Duševní nemoci ve stáří

Duševní nemoci ve stáří MUDr. Jiří Konrád

1

Duševní nemoci ve stáří

Jiří Konrád

Úvod Co je to stáří a jaké přináší změny v psychice člověka Příčiny duševních nemocí ve stáří Nejčastější duševní nemoci ve stáří Demence Epidemiologie Alzheimerovy nemoci Klinické příznaky a průběh Alzheimerovy nemoci Možnosti léčby demencí Psychosociální intervence při léčbě demencí, nefarmakologické postupy a péče o pečující Deprese ve stáří Delirium nevyvolané návykovými látkami Závislosti na návykových látkách ve stáří Jiné organické duševní poruchy Závěr Doporučené webové stránky s informacemi o duševních nemocech ve stáří Stručný slovníček některých základních pojmů Doporučená literatura Příloha 1 – Standardizovaný MMSE Příloha 2 – Návod k administraci s MMSE Příloha 3 – MOCA test Příloha 4 – Adresář zdravotních a sociálních služeb pro seniory

Úvod

3 4 5 5 5 6 6 7 8 8 9 9 10 10 10 10 11 12 13 14 15

Spektrum duševních nemocí ve vyšším věku je poměrně široké a značně odlišné od mladšího a středního věku. Výrazně roste podíl organických příčin při vzniku těchto nemocí.

Organické duševní nemoci se mohou ovšem objevit kdykoliv v průběhu života (například poúrazové, intoxikační nebo pozánětlivé poškození mozku a podobně).

Duševními nemocemi ve stáří se zabývá především podobor psychiatrie nazývaný gerontopsychiatrie nebo také psychiatrie vyššího věku.

S duševními nemocemi ve stáří se setkávají stále častěji i lékaři somatických oborů a rychlé záchranné služby, pracovníci sociálních služeb, příslušníci policie a konečně celá společnost. Gerontologie je nauka o stárnutí a stáří, geriatrie

Lidská populace na celém světě stárne. V současné době je tento trend výraznější v rozvinutých státech, ale zasahuje všechny země. Podle světové zdravotnické organizace (WHO) se považuje za nástup stáří (senescence) věk 65 let a o vlastním stáří se hovoří od věku 75 let (sénium). V roce 1900 žilo na Zemi odhadem 10–17 milionů lidí ve věku 65 a více let, v roce 1992 to bylo již 342 milionů a odhaduje se, že v roce 2050 bude na Zemi již 2,5 miliardy seniorů (20 procent populace).

V České republice nyní žije asi 15,5 procent obyvatel starších 65 let a předpokládá se, že v roce 2050 bude v tomto věku asi třetina populace.

Věkové složení obyvatelstva v ČR, graf Český zdravotní ústav Praha, ústředí monitoringu (zdroj dat: ČSÚ) věk

muži

v roce 1965

ženy

věk

85+ 80–84 75–79 70–74 65–69 60–64 55–59 50–54 45–49 40–44 35–39 30–34 25–29 20–24 15–19 10–14 5–9 0–4

předpoklad v roce 2050

85+ 80–84 75–79 70–74 65–69 60–64 55–59 50–54 45–49 40–44 35–39 30–34 25–29 20–24 15–19 10–14 5–9 0–4 500

400

300

200

100

0

100

200

300

400

500

500

počet obyvatel (v tisících)

400

300

200

100

0

100

200

počet obyvatel (v tisících)

3

300

400

500

je oblast medicíny, která se zabývá problematikou zdravotního stavu seniorů.

Je známo, že stárnutí bývá obecně často spojeno s poklesem kognitivního výkonu. Tyto změny mohou být všeobecné a nemusí nutně znamenat přítomnost neurologického onemocnění. Pravděpodobně mohou být považovány za průvodní jev fyziologie stárnutí podobně jako snížení pevnosti kostí, zhoršení funkce ledvin nebo takzvaná stařecká cukrovka. Toto srovnání je názorné i tím, že jednotlivci se velmi liší v tom, kdy se funkční pokles těchto parametrů stane klinicky zjevným. Ve standardizovaných testech paměti nevykazují zdaleka všichni senioři se zvyšujícím se věkem pokles výkonu. Stanovení pevné hranice mezi normálním poklesem kognitivních funkcí a demencí je velmi obtížné. Vždyť mezi výkony mladých lidí existuje také obrovská různorodost jak v celkovém výkonu, tak ve zvládání jednotlivých testů.

Někteří lidé jsou schopni i ve vysokém stáří podávat vrcholné tvůrčí výkony. Mezi devadesátiletými je sice již kolem 20–30 procent lidí postiženo demencí. To ale současně znamená, že 70 procent devadesátiletých je duševně čilých a demencí netrpí! Lze si například vzpomenout na mnohé malíře – Tiziana, Michelangela, Renoira nebo českého expresionistu Jana Baucha, kteří tvořili vrcholná díla ve vysokém věku. Mnoho duševně svěžích a výkonných seniorů najdeme ve všech oborech lidské činnosti.

V roce 1962 publikoval náš krajan a gerontopsychiatr žijící v Kanadě profesor V. A. Kral studii „Stařecká zapomnětlivost: benigní a maligní“. Popsal populaci obyvatel pečovatelských ústavů s mírnou poruchou paměti, která se během času nezhoršovala, a zavedl termín „benigní stařecká zapomnětlivost“. Pozoroval ovšem i jedince s „maligním průběhem“ s postupným zhoršováním kognitivních funkcí. Od uvedení termínu „benigní stařecká zapomnětlivost“ došlo k publikaci mnoha dalších pojmů popisujících intelektový pokles v rámci stárnutí. Nejčastěji užívaný koncept mírné kognitivní poruchy (MCI) je definován mnoha způsoby a je značně nejednotný.

Z klinického hlediska MCI vytváří diagnostickou kategorii pro pacienty s úrovní kognitivních poruch mezi normálním stárnutím a demencí. U těchto pacientů již dochází k určitým objektivním změnám, které pozorují i osoby v okolí a k mírnému snížení schopnosti zvládat některé velmi komplexní aktivity denního života.

Co je to stáří a jaké přináší změny v psychice člověka Pojem stáří označuje pozdní fáze přirozeného průběhu života. Jde o projev a důsledek involučních změn (změn souvisejících se stárnutím) ve fungování i struktuře jednotlivých orgánů. Stárnutí je výrazně individuálně různorodé a je ovlivněno genetickou dispozicí, vlivy prostředí, zdravotním stavem v průběhu života, sociálně ekonomickými vlivy, povahovými vlastnostmi a životním stylem. Vzhledem k velké variabilitě a individuálnosti změn se proto rozlišuje stáří kalendářní, sociální a biologické.

Kalendářní stáří bylo stručně zmíněno v úvodu. Je jednoznačně vymezitelné a v průběhu historie lidské společnosti se věková hranice stáří posouvá, protože se zlepšuje zdravotní a funkční stav nově stárnoucích generací. Poměrně nedávno se za začátek stáří označoval věk kolem 60 let. Současné orien­t ační členění stáří podle B. L. Neugartenové (1966) používá následující schéma: • 65–74 let – mladí senioři. Problematika odchodu do důchodu, volného času, aktivit, seberealizace.

• 75–84 let – staří senioři. Problematika adaptace, tolerance zátěže, specifických nemocí a osamělosti.

• 85 a více let – velmi staří senioři – problematika soběstačnosti a zabezpečenosti.

Sociální stáří popisuje proměnu sociálních potřeb, životního stylu a ekonomického zajištění. Patří sem problematika adaptace na odchod do důchodu, ztráta životní náplně, ztráta společenské prestiže, osamělost, pokles životní úrovně, hrozba ztráty soběstačnosti, věková segregace a diskriminace (ageismus).

Biologické stáří označuje míru involučních změn u konkrétního člověka. Hodnotí se obvykle funkční stav a výkonnost jako souhrn involučních změn, kondice i patologie.

Biologický věk pro konkrétního jedince se hodnotí celkově i jednotlivě pro různé oblasti – například „kardiorespirační“ nebo „mentální“ biologický věk.

Stárnutí přináší změny v lidské psychice. Tyto změny jsou důsledkem biologických i sociálních změn. I při normálním stárnutí dochází ke snižování orgánových rezerv, funkční výkonnosti a životní energie, ke zpomalení metabolismu a změnám v metabolismu léků, ke zhoršení smyslových funkcí. Váha mozku se snižuje asi o 200 gramů (od 20 do 80 let) a snižuje se i počet mozkových buněk – buňky s věkem ubývají, zanikají.

V psychické oblasti dochází ke zhoršování smyslového vnímání, snižování schopnosti soustředit se. Zhoršuje se i pozornost a paměť. Snižuje se schopnost přizpůsobovat se změnám, učit se novému, dochází ke ztrátě sociálních a sexuál­n ích zájmů a vazeb, snižuje se intelektová kapacita.

Tyto změny se projevují individuálně různě. Díky značné orgánové rezervní kapacitě a životním zkušenostem nemusí být a často nejsou tyto změny v životním fungování zjevné.

Staří lidé jsou ohroženi také sociálními stresy – ztrátou životních partnerů či dalších rodinných příslušníků, odchodem do důchodu, ztrátou sociálních kontaktů, diskriminací kvůli věku, osamělostí, nedostatkem financí a dalšími nepříznivými faktory, které zvyšují pravděpodobnost vzniku duševní nemoci.

Stárnutí mozku – schéma Normální stárnutí mozku

Úspěšné stárnutí

Kognitivně intaktní osoby, nezávislé, plně soběstačné

Normální stárnutí + benigní stařecká zapomětlivost

Poruchy paměti, především vštípivost bez postižení dalších kognitivních funkcí a výbavnosti, nezhoršují se.

Patologické stárnutí mozku

Degenerativní a jiné choroby mozku – Mírná kognitivní porucha (MCI) nebo demence

Poruchy paměti + dalších kognitivních funkcí, ale zvládají denní aktivity – jedná se o MCI.

Poruchy paměti + dalších kognitivních funkcí. Selhávají v denních aktivitách – jde o demenci.

Plynulý přechod bez jasných hranic Schéma ukazuje možné průběhy stárnutí z pohledu kognitivních funkcí.

4

Příčiny duševních nemocí ve stáří

Nejčastější duševní poruchy ve stáří – 4D

Kromě výše uvedených změn psychiky ve stáří bývá vyšší věk často spojen se zhoršováním tělesného zdraví. Mnoho starších lidí trpí minimálně jednou chronickou nemocí, častá je i polymorbidita (přítomnost více chorob současně).

Základními složkami zdravého životního stylu jsou dostatek pohybu, dostatek tekutin a přiměřená a pestrá výživa – zjednodušeně – tekutiny, výživa a pohyb. Nemocní senioři často strádají ve všech těchto oblastech.

S polymorbiditou bohužel souvisí poměrně často iatrogenní poškození nemocných nevhodnou medikací, která může zhoršovat zdravotní stav a vést k rozvoji duševních nemocí. Ve stáří jsou nebezpečné léky s anticholinergním účinkem, především některá starší antipsychotika, spasmolytika a antiparkinsonika někdy nevhodně předepisované při stařeckých třesech různého původu, považovaných za Parkinsonovu nemoc. Taková nevhodná medikace může vyvolat stavy zmatenosti nebo paranoidně-halucinatorní stavy. Často dochází u starých nemocných k nevhodnému podávání mnoha léků současně. Někdy dochází nemocný k více lékařům, kteří nejsou ve vzájemném kontaktu a předepsané léky se navzájem nesnáší. Někteří nemocní sami o své vůli nadužívají předepsané léky nebo i volně prodejné léky. Často také bývá ordinována intenzivní medikace na vysoký krevní tlak, která po čase bez pravidelných kontrol vede až k nežádoucímu poklesu krevního tlaku s rizikem pádů, k cévním mozkovým příhodám nebo „jen“ k chronickému „nedokrvení“ mozku. Na druhé straně řada seniorů o svých nemocíchch neví a neléčí se.

Mnohé duševní nemoci ve stáří jsou způsobeny organickými změnami v mozku. Může jít o onemocnění, úraz nebo jiné poškození mozku, které vede k přechodné nebo stálé mozkové dysfunkci. Dysfunkce mozku může být primární, například při Alzheimerově nemoci, nebo sekundární. Při sekundární dysfunkci je mozek postižen jako jeden z orgánů při celkovém (systémovém) onemocnění organizmu (například delirium při zápalu plic, demence při avitaminóze nebo celkové arterioskleróze apod.) nebo lokálním poškození (úraz, zánět). Organicky podmíněné mohou být všechny duševní poruchy – úzkost, deprese, paranoidně-halucinatorní nemoci, demence, deliria.

Demence

Deprese

Deliria Drug dependency (závislosti)

+ Paranoidní a halucinatorní poruchy Součástí demence může být i deprese, delirium, závislost na návykových látkách nebo paranoidně-halucinatorní psychóza.

Demence Demence jsou nejčastější a nejzávažnější organické duševní nemoci. Klasifikují se nejčastěji podle příčiny (etiologie), dělí se na primární a sekundární. Klinická diagnóza nebývá na sto procent jistá, správně bychom měli hovořit například o pravděpodobné či možné Alzheimerově nemoci nebo jiné demenci. Příčinu demence může definitivně potvrdit neuropatologické vyšetření (pitva mozku a mikroskopické vyšetření tkáně).

Nejvýznamnějším rizikovým faktorem většiny demencí je věk. Vzhledem k narůstání počtu seniorů se někdy hovoří

Základní dělení demencí 1. Primární (přímo nemoc mozku) = Atroficko-degenerativní demence.

Alzheimerova nemoc je nejčastější příčinou demence.

2. Sekundární (systémová nemoc postihne i mozek) • Cévní (sklerotické) demence • Ostatní sekundární demence

Je popsáno kolem 60 příčin demencí!

Přehled nejčastějších typů demencí

Nejčastější duševní nemoci ve stáří

Demence u Parkinsonovy nemoci 7%

Z pohledu syndromů či symptomů se v oblasti duševních nemocí ve stáří setkáváme nejčastěji s poruchami spánku, s poruchami paměti, s depresí, s úzkostí, s hypochondrií a s patologickou vztahovačností.

Ke zjednodušené orientaci v klasifikaci duševních nemocí ve stáří může sloužit mnemotechnická pomůcka tzv. „4D“: Demence, Deprese, Deliria, Drogové závislosti (ve stáří závislosti na alkoholu, na analgetikách, hypnotikách a jiných lécích). Časté jsou také organicky podmíněné paranoidně-halucinatorní stavy, někdy jako první příznak ohlašující nástup demence nebo jako součást syndromu demence v jeho průběhu.

Poměrně časté jsou organické duševní nemoci s mírným narušením kognitivních funkcí, kdy nejde ještě o demenci.

Do této skupiny řadíme mírnou kognitivní poruchu, organické úzkostné poruchy, organické afektivní poruchy (mánie, deprese), organické poruchy s bludy a jiné.

Vaskulární, smíšené a vzácné demence 15 %

Demence u Alzheimerovy choroby 60 %

Frontotemporální demence 8% Lewy body demence 10 %

Smíšená demence AN + vaskulární složka

1/3 až 2/3 dementních s Alzheimerovou chorobou mají podle některých neuropatologických studií přítomnou i významnou cévní patologii.

5

dementních, protože hlavním rizikovým faktorem AN i demencí obecně je věk. Metaanalýzy epidemiologických studií dospěly k názoru, že ve věkové kategorii 65–69 let je výskyt demencí něco přes jedno procento. Každých pět let se prevalence zhruba zdvojnásobuje a ve věku nad 90 let postihují demence již kolem třiceti procent populace. Podle většiny pramenů bývají Alzheimerovou nemocí (AN) častěji postiženy ženy. Náš přední neuropatolog primář MUDr. Koukolík zjistil na základě zdravotních pitev zemřelých starších 65 let četnost AN 7,4 procenta. Aktuálně v ČR žije asi 1 550 000 lidí starších 65 let. Lze odhadnout, že v České republice je postiženo AN jistě více než 100 000 lidí, přesný počet ale není znám.

Přehled nejčastějších sekundárních demencí Cévní (sklerotické) demence • Multiinfarktová demence – opakované cévní mozkové příhody – mozkové infarkty (ucpání cévy) • „Jediný infarkt“ ve strategické oblasti • Podkorová demence – infarkty v bílé hmotě mozku • Snížení prokrvení mozku při srdečních infarktech, sníženém krevním tlaku apod.

• Krvácení do mozku – včetně krvácení do mozkových plen

Ostatní sekundární demence • • • • • • • •

Demence při nádorech mozku Demence po úrazech mozku Demence při těžké epilepsii Demence při zánětlivých onemocnění mozku (syfilis, AIDS, herpetická) Intoxikační (alkohol, barbituráty, ...) demence Metabolické demence (hepatální, uremická encephalopatie) Demence při avitaminózách (niacin, B12, k. listová) a další Prionové choroby (Creutzfeldt-Jakobova nemoc nová varianta – přenesení nemoci šílených krav na člověka)

Epidemie demencí sto let od objevu Alzheimerovy nemoci miliony

Počty lidí s demencí – odhad vývoje

90 81

80 70

o tzv. tiché epidemii demencí. Odhaduje se, že v současné době žije na světě asi 36 milionů lidí postižených demencí (v ČR přes 100 000).

Nejčastější příčinou demencí jsou neurodegenerativní nemoci (až 85 % demencí), především Alzheimerova nemoc (AN). Oproti dosud častým představám mezi laiky i lékaři není samotná arterioskleróza mozkových tepen častou příčinou demence. Ale významné cévní postižení mozku současně s neurodegenerativními mozkovými nemocemi vede k demenci často. Hovoříme o „smíšených demencích“, např. demence u pravděpodobné Alzheimerovy nemoci s cévní složkou. Pokud by lékaři při podezření na demenci diagnostikovali „pravděpodobnou Alzheimerovu nemoc“ vždy místo rutinních „arteriosklerotických diagnóz“ („AS demence“, „AS encefalopatie“ či „sklerotická demence“), mýlili by se méně často.

Alzheimerova nemoc má teprve stoletou historii. Alois Alzheimer přednášel na podzim r. 1906 na schůzi jihoněmeckých psychiatrů v Thübingenu o 51leté ženě z Frankfurtu, známé jako Augusta D. Trpěla postupným zhoršováním kognitivních funkcí, neurologickými příznaky, halucinacemi, bludy a psychosociální inkompetencí. Při pitvě mozku byly nalezeny typické neurodegenerativní a arteriosklerotické změny. Nemoc se následně na návrh Emila Kraepelina stala známou jako Alzheimerova nemoc (AN). Byla považována za vzácnou.

Při Alzheimerově nemoci dochází k rychlejší atrofii mozku než při normálním stárnutí. Tato atrofie je podmíněna mimo jiné zmenšováním velikosti neuronů a snižováním jejich počtu. Za základ patogeneze nemoci se považuje srážení, shlukování a usazování nerozpustné bílkoviny beta-amyloidu a neuronálních klubek v mozkové tkáni. Tyto neurodegenerativní změny jsou pro Alzheimerovu nemoc typické.

Sekundární demence tvoří pouze kolem 15 procent všech demencí, proto jsou jednotlivé podtypy relativně vzácné a je i obtížné je správně diagnostikovat. Příčin sekundárních demencí je několik desítek, některé častěji se vyskytující jsou uvedeny na obrázku.

60

V ČR přes 100 000 nemocných

50

42,3

40 30

24,3

20 10 0

rok 2001

2020

Rozvinuté země

2040 Nerozvinuté země

Klinické příznaky a průběh Alzheimerovy nemoci Pro diagnostikování demence způsobené Alzheimerovou nemocí je velmi důležitá znalost klinického obrazu, důkladné klinické vyšetření a anamnéza. Demence postihuje všechny složky psychiky počínaje pamětí přes další kognitivní funkce po změny osobnosti nemocného. Z praktických důvodů se posuzují především 3 oblasti: kognitivní funkce, aktivity denního života a behaviorální a psychologické příznaky demence. Mnemotechnická pomůcka v anglickém jazyce je Klinický obraz demence Demence je syndrom A. activities B. behavior C. cognition

A. Narušení běžných denních aktivit: ADL = activities of daily living B. Nekognitivní příznaky (BPSD): • behaviorální příznaky • psychologické příznaky C. Kognitivní příznaky • afázie • agnozie • apraxie • poruchy exekutivních funkcí (plánování, abstrakce, organizování)

Další příznaky demence

Postihují 70–90 % pacientů v průběhu demence

• Poruchy chování (zjišťované pozorováním pacienta) – agresivita, křik, neklid, bloudění, agitovanost, kulturně nepřiměřené chování, sexuální disinhibice, hromadění věcí, klení, poruchy spánku, negativismus, ...

Epidemiologie Alzheimerovy nemoci

• Psychiatrické příznaky (zjišťované rozhovorem s pacientem nebo příbuznými) – bludy, halucinace, paranoidita, úzkost, deprese, misidentifikace, „sundown syndrom“, „sundowning“ – zhoršení odpoledne a večer

Fráze o „tiché epidemii demencí“ je sice otřepaná, ale to nic nemění na její pravdivosti. Se stárnutím populace přibývá 6

ABC (Activities, Behavior, Cognition). Typický je amnestický syndrom, ztráta náhledu již při lehkém stupni demence a relativně plynulý plíživě progresivní postup nemoci.

Další tabulka shrnuje základní klinické projevy – poruchy chování a psychiatrické příznaky demence (BPSD), jak byly definovány na konferenci mezinárodní psychogeriatrické asociace (IPA 1996). Čilá, dobře laděná a povídavá stařenka, u které bychom po prvních všeobecných větách na demenci nepomysleli, je pro nemoc „typická“. Až v dalším rozhovoru zjistíme, že jí zcela chybí paměťová databáze a není schopna si pamatovat novou informaci déle než několik vteřin. Je ale schopna společensky zdvořile konverzovat „o ničem“.

Klinickou diagnózu pravděpodobné Alzheimerovy demence lze učinit na základě neuropsychiatrického vyšetření a dobré znalosti anamnézy. Klinický obraz ovšem nebývá vždy typický a navíc existuje řada nemocných se smíšenou demencí (současně s AN se může vyskytovat nejen arterioskleróza mozkových cév, ale i nemoc s Lewyho tělísky a další neurodegenerativní nemoci).

Průběh Alzheimerovy nemoci je plynule progredující – to znamená postupné a nezadržitelné zhoršování. Jednoznačná příčina onemocnění není známa, hlavními rizikovými faktory jsou věk a genetická dispozice. Důležité jsou ale vlivy životního stylu, aktivit, vzdělání a další. Průměrné trvání AN od začátku nemoci do úmrtí bývá kolem deseti let.

V pokročilých stádiích nemoci jsou postižení zcela bezmocní, ale často jsou ještě pohybliví, vyžadují komplexní ošetřovatelskou péči. Dochází k úbytku na váze i při dobrém příjmu stravy, tělo již nedokáže živiny využít.

K určení stupně demence se používají testy, které měří především kognitivní schopnosti. Měl by se ale brát ohled i na stupeň zachování soběstačnosti a denních aktivit. Z kognitivních testů se nejčastěji užívá takzvaný Mini Mental State Examination (MMSE) a jeho varianty – například standardizovaný sMMSE (viz příloha). Pro odlišení jemnějších deficitů paměti a vyšetření lehčích stádií demence je vhodný tzv. MOCA test (viz příloha a odkaz www.mocatest.org, kde lze nalézt a stáhnou českou verzi testu i návod). Oba uvedené testy mají skóre od 1 do 30 bodů a hranice normy je kolem 27–28 bodů u sMMSE a 26 bodů u MOCA. MOCA test je citlivější a jedinec, který zvládne dobře MMSE může selhat v některých úlohách MOCA testu. Při hodnocení výkonu v testech by se měla zohlednit i úroveň dosaženého vzdělání.

připouštějí zahájení léčby ICHE u Alzheimerovy demence při skóre Mini Mental State Examination (MMSE) 25 bodů a méně s dolní hranicí 13 bodů. Při zhoršení o tři body v průběhu léčby by se mělo kognitivum vysadit. Je to kritérium nesmyslně tvrdé. Memantin je účinný ve smyslu zpomalení průběhu demence u středního a těžšího stupně nemoci – lze ho začít podávat u AN při rozmezí MMSE 19–6 bodů, zdravotní pojišťovny ho hradí v rozmezí 17–6 bodů. U ostatních neurodegenerativních demencí je prokázaná pouze účinnost rivastigminu u demence u Parkinsonovy nemoci. Pravidla úhrady jsou podobná jako u AN. U vaskulárních demencí také neexistuje kauzální léčba.

Vhodná jsou nefarmakologická opatření – především zdravý životní styl – dostatek přiměřeného pohybu, aktivit, dostatek tekutin, přiměřená výživa. Z léků se užívají medikamenty zlepšující prokrvení mozku a jeho metabolismus.

Léčba ale není jen podávání léků. Velmi důležitá je edukace příbuzných, úprava prostředí a aktivizace nemocných, denní režim. Těchto nefarmakologických metod je mnoho a pro pacienty i pro jejich blízké a pečovatele jsou velmi důležité (viz další kapitola).

Primární prevencí nemoci je zřejmě především „zdravý životní styl“, protože rizikové faktory AN jsou podobné jako pro arteriosklerózu. Za rizikové faktory specifické pro AN se pak považují především věk, ženské pohlaví, přítomnost některých genetických znaků (alely eta-4 pro apolipoprotein E), úraz hlavy a nízké vzdělání. Účinnost takzvaných nootropních léků, preparátů s gingko biloba, hormonální substituce u žen ani protizánětlivých léků v prevenci AN nebyla jednoznačně prokázána. Výjimkou je vitamin E (samotný a v kombinaci s lékem selegilin), kdy bylo prokázáno oddálení zhoršování příznaků AN. Rizikové a ochranné faktory pro vznik Alzheimerovy nemoci Rizikové faktory • Věk • Genetické vlohy • Rodinná anamnéza AD • (ApoE-4) • Zvýšené hodnoty krevního tlaku ve středním věku • Zvýšené hladiny cholesterolu • Úraz hlavy • Nízká úroveň vzdělání • Vlivy prostředí • Downův syndrom

Možnosti léčby demencí

Protektivní faktory • • • •

Genetické (ApoE-2) Zdravý životní styl Vysoký stupeň vzdělání Dlouhodobé užívání protizánětlivých léků jako NSAIDS • Dlouhodobé užívání estrogenů (u žen)

Kdy s farmakoterapií Alzheimerovy nemoci začít, kdy s ní skončit? Studie s podáváním kognitiv lidem s mírnou kognitivní poruchou (MCI) neprokázaly, že by tyto léky dokázaly zabránit progresi mírné kognitivní poruchy do demence. Na druhou stranu kontrolované studie prokázaly zlepšení a zpomalení zhoršování kognitivních poruch, behaviorálních poruch i denních aktivit při medikaci kognitivy u lehké, středně těžké i těžké demence. Je-li stanovena klinická diagnóza pravděpodobné Alzheimerovy nemoci, nemělo by se s nasazením kognitiv otálet. Za hranici mezi MCI a AN se považuje skóre v MMSE 23–25 bodů (hodnocení závažnosti demence a kognitivního deficitu pomocí MMSE je povrchní, nepřesné a ošidné, ale praktičtější „metr“ na běžné měření demencí nemáme). Největší zisk pro pacienta i jeho pečovatele má právě stabilizace či zlepšení lehké demence (skóre MMSE 23/25–18). Kognitivní testy nezohledňují

Žádná kauzální léčba Alzheimerovy nemoci zatím bohužel není známa. K dispozici jsou léky – kognitiva, které zmírňují některé příznaky a průběh nemoci zpomalují a oddalují nástup pozdních stádií. Jejích účinnost je u různých nemocných rozdílná. U někoho je účinek výrazný, u některých nemocných téměř neznatelný. Kognitiv je jen několik. Máme k dispozici tři různé takzvané inhibitory cholinesteráz (ICHE) – donepezil, rivastigmin a galantamin a jeden lék snižující toxicitu excitačních aminokyselin (především glutamátu) v nemocném mozku – modulátor NMDA receptorů – memantin. Používají se také preparáty s výtažky z rostliny ginkgo biloba, jejich účinnost na zpomalení průběhu demence ale není jednoznačně prokázaná.

Pro úhradu léčby kognitivy z prostředků všeobecného zdravotního pojištění jsou vytvořena kritéria, která 7

výkon v denních aktivitách ani zmírnění behaviorálních a psychologických poruch, které jsou pro kvalitu života a pro setrvání nemocného v domácím prostředí často důležitější než momentální výkon v kognitivním testu.

Odpověď nemocných na léčbu kognitivy je individuální a v populaci tvoří kontinuum; někteří nemocní reagují na léčbu velmi dobře, jiní vůbec ne. Pokud nevidíme zlepšení po 3–6 měsících a nemoc se dále zhoršuje je nutno účelnost podávání kognitiva zvážit. Na druhou stranu i při poklesu pod hranici 13 respektive 6 bodů může být celkové zlepšení v nekognitivních oblastech takové, že pečovatel žádá pokračování medikace i přes to, že musí lék plně hradit. ICHE a memantin působí synergicky a nemocní s AN mohou profitovat z jejich současného podávání. Léčba kognitivy může oddálit umístění nemocného do ústavní péče až o několik let.

Pobyt ve stacionáři mezi vrstevníky může ale zmírnit pocity osamělosti a umožnit pokračování domácí péče.

Péče o nemocného se sníženou soběstačností je náročná i finančně. Pečující o dementní osoby mohou žádat na kontaktním pracovišti krajské pobočky úřadu práce o příspěvek na péči ve čtyřech stupních podle závažnosti bezmocnosti nemocného. Příslušnost se určuje podle místa trvalého pobytu žadatele o příspěvek.

Pokud dojde u nemocného k výraznému zhoršení poruch chování a behaviorálních a psychologických příznaků, které se nedaří zvládnout a nemocný svým chováním (bloudění, útěky, deliriozní stavy, agresivita vůči blízkým) ohrožuje sebe nebo okolí, nelze se vyhnout hospitalizaci nejlépe na specializovaném gerontopsychiatrickém oddělení všeobecné nebo psychiatrické nemocnice. Tam lze provést podrobnější vyšetření a zjistit eventuální příčiny zhoršení duševního stavu. Někdy je v pozadí tělesné onemocnění, i banální jako močová infekce, nebo dekompenzace chronických chorob.

Při hospitalizaci lze také lépe a bezpečněji nastavit farmakologickou léčbu.

Nemá-li dementní člověk pečovatele a není-li již schopen samostatného života v domácím prostředí, lze využít k jeho zabezpečení umístění v sociálním zařízení – specializovaná oddělení domovů pro seniory nebo specializovaná pobytová zařízení pro nemocné Alzheimerovou nemocí.

Někdy je nutné řešit právní postavení nemocného, jeho rozhodování o majetku a financích, platnost právních úkonů. Řešením bývá omezení způsobilosti k právním úkonům, o kterém rozhoduje po podání návrhu blízkými nebo lékařem příslušný okresní soud.

Psychosociální intervence při léčbě demencí, nefarmakologické postupy a péče o pečující.

Velmi důležitá pro zpomalení zhoršování zdravotního stavu nemocných trpících demencí je jejich aktivizace. Významnou roli hraje pravidelný denní režim, dostatek pohybu, vycházky, lehké cvičení. Velmi důležité je dostatečné zavodňování a kaloricky bohatá strava. Především v pozdějších stádiích nemoci dochází k výraznému hubnutí až kachektizaci nemocných i při zajištění běžného příjmu stravy. Jde o průvodní jev především neurodegenerativních demencí.

Důležitá je přiměřená fyzická aktivita nebo cvičení několikrát týdně. Pro nemocného demencí je důležité stálé prostředí, na které byl zvyklý a ve kterém se orientoval před vznikem demence. Velmi důležitý je nácvik dovedností, které zůstaly u pacienta ještě částečně zachované.

V lehčích a středních stádiích demence je užitečná tzv. reminiscenční terapie. Jde o oživování a vybavování vzpomínek na mladší věk nemocného. Pomáhá prohlížení rodinných fotografií, starých časopisů a obrázkových knih, sledování starých filmů, které měl nemocný rád, poslech oblíbené hudby a podobně. Vhodná je jednoduchá pracovní terapie a povzbuzování k co nejvíce samostatným jednoduchým aktivitám v rámci sebeobsluhy a jednoduchých domácích prací.

Emoční ladění může pozitivně ovlivnit poslech hudby nebo aktivní zpěv, pet terapie (domácí zvířata – drobnější psi, kočky, zpěvní ptáci).

Důležitá je péče o nejbližší pečovatele dementních pacientů. Pro ty představuje každodenní opatrování nemocného příbuzného ohromnou zátěž. Podstatně se zvyšuje jejich nemocnost – jak tělesná, tak psychická. Důležité je jejich vzdělávání a setkávání podpůrných skupin s výměnou zkušeností.

V tom má nezastupitelné místo Česká alzheimerovská společnost (ČALS) i další společnosti (pro huntingtoniky, parkinsoniky apod.). Důležitým zdrojem informací jsou webové stránky www.alzheimer.cz a www.gerontologie.cz.

Pro pečující je důležité získat volný čas. V rámci sociálních služeb existují v některých městech denní stacionáře pro dementní osoby. Někdy je možná i několikadenní respitní péče.

Využít tyto služby mohou především pečující, kteří chodí do práce nebo si prostě potřebují odpočinout a načerpat sílu. Pro nemocné demencí je pochopitelně nejlepší žít dále v domácím známém prostředí, kde se dobře orientují a cítí se v bezpečí.

Deprese ve stáří Deprese patří mezi nejčastější psychické nemoci ve stáří. Postihuje mnohem častěji obyvatele institucí (v nemocnicích a sociálních ústavech až 50 procent) než populaci žijící v přirozené komunitě (5–15 procent). Mnohé osoby trpí depresivními příznaky, ale nesplňují kritéria depresivní nemoci dle klasifikačního systému. Přitom léčbu potřebují.

Charakteristiky deprese ve stáří Vztah demence a deprese ve stáří

Různé depresivní syndromy

Onemocnění mozku: kognitivní deficit MCI a demence

• Deprese u demence často nesplňuje dg. kritéria pro depresi dle MKN 10. Nacházíme depresivní příznaky.

• Diagnostika přítomnosti či nepřítomnosti kognitivního deficitu u seniorů s depresí je často obtížná až nemožná.

• Diagnostika depresivního syndromu u demence je také obtížná, ale nikoliv nemožná.

Typický klinický obraz deprese ve stáří • • • • •

Stížnosti na smutek méně časté.

Excesivní zaujetí tělesnými potížemi, až obsedantního charakteru.

Aktuálně „nové“ tělesné stesky (cave chronicita průběhu) Náhle vzniklá anxieta nebo obsedantní příznaky. „Změna osobnosti“ nemocného – poruchy chování neodpovídají premorbidní osobnosti pacienta.

• Často zdůrazňovaná kognitivní dysfunkce – preudodemence.

• Časté pokusy o sebepoškozování.

8

Depresivní poruchy jsou mezi staršími osobami poměrně časté a výrazně snižují kvalitu života. Je popsána řada oblastí zhoršené kvality života způsobené depresí: úzkost a psychická bolest, tělesné obtíže, snížení schopnosti vykonávat běžné úkoly, nezávislé aktivity a řešit komplexní situace, ztráta sebekontroly, ztráta chuti do života, vystavení chronickému stresu, nedůstojné zacházení, zhoršení pracovního výkonu, socioekonomické obtíže, ochuzení mezilidských vztahů, tělesné nemoci, zkrácení délky života.

Příčiny deprese ve vyšším věku lze rozdělit do tří oblastí: 1. chronický stres, 2. negativní životní události a 3. strukturální změny mozku. Chronický stres způsobují i neléčená chronická onemocnění včetně endokrinních a poruchy výživy včetně avitaminóz. Je definována řada diagnostických jednotek: dysthymie, smíšená úzkostně-depresivní porucha, periodická deprese, organická depresivní porucha, deprese u demence a další.

Klinické příznaky deprese ve stáří se většinou liší od depresivních stavů v dospělosti. Starší depresivní pacienti si méně stěžují na pokles nálady přesto, že objektivně je patrný. Druhým výrazným klinickým projevem deprese u starých osob je zaujetí hypochondrickými stesky, somatizace, zvýšené sebepozorování, strach ze somatické nemoci, přesvědčení o existenci objektivně nepřítomného tělesného onemocnění. Deprese ve stáří se může klinicky také manifestovat jako depresivní pseudodemence - může působit dojmem dementního syndromu a vést k riziku nesprávné léčby nebo rezignace na léčbu.

Léčba depresivního syndromu u seniorů bývá často úspěšná. Zhruba jedna třetina nemocných reaguje velmi dobře na léčbu antidepresivy, u další třetiny je léčba obtížnější, je potřebná změna antidepresiva, třetina depresí ve stáří bývá rezistentní, někdy je potřebná léčba na lůžku včetně elektrokonvulzivní terapie. Deprese ve stáří bývá podmíněna organickými změnami CNS a po delší době někdy ústí do demence. I deprese u demence reaguje na léčbu antidepresivy.

Shrnutí pro praxi: Deprese ve stáří je často nerozpoznaná a neléčená, někdy imituje demenci. Příbuzní, pečovatelé i lékaři demenci přehlédnou nebo ji považují za běžný projev stáří a jsou k léčbě skeptičtí. Léčba je často jednoduchá, účinná a bezpečná – léky první volby jsou moderní antidepresiva skupiny SSRI, při výrazných poruchách spánku a úzkosti tlumivá antidepresiva mianserin, mirtazapin nebo trazodon.

Vedle běžných depresivních příznaků se deprese ve stáří prezentuje často tělesnými příznaky (bolesti zad, páteře, hlavy, břicha, končetin). Stížnosti na pokles nálady nebývají obvykle v popředí klinického obrazu. Časté jsou hypochondrické příznaky („ucpaná střeva“, nechodí na stolici vůbec, nemočí nebo málo, vůbec nespí, má rakovinu atd.). Deprese významně snižuje kvalitu života a působí postiženým těžké strádání.

Ve stáří se zvyšuje riziko sebepoškozujícího jednání a sebevraždy, zejména u mužů.

syndrom porušeného vědomí, pozornosti, kognitivních schopností, emocí, psychomotorického chování, spánkového rytmu a vnímání. Rozvíjí se akutně, průběh často kolísá během dne a jako příčinu lze nalézt organickou nemoc mozku. Delirium je obvyklé u hospitalizovaných pacientů a je spojeno s vysokou nemocností a úmrtností. Trvání je různě dlouhé (hodiny až měsíce), intenzita proměnlivá a stupeň od lehkého po značně těžký.

Příčinou deliria může být jakékoliv závažnější poškození mozku nebo jiného orgánu (celkové onemocnění). Do deliriozního stavu může upadnout i dosud zdravé dítě či dospělý například při těžkém horečnatém onemocnění provázeném dehydratací.

U nemocných s těžším organickým postižením mozku či demencí nebo těžkým somatickým onemocněním již stačí malá příčina (změna prostředí, dehydratace, banální infekce a podobně) k vyvolání deliria.

Pro klinický obraz deliria bývá typický náhlý začátek většinou večer, v noci nebo již odpoledne. Delirium v čase kolísá, někdy se objevuje opakovaně večer a v noci, dopoledne Souvislost křehkosti organicky postiženého mozku a celého organismus a pravděpodobnost vniku deliria

zdravý mozek

intenzita zátěže nutná k vyvolání deliria

organicky postižený mozek

demence

závažnost postižení mozku a celkové vulnerability organizmu

může být pacient plně při vědomí a orientovaný. Mluvíme pak o tranzitorních deliriích či deliriozních stavech.

Pacient bývá orientován pouze vlastní osobou. Stav bývá provázen úzkostí. Je těžce narušena pozornost, schopnost sledovat dotazy vyšetřujícího. Myšlení bývá dezorganizované, někdy reaguje postižený vztahovačně, paranoidně, cítí se být ohrožen, může se snažit bránit nebo utéci před domnělým nebezpečím. Nemocní mívají pravé iluze (zkreslené vnímání reality) a komplexní halucinace. Mohou halucinovat požár, útok nepřátel. Jde o život ohrožující stav.

Rozlišujeme delirium hyperaktivní, hypoaktivní a smíšené. Hyperaktivní delirium bývá provázeno výrazným psychomotorickým neklidem, bezcílným přecházením, křikem. Při hypoaktivním deliriu je nemocný naopak apatický, skleslý a pasivní. Někdy se u jednoho pacienta v čase střídají hyperaktivní i hypoaktivní projevy, hovoříme pak o deliriu smíšeném. Dnes již nepoužíváme zastaralý pojem „amentní stavy“, který je nahrazen pojmem „hypoaktivní delirium“.

Delirium nevyvolané návykovými látkami Delirium je závažná duševní nemoc podmíněná kvalitativní poruchou vědomí. Odlišujeme delirium vyvolané odnětím návykové látky – „nejpopulárnější“ je delirium u závislosti na alkoholu.

Ve stáří se delirium nevyvolané návykovými látkami vyskytuje poměrně často. Rozlišuje se delirium nasedající na demenci a delirium bez předchozí demence. Delirium je

Závislosti na návykových látkách ve stáří Problematika závislostí na návykových látkách je významná i ve vyšším věku. Nejvýznamnějšími návykovými látkami u seniorů jsou alkohol, benzodiazepiny a analgetika.

9

Řada seniorů, zejména mužů, je ohrožena závislostí na alkoholu. Někdy jde o pokračování závislosti z mladšího věku. Často jde o „samoléčbu“ osamělosti, deprese nebo bolesti. Závislost bývá spojená s nedostatečným příjmem stravy a nealkoholových tekutin a navazující podvýživou, hypovitaminózami a minerálovou dysbalancí.

Poměrně běžná je závislost na benzodiazepinech i nebenzodiazepinových hypnotikách a na analgetikách – typicky u žen. Často jde ale o „závislost“ relativně „nevinnou“, kdy seniorka užívá pravidelně malé dávky anxiolytika nebo hypnotika, které dlouhodobě nezvyšuje. V takových případech nemá smysl lék odebírat. Takovou „závislost“ lze přirovnat k pravidelné konzumaci malých dávek alkoholu, která je rovněž neškodná. Odebrání „oblíbeného léku“ by vedlo ke zvýšení úzkosti, nespavosti a zhoršilo by kvalitu života dotyčné osoby.

Někteří nemocní si ale dávky zvyšují a léky užívají někdy ve vysokých dávkách. Pak se jedná o skutečnou závislost, kde je nemocný ohrožen stavy zmatenosti, pády a úrazy.

Nadužívání analgetik může vést k poškození tělesného zdraví – zažívacího traktu a vnitřních orgánů i poškození psychiky. Je na lékaři, aby nastavil v případě potřeby vhodnou analgetickou léčbu. V případech skutečných závislostí zpravidla pomůže pouze ústavní léčba v některé psychiatrické nemocnici.

občan naší země v seniorském věku. Seniory jsou naši blízcí, současní a bývalí spolupracovníci a seniory budeme nebo již jimi jsme i my. Doufám, že tento text pomůže čtenářům pochopit některé strasti doprovázející stárnutí a stáří. Následující odkazy na webové stránky na internetu a na doporučenou literaturu mohou posloužit zájemcům k získání podrobnějších informací.

Doporučené webové stránky s informacemi o duševních nemocech ve stáří http://www.gerontologie.cz http://www.alzheimer.cz http://www.pecujici.cz http://www.zdravy-senior.cz http://www.pecovatel.cz http://seniori.charita.cz http://www.alzheimercentrum.cz http://www.sanatorium-topas.cz http://portal.mpsv.czsoc/ssl/prispevek

Stručný slovníček některých pojmů Ageismus – diskriminační vyřazování starších lidí z různých činností, které vyžadují zvýšenou odpovědnost a pozornost nebo z vedoucích pozic pod dojmem, že nebudou schopni kvalifikovaně rozhodovat a adekvátně jednat.

Analgetika – léky potlačující bolest (od Aspirinu přes „Brufen“ po morfin).

Anamnéza – neboli předchorobí je soubor informací potřebných k bližší analýze zdravotního stavu pacienta, a to zejména z jeho minulosti, informace o nemocech v rodině atd.

Anticholinergní – potlačující tzv. cholinergní přenos informace mezi nervovými zakončeními. Cholinergni přenos je důležitý pro fungování paměti, ale podílí se významně i na inervaci tělesných vnitřních orgánů.

Antiparkinsonika – léky zmírňující příznaky Parkinsonovy nemoci.

Antipsychotika – léky potlačující psychotické příznaky – bludy, halucinace, zmírňuji psychické napětí a neklid.

Arterioskleróza – kornatění tepen.

Arteriosklerotický – podmíněný kornatěním tepen.

Atrofie – zmenšování, ubývání.

Benigní – nezhoubný. Pojem benigní se používá při hodnocení nádorů ale i obecně u onemocnění. Benigní onemocnění je onemocnění s mírným průběhem a tendencí ke stabilizaci nebo úzdravě. Opak pojmu „maligní“.

Benzodiazepiny – léky zmírňující úzkost, navozují spánek, působí i protizáchvatově u epilepsie a snižují svalové napětí.

Používají se ke snížení patické úzkosti a k navození spánku.

Delirium – porucha vědomí s dezorientací, zmateností, často s úzkostí, neklidem, halucinacemi a bludy. Nemocný ze strachu (z požáru, napadení či pronásledování) prchá, brání se atd. Z prožitků v deliriu si většinu nepamatuje. Delirium = česky „stav zmatenosti“ (x desorientace, což je pouze porucha orientace, nikoliv vědomí).

Demence – postižení paměti, intelektu, úsudku. Projevuje se také neschopností zvládat denní aktivity, sebeobsluhu, práci atd. Mění se i osobnost nemocného, nálady, chování. Příčinou je poškození mozku.

Deprese – patologická porucha nálady, patologický smutek.

Jiné organické duševní poruchy Patří sem nemoci, které se podobají duševním poruchám „neorganického“ původu, ale je u nich prokázáno nebo se předpokládá jako jejich příčina organické postižení mozku.

Paměť a intelekt nebývají výrazněji postiženy, maximálně do úrovně mírné kognitivní poruchy. Diagnóza demence již vylučuje diagnostikování níže uvedených poruch, které někdy mohou v demenci přecházet.

Organická halucinóza. Halucinace jsou zrakové, sluchové, čichové, komplexní. Někdy bývají spojeny s bludy. Časté jsou halucinace cizích osob v bytě, které nemocného okrádají.

Léčba je obtížná, užívají se antipsychotika druhé generace.

Organická katatonní porucha. Je podobná katatonii u schizofrenie. Léčí se opět antipsychotiky druhé generace.

Organický syndrom s bludy podobný schizofrenii. Onemocnění podobné schizofrenii s bludy a halucinacemi, kde je ale prokázána organická příčina nemoci. Bludy jsou častější, pestřejší a pevněji zakotvené než u organické halucinózy. Ve vyšším věku často přechází v demenci. V léčbě se opět užívají novější antipsychotika.

Organické afektivní poruchy. Jde o patologické afektivní stavy v důsledku organického postižení mozku nebo celkového onemocnění. Vyskytují se depresivní stavy i mánie.

Léčba je podobná jako u neorganických afektivních poruch.

Další organické duševní poruchy: Organická úzkostná porucha, organická disociativní porucha, organická emoční labilita nebo astenická (astenie – slabost) porucha, organicky podmíněná porucha osobnosti, postencefalitický syndrom (po zánětu mozku) a poskontuzní syndrom (po otřesu mozku).

Závěr Článek o duševních nemocích ve stáří je stručným přehledem k základní orientaci v problematice pro všechny, kteří přicházejí do kontaktu se seniory. Dnes je téměř každý šestý 10

Hypnotika – léky proti nespavosti. Navozují a prodlužují spánek.

Iatrogenní – lékařem způsobený – většinou nevhodný postup léčby, který nemocného poškodí, nadbytečná léčba.

Involuce - Sestupné vývojové změny, stárnutí, úbytek tělesných a duševních funkcí, které začínají již od ukončení. Termín se používá hlavně v souvislosti se stárnutím a stářím.

Katatonie – pohybové abnormality při duševní nemoci. Projevují se buď sníženou aktivitou až ztuhnutím v bizarních polohách nebo nadměrnou aktivitou, stereotypními pohyby či bizarní mimikou.

Kognitivní funkce – paměť, intelekt, úsudek, schopnost soustředit se, plánovat, vykonávat složité činnosti atd.

Maligní – zhoubný. Pojem „maligní“ se používá při hodnocení nádorů ale i obecně u onemocnění. Maligní onemocnění = onemocnění s těžkým průběhem a tendencí ke zhoršování nebo vedoucí ke smrti. Opak pojmu „benigní“.

Polymorbidita – výskyt několika nemocí, většinou chronických, u jednoho nemocného (např. obezita + cukrovka + vysoký krevní tlak).

Respitní péče – krátkodobá několikadenní i opakovaná úlevová pobytová péče pro těžce nemocné osoby. Umožňuje

potřebný odpočinek rodinným příslušníkům a opatrovníkům, kteří trvale pečují o vážně duševně nebo tělesně postiženou osobu.

Senescence – je začátek stáří, od 65 roku života výše podle SZO. Sénium – je vlastní stáří, od 75 roku života výše.

Spasmolytika – léky uvolňující křeč hladkých svalů – např. žlučovodů, močovodů a podobně. Jde většinou o léky s anticholinergním účinkem.

Doporučená literatura Holmerová I, Jarolímová E, Suchá J et al.: Péče o pacienty s kognitivní poruchou. Praha, Česká alzheimerovská společnost a Gerontologické centrum 2009.

Jirák R et al.: Gerontopsychiatrie, Galén, 2013.

Jirák R, Koukolík F: Demence. Neurobiologie, klinický obraz, terapie. Galén, 2004.

Kalvach Z, Zadák Z, Jirák R, Zavázalová H, Sucharda P et al.: Geriatrie a gerontologie. Grada Publishing, a. s., 2004.

Spar J E, La Rue A: Geriatrická psychiatria. Stručný sprievodca. Vydavatelstvo F, Trenčín, 2003.

11

Standardizovaný test Mini Mental State Examination (standardized MMSE) max. 30 bodů

Standardizovaný test Mental Mini Mental Examination (Standardized (Standardized MMSE) MMSE) max.30 max.30 bodů. bodů.

Standardizovaný test Mini State State Examination Příjmení Příjmení a jménoa jméno pacienta: pacienta:

datum datum vyšetření: vyšetření: Je vhodné Jezapsat vhodné zapsat konkrétníkonkrétní odpověďodpověď

Orientace Orientace v čase: v čase:

1.

2.

3.

4.

5.

Příjmení Příjmení a jménoa jméno vyšetřujícího: vyšetřujícího:

Který 1. jeKterý nyní je rok? nyní rok?

Jaké 2. jeJaké ročníjeobdobí? roční období?

Který 3. jeKterý měsíc? je měsíc?

Který 4. den Který v týdnu den vje týdnu dnes? je dnes?

Jaké 5. jeJaké dnesjedatum? dnes datum?

Počet bodů Počet , v bodů závorce , v je závorce uveden je uveden

vždy maximální vždy maximální možný počet možný bodů počet bodů

odpověď odpověď …………… …………… □…... (max.1 □…...bod) (max.1 bod) (max.1 bod) odpověď odpověď …………… …………… □…... (max.1 □…...bod) Standardizovaný test MiniMental MentalState StateExamination Examinatio Standardizovaný test Mini (max.1 bod) odpověď…………… odpověď…………… □..…. (max.1 □..….bod) (max.1 bod) odpověď…………… odpověď…………… □…... (max.1 □…...bod) Počet bodů Počet bodů Příjmení a jméno datum Příjmení a jméno datum (max.1 bod)od 0 dood odpověď…………… odpověď…………… □..…. (max.1 □..….bod) 100 do 10 pacienta: vyšetření: pacienta: vyšetření:

Orientace Orientace v prostoru: v prostoru:

6.

7.

8.

9.

10.

……… vhodné zapsat Je Je vhodné zapsat Ve 6. které Vezemi kteréžijeme, zemi žijeme, v kterém v kterém státě? státě? odpověď…………… odpověď…………… □…... (max.1 □…...bod) (max.1 bod) ………

Orientace v čase: konkrétní odpověď Orientace v čase: konkrétní odpověď (max.1 bod) V kterém 7. V kterém kraji bydlíte? kraji bydlíte? odpověď…………… odpověď…………… □…... (max.1 □…...bod) V kterém 8. V kterém městě jsme městěnyní? jsme nyní? odpověď…………… odpověď…………… □..…. □..…. (max.1 bod) Který nyní rok? (max.1 bod) odpověď ………

1. 1. Který je je nyní rok? odpověď ………… (max.1 (max.1 bod) Jak9.se Jak jmenuje se jmenuje toto zařízení? toto zařízení? odpověď…………… odpověď…………… □..…. □..….bod) Jaké roční období? odpověď ………

2. 2. Jaké je je roční období? odpověď ………… (max.1 (max.1 bod) Na10. kterém Na kterém jsme poschodí? jsme poschodí? odpověď…………… odpověď…………… □…... □…...bod) Který měsíc? odpověď………

3. 3. Který je je měsíc? odpověď…………

Který den v týdnu dnes?

4. 4. Který den v týdnu je je dnes?

Jaké dnes datum?

5. 5. Jaké je je dnes datum?

11. až 11.

13. až Nyní 13.vám Nyní řeknu vám názvy řeknu tří názvy předmětů tří předmětů a poprosím a poprosím vás, abyste vás, abyste je po mě je po opakoval(a): mě opakoval(a): Orientace v prostoru: Orientace v prostoru: LOPATA, LOPATA, ŠÁTEK, ŠÁTEK, VÁZA VÁZA nebo JABLKO, nebo JABLKO, STŮL, STŮL, KORUNA. KORUNA. Počítá Počítá se jen první se jen pokus, prvnív pokus, registraci kstátě? registraci které zemi žijeme, vk kterém státě?

6. 6. VeVe které zemi žijeme, kterém (zapamatování) (zapamatování) slov je slov možno je možno je opakovat je opakovat až 5x. až 5x. kterém kraji bydlíte?

7. 7. V V kterém kraji bydlíte? (max.3 body) (max.3 body) odpověď: odpověď: ………………………………………….…………. ………………………………………….…………. □…... □…... kterém městě jsme nyní?

8. 8. V V kterém městě jsme nyní?

Opakování Opakování slov - registrace: slov - registrace:

odpověď……… odpověď………… odpověď……… odpověď…………

odpověď……… odpověď………… odpověď……… odpověď………… odpověď……… odpověď………… odpověď……… odpověď………… odpověď……… odpověď…………

Počet bodů Počet bodů od 0 dood 110 do 11

Jak jmenuje toto zařízení?

9. 9. Jak sese jmenuje toto zařízení?

10.NaNa kterém jsme poschodí?

14. až 14.

18. až Odečtěte 18. Odečtěte číslo 7 číslo od stovky 7 od stovky a dál odečítejte a dál odečítejte od zbytku od10. zbytku číslo 7,kterém číslo dokud 7,jsme vám dokud neřeknu, vám neřeknu, poschodí? abyste abyste skončil(a). skončil(a). ( správně ( správně 93, 86,93, 79,86, 72,79, 65)72, 65) □…...bodů) (max.5 bodů) odpověď: odpověď: …………………………………………………… …………………………………………………… □…... (max.5 Opakování slov - registrace: Opakování slov - registrace:

PočítáníPočítání (sedmičkový (sedmičkový test): test):

………

Nyní vám řeknu názvy předmětů a poprosím vás, 11.11.ažaž 13.13.Nyní vám řeknu názvy třítří předmětů a……… poprosím vás, a LOPATA, ŠÁTEK, VÁZAnebo nebo JABLKO, STŮL, KORUNA LOPATA, ŠÁTEK, VÁZA JABLKO, STŮL, KORUNA. 19. až 19.

21.až Vyjmenujte 21. Vyjmenujte názvy tří názvy předmětů, tří předmětů, které jste které po jste mě po opakoval mě opakoval (a) před(a)chvílí: před chvílí: (zapamatování) slov je možno opakovat (zapamatování) slov je možno je je opakovat ažaž 5x.5x. odpověď: odpověď: ……………………………………………………........ ……………………………………………………........ □…... (max.3 □…... body) (max.3 body) odpověď: ………………………………… odpověď: ……………………………………

Oddálené Oddálené vybavení: vybavení:

Počítání (sedmičkový test): Počítání (sedmičkový test):

Pojmenování Pojmenování předmětů: předmětů:

až Odečtěte číslo 7 od stovky a dál odečítejte zbytku 14.14.až 18.18.hodinky).

Odečtěte číslo 7 od stovky a dál odečítejte odod zbytku č 22. a 23.

22. Jak a 23. se Jak to jmenuje? se to jmenuje? (ukážeme (ukážeme tužku atužku potom a potom náramkové náramkové hodinky). abyste skončil(a). ( správně 65) abyste skončil(a). ( správně 93,93, 86,86, 79,79, 72,72, 65) odpověď odpověď ………………………………………...... ………………………………………...... □…… (max.2 □……body) (max.2 body) odpověď: ………………………………… odpověď: ……………………………………

Opakování Opakování věty: věty:

24. Zopakujte 24. Zopakujte po mněpo prosím mně prosím přesněpřesně doslovadoslova větu: „Žvětu: ád n „Ž áOddálené ád kdn yb ávybavení: ykd a yb n eb y ao naleb e“. o al e“. vybavení: Oddálené

Vyjmenujte názvy předmětů, které jste mě opa 19.19. ažaž21.21.

Vyjmenujte názvy třítří předmětů, jste popo mě opako odpověď odpověď ………………………………………...... ………………………………………...... □……. □……. (max.1 bod) (max.1 bod)které odpověď: ………………………………………… odpověď: …………………………………………

Porozumění Porozumění – třístupňový – třístupňový pokyn (praxe) pokyn (praxe)

25, až 27.

25, až Instrukce: 27. Instrukce: „Vezmět „Vezmět e ten to e ten p aptoí r pdo ap íprav r doéprav ru ky, é ru p oky, to mp oho to m obho ěma obru ěma kama ru kama Pojmenování předmětů: Pojmenování předmětů: p řel o žte p řelnoažte p olnoavipnu ol oavipo nul oažte po lhoožte n ahzem. o n a “zem.

Potom “ Potom pacientovi pacientovi podáme podáme list papíru. list papíru. Počet bodů Počet bodů 22. a 23.

Jak se to jmenuje? (ukážeme tužku a potom náramk 22. a 23.

Jak se to jmenuje? (ukážeme tužku a potom náramkov odpověď: odpověď: pravá ruka pravá ………… ruka ………… na polovinu na polovinu …..……… …..……… na zemna …....….. zem …....….. □…… (max.3 □…… body) (max.3 body) od 0 dood 9 0 do 9 odpověď ………………………… odpověď ……………………………

Čtení a Čtení vykonání a vykonání pokynu:pokynu:

Opakování věty: Opakování věty:

Psaní věty: Psaní věty:

Porozumění – třístupňový pokyn (praxe) Porozumění – třístupňový pokyn (praxe)

………………

28. Ukážeme 28. Ukážeme pacientovi pacientovi velký tiskací velký tiskací nápis Znápis AVŘET Z AVŘET E O ČIEa24.

O požádáme ČIZopakujte aZopakujte požádáme ho: popo ho: 24. mně prosím přesně doslova větu: mně prosím přesně doslova větu: „Ž„Ž ádád n án ákdk „Přečtěte „Přečtěte ten to ten p o kyn to p o a kyn u d ěl a ejute d ělto. ej “te to. “ □…... (max.1 □…...bod) (max.1 bod) odpověď ………………………… odpověď ……………………………

29. Pokyn 29. Pokyn pacientovi: pacientovi: „Nap i„Nap šte niašte p ap n aí r pj ako ap í rujko ako l i vu ko větu l i v25, “až větu . až “ Instrukce: . Instrukce: □…... (max.1 □…...e bod) (max.1 bod) „Vezmět eten ten top ap p ap r doprav prav 25, 27.27. „Vezmět to í r í do é éruru k p řel o žten an ap ol p ol o vi o žteh oh on an azem. zem.

Potom p řel o žte o vi nunua apopo l olžte “ “Potom Obkreslení Obkreslení dvou pětiúhelníků dvou pětiúhelníků podle vzoru podle(aby vzoru jejich (aby protětí jejich tvořilo protětíčtyřúhelník): tvořilo čtyřúhelník): odpověď:pravá pravá ruka ………… nana polovinu …..……… nan odpověď: ruka ………… polovinu …..………

30. Pokyn 30. Pokyn pacientovi: pacientovi: „Nakresl „Nakresl et e p oetdel epvzo o d l ru e vzo stej run ýstej o bnrazec ý o b razec “. “. □…... (max.1 □…...bod) (max.1 bod) Čtení a vykonání pokynu: Čtení a vykonání pokynu:

Celkový Celkový počet bodů: počet bodů:

Ukážeme pacientovi velký tiskací nápis Z AVŘET O ČIa p a 28.28.

Ukážeme pacientovi velký tiskací nápis Z AVŘET E EO ČI (max. 30 (max. bodů) 30 bodů) podpis podpis vyšetřujícího: vyšetřujícího: „Přečtěteten ten o kyna au duěl d ěl to „Přečtěte totop opkyn ejej teteto.

Molloy DW, Molloy Alemayehu DW, Alemayehu E, RobertsE,RRoberts in TheRAmerican in The American Journal ofJournal Psychiatry of Psychiatry (1991) (1991) Psaní věty: Mini-Mental Psaní věty: ReliabilityReliability of a Standardized of a Standardized Mini-Mental Mini-Mental State Examination State Examination comparedcompared with the traditional with the traditional Mini-Mental State Examination.

State Examination.

Pokyn pacientovi:„Nap „Nap i šten an ap ap p ap j ako u ko vět 29.29.

Pokyn pacientovi: i šte í r í jrako u ko l i vl i vvětu

Standardizovaný MMSE (sMMSE), pravidla administrace sMMSE Vyšetření by mělo být provedeno pokud možno svižně a stručně asi za 10 minut a za standardních podmínek (ve stejnou denní dobu) pro zajištění co největší objektivity a opakovatelnosti bez odchylek mezi jednotlivými ratery i vyšetřeními.

Tzv. sedmičkový test.

Instrukce: „Odečtěte číslo 7 od stovky a dál odečítejte od zbytku číslo 7, dokud vám neřeknu, abyste skončil(a).“ Instrukce se nesmí opakovat, lze jen říci „Pokračujte“. Skončíte po 5 odečtech. Skóruje se každé individuální správné odčtení sedmičky, např. u výsledku 93, 80, 73, 60, 53 budeme skórovat 3 body za tři správné odpovědi.

Oddálené vybavení tří slov: Po přibližně třech minutách od registrace požádejte testovanou osobu, aby si vybavila 3 slova, která si předtím měla zapamatovat. Pokud neuplynuly aspoň tři minuty od registrace tří slov, pokračujte další úlohou – pojmenování předmětů (hodinky, tužka) a až potom testujte oddálené vybavení 3 slov. Můžete povzbudit, ale nedávejte žádné nápovědy! Nehodnoťte správnost odpovědi, řekněte jen „Dobře, pokračujte.“ Skončete, když testovaná osoba řekne tři jakékoliv názvy předmětů nebo neříká nic.

Úvod vyšetření: „Nyní vám položím několik otázek a zadám několik úkolů k vyřešení.“ 7 všeobecných pravidel pro administraci sMMSE: 1. Testovaná osoba sedí naproti vyšetřujícímu zdravotníkovi. Je nutno zajistit, aby subjekt dobře slyšel dotazy, aby přiměřeně viděl (brýle).

2. Zdravotník se představí a snaží se získat důvěru testované osoby.

3. Každou otázku lze položit maximálně 3x („Který je nyní rok?“, „Jak se jmenuje tento předmět?“ apod.). Pokud subjekt neodpoví, nenapovídejte, skórujte nulu.

4. Pokud testovaná osoba odpoví nesprávně, skórujte nulu.

NEPOKLÁDEJTE OTÁZKU ZNOVU! NENAPOVÍDEJTE, NEPOBÍZEJTE !

5. Před vyšetřením si zkontrolujte, zda máte pro test připraveno vybavení: náramkové hodinky, tužku, čistý list papíru, papír s velkým tiskacím nápisem ZAVŘETE OČI a list papíru s obrázkem dvou pětiúhelníků, které se protínají tak, že protnutí tvoří čtyřúhelník.

6. Pokud se testovaná osoba zeptá „Co jste to říkal?“, nic nevysvětlujte ani nevstupujte do rozhovoru a pouze zopakujte dotaz nebo instrukci a to maximálně 3x. Pokud nezískáte žádnou odpověď, skórujte nulu.

7. Když testovaná osoba přeruší vyšetření např. dotazem – „A k čemu je tohle?“, pouze opovězte – „Vysvětlím vám to za několik minut, jakmile test dokončíme. Nyní prosím budeme pokračovat, za chvíli již skončíme.“

Pojmenování 2 předmětů: boduje se pouze pojmenování předmětu, ne funkční odpovědi (jako: „Tím se píše“.)

Opakování věty: Zkoušející požádá o přesné zopakování následující věty, kterou přesně přečte: „ŽÁDNÁ A, KDYBY, NEBO ALE.“ Subjekt musí přesně zopakovat celou větu.

Porozumění – třístupňový pokyn: Pokyn přečteme celý najednou podle instrukcí ve formuláři na začátku úlohy: „Uchopte tento papír pravou rukou, přeložte jej (oběma rukama) na polovinu a položte na zem“.

Pokyn ani jeho části se již v průběhu úlohy znovu nesmí opakovat! Testovanou osobu lze pouze povzbudit – „Pokračujte..“ Pokud testovaná osoba přeloží papír vícekrát – např. na čtvrtiny, skóruje se tento krok nulou. Čtení a vykonání pokynu „ZAVŘETE OČI“: „Přečtěte si tento pokyn a udělejte to, prosím.“

Instrukce k jednotlivým položkám: Orientace v čase: u roční doby se při změně obd. toleruje odchylka ± 1 týden jako správná odpověď.

Psaní věty: „Napište prosím nějakou větu.“ Věta musí mít smysl, musí mít podmět (i nevyjádřený, např. „Pojedu domů.“) a přísudek (sloveso), gramatika a pravopis se nehodnotí.

Orientace místem: pokud je budova, kde probíhá vyšetření, na hranici dvou okresů, čtvrtí apod. bere se každá z možných odpovědí jako správná. Jako správná odpověď se bere název nemocnice, budovy, ordinace…

Zapamatování (registrace) tří slov: „Řeknu vám názvy tří předmětů a vy je pak zopakujete“. Hodnotí se pouze registrace po prvním pokusu! Pokud testovaná osoba není schopna slova zopakovat napoprvé, je možno je opakovat celkově max. až 5×, abychom zajistili, že slova registrovala. Nakonec řekneme: „Nyní si tato slova zapamatujte, za několik minut vás požádám, abyste mi je znovu zopakoval(a).“

Obkreslení dvou pětiúhelníků podle vzoru: správně se musí dva pětiúhelníky protínat tak, aby průnik tvořil čtyřúhelník. Na nepravidelnosti, nedotažené nebo přetažené strany, roztřesení se nebere zřetel.

Důležité je také nakonec body získané testovanou osobou pečlivě a správně sečíst.

Prosím zapisujte do protokolu vyšetření MMSE odpovědi subjektu! Nestačí pouze kroužkovat 1 a 0.

13

14

Adresář zdravotních a sociálních služeb pro seniory Poskytovatel

Druh služby

Adresa

Telefon

Web/e-mail

Česká alzheimerovská společnost

Gerontocentrum, Šimůnkova 1600,Praha 8

283 880 346

www.alzheimer.cz

Veřejný ochránce práv

Údolní 39, 602 00 Brno

542 542 111

podatelna@ochrance.cz

Česká správa sociálního zabězpečení

Křížová 25, 155 00 Praha 5 257 062 869

Česká gerontologická a geriatrická společnost

532 233 262

Česká republika

posta@cssz.cz www.cggs.cz

Bílý kruh bezpečí, o. s.

Pomoc obětem domácího násilí a kriminality

U Trojice 2, 150 00 Praha 5 251 511 313/110 www.bkb.cz

Česká asociace pro psychické zdraví

Telefonická krizová intervence

Vladislavova 1460/12, 110 00 Praha 1

Elpida, o. p. s. – seniorská linka

Telefonická krizová intervence

Život 90

Telefonická krizová intervence

Agentura domácí péče LADARA, o. p. s.

224 214 214

www.capz.cz

800 200 007

www.elpida.cz

Karolíny Světlé 18,Praha 1

800 157 157

www.zivot90.cz

Osobní asistence

Závodu míru 227/94, Stará Role, 360 17 Karlovy Vary

353 549 325

www.ladara.eu

Agentura osobní asistence a sociálního poradenství, o. p. s.

Osobní asistence

Hornická 1595, 356 01 Sokolov

352 600 588

www.agenturapomoci.cz

Alzheimercentrum Prácheň, o. p. s.

Denní stacionář

Nádražní 506, Budějovické Předměstí, 397 01 Písek

382 217 777

www.alzheimercentrum.cz

Centrum pro zdravotně postižené Karlovarského kraje

Osobní asistence

Rokycanova 1756, 356 01 Sokolov

352 628 788

www.sluzbypostizenym.cz

Domov pro seniory a dům s pečovatelskou službou

Odlečovací služby

Tepelská 752/22, Úšovice, 353 01 Mariánské Lázně

354 624 000

www.dsml.cz

Domov pro seniory v Hranicích, příspěvková organizace

Domovy pro seniory

Krásňany 766, 351 24 Hranice

354 599 978

ddhraniceuase@c-box.cz

Farní Charita Karlovy Vary

Odlečovací služby

Svobodova 743/12, Stará Role, 360 17 Karlovy Vary

353 434 215

www.charitakv.cz

LDZ, s. r. o.

Domovy pro seniory

Na Kameni 116, 517 54 Vamberk

498 771 055

www.ldz.cz

Luxor Poděbrady, poskytovatel sociálních služeb

Domovy pro seniory

Tyršova 678/21, Poděbrady III, 290 01 Poděbrady

325 531 090

www.dd-pdy.cz

Městské zařízení sociálních služeb, příspěvková organizace

Domovy pro seniory

Závodu míru 88/96, Stará Role, 360 17 Karlovy Vary

353 610 020

www.kv-mzss.cz

Nemocnice Ostrov

Gerontopsychiatrie

U nemocnice 1161, 363 01 Ostrov

800 251 251

www.nemostrov.cz

DOMOVINKA – sociální služby, o. p. s.

Denní stacionář

Úslavská 2357/75, Východní Předměstí, 326 00 Plzeň

603 555 835

www.domovinka.cz

Městské centrum sociálně rehabilitačních služeb – domov pro seniory

Denní stacionář

Baldovská 638, Týnské Předměstí, 344 01 Domažlice

379 725 853

klimentovavpenziondo@ seznam.cz

Domácí péče Domažlice, s. r. o.

Osobní asistence

U nemocnice 148, Týnské Předměstí, 344 01 Domažlice

379 725 087

www.pece-doma.cz

Karlovarský kraj

Plzeňský kraj

15

Poskytovatel

Druh služby

Adresa

Telefon

Web/e-mail

Domov důchodců Sušice

Domovy pro seniory

nábřeží Jana Seitze 155, Sušice III, 342 01 Sušice

376 547 311

www.dd.susice.cz

Domov klidného stáří v Žinkovech, příspěvková organizace

Domovy pro seniory

Žinkovy 89, 335 54 Žinkovy

371 593 121

ww.dkszinkovy.cz

DOMOVINKA – sociální služby, o. p. s.

Krizová pomoc

(Úslavská 2357/75, Východní Předměstí, 326 00 Plzeň

733 677 099

www.domovinka.cz

Město Kouřim

Domovy pro seniory

Pražská 95, 281 61 Kouřim 321 783 493

Městské centrum sociálně rehabilitačních služeb – domov pro seniory

Domovy pro seniory

Prokopa Velikého 689, Týnské Předměstí, 344 01 Domažlice

379 725 853

www.penziondo.cz

Městský domov pro seniory

Odlehčovací služby

Prokopa Velikého 689, Týnské Předměstí, 344 01 Domažlice

379 725 853

www.penziondo.cz

Psychiatrická nemocnice Dobřany

Gerontopsychiatrie

Ústavní, 334 41 Dobřany

Centrum sociálních služeb České Budějovice

Sociálně aktivizační služby pro seniory

Staroměstská 2469/27, 370 04 České Budějovice

387 001 153

www.staromestska.cz

Domov pro seniory Hvízdal České Budějovice, příspěvková organizace

Domovy pro osoby se zdravotním postižením

U Hvízdala 1327/6, České Budějovice 2, 370 11 České Budějovice

385 521 296

www.domovprosenioryhvizdal.cz

Domov pro seniory Kaplice

Domovy pro seniory

Nemocniční 429, Horní Brána, 381 01 Český Krumlov

734 579 433

www.domovkaplice.cz

Domov pro seniory Máj České Budějovice, příspěvková organizace

Denní stacionář

Tylova 13, České Budějovice 7, 370 01 České Budějovice

388 902 111

www.ddmajcb.cz

Domov seniorů Dobříš, příspěvková organizace

Domovy pro seniory

Za Poštou 1660, 263 01 Dobříš

318 520 955

www.dsdobris.cz

G-centrum Tábor

Denní stacionář

Pionýrů 242, Čekanice, 390 02 Tábor

381 478 216

www.gcentrum.cz

Komunitní centrum pro seniory České Budějovice

Sociálně aktivizační služby pro seniory

Krajinská 384/40a, 370 01 České Budějovice

LDZ, s. r. o.

Domovy pro seniory

Na Kameni 116, 517 54 Vamberk

498 771 055

www.ldz.cz

Mesada, o. s.

Sociálně aktivizační služby pro seniory

Růžová 30, 377 01 Jindřichův Hradec

384 321 513

www.mesada.eu

Psychiatrická léčebna Lnáře

Gerontopsychiatrie

Lnáře 16, 387 42

383 495 101

www.pllnare.cz

Městské centrum komplexní péče

Denní stacionář

náměstí 17. listopadu 593, Benátky nad Jizerou II, 294 71 Benátky nad Jizerou

326 362 283

www.domovproseniorywbs.cz

Středisko komplexní sociální péče, o. p. s., Kladno

Denní stacionář

5. května 249, Kročehlavy, 312 663 224 272 01 Kladno

www.skspkladno.cz

Alka, o. p. s.

Sociálně aktivizační služby pro seniory

Podbrdská 269, 261 01 Příbram

318 654 701

www.alkaops.cz

Anna Český Brod, sociální služby pro seniory

Domovy pro seniory

Žitomířská 323, 282 01 Český Brod

321 622 257

www.domov-anna.cz

Centrum pro seniory Kolín, o. s.

Denní stacionář

Rimavské Soboty 923, Kolín II, 280 02 Kolín

777 334 419

www.senior-centrum-kolin.cz

Centrum seniorů Mělník

Odlehčovací služby

Fügnerova 3523, 276 01 Mělník

315 630 040

www.ssmm.eu

www.kourim-radnice.cz

www.pldobrany.cz

Jihočeský kraj

www.czjpk.cz

Středočeský kraj

16

Poskytovatel

Druh služby

Denní centrum pro seniory Centra denních služeb a zdravotně postižené při středisku Duhové Atrium

Adresa

Telefon

Web/e-mail

Trebišovská 611, Hlouška, 284 01 Kutná Hora

327 524 028

www.kh.charita.cz

Domov Hostomice – Zátor, poskytovatel sociálních služeb

Domovy pro seniory

Zátor 373, 267 24 Hostomice

311 584 456

www.domovhostomice.cz

Domov Na Zámku Lysá nad Labem, příspěvková organizace

Domovy pro seniory

Zámecká 1/21, 289 22 Lysá nad Labem

325 551 000

www.domovnazamku.cz

Domov pro seniory Kladno

Domovy pro seniory

Fr. Kloze 1178, 272 01 Kladno

312 242 459

www.domov-kladno.cz

Domov seniorů Benešov

Odlehčovací služby

Villaniho 2130, 256 01 Benešov

317728388

www.dd-benesov.cz

Domov seniorů TGM, příspěvková organizace

Denní stacionář

Pod Studánkou 1884, Beroun-Město, 266 01 Beroun

311 517 982

www.seniori-beroun.cz

Hospic knížete Václava, o. p. s

Odlehčovací služby

Ctiborova 3091, 272 01 Kladno

739 738 819

www.hospicknizetevaclava.cz

Občanské sdružení TŘI, Hospic Dobrého Pastýře Čerčany

Centra denních služeb

Čerčany 584, 257 22 Čerčany

317 777 381

www.centrum-cercany.cz

Oblastní charita Kutná Hora

Sociálně aktivizační služby pro seniory

Tylova 494, 284 01 Kutná Hora

327 313 110

www.kh.charita.cz

Pečovatelská služba Kutná Hora, příspěvková organizace

Centra denních služeb

U Havírny 922, Žižkov, 284 01 Kutná Hora

327 515 154

www.pecsluzba.horykutne.cz

Pečovatelská služba města Mladá Boleslav

Denní stacionář

Havlíčkova 71, Mladá Boleslav II, 293 01 Mladá Boleslav

326 735 245

www.psmb.cz

Pečovatelská služba Rakovník

Centra denních služeb

Wintrovo nám. 1903, Rakovník II, 269 01 Rakovník

313 516 777

www.psrakovnik.cz

Psychiatrická nemocnice Kosmonosy

Gerontopsychiatrie

Lípy 15, 293 06 Kosmonosy 326 715 711

www.plkosmonosy.cz

Centrin CZ, s. r. o.

Domovy pro seniory

Libocká 271/1, Liboc, 162 00 Praha

724 372 111

www.centrin.cz

Domov pro seniory Elišky Purkyňové

Denní stacionář

Cvičebná 2447/9, Dejvice, 169 00 Praha

224 311 364

www.ddpraha6.cz

Domov pro seniory Malešice

Domovy pro seniory

Rektorská 577/5, Malešice, 108 00 Praha

274 779 451

www.malesiceds.cz

Domov Sue Ryder, o. p. s.

Osobní asistence

Michelská 1/7, Michle, 140 00 Praha

244 029 103

www.sue-ryder.cz

Domov sv. Karla Boromejského

Odlehčovací služby

K šancím 50/6, Řepy, 163 00 Praha

235 323 248

www.domovrepy.cz

Elpida, o. p. s.

Sociálně aktivizační služby pro seniory

Na strži 1683, 140 00 Praha

272 701 335

www.elpida.cz

Gerontologické centrum

Denní stacionář

Šimůnkova 1600/5, Kobylisy, 182 00 Praha

286 883 676

www.gerontocentrum.cz

Hewer – středisko osobní asistence Praha

Osobní asistence

Pod strašnickou vinicí 191/13, Strašnice, 100 00 Praha

274 781 341

www.pecovatel.cz

Horizont – penzion pro seniory, středisko Diakonie a misie CČSH

Denní stacionář

Na vrchmezí 231/8, Sedlec, 160 00 Praha

220 921 242

www.domovhorizont.cz

Jihoměstská sociální, a. s.

Domovy pro seniory

Janouchova 670/1, Háje, 149 00 Praha

724 603 300

www.jmsoc.cz

Psychiatrcká klinika LF UK a VFN

Psychiatrická klinika

Ke Karlovu 11, 121 08 Praha

224 961 111

www.psychiatrie.lf1.cuni.cz

Hlavní město Praha

17

Poskytovatel

Druh služby

Adresa

Telefon

Web/e-mail

Psychiatrická nemocnice Bohnice

Gerontopsychiatrické oddělení

Ústavní 91, 181 02 Praha 8

284 016 111

www.plbohnice.cz

Domov pro seniory a pečovatelská služba v Žatci

Denní stacionář

Šafaříkova 852, 438 01 Žatec

415 710 262

www.dpszatec.cz

Centrum pomoci pro zdravotně postižené a seniory, o. p. s

Odborné sociální poradenství

Kochova 1185, 430 01 Chomutov

474 332 816

www.centrumpomoci.cz

Sámova 2481, 413 01 Roudnice nad Labem

416 807 111

www.domovsenioru.cz

Ústecký kraj

Domov důchodců Roudnice Domovy pro seniory nad Labem, příspěvková organizace Domov pro seniory Chlumec, příspěvková organizace

Domovy pro seniory

Pod Horkou 85, 403 39 Chlumec

472 714 376

www.dd.chl.cz

Domovy sociálních služeb Kadaň a Mašťov, příspěvková organizace

Domovy pro seniory

Sídliště 232, 431 56 Mašťov

474 397 221

www.dsskm.cz

Hospic v Mostě

Odborné sociální poradenství

Svážná 1528, 434 01 Most

476 000 167

www.hospic-most.cz

Městský ústav sociálních služeb Klášterec nad Ohří, příspěvková organizace

Domovy pro seniory

Lípová 545, 431 51 Klášterec nad Ohří

474 375 414

www.muss.klasterec.cz

Psychiatrická léčebna Petrohrad

Gerontopsychiatrie

Petrohrad 1, 439 85

415 236 111

www.plpetrohrad.cz

Psychiatrická nemocnice Horní Beřkovice

Gerontopsychiatrie

Podřipská 1, 411 85 Horní Beřkovice

416 808 111

www.plhberkovice.cz

Senior Teplice

Odlehčovací služby

Kpt. Jaroše 50/3, 417 12 Proboštov

417 531 752

www.seniorteplice.cz

Šance Lovosice, o. s.

Sociálně aktivizační služby pro seniory

Školní 476, 410 02 Lovosice

477 754 068

www.sancelovosice.cz

Centrum Rožmitál pod Třemšínem, poskytovatel sociálních služeb

Domovy pro seniory

Na spravedlnosti 589, 262 42 Rožmitál pod Třemšínem

318 679 411

www.centrumrozmital.cz

Domov pro seniory Doksy, příspěvková organizace

Denní stacionář

Panská 199, 472 01 Doksy

487 872 485

dd.doksy@volny.cz

Domov pro seniory Vratislavice nad Nisou, příspěvková organizace

Domovy pro seniory

U Sila 321, Liberec XXXVratislavice nad Nisou, 463 11 Liberec

482 750 799

www. domovprosenioryvratislavice.cz

Domov U Spasitele, středisko Diakonie a misie Církve československé husitské

Denní stacionář

Máchova 650, 464 01 Frýdlant

482 312 376

www.spasitel.ccshhk.cz

ELVA HELP, o. s.

Odborné sociální poradenství

Palachova 504/7, Liberec I-Staré Město, 460 01 Liberec

607 725 304

www.elvahelp.estranky.cz

Oblastní charita Liberec

Domovy pro seniory

Školní 124, 463 31 Chrastava

485 143 968

www.charitaliberec.cz

Opora, o. s.

Sociálně aktivizační služby pro seniory

Zámecká 71/10, 470 01 Česká Lípa

777 588 884

www.opora-os.cz

Rodina 24, o. s.

Sociálně aktivizační služby pro seniory

Nerudova 3113, 466 01 Jablonec nad Nisou

481 120 361

stana.stov@gmail.com

SeniA

Centra denních služeb

Dlouhá 1376/25a, 466 01 Jablonec nad Nisou

736 268 837

zdenkaschromova@seznam.cz

Sociální služby Semily

Denní stacionář

Bavlnářská 523, Podmoklice, 513 01 Semily

481 621 811

www.ddsemily.cz

Zdravotně sociální služby Turnov

Centra denních služeb

28. října 812, 511 01 Turnov

481 322 814

info@zsst.cz

Liberecký kraj

18

Poskytovatel

Druh služby

Adresa

Telefon

Web/e-mail

Centrum sociální pomoci a služeb, o. p. s.

Denní stacionář

Zámostí 325/4, Malšovice, 500 09 Hradec Králové

495 272 242

www.csps-hk.cz

Diakonie ČCE – středisko ve Dvoře Králové nad Labem

Denní stacionář

nábřeží Benešovo 1067, 544 01 Dvůr Králové nad Labem

499 621 094

www.dvur-kralove.diakonie.cz

Domov pro seniory Marie

Odlehčovací služby

Bartoňova 1998, 547 01 Náchod

491 423 478

www.messs-na.cz

Domov pro seniory Pilníkov

Domovy pro seniory

Trutnovská 176, 542 42 Pilníkov

499 898 124

www.dpspilnikov.cz

Pečovatelská služba Kostelec nad Orlicí

Centra denních služeb

Frošova 1414, 517 41 Kostelec nad Orlic

724 329 558

www.ps.kostelecno.cz

Psychiatrická klinika FN a LF UK Hradec Králové

Gerontopsychiatrie

Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové

495 833 183

www.lfhk.cuni.cz

SENIOR CENTRUM

Odlehčovací služby

Jungmannova 1437/31, Pražské Předměstí, 500 02 Hradec Králové

495 523 414

www.senior-centrum-hk.cz

Sociální služby města Jičína

Domovy pro seniory

Hofmanova 574, Nové Město, 506 01 Jičín

493 546 212

domov@ssmj.cz

Sociální služby města Rychnov nad Kněžnou, o. p. s.

Denní stacionář

Na Drahách 831, 516 01 Rychnov nad Kněžnou

494 532 959

pecovatelky@centrum.cz

Ústav sociálních služeb města Nové Paky

Domovy pro seniory

Svatojánská 494, 509 01 Nová Paka

493 771 215

simek@ussnovapaka.cz

Alzheimercentrum Prácheň, o. p. s.

Denní stacionář

Nádražní 506, Budějovické Předměstí, 397 01 Písek

382 217 777

www.alzheimercentrum.cz

Apolenka, o. s.

Sociálně aktivizační služby pro seniory

Na Okrajích 156, 530 02 Spojil

775 114 618

www.apolenka.org

Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim

Denní stacionář

Městský park 828, Chrudim IV, 537 01 Chrudim

469 622 032

www.socialni-sluzby.cz

Domov důchodců sv. Zdislavy

Domovy pro seniory

Červená Voda 253, 561 61 Červená Voda

465 626 203

www.domov-svzdislavy.cz

Domov pro seniory

Domovy pro seniory

U Bažantnice 63, 538 03 Heřmanův Městec

469 660 278

www.domov-duchodcu.cz

Nemocnice Svitavy

Gerontopsychiatrie

Kollárova 643/7, 568 02 Svitavy

461 569 341

www.nemsy.cz

Oblastní charita Nové Hrady u Skutče

Denní stacionář

Chotovice 31, 570 01 Chotovice

461 310 569

reditel@charita.info

Oblastní charita Ústí nad Orlicí

Denní stacionář

Sokolská 68, Kerhartice, 562 04 Ústí nad Orlicí

465 522 375

www.uo.charita.cz

Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod

Gerontopsychiatrie

Rozkošská 2322, 580 23 Havlíčkův Brod

569 478 111

www.plhb.cz

Respitní péče Jindra

Odlehčovací služby

Dukelská 750, LitomyšlMěsto, 570 01 Litomyšl

461 619 183

www.litomysl.charita.cz

SeniorCentrum Skuteč

Domovy pro osoby se zdravotním postižením

Smetanova 946, 539 73 Skuteč

469 699 961

www.scskutec.cz

Astra – denní centrum pro seniory v Humpolci

Centra denních služeb

Školní 730, 396 01 Humpolec

565 532 853

www.charitahb.cz

Domácí hospicová péče

Odlehčovací služby

Solní 1814, 393 01 Pelhřimov

565 322 539

www.charita.pelhrimov.cz

Domov pro seniory Náměšť nad Oslavou, příspěvková organizace

Domovy pro seniory

Husova 971, 675 71 Náměšť nad Oslavou

568 620 751

www.ddnamest.cz

Královéhradecký kraj

Pardubický kraj

Kraj Vysočina

19

Poskytovatel

Druh služby

Adresa

Telefon

Web/e-mail

Domov pro seniory Pelhřimov, příspěvková organizace

Denní stacionář

Radětínská 2305, 393 01 Pelhřimov

Domov pro seniory Třebíč

Odlehčovací služby

Manž. Curieových 603, Nové Dvory, 674 01 Třebíč

568 858 911

www.ddtrebic.cz

Integrované centrum sociálních služeb Jihlava

Denní stacionář

Žižkova 2075/106, 586 01 Jihlava

567 301 629

www.icss.cz

Psychiatrická nemocnice Jihlava

Gerontopsychiatrie

Brněnská 455/54

567 552 111

www.pnj.cz

Sdíleni, o. p. s

Odlehčovací služby

Masarykova 330, Telč-Podolí, 588 56 Telč

777 574 975

www.sdileni-telc.cz

Sociální služby města Havlíčkova Brodu

Denní stacionář

Reynkova 3879, 580 01 Havlíčkův Brod

569 433 757

www.ssmhb.cz

Diakonie ČCE – středisko v Sobotíně

Odlehčovací služby

Petrov nad Desnou 203, 788 16 Petrov nad Desnou

583 237 177

www.diakoniecce-sobotin.cz

Dům sv. Josefa, Charita Kojetín

Centra denních služeb

Komenského náměstí 49, Kojetín I-Město, 752 01 Kojetín

581 762 160

www.kojetin.charita.cz

Fakultní nemocnice Olomouc, psychiatrická klinika

Gerontopsychiatrie

I.P.Pavlova, 779 00 Olomouc

588 443 500

www.fnol.cz

Charita Zábřeh

Denní stacionář

Leštinská 907/16, 789 01 Zábřeh

583 414 622

www.charitazabreh.cz

NRZP

Odborné sociální poradenství

Slovenská 594, Hodolany, 779 00 Olomouc

585 242 865

www.nrzp.cz

Oblastní charita Přerov – setkávání SPOLU

Sociálně aktivizační služby pro seniory

Palackého 2833, 750 02 Přerov

581 259 050

www.prerov.caritas.cz

Pamatováček, o. s. (Česká alzheimerovská společnost)

Odborné sociální poradenství

Karafiátová 525/5, Neředín, 779 00 Olomouc

732 452 596

www.pamatovacek.cz

Psychiatrická léčebna Šternberk

Gerontopsychiatrie

Olomoucká 1848/173, 785 01 Šternberk

585 085 111

www.plstbk.cz

Sociální služby pro seniory Olomouc, příspěvková organizace

Centra denních služeb

Rooseveltova 384/88a, Nové Sady, 79 00 Olomouc

585 754 615

www.sluzbyproseniory.cz

Spolu, o. s.

Sociálně aktivizační služby pro seniory

Dolní náměstí 28/38, 779 00 Olomouc

585 228 686

www.spoluolomouc.cz

Diakonie ČCE – středisko v Ostravě

Denní stacionář

Syllabova 1306/20, Vítkovice, 703 00 Ostrava

595 781 611

www.ostrava.diakonie.cz

Domov pro seniory Frýdek-Místek

Odlehčovací služby

Školská 401, Místek, 738 01 Frýdek-Místek

558 441 811

www.dsfm.cz

Dům s pečovatelskou službou ASTRA

Centra denních služeb

Ivana Sekaniny 1812/16, Poruba, 708 00 Ostrava

596 944 311

www.cssporuba.cz

Gerontocentrum ČČK

Odlehčovací služby

Střelniční 257/3, 737 01 Český Těšín

558 711 999

www.cckkarvina.cz

Charita Český Těšín

Sociálně aktivizační služby pro seniory

Jablunkovská 977, 737 01 Český Těšín

558 742 113

www.ceskytesin.charita.cz

Charitní dům sv. Alžběty – Centra denních služeb Denní centrum pro seniory

Zelená 2514/73, Mariánské Hory, 709 00 Ostrava

599 526 912

cho.alzbeta.zelena@charita.cz

Psychiatrická léčebna Opava

Gerontopsychiatrie

Olomoucká 305/88, 746 01 Opava

553 695 111

www.pnopava.cz

SILOE Ostrava, centrum denních služeb

Centra denních služeb

Rolnická 55/360, Nová Ves, 709 00 Ostrava

Sociální služby města Havířova

Denní stacionář

Moskevská 1103/1f, Město, 736 01 Havířov

ps.pelhrimov@iex.cz

Olomoucký kraj

Moravskoslezský kraj

20

www.slezskadiakonie.cz 596 411 031

www.ssmh.cz

Poskytovatel

Druh služby

Adresa

Telefon

Web/e-mail

Sociální služby města Orlová, příspěvková organizace

Denní stacionář

Adamusova 1269, Lutyně, 735 14 Orlová

558 848 087

www.ssmo.cz

UnikaCentrum, o. p. s.

Sociálně aktivizační služby pro seniory

Žižkova 2364, 733 01 Karviná

596 311 177

www.unikacentrum.cz

Centrum seniorů Uherský Brod

Sociálně aktivizační služby pro seniory

Mariánské nám. 13, 688 01 Uherský Brod

572 637 333

www.uhbrod.caritas.cz

Diakonie ČCE – středisko ve Valašském Meziříčí

Denní stacionář

Žerotínova 319/21, 757 01 Valašské Meziříčí

571 619 433

www.diakonievm.cz

Diakonie ČCE – středisko Vsetín

Denní stacionář

Strmá 26, 755 01 Vsetín

571 999 407

www.diakonievsetin.cz

Domov pokojného stáří Boršice

Odlehčovací služby

Boršice 274, 687 09 Boršice

572 501 130

www.uhradiste.charita.cz

Domov pro seniory Vsetín Ohrada

Odlehčovací služby

Ohrada 1864, 755 01 Vsetín

571 437 846

www.diakonievsetin.cz

Domovinka – centrum denních služeb pro seniory Charity Zlín

Centra denních služeb

Zálešná I 3222, 760 01 Zlín

577 107 077

www.zlin.charita.cz

Charita Valašské Klobouky

Denní stacionář

Podzámčí 862, Brumov, 763 31 Brumov-Bylnice

577 320 669

www.valklobouky.charita.cz

Charitní dům pokojného stáří

Odlehčovací služby

Valašská Bystřice 275, 756 27 Valašská Bystřice

571 646 501

www.valmez.charita.cz

Letokruhy, o. p. s.

Denní stacionář

Valašská Polanka 378, 756 11 Valašská Polanka

571 999 222

www.letokruhy-vs.cz

Odlehčovací služby SENIOR Otrokovice

Odlehčovací služby

tř. Spojenců 1840, 765 02 Otrokovice

576 771 671

www.senior.otrokovice.cz

Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Gerontopsychiatrie

Havlíčkova 1265, 767 40 Kroměříž

573 314 111

www.plkm.cz

Domov pro seniory Podpěrova, příspěvková organizace

Centra denních služeb

Podpěrova 501/4, Medlánky, 621 00 Brno

541 227 387

www.pod.brno.cz

Centrum sociálních služeb Kyjov, příspěvková organizace města Kyjova

Denní stacionář

třída Palackého 67/7, 697 01 Kyjov

518 612 260

www.css-kyjov.cz

Centrum sociálních služeb Tišnov

Sociálně aktivizační služby pro seniory

Králova 1742, 666 01 Tišnov

549 410 301

www.css.tisnov.cz

Domov seniorů Břeclav

Odlehčovací služby

Na Pěšině 2842/13, 690 03 Břeclav

519 326 142

www.dsbreclav.cz

Pečovatelská služba Brno-Židenice, Centrum denních služeb

Centra denních služeb

Jamborova 3253/61, Židenice, 615 00 Brno

548 212 937

www.zidenice.cz

Pretium, o. s.

Sociálně aktivizační služby pro seniory

Anenská 10/10, 602 00 Brno

605 473 183

www.pretium.webnode.cz

Psychiatrická klinika při fakultní nemocnici Brno

Gerontopsychiatrie

Jihlavská 20, 639 00 Brno-Bohunice

547 192 078

www.fnbrno.cz

Sons ČR Blansko

Sociálně aktivizační služby pro seniory

K.J.Mašky 1413/2, 678 01 Blansko

516 410 595

www.sons.cz

Statutární město Brno

Denní stacionář

Kabátníkova 220/8, Ponava, 602 00 Brno

541 428 410

voss.hajkova@seznam.cz

Statutární město BrnoÚMČ Žabovřesky, odbor pečovatelské služby

Centra denních služeb

Mikuláškovo náměstí 706/20, Starý Lískovec, 625 00 Brno

541 261 213

ps-zabovresky@volny.cz

Zlínský kraj

Jihomoravský kraj

21

Autor MUDr. Jiří Konrád Jazyková redakce Mgr. Kamila Gabrielová Grafická úprava Josef Gabriel, ml.

Vytiskla Tiskárna Pratr, a. s.

Náchodská 524, 541 03 Trutnov Vydání první Praha 2013 Vydala Česká asociace pro psychické zdraví Vladislavova 1460/12, 110 00 Praha 1 Mobil +420 777 783 019 E-mail info@capz.cz www.capz.cz Publikace vznikla za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví České republiky