6 minute read
Festival neslyšících žen podruhé
from UNIE 07-08/2024
by casopisunie
TEXT: Ivana Hay Tetauerová FOTO: Nikola Halušková
O víkendu ve dnech 10.–12. května 2024 se konal druhý ročník festivalu uskupení Neslyšících žen. Tentokrát se na šedesát účastnic sjelo do rekreačního střediska Tesla v Horním Bradle, které leží na pomezí Čech a Moravy, což bylo pro ženy z celé České republiky ideální. Letošním tématem byla ENERGIE ŽENY. Pojďme se podívat, co všechno ženy na festivalu zažily a naučily se.
V pátek se ženy mezi sebou seznámily, zábavné bylo rozřazení do skupin podle regionů České republiky. Mnohé se mezi sebou již znaly, ale protože zde byly zastoupeny všechny věkové kategorie, bylo příjemné sledovat, jak si mohou v průběhu festivalu vyměňovat rozdílné generační zkušenosti. Některé maminky měly s sebou i své malé děti v kojeneckém či batolecím věku. Organizaci letošního ročníku koordinovala Gabriela Jeřábková. Pavlína Spilková ve svém uvítacím proslovu představila také neslyšící účastnice, které kromě toho, že neslyší, mají i specifické potřeby v souvislosti se zrakovým vnímáním. Ostatní se s nimi mohly seznámit a dozvědět se tak o jejich potřebách a jak k nim při komunikaci přistupovat. Bylo příjemné, že zde panoval respektující a otevřený přístup a všechny se mohly cítit rovnocenně. Některé z účastnic zde měly i svou průvodkyni pro hluchoslepé, která jim pomáhala s orientací v terénu. Celý festival byl těmto ženám tlumočen, aby rozuměly všemu, co bylo řečeno. Na festivalu, oproti prvnímu ročníku, nevystoupil nikdo slyšící, celý festival tedy probíhal pouze v českém znakovém jazyce, což podtrhovalo atmosféru silné komunity Neslyšících. Tématem letošního festivalu byla Energie ženy, proto si ženy měly symbolicky na sebe vzít jakýkoliv módní doplněk ve žluté barvě. Posuďte podle společné fotografie sami, jak všechny zářily.
Kromě prostoru pro seznámení nabízel víkendový program přednášky, workshopy, společná ranní cvičení a sdílení životních příběhů. První sobotní přednášky se ujala Markéta Zelenková, která všechny přítomné ženy zasvětila do tématu rituálů. Dozvěděly se, co jsou to rituály, že se provádějí nejen ve společnosti, ale že je děláme nevědomky i doma, v rodině. Rituály nás mohou provázet při důležitých životních meznících a událostech, ať je to puberta, přerod dívky v ženu – menarché – nástup menstruace, těhotenství, porod, mateřství, přechod do menopauzy apod. Rituálů je nepřeberné množství, mohou se týkat i našich zvyků a tradic v zemi, ve které žijeme. Na závěr přednášky proběhl i menší workshop, při němž se ženy ve dvojicích vzájemně svěřovaly, a následoval společný rituál za zvuků bubnu, při kterém si mohly přítomné na papírky napsat body, které by rády v životě změnily nebo kterých by rády dosáhly, a vhodit papírky s přáními do ohně.
Na festival se sjely i neslyšící ženy starší generace. Mnohé z nich jsou v komunitě Neslyšících vzory, ať už pro své činy, nebo postavení, kterého v životě dosáhly. Ženy ve složení Zlata Kurcová, Božena Egyedová, Jana Omastová, Marcela Hyklová, Jaroslava Říhová, Zuzana Čechovská a Diana Maroufová vyprávěly všem přítomným, jak se za jejich doby žilo a jaká byla tehdejší informovanost o změnách v životních obdobích ženy, jako jsou menstruace, otěhotnění, porod, výchova dětí apod. Probíhala i živá diskuse, účastnice se dozvěděly mnoho zajímavostí a mohly srovnávat, co dříve bývalo hodně těžké, nebo naopak lepší.
Večer ženy provedla tématem Zdravé hranice opět Markéta Zelenková. Přednáška se dotýkala prostoru každé z žen a jejím cíle bylo, aby si uvědomily, co jim je a co není příjemné, ať se to týká komunikace, dotyků, nebo toho, jak se nebát vyjádřit svůj postoj a potřeby vůči druhým, umět si vyhranit své teritorium tak, aby protistrana pochopila, jak s dotyčnou komunikovat a co si k ní ne/může dovolit.
Poslední den se konala přednáška na téma Historie žen, kterou vedly Markéta Spilková a Veronika Bočková. Účastnice se zde dozvěděly něco o vybraných významných slyšících ženách z historie, které se zasadily o důležité změny ve vzdělávání, rovnoprávnosti žen apod. a bez nichž bychom nebyly tam, kde jsme teď. Během přednášky zaznělo i pár jmen významných mužů, ale to proto, že bez jejich podpory by ženy v dávné historii neměly takové šance něco změnit.
Festival nabízel prostor i pro ty ženy, které ve svém volném čase rády něco vyrábí, malují nebo tvoří. Každá si zde mohla připravit své stanoviště, kde si ostatní účastnice mohly jejich výtvory prohlédnout, obdivovat a případně i zakoupit. Všechny ženy si festival užily s tím, že víkend věnovaly sobě samým, svému seberozvoji a sebepéči. Třetí ročník festivalu je plánován na rok 2026.
V týmu Neslyšících žen je nyní čtrnáct neslyšících žen, které se podílejí na aktivitách seskupení. Položila jsem jim pár otázek:
Seskupení bylo založeno v roce 2018. Jaké aktivity se vám dosud podařilo uskutečnit a co jsou vaše dosavadní největší úspěchy?
Úspěchů bylo hodně, je těžké vypíchnout ty největší. Každý úspěch je něčím jedinečný. První konferenci jsme pořádaly v roce 2018 a od té doby se nám daří pro neslyšící ženy pořádat pravidelné přednášky prezenčně nebo online, workshopy, konference a nyní máme za sebou druhý festival, který byl také úspěšný. Naše uskupení je součástí SNN ČR, z. s. a jsme členy EUD (European Union of the Deaf), kde jsme součástí pracovních skupin pro ženy.
Na prvním festivalu Neslyšících žen byly na programu rozmanité přednášky, pestrý výběr workshopů a aktivit, které vedly jak slyšící, tak neslyšící odbornice, a vše bylo tlumočené do/z českého znakového jazyka. Proč letos ta změna?
Vycházely jsme ze zpětné vazby neslyšících účastnic prvního festivalu, z níž vzešlo přání, aby na festivalu byly jen neslyšící přednášející. Je to z toho důvodu, že můžeme ukázat tzv. „role models“ a být tak inspirací pro další ženy. Jak jsme mohly na festivalu vidět, vedlo to k posílení komunity a zvýšení sebevědomí účastnic.
Jaké jsou vaše plány, co vás v nejbližší době čeká?
Ve dnech 21.–24. listopadu nás čeká velká mezinárodní akce, a sice 3. evropské fórum neslyšících žen, které se bude konat u nás v ČR pod záštitou Evropské unie neslyšících. Bližší informace budeme brzy sdílet na sociálních sítích. Doufám, že přijdeš, Ivo.
Určitě si to nenechám ujít! Vaše aktivity sleduji a velmi ráda se jich zúčastňuji. Pro české neslyšící ženy jsou všechny bezpochyby inspirativní a poučné a tleskám vám za to, co jste doposud vykonaly. Jen tak dál!
