomůcku, která vám vyplnění Počítače dětem se děti ze sociálně tyto zásady vlastně týkají? Jednoduše řezávěrečné zprávy usnadní. Spolu se slabších rodin mohly například zaPokud problém stále přetrvává, po do- čeno vyžadují, aby váš projekt zásadním závazným stanoviskem č. 7, které pojit online výuky během mluvědo s administrátorem můžete pandesvůj způsobem nepoškozoval okolní životní upravuje naplňování zásad DNSH, mie. V jejich podpoře však projekt projekt nasdílet na účet technické pod- prostředí. ji naleznete na webu IROP. pokračuje i nadále. pory. Ta už si se vším dozajista poradí. Projekt byste tak měli realizovat v souKdyž se tedy Centru naskytla příle-ladu s cíli udržitelného rozvoje. S tím žitost přiložit ruku k dobročinnémusouvisí třeba i povinnost předat 70 % dílu, ani chviličku neváhalo a daro-odpadu k recyklaci nebo využívat vodní zdroje udržitelným způsobem. Jak buvalo 274 počítačů. dete při plnění těchto zásad postupovat, „Jsem moc ráda, že dobročinné ini-musíte uvést v projektové žádosti. V závěrečné zprávě o realizaci je pak potřeba ciativy, jako je projekt Nadačního napsat, jak se vám to povedlo.

fondu IT People, existují. Projekt Počítače dětem už pomohl spoustěNemusíte se ale bát, zvládnete to levou dětí, které v životě třeba neměly to-zadní. Připravili jsme pro vás totiž polik štěstí. Mám proto velkou radost,můcku, která vám vyplnění závěrečné že jsme se mohli do projektu zapo-zprávy usnadní. Spolu se závazným stakteré upravuje naplňovájit a pomoct tak těm, kteří to nej-noviskem č. 7,www.irop.gov.cz/cs/irop2021-2027/dokumenty více potřebují,“ říká ředitelka CRRní zásad DNSH, ji naleznete na webu IROP. Helena Miškovičová.

Regiony nás baví. Vychází 2× ročně. Vydává Centrum pro regionální rozvoj České republiky, U Nákladového nádraží 3144/4, 130 00 Praha 3,IČ 04095316. VyRegiony nás baví. Vychází 2× ročně. Vydává Centrum pro regionální rozvoj České republiky, U Nákladového nádraží dáváno ve spolupráci s grafickým studiem Creative Heroes. Fotografie bez popisku, použité v tomto čísle, jsou redakční. 3144/4, 130 00 Praha 3, IČ 04095316. Vydáváno ve spolupráci s grafickým studiem Boora. Fotografie bez popisku, Evidenční číslo MKČR: E 20685. Číslo 34/2023 vychází v Praze dne 1. 7. 2023. Redakce: Markéta Reedová, Lukáš Svoboda, Kateřina Dohnalová, Jan Hirsch, Lupoužité v tomto čísle, jsou redakční. Evidenční číslo MKČR: E 20685. Číslo 35/2023 vychází v Praze dne 15. 12. 2023. cie Johová, Dagmar Solnická, Anna Měrková, Maciej Molak. Copyediting: Dalibor Behún. Kontakt: media@crr.cz. Tisk: Label s. r. o., Kutná Hora Redakce: Markéta Reedová, Lukáš Svoboda, Kateřina Dohnalová, Jan Hirsch, Lucie Johová, Dagmar Solnická, Anna www.regionynasbavi.cz, tel. +420 225 855 321, www.crr.cz

Měrková, Marek Pavlík. Copyediting: Dalibor Behún. Kontakt: media@crr.cz. Tisk: Label s. r. o., Kutná Hora

www.regionynasbavi.cz, tel. +420 225 855 321, www.crr.cz

Zlepšujeme život v regionech

Příběhy našich projektů – prohlédněte si úspěšně realizované projekty IROP www.regionynasbavi.cz

— 32 —

48 52

Regiony nás baví 35/2023

Articles inside

Spolupráce s univerzitami: Centrum hledá v řadách absolventů

Z absolventky manažerkou rozpočtu

Plnou parou vpřed – nové projekty v česko-polském pohraničí jsou na cestě

Kdo zazářil v soutěži Regiostars? České projekty IROP na cestě k evropskému uznání

Podzimní výroční konference v historických kulisách

Jezdím na kole, abych upozornil na problémy kolem paliativní péče

Společným úsilím k úspěchu: Centrum pomohlo dětem z projektu Kolo pro ADAMA

Nemusíte mít právnické vzdělání, důležitější je zkušenost a pečlivost

Evropa jsme my všichni

CRR je jedním z lídrů na poli veřejných zakázek

Ve zkratce 12/2023

427 milionů z evropských fondů roztočilo Automatické mlýny k životu