
* 7. 2. 1998, Brno
barbora.vyborova@gmail.com +420 774 576 261

* 7. 2. 1998, Brno
barbora.vyborova@gmail.com +420 774 576 261
Praha - Břevnov
When dealing with senior housing, the involvement of homes in the urban structure and, therefore, in society is pivotal. This was the starting point for the design of three polygonal houses, which create public spaces between them that naturally increase the permebility of the area. By leading public through the area, the social mix is fostered. The houses are composed into the slope - two with inner courtyards and the third, tower-shaped one, stands a counterpoint to them. With their layout and expression, they join the context of the neighboring block buildings consisting of 19th-century plaster houses. The soft shaping and positioning of the houses create exciting perspective situations when moving between the houses or looking out from apartments.
How can the desire for space for another architecture studio at academy be fulfilled?
Gočár introduced bold changes to the original Kotěra‘s design - what further evolutions can the house accommodate?
The addition of one floor continues the rhythm of Gočár‘s facade. The added floor is more airy, but with a significant overhang of the roof, it grounds the building. The intervention does not aim to be a counterpoint, but rather a complement to an already existing image. In terms of materials, the structure is designed using wood, which, aside from sustainability, also has the advantage of placing a lower load on the existing building. To repeat the subtlety of the frames of the large glass surfaces used by Gočár in the northern studios, a double facade with ventilation flaps is proposed.
Under the trees, a new kindergarten is designed to welcome children and their world. The building is situated at the edge of the plot, taking the shape of the letter V opening into the garden as an embrace. Access is provided by three newly designed paths, each providing a unique experience and meeting at a small square with the main entrance. The inner layout offers interconnectedness of classrooms, a little gym, and outdoor spaces, allowing both children and teachers to see what is happening where. With its specific V-shape, an open-air area with wooden flooring is created between the classrooms, allowing for outdoor exercising and other activities. The adjacent garden consists of a free multifunctional space with nooks offering specific uses themed as forest, farm and rocks.
Olomouc, Domovina
artistic collaboration: Ondřej Plíva
The new building joins a sculpturally strong conglomerate with high silo. The technician expression of skeletal structure results from the industrial history of the area, when a mill stood in these places and factories next to it. The house is intertwined with nature, with which the construction develops a dialogue. The construction meets nature in several places - in the backyard and in the atriums around which the interior layout unfolds.
HISTORIE A STÁVAJÍCÍ STAV
Parcela se nachází v těsné blízkosti historického centra Olomouce, působí však dojmem periferie. Dříve zde stával mlýn a na něj byla napojen průmysl. Z této industriální minulosti dnes zůstalo silo jako výrazná pohledová dominanta a náhon mlýnského potoka, který však v současné době není nijak využíván. Břehy potoka jsou tak skrytým místem s velkým potenciálem k rozvinutí přírodního a rekreačního charakteru. K silu přiléhají objemy bývalé čistírny, činžovního domu, dvoupodlažní budovy a přízemního autoservisu. Na druhé straně břehu, kde dříve stávaly továrny, vyrostlo v posledních letech nákupní centrum Šantovka. Ta sice zabírá plochu podobně vetší než běžný blok v okolí, město však dobře obslužuje. Místo má také dobré napojení na městskou hromadnou dopravu, samotná ulice Domovina však dopravou není zatížena její větší část je vedena jako jednosměrná.
a rozlišena pouze druhem dlažby, je navržen pruh a mobilář pro cyklodopravu. Parkování pro zaměstnance je zajišťeno v podzemních garážích, v ulici je pak několik míst K+R, jinak je místo dobře napojené na městskou hromadnou dopravu. Skrze veřejně prostupný dvorek nacházející za torzem staré zdi je vstup do objektu a také průchod k Mlýnskému potoku, jehož zurčení je tak možné zaslechnout na ulici. Koryto potoka je rozvolněné a vzniká tak příjemné rekreační místo u vody přímo v centru města, stejně jako přírodně kvalitní prostředí pro různorodá vodní společenstva. Podél vody je také navržena pěší stezka, která by vedla od Bezručových sadů až po ústí náhonu zpět do Mlýnského potokal a propojovala tak již existující úseky. Stávající stromy jsou v maximální možné míře zachovány a doplněny novými.
stromy stávající stromy nové
KONSTRUKCE
Z hlediska nosné konstrukce se jedná o těžký dřevěný skelet z lepeného dřeva, usazený na jednom podzemním podlaží provedeném ze žele zobetonu v technologii bílé vany. Použit je základní modul o rozměru 3,4 m. Stropní konstrukce je řešena pomocí panelů lignatur tloušťky 200 mm z dřevěných desek a s dutinami integrujícími instalační rozvody, vrstvy zlepšující protipožární odolnost, zvukovou neprůzvučnost, v případě střechy tepelnou izolaci. Motivací k použití dřeva jako hlavního konstrukčního materiálu byla udržitelnost celého návrhu. Fasáda je provedena jako lehký obvodový plášť, v němuž je navíc přisa
In the space between the city walls, previously hidden, a place for theatrical entertainment is proposed. The wall of the baroque bastion fortification almost dissapeared under tons of soil transported here decades ago. The presence of the wall is accented by a brick carpet that runs along it. Two black objects are inserted into the wall in a similar way as it was customary to insert churches or houses into it. The structure of the outdoor theater stage houses a restaurant and in the other are workshop rooms. Both buildings are walkable and serve as viewpoints. The theatrical (or other) performance itself begins with a little magic - the lights go dark and a curtain wraps around the stage. The stage also takes part of nature into its space, allowing the actors to use depth and multiple height levels.
malým kouzlem - světla potemní a scénu ovine záclona. Jeviště si do svého prostoru zajímá část přírody, umožnuje hercům využít hloubku i více výškových úrovní.
v sobě pojímá restauraci a ve druhém objektu se nachází workshopové místnosti. Oba objekty jsou pochozí a slouží jako vyhlídky. Samotné divadelní (či jiné) představení začíná malým kouzlem - světla potemní a scénu ovine záclona. Jeviště si do svého prostoru zajímá část přírody, umožnuje hercům
URBANISMUS době je severní část petřínských sadů s lanovkou a rozhlednou neprostupně oddělena od strahovských kolejí. Barikádou je zde vojenský prostor na bastionech a v jeho prodloužení i řešené území, oplocený prostor ve vlastnictví ČVUT a Policie ČR působící jako skladiště starých nepoužitelných věcí. Tuto barikádu narušuji vytvořením přímého spojení od lanovky ke Strahovským kolejím, čímž se výrazně zvýší prostupnost celého území a Strahov se tak pomyslně přiblíží centru města. Navrhovaný areál doplní obraz Petřína jako sestavu parků s různorodým volnočasovým využitím. Rozšíří nabídku aktivit návštěvníkům z celého města studentům žijícím v sousedních kolejích. Celý návrh se drží u barokní hradební zdi a vyzdvihuje ji
době je severní část petřínských sadů s lanovkou a rozhlednou neprostupně oddělena od strahovských kolejí. Barikádou je zde vojenský prostor na bastionech a v jeho prodloužení i řešené území, oplocený prostor ve vlastnictví ČVUT a Policie ČR působící jako skladiště starých nepoužitelných věcí. Tuto barikádu narušuji vytvořením přímého spojení od lanovky ke Strahovským kolejím, čímž se výrazně zvýší prostupnost celého území a Strahov se tak pomyslně přiblíží centru města. Navrhovaný areál doplní obraz Petřína jako sestavu parků s různorodým volnočasovým využitím. Rozšíří nabídku aktivit návštěvníkům z celého města studentům žijícím v sousedních kolejích. Celý návrh se drží u barokní hradební zdi a vyzdvihuje ji
opevnění - hrana města, dříve zásadního významu, nyní stále výrazně ovlivňující topologii a prostupnost města, ale často aniž bychom si uvědomovali historické souvislosti. Někde byly bastionové hradby srovnány se zemí, v řešeném území zasypány a skryty za křovisky a plotem. Předpolí hradby očišťuji od náletového porostu a přítomnost zdi je dále posílena jejím ozrcadlením na zem v podobě koberce z cihelné dlažby táhnoucího se podél celé její délky. Vzniká tak velké dlážděné prostranství pro nejrůznější aktivity. Charakter jednotlivých míst dále variuje hra s dlažbou a stromy. Místy se dlažba postupně rozvolňuje a zvětšujícími se mezerami prorůstá tráva, čímž vzniká gradient těchto dvou materiálů a postupný přechod v park. Jindy je narušena zatravněnými hrabátky stromů nebo větší plochou vydlážděnou s vegetační sparou. koberce jsou vloženy dva černé objekty, které k hradbě přirůstají podobně, jak bylo zvykem přistavovat k pevnostním zdem dřevěné ochozy, ale kostely či obytné domy. Oba objekty jsou pochozí se schodišťovým nástupem, jejich střechy tak jsou rozšířením volně přístupného veřejného prostoru a slouží jako vyhlídky. Západní objekt malé scény vyrovnává terénní zlom s hradbou a vytváří propojku mezi horním prostorem s petřínskou lanovkou a dolním prostorem navrhovaného areálu. Schodiště jsou zároveň koncipovány jako hlediště venkovních scén - velké přibližně pro 200, malé pro 80 diváků. Návrh klade důraz na celoroční využití areálu, což je zajištěno právě prolínáním funkcí divadelních scén s veřejným prostorem a dále vnitřním programem uzpůsobeným pro celoroční provoz konání festivalu. V objektu velké scény se nachází podnik, kde si lze dát oběd, kafe i drink, dále provozní prostory, zázemí pro účinkující a wc pro návštěvníky divadla, restaurace veřejnost. Ve druhém objektu pak nalezneme divadelní dílny, blackbox, obchod a další drobné občerstvení a wc.
opevnění - hrana města, dříve zásadního významu, nyní stále výrazně ovlivňující topologii a prostupnost města, ale často aniž bychom si uvědomovali historické souvislosti. Někde byly bastionové hradby srovnány se zemí, v řešeném území zasypány a skryty za křovisky a plotem. Předpolí hradby očišťuji od náletového porostu a přítomnost zdi je dále posílena jejím ozrcadlením na zem v podobě koberce z cihelné dlažby táhnoucího se podél celé její délky. Vzniká tak velké dlážděné prostranství pro nejrůznější aktivity. Charakter jednotlivých míst dále variuje hra s dlažbou a stromy. Místy se dlažba postupně rozvolňuje a zvětšujícími se mezerami prorůstá tráva, čímž vzniká gradient těchto dvou materiálů a postupný přechod v park. Jindy je narušena zatravněnými hrabátky stromů nebo větší plochou vydlážděnou s vegetační sparou. koberce jsou vloženy dva černé objekty, které k hradbě přirůstají podobně, jak bylo zvykem přistavovat k pevnostním zdem dřevěné ochozy, ale kostely či obytné domy. Oba objekty jsou pochozí se schodišťovým nástupem, jejich střechy tak jsou rozšířením volně přístupného veřejného prostoru a slouží jako vyhlídky. Západní objekt malé scény vyrovnává terénní zlom s hradbou a vytváří propojku mezi horním prostorem s petřínskou lanovkou a dolním prostorem navrhovaného areálu. Schodiště jsou zároveň koncipovány jako hlediště venkovních scén - velké přibližně pro 200, malé pro 80 diváků. Návrh klade důraz na celoroční využití areálu, což je zajištěno právě prolínáním funkcí divadelních scén s veřejným prostorem a dále vnitřním programem uzpůsobeným pro celoroční provoz konání festivalu. V objektu velké scény se nachází podnik, kde si lze dát oběd, kafe i drink, dále provozní prostory, zázemí pro účinkující a wc pro návštěvníky divadla, restaurace veřejnost. Ve druhém objektu pak nalezneme divadelní dílny, blackbox, obchod a další drobné občerstvení a wc.
a další umělce návrh nabízí několik různých míst pro účinkování, z nichž stěžejním je velká scéna ve východním rohu hradeb. Jeviště velké scény si do svého prostoru zajímá i část přírody, umožnuje hercům využít hloubku více výškových úrovní. Samotné divadelní (či jiné) představení začíná malým kouzlem - světla potemní a scénu ovine záclonka. Další místa - malá scéna v podobě modifikovaného schodiště a platformy podél cesty jsou více součástí veřejného prostoru a tím spíše implikují i spontánní umělecké projevy. Spektrum doplňuje drobné vnitřní divadlo - klasický stupňovitý blackbox ukrývající se pod malou scénou. Pro větší festivaly se nabízejí další místa pro dočasné stavby v parku.
a další umělce návrh nabízí několik různých míst pro účinkování, z nichž stěžejním je velká scéna ve východním rohu hradeb. Jeviště velké scény si do svého prostoru zajímá i část přírody, umožnuje hercům využít hloubku více výškových úrovní. Samotné divadelní (či jiné) představení začíná malým kouzlem - světla potemní a scénu ovine záclonka. Další místa - malá scéna v podobě modifikovaného schodiště a platformy podél cesty jsou více součástí veřejného prostoru a tím spíše implikují i spontánní umělecké projevy. Spektrum doplňuje drobné vnitřní divadlo - klasický stupňovitý blackbox ukrývající se pod malou scénou. Pro větší festivaly se nabízejí další místa pro dočasné stavby v parku.
jsou provedeny jako těžký dřevěný skelet se zateplenou provětrávanou fasádou, založený na betonových pasech. Sloupy jsou navrženy z lepeného dřeva o průřezu 220 x 220 mm, jejich rozmístění dodržuje základní modul 3,36 x 3,36 m dodržovaným po celém obvodu a s největším rozpětím přes tři pole nad prostorem restaurace. Stropní konstrukce je řešena pomocí panelů lignatur tloušťky 200 mm z dřevěných desek a s dutinami integrujícími tepelnou izolaci a vrstvy zlepšující protipožární odolnost a vnitřní akustiku. Celá obálka obou budov je tvořena černě mořenými deskami z křížem lepeného dřeva pro tvarovou stálost i odolnost vůči povětrnostním podmínkám. Podzemní část je řešena jako bílá vana z monolitického železobetonu.
UMĚLECKÁ SPOLUPRÁCE / JOHANA TOBIŠKOVÁ
jsou provedeny jako těžký dřevěný skelet se zateplenou provětrávanou fasádou, založený na betonových pasech. Sloupy jsou navrženy z lepeného dřeva o průřezu 220 x 220 mm, jejich rozmístění dodržuje základní modul 3,36 x 3,36 m dodržovaným po celém obvodu a s největším rozpětím přes tři pole nad prostorem restaurace. Stropní konstrukce je řešena pomocí panelů lignatur tloušťky 200 mm z dřevěných desek a s dutinami integrujícími tepelnou izolaci a vrstvy zlepšující protipožární odolnost a vnitřní akustiku. Celá obálka obou budov je tvořena černě mořenými deskami z křížem lepeného dřeva pro tvarovou stálost i odolnost vůči povětrnostním podmínkám. Podzemní část je řešena jako bílá vana z monolitického železobetonu.
Socha umístěná ve dlážděném prostoru mezi budovami představuje pozůstatky starého barokního opevnění Prahy a dva bastiony, z nichž rozhodla realizovat jeho portrét. Nebyla pro mě priorita vytvořit přesnou la její příznačné rysy a stylizovala je. Vznikl tak modifikovaný portrét právě u něj, nemusí být rozpoznatelný. Tím hlava dostává další rozměr, to, teprve v ten moment může vidět celkovou podobu sochy. Materiál, římsu barokní hradby. Tento materiál mimo jiné jemně kontrastuje s cihelnou
UMĚLECKÁ SPOLUPRÁCE / JOHANA TOBIŠKOVÁ Socha umístěná ve dlážděném prostoru mezi budovami představuje pozůstatky starého barokního opevnění Prahy a dva bastiony, z nichž rozhodla realizovat jeho portrét. Nebyla pro mě priorita vytvořit přesnou la její příznačné rysy a stylizovala je. Vznikl tak modifikovaný portrét právě u něj, nemusí být rozpoznatelný. Tím hlava dostává další rozměr, to, teprve v ten moment může vidět celkovou podobu sochy. Materiál, římsu barokní hradby. Tento materiál mimo jiné jemně kontrastuje s cihelnou
Aktivity a kompozice
In the south of Muide-Meulestede, the territory is splitting in two - the waterside with new residents coming to live in luxurious apartments, and on the other side authentic residents including people of non-Belgian origin inhabit old traditional houses. The old empty Spar building is right in between these two worlds, a passage connecting Meulesteedsesteenweg and Londenstraat. How to avoid further isolating different parts of society? How to bridge the old and the new residents? Can architecture create a new reality, common for all? Reused passagwwwe is a place, where people from both ends could do their daily shopping, spend their time in an enjoyable place, meet each other and interact. The architecture aims to provide a rich experience of place and at the same time offer space for people‘s own imagination, their way of using the space. The place is prepared to welcome all the diversity of territory.
Due to its non-commercial nature, library space is very rare in the city. The information revolution with the spread of the Internet and the development of technology is fundamentally changing our relationship to reading and thus also the mission of libraries. It is far from just about the books, but much more about the users themselves. Municipal libraries are being transformed into meeting places that allow people from various social groups to spend time and develop. How to apply current world trends in the construction of libraries for a smaller Czech city? And how, at the same time, can architecture be involved in the strong historical context of the place on the edge of the promontory, where the walls once stood?
GFRC fasádní panely, tl. 20 mm (Glass Fibre Reinforced Concrete) provětrávaná mezera, tl. 60-100 mm difúzní fólie
TI minerální vata, tl. 60 mm
TI minerální vata / sloupy glulam, tl. 200 mm sádrovláknitá deska Fermacell, tl. 12,5 mm
Dutinová podlaha Knauf GIFAfloor, tl. desky 60 mm, výška dutiny 320 mm stropní panel Lignatur, tl. 200 mm trámy glulam, 440 x 200 mm
The library building ranks among other important buildings in Na Parkánech Street, such as a brewery or a school. It naturally fills the empty space on the edge of the promontory with its mass. Where the city walls once stood, the building itself is once again a clear edge. It copies the curve of the street, creating a subtle break that makes the long facades more vivid and fitting into the pitoresque surroundings. To the side with old tiny houses, the mass of the house is slanting and thus preserving their sunlight. The distinctive figure with one side slanting is perceptible in the interior too - the slanting glazed plane is the main source of light and creates a specific atmosphere in every interior space.
From the outside, the building is clearly a modern, significant public institution, in its size and contemporary appearance. Nevertheless, it tries not to stand out aggressively among the plaster houses of Tábor‘s Old Town. The facade is therefore chosen to be light with gentle profiling, which is achieved by using thin-walled fiber concrete facade panels. Inside, the visitor is welcomed in the friendly environment of the wooden structure.
The longitudinality and narrow profile of the house is reflected in the interior layout. When walking through the house, more closed and open spaces alternate, darker and brighter. The heart is the double-height library space, from which the children‘s library and associated rooms such as a clubhouse or a workshop develop.
01 Administrative building in Kopisty | with Martin Neruda Architektura
02 Family house in Bavory | with Martin Neruda Architektura
03 Villa in Most | with Martin Neruda Architektura
04 Houtmarkt passage in Breda | with Pieter Bedaux
05 Local center for sport and leisure in Klein Oisterwijk | with Pieter Bedaux
06 Villa in Ostrava | with Atelier 111
07 Double family house in Jinonice | with Atelier 111
08 Family house in Novosedly | with Atelier 111
09 Kindergarten in Moravské Budějovice | with Atelier 111
10 Apartment in Mikulov | with Atelier 111