Science & Solutions #20 Prasata (Czech)

Vydání 20 • prasata

Jak překonat tepelný stres Maximalizace produktivity prasnic

Photo: fotostorm_iStockphoto

Photo: iStockphoto/Tinik

Časopis společnosti

Co je s mými prasaty? Část 2: Zmetání

Úvodník Výživa v centru pozornosti S příchodem léta prasnice začínají platit daň horku ve smyslu nižší plodnosti a užitkovosti způsobené tepelným stresem. Každý rok stále více chovů prasat po celém světě zavádí chladící systémy pro snížení negativního dopadu vysokých letních teplot. V tomto vydání přináší náš časopis Science & Solutions několik tipů na ochranu prasat před tepelným stresem.

Především je třeba předcházet otravám mykotoxiny, především v zónách zvýšeného rizika, jako je například jižní Evropa, protože tyto toxiny zhoršují jaterní funkce (spolu s poškozením střevní stěny a tkání imunitního systému), čímž negativně ovlivňují trávení a zvyšují přehřívání organismu zvířat v už tak horké letní sezóně. Za druhé nezapomeňte kontrolovat vodovodní potrubí, protože čistá pitná voda je základem zdraví. Za třetí nepovažujte za problém mírný úbytek hmotnosti prasnic během laktace, pokud nepřekročí 13 % jejich hmotnosti, kdy už je narušeno zotavování prasnic v prvním měsíci po odstavu selat. Za čtvrté, úpravou krmné dávky lze zvýšit její stravitelnost. Především fytogenní doplňky mají řadu prospěšných nutričních účinků, včetně zvýšení chutnosti krmiva, omezení nadýmání, podpory vylučování žluči a posílení stravitelnosti fyziologickým zvýšením hladiny endogenních enzymů.

Jak ukazujeme v tomto čísle, doplnění krmiva prasnic o fytogenní přípravky zvyšuje dobrovolný příjem krmiva během laktace a zeslabuje zátěž střev poskytováním účinné antioxidační složky a úpravou zánětlivých procesů.

A konečně toto číslo přináší druhou část našeho seriálu o diferenciální diagnóze abortu.

Horké letní počasí znamená vyšší zátěž jak pro zvířata, tak pro zaměstnance farmy. Těmito několika jednoduchými základními opatřeními lze jeho následky významně snížit.

Diego PADOAN

Swine Technical Manager

Science & Solutions • Vydání 20

Photo: iStockphoto/modify260

Obsah

Jak překonat tepelný stres u prasat

2

Účinky tepelného stresu se začínají projevovat už při nižších teplotách, kdy bychom to ještě nepředpokládali. Výživou můžete prasatům pomoci vyrovnat se s tepelným stresem.

Autoři: André van Lankveld a Simone Schaumberger

Maximalizace produktivity prasnic

6

Plnění stále náročnějších živinových potřeb vysokoužitkových prasnic s pomocí fytogenních doplňkových látek.

Autor: Jose Soto

Cut & Keep

Checklist

Co je s mými prasaty? Část 2: Zmetání

9

Příruční diagnostický seznam příznaků, příčin a léčby

Science & Solutions Solutions je měsíčník společnosti BIOMIN Holding GmbH, bezplatně rozesílaný jejím zákazníkům a obchodním partnerům. Každé vydání časopisu Science & Solutions přináší témata odrážející nejnovější vědecké poznatky z oblasti zdraví a výživy zvířat, vždy se zaměřením na jeden druh (akvakultura, drůbež, prasata nebo přežvýkavci).

ISSN: 2309-5954 Časopis je k dispozici i v digitální podobě na adrese http://magazine.biomin.net Přetisky článků a objednávky časopisu Science & Solutions na adrese magazine@biomin.net Reaktor: Ryan Hines Přispěvatelé: André van Lankveld, Diego Padoan, Simone Schaumberger, Jose Soto Marketing: Herbert Kneissl, Cristian Ilea Grafická úprava: Reinhold Gallbrunner, Michaela Hössinger Výzkum: Franz Waxenecker, Ursula Hofstetter Vydavatel: BIOMIN Holding GmbH, Industriestrasse 21, 3130 Herzogenburg, Rakousko, Tel: +43 2782 8030, www.biomin.net ©Copyright 2015, BIOMIN Holding GmbH Všechna práva vyhrazena. Žádnou část této publikace není povoleno reprodukovat v tištěné formě pro komerční účely bez předchozího písemného souhlasu autora, s výjimkou ustanovení Zákona o autorských právech, patentech a chráněných vzorech z roku 1998.

Všechny použité fotografie jsou majetkem společnosti BIOMIN Holding GmbH nebo použity na základě licence.

Tištěno na ekologickém papíře Austrian Ecolabel (Österreichisches Umweltzeichen)

Časopis společnosti BIOMIN

1

Jak překonat tepelný prasat prostřednictv André van Lankveld, Swine Technical Manager a Simone Schaumberger, Product Manager Mycotoxins

Tepelný stres dopadá negativně na chovy prasat v tropickém klimatu i v mírném pá ztráty v odvětví chovu prasat způsobené tepleným stresem odhadují na 316 milion 2

Science & Solutions • Vydání 20

T

yto ztráty zahrnují jak jalové dny prasnic, tak ekonomické ztráty při výkrmu. I v zemích s mírným podnebím, jako je Holandsko, dochází u prasat v létě k poklesu užitkovosti kvůli tepelnému stresu (obr. 1).

Obr 1. Dopad tepelného stresu na prasata v jednotlivých ročních obdobích mírného klimatického pásma .

ý stres u vím výživy

ásmu. Jen ve Spojených státech se celkové nů dolarů ročně. Časopis společnosti BIOMIN

Hmotnostní přírůstek g/den

Photos: iStockphoto/Henrik5000/Tala

810 805 800 795 790 785 780 775 770

Q1 Q2 Q3 Q4 — 2010

— 2011

— 2012

Zdroj: Agrovision 2013

Větší tepelná zátěž prasat Prasata jsou na horko citlivější než ostatní druhy hospodářských zvířat, především proto, že se skoro nepotí a mají v poměru ke své velikosti relativně malé plíce. Když jsou prasata vystavena tepelnému stresu, zrychluje se jim dech, klesá tepová frekvence, nastupuje hyperventilace a ztráta apetitu, protože příjem potravy představuje další zahřívání. Poznatek, že prasata s vyšší hmotností jsou vůči tepelnému stresu vnímavější, lze jasně doložit růstovými parametry.

Průzkum jednotlivých hmotnostních kategorií (75, 80 a 28 kg tělesné hmotnosti) ukázal přímý vztah mezi snižováním průměrného denního přírůstku (ADG) a zvyšující se teplotou ve stáji. Zatímco u 75 kilových prasat se snižování přírůstků začalo objevovat při teplotě kolem 23°C, prasata s hmotností 25 kg byla schopna kompenzovat teplotu až do 27°C (Langridge,

3

Jak překonat tepelný stres u prasat prostřednictvím výživy

Obr. 2. Přehled reakcí prasat na zvyšování teploty.

Horko 50-180 dechů/min.

• zvířata leží co nejdál od sebe • nižší příjem krmiva • větší kontakt s podlahou • zvýšení tělesné teploty • zvýšená intenzita cákání vodou, válení se ve výkalech

Komfort 20-30 dechů/min

• Normální chování

úhyn 34°C 30°C 27°C

Teplota vzduchu

Přehřátí >180 dechů/min.

• dramatické zvýšení tělesné teploty • vysoká permeabilita střevní stěny • zvýšený průchod endotoxinů a patogenů střevní stěnou

23°C 18°C

Zdroj: BIOMIN

západní Austrálie, 2014). Běžně se za přijatelnou teplotu pro prasnice na porodně považuje 21°C až 25°C, ačkoliv i tyto teploty jsou už příliš vysoké. Kojící prasnice začínají jevit příznaky tepelného stresu už při 22°C (Tabulka 1). Jakmile teplota stoupne na 25°C, klesá příjem krmiva o 0,5 kg za den.

Negativní dopad na střeva a imunitní systém Účinky tepelného stresu lze vysvětlit změnami střevní bariéry. Pokud se tato bariéra vlivem tepelného stresu poškodí, může se zvýšit propustnost střevní stěny pro endotoxiny a vzniknout lokální nebo systémové poškození organismu či zánětlivá reakce (Lambert, 2009) (Obr. 2).

Pearce et al. (2013) prokázali významný nárůst koncentrací endotoxinů v séru při vystavení prasat akutnímu tepelnému stresu (35°C, vlhkost 24-43%) po dobu 24 hodin. Přítomnost endotoxinů v krevním oběhu pravděpodobně ovlivňuje produkci mléka, protože bylo prokázáno, že endotoxiny snižují koncentrace prolaktinu v krevní plazmě prasnic po porodu (Smith a Wagner, 1984), což má negativní dopad na růst a vývoj selat. Řešení tepelného stresu výživou Technologické cesty ke zmenšení tepelného stresu jsou mnohdy časově náročné a vyžadují značné kapitálové investice, například do výstavby chlazených stájí. Úprava výživy zvířat je snáze proveditelná

4

a rychlejší. Vyjdeme-li ze současných poznatků, nalezneme několik aspektů výživy, které mohou pomoci zlepšit užitkovost prasat během období, kdy jsou vystavena tepelnému stresu.

Způsob krmení • Menší a častější dávky krmiva během dne nebo krmení v noci.

• D ostatečný přísun čerstvé, čisté pitné vody.

Eliminace množení bakterií ve vodě přídavkem kyselin, jako je například Biotronic® SE forte liquid nebo TOP liquid, které zamezí šíření infekcí napájecím systémem.

Fyzikální úpravy krmiva • Navlhčení krmiva vodou.

• Použití granulovaného krmiva místo sypkého.

Nižší obsah dusíkatých látek Noblet v pokusu s kojícími prasnicemi prokázal, že prasnice vystavené tepelné zátěži vykazují menší úbytek hmotnosti, pokud dostávají krmnou směs s nižším obsahem dusíkatých látek (viz Tabulka 1: Noblet et al., 2000). Jedním z vysvětlení může být skutečnost, že bílkoviny během trávení vytvářejí větší metabolické teplo než tuky (26% proti 9%), z důvodu složitých reakcí souvisejících s metabolismem aminokyselin, z nichž se skládají (Church a Pond, 1982).

Náhrada škrobu tukem jako zdrojem energie Tuky jsou pro prasata vynikajícím zdrojem energie schopným kompenzovat snížený příjem krmiva.

Tabulka 1. Vliv obsahu proteinů v krmné dávce na chování kojících prasnic v prostředí tepelné pohody a tepelného stresu (Noblet et al, 2000).

Teplota Obsah proteinů v krmné dávce (%) Příjem krmiva (kg/den) Hmotnost selat při odstavu (kg) Produkce mléka (kg/den) Úbytek hmotnosti prasnice (kg)

20°C

29°C

17.6

14.2

17.6

14.2

6.71

6.51

3.56

4.05

10.5

10.3

10.4

10.3

10.0

9.6

7.4

7.7

16

15

41

29

Science & Solutions • Vydání 20

Vše, co byste měli vědět o fumonisinech

André van Lankveld, Swine Technical Manager Simone Schaumberger, Product Manager Mycotoxins

Naše poznatky o fumonisinech – významných mykotoxinech – a riziku, které představují pro hospodářská zvířata, se od dob prvního případu pravděpodobné intoxikace fumonisinem v roce 1970 značně rozšířily. Silná kontaminace krmiva fumonisiny byla zaznamenána v Latinské Americe, jižní Evropě, Spojených státech, Asii a Africe.

Kompendium o fumonisinech, které vydala společnost BIOMIN, čerpající z nejnovějších vědeckých poznatků, nabízí čtenářům praktické informace o fumonisinech, příznacích, které vyvolávají u různých druhů zvířat, a strategie boje proti nim.

Další informace vám rád podá váš místní zástupce společnosti BIOMIN.

Používejte Digestarom® na podporu trávení bílkovin Určité látky rostlinného původu podporují sekreci enzymů a snižují ztráty bílkovin omezením zánětlivých reakcí v organismu prasat. Studie tepelné zátěže kojících prasnic v Thajsku prokázala téměř desetiprocentní nárůst příjmu krmiva po podání fytogenního přípravku Digestarom® P.E.P., který vedl k 20% snížení úbytku hmotnosti v jednotlivých vrzích (obr. 3).

Bojujte proti toxinům, které mají negativní dopad na zdraví zvířat Horké a vlhké počasí zvyšuje riziko kontaminace mykotoxiny na polích i ve skladech. Pod vlivem tepelného stresu jsou často více zatížena játra. To se většinou projevuje horším využitím živin z krmiva nebo chronickým zánětem jater. Proto je důležité udržovat játra co nejzdravější a chránit je před další zátěží jedy, zejména mykotoxiny. Řada pokusů prokázala negativní dopad tepelného stresu na vznik endotoxinů ve střevech.

Pearce et al (2013) prokázali významný nárůst koncentrací endotoxinů v séru při vystavení prasat

Časopis společnosti BIOMIN

6.42

6.00

6.59

5.85

6.21

5.65

Příjem krmiva

2

-12.78

-16.42

-12.56

-16.48

-8

-14.14

-3 -16.33

Udržujte správnou rovnováhu elektrolytů Se zvyšující se teplotou se zrychluje dech zvířat.

Rychlejší dýchání odvádí z krve víc oxidu uhličitého, který je následně vydechován. Tím se mění pH krve a dochází k metabolické acidóze s následkem nižšího příjmu potravy. Proto jsou tu krevní „pufry“ , jako je uhličitan sodný nebo draslík, které obnovují elektrolytickou rovnováhu a podporují příjem krmiva.

7

kg

Méně vlákniny Čím vyšší je obsah vlákniny v krmném komponentu, tím horší je jeho stravitelnost. Nestrávená vláknina se dostává do tlustého střeva, kde stimuluje růst mikroorganismů a fermentační procesy, které vytvářejí teplo.

Obr 3. Digestarom® zlepšuje příjem krmiva u prasnic

Úbytek hmotnosti

Tuk je také stravitelnější složka potravy, která vytváří během trávení méně metabolického tepla než škrob.

-13

-18 2. vrh

3. vrh

4. vrh

Úbytek hmotnosti za laktaci n Kontrolní skupina

n PFA

Zdroj: Univerzita Khon Kaen v Thajsku, 2008

akutnímu tepelnému stresu (35°C, vlhkost 24-43%) po dobu 24 hodin. Účinným prostředkem proti hlavním mykotoxinům, který také snižuje produkci prozánětlivých cytokinů, jsou nově vyvinuté doplňkové látky, jako je Mycofix®.

Závěr Tepelný stres nepříznivě ovlivňuje užitkovost prasat v tropickém podnebí celý rok a v mírném klimatickém pásmu v letním období.

I když způsobů zlepšení managementu chovu a receptur krmných směsí tak, aby byly omezeny dopady tepelného stresu, je celá řada, výše uvedené tipy založené na nejnovějších vědeckých poznatcích představují dobrý začátek. Vycházejí z intenzívnějšího zaměření na snížení hladin toxinů a výskyt zánětů trávicího traktu, které jsou důsledkem tepelné zátěže. Nejlepší strategie kombinují různé přístupy a techniky, které zmírňují zátěž organismu zvířat, zvyšují jejich užitkovost a ve výsledku také zisky chovatelů.

5

Photo: iStockphoto/marilyna

Maximalizace produktivity prasnic prostřednictvím výživy s použitím fytogenních doplňkových látek Autor: Jose Soto, Technical Manager Swine

I když hlavní cestou ke zvýšení početnosti vrhů a produkci potomstva s vysokou zmasilostí je genetika, další zvýšení zisků z chovu prasat může přinést i lepší výživa.

D

nešní vrhy jsou v průměru o tři selata početnější a selata mají o 40% vyšší porodní hmotnost než před čtyřiceti lety. Prasnice musí vyprodukovat odpovídající množství mléka, aby byla schopna tento větší vrh uživit. Živinové potřeby prasnice jsou silně ovlivněny fází produkce a pořadím vrhu. Účinné řízení stáda prasnic a neustálé aktualizace programu výživy prasnic jsou nutné pro zajištění vysoké úrovně jejich produktivity a zisků chovatele. Prokázaná je účinnost fytogenních doplňkových látek na zvyšování příjmu krmiva u prasnic během laktace a snižování zátěže střev prevencí oxidačního stresu a omezením zánětlivých procesů Ekonomika optimální délky udržení prasnic ve stádě a příjem krmiva v laktaci Udržením alespoň 70 % prasniček vstupujících do reprodukčního stáda do čtvrté parity je dosaženo optimální

6

ziskovosti. Zisk z prasnic dosahuje optimální hodnoty až v pozdějších fázích jejich života a k nejvyšší návratnosti investice dochází mezi čtvrtým a sedmým vrhem (obr. 1). Avšak v mnoha komerčních chovech je 40 % až 50 % prasnic vyřazeno ze stáda ještě dříve, než dosáhnou třetího nebo čtvrtého vrhu.

Ponechání prasnice ve stádě je ovlivňováno mnoha faktory, včetně genetiky, programů výživy, vývoje prasničky a zdravotního stavu. Z hlediska výživy způsobuje suboptimální příjem aminokyselin a energie během laktace prodloužení intervalu mezi odstavením selat a následující říjí, snížení početnosti a hmotnosti selat při odstavu u dalšího vrhu a současně nižší podíl prasnic ponechaných ve stádě.

Výzkumy ukazují, že pokud prasnice zkonzumuje během prvních dvou týdnů laktace ≤ 3,5 kg krmiva za den, pravděpodobně bude již před další paritou ze stáda prasnic vyřazena. Nedostatečný

Science & Solutions • Vydání 20

Oxidační stres prasnice a plodů Aktuální doporučení týkající se výživy prasnic naznačují, že by jim z důvodu vyšší potřeby aminokyselin v pozdějších fázích březosti, kdy dochází k dramatickým změnám růstu plodů, mohl prospět dvoufázový krmný program. Přesto však současné programy výživy březích prasnic používají pouze jednofázové krmení, bez ohledu na fázi březosti a počet předchozích vrhů. Tím není zajištěn dostatek živin pro vývoj plodu a mléčné žlázy, což způsobuje u prasnic katabolický stav.

Je možno navrhnout nové systémy ustájení zavedené do nově vybudovaných stájí umožňující vícefázové krmení.

Ve stávajících zařízeních pro březí prasnice na řadě farem v USA momentálně podávání dvou krmných dávek březím prasnicím není proveditelné.

Katabolické stavy zvyšují produkci reaktivního kyslíku způsobujícího oxidační stres, který souvisí se sníženou dostupností antioxidantů v pozdějších fázích březosti a následné laktace. Tento oxidační stres se začne normalizovat teprve ke konci laktace.

Oxidační poškození je významný ukazatel zdravotního stavu zvířat související se stárnutím, zátěží, výživným

Časopis společnosti BIOMIN

Obr. 1. Vliv ponechání prasnice ve stádě na návratnost investice.

6%

-8%

2% 7

6

5

4

3

2

1

-1%

0%

-3%

-4% -6%

4%

2%

0% -2%

4%

4%

9

ROI, %

2%

8

4%

-8%

-10%

Počet vrhů

Zdroj: Upraveno podle Pinilla a Lecznieski, 2010

Obr. 2. Vliv přidání přípravku Digestarom® do krmiva prasnic během laktace u pluriparních prasnic.

10 9 8 Denní příjem krmiva (kg/den)

příjem krmiva během laktace se stává kritickým především u mladších prasnic. Živiny jsou přednostně využívány pro produkci mléka a záchovu a snižuje se objem živin, které jsou k dispozici pro reprodukci.

Fytogenní aditiva mají příznivý vliv na dobrovolný příjem krmiva během laktace. Navíc bylo prokázáno, že tyto látky mají stabilizační vliv na trávení s výslednou lepší konverzí krmiva. Údaje uvedené v obr. 2 byly získány během pokusu provedeného ve Spojených státech. Prasnice dostávaly krmnou dávku s doplňkem fytogenního přípravku Digestarom® nebo bez něj.

Prasnice, které dostávaly Digestarom®, měly průběžně vyšší příjem krmiva než prasnice v kontrolní skupině (p<0,01).

Jejich průměrný denní příjem krmiva za zkoumané období byl 6,2 kg, což je o více než 14% vyšší příjem než v kontrolní skupině s 5,4 kg.

7 6 5 4 3

+14,8%

2

Ø = 6,2 kg Ø = 5,4 kg P < 0,01

1 0

Kontrolní skupina

Digestarom®

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 Den laktace

Zdroj: Gorman et al., 2005. Texas A&M University

stavem a chorobami. Zvýšený oxidační stres je odpovědný za sníženou produkci mléka, nižší reprodukční schopnosti a konečně i délku života prasnic.

Během březosti spotřebovává tělo prasnice více energie a kyslíku, což také vede k oxidačnímu stresu. Ten je charakterizován produkcí reaktivního kyslíku placentou, včetně superoxidu a peroxidu vodíku. Nadměrná produkce volných radikálů může způsobit oxidaci jak lipidů, tak proteinů, a zhoršit normální funkci buněk endotelu. Zvýšený oxidační stres může také změnit tvorbu placenty a kostry plodu.

Síla rostlin Fytogenní doplňkové látky mají značnou antioxidační kapacitu. Antioxidační vlastnosti některých fytogenních látek jsou připisovány fenolickým terpe-

Efektivní management stáda prasnic a průběžné aktualizace nutričního programu jsou nutné pro zajištění vysoké úrovně produktivity prasnic a ziskovosti chovatele.

7

Maximalizace produktivity prasnic prostřednictvím výživy s použitím fytogenních doplňkových látek

Obr. 3. Stimulace cílových genů Nrf2.

3.0

Relativní exprese mRNA

2.5 2.0 1.5 1.0 0.5 0.0 CYP1A1

HO-1

Kontrolní skupina

UGT1A1

Digestarom®

Zdroj: Gessner et al., 2013

Obr. 4. Vliv přípravku Digestarom® u pluriparních prasnic na počet somatických

Počet somatických buněk (1000/ml mléka)

buněk v mléce.

4,000 3,500 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 500 0

Oprašení

Den 2

Den 7

Kontrolní skupina

Den 14

Digestarom®

Zdroj: BIOMIN, 2008

nům v jejich esenciálních olejích.

Důležitou buněčnou složkou je systém transkripčního faktoru Nrf2, jeden z hlavních mechanismů obrany buněk proti oxidačním a xenobiotickým stresům ve střevním traktu. Aktivace cesty Nrf2 vede k indukci genů odpovědných za ochranu buněk před reaktivním kyslíkem a detoxikaci.

In vitro hodnocení přípravku Digestarom® vedlo po porovnání s kontrolní skupinou ke zjištění, že přípravek dokáže lépe stimulovat cílové geny Nrf2 (p<0,05) (Obr. 3).

8

Snížená zánětlivost a ochrana střev Pravidelné podávání fytogenních doplňkových látek zlepšuje užitkovost prasat nejen stimulací tvorby transkripčního faktoru Nrf2, ale i profylaktickými účinky proti zánětlivým reakcím v gastrointestinálním traktu snižováním tvorby faktoru NF-kB. Digestarom® významně snižuje hladinu mRNA cílových genů NF-kB - IL-8, ICAM-1 a MCP-1 - vyvolávajících a udržujících zánětlivé reakce stimulované antigeny. Aby bylo možno prostřednictvím vyššího příjmu krmiva a efektivity jeho využití zlepšit užitkovost, musí být potlačeny subklinické zánětlivé procesy, aby mohly být živiny a energie z potravy využity více pro tvorbu mateřského mléka a přírůstek hmotnosti a nespotřebovávaly se tolik na obranné mechanismy.

Nižší počty somatických buněk v mléce Digestarom® významně snižuje genovou expresi transkripčního faktoru NF-kB a apoptického markeru TNFα v kyčelníku a lačníku, jak prokázala in vivo studie, kterou realizovali Kroismayr et al., (2008), naznačující zlepšení užitkovosti. Údaje uvedené na obr. 4 jsou výsledkem studie provedené na Slovensku. Prasnice zařazené do studie dostávaly krmivo s přídavkem fytogenního doplňku Digestarom® nebo bez něj.

U prasnic, jejichž krmivo Digestarom® obsahovalo, byl zjištěn nižší počet somatických buněk v porovnání s kontrolní skupinou, která Digestarom® v krmivu nedostávala.

Závěr Stále více publikovaných údajů potvrzuje, že doplnění výživy prasat o fytogenní aditiva zlepšuje užitkovost i zdraví. Podávání fytogenních doplňků zvyšuje dobrovolný příjem krmiva během laktace a zamezuje oxidačnímu stresu střev velkou antioxidační kapacitou a modulací zánětlivých procesů.

Fytogenní doplňkové látky prokazatelně zlepšují výživu prasnic a zajišťují chovateli vyšší zisky.

Science & Solutions • Vydání 20

✂

Cut & Keep

Checklist

Co je s mými prasaty? Část 2: Zmetání

O

Možná příčina zmetání

Seznam kontrolních opatření

Nápravná opatření

MYKOTOXINY

počtu abortů všimnout, i když důkazem může být pokles příjmu krmiva a přírůstků hmotnosti doprovázený výtoky z vulvy.

Další příčinou mohou být mykotoxiny. Významnou roli v problémech s plodností a zmetáním mohou hrát aflatoxiny, deoxynivalenol, fumonisiny, zearalenon (ZEN) a námelové alkaloidy. Konzumace krmiva s vysokou hladinou ZEN, zejména během raných fází březosti, může vést ke snížení počtu selat ve vrhu a k mumifikaci plodů. Nejkritičtější dny jsou 7. – 10. den gravidity, kdy je počet embryonálních úmrtí nejvyšší.

Navíc pokud bude krmivo během celého období březosti obsahovat nízké až střední koncentrace ZEN, bude to mít za následek menší plody a velké rozmezí hmotností selat ze stejného vrhu. Navíc může ZEN způsobovat narození mrtvých selat a neonatální mortalitu a v nejhorším případě může dokonce vést k uhynutí celého vrhu. Existuje také důkaz o tom, že intoxikace ZEN má souvislost s roznožkami u selat.

Snížení příjmu krmiva až odmítání krmiva může na druhé straně přispět ke zmírnění příznaků mykotoxikózy.

• zearalenon, deoxynivalenol, aflatoxiny, námelové alkaloidy, fumonisiny

 zjištění pozitivní surovin (ELISA) nebo krmných směsí (HPLC)

 zkontrolujte suroviny a krmné směsi

 suroviny z historicky kontaminované zdroje

 zkontrolujte hygienu krmné a napájecí linky

 zvýšený poměr sfinganinu/ sfingosinu v séru

 použijte Mycofix® ve vhodné dávce

PATOGENY

becně se ví, že gravidita asi 2% březích prasnic končí zmetáním. V těchto případech se musí zjistit příčiny, které mohou zahrnovat cokoliv od faktorů prostředí, jako je tepelný stres, až po nutriční faktory, jako jsou toxiny. Na podzim může zmetání přirozeně trochu přibývat z důvodu zkracování dne, ale tento nárůst by měl zůstat sporadický. Lze mu předejít úpravou délky a intenzity osvětlení stájí. V některých případech způsobuje zmetání konzumace pitné vody kontaminované kvasinkami nebo bakteriemi. Jinou příčinou může být nedostatek vody během raných fází březosti.

Pokud se výskyt zmetání dramaticky zvýší a postihne větší počet prasnic, pak je pravděpodobný časově nespecifikovaný výskyt infekční choroby ve stádě (viz tabulka). Prasnice pak mají často horečky a jeví další známky choroby, která se projevuje nejen u prasnic, ale i u zmetaných plodů a novorozených selat. Aborty jsou typické pro onemocnění PRRS, dochází k nim především v závěru březosti.

Ve velkých chovech může být těžší si rostoucího

Viry:

 epidemiologie

 biosekurita

• africký mor prasat, klasický mor prasat, slintavka a kulhavka, PRRS, PCV typ 2, parvovirus, virus influenzy A

 symptomatologie

 vakcinace

 pitva

 antibiotika

JINÉ

Bakterie: • Actinobacillus spp., Brucella suis, Erysipelothrix rhusiopathiae, Lawsonia intracellularis, Listeria monocytogenes, Leptospira spp., Salmonela spp., Streptococcus spp., Staphylococcus spp.

• vysoká teplota prostředí • průvan, zejména na podzim • nedostatek vody

 bakteriální kultivace  histopatologie  PCR  ELISA  imunohistochemické vyšetření (IHC)  zkontrolujte teplotu stájového prostředí

 teplotní rozmezí: 10-21 °C

 zkontrolujte průtok vody v napáječkách hned po založení krmiva

 průtok vody 1,0-1,2 litr/min (minimálně 8 litrů/den)

Literární odkazy jsou k dispozici na vyžádání

Další informace jsou uvedeny na webu www.mycotoxins.info

✂

OMEZENÍ ZÁRUKY: Tato tabulka obsahuje obecné rady týkající se chovu prasat a problémů, který tento chov nejčastěji postihují, a mohou být způsobeny přítomností mykotoxinů v krmivu. Choroby a jiné problémy prasat nejsou omezeny na ty, které jsou uvedeny v tabulce. Společnost Biomin nenese žádnou odpovědnost za použití této tabulky nebo jejího obsahu. Než přijmete jakékoliv opatření podle této tabulky, poraďte se s vaším veterinářem.

Časopis společnosti BIOMIN

9

M

EN

T

Váš výtisk časopisu Science & Solutions

AN

AGE

M

Podpora trávení pro lepší využití krmiva Dodejte Vašim • jedinečná směs bylin, esenciálních olejů a funkčních zchutňujících látek krmivům sílu • ú činky prokázány vědou i praxí fytogenik: • p řizpůsobeno potřebám zvířat

digestarom.biomin.net

Přirozeně vpřed