KONCERT PROPOJENÍ

TEXT: Eva Vavříková / FOTO A ZDROJE: Ivana Hay Tetauerová, Jan Crkovský, Miroslav Plocek, Jan Bábíček, Kateřina Šrámková, archiv dotazovaných, facebooková stránka Koncert propojení

Tento velmi zajímavý a úspěšný koncert realizovaný v rámci projektu Evy Radilové a propojující neslyšící a slyšící umělce se odehrál 20. května na scéně pražského Divadla Na Rejdišti. Publikum zhlédlo nejen písně umělecky tlumočené do znakového jazyka, ale také autorská díla neslyšících umělců přednesená studenty herectví. Vystoupení byla doprovázená hudbou, světelnými efekty a dalšími uměleckými prvky. Koncertu se účastnily i naše redaktorky Eva Vavříková a Ivana Hay Tetauerová a kromě reportáže s fotografiemi vám přinášíme také rozhovor s EVOU RADILOVOU a čtyřmi účinkujícími, kteří se s námi podělili o své dojmy a nově nabyté zkušenosti.

Trio Zuzana Hájková, Eva Radilová a Viktorie Čechová společně tlumočí a zpívají píseň Unikát (Mária Čírová)

Koncert propojení začal úderem 19. hodiny na prknech Divadla Na Rejdišti u břehu Vltavy. Koncert se uskutečnil díky projektu Evy Radilové, která v rámci svého studia oboru Divadlo a výchova pro Neslyšící na Janáčkově akademii múzických umění navázala spolupráci s Pražskou konzervatoří, kde před několika lety sama studovala. Jeho cílem bylo propojení neslyšících a slyšících umělců, herců, studentů i tlumočníků.

Akci moderovali autorka projektu Eva Radilová a známý neslyšící moderátor Matěj Čipera. A aby všemu rozuměli neslyšící i slyšící diváci, tlumočení Evina mluveného projevu do ČZJ se ujala tlumočnice Michaela Dudková a tlumočník Roman Vránek propůjčil svůj hlas znakujícímu Matěji Čiperovi. Na koncertě byl také zajištěn simultánní přepis mluveného slova, který poskytla Česká unie neslyšících Praha.

Během večera zazpívali studenti herectví z Pražské konzervatoře písně, které byly tlumočeny neslyšícími uměleckými tlumočníky do ČZJ, role se ale také obrátily a neslyšící umělci vystoupili se svými autorskými díly, jejichž překlad do mluvené češtiny přednesli studenti herectví. Celý večer

ATELIÉR DIVADLO A VÝCHOVA PRO NESLYŠÍCÍ (DIVADELNÍ FAKULTA JAMU V BRNĚ)

V Ateliéru divadla a výchovy pro Neslyšící studují neslyšící i slyšící studenti, kteří se po absolvování v praxi uplatňují jako umělci (herci a režiséři), a to například v těchto institucích: Divadlo Neslyším Brno, Divadlo Tiché Iskry Bratislava, Divadlo z Pasáže Banská Bystrica, DS OUKEJ, skupina Hands Dance atd., nebo působí jako pedagogové předmětu Dramatická výchova neslyšících dětí a mládeže či jako lektoři volnočasových aktivit. Tento studijní obor také zkoumá možnosti aktivního zapojení dětských diváků do divadelního představení, rozvíjí možnosti plnohodnotného zážitku a prožitku u sluchově postižených dětí a mládeže. Absolventi se zapojují do projektových aktivit v rámci spolupráce s profesionálními divadly a do specifických tvůrčích projektů, jako je umělecké tlumočení do českého znakového jazyka.

Píseň Otázky (kapela Olympic): zpěv od Natálie Hejlové a umělecký projev v ČZJ od Věry Sagulové

Kdo je EVA RADILOVÁ

• herečka a tlumočnice českého znakového jazyka

• je absolventkou Hudebně dramatického oddělení na Pražské konzervatoři a také oboru Čeština v komunikaci neslyšících na FF UK

• v současné době studuje magisterský obor Divadlo a výchova pro Neslyšící na Divadelní fakultě JAMU v Brně, v rámci něhož vznikl právě Koncert propojení provázel působivou hrou na klavír profesionální klavírista Jakub Urban, také z Pražské konzervatoře.

Na koncertě dostala prostor díla neslyšících tvůrců, jež původně vznikla pro jiné příležitosti, výjimkou a krásnou kulturní vsuvkou byla v ČZJ přednesená autorská báseň s názvem Vidím, cítím, žiju od neslyšící umělecké tlumočnice Veroniky Bočkové, která ji jako jediná vymyslela přímo pro Koncert propojení. V Divadle Na Rejdišti bylo v průběhu večera představeno celkem čtrnáct uměleckých čísel, v nichž se prostřídalo sedm neslyšících umělců a tlumočníků a pět slyšících herců.

Před úplným závěrem koncertu poděkovala Eva Radilová všem, které se projektu zúčastnili, a také svým blízkým a různým organizacím, které jí poskytovaly podporu během příprav.

Třešničkou na dortu bylo finální vystoupení všech účinkujících, kteří společně zazpívali a zároveň do ČZJ přetlumočili píseň Chci ti říct od kapely Mig 21. Po dozpívání posledních slov se celým sálem rozezněl bouřlivý potlesk. Po skončení koncertu se kulturou nasycení diváci odebrali ven do příjemně teplého pozdního večera.

Dobrý den, paní Radilová, předně bych chtěla říct, že koncert byl opravdu krásný a zanechal ve mně příjemný prožitek. Co vás k zorganizování tohoto projektu vedlo?

Dobrý den, paní Vavříková, mám radost, že se vám večer líbil, moc si toho vážím! A moc děkuji, že jste přišla. (úsměv)

K projektu: Už dlouho jsem měla v hlavě, že bych jednou chtěla uspořádat koncert, který by byl rovnocenný – jak pro neslyšící, tak slyšící diváky. Když jsem se hlásila na JAMU na obor Divadlo a výchova pro Neslyšící, podmínkou přijímací zkoušky bylo předložit projekt, který budeme v rámci magisterského studia realizovat. A tak jsem si řekla, že to zkusím. A protože jsem studovala na Pražské konzervatoři Hudebně dramatický obor, kde jsme měli i hodiny interpretace, které vedl a stále vede herec Tomáš Trapl, jenž zároveň pořádá také studentské koncerty, napadlo mě ho oslovit a naši práci propojit. (Tomáš Trapl je také zpěvákem, dabérem a pedagogem na hereckém oddělení Pražské konzervatoře, kde učí interpretaci a zpěv – pozn. red.) Tomáš s mým návrhem souhlasil, já byla následně přijata na JAMU a začalo se s přípravami.

Účinkující Koncertu propojení během rozloučení s diváky

Eva Radilová děkuje všem, kteří se na vzniku Koncertu propojení podíleli ho studia realizovat.

Jak se vám s neslyšícími umělci spolupracovalo?

Všichni neslyšící umělci jsou zkušení profíci, to je skvělé, hodně jsem od nich čerpala při překladech písní. Ale jsou také dost vytížení, takže někdy byla s některými z nich náročnější komunikace. Ale jinak se mi s nimi spolupracovalo dobře.

Podle čeho jste k neslyšícím umělcům vybírali slyšící studenty?

Ono to bylo tak, že učitel Tomáš Trapl vybral slyšící studenty a jejich písničky. Já zvlášť oslovila neslyšící umělce, jejichž práci jsem již předtím znala i viděla.

Neslyšícím tlumočníkům, kteří mi potvrdili, že na koncertě chtějí vystoupit, jsem pak nasdílela seznam písní, které budou zpívat slyšící zpěváci. Neslyšící si pak sami vybírali, jakou písničku by chtěli tlumočit. Takže to sestavování bylo vlastně náhodné. (úsměv)

Chystáte po tomto proběhlém koncertu další termíny, nebo třeba turné?

Původně to vypadalo, že se Koncert propojení opakovat nebude, a to především z finančních důvodů. Již na první koncert jsem sháněla finanční prostředky pro jeho realizaci. Ale díky spolupráci se Svazem neslyšících a nedoslýchavých v ČR, který získal grant od Magistrátu hl. m. Prahy a nabídl mi spolupráci, se podařilo domluvit termín pro jednu reprízu. Ta proběhne v pátek 20. září od 19 hodin opět v Divadle Na Rejdišti. Budeme moc rádi, když přijdete. Jste srdečně zváni.

Jaké jsou vaše dojmy z dnešního Koncertu propojení?

Nádherné. Pořád to ve mně rezonuje. Rezonují ve mně reakce diváků i účinkujících. Pro mě byl koncert srdcová záležitost a splnění snu. Jsem nadšená a vděčná, že se mi splnil.

VERONIKA BOČKOVÁ

zkušená neslyšící umělecká tlumočnice a tvůrkyně autorských písní

Co tě inspirovalo k vytvoření tvojí autorské básně pro Koncert propojení? Co jsi jí chtěla sdělit?

Moje autorská báseň Vidím, cítím, žiju vznikla na základě metafory, kterou mám ráda – tedy propojení hry se slovy a znaky, propojení deště, slunce, duhy a lásky. Dílo také poukazuje na nešvary dnešní doby, kdy lidé zapomínají žít tak, aby vnímali svět očima a více se soustředili na to, co je kolem nich. Bez ohledu na to, zda slyší, nebo ne.

VĚRA SAGULOVÁ

neslyšící herečka a absolventka oboru Divadlo a výchova pro Neslyšící na Divadelní fakultě JAMU v Brně

Jak probíhala příprava a zkoušky na Koncert propojení? Bylo něco, co vás těšilo, a naopak co pro vás bylo náročné?

Těšila jsem se na novou zkušenost. V této oblasti jsem nováček, ale bavilo mě to. Náročnější to bylo se slyšící zpěvačkou. Byla jsem zvyklá na odposlech z nahrávky. Živě to bylo jiné, tišší. Ale za zkušenost jsem ráda a těším se na další podobné akce.

KRYŠTOF ŠVEHLÍK

herec a student Hudebně dramatického oddělení Pražské konzervatoře

Jak probíhala vaše příprava na koncert a jak jste komunikoval s neslyšícími umělci?

Bylo to pro mě velmi poučné. Bylo pro mě těžké proniknout do překladů písní v ČZJ a dokázat je uchopit. Je to prostě jiné, ale společně jsme to zvládli. Myslím si, že my slyšící i neslyšící jsme si rovni v tom, že sdílíme stejnou vášeň pro hudbu, poezii a zpěv, i když je to vyjádřené jiným způsobem, a to se mi líbí. Jsem moc rád, že to všechno nakonec dopadlo dobře. (úsměv)

VIKTORIE ČECHOVÁ

herečka a studentka Hudebně dramatického oddělení Pražské konzervatoře

Jaké máte z proběhlého koncertu pocity a jaké zkušenosti si z tohoto projektu odnášíte?

Předem bych chtěla poděkovat všem za úžasnou atmosféru a krásný zážitek, který jsme měli možnost zažít. Pracovat s neslyšícími umělci bylo pro nás slyšící, jako interprety jejich děl, velice obohacující. Jedna z básní, kterou jsem jako doprovod předčítala já a jejíž autorkou je Veronika Bočková, je inspirující v mnoha ohledech, především v tom, že neslyšící vidí, cítí a žijí stejně jako my všichni. A naopak překlad písní, které jsme zpívali my, jsem si užila a sledovala jsem, jak se jaké slovo a pocit vyjadřují znakovým jazykem.

Kryštof Švehlík se ujímá písně Darmoděj (Jaromír Nohavica) a neslyšící umělec Alan Ptáček jej doprovází v ČZJ

Všichni umělci společně zpívají hlasem i rukama píseň Chci ti říct od kapely Mig 21

Za redakci děkujeme Evě Radilové a slyšícím i neslyšícím účinkujícím Koncertu propojení za jejich odpovědi a přejeme všem mnoho dalších úspěchů.