PO R TFO LIO Ing. arch. Barbara Gyรถnyรถr
Ĺž i vo to p i s
OSOBNÍ INFORMACE D AT U M N A R O Z E N Í
27.4.1993, BRNO
T R V A L É B Y D L I Š T Ě
Ukrajinská 537/3, Brno, 625 00
E M A I L b a r b a r a . g y o n y o r @ g m a i l . c o m T E L E F O N 0 0 4 2 0 7 2 5 3 3 5 9 3 1 I Č :
VZDĚLÁNÍ
07 372 663
2 0 1 2 - 2 0 1 8 F a k u l t a a r c h i t e k t u r y, V U T v B r n ě 2 0 0 8 - 2 0 1 2 B i s k u p s k é g y m n á z i u m B r n o
(všeobecné vzdělání)
ZN ALOSTI PC PROGRAMŮ A u t o C A D, A r c h i C A D, S k e t c h u p , V - r a y, A d o b e ( P h o t o s h o p , I l l u s t r a t o r, InDesign), běžné kancelářské programy
DALŠÍ ZÁJMY g r a f i c k á t v o r b a , d e s i g n , h u d b a ( h r a n a v a r h a n y, v e d e n í s b o r u ) , f o l k o r, o d ě v n í t v o r b a
PRACOVNÍ ZKUŠENOSTI A WORKSHOPY 2 0 1 4 - 2 0 1 5
spolupráce na publikaci „A. Wiesner - 10 domů“ - zaměřování a rýsování plánů a detailů (pod vedením doc. Ing. arch. Ivana Wahly), Obecní dům Brno
0 4 / 2 0 1 5
F r a g m e n t y b r n ě n s k é m o d e r n y, ú č a s t n a w o r k s h o p u s T U D r e s d e n
2 0 1 5 - 1 6 s p o l u p r á c e s a k a d . a r c h . J a n e m S a p á k e m - k r e s l i č s k é a r ý s o v a c í p r á c e 0 7 / 2 0 1 5 účast na workshopu město Krásno 0 1 / 2 0 1 6
člen kulturního výboru, ÚMČ Brno-Žebětín
0 3 / 2 0 1 6
ocenění vydavatelství Eurostav v rámci soutěže XELLA, S v ä t y J u r - R e f r e s h s p a c e i n v i n e y a r d ( s p o l e č n ě s P. M e z e i e m )
2 0 1 6
rýsovací práce MIX MAX energetika
06/2016 - 0 2 / 2 0 1 8
Pelčák a partner architekti
0 1 / 2 0 1 7
ocenění ve studentské soutěži „Cena Bohuslava Fuchse“
2 0 1 7 - 2 0 1 9
g r a f i c k é z p r a c o v á n í k n i h , A L B AT R O S M E D I A a . s .
2 0 1 7 - 2 0 1 9
grafické práce DOSTMEDIA
2 0 1 8
Place Store concept
2 0 1 8
T o m á š D v o ř á k a r c h i t e k t i s . r. o .
1 2 / 2 0 1 8
vlastní působení a spolupráce s Ing. arch. Danielou Hanouskovou - Boučkovou
v yb ra n é p rá c e
2014
ATELIEROVÝ PROJEKT VELKÉ STAVBY, LS 2013/14 --PROLUKA NA ULICI HLINKY, BRNO, POLYFUNKČNÍ DŮM --AKAD. ARCH. JAN SAPÁK
ATELIEROVÝ PROJEKT MĚSTO A MÍSTO, ZS 2014/15 --KOLIŠTĚ! ---
2015
AKAD. ARCH. JAN SAPÁK
ATELIEROVÝ PROJEKT, VOLNÉ ZADÁNÍ I, LS 2014/15 --BYDLENÍ S ŘEKOU ZA ZÁDY --ING. ARCH. BOHUMILA HYBSKÁ PROF. ING. ARCH. PETR PELČÁK
ATELIEROVÝ PROJEKT VOLNÉ ZADÁNÍ II, ZS 2015/16 --SVÄTY JUR, SOUTĚŽ XELLA --ING. ARCH. VÍTĚZSLAV NOVÝ --ocenění vydavatelství Eurostav v rámci soutěže Xella
2016
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE OBJEKT METROPOLITNÍHO VÝZNAMU --MAGISTRÁT MĚSTA BRNA --ING. ARCH. BOHUMILA HYBSKÁ PROF. ING. ARCH. PETR PELČÁK
ATELIEROVÝ PROJEKT, A5Z, CEJL, ZS 2016/17 --POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO NA VÝCHOD OD CENTRA --ING. ARCH. LUBOŠ FRANTIŠÁK --oceněný projekt ve studentské soutěži
ATELIEROVÝ PROJEKT, A5Z
2017
Cena Bohuslava Fuchse
CEJL, LS 2016/17 --POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO NA VÝCHOD OD CENTRA ---
DIPLOMOVÁ PRÁCE POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO --POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - SVITAVSKÉ NÁBŘEŽÍ --ING. ARCH. LUBOŠ FRANTIŠÁK
2018
ING. ARCH. LUBOŠ FRANTIŠÁK
POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO - SVITAVSKÉ NÁBŘEŽÍ D IPLOM OVÁ PRÁ C E Urbanistická studie rozvoje města Brna na východ od centra
ZÁBRDOVICE
Oblast postindustriálního města na východ od centra Brna je území, které je z pohledu blízké historie velmi významnou, ale zároveň i často těžko uchopitelnou částí Brna pro budoucí rozvoj. Území Zábrdovic je městskou čtvrtí přímo sousedící s historickým jádrem města Brna. I z toho důvodu je to část, ve které je patrna hustá zástavba s několika hlavními třídami. Důležitým bodem pro tuto oblast byl konec osmnáctého století, kdy se zde rozvinula průmyslová výroba – od konce 18. století bylo Brno proslulé zpracováním vlněných látek, čemuž odpovídá také dobové přezdívání města na „Moravský Manchester“, tudíž i zde, na území Zábrdovic, převažovala výroba textilní. Tehdy byl postaven přes řeku Svitavu pevný kamenný most a původně zemědělská obec se začala pomalu měnit na průmyslové předměstí Brna na východ od centra. To vše dalo za vznik továrnám i průmyslovým podnikům a Zábrdovice dostály zásadní změny vzhledu. V řešeném území hraje velkou roli stopa původní železniční tratě. Skrz Zábrdovice vedly hned tři – z Brna do České Třebové, která přeťala Zábrdovice velmi necitlivě, dále pak přibyla trať do Tišnova a později vlečka do Maloměřic. Následně v devadesátých letech 20. století už měla oblast výrazné rysy vyloučené lokality, jakými jsou zanedbané až zdemolované stavby a výrazně vyšší podíl sociálně slabých obyvatel. Dalšími charakteristikami místa je i velmi špatný stav veřejných prostranství a často značně zvýšená kriminalita, kterou doplňuje výskyt heren, zastaváren a podobně. Území Zábrdovic v sobě skýtá několik výrazných bariér, brownfieldů a také několik proluk, ale i zastavěných, však urbánně nepropojených ploch.
URBANISMUS
Urbanistický návrh si klade za cíl být skutečně městotvorným, proto užívá člověku přirozených a příjemných typů městských prostorů přiměřených řešené oblasti jako jsou ulice, náměstí, bloky, dvory a nábřeží. Základ urbanistického návrhu pojednává o celkové rehabilitaci struktury a navazujících prostorů. Řešení postindustriální oblasti klade důraz na návrat bydlení do centra města i jeho blízkého předměstí a na tom závislého vytvoření obytnosti prostředí. Tedy zacházení s veřejnými prostory, domy je obklopující a určení jejich charakteru a kvality. Hlavní tezí v tomto návrhu je v současnosti neuspořádanou volnou zástavbu s množstvím proluk nahradit tradiční kompaktní blokovou zástavbou. Formu zastavění proto určují veřejné prostory, jejich pozice a urbanistická typologie. Cílem návrhu je taktéž navrácení obytné komunity či obce, které vytváří i samotná forma urbanismu a jeho motivy, ty zpravidla nesou vznik ulic, promenád, zelených pásů, parků, náměstí, předzahrádek, dvorů, průchodů, cest i podélných parkovacích stání a vytvoří tak návaznost na fungující jádro města a primárně kvalitní prostředí pro život. Takto ujasněné území je pojímáno částečně jako exkluzivní rodinné bydlení blízko centru Brna a zároveň i jako administrativní doplněk k centru města se zastoupením ojedinělých funkcí jako např. komunitní centrum
s návazností k Zábrdovickému kostelu a farnosti. Zástavba volného území podél ulice Jana Svobody z jedné strany a podél nábřeží řeky Svitavy ze strany druhé je tvořena obytnými bloky podél řeky Svitavy, jejichž blízká návaznost umožňuje přímé propojení s nábřežím, jak fyzicky, tak i vizuálně. Jelikož řešené území leží na předměstí, s možností výhledů, není striktní snahou vytvoření uliční zástavbu formou uzavřených dvorů, nýbrž vložit do ní jistou prostupnost a otevřenost. Tím se charakter dvoru stává veřejným prostorem, i když sevřeným fasádami, přesto bezpečným, přehledným s okny bytů i parterní komercí. Tento motiv vytváří nabídku atraktivních výškových pohledů na krajinu, řeku, ale na druhé straně i město. Základem zástavby je tedy pás obytných bloků podél řeky, který je přímo navázán na druhou část s mírně odlišným charakterem, která se neotevírá přímo k řece, nýbrž je aplikována k pruhu zeleně, který je pozůstatkem historické vlečky a který tvoří mezi pásy obytných bloků zelenou analogii vodního toku. Významným městotvorným prvkem není zde pouze zastoupení domů a kompaktní zástavby, ale i přilehlé navazující ulice a veřejné prostory, které vychází vstříc hlavní dominantě, jež zde zastupuje kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je podpořen přidanou hodnotou dalšího přímého propojení, a to lávkou přes řeku, vedoucí v pokračování jasné osy kolmé k průčelí chrámu. Zástavba navrhovaných bloků je rozdělena do mnoha objektů svojí velikostí přiměřených zdejšímu charakteru ulice. Také výšková hladina zástavby navazuje na výšku zástavby okolních domů. Návrh tak vytváří přirozený celek, který umožňuje návaznost na bezprostřední sousedství městského centra, a který je nahrazen velkým depozitem nezastavěných, avšak zastavitelných ploch, které rovněž zastavěné být mají a kde je upřednostněna jednoduchost v důsledku zásadní kvality bydlení. Tato místa jsou doplněna o silná prostředí jasných charakterů a specifických atmosfér, jako například náměstí s pavilonem, propojení veřejných prostorů lávkou přes koryto řeky či zelený pás v historické stopě, která zásadním způsobem formuje tvar tohoto celku. Návrh zastává převážně funkci bydlení, avšak na jižní a jihovýchodní straně řešeného území jsou umístěny i administrativní objekty, které tvoří zvukovou i psychologickou bariéru od hlavní třídy navazující na hlavní tahy k městskému centru a i dále přes most. K těmto domům je situováno hlavní náměstí, které opět navazuje historicky na umístění bývalé železniční stanice. Tak je vytvořen živý a hodnotný příměstský prostor. Na tuto fázi návrhu lze plynule navázat i další průzkum a rehabilitace nábřeží řeky Svitavy a jeho uvolnění k přilehlým veřejným prostorům. Čímž by byl vynesen potenciál přinesení prostorům jak fyzický tak i opět vizuálně bližší kontakt s řekou. Avšak rehabilitaci nábřeží je třeba řešit v samostatném celku a kompletním toku, proto je v tomto návrhu detailní zpracování nerozvinuto, avšak je zde nastíněn alespoň pouhý budoucí impuls v podobě ucelené nábřežní promenády se stromořadím, občasným zpevněným sestupem k řece samotné, nábřežními pěšinami a cyklostezkou.
ŘEŠENÉ ÚZEMÍ
SOUČASNÝ STAV
1. VÝZNAMNÉ DOMINANTY A ELEMENTY URČUJÍCÍ ŘEŠENÉ ÚZEMÍ (ŘEKA SVITAVA A KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE)
2. POZŮSTALÉ PLOCHY INDUSTRIÁLNÍHO MĚSTA - DNES ZAOSTALÉ BROWNFIELDY VHODNÉ K REVITALIZACI
3. ZÁSADNÍ VEDOUCÍ OSY ŘEŠENÝM ÚZEMÍM - SOUSEDÍCÍ ULICE A POHLEDOVÉ DOMINANTY URČUJÍCÍ POSTUP NÁVRHU
4. ZÁSADNÍ VEDOUCÍ OSY ŘEŠENÝM ÚZEMÍM - HISTORICKÁ STOPA BÝVALÉ ŽELEZNIČNÍ VLEČKY, DNES NEUCELENÝM ZELENÝM PÁSEM
5. POTENCIÁL ŘÍČNÍHO KORYTA A JEHO PŘIBLÍŽENÍ ŘEŠENÉMU ÚZEMÍ - MOŽNOST PROPOJENÍ S DRUHÝM BŘEHEM LÁVKAMI A MOŽNOST REVITALIZACE NÁBŘEŽÍ
6. TYPOLOGIE PŘEDMOSTÍ - MOST OBKLOPUJÍCÍ DOMINANTY A VEŘEJNÉ PROSTORY, KTERÉ VYTVÁŘÍ DŮSTOJNÝ PŘECHOD PŘES ŘEKU A URČUJÍCÍ VÝZNAMNOST VSTUPU DO JINÉHO ÚZEMÍ
jednosměrné ulice pěší propojení hlavní třídy
administrativa
bydlení
tržnice
kavárna
komunitní centurm
ŘEŠENÝ CELEK
x uzavřená zástavba
urbanistický celek
výškové členění
+ výhledy
+ rozmanitost
vytvoření vnitrobloku
členění na dílčí stavby
vytvoření městského dvora
komunikace s náměstím a významnými výhledy
+ prostupnost, otevřenost
+ propojenost, otevřenost, komfortní bydlení
PŮDORYS 1 . NP / 1: 300
1C 2C
3C
1B
1A
5B 6A 2B
2A
3B 4B
3A 4A
5A
PŮDORYS 3 . NP / 1: 250
CEJL - POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO Atelierový projekt
B Y T O V Ý D Ů M V L H KÁ
s o u tě že
NÁBŘEŽÍ ŘEKY SVRATKY, BRNO 2 0 1 7 , ve ře j n á s ou těž Pelčák a Partner architekti
Barbara Bartoňková, Jan Kozák, Lenka L’uptáková, Jan Rolinc, Petr Uhrín, Miroslava Zadražilová, Filip Zlámal Stanislav Brtáň, Petr Damek, Karel Doležel, Jiří Kaplan, Tomáš Kulhavý, Petr Soldán, Martin Sucharda, Miloslav Šindlar, Eva Wagnerová
MĚSTSKÁ ČTVRŤ NA KAMÉNKÁCH, BRNO-ČERNOVICE 2 0 1 7 , kom bi n ova n á s ou tě ž, 3. cena Pelčák a Partner architekti Tereza Abrhámová, Barbara Bartoňková, Michaela Brychtová, Jan Foltýnek, Martina Holá, Jan Kozák, Thomas Müller, Filip Musálek, Petr Pelčák, Ivan Reimann,Jan Rolinc, Richard Sukač, David Vahala, Eva Wagnerová
HOLEŠOVICE-BUBNY-ZÁTORY, PRAHA 2 0 1 7 , dobrozdá n í Pelčák a Partner architekti
Tereza Abrhámová, Barbara Bartoňková, Jakub Hanžl, Lenka Ľuptáková, Petr Pelčák, Miroslava Zadražilová
g ra f i c kĂŠ p rĂĄ c e
- přík lady grafic k ýc h prac í -
D Ě K U J I Z A VÁ Š Č A S leden 2019