socialistické_potraviny_

V ČEM UDĚLALI SOUDRUZI CHYBU BUDOVY POTRAVIN

MONIKA BITTNEROVÁ AT - 4 3. ROČNÍK LS 2020/21

vedoucí ateliéru: doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik Dr. vedoucí práce: Dr., Ing. arch. Ondrej Palenčar FA VUT

/2/

úvod

/6/

analýzy /8/ historie družstev

/10/ společenská situace /12/ akce Z /14/ stavba a materiály /18/ urbanismus /28/ druhy budov

obsah /36/

koncept

/44/

návrh

/38/ manuál pro vesnice

/48/ hmota

/40/ varianty

/50/ situace /52/ schéma /56/ pohledy /58/ půdorysy /62/ reference

úvod Přestože má maloobchod v českých obcích dlouhou tradici, v současné době je přetrvávajícím problémem jejich udržitelnost.

Po roce 89 začaly nástupy supermarketů válcovat tržby potravin, které se přestaly stávat důležitým sociálním centrem obce a hlavním zdrojem nákupu.

Mnoho dnešních potravin je ve špatném stavu, protože je jejich provoz drahý a často prodělečný; řetězce je vracejí zpátky realitkám nebo obcím.

Mírný zlom nastal roku 2020, kdy se kvůli karanténě lidi znovu začali vracet do bližších potravin aspoň pro základní věci.

Větší vzrůst jejich významu se ale neočekává.

V analytické části jsem se zabývala architekturou těchto budov, historicko - společenským kontextem a materiály, které byly na stavbách používány.

Vše výše zmíněné bylo zkoumáno převážně na příkladech z území ohraničené městy Valašské Meziříčí, Vsetín, Zlín, Kroměříž, Přerov a Hranice na Moravě (viz urbanistické paré).

V návrhové části jsem se věnovala rekonstrukci budovy potravin ve vybrané obci Lhota u Lipníku nad Bečvou.

Svou prací bych chtěla zvýšit povědomí o důležitosti maloobchodu na vesnici, jejich společenské a zprostředkovací funkci.

2

(1 04 8)

4)

)

(3

)

02

(2 63

(3 27 )

2)

48

( 13

(2

)

94

(5

4,63

1,63

1,5

1,51

1,55

2,21

2,38

2,73

2,86

2,87

7,85

29,83

29,38

52,56

56,28

57,69

tržby potravinových řetězců k říjnu 2020 /v mld. /

Mezi nejvýdělečnější řetězce maloobchodů na českém území patří české firmy Hruška, Družstvo CBA a COOP, který se všemi svými prodejnami konkurují svým výdělkem například řetězci supermarektů Billa.

v závorkách počet prodejen

4

ANALÝZY

6

historie

družstev

boom zakládání družstev v Evropě - 19. století založen Pražský potravní a spořitelní spolek - 1847 vznik VDP (Velkonákupní společnost družstev) - 1912 VDP násilně spojeno s Velkodistribučním - 1948 podnikem COOP Morava - 1992 COOP centrum družstvo - 1993 vznik družstevní asociace ČR -

Družstva garantovala spravedlivé ceny v poválečných dobách i během hospodářských krizí. Důležitá byla činnost družstevní nákupní centrály VDP, která produkovala velké množství privátních výrobků pouze pro družstva.

Zajímavostí je, že již v roce 1930 existovaly privátní výrobky nesoucí název Coop nebo Cooperator.

Následný vývoj v 50. letech 20. století přinesl ohrožení. Rozhodnutím státu přišla družstva o svůj majetek, který měla především ve městech, a dostala povinnost zajišťovat zásobování obyvatelstva na venkově.

Družstva byla zbavena podnikatelské iniciativy.

Po roce 1989 došlo k postupnému narovnávání majetkových poměrů, ale družstva se zase musela vypořádávat s nastupující zahraniční konkurencí, která stavěla moderní prodejny, zatímco družstva musela udržovat velké množství starších prodejen.

Ironií podle předsedy skupiny COOP je, že za socialismu se stát díval na družstva coby kapitalistický přežitek a nyní jej považuje za přežitek socialistický.

Skupina COOP je dnes součástí Družstevní organizace České republiky /zdroj/ https://www.zboziaprodej.cz/2017/04/27/coop-slavi-170-let-historie-byla-pohnuta/ https://www.skupina.coop/historie-spotrebnich-druzstev

8

úryvek

z komunistického manifestu

společenská

situace

Po vítězství Komunistické strany Československa na konci 40. let 20. století byla přejata filosofie komunismu do všech výtvarných oborů dobrovolně i nedobrovolně.

Po vzoru socialistického realismu se začaly stavět objekty s geometrickou přesností, někdy nakopak s násilnou dekorativností.

V případě budov potravin šlo v ojedinělých případech o objekty se sloupy. (viz analýza hmoty) Velkou oblibu měly rodinné typové domy městského rázu, které se bez ostychu umisťovaly i do zástavby vesnic, což se nevylučovalo s cílem komunistického manifestu, který odsuzoval závislost vesnic na městech a požadoval srovnání jejich rolí. Kromě nevhodné architektury rodinných domů tento fakt můžeme pozorovat na fenoménu sjednocení zemědělských družstev, pro jejichž potřebu se u každé vesnice vystavěly areály a často s nimi i bytové domy pro zaměstnance. Oba typy svou povahou zcela ignorovaly měřítko okolní zástavby.

10

akce Z Podle vládního nařízení mělo Z znamenat zvelebování, daleko víc se zažilo označení zadarmo, neboť oficiálně šlo o práci dobrovolnou a neplacenou.

Jednalo se o výpomoc v oblastech, kde státní či obecní správa úkoly nezvládala (ať již z finančních důvodů nebo v důsledku špatného plánování).

Z počátku šlo o drobné výpomoci, později začaly zahrnovat i obsáhlejší akce, jako byla stavba kanalizace, výstavba kulturních domů a budov potravin.

Jejich nositeli byly místní a městské národní výbory (dnes obecní a městské úřady).

Hlavním problémem akcí Z v malých obcích byl fakt, že se na stavbách častokrát podíleli amatéři, což se projevilo nekvalitním provedením stavby.

na fotografiích výstavba potravin v obci Trnava u Zlína

12

rozbor materiality

stavba materiály Populárním obkladem byly tzv. „chlumčanské pásky“ (viz materialita obklad) pojmenované podle místa jejich výroby - Chlumčany. Podobný typ obkladů se vyráběl i v jižních Čechách.

Do 70. let se na stavby používala klasická cihla 45.

V polovině 70. let došlo novým vydáním ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov, ke zpřísnění podmínek.

Plné cihly již nezajistily patřičnou tepelnou ochranu a byly nahrazeny inovovanými keramickými bloky CD INA, CD IVA a CD IZA. Tloušťka zdiva se pohybovala v rozsahu 375 až 450 mm.

V podstatě bylo zakázáno používat atypické stavební výrobky. Okna a dveře se vybírala z tzv. katalogu zámečnických výrobků.

14

stavba systém THU (technolog. hospodářský ukazatel) ukazatel, podle kterého se musela řídit každá výstavba.

Podle počtu obyvatel na hektar se například určovala velikost prodejny. Rozdělovaly se podle něj peníze na výstavbu občanské vybavenosti.

V rámci výstavby technické vybavenosti často vznikaly příliš úzké silnice, kterým se přezdívalo „sjízdné chodníky“.

1% peněz bylo vyhrazeno na výtvarné dílo ministerstvo stavebnictví ministerstvo existující za komunismu (pro zajímavost existovalo i ministerstvo technického rozvoje).

Zakazovalo např. použití keramických obkladů. Ty se mohly použít jen v nezbytné míře v prostorách s hygienickými nároky, jako jsou např. WC, koupelny, kuchyně. Vznikl dokonce stavební předpis, který ukládal, do jaké největší výšky se mohou stěny keramikou obkládat. krajské investorské útvary státní rozpočtové organizace, které měly od roku 1963 v jednotlivých krajích na starost bytovou, občanskou a účelovou výstavbu.

/dobová schémata: archiv p. prof. Chybíka/

16

branky na moravě

opatovice

urbanismus

umístění budov

Prodejna potravin na vesnici musela být - měla být - umístěna tam, kde to bylo vhodné, potřebné a výhodné.

V první polovině šedesátých let se zpracovávaly zjednodušené urbanistické plány, které zaznamenávaly celkem podrobný průzkum. Poté se navrhovaly i předpokládané inženýrské sítě a doplnění občanské vybavenosti.

Někdy v té době měly vzniknout střediskové obce, které měly být vybaveny i doprovodným chybějícím občanským vybavením.

Střediskové obce měly dominantní místo mezi ostatními vesnicemi, protože jenom v nich se mohlo stavět.

A to nejen občanská vybavenost, ale i výstavba RD, které byly posléze na několik let zakázány a byly nahrazeny typovými čtyř a šestibytovkami.

Mnoho budov potravin se umisťovalo do bezprostřední blízkosti sakrálních staveb pravděpodobně z toho důvodu, že náboženství nebyla hodnota, kterou by komunismus výrazně cenil.

Mezi další extrémní případ patří obce, které byly obehnány areály průmyslovými areály (málokdy původními), na jejichž realizaci navázala rozsáhlá výstavba typových RD, proces nelichotivě podobný dnešní nekvalitní výstavbě satelitů.

18

hlinsko 223 obyvatel 5 km² potraviny škola

ústí 557 obyvatel 3,3 km² potraviny kostel obecní úȴad škola

opatovice 1 119 obyvatel 6,15 km² potraviny kaple obecní úȴad škola typová zástavba RD

1. centrum obce

20

liptál 1 500 obyvatel 24 km² potraviny

leskovec 656 obyvatel 9,85 km² potraviny obecní úȴad

trnava 1 200 obyvatel 18,85 km² potraviny

2. obce v horách

22

branky 986 obyvatel 10,79 km² potraviny kostel areál zámku

ņĦÖä×ÿleby 584 obyvatel 6,64 km² potraviny kostel obecní úȴad

paršoŧă×á 399 obyvatel 13,57 km² potraviny kaple obecní úȴad

3. blízkost sakrální stavby

24

prosenice 795 obyvatel 6,26 km² potraviny kostel obecní úȴad škola typová zástavba RD

ludslavice 495 obyvatel 5,84 km² potraviny kostel obecní úȴad škola typová zástavba RD

prusinovice 1 230 obyvatel 10,68 km² potraviny kostel obecní úȴad typová zástavba RD

4. průmyslové obce

26

horní nětčice

leskovec

horní újezd

trnava

choryně

rajnochovice

druhy budov

řešené území: okolí Hostýnských vrchů

1. typické stavby plochá /pultová/ střecha

28

BRANKY

CHORYNĚ

LESKOVEC

LUDSLAVICE

studie hmoty HORNÍ ÚJEZD

TUČÍN

ÚSTÍ

KUNOVICE

30

brusné

pacetluky

kelč

dobrotice

hlinsko pod hostýnem

paršovice

2. zasazení obchodu do stávající budovy sedlová střecha

32

opatovice

soběchleby

loučka

drahotuše

prosenice

3. monumentální stavby a atypické tvary

34

KONCEPT

16000

6370

3300

7400

5300

36

obchůdek 2021+ Jde o dlouho chystaný plán Ministerstva průmyslu a obchodu na pomoc venkovským obchodům s potravinami.

Prodejnám v obcích pod 1000 obyvatel s maximálně jedním obchodem, který nabízí minimálně potraviny, program umožní čerpat dotace až 100 tisíc korun na provozovnu ročně.

Podmínkou získání dotace je, že obchod musí být otevřen minimálně pět dnů v týdnu, celoročně, a musí prodávat potraviny. Peníze může použít například na mzdy, nájem, vytápění, osvětlení, internet, pořízení materiálů a obalů, ochranné pomůcky nebo úroky z hypoték.

Naopak nemusí vykazovat ztrátu.

Miloslav Hlavsa, ředitel družstva Konzum, které provozuje sto prodejen na Orlickoústecku, vidí rozsah pomoci jako nedostatečný, ale stabilizující krok. „Aktuálně pro rok 2021 by potřebovala průměrně fungující prodejna v obci se 300 obyvateli podporu ve výši 233 tisíc korun za rok, prodejna v obci s 600 obyvateli ve výši 133 tisíc korun,“ zmínil model, který spočítala Skupina COOP.

3000

„manuál pro vesnice“

Prodejna ve vybrané obci Lhota je pronajata skupinou COOP, která po vedení vesnice požaduje roční dotaci 200 tisíc na provoz.

Právě během epidemie koronaviru se potvrdilo, jak důležité je pro obce udržet základní služby, mezi něž patří i obchod se smíšeným zbožím.

Na následujicích stránkách nastiňuji několik variant, jak by se obce mohly k problému potravin postavit.

„Dříve platilo, že každá pořádná obec má hospodu, kostel a obchod. V poslední době se hospody zavírají, do kostela moc lidí nechodí a obchody jsou tak tím jediným, co zbývá.“ /Lukáš Němčík, ředitel rozvoje a marketingu sítě COOP/ Malá venkovská prodejna nabízí jen omezený sortiment zboží hlavně kvůli své velikosti a malému počtu zákazníků, pro něž v dané lokalitě funguje.

Družstva reagují tzv. remodelingem, jehož cílem je zvyšování pohodlí zákazníků a úspory energie.

Modernizace mají smysl v obcích nad tisíc obyvatel, protože ty jsou většinou v zisku.

Prodejny fungující v menších obcích jsou ztrátové, což potvrzuje i výzkum Asociace českého tradičního obchodu. K ekonomickým problémům patří i existence prodejen v tzv. „šedé zóně“, které poskytují služby absolutně neodpovídající současnosti.

O hygienických podmínkách ani nemluvě.

/zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/venkovske-prodejny-rust-novych-expanze-covid.A210507_134736_ekonomika_vebe/ /https://www.seznamzpravy.cz/clanek/havlicek-predstavil-obchudek-vesnicim-slibuje-sto-tisic-na-prodejnu/

38

varianty 1.

zmenšení objemu budovy změna provozní doby: dopolední nákup / charakter večerky (většina obyvatel nakupuje ráno nebo večer po příjezdu z práce) pronajaté potraviny se uživí samy x prodejnu zřídí obec (příklad z okolí Hostýnských vrchů: obec Komárno ( ~ 300 obyvatel) zřídila prodejnu a našla provozovatele, který dostal symbolický nájem 1 Kč ročně - obchod prosperuje)

2.

zmenšení objemu budovy x zachování stávajícího objemu obec pronajme prostory soukromníkům variabilita služeb (např. kadeřnictví)

40 30

varianty předmět návrhu

3.

nástavba sociálních bytů z nájmu bytů může obec ročně prodejnu potravin dotovat x obec bude prodejnu pronajímat soukromníkům a zároveň profitovat z pronájmu bytů

4. dotace Obchůdek 2021+

5. demolice

42

NÁVRH

44

budova potravin

Lhota u Lipníku nad Bečvou

schwarzplan

1 : 1200

hostinec

kulturní dům

46

hmota Při návrhu hmoty jsem pracovala s motivem sedlové střechy, která je pro vesnice charakteristická; v tomto případě šlo o silný dominantní prvek v pohledu z návsi.

48

současná situace

1 : 300

navržená situace

1 : 300

50

nástavba

asymetrická

sociálních bytů

sedlová střecha

odebrání hmoty z jižní strany na terasu pro nájemníky

materiálové rozdělení

schéma

sociální bydlení horizontální komunikace terasa vertikální komunikace a technické zázemí prostory prodejny zázemí zaměstnanců a sklady

52

funkce společenká, zprostředkovací, ubytovací Aby se podpořila společenská funkce, prodejna je směrem k novému obecnímu domu a návsi prosklená. Terasa umožňuje posezení pro ty, kteří upřednostňují romantičtější atmosféru před povahou hostince, který se nachází na opačné straně návsi.

Rampa vedoucí na terasu orhanického tvaru je zasazena do upraveného terénu s květinami.

V prodejně je umístěný pult s kávovarem a prodejem drobného občerstvení.

Prodejna by tak částečně mohla suplovat i funkci kavárny/cukrárny.

V případě špatného počasí je možnost sezení i uvnitř prodejny podél prosklené stěny

střecha Vítězem na tvar střechy se stala asymetrie, která lépe komunikuje s variablito usedlových střech na vesnici..

materiály

54

pohledy

severozápad

severovýchod

16000

16000

jihovýchod

jihozápad

56

4360

půdorys

1. np

1.12.

1.10.

530

1.1.

1.8.

2600

1.9.

7400

1.7.

1.6.

vstup

vertikální komunikace +

1.2.

1.5.

technická místnost

1.3.

4900

1.11.

6370

3300 5300

7400

6370

3300

1 : 100

16000

16000

12000

1.5.

1.2.

2700

hlavní sklad

5630

5630

1.4.

terasa

1.1.

1.6.

chodba 1800

1.3.

12000

12000

prostory prodejny

1.7.

1.4.

1.8.

3000

3000

chladící box šatna

1.9.

WC

1.10. sprcha

1.11.

malý sklad

1.12.

kuchyňka/přípravna jídla

4360

půdorys

2. np

1 : 100

16000

16000

10400

5600

2600

2.13.

5600

2.1.

2.14.

chodba

2.2.

2.4.

komora

4900

2.6.

2700

2.7.

1800

12000

2.3.

2.3.

2.10.

2.5.

2.11.

2.12.

prádelna

2.4.

2.5.

2.6.

2.9.

obývací prostor

2.8.

2.1.

2.2.

2.7.

2.8.

2.9.

koupelna

2.10.

2.11.

2.12.

zádveří

2.13.

2.14.

terasa

58

půdorys

3. np

1 : 100 16000

3.1.

3.2.

4360

3.1.

3.2.

3.3.

3.4.

PRODUCED BY AN AUTODESK STUDENT VERSION

12000

5340

galerie

16000 10400

16000

2600

10400

5600

3.3.

5600 3.4. pokoj

řez

1 : 100

Nájemníci bytů mají možnost využití prádelny a komory s úložným prostorem. V obytné místnosti se nacházejí mlynářské schody do podkroví, kde se nachází galerie, která může suplovat například pracovnu. Pokoj může sloužit dětem nebo případným návštěvám. Oba mezonetové byty mají přístup na terasu.

Byt pro osobu (osoby) s pohybovým omezením se nachází ve hmotě „menší“ sedlové střechy.

Disponuje prostornou koupelnou a obývací místností.

2900

2600

2500

Pro potřeby nájemníků je vertikální komunikace doplněna lanovým výtahem s rozměry kabiny 1400 x 1100 mm. Výtah nepotřebuje strojovnu, všechny, ta je součástí výtahové šachty.

60

1800

rakouské prodejny MPREIS

PRODUCED BY AN AUTODESK STUDENT VERSION

reference

Polyfunkční dům Hruška Trojanovice Kamil Mrva Architects

62

adaptace samoobsluhy ve Zhořci atelier111 architekti

reference

COOP Lednice ateliér Létající inženýři

64

poděkování

panu prof. Vladimíru Šlapetovi za reference, dobový kontext a kontakt na další pany architekty panu prof. Josefu Chybíkovi za informace k materiálům, fotografie a dobový kontext panu architektovi Zdeňkovi Grycovi za fotografie, dobový kontext a čas, který mi věnoval panu architektovi Jiřímu Krausovi za bohatý dobový kontext

66