SPOT QUEST VILNIUS

text: Tomáš Gaži, foto: Peter Mercell

VILNIUS

CO VÁS NAPADNE, KDYŽ ZAZNÍ SLOVA VILNIUS A LITVA? UPŘÍMNĚ SÁM NEVÍM, CO SI MÁM POD TÍM PŘEDSTAVIT, POZITIVNÍ ASOCIACE TO VE MNĚ VŠAK NEVYVOLÁVÁ. NEDOKÁZAL JSEM SE PROTO DOČKAT, AŽ SE VŠECHNO ZMĚNÍ DÍKY SPOT QUEST TOUR, KAM BOARD ODJEL S ČISTĚ SLOVENSKOU SESTAVOU.

VILNIUS

Vilnius se v časáku objevuje jako druhý článek o Spot Quest Tour, ale v reálu to je naše první destinace. Z Prahy jsme vyráželi v sestavě Peťo Mercell jako řidič a fotograf, Rišo Tury jako zrakvená studnice hlášek, Matúš Mozola a Juro Vartík v roli skateboardistů a já měl na starosti kameru a spoty. První komplikace se vyskytly už v Praze, protože se Peťo čerstvě vrátil z dovolené a musel vytunit auto audio výbavou. Netrpělivě jsme čekali na výpad z Prahy, který se Brány Vilniusu jsme otvírali přibližně o druhé odpoledne a namísto nesmyslného hrocení jsme radši nechali Peťa si odpočinout a mezitím se rozhlédli

po okolí. Do Vilniusu jsem popravdě nevkládal extrémní naděje, ale překvapil po každé stránce. Při toulkách městem jsme objevili poctivou 30cm pizzu za 2 €, kterou jsme nakonec žrali do konce tripu. Nejvíc nás ale potěšila online mapa spotů, která nám neskutečně zjednodušila celý pobyt v Litvě. Pokud si sem náhodou plánujete cestu, doporučujeme navštívit portál Abigj.com/skate-spots. Takže přežraní z pizzy a s adresami prvních spotů jsme se uchýlili do našich postelí a hned ráno pak rozjeli plnohodnotný skejtový trip. První svezení bylo na centrálním spotu u Katedrály svatého Stanislava. Dali jsme si warm up a natočili první triky. Juro vyzval rychlou sérku ollie a bs heelflip do double setu a Matúš provětral svůj obrovský pop a na metr vysoké zídce vyslal bs noseslide. Rišo kvůli zranění z Moskvy nemohl prvních pár dní skejtovat, tak si chilloval na náměstí a najednou se dal do řeči s nějakým týpkem. Nakonec se ukázalo, že to je Artu –ras Jendovickis, jeden z nejlepších skejťáků z Litvy, a dokonce i spoluautor mapy spotů. Hned jsem ho proto poprosil, aby zkontroloval místa, který jsme z mapy vybrali, a poradil nám, co je dobré, kde se dá jezdit i přes týden, a hlavně, kde parkovat zdarma, protože u katedrály po nás chtěli nekřesťanský peníze za parkování. Chvilku jsme s Artu –rasem pofelili, dali mu časáky a pak se přesunuli na další spot, který nám poradil. Nebylo

to moc daleko, tak jsme tam frčeli na skejtech. Jednalo se o vysoký rail z banku, který se zalíbil Matúšovi, ale hned toho litoval. Spot vypadá skvěle, jenže je těžký jak hovado. Rozjezd do downhillu, zámková dlažba a skoro tři metry dlouhý bank, ze kterého skáčeš na metrový rail. Zatímco Matúš zkoušel bs crooked, tak začalo poprchávat, ale nenechali jsme se odradit počasím a hecovali ho. Matouš odjíždí sketchy crook, ale v jeho stylu to stejně vypadalo super. Chtěl ho vrátit na čistotu a hned na další pokus vrací dokonalý crook s výtrhem. Za krátkou dobu měl na kontě dvě skvělé fotky a mohli jsme se přesunout na rovnou zídečku ze tří schodů na Gedimino prospektas. Předtím jsme si dali krátkou přestávku na zaplnění žaludku a vyprázdnění střev a session mohla pokračovat. Gedimino spot byl narozdíl od předchozího psycho railu velmi příjemný a dalo se tu zaseknout na pár hodin. Juro a Matúš si zídečku navoskovali a sázeli jeden trik za druhým. Jurovi padl noseslide bigspin nahoru, což vůbec nebylo jednoduché, protože

1

2

tím směrem nebyl na spotu absolutně rozjezd. Směrem dolů vrátil half cab noseslide bigspin a half cab noseslide 270 do back to back sérky s Matúšovým ss bs crooks revert. Matúško ještě zabombil krásný fs blunt a mohli jsme jít zpět k autu a na další spot. Cestou jsme ještě našli nechutný vysoký rail s třímetrovým rozjezdem, ale to Matúšovi vůbec nevadilo a chtěl vrátit alespoň boardslide. Počkal, dokud si Peťo nerozložil blesky, a do pár pokusů ho vrátil. Rišo ho hecoval, ať to zkusí vrátit i do fakie, protože s jeho stylem to bude vypadat úplně top. Matúš připraven strhnout boro do fakie ten boardslide ani nenaskočil a místo toho navařil již čtvrtou dršťkovou pro náš web. Napíchl se přirozením na rail a zkomplikovalo mu to celý zbytek tripu. Nakonec byl však rád, protože tak pěknou krysu si ještě neuštědřil, blázen. Příležitost si vybrat spot, jaký chce, proto dostal Juro. Namířili jsme si to na špičatou střechu s extrémně odporným povrchem... Tak jsem mu půjčil svůj cruiser, který má normální skejtovou desku, ale měkký kolečka, aby ten povrch vůbec nemusel řešit. Spot se nacházel ve vnitrobloku a párkrát se na nás někdo dost nepřátelsky podíval z okna, ale Matúš vždy ukázal prostředníček a pokračovalo se ve skejtování. Juro odjel fakt nádherný half cab heelflip a tím ukončil první den v ulicích Vilniusu. Měli jsme fakt nádherný start, natočili jsme deset triků, což se někdy nepodaří ani za celou tour. Večer nás čekala zasloužená odměna v podobě pizzičky za 2 € a pak pivka na privátu. Matúš si musel svou naraženou mužnost mazat konopnou mastí a aplikovat elektrošoky přístrojem, který mu zapůjčil vždy dobře vybavený Rišo. Matúš byl zatím bez pochyb MVP tripu a vysloužil si i přezdívku „Mozolas“, protože v Litvě každé druhé slovo končí na „as“. No a díky své ukázkové dršťce padala často hláška, že ze všech boardslidistů je Mozolas největší vajčák. Až uvidíte tu krysu, pochopíte proč, haha. Krásně jsme se vyspali a mohli jsme znovu vyrazit do ulic. Jako první byl na programu další centrální spot ve městě na Šnipškiu gatve, na kterém bylo dohromady šest zídek různých velikostí a úhlů. Po prvním úspěšném dni se kluci začali mega trápit a jejich sérky nás zasekly na pár hodin. Naštěstí to nebylo zbytečné a Juraj i Matúš si odnesli super lajny, do kterých zakomponovali nedaleké schůdky. V podobném, zaseknutém duchu jsme dál pokračovali, ale nemohli jsme najít spot, který by nás dostatečně

2

zaujal, a na všechny velké spoty se Mozolas kvůli včerejšímu zranění vůbec necítil. Nakonec jsme našli vítěze v podobě fotogenické zídečky na Jono Basanavičiaus gatve, na kterou byl rozjezd z uzoučkého schodu a za zídkou koukala socha. Juro měl pocit, že si se spotem porozumí nejlépe, tak pomalu navoskoval hranu a začalo oťukáváníčko. Až byl se zídkou na jedné vlně, začal zkoušet bs crook nollie 360 shove-it out. Teprve nyní dala zídečka najevo, že si s Jurom zcela nerozumí a zámkovka na dopadu to cítí stejně. Jurovi trvalo dvě hodiny, dokud nad spotem nevyhrál, a po vráceném triku si dával high five s každým, dokonce i s kolemjedoucím v autě. Korunoval to pak hláškou, že se mu po vrácení ulevilo, jak kdyby se rozvedl. Dopřál si pivko a my jsme mohli zapečetit ne až tak úspěšný, ale nakonec produktivní druhý den. Program na večer byl jasný, pizza a pivo. Nakonec se to zvrtlo a vznikl z toho bottle flippingový celovečerní battle, který jsme nakonec odvysílali na našem facebooku a mělo to větší sledovanost než skateboarding. Lidé nám fandili, ale překážkovou dráhu složenou z deseti levelů po celém bytě jsem zvládl jen já, a to jen díky tomu, že mi Rišo dal na last

trick ještě jeden pokus. Díky, bro! Tuto session ukončil až soused z bytu odnaproti. Mysleli jsme si, že nás jde vyhejtovat kvůli hluku, ale nakonec nás jen upozornil, že máme otevřené dveře. Bottle flipping v našich srdcích zůstal nadále a tuto závislost jsme předváděli na každé další zastávce Spot Questu. Před námi byl poslední den na vytvoření skejtového matroše, protože hned další ráno odlétali Matúš i Juraj zpět do Prahy a my jsme se přesouvali do Rigy. Ještě před spaním si kluci dali ledovou vanu jak správní profíci a bolest ze studené vody kompenzovali slovenskými virálními videi, díky kterým si pobyt v ledu prodloužily na půlhodinu. Ráno jsme začali nedaleko katedrály na Vilniaus gatve, kde byly zídečky na zemi, do zatáčky nebo ze schodů. Zatímco probíhal warm up, tak z nedalekého hotelu vyběhla manažerka, že tam nemůžeme skejtovat, ale když jsme se přesunuli ke schodům, tak nás nikdo neřešil. Matúšovi pomohla ledová lázeň a odvážil se na switch bs 50-50 na zídečce ze šesti. Ani zde město nešetřilo zámkovkou, která mu znepříjemňovala celý proces trápení, ale nenechal se rozhodit tímto architektonickým odpadem, ani zfetovaným kolemjdoucím, který se tvářil, že nás pobodá, a vrátil ukázkový switch bs grind. Měli jsme ještě hromadu času, tak jsme vyzvali manuálku jen pár metrů od Matúšové zídečky. Juro tam rychle vrátil ss fs do manuálu pivot do ss nose manualu a nám už jen zbývalo se vychillovat na náměstí u katedrály a zvýšit náš bottle flippingový skill s pětilitrovým kanystrem. Kupodivu, toto náměstí bylo zaplaveno desítkami lidí s telefony v ruce, a když jsme zjistili, co dělají,

skoro jsme se posrali smíchy. Všichni do jednoho hráli Pokemon Go. Když si Juro z jednoho týpka dělal legraci, tak na něj s ukrajinským přízvukem jen zavrčel „Mind your own bussiness!“ Tehdy jsme si řekli, že jim nebudeme narušovat auru jejich virtuálního světa, a vydali jsme se na nedalekou pevnost užít si výhled a udělat skupinovou fotku. Rišo si mezitím fotil holky na snapchat a zjistil, že pokud mu nevyjde skateboarding, tak by se mohl uživit i focením modelek. Dali jsme si poslední downhill, poslední slaninovou pizzu za dvě éčka a rozloučili jsme se s Jurom a Matúšem, kteří nás brzy ráno opustili a odjeli na letiště. Rišo, Peťo a já jsme ještě zůstali poslední noc ve Vilniusu, kde jsme načerpávali energii na další zastávku Spot Questu, kam nám přiletí dva technici, Dan Beringer a Daniil Platonov. Konečně vím, co si mám pod Vilniusem představit. Hezké město, hrozně moc spotů a ani vaši peněženku to tady nebude bolet. Příště se vidíme v Rize!

1